11 C 24/2021-224

Rubrum

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobce] zastoupený [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa žalovaného] zastoupený [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 720 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 128 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 592 000 Kč zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení k rukám jeho právního zástupce částku ve výši 116 395 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami dne 2. 2. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 720 000 Kč s odůvodněním, že tato částka představuje smluvní pokutu, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci z důvodu nedodržení podmínek smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky tohoto sporu dne 1. 11. 2018 Smlouva o dílo se týkala závazku žalovaného jako zhotovitele pro žalobce coby objednatele zpracovat projekt„ [anonymizována dvě slova] [ulice]“, podle které žalovaný měl vypracovat projektovou dokumentaci pro tento [anonymizována dvě slova] a poskytovat žalobci služby projektantů a inženýrské činnosti v souvislosti se stavbou tohoto bytového domu, a to v rozsahu podle objemové studie [číslo] [rok] zpracované [titul] [jméno] [příjmení]. Podle smlouvy měl žalovaný zpracovat dílo do [datum] Cena díla byla sjednána částkou 1 000 000 Kč bez DPH. Protože žalovaný svůj závazek do podání žaloby nesplnil, vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu podle [anonymizováno] ve výši 0,1 % z ceny díla bez DPH za každý den prodlení. Ke dni 14. 1. 2021 činí tato pokuta 720 000 Kč, když prodlení s dokončením díla je počítáno od 25. 1. 2019 do 14. 1. 2021, tj. 720 dní po 1 000 Kč. Žalovaný smluvní pokutu nezaplatil ani poté, co byl k její úhradě vyzván výzvou z 12. 6. 2020 a následně dopisem ze 17. 12. 2020.

2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem ze dne 26. 2. 2021, proti kterému žalovaný podal v zákonné lhůtě odpor. Žalovaný uvedl, že žalovaný nárok neuznává ani částečně a tuto žalobu pokládá za šikanózní. Nespornou učinil skutečnost, že mezi účastníky došlo dne 1. 11. 2018 k uzavření tvrzené smlouvy o dílo, další tvrzení však pokládá za sporná či nepravdivá. Uvedl, že od počátku spolupráce opakovaně upozorňoval žalobce, že dosud neuhradil první část ceny díla ve výši 400 000 Kč a neposkytoval žalovanému dostatečnou součinnost a také, že k předání nezbytných podkladů k vypracování díla došlo ze strany žalobce až po sjednaném termínu pro jeho dokončení, tj. nejdříve dne 12. 2. 2020. K zaplacení první části ceny díla, oněch 400 000 Kč, žalovaný uvedl, že podle ujednání ve smlouvě měla být tato částka předána ve dvou hotovostních splátkách před podpisem smlouvy, což se nikdy nestalo. Podle něj toto prohlášení ve smlouvě sloužilo pouze žalovanému pro čerpání úvěru a naplnění podmínek požadovaných financující bankou. S žalobcem se obtížně spolupracovalo a teprve 12. 2. 2020 obdržel od něj zcela novou projektovou studii, podle které mělo být dílo zpracováno, a to od [titul] [jméno] [příjmení]. Tato studie zásadním způsobem nahradila původní projektovou studii dodanou v roce 2018. Dne 18. 10. 2019 žalobce předal žalovanému další podklady pro napojení zhotovovaného díla na inženýrské sítě, které získal od [anonymizováno] [příjmení]. Právě z důvodu neuhrazení první části ceny díla a nespolupráce ze strany žalobce žalovaný dne 2. 7. 2020 od smlouvy odstoupil. I pokud by tak neučinil, podle něj nemůže být v prodlení se splněním díla, protože žalobce v průběhu roku 2019 a začátkem roku 2020 zcela změnil původní projekt ve smyslu [anonymizována dvě slova] smlouvy o dílo a protože se strany nedohodly na úpravě ceny díla a harmonogramu k jeho provádění, nemůže být v prodlení. Taktéž se odvolává na probíhající pandemii a nouzový stav vyhlášený v České republice s tvrzením, že z tohoto důvodu nefungovala státní správa a jeho zaměstnanci byli opakovaně na ošetřovném celkem po dobu 254 dnů. Tuto dobu podrobně ve vyjádření rozepisuje.

3. Žalovaný zároveň odkázal na skutečnost, že u zdejšího soudu probíhá mezi účastníky obdobný spor pod sp. zn. [spisová značka] a navrhl z ekonomických a časových důvodů spojení těchto dvou věcí ke společnému projednání a rozhodnutí. Usnesením ze dne 3. 5. 2021 soud zamítl návrh na spojení obou dvou věcí, neboť nejsou naplněny zákonné předpoklady pro tuto možnost. Obě řízení sice probíhají u stejného soudu a v obou případech stojí na straně žalobce stejná osoba, ale tím předpoklady končí. Ve věci sp. zn. [spisová značka] na straně žalovaného je ještě další subjekt, spory se tak netýkají týchž účastníků a nároky v nich projednávané vyplývají z odlišných skutkových základů a spolu nesouvisí.

4. Při prvním jednání ve věci dne 25. 5. 2021 účastníci setrvali na svých stanoviscích. Soud seznámil účastníky s přípravou k jednání a uvedl, že považuje za nesporné, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo dne 1. 11. 2018, kterou se žalovaný zavázal zpracovat dílo ve smlouvě sjednané za dohodnutou cenu a v dohodnutém čase. V této smlouvě byla mimo jiné ujednána smluvní pokuta, kterou nyní žalobce v žalobě uplatnil a po žalovaném ji požaduje k zaplacení. Sporné je, zda smluvní ujednání obsažené ve smlouvě ohledně způsobu zaplacení ceny díla odpovídá skutečnému sjednání platebních podmínek, tj. zda žalobce byl případně v prodlení se zaplacením sjednané první splátky ve výši 400 000 Kč a zda žalovaný v této souvislosti platně odstoupil od uzavřené smlouvy dopisem z 2. 7. 2020, a také jeho tvrzení o tom, že není odpovědný za prodlení se splněním závazku kvůli prodlení žalobce s poskytnutím součinnosti. Soud uvedl, že se v prvé řadě bude zabývat důkazy k prokázání toho, zda byl žalobce v prodlení s úhradou první části kupní ceny ve výši 400 000 Kč a v kladném případě, zda žalovaný platně z tohoto důvodu odstoupil od smlouvy jako takové. V případě, že obě tato tvrzení budou prokázána jako pravdivá, bude na řadě prokázání tvrzení žalovaného v tom, že k prodlení do doby odstoupení došlo z důvodu prodlení na straně žalobce s poskytnutím součinnosti či jeho změny požadavku na provedení díla. Soud sdělil účastníkům, že v případě potřeