11 C 224/2024 - 217

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní JUDr. Alžbětou Korefovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [adresa] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] pro zaplacení 74 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do částky 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení částky 4 000 Kč od 29. 6. 2024 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 51 443,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 29. 6. 2024 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna žalobkyně zaplatit částku 18 556,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % ročně z částky 18 556, 45 Kč a spolu s náklady spojenými z uplatnění pohledávek ve výši 2 400 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 21 556,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou dne 13. 10. 2023 uzavřela smlouvu o obchodním zastoupení, kterou se žalovaná pro žalobkyni zavázala vykonávat služby nezávislého obchodního zástupce a žalobkyně se žalované zavazovala zajišťovat poptávky pro uzavření případných smluv s potenciálními klienty. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení: dlužné smluvní pokuty ve výši 50 000 z titulu nedodržení výpovědní doby a porušení smlouvy o obchodním zastoupení, a to ve smyslu čl. VII. odst. 3 a č. VIII. odst. 1 smlouvy o obchodním zastoupení, dále úhrady dlužného podnájemného za kancelářské místo za měsíc březen a duben 2024, a to ve výši 2 x 10.000,- Kč, a to dle čl. III. odst. 3.1. smlouvy o podnájmu kancelářského místa ze dne 13. 10. 2023 v prostorách na adrese [adresa], a dále náhrady vynaložených nákladů z titulu úhrady registračního poplatku ČNB za žalovanou ve výši 2 x 2.000,- Kč, ve smyslu čl. III. odst. 5 smlouvy o obchodním zastoupení. Své právo na zaplacení smluvní pokuty opírá o porušení povinnosti žalované vykonávat činnost obchodního zástupce po celou dobu výpovědní doby (od 2. 1. 2024 do 30. 4. 2024) a z toho, že se žalovaná neřídila pokynem žalobkyně a nedostavovala se do kanceláře žalobkyně pro převzetí zakázek a pro výkon činnosti obchodního zástupce. Žalovaná nevykonávala činnosti obchodního zástupce přinejmenším od 19. 2. 2024, kdy ač odevzdala zařízení pro výkon činnosti obchodního zástupce z domova, nevykonávala po dobu běžící výpovědní doby činnost obchodního zástupce z kanceláře. Žalobkyně sporuje, že by došlo k platnému odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení a podnájemní smlouvy ze strany žalované, když má za to, že ze strany žalobkyně nebyla porušena žádná povinnost, pro jejíž porušení by žalovaná mohl od smluv odstoupit.

2. Žalovaná s nároky žalobkyně nesouhlasila. Žalovaná uvedla, že odstoupila od smlouvy o obchodním zastoupení dne 18. 3. 2024 z důvodu, že žalobkyně žalované 1. 2. 2024 znepřístupnila elektronický systém poptávek a vyžadovala od žalované výkon činnosti obchodního zástupce z kanceláře. Žalobkyně žalovanou v únoru 2024 odebrala ze společné pracovní skupiny a dne 8. 2. 2024 žalobkyně žalovanou vyzvala o vrácení veškerého vybavení, k čemuž došlo dne 19. 2. 2024. Tímto dala žalobkyně najevo, že o činnost žalované nijak nestojí. Žalovaná v důsledku toho neměla prostředky k plnění povinností ze smlouvy o obchodním zastoupení, neboť neměla ani vybavení, ani přístupy. Tím, že žalovaná odstoupila od smlouvy o obchodním zastoupení, odstoupila i od navázané smlouvy o podnájmu kancelářského místa; žalovaná proto není povinna hradit podnájemné. Co se týče požadované smluvní pokuty, žalovaná namítla, že smluvní pokuta je nepřiměřená a navrhla soudu její moderaci. Ohledně náhrady platby poplatků žalovaná uvádí, že jí doposud nebylo doloženo, že je žalobkyně hradila.

3. Žalovaná po jednání 28. 1. 2025 zaplatila náhradu na registrační poplatky ve výši 4 000 Kč a souhlasila se zastavením řízení v této části, když na jednání dne 28. 1. 2025 jí mělo být prokázáno, že žalobkyně tuto částku za žalovanou vynaložila. Ohledně částky 4 000 Kč vzala žalobkyně žalobu podáním ze dne 28. 2. 2025 zpět.

4. Mezi účastníky bylo při jednání učiněno nesporným, že - činnost obchodního zástupce byla ze strany žalované původně vykonávána v kanceláři, následně z domova a následně žalobkyně po žalované požadovala, aby byla opět vykonávána z kanceláře - žalovaná měla k dispozici od žalobkyně zařízení (notebook s nainstalovanými programy a telefon), která byla určena pro výkon činnosti obchodního zástupce vzdáleným způsobem - dne 18. ledna 2024 byla žalovaná v kanceláři - emailem ze dne 22. ledna 2024 žalobkyně oficiálně informovala žalovanou o tom, že poptávky ze strany žalobkyně budou spolupracovníkům zadávány z kanceláře - odstoupení od smlouvy bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno 18. 3. 2024 - pohledávka žalobkyně na zaplacení podnájemného za únor 2024 byla započtena na pohledávku žalované na zaplacení 10 000 Kč za výkon činnosti v únoru 2024 - žalovaná získala za uzavření hypotečního úvěru provizi ve výši 17 000 Kč, což představovalo 1/3 odměny žalobkyně, která činila 51 000 Kč.

5. Na jednání provedl soud dokazování založenými listinnými důkazy.

6. Soud se v dokazování zabýval primárně tím, zda došlo k porušení činnosti žalované jako obchodního zástupce během výpovědní doby, zda došlo k porušení povinnosti žalobkyně jako zastoupené během výpovědní doby, zda došlo k řádnému odstoupení a zda žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty a v jaké výši.

7. Ze smlouvy o podnájmu kancelářského místa plyne, že dne 13. 10. 2023 byla mezi účastníky uzavřena podnájemní smlouva kancelářského místa na adrese [adresa] v délce trvání 2 let za podnájemné 10 000 Kč měsíčně. Smlouva automaticky zaniká dnem řádného ukončení smlouvy o obchodním zastoupení, příp. uplynutím výpovědní doby.

8. Ze smlouvy o obchodním zastoupení plyne, že dne 13. 10. 2023 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o výkonu obchodního zastoupení nezávislého obchodního zástupce v oblasti pojišťovnictví, smluv o spotřebitelském úvěru a jiném než spotřebitelském úvěru. Dle čl. III. odst. 4, 5 bylo sjednáno, že žalobce požádá ČNB o vydání příslušných oprávnění pro žalovanou s tím, že žalovaná ponese náklady procesu vč. případných odborných zkoušek, a to dle faktury žalobce. V čl. II. odst. 3 se žalovaná zavázala pro žalobkyni vykonávat činnosti osobně, svědomitě, podle pokynů žalobkyně a s odbornou péčí a byla povinna se řídit vnitřními předpisy žalobkyně a jejích obchodních partnerů. V čl. IV. odst. 1 smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytovat veškeré relevantní informace a podklady potřebné k výkonu činnosti dle smlouvy. Dle čl. VII. byla smlouva uzavřena na dobu určitou 2 let s tím, že smlouvu lze dne čl. VII. odst. 3 vypovědět i bez důvodu s tříměsíční výpovědní lhůtou počínající běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně. Zástupce je povinen vykonávat činnosti pro zastoupeného i v průběhu výpovědí doby. V čl. VIII. byly sjednány sankce za porušení smluvních povinností s tím, že dle odst. 1 činí smluvní pokuta za porušení kterýchkoliv povinností, s výjimkou porušení dle ustanovení čl. VII.) ve výši 50 000 Kč. Za porušení povinností ve výpovědní době uvedených v čl. VII. 9 smlouvy je sjednána smluvní pokuta 100 000 Kč za každé jednotlivé porušení povinnosti. Smluvní pokuta je splatná bezhotovostně do 3 dní od doručení výzvy k úhradě.

9. Z výpovědi žalované ze dne 27. 12. 2023 plyne, že žalovaná vypověděla smlouvu o obchodním zastoupení.

10. Z výzvy ze dne 22. 1. 2024 plyne, že žalobkyně žalovanou vyzvala o plnění povinností ze smlouvy o obchodním zastoupení ve výpovědní lhůtě, která s ohledem na doručení výpovědi dne 3. 1. 2024 trvala až do 30. 4. 2024. Ve výzvě bylo uvedeno, že dle pokynu žalobkyně budou poptávky zadávány pracovníkům přítomným v kanceláři.

11. Z dopisu ze dne 31. 1. 2024 plyne, že žalovaná sporuje platné uzavření smlouvy o obchodním zastoupení kvůli nedostatečnému podpisu jednatelek na smlouvě. Dále žalovaná uvádí, že jí žalobkyně znemožňuje výkon její činností tím, že poptávky klientů jsou přidělovány jen těm zástupcům, kteří chodí do kanceláře, ač k tomu není žalovaná dle smlouvy povinna. Žalovaná uvedla, že žalobkyně oproti příslibu nezasílala poptávky anglicky a rusky mluvících klientů. Žalovaná dále uvedla, že ve dnech 2. 1. 2024 – 17. 1. 2024 vykonávala řádně svou činnost tím, že jednala s klientkou [jméno FO] o uzavření hypotečního úvěru. Žalovaná dále navrhuje započítat zálohu 45 000 Kč z 15. 12. 2023 na provizi za uzavření smlouvy o hypotečním úvěru s klientkou [jméno FO]. Dále žalovaná upozorňuje, že pokud nedojde k uzavření dohody o vypořádání vzájemných závazků, odstoupí žalovaná z opatrnosti od smlouvy o obchodním zastoupení.

12. Z emailu ze dne 2. 2. 2024 plyne, že žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění povinností ze smlouvy o obchodním zastoupení s tím, že žalovaná má vykonávat povinnosti ze smlouvy řádně, tedy v kanceláři žalobkyně na jejím pronajatém místě. Nebude-li vykonávat činnost v kanceláři, nebude to považováno za řádný výkon činnosti dle smlouvy o obchodním zastoupení.

13. Z odpovědi ze dne 5. 2. 2024 plyne, že žalovaná na výzvu reagovala tak, že odkázala na přípis ze dne 31. 1. 2024.

14. Z emailu ze dne 8. 2. 2024 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou o doplnění dokumentace (souhlasy a potvrzení školení) a vzhledem k aktuální situaci k bezodkladnému vrácení převzatého vybavení.

15. Z předávacího protokolu ze dne 19. 2. 2024 plyne, že žalovaná žalobkyni předala elektronické zařízení (notebook s příslušenstvím, telefon s příslušenstvím, brašna, sluchátka) a klíče a čip od kanceláře.

16. Z dopisu ze dne 18. 3. 2024 – odstoupení od smlouvy, plyne, že žalovaná sporovala platné uzavření smlouvy o obchodním zastoupení jedním z jednatelů dle § 164 odst. 2 o. z. Žalovaná dále uvedla, že původně byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva o obchodním zastoupení 19. 6. 2023 týkající se pouze úvěrů. Žalovaná uvedla, že žalobce od 1. 2. 2024 přestal žalované zadávat poptávky ve formě znepřístupnění vstupu do systému, čímž porušil smlouvu podstatným způsobem. Dalším podstatným porušením bylo, že žalovaná měla jednat jen s rusky nebo anglicky mluvícími klienty, to se však nestalo, pročež kvůli horší znalosti českého jazyka uzavřela od června 2023 pouze jednu smlouvu, a to s anglicky mluvící klientkou. S ohledem na tato porušení odstoupila žalovaná od smlouvy o obchodním zastoupení i od podnájemní smlouvy. Žalovaná navrhla započítat na žalobkyní uhrazenou měsíční zálohu 45 000 Kč ze dne 15. 12. 2023, provizi žalované ve výši 17 000 Kč z měsíce ledna 2024 (klientka [jméno FO]), pročež by žalovaná žalobkyni vrátila 28 000 Kč a tím by byly vzájemné vztahy vyrovnány.

17. Z výzvy žalobkyně ze dne 18. 6. 2024 plyne, že žalovaná pro žalobkyni i přes výzvu ze dne 22. 1. 2024 nevykonávala již žádnou činnosti, pročež ji žalobkyně vyzvala o úhradu smluvní pokuty 50 000 Kč, náhradu vynaloženého poplatku 2 x 2 000 Kč a podnájemného za měsíce březen a duben 2024 ve výši 2x 10 000 Kč, a služby IT podpory ve výši 3 000 Kč, a to vše do 28. 6. 2024.

18. Z dopisu ze dne 28. 6. 2024 plyne, že žalovaná s nároky žalobkyně nesouhlasila.

19. Ze schválení smlouvy ze dne 28. 2. 2025 plyne, že druhá jednatelka žalobkyně paní [tituly před jménem] [jméno FO] věděla od počátku o uzavření smlouvy o obchodním zastoupení a podnájemní smlouvy ze dne 13. 10. 2023 s žalovanou a potvrzuje toto uzavření ze strany žalobkyně.

20. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne 1. 2. 2025 plyne, že žalovaná uhradila žalobkyni částku 4 000 Kč.

21. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 19. 6. 2023 plyne, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o výkonu obchodního zastoupení nezávislého obchodního zástupce v oblasti pojišťovnictví Dle čl. VI. smlouvy náležela obchodnímu zástupci odměna dle provizního řádu, který tvoří přílohu č. [hodnota] smlouvy. Z provizního řádu plyne, že obchodní zástupce má kromě provize právo na pravidelnou měsíční odměnu ve výši 50 000 Kč za řádné obchodní zastoupení zastoupeného. Podmínkou pro výplatu fixní odměny je řádné dodržování povinností zastoupeného stanovených smlouvou a vnitřními předpisy.

22. Ze smlouvy o podnájmu kancelářského místa plyne, že dne 19. 6. 2023 byla mezi účastníky uzavřena podnájemní smlouva 1 kancelářského místa na adrese [adresa] v délce trvání 2 let s podnájemným 10 000 Kč měsíčně. Smlouva automaticky zaniká dnem řádného ukončení smlouvy o obchodním zastoupení, příp. uplynutím výpovědní doby.

23. Z printscreenů obrazovky žalované v období od 3. 1. 2024 do 9. 2. 2024 plyne, že žalovaná dne 3. 1. 2024 volala s kontaktem [jméno FO], dne 4. 1. 2024 2x volala s kontaktem [jméno FO], dne 5. 1. 2024 2x volala s kontaktem [jméno FO], dne 9. 1. 2024 celkem 4x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], neznámé číslo, dne 10. 1. 2024 celkem 3x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], dne 15. 1. 2024 celkem 9x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], dne 16. 1. 2024 celkem 2x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], dne 17. 1. 2024 celkem 9x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], dne 18. 1. 2024 celkem 9x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], dne 19. 1. 2024 celkem 4x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], dne 22. 1. 2024 celkem 8x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], dne 23. 1. 2024 celkem 7x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO],[jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], dne 24. 1. 2024 celkem 11x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], dne 25. 1. 2024 celkem 8x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], neznámý kontakt, dne 26. 1. 2024 celkem 12x volala s kontakty [jméno FO], neznámé kontakty, [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], dne 29. 1. 2024 celkem 5x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], dne 30. 1. 2024 celkem 10x volala s kontakty [jméno FO], neznámé číslo, [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], dne 31. 1. 2024 celkem 3x volala s kontakty [jméno FO], neznámé číslo, [jméno FO], dne 1. 2. 2024 volala celkem 4x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], dne 2. 2. 2024 volala 1x s kontaktem [jméno FO], dne 7. 2. 2024 volala celkem 4x volala s kontakty [jméno FO], [jméno FO], Dne 9. 2. 2024 volala 1x s kontaktem [jméno FO].

24. Z printscreenů obrazovky žalované v období od 3. 1. 2024 do 9. 2. 2024 ohledně zápisů o klientech plyne, že žalovaná si zapsala dne 19. 1. 2024 informace, že 2 klientům nedovoláno, jednomu poslán dopis na email, dne 22. 1. 2024 informace, že 3 klientům nedovoláno, jeden klient pojištění nechce, dne 23. 1. 2024 informace, že 5 klientům nedovoláno, jednomu poslán na email dopis, dne 24. 1. 2024 informace o komunikaci s 1 klientem, dne 25. 1. 2024 informace, že 4 klientům nedovoláno, 3 klienti nic nepotřebují, 1 klient jedná, dne 26. 1. 2024 informace, že 7 klientům nedovoláno, 1 klient nic nepotřebuje, dne 29. 1. 2024 informace 2x nedovoláno, 1 klient hledá byt, dne 30. 1. 2024 informace, že 1 klient nedovoláno, 1 poslán informační email, dne 31. 1. 2024 informace, že 1 klient nedovoláno.

25. Z printscreenů emailové schránky žalované plyne, že žalovaná od listopadu 2023 – ledna 2024 (čerpáno 18. 1. 2024) denně řešila hypotéku paní [jméno FO], kterou zprostředkovávala s paní [jméno FO] z [právnická osoba]. Žalované byli v lednu přiděleni 4 klienti ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]). Žalovaná se v lednu dotazovala na podmínky hypotečního úvěru pro klienta z Indie.

26. Soud se dále seznámil s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 čj. 39 C 385/2022-67 v řízení mezi žalobkyní a panem [jméno FO], kterým bylo v plném rozsahu vyhověno mj. nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč. Z odůvodnění rozsudku plyne, že žalovaný nezpochybnil výši smluvní pokuty, jeho argumentace směřovala k tomu, že vztah s žalobkyní byl zastřený pracovněprávní poměr. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, na jehož základě o věci rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem čj. 18 Co 33/2024-106, v němž ve vztahu ke smluvní pokutě uvedl, že žalovaný výši smluvní pokuty nesporoval, jeho obrana spočívala pouze v tvrzení existence zastřeného pracovněprávního poměru.

27. Ve vztahu k přiléhavosti rozhodnutí soud uvádí, že rozhodnutí nejsou přiléhavá, neboť žalovaná oproti žalovanému [jméno FO] popírá nejen vznik nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty, ale rovněž sporuje její výši, když namítá nepřiměřenost smluvní pokuty.

28. Soud zamítl návrhy na provedení důkazů – nahrávkou včetně překladu konverzace mezi žalovanou a jednatelkou žalobkyně ze dne 18. 1. 2024, neboť rozhodné skutečnost týkající se požadovaného místa výkonu činnosti žalované ze strany žalobkyně byly dostatečně prokázány provedenými listinnými důkazy a tvrzení žalované o tom, že mezi účastnicemi bylo sjednáno přiřazování cizojazyčně hovořících klientů z nahrávky ani přepisu nevyplývá. Soud dále zamítl návrh na provedení důkazu emailem ze dne 15. 2. 2025, neboť byl předložen až po koncentraci a vztahoval se k tvrzením uváděným v obraně žalované již od počátku řízení.

29. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o. s. ř., přičemž přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud neměl důvod pochybovat o pravosti a pravdivosti založených listinných důkazů, zvlášť když žádný z účastníků proti nim ničeho nenamítal.

