11 C 233/2022 - 143

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] [Anonymizováno] [Adresa žalobkyně] [Anonymizováno] [Jméno advokáta A] [Anonymizováno] [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], [Anonymizováno] [Datum narození žalované A] [Anonymizováno] [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B]., [Anonymizováno] [IČO žalované B] [Anonymizováno] [Adresa žalované B] oba zastoupeni [Anonymizováno] [Jméno advokáta B] [Anonymizováno] [Adresa advokáta B] o určení takto:

Výrok

I. Určuje se, že pronajímatelem a nositelem práv a povinností pronajímatele dle nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi společností [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně], se sídlem [adresa] a panem [jméno FO], narozeným [Datum narození žalované A], bytem č. p. 37, [adresa], jejíž předmětem je pronájem pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], je pan [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A], bytem č. p. 37, [adresa].

II. Žaloba, kterou se žalovaná 2 domáhala určení, že pronajímatelem a nositelem práv a povinností pronajímatele dle nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi společností [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně], se sídlem [adresa] a panem [jméno FO], narozeným [Datum narození žalované A][hodnota] a parc. č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], je společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČO: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, [Anonymizováno] [Anonymizováno], se zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vůči žalovaným určení, že žalovaný 1 je pronajímatelem a nositelem práv a povinností pronajímatele z nájemní smlouvy. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným 1 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem jeho pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] (dále jen „nájemní smlouva“). Následně byl obsah nájemní smlouvy měněn dodatky č. [hodnota] až 13 s tím, že na základě dodatku č. [hodnota] došlo mimo jiné k úpravě předmětu nájemní smlouvy, kdy pronajatými pozemky jsou pozemky parc. č. [hodnota], 2386 a 2387, k.ú. [adresa], zapsané v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] (dále jen jako „pronajaté pozemky“). Prostřednictvím dopisu ze dne [datum] bylo žalobkyni ze strany žalované 2 sděleno, že mezi žalovanými byla dne [datum] uzavřena smlouva o zřízení služebnosti požívacího práva (dále jen jako „smlouva“), na základě které došlo ke zřízení požívacího práva ve prospěch žalované 2 k pozemkům parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota]. Nad rámec je předmětem smlouvy i zřízení požívacího práva k pozemku parc. č. [hodnota], ležícím v k.ú. [adresa] (společně s pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] dále jen jako „služebné pozemky“). Žalobkyně upozornila, že předmětem smlouvy není pozemek parc. č. [hodnota], který je ale předmětem nájemní smlouvy. Žalobkyně byla prostřednictvím dopisu ze dne [datum] rovněž vyzvána k tomu, aby žalované 2 poskytla veškerou součinnost a dále k tomu, aby ve prospěch žalované 2 zasílala nájemné z nájemní smlouvy, neboť žalovaná 2 dle svého názoru na základě uzavřené smlouvy s žalovaným 1 vstoupila do nájemního vztahu namísto původního pronajímatele. Žalobkyně zdůraznila, že s tímto názorem žalované 2 nesouhlasí a považuje jej za nesprávný. Podle jejího názoru je smlouva o zřízení požívacího práva absolutně neplatná, případně je neplatná v rozsahu předmětu dříve uzavřené nájemní smlouvy, neboť věcné břemeno a nájem vedle sebe nemohou obstát. Žalobkyně dále namítla, že předmět užívání dle nájemní smlouvy a dle smlouvy není totožný. Je přesvědčena, že nájemní vztah nadále existuje pouze mezi ní a žalovaným 1. Naléhavý právní zájem spatřuje v tom, aby byla najisto postavena osoba pronajímatele a dále v tom, že nejpozději [datum] je povinna uhradit čtvrtletní splátku nájemného.

2. Žalovaní ve svém společném vyjádření ze dne [datum] uvedli, že nárok žalobkyně v plném rozsahu neuznávají. Učinili nesporným, že žalobkyně a žalovaný 1 uzavřeli nájemní smlouvu a stejně tak nerozporují, že žalovaní uzavřeli smlouvu o požívacím právu. Rovněž potvrdili, že žalobkyně byla o zřízení požívacího práva informována prostřednictvím dopisu ze dne [datum]. Nad to žalovaní doplnili, že mezi žalobkyní a žalovanou 2 probíhala komunikace i následně, přičemž žalovaný 2 jednoznačně prohlásil, že je připraven vykonávat a plnit veškeré povinnosti vyplývající pro něj z nájemní smlouvy a v této souvislosti nabídl žalobkyni součinnost. Žalovaní shrnuli, že žalovanému 1 zbylo pouze „holé vlastnictví“, tudíž není oprávněn vystupovat nadále jako pronajímatel předmětných pozemků. Žalovaní nesouhlasí s názorem žalobkyně, že smlouva je absolutně neplatná a nedošlo proto k přechodu práv a povinností z nájemní smlouvy na žalovanou 2. Žalovaní rovněž nesouhlasí s názorem žalobkyně, že dodatkem č. [hodnota] k nájemní smlouvě došlo k rozšíření předmětu nájmu o pozemek parc. č. [hodnota]. Tímto dodatkem žalovaný 1 pouze prohlašuje, že je vlastníkem pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota]. Žalovaní se nicméně domnívají, že případný pronájem pozemku parc. č. [hodnota] je nezávislý na nájmu pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota]. V této souvislosti poukázali na souhlas se změnou užívání stavby vydaný Městským úřadem [adresa] ze dne [datum], z něhož vyplývá, že telekomunikační zařízení je umístěné na pozemcích parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota]. Žalovaní se proto s ohledem na uvedené skutečnosti vzájemným návrhem domáhali, aby soud určil, že pronajímatelem a nositelem práv a povinností pronajímatele dle nájemní smlouvy je žalovaná 2. Svůj naléhavý právní zájem spatřují v současné právní nejistotě žalovaných, když žalobkyně měla do [datum] uhradit nájemné dle nájemní smlouvy. Žalovaná 2 se domnívá, že rozhodnutí ohledně přechodu práv a povinností z nájemní smlouvy na základě zřízení požívacího práva nastaví pevné základy právních vztahů mezi žalobkyní a žalovanou 2.

3. Žalobkyně ve své replice ze dne [datum] uvedla, že žalovaná 2 se snaží zcela cíleně a účelově zřídit služebnost požívacího práva v totožném rozsahu, jako jsou pozemky žalobkyní užívány na základě nájemní smlouvy. Dále se snaží parazitovat na nájemním vztahu sjednaném mezi žalobkyní a žalovaným 1, aniž by jeho účast na celé věci měla jakýkoliv užitek pro kteroukoliv smluvní stranu. Takovéto jednání je třeba posoudit jako absolutně neplatné pro zcela zjevný rozpor s dobrými mravy a zásadou poctivosti. Neplatnost smlouvy o zřízení požívacího práva je pak nutné shledat i z důvodu narušení veřejného pořádku. Žalovaná 2 totiž uzavírá smlouvy o zřízení požívacího práva s jinými vlastníky nemovitostí, na kterých jsou na základě nájemních smluv provozována zařízení sítě elektronických komunikací, tím se snaží vstoupit do pozice pronajímatele těchto smluvních vztahů. Tyto kroky žalované 2 pak směřují ke zdražení a ohrožení telekomunikačních služeb. K rozdílnosti pozemků pak žalobkyně doplnila, že prostřednictvím dodatku č. [hodnota] byl čl. II. nájemní smlouvy změněn tak, že je v něm uvedena specifikace pozemku, který je předmětem nájmu. Rovněž byl tímto dodatkem změněn čl. III. tak, že pozemky uvedené v čl. II. se pronajímají za účelem zřízení a provozování základnové stanice. Prostřednictvím dodatku č. [hodnota] pak byl čl. II. nájemní smlouvy upraven do své finální podoby tak, že předmětem nájmu jsou pozemky parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota].

4. Ve věci se konala dvě jednání, žalovaný 1 se z účasti na obou jednáních vždy omluvil. Při jednání dne [datum] žalobkyně navrhla provedení důkazu účastnickým výslechem žalovaného 1, který by měl objasnit, proč a za jakých okolností žalovaný 1 ve vztahu k čl. VIII odst. 1 nájemní smlouvy přistoupil k uzavření smlouvy o zřízení požívacího práva. Jelikož právní zástupce žalovaných sám uvedl, že primárně zastupuje žalovanou 2 a žalovanému 1 nabídl zastoupení doprovodně, žalobkyně usuzuje, že mu odpovědi žalovaného 1 na skutkové dotazy nejsou známy, nezná jeho myšlenky. Žalovaný 1 v návaznosti na předvolání ke svému účastnickému výslechu ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že nesouhlasí se svým účastnickým výslechem, a to z důvodu svého zdravotního stavu. Zároveň předložil kopii zprávy jeho ošetřujícího lékaře ze dne [datum], který mu účast na jednání nedoporučil a uzavřel, že svoji účast považuje za bezpředmětnou.

5. Při jednání dne [datum] žalobkyně shrnula tři základní argumenty, na nichž je žaloba postavena a ve vztahu k business modelu žalované 2 doplnila, že má důvodnou obavu, že žalovaná 2 bude zřizovat užívací práva a vykupovat pozemky v lokacích pronajatých žalobkyní. Následně bude žalobkyni zvyšovat nájemné, což povede ke zdražování telekomunikačních služeb, případně může dojít k jejich přerušování ve chvíli, kdy by nájemní smlouvy byly ukončovány. Tím může dojít k ohrožení kritické infrastruktury České republiky a zajišťování veřejné služby, pokud by jednání žalované 2 bylo právně chráněno. Zdůraznila, že se jedná o komunikační infrastrukturu České republiky, žalovaná 2 je vlastněna zahraniční entitou a nemá zájem na řádném provozu komunikační sítě na rozdíl od zájmu obyvatel České republiky.