30. Po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:

31. Mezi účastnicemi byly uzavřeny dne 19. 6. 2023 a 13. 10. 2023 smlouvy o obchodním zastoupení a smlouvy o podnájmu kancelářského místa. Na základě smlouvy o obchodním zastoupení se žalovaná zavázala pro žalobkyni vykonávat činnosti osobně, svědomitě, podle pokynů žalobkyně a s odbornou péčí a byla povinna se řídit vnitřními předpisy žalobkyně a jejích obchodních partnerů. Žalobkyně se zavázala žalované poskytovat veškeré relevantní informace a podklady potřebné k výkonu činnosti dle smlouvy. Činnost žalované spočívala především v telefonickém či emailovém nabízení produktů klientům, ohledně kterých žalobkyně evidovala potenciální zájem a za situace, kdyby klienti měli zájem, pak ve sjednání takové smlouvy. Žalovaná od žalobkyně k výkonu činnosti převzala telefon s příslušenstvím, notebook s příslušenstvím a nainstalovanými programy a klíče. Žalovaná od 19. 6. 2023 zprostředkovala uzavření jediné smlouvy, a to smlouvy o hypotečním úvěru s paní [jméno FO], a to za provizi 17 000 Kč, kdy odměna pro žalobkyni činila celkem 51 000 Kč.

32. Výpovědí ze dne 27. 12. 2023 doručenou žalobkyni dne 2. 1. 2024 žalovaná smlouvu o obchodním zastoupení ze dne 13. 10. 2023 vypověděla. Výpovědní doba trvala do 30. 4. 2024. Dne 18. 1. 2024 byla žalovaná v kanceláři a jednala s žalobkyní. Dne 22. 1. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou ke svědomitému plnění jejích povinností v rámci výpovědní doby a upozornil ji, že od 22. 1. 2024 jsou poptávky přidělovány spolupracovníkům v provozovně žalobkyně. Jednalo se oficiální pokyn žalobkyně směřovaný pracovníkům o změně způsobu zadávání poptávek tak, že budou zadávány v kanceláři. Žalovaná na to reagovala prostřednictvím právní zástupkyně ze dne 31. 1. 2024 tak, že zpochybnila uzavření smluv, dále uvedla, že nemůže vystavovat zálohové faktury, protože se jí nedaří sehnat klienty a uvedla, že do 17. 1. 2024 jednala s klientkou [jméno FO] ohledně hypotečního úvěru. Žalovaná žádala o zahájení jednání o vypořádání vzájemných vztahů.

33. Dne 1. 2. 2024 byl žalované zablokován přístup do systému žalobkyně a žalovaná ztratila vzdálený přístup k databázi klientů a novým zakázkám. Žalobkyně dále žalované zaslala dne 2. 2. 2024 výzvu, aby svou činnost vykonávala řádně, tedy v kanceláři žalobkyně a byla upozorněna na to, že dobu, co žalovaná nevykonávala činnost v kanceláři, považuje žalobkyně za nikoliv řádný výkon činnosti dle smlouvy o obchodním zastoupení. Dne 8. 2. 2024 žalobkyně žalované zaslala výzvu k dopodepsání dokumentů a k vrácení převzatého vybavení. Žalovaná žalobkyni předala dne 19. 2. 2024 elektronické zařízení (notebook, telefon apod.) a klíče s čipem.

34. Dne 18. 3. 2024 žalovaná dopisem odstoupila od smlouvy o obchodním zastoupení vč. podnájemní smlouvy pro podstatné porušení povinností žalobkyně, neboť žalované od 1. 2. 2024 přestala žalobkyně zadávat poptávky, a žalované nebylo žalobkyní umožněno uzavírat poptávky v angličtině, a současně proto, že jí znemožnila výkon činnosti obchodního zástupce vzdáleným způsobem, když jí znemožnila dálkový přístup. Žalobkyně s odstoupením od smluv nesouhlasila, a měla za to, že obě smlouvy skončily až uplynutím výpovědní doby dne 30. 4. 2024.

35. Co se týče podmínek výkonu činnosti žalovanou dle smlouvy o obchodním zastoupení, mezi účastníky nebylo sjednáno, že by žalované měli být přidělováni výlučně anglicky a rusky hovořící klienti; současně nebylo sjednáno místo výkonu činnosti. Z počátku žalovaná vykonávala činnost z kanceláře, posléze z domova a následně žalobkyně po žalované požadovala, aby činnost opět vykonávala z kanceláře. Pro výkon činnosti obchodního zástupce z domova žalobkyně žalované poskytla zařízení - pracovní notebook, na kterém byly nainstalovány programy žalobkyně, které byly nezbytné pro výkon činnosti obchodního zástupce vzdáleným způsobem, a telefon.

36. Žalovaná v období do 18. 1. 2024 komunikovala s klientkou [jméno FO] a s paní [jméno FO], pracovnicí [právnická osoba]., od 19. 1. 2024 žalovaná komunikovala s různými klienty, volala jim, psala o hovorech a emailech poznámky a na emaily s poptávkami odpovídala „beru“. Žalovaná vykonávala činnost obchodního zástupce až do 9. 2. 2024.

37. Po právní stránce věc posoudil následovně:

38. Dle § 2489 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), obchodní zástupce vykonává svou činnost s odbornou péčí. Dbá zájmů zastoupeného, postupuje ve shodě s pověřením a rozumnými pokyny zastoupeného a sdělí mu nezbytné údaje, které se dozvěděl v souvislosti s plněním svých povinností a které s tímto plněním souvisí.

39. Dle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

40. Dle § 2051 o. z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

41. Dle § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

42. Dle § 2215 odst. 1 o. z, souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

43. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

44. Dle § 1975 o. z., věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

45. Soud v prvé řadě uvádí, že žalobkyně po jednání dne 28. 1. 2025 vzala podáním ze dne 28. 2. 2025 žalobu zpět co do částky 4 000 Kč představující vynaložené náklady registračního poplatku, protože tuto částku žalovaná uhradila. Žalovaná částku uhradila poté, co jí bylo ze strany žalobkyně na jednání dne 28. 1. 2024 prokázáno, že byl poplatek uhrazen ze strany žalobkyně za žalovanou. Žalobkyně žalované nikdy nevystavila fakturu k úhradě těchto částek dle čl. III. odst. 5 smlouvy o obchodním zastoupení, pročež žalovaná nebyla s úhradou částek 4 000 Kč v prodlení. Pokud je uhradila ihned po pro prokázání jejich vynaložení za registraci žalované, nebyla v prodlení s plněním své povinnosti. V této části byla žaloba podána ze strany žalobkyně předčasně. Žalovaná se zastavením řízení v této části souhlasila. Soud řízení v této části výrokem I. zastavil a to v rozsahu žalované jistiny a příslušenství.