6. Žalovaná 2 poukázala na rozdílnost institutů nájemní smlouvy a smlouvy o zřízení požívacího práva, z níž navíc plynou i užitky a požitky. Vyloučila, že by nějak zasahovala do existujícího vztahu zbylých účastníků, naopak deklaruje vstup do nájemního vztahu ve smyslu pro žalobkyni předvídatelného vztahu. Žalovaný 1 tím získá 11,5násobek ročního nájemného bez dalších podmínek, zneužití je vyloučeno a není nic nemravné na trvání na plnění práv a povinností. Ohrožení kritické infrastruktury považuje za čirou spekulaci, jelikož telekomunikační zákon ve svém ustanovení § 104 nabízí žalované 2 katalog oprávnění, ať už v podobě vstupu na pozemek a konče možností vyvlastnění služebnosti. Ke svému business modelu žalovaná 2 uvedla, že fakticky nehodlá pozemky užívat, ale naopak požívat formou nájemného a následným tvořením zisku. Poukázala na to, že žalobkyně je rovněž vlastněna zahraničním subjektem. Ohledně rozdílnosti předmětu nájmu a požívací smlouvy shrnula, že původní nájemní smlouva označovala pozemky p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], přičemž žalobkyně nijak důkazně nedokumentuje, jak se z nich staly pozemky parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota]. Žalovaní pouze z rozhodnutí stavebního úřadu dovozují, že se tak stalo administrativní chybou ve vztahu k pozemku parc. č. [hodnota], jelikož z odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu, které odkazuje na kolaudační rozhodnutí, plyne, že na pozemku parc. č. [hodnota], který žalobce zahrnul do nájemní smlouvy, se žádná telekomunikační infrastruktura nenachází. Naopak na pozemku parc. č. [hodnota], který je do požívací smlouvy zahrnut, se nachází elektrická přípojka a smluvní strany tak učinily z důvodu jistoty žalobkyně jako pronajímatele, aby měla k této přípojce přístup. Upozornil, že pokud se na pozemku parc. č. [hodnota] nachází nějaká stavba telekomunikační infrastruktury, jedná se o černou stavbu. Žalovaný 1 zároveň prostřednictvím právního zástupce doplnil, že dodatkem č. [hodnota] rozhodně nebylo jeho vůlí přenechat 2,5 hektaru pozemku žalobkyni oproti původních 210 m2 vymezených v nájemní smlouvě. Musí se jednat o administrativní chybu, jinak lze výpočtem dojít, že nájemné mělo činit zhruba [částka] ročně ([částka] za m2), což aktuálně odpovídá dlužnému nájemnému [částka]. Žalovaní se domnívají, že cílem žalobce je zakonzervování stávajících poměrů a nepřipustit konkurenci, zároveň považují za absurdní argument zdražení cen, když služby mobilních operátorů jsou v rámci EU v České republice nejdražší, a to mimo jiné za přispění žalobkyně.

7. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] poukázala na konkrétní ujednání smlouvy, která jsou ve zcela jasném nepoměru ve prospěch žalované 2. Předně se jedná o faktické uzavření smlouvy na dobu neomezeně dlouhou dle čl. 3. 5., který sice uvádí, že smlouva je uzavřena na dobu určitou, touto dobou je však doba trvání žalované 2 jako právnické osoby. Vzhledem k tomu, že služebnost požívacího práva byla fakticky sjednána na dobu neurčitou, považuje žalobkyně za zcela nepřiměřenou odměnu žalovaného 1 za údajné zřízení služebnosti sjednanou v čl. 4 v celkové výši [částka]. Rovněž žalobkyně upozornila na skutečnost, že žalovaný 1 nemá dle znění bodu 15.10 možnost smlouvu vypovědět a dále na zcela jednostrannou povahu smluvních pokut dle bodu 13. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná 2 obešla zákon (respektive jej zneužila), neboť namísto uzavření kupní smlouvy se ke stejnému účelu snaží využít institut požívacího práva, který však k takovým účelům neslouží. Stejně tak se žalobkyně domnívá, že s ohledem na obsah smlouvy o zřízení požívacího práva byl žalovaný 1 neúměrně zkrácen ze strany žalované 2, a mohl by tedy požadovat zrušení smlouvy. Dále poukázala na to, že žalovaná 2 zaslala žalobkyni dne [datum] výpověď nájemní smlouvy, což podle názoru žalobkyně taktéž svědčí o potenciálním ohrožení řádného fungování sítě elektronických komunikací a důvodném předpokladu, že kroky žalované 2 směřují ke zdražení a ohrožení dostupnosti telekomunikačních služeb. Žalobkyně proto trvá na tom, že smlouva o zřízení požívacího práva je neplatná pro zjevné porušení dobrých mravů. S ohledem na disproporci v právech a povinnostech žalovaných dle smlouvy o zřízení požívacího práva je žalobkyně rovněž přesvědčena, že právní zástupce žalovaných není schopen zastupovat zájmy obou žalovaných, neboť tyto zájmy nejsou totožné.

8. Při jednání dne [datum] žalovaní doplnili, že institut požívacího práva byl znám již v římském právu a je institutem všech právních řádů kontinentální úpravy, předchozí diskontinuita tedy reaguje na pohrobek socialistické legislativy. Zdůraznili, že žalovaný 1 se vzdává svých práv a získává úplatu [částka], délka užívání se bude vztahovat pouze na dobu trvání telekomunikačního zařízení, přičemž při jeho odstranění dojde k trvalé změně dle § 1299 odst. 2 občanského zákoníku, která vyvolá nepoměr a bude se tedy smluvními stranami s největší pravděpodobností jednat o novém znění smlouvy z důvodu změny podmínek. Mají za to, že smlouva o zřízení požívacího práva je ve skutečnosti pro žalovaného 2 horší institut, něž kupní smlouva, protože za 97 m2 plochy odpovídá cena za 1 m2 částce [částka], což je cena stavebního pozemku v krajských městech. Při zohlednění příjezdové komunikace, která nemá jiné využití, se jedná o cenu [částka] za m2. Podle názoru žalované 2 nemůže obstát argument, že žalovaný 1 byl vnucen do uzavření smlouvy, neboť smlouva je svobodnou vůlí smluvních stran, není tedy nemorální ani neobchází zákon z pohledu obou právních systémů. Právní zástupce žalovaných zdůraznil, že žalovaný 1 se necítí zkrácený na svých právech. Ohledně případného zkrácení je zde silná ochrana stran telekomunikačního zákona, ve vyjádření se recyklují argumenty z minulého jednání. K nově navrženým důkazům žalobkyní sdělili, že se na ně vztahuje koncentrace, přičemž tvrzení jsou nepřesná a dále se k nim nevyjadřují.

9. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Soud dovodil, že žalobkyně i žalovaní mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Otázka, zda je pronajímatelem žalovaný 1 nebo žalovaný 2, je mezi účastníky sporná. S ohledem na nutnost vyjasnění vzájemných vztahů a vypořádání stávajících a budoucích závazků stran je proto nezbytné postavit tuto skutečnost najisto. Vzhledem k existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení se soud žalobou a vzájemným návrhem věcně zabýval.

11. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:

12. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že předmětem její činnosti je mj. i výkon komunikačních činností na území České republiky s taxativním výčtem konkrétních činností.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované 2 soud zjistil, že předmětem její činnosti je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zahrnující zejména následující obory činnosti: nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí.

14. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] pro k.ú. a obec [adresa] prokazující stav k [datum] soud zjistil, že žalobce byl vlastníkem pozemků ve zjednodušené evidenci p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota].

15. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] pro k.ú. a obec [adresa] prokazující stav k [datum] soud zjistil, že žalovaný 1 je vlastníkem mimo jiné pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] a na listu vlastnictví docházelo k zápisu pozemkových úprav a jiných rozhodnutí pozemkového úřadu. Ve prospěch žalované 2 je ve vztahu k pozemkům parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] zapsáno věcné břemeno (podle listiny) – služebnost požívacího práva, na dobu určitou odpovídající době trvání oprávněného jakožto právnické osoby zřízené na základě smlouvy o zřízení věcného břemene – úplatné ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum].

16. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] a obec [adresa] soud zjistil, že [jméno FO], z.s., je mimo jiné vlastníkem pozemku parc. č. 2215/1, v části C je ve vztahu k tomuto pozemku ve prospěch žalované 2 zapsáno věcné břemeno požívání – slouží provozu obchodního závodu, a to na základě smlouvy o zřízení věcného břemene – úplatná ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum]. K totožnému pozemku je ve prospěch žalobkyně zapsáno věcné břemeno (podle listiny) – spočívající ve zřízení, provozování, údržbě a opravách Podzemního komunikačního vedení, a to na základě smlouvy o zřízení věcného břemene – úplatná ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum].

17. Ze snímku katastrální mapy soud zjistil umístění telekomunikačního zařízení.

18. Z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] včetně příloh soud zjistil, že žalovaný 1 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] nájemní smlouvu, jejím předmětem byla část pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa], o výměře 210 m2. Nájem byl sjednán za účelem zřízení a provozování základnové stanice „[adresa] (ZRPOD, 28517)“ veřejné radiotelefonní sítě [Anonymizováno], tj. stožáru pro umístění antén, technologického objektu, oplocení, přístupové cesty a elektropřípojky, uložené v přístupové cestě. Nájem byl sjednán na dobu 20 let počínaje dnem účinnosti smlouvy, roční nájemné bylo dohodnuto ve výši [částka]. Nájemce se zavázal užívat předmět nájmu pouze k dohodnutému účelu a udržovat jej v řádném stavu. Pronajímatel se zavázal, že umožní přístup k základnové stanici přes svůj pozemek parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa], za účelem výstavby a zajišťování provozu základnové stanice. V čl. VIII. odst. 1. pronajímatel prohlásil, že na pronajatých pozemcích neváznou žádná zástavní práva ani věcná břemena. V čl. VIII. odst. 2. se smluvní strany dohodly na překupním právu nájemce na předmět nájmu. Žalobkyně při jednání upozornila na znění článku VIII. odst. 1 s tím, že byť se jedná o prohlášení ke dni uzavření smlouvy, lze legitimně očekávat, že nájemce bude pozemky nerušeně užívat a očekává, že pronajímatelem nebude ani v budoucnu uzavřeno věcné břemeno. Žalovaní k tomu uvedli, že se jedná pouze o prohlášení k právní kvalitě pozemku ke dni uzavření smlouvy, v případě budoucího závazku by tento musel být ve smlouvě vyjádřen například slovy zavazuje se.

19. Z dodatku č. [hodnota] až 5 k nájemní smlouvě soud zjistil, že smluvní strany se v důsledku inflace dohodly na změně meziroční výše nájemného.

20. Z dodatku č. [hodnota] k nájemní smlouvě soud zjistil, že smluvní strany změnily čl. II. a III. nájemní smlouvy tak, že předmětem nájmu jsou nově pozemky ve zjednodušené evidenci p. č. [hodnota] a pozemek parc. č. st. 149, k.ú. [adresa], evidované na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa], ke změně účelu nájmu nedošlo. Do čl. III. bylo nově doplněno, že předmětem podnikání nájemce je poskytování komunikačních služeb. Nájemce je společností oprávněnou, mimo jiné, k zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Smluvní strany se dále v důsledku inflace dohodly na změně meziroční výše nájemného.

21. Z dodatku č. [hodnota] k nájemní smlouvě soud zjistil, že smluvní strany se v důsledku inflace dohodly na změně meziroční výše nájemného.