46. Mezi smluvními stranami byla uzavřena smlouva o obchodním zastoupení dle § 2483 an. o. z. Mezi smluvními stranami nebylo sjednáno místo výkonu práce a bylo prokázáno, že činnost obchodního zástupce bylo možno (minimálně v době uzavření smlouvy o obchodním zastoupení) vykonávat vzdáleným způsobem z domova žalované za použití zařízení od žalobkyně. Žalobkyně dopisem ze dne 22. 1. 2024 vydala pokyn, že poptávky budou zadávány pracovníkům přítomným v kanceláři, a emailem ze dne 2. 2. 2024 vyzvala žalovanou o výkon práce z kanceláře, kdy pouze výkon činnosti z kanceláře žalobkyně považuje za řádný výkon činnosti obchodního zástupce. Žalovaná s výlučným výkonem činnosti z kanceláře žalobkyně nesouhlasila a pokynem se neřídila; nedošlo tedy ke konkludentní dohodě smluvních stran o sjednání výlučného místa výkonu činnosti z kanceláře. Soud se proto zabýval otázkou, zda byla žalovaná vázána pokynem žalobkyně ohledně místa výkonu činnosti obchodního zástupce.

47. Soud dospěl k závěru, že žalovaná nebyla povinna se tímto pokynem žalobkyně řídit. Ač žalovaná byla dle čl. II. odst. 3 smlouvy o obchodním zastoupení povinna řídit se pokyny žalobkyně, toto ujednání je nutno vykládat ve spojení s § 2489 odst. 1 o. z., dle kterého se obchodní zástupce řídí pří výkonu činnosti rozumnými pokyny zastoupeného. To je hlavní odlišností od pracovněprávního vztahu, v němž je zaměstnanec povinen se řídit pokyny zaměstnavatele bez dalšího. Soud přihlédl k tomu, že pokyn nesměřoval ani k obsahu výkonu činnosti či k výkonu činnosti věcně, ale pouze k formě způsobu výkonu, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla schopna činnost vykonávat i z domova. Pokud byla žalovaná schopna činnost obchodního zástupce v rozsahu, který realizovala (telefonování s potenciálními klienty, emailový kontakt, evidence činnosti žalované) vykonávat z domova, nebyl rozumný důvod pro to, aby žalobkyně požadovala po žalované jako podnikající osobě povinnost výkonu činnosti z kanceláře. Pokyn byl rovněž vydán až po uzavření smlouvy o obchodním zastoupení, kdy otázka místa výkonu činnosti nebyla mezi stranami ujednána. Žalovaná při uzavření smlouvy nemohla očekávat udělení takového pokynu, který by podstatným způsobem změnil výkon činnosti obchodního zástupce. Pokud tedy žalobkyně až po uzavření smlouvy udělila žalované pokyn, že je fakticky povinna docházet denně do kanceláře, kde budou výlučně přidělovány zakázky přítomným zástupcům, nejedná se o rozumný pokyn, který žalovaná mohla při uzavírání smlouvy očekávat a podle kterého byla povinna se řídit. Jestliže se podle tohoto pokynu žalovaná neřídila, neporušila své povinnosti dle čl. VII. odst. 6 smlouvy o obchodním zastoupení řádně vyvíjet pro žalobkyni činnost během výpovědní doby.

48. Co se týče řádnosti vyvíjení činnosti obchodního zástupce, žalovaná svou povinnost do 19. 2. 2024 plnila, když v souladu s čl. VII. odst. 6 smlouvy o obchodním zastoupení předala na výzvu právního zástupce žalobkyně vše, co bylo po žalované vyžadováno, vrátila svěřené hodnoty a informovala o průběhu jí obstarávaných záležitostí.

49. Ve vztahu k samotnému výkonu činnosti, žalovaná až do 18. 1. 2024 řešila hypoteční úvěr a nabytí vlastnického práva zahraniční klientkou, o čemž komunikovala s více zúčastněnými stranami. Soud též poukazuje na to, že bylo prokázáno, že žalovaná volala s klienty, brala si přidělované zakázky a psala klientům emaily, a to v průběhu celého ledna 2024 a částečně do 9. 2. 2024 (kdy se jedná o poslední den, ohledně kterého žalovaná prokázala výkon činnosti pro žalobkyni). To, že tyto činnosti nebyly vykonávány v intenzitě požadované žalobkyní, nemá vliv na to, že žalovaná své činnosti plnila. Ve smlouvě o obchodním zastoupení nebyly sjednány závazné targety, ani počet obvolávaných klientů za den. Žalovaná si o svých činnostech vedla záznamy, postupovala tedy svědomitě i během výpovědní doby.

50. V únoru měla žalovaná podstatně ztížené podmínky pro výkon činnosti obchodního zástupce, když žalobkyně žalované zamezila přístupy do programů a k zakázkám žalobkyně ve formě vzdáleného přístupu; pro výkon činnosti obchodního zástupce by musela žalovaná docházet do kanceláře žalobkyně. Žalobkyně žalovanou dopisem ze dne 8. 2. 2024 vyzvala k vrácení převzatého zařízení. Po 9. 2. 2024 již žalovaná činnost vykonávat přestala zcela. K předání zařízení došlo podle předávacího protokolu dne 19. 2. 2024. Kromě převzatého zařízení žalovaná vrátila žalobkyni i čip a klíč od kanceláře, k čemuž ji však žalobkyně nevyzvala.

51. Žalobkyně tím, že jednostranně změnila podmínky vzájemné spolupráce, které byly původně sjednány tak, že žalovaná má k dispozici i zařízení žalobkyně a přístupy pro výkon činnosti vzdáleným způsobem, porušila svou povinnost sjednanou v čl. IV. odst. 1 smlouvy o obchodním zastoupení, poskytovat žalované veškeré relevantní informace a podklady pro činnost obchodního zástupce. Tuto povinnost žalobkyně původně plnila podle vzájemné dohody účastníků i tak, že žalované zajišťovala vzdálený přístup do programů a poptávek žalobkyně. Zamezením přístupu k programům a poptávkám v únoru 2024 se žalobkyně dostala jako věřitel dle § 1975 o. z. do prodlení s plněním povinnosti dříve ujednaným způsobem. S ohledem na toto prodlení žalobkyně jako věřitele nebyla žalovaná v prodlení s plněním povinnosti vykonávat činnost obchodního zástupce.

52. Zásadní změnu ve vztahu k otázce povinnosti výkonu činnosti obchodního zástupce žalované však představuje předání věcí žalobkyni dne 19. 2. 2024. Mezi účastnicemi totiž nebylo sjednáno, že by toto předání vybavení mělo vliv na plnění povinností žalované ze smlouvy o obchodním zastoupení. Pokud se žalovaná rozhodla vybavení odevzdat, nemohla bez výslovného projevu ze strany žalobkyně předpokládat, že dochází ke zkrácení výpovědní doby. Žalovaná tedy musela vědět, že k 19. 2. 2024 jí po odevzdání vybavení bude zbývat jediný způsob výkonu činnosti obchodního zástupce, a to z kanceláře žalobkyně. Pokud žalovaná i přes to předala žalobkyni převzaté zařízení a nadto i klíče a čip od kanceláře (o něž však nebyla vyzývána), a připravila se o přístup do kanceláře, jedná se o okolnost tížící žalovanou, která však nemá vliv na trvající povinnost žalované vykonávat činnost obchodního zástupce.

53. Od 20. 2. 2024 žalovaná nevykonávala činnost obchodního zástupce pro žalobkyni, ač neměla postaveno na jisto, že žalobkyně na výkonu činnosti obchodního zástupce již netrvá a že došlo ke zkrácení výpovědní doby.

54. Soud se nad rámec věci zabýval i možností, zda k 19. 2. 2025 nedošlo dle § 2006 o. z., k zániku smlouvy o obchodním zastoupení pro následnou nemožnost plnění. Žalovaná nebyla schopna bez převzatých věcí (telefon, sim karta, notebook, klíč od budovy a od kanceláře, v níž se nacházelo podnajaté kancelářské místo, čip od tiskárny, bezpečnostní čip k alarmovému systému) vykonávat činnost obchodního zástupce pro žalobkyni vzdáleným způsobem, nicméně toto ztížení nedosahovalo takové intenzity, aby došlo k zániku závazku, neboť byla schopna činnost vykonávat z kanceláře. Pokud žalovaná odevzdala i klíče a čip od kanceláře, ač ji k předání těchto věcí žalobkyně nevyzvala, následky související se ztížením vstupem do kanceláře a výkonem činnosti nese žalovaná.

55. Soud tedy činí dílčí závěr, že od 20. 2. 2024 žalovaná porušovala svou povinnost dle čl. VII. odst. 9 smlouvy o obchodním zastoupení.

56. Soud se dále zabýval tím, zda žalovaná dopisem ze dne 18. 3. 2024 řádně odstoupila od smlouvy o obchodním zastoupení a podnájemní smlouvy.

57. Ke dni předání věcí 19. 2. 2025 došlo k podstatnému zhoršení možnosti výkonu činnosti obchodního zástupce z důvodu, že žalobkyně od žalované převzala věci potřebné k výkonu její činnosti vzdáleným způsobem a žalovaná ztratila přístup k potřebným informacím a podkladům pro výkon činnosti obchodního zástupce. Na předaných věcech byly nainstalovány programy k přístupu do systému žalobkyně, do databáze klientů a poptávek, které žalovaná odevzdáním ztratila. Žalobkyně, tím že si od žalované vyžádala vrácení zařízení, přestala ke dni jejich předání plnit svou povinnost sjednanou v čl. IV. odst. 1 smlouvy o obchodním zastoupení, dle níž byla povinna poskytovat žalované veškeré relevantní informace a podklady potřebné pro výkon činnosti obchodního zástupce žalovanou. Jak soud uvedl výše, bylo prokázáno, že tyto informace a podklady byly žalobkyní původně poskytovány i ve formě vzdáleného přístupu. Pokud tuto formu poskytování informací žalobkyně jednostranně změnila, porušila svou přijatou smluvní povinnost, protože od počátku smluvního vztahu žalované tuto formu spolupráce poskytovala a žalovaná mohla důvodně předpokládat plnění této spolupráce i nadále. Porušení této povinnosti trvalo až do odstoupení ze dne 18. 3. 2024, kterým žalovaná odstoupila od smlouvy právě pro porušení povinností žalobkyně ze smlouvy (mj. neposkytování potřebných informací a údajů s ohledem na zamezení přístupu do systému žalobkyně). Poskytnutí zařízení pro výkon činnosti obchodního zástupce ve formě vzdáleného přístupu bylo pro žalovanou podstatné, z dokazování vyplynulo, že se jednalo pro žalovanou o jeden z předpokladu výkonu činnosti pro žalobkyni. Žalobkyně tedy tím, že svou povinnost jednostranně k tíži žalované pokusila změnit a přestala ji vykonávat způsobem, který mohla žalovaná očekávat, porušila žalobkyně svou povinnost dle čl. IV. odst. 1 smlouvy o obchodním zastoupení a toto porušení bylo podstatné, neboť se týkalo důležitého předpokladu fungování smluvního vztahu účastníků z hlediska žalované.

58. Soud odstoupení posoudil za učiněné bez zbytečného odkladu, když k němu došlo po 4 týdnech od předání věcí (což ještě spadá do judikaturou vymezeného rámce dnů, maximálně týdnů dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2970/2013). Nadto je třeba přihlédnout k tomu, že v době, kdy bylo odstoupení učiněno, porušení povinnosti žalobkyně stále trvalo. K tomu soud poukazuje na analogické použití ust. § 1977 o. z., rozvedené rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 81/2019, z něhož plyne, že je právně nevýznamné: „zda žalobce od kupních smluv odstoupil ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“ poté, co se o prodlení dozvěděl (§ 1977 o. z.). I odstoupení od kupních smluv po marném uplynutí této lhůty (při trvajícím prodlení dlužníka s placením kupních cen) totiž vyvolalo právní následky předvídané ustanovením § 2004 odst. 1 o. z.“ Odstoupení v době, kdy porušení povinností trvalo a v jeho důsledku trvaly vyvolané okolnosti – podstatné ztížení výkonu činnosti obchodního zástupce ze smlouvy, bylo učiněno včas.

59. Soud činí dílčí závěr, že k 18. 3. 2024 žalovaná řádně odstoupila od smlouvy o obchodním zastoupení a od smlouvy o podnájmu.

60. Soud se z uvedených důvodů zabýval nárokem žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty dle čl. VIII. odst. 4 smlouvy o obchodním zastoupení, kterou žalobkyně požadovala ve výši 50 000 Kč.

61. Žalovaná namítla, že smluvní pokuta je ve vztahu k žalované nepřiměřená, k čemuž odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, z něhož plyne třístupňový test ve vztahu k posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty dle § 2051 o. z. Soud se má dle odst. 66 rozsudku zabývat 1) funkcí smluvní pokuty, 2) konkrétní okolnosti věci s přihlédnutím k výši smluvní pokuty, 3) v případě závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty její snížení s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti s limitací výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.

62. Ad 1) Žalobkyně uvedla, že důvodem zajištění povinnosti provádět i ve výpovědní době činnost obchodního zástupce smluvní pokutou je zajištění kontinuity poskytování služeb obchodního zástupce, kdy žalobkyni v důsledku ukončení činnosti nejen vznikají další náklady související s hledáním nového pracovníka, ale může dojít k omezení činnosti žalobkyně a vzniku ztrát. Toto tvrzení odpovídá systematickému zařazení ujednání o smluvní pokutě po článek ohledně ukončení smlouvy a samostatnému odstavci týkající se porušení povinnosti řádně vykonávat činnost obchodního zástupce během výpovědní doby. I samotná jazyková konstrukce věty o smluvní pokutě, v níž je uvedeno „řádné poskytování sjednaných činností“ vede k závěru, že žalobkyně měla zájem na tom, aby po skončení vztahu výpovědí měla po výpovědní dobu zajištěné plnění povinností ze strany obchodního zástupce. Vzhledem k tomu, že v čl. VIII. odst. 5 smlouvy o obchodním zastoupení je sjednáno, že právo na zaplacení smluvní pokuty nevylučuje nárok žalobkyně na náhradu způsobené škody, je tímto na první pohled potlačena funkce smluvní pokuty jako paušalizační náhrady škody. Na druhé straně, s ohledem na to, že nečinností obchodního zástupce dochází potenciálně ke vzniku škody ve formě ušlého zisku, který se obtížně vyčísluje, je třeba přisvědčit žalobkyni v tom smyslu, že smluvní pokuta i tak částečně plní funkci paušalizační náhrady škody. Funkcí smluvní pokuty tedy v tomto případě byl jak nátlak na žalovanou, aby pokračovala v plnění svých povinností, tak paušální náhrada ušlého zisku na případnou nečinnost obchodního zástupce.

63. Ad 2) V konkrétním případě je podstatné, že žalovaná za celou dobu trvání smlouvy o obchodním zastoupení, a to jak od června 2023, kdy byla žalovaná oprávněna zprostředkovávat toliko pojistné produkty, tak od října 2023, kdy byla žalovaná oprávněna zprostředkovávat i úvěrové produkty, zprostředkovala uzavření jediné smlouvy, a to hypotečního úvěru. Za zprostředkování hypotečního úvěru žalobkyni náležela odměna 51 000 Kč, z níž 1/3 ve výši 17 000 Kč náležela jako provize žalované. Rozpočítá-li soud tuto částku do 4 měsíců, kdy žalovaná pro žalobkyni realizovala činnost obchodního zástupce i v rozsahu úvěrových produktů, jedná se o průměrný zisk 12 750 Kč. Žalovaná za toto období od žalobkyně získala 4x 10 000 Kč jako fixní odměnu dle provizního řádu a provizi 17 000 Kč, tj. 57 000 Kč. Jedná o průměrný příjem za tyto 4 měsíce ve výši 14 250 Kč. Za březen 2024 (resp. do 18. 3. 2024) žalovaná od žalobkyně fixní odměnu nedostala, ač v části cca 5 800 Kč ji žalobkyně vyplatit měla. Soud rovněž podotýká, že částku 10 000 Kč měsíčně žalovaná reálně nedostávala, neboť docházelo k započtení této částky na povinnost platit podnájemné kancelářského místa ve výši 10 000 Kč. S ohledem na odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení ke dni 18. 3. 2024 tedy žalovaná činnost obchodního zástupce nevykonávala toliko jeden měsíc. Za toto porušení žalobkyně po žalované požaduje smluvní pokutu 50 000 Kč. Tato částka je 4x vyšší, než průměrný měsíční příjem z činnosti žalované pro žalobkyni a 3,5 x vyšší než měsíční příjem žalované. Nadto ji žalobkyně požaduje za období, v němž žalované nevyplatila část fixní odměny. Z uvedených důvodů má soud za to, že smluvní pokuta 50 000 Kč je nepřiměřená.

64. Ad 3) Co se týče výše reálně způsobené škody žalobkyni nečinností žalované, žalobkyně tvrdila, že se jedná o částku 40 000 – 50 000 Kč měsíčně. Žalobkyně však k tomuto tvrzení na výzvu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neoznačila důkazy, které by byly způsobilé prokázat její tvrzení o způsobení ušlého zisku v této výši, neboť žalobkyně označila jako důkaz toliko (doposud neexistující) interní porovnání výkonů obchodních zástupců po dobu 1, 2, 3 měsíců od doby, kdy složili zkoušky. Tento důkaz však nebyl způsobilým důkazem k prokázání skutečného ušlého zisku žalobkyně nečinností žalované. Nejen, že porovnání s ostatními pracovníky nezohledňuje specifika výkonu činnosti obchodního zástupce žalovanou (žalovaná nebyla rodilým mluvčím, tedy v komunikaci se vyrovnávala s určitou jazykovou bariérou, která ji oproti jejím kolegům znevýhodňovala), ale zejména směřuje k prokazování hypotetického ušlého zisku, nikoliv skutečně způsobené škody dle § 2051 o. z. Ostatně i samotné tvrzení žalobkyně vychází z hypotetických výkonů žalované. Částka 40 000 – 50 000 Kč představuje odměnu za zprostředkování jednoho vysokého hypotečního úvěru (jak se žalované podařilo ve věci klientky [jméno FO]), nebo velkého množství pojistných produktů, u nichž jsou odměny řádově nižší. Žalovaná však řešila zprostředkování uzavření jediného hypotečního úvěru 3 měsíce a v době, kdy pro žalobkyni přestala činnost vykonávat, žádný rozjednaný obchod neměla. Pravděpodobnost zprostředkování hypotečního úvěru během 1 měsíce tedy byla nízká. Co se týče pojistných produktů, žalovaná od 19. 6. 2023 nezprostředkovala jedinou pojistnou smlouvy, pročež i tato možnost se jeví jako málo pravděpodobná. Tvrzení žalobkyně o způsobeném ušlém zisku ve výši 40 000 – 50 000 Kč měsíčně je nepřiměřené, a ani tak nebylo prokázáno.

65. K tvrzení žalobkyně, že jí byla rovněž způsobena škoda spočívající v zaškolení dalších pracovníků, soud uvádí, že se nejedná o náklady způsobené porušením povinnosti žalované, ale způsobené ukončením smluvního vztahu. To je však právem aprobovaný způsob jednání; činnost obchodního zástupce není činností, k níž by byla žalovaná nucena a je proto oprávněna činnost ukončit. Pokud žalobkyni v souvislosti s ukončením smlouvy vznikly náklady, nejsou v příčinné souvislosti s nečinností obchodního zástupce žalovanou, neboť tyto náklady by žalobkyně i tak vynaložila. Jedná se proto o náklady související s její podnikatelskou činností a podnikatelským rizikem, které nelze ve formě smluvní pokuty přenášet na žalovanou.

66. Soud proto při zjišťování hranice způsobené škody pro určení přiměřené výše smluvní pokuty v rámci třetího kroku vycházel ze skutkových zjištění ohledně výkonů činnosti obchodního zástupce žalovanou. Žalovaná žalobkyni vydělala odměnu ve výši 51 000 Kč. Vzhledem k tomu, že tato odměna pocházela za zprostředkování úvěrové smlouvy, přihlédl soud k tomu, že úvěrové produkty začala žalovaná nabízet až od účinnosti smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 13. 10. 2023 a od této doby do poloviny února 2024 (k předání zařízení došlo 19. 2. 2024, k poslednímu výkonu činnosti žalované dne 9. 2. 2024), tj. za dobu 4 měsíců vydělala žalovaná žalobkyni průměrně částku 12 750 Kč měsíčně. Tuto částku soud považuje za přiměřený měsíční ušlý zisk žalobkyně za dobu od poloviny února do 18. 3. 2024, kdy došlo k ukončení smlouvy o obchodním zastoupení odstoupením ze strany žalované. Tato částka odpovídá předchozím výkonům žalované i tomu, že z provedených důkazů vyplynulo, že velká část klientů, s nimiž žalovaná komunikovala, neměla o žádné produkty zájem; nebylo možno tedy uzavřít, že za každou osobu, s níž žalovaná během měsíce nekomunikovala, žalobkyni ušla konkrétní částka zisku. Soud tuto částku stanovil jako dolní hranici pro snížení smluvní pokuty dle § 2051 o. z.

67. Smluvní pokuta by měla být přiměřená zajišťované povinnosti. Účelem smluvní pokuty je zajištění plnění činnosti obchodního zástupce a paušalizovaná náhrada ušlého zisku. Žalovaná neplnila své povinnosti po dobu jednoho měsíce. V tomto měsíci žalobkyni s přihlédnutím k předchozím výkonům žalované zisk ve výši maximálně 12 750 Kč. Soud rozhodl o snížení smluvní pokuty ve výši v požadované výši 50 000 Kč právě na tuto hranici 12 750 Kč. Tato částka odpovídá jak možnému ušlému zisku způsobenému jednoměsíční nečinností ve výši 12 750 Kč, tak i jejímu vlastnímu průměrnému zisku z činnosti pro žalobkyni, kdy žalované náležela od října 2023 do února 2023 částka 4x 10 000 Kč a provize ve výši 17 000 Kč, tj. 57 000 Kč (v průměru se tak jednalo o příjem ve výši 14 250 Kč).

68. Soud tedy uzavřel, že žalobkyni náleží za porušení povinnosti žalovanou smluvní pokuta přiměřeně snížená na částku 12 750 Kč.

69. Co se týče žalované povinnosti žalované platit podnájemné za měsíce březen 2024 a duben 2024 ve výši 10 000 Kč, tato povinnost žalované plynula z uzavřené smlouvy o podnájmu kancelářského místa ze dne 13. 10. 2023 uzavřené dle § 2285 o. z. Měsíční podnájemné za právo užívání kancelářského místa a přilehlých společných kancelářských prostor bylo sjednáno ve výši 10 000 Kč. Z ustanovení čl. IV. odst. 4.2. smlouvy o podnájmu plyne, že smlouva automaticky zaniká ukončením smlouvy o obchodním zastoupení.

70. Soud dospěl k závěru, že podnájemní smlouva je dle § 1727 o. z. smlouvou závislou na smlouvě o obchodním zastoupení. Závislost plyne z navázání ukončení smlouvy o podnájmu na ukončení smlouvy o obchodním zastoupení (kdy tato souvislost je pouze jednostranná), rovněž z toho, že obě smlouvy byly uzavřeny ve stejný den a mezi stejnými osobami, dále z okolnosti, že hospodářským účelem podnájemní smlouvy bylo právě umožnění výkonu činnosti obchodního zástupce i z kanceláře, v níž se nacházeli i další pracovníci žalobkyně, kdy neexistoval jiný důvod pro její uzavření, a též z toho, že i finanční plnění ze smlouvy o obchodním zastoupení bylo na placení podnájemného navázáno.

71. Z uvedeného plyne, že zánikem smlouvy o obchodním zastoupení dne 18. 3. 2024 došlo též k zániku smlouvy o podnájmu. Žalobkyni proto náleží právo na zaplacení části podnájemného za 18 dní měsíce března ve výši 5 806,45 Kč, která odpovídá poměrné výši měsíčního podnájemného 10 000 Kč ve vztahu k 31 dním v měsíci březnu. Soud žalobkyni poučil, nechť tvrdí, že žalovaná užívala kancelářské místo v průběhu celého měsíce března a dubna, k tomu však žalobkyně ničeho netvrdila. Žalobkyni proto s ohledem na neužívání kancelářského místa žalovanou po 18. 3. 2024 nesvědčí ani případný nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

72. Žalobkyni náleží z titulu nezaplaceného podnájemného částka 5 806,45 Kč.

73. Ze shora uvedeného plyne, že žalobkyně prokázala svůj žalovaný nárok (co do 70 000 Kč po částečném zastavení řízení) v části 18 556,45 Kč, sestávající se z přiměřeně snížené smluvní pokuty a části podnájemného za březen 2024. V rozsahu 51 443,55 Kč však byla žaloba nedůvodná. S ohledem na to, že nedůvodnou byla celá pohledávka na zaplacení podnájemného za duben 2024, nepřiznal soud kromě příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení ani příslušenství ve formě náhrady nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud výrokem II. žalobu v této části zamítl.

74. Žalobkyni kromě práva na zaplacení částky 18 556,45 Kč náleží též příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 29. 6. 2024, když dodatečná lhůta k zaplacení žalované částky uplynula dle předžalobní výzvy dne 28. 6. 2024, a dále paušální náhrada nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky ve výši 2x 1 200 Kč za uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty a podnájemného za březen 2024 dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě v tomto rozsahu výrokem III. vyhověl.

75. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem IV. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 556,15 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše [(rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % (úspěch co do částky 55 443,55 Kč, kdy do této částky je započítána i částka 4 000 Kč, o níž bylo řízení částečně zastaveno, neboť v této části byla žaloba podána předčasně) a úspěchu žalobkyně v rozsahu 25 % (úspěch co do částky 18 556,45 Kč)]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 000 Kč sestávající z částky 4 060 Kč za celkem 8 úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ze dne 12. 8. 2024, vyjádření ze dne 30. 9. 2024, účast na jednání soudu dne 28. 1. 2025, vyjádření ze dne 27. 2. 2025, účast na jednání soudu ze dne 13. 3. 2025 přesahující dvě hodiny, za účast na jednání soudu dne 27. 3. 2025, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 630 Kč ve výši 7 482,30 Kč. Soud žalované nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne 26. 3. 2025 učiněné den před nařízeným jednáním, když totéž vyjádření žalovaná mohla učinit přímo na jednání, pročež toto vyjádření nepředstavuje účelně vynaložený náklad.

Poučení