22. Z dodatku č. [hodnota] k nájemní smlouvě soud zjistil, že smluvní strany změnily čl. II. týkající se předmětu smlouvy tak, že předmětem nájmu jsou nově pozemky parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa]. Smluvní strany se dále v důsledku inflace dohodly na změně meziroční výše nájemného. K tomu žalobkyně upozornila na nejednotnost pozemků v nájemní smlouvě a ve smlouvě o zřízení požívacího práva. Má za to, že smluvní ujednání ohledně specifikace předmětu nájmu a výše nájemného je jasné, pokud by předmětem nájmu měla být jen část předmětných pozemků, pak to z ujednání smluvních stran nevyplývá. Žalovaní uvedli, že nebylo vůlí žalovaného 1 rozšířit stávající nájem bez jakékoliv kompenzace nájemného, rovněž k tomu nebyl žádný důvod, když dle odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu se na pozemku parc. č. [hodnota] žádná infrastruktura nenachází. Navíc je žalovaným známo, že žalobkyně k nutným revizím a údržbě využívá pouze příjezdovou cestu na pozemku parc. č. [hodnota] a pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota].

23. Z dodatku č. [hodnota] až 12 k nájemní smlouvě soud zjistil, že smluvní strany se v důsledku inflace dohodly na změně meziroční výše nájemného.

24. Z dodatku č. [hodnota] k nájemní smlouvě soud zjistil, že smluvní strany sjednaly změnu doby nájmu tak, že nájem se uzavírá na dobu určitou, a to do [datum], dále se v důsledku inflace dohodly o změně meziroční výše nájemného a novém znění inflační doložky.

25. Ze smlouvy o požívacím právu uzavřené dne [datum] včetně příloh soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným 1 jako povinnou osobou a žalovanou 2 jako oprávněným. Touto smlouvou byla zřízena služebnost požívacího práva ve prospěch žalované 2 k pozemkům parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota]. Požívací právo spočívá v právu žalované 2 nebo jakékoliv jiné třetí strany určené žalovanou 2 užívat předmětné pozemky a brát z nich plody a užitky. Bylo zřízeno jako právo věcné s tím, že bude zatěžovat předmětné pozemky, jakož i jakéhokoli jejich vlastníka. Dále bylo zřízeno jako úplatné s tím, že žalovaná 2 se zavázala zaplatit žalovanému 1 za zřízení požívacího práva odměnu ve výši [částka], která je splatná v 11 pravidelných půlročních splátkách ve výši [částka]. Požívací právo bylo dále zřízeno na dobu určitou, odpovídající době trvání žalované 2 jakožto právnické osoby. Smluvní strany vzaly na vědomí, že požívací právo slouží k provozu obchodního závodu žalované 2. Smluvní strany ujednaly svá práva a povinnosti, která soud považuje pro daný spor za zásadní, následovně: - v bodě 3.6, že v případě skončení nájmu budou předmětné pozemky předány žalovanému 1 ve stavu, v jakém se nacházely v den účinnosti této smlouvy, a to s přípustnými výjimkami vyplývajícími jednak z jakýchkoliv nekonstrukčních anebo konstrukčních změn, které žalovaná 2 zanechala na předmětných pozemcích, pro vyloučení pochybností není žalovaná 2 povinna odstranit jakékoli nekonstrukční anebo konstrukční změny a jednak z běžného opotřebení a nezbytných oprav; - v bodě 5.1, že žalovaná 2 převezme veškerá práva a povinnosti žalovaného 1 vyplývající z nájemní smlouvy a vstoupí, jakožto pronajímatel do právního postavení pronajímatele z nájemní smlouvy, a to ke dni účinnosti zápisu požívacího práva do katastru nemovitostí (tj. ke dni podání návrhu na vklad u příslušného katastrálního úřadu); - v bodě 5.2, že žalovaná 2 je oprávněna zřídit jakékoli zatížení nebo zástavní právo v souvislosti s nájemní smlouvou nebo jakýmikoli výnosy či užitky vyplývajícími z nájemní smlouvy poté, co převezme veškerá práva a povinnost podle nájemní smlouvy, a to v rozsahu povoleném nájemní smlouvou; - v bodě 6. 1. že za účelem toho, aby mohla žalovaná 2 vykonávat požívací právo řádně, včas a v plném rozsahu, žalovaný 1 poskytne žalované 2 právo na nerušené užívání a požívání předmětných pozemků v kteroukoli dobu (24 hodin denně, 365 dnů v roce) spolu s neomezeným přístupem k pozemkům prostřednictvím všech cest a přístupových komunikací; - v bodě 6. 2., že žalovaný 1 se zdrží jakéhokoli jednání, které by mohlo zasahovat do jakýchkoli práv žalované 2 stanovených v této smlouvě (zejména do požívacího práva) nebo do práv jakékoli třetí strany k tomu užívat předmětné nemovitosti a brát z nich plody a užitky. Žalovaný 1 se dále zdrží jakéhokoli jednání, které by mohlo zasahovat do práv nájemce podle nájemní smlouvy anebo jakéhokoli nájemce, podnájemce nebo jiného uživatele, kterému bylo poskytnuto právo užívat předmětné nemovitosti žalovanou 2, a to ve všech uvedených případech včetně práv na klidné a nerušené užívání a požívání, dohodnutých práv k přístupu, přístupu ke službám, apod.; - v bodě 6. 3., že žalovaný 1 udělil souhlas s tím, že žalovaná 2 je oprávněna předmětné pozemky nebo jejich části dále pronajmout, dát je do podnájmu nebo umožnit jejich užívání jakékoli třetí straně s tím, že žalovaná 2 je povinna oznámit žalovanému 1 zřízení takového nájmu, podnájmu anebo užívacího práva nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zřízení. Výše uvedeným třetím stranám, tj. nájemci, podnájemci anebo osobě, které bylo zřízeno užívací právo, budou poskytnuta stejná práva týkající se užívání a přístupu jako žalované 2, a to v co nejširším možném rozsahu; - v bodě 8.1, že žalovaný 1 je povinen provádět na vlastní náklady veškeré opravy (včetně všech nezbytných nekonstrukčních oprav) a údržbu předmětných pozemků, a to včetně všech instalací, vybavení, příslušenství a jakýchkoli jiných movitých věcí užívaných v souvislosti s pozemky, jejichž vlastníkem je žalovaný 1, jakož i jejich udržování v dobrém stavu (s výjimkou běžného opotřebení), ledaže poškození nebo závadu způsobila žalovaná 2; - v bodě 8.5.1, že žalovaná 2 není povinna splnit jakékoli povinnosti týkající se údržby předmětných pozemků, jak jsou stanoveny v § 1288 občanského zákoníku, takovou údržbu provádí žalovaný 1), tj. např. údržbu anebo opravy, hrazení nákladů za údržbu anebo opravy a uzavření a úhradu nákladů jakékoli pojištění vztahující se k pozemkům; - v bodě 8.5.2, že veškeré opravy a údržba pozemků budou prováděny výhradně na náklady žalovaného 1, ten není oprávněn v této souvislosti požadovat od oprávněného žádný příspěvek. Pro vyloučení pochybností si strany dále ujednaly, že žalovaný 1 není oprávněn požadovat od žalované 2 jakýkoli finanční příspěvek na provedení stavebních prací popsaných v § 1289 odst. 1 občanského zákoníku. Pokud by takové stavební práce provedla žalovaná 2, uhradí jí žalovaný 1 veškeré náklady, které žalované 2 vznikly v souvislosti s provedením těchto stavebních prací; - v bodě 8.5.3, že veškeré poplatky za služby vztahující se k předmětným pozemkům hradí žalovaný 1. Smluvní strany si dále v čl. 13 sjednaly smluvní pokutu pro různé případy porušení povinností žalovaným 1 ve výši 0,1 % až 0,5 % z odměny za každý den prodlení. Pro případ, že by své povinnosti porušila žalovaná 2, nebyla ujednána žádná smluvní pokuta. K tomu při jednání žalovaní uvedli, že první věta bodu 8 se cíleně vztahuje na daň z nemovité věci. K bodu 8 dále doplnili, že žalovaná 2 se odchyluje od zákonného znění zejména v situacích, kdy infrastruktura je umístěna na střechách, v tomto konkrétním případě se jedná o prázdnou kategorii, jelikož žalobkyně plně odpovídá a reviduje telekomunikační zařízení. Bod 5 zdůrazňuje vázanost žalované 2 nájemní smlouvou a převzetí nejen práv a povinností z nájemní smlouvy, což deklaruje, že žalovaná 2 myslí na dlouhodobý vztah s žalobkyní, a to i ve smyslu rekonstrukce infrastruktury deklarované v bodě 7, ve kterém žalovaná 2 předjímá nutnost vybudování fotovoltaických panelů, že infrastrukturu bude nutné doplnit vybudováním FVE za účelem snížení energetické náročnosti provozu. Žalobkyně uvedla, že zejména bod 3.2 jasně vymezuje nájemní smlouvu, kdy se v tomto směru obě smlouvy zcela kryjí a nemohou vedle sebe obstát, protože nájemní smlouva byla uzavřena dříve, takže má přednost. Nesouhlasí s tvrzením žalované 2, že její business model je prospěšný pro všechny zúčastněné, vůči žalobkyni je budoucnost nejistá, protože žalovaná 2 se snaží vstoupit do pozice pronajímatele, její úmysl není žalobkyni znám. K úplatě sjednané podle bodu 3.5. doplnila, že tato úplata je paušální a nebude se opakovat, což je ve spojení s dobou, na kterou byla smlouva uzavřena, pro žalovaného 1 nevýhodné a v souladu s dobrými mravy.

26. Ze souhlasu se změnou v užívání stavby ze dne [datum], č. j. SÚP/281/22/Dol-2, vydaného [právnická osoba] [adresa], soud zjistil, že správní orgán udělil žalobkyni jako žadatelce souhlas se změnou v užívání stavby spočívající ve změně doby trvání stavby Základnová stanice veřejné komunikační sítě ZRPOD – [adresa] na pozemcích parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa]. Stavba obsahuje stožár, technologický kontejner, oplocení, přípojku NN a přístupovou cestu. Stavbu lze užívat jako dočasnou s dobou trvání do [datum].

27. Z písemné komunikace mezi žalobkyní a žalovanou 2 soud zjistil, že mezi stranami probíhala komunikace ohledně změny v osobě pronajímatele z nájemní smlouvy. Žalobkyni byla změna v osobě pronajímatele oznámena ze strany žalované 2 dopisem ze dne [datum], zároveň byla žalobkyně vyzvána k tomu, aby s okamžitou účinností zasílala nájemné a veškeré platby na příslušný bankovní účet žalované 2.

28. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování dopisem žalované 2 ze dne [datum] a dopisem žalobkyně [datum], neboť navržené důkazy, byly soudu předloženy až po koncentraci řízení, ačkoliv o nich žalobkyně musela mít před prvním nařízeným jednáním povědomost.

29. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný 1 je vlastníkem pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] a uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem části pozemků ve zjednodušené evidenci parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa], a to za účelem zřízení a provozování telekomunikačního zařízení - základnové stanice „[adresa]“. V mezidobí došlo k pozemkové úpravě a na základě dodatku č. [hodnota] jsou předmětem nájmu pozemky parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa]. Původní nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovaným 1 byl dodatkem prodloužen až do [datum]. Dne [datum] byla mezi žalovanou 2 a žalovaným 1 uzavřena smlouva nazvaná jako „smlouva o požívacím právu“, a to ve prospěch pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], na těchto pozemcích je umístěno telekomunikační zařízení a přístupová cesta, služebnost požívacího práva byla následně zapsána do evidence katastru nemovitostí. Žalovaná 2 dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyni, že vstoupila do postavení žalovaného 1 a nechť žalobkyně hradí k jejím rukám sjednané nájemné, což žalobkyně neakceptovala ani poté, co ji žalovaná 2 uzavření smlouvy doložila. Žalobkyně poté podala k soudu určovací žalobu, na kterou žalovaná 2 reagovala vzájemným návrhem.

30. Podle § 1285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci. Podle § 1287 občanského zákoníku poživatel přejímá všechny závady, které na věci vázly v době, kdy byla služebnost zřízena. Nese také náklady, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo. Podle § 1288 občanského zákoníku poživatel udržuje věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradí obvyklé udržovací náklady na věc včetně její obnovy a obvyklého pojištění proti škodám. Zmenší-li se přesto řádným užíváním věci její hodnota bez viny poživatele, není za to poživatel odpovědný. Podle § 1289 občanského zákoníku vlastník může po upozornění poživatele provést na svůj náklad stavební práce, jejichž nutnost vyvolaly náhoda nebo stáří stavby; v takovém případě poživatel zaplatí vlastníku úplatu stanovenou podle míry, jakým se požívání zlepšilo. Nemůže-li nebo nechce-li vlastník stavební práce provést, je poživatel oprávněn provést je sám a po skončeném požívání se domáhat stejné náhrady jako poctivý držitel. Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, naopak shledal nedůvodným vzájemný návrh žalovaných. Institut služebnosti požívacího práva byl do českého právního řádu opětovně a záměrně inkorporován rekodifikací soukromého práva ve významové podobě, jako tomu bylo za účinnosti zákona č. 946/1811 Sb. obecný zákoník občanský (dále jen jako „o.z.o.“), přičemž se jedná o ustanovení dispozitivního charakteru (k významové podobě s o.z.o. blíže viz. Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012, občanský zákoník, v otázce osobních služebností). Tehdejší judikatura je tedy aplikovatelná i v nynější praxi a již Nejvyšší soud Československé republiky ve svém rozhodnutí Rv II 683/32 ([adresa]) dovodil, že „zřídil-li vlastník pronajaté věci k ní jinému právo požívání, postoupil mu i nárok proti nájemci na vybírání činže a vedlejších poplatků“. Vlastník jako osoba povinná se dle zákona vyloučí z užívání a nemá ani právo na plody a užitky, naopak osoba oprávněná je povinna šetřit povahu věci, udržovat ji, nést příslušné náklady a nesmí věc měnit bez souhlasu, zcizit ji nebo zatížit. Míra dispozitivity normy je však nadána mantinely jiných právních norem, které smluvní strany při zachování smyslu institutu překonat nemohou.

32. V právním pořádku platí zásada, že veškeré právní jednání musí být posuzováno co do obsahu, nikoliv co do svého označení. Soud po posouzení obsahu smlouvy v rámci jedné z námitek žalobkyně stran jejího střetu s nájemní smlouvou došel k závěru, že tato se od zákonné definice odlišuje natolik, že její aktuální modifikace být tolerována nemůže a ve skutečnosti se jedná o smlouvou nájemního typu, která v konkurenci stávající nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným 1 neobstojí. Přezkoumávaná smlouva je totiž svým charakterem sepsaná až nápadně v neprospěch žalovaného 1 jako povinné osoby. Zákon předpokládá, že žalovanému 1 jako osobě povinné opravdu zbude pouze holé vlastnictví ve formě základních vlastnických práv (např. zřídit zástavní právo nebo jinak nemovitou věc zatížit) a jinak se zbaví souvisejících břemen a povinností. Žalovaná 2 ovšem své zákonné povinnosti přenesla zpět na žalovaného 1, ačkoliv je smyslem požívání mít z věci užitky, včetně mimořádných výnosů, výměnou za povinnosti a náklady, které dle ustanovení § 1287 a § 1288 občanského zákoníku nese poživatel. Ten je povinen nést nejen obvyklé udržovací náklady, tj. náklady na údržbu, opravu věci včetně jejího pojištění proti škodám apod., ale patří sem též náklady veřejnoprávního charakteru jako zejména daně a poplatky. Z čl. 8 smlouvy je ale patrné, že strany (žalovaní) se významně od znění § 1288 odchýlily, zejména bodem 8.5.2 byla přenesena poplatková povinnost na žalovaného 1 jako osobu povinnou ve vztahu např. k dani z nemovité věci, což právní zástupce žalovaných výslovně soudu potvrdil při jednání, stejně tak byla vyloučena úplata za zlepšení věci. Rovněž byla zcela vyloučena povinnost údržby nemovitostí žalovanou 2 jako osobu oprávněnou a tato byla přenesena na náklady žalovaného 1. Problematické je i ujednání v bodě 5.2 smlouvy, dle něhož je to právě žalovaná 2 namísto žalovaného 1, kdo je oprávněn věc zatížit. Takové ujednání považuje soud za protichůdné, jelikož bez souhlasu vlastníka nebude stejně osoba oprávněná z požívání schopna věc účinně zatížit. V neposlední řadě je třeba zmínit i charakter dobrých mravů, kdy smluvní pokuty zavazují pouze žalovaného 1 jako vlastníka a oscilují mezi denní částkou [částka] až drakonických [částka]. Přitom charakter institutu požívací smlouvy je takový, že je to právě vlastník, kdo by si měl co nejvíce zajistit a pojistit chování osoby oprávněné ze služebnosti, tedy i tento znak v dané smlouvě naplněn nebyl. Všechny tyto odchylky způsobují při posouzení obsahu smlouvy skutečnost, že tato již není smlouvou o zřízení požívacího práva, ale smlouvou nájemní, s presumovaným souhlasem k dalšímu pronájmu předmětu smlouvy. Žalovaná 2 jednoduše valnou většinu svých povinností natolik přenesla na žalovaného 1, že základní znaky smlouvy požívací vymizely.

33. Při komparaci obou smluv dospěl soud k závěru, že tyto jsou co do práv a povinností takřka shodné. Žalobkyně například rovněž není povinna dle nájemní smlouvy hradit daň z nemovité věci. Z dosavadní nájemní smlouvy rovněž plyne, že vlastník (žalovaný 1) i nájemce (žalobkyně) jsou povinni udržovat pozemky v řádném stavu a nájemce (žalobkyně) je zavázán uhradit jím vzniklou škodu, tyto povinnosti pak smlouva, která je předmětem posouzení soudu, ukládá rovněž primárně žalovanému 1 a žalované 2 v situaci, kdy škodu ona sama způsobila. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaní mezi sebou uzavřeli smlouvu nájemního typu, ale žalovaný 1 jako pronajímatel nebyl k jejímu uzavření oprávněn, a to s ohledem na překrývající se období nájmu. Došlo tedy ke konfliktu nájemních vztahů a druhá nájemní smlouva v konkurenci původní nájemní smlouvy neobstojí. Žalovaná 2 se tedy nyní nemůže z titulu požívacího práva (ve skutečnosti nájmu) účinně po žalobkyni domáhat určení, že vstoupila do práv a povinností pronajímatele namísto žalovaného 1.

34. Soud tedy přisvědčil námitce žalobkyně, že žalovaná 2 se chtěla vměstnat do nájemního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1, což by bylo v pořádku pouze tehdy, kdyby tak učinila zákonem aprobovaným způsobem a odchýlila se od zákonných norem v únosné mezi. Žalovaná 2 se v průběhu řízení netajila svým business plánem a tím, že obdobné pozemky i rovnou vykupuje. Na žalobkyní pronajatých pozemcích vázlo smluvní předkupní právo žalobkyně, v čemž soud presumuje mimo jiné důvod vzniku smluvního vztahu žalovaných, protože představa, jak si žalovaná 2 kupuje pozemky žalovaného 1 se souhlasem žalobkyně, se jeví v dané situaci zcela absurdní. Soud proto žalobě žalobkyně vyhověl a zamítl vzájemný návrh žalované 2. Námitkami žalobkyně se tak z logiky věci ve svém odůvodnění nadále nezabýval.

35. K námitce nejednotnosti výčtu pozemků soud sděluje, že dospěl k názoru, že vůle stran původní nájemní smlouvy je jasná mimo jiné i v závazku pronajímatele umožnit přístup k základnové stanici přes tehdejší pozemky ve zjednodušené evidenci parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota]. Jedním z nástupnických pozemků je i pozemek parc. č. [hodnota] představující přístupovou cestu odejmutou od pozemku parc. č. [hodnota], tato skutečnost však nemá vliv na posuzovanou smlouvu, protože je zjevné, že žalovaná 2 se primárně snažila zasmluvnit ty části pozemků, které přináleží k základnové stanici nebo k provozu a údržbě telekomunikačního zařízení, přičemž za obdobný rozsah poskytnutých pozemků platí žalobkyně naopak žalovanému 1 nájemné.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalovaným v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z nákladů právního zastoupení sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] dle § 9 odst. 4 písm. b) Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) za šest úkonů (z toho jeden ve výši poloviny) právní služby a [částka] při tarifním základu [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání dne [datum] delší dvou hodin, účast na jednání dne [datum], účast na vyhlášení dne [datum]), dále je nutno připočíst částku [částka], která představuje náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za 6 úkonů právní služby a [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání dne [datum] delší dvou hodin, účast na jednání dne [datum], účast na vyhlášení dne [datum]), dále z náhrady cestovních výdajů za tři cesty na jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum] z [adresa] a zpět v délce 936 km (6*156km) automobilem zn. BMW, s průměrnou spotřebou pohonným hmot 5,2 l/100 km, při ceně motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši [částka] za jeden km (podle vyhlášky č. 467/2022 Sb.), ve výši [částka], dále z částky [částka], která představuje náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 24 započatých půlhodin a [částka] při cestách právního zástupce žalovaného na tři soudní jednání (jednosměrná cesta v délce čtyř započatých půlhodin namísto pěti), a konečně částku [částka] jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř., přičemž náhrada cestovních výdajů sazbě daně z přidané hodnoty nepodléhá, jelikož náhrada za daň z přidané hodnoty je ve vyhláškové ceně paliva a náhrady za použití silničního motorového vozidla již zohledněna. Soud oproti vyčíslené náhradě nákladů řízení nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů za vyjádření ze dne [datum] a [datum], když taková podání nelze považovat za účelně vynaložené náklady, neboť nebyla učiněna k výzvě soudu, ale svévolně, zároveň se jednalo o pouhou rekapitulaci důvodů a tvrzení uvedených v žalobě nebo sdělených při jednání soudu.

37. Žalovaní jsou povinni uloženou povinnost splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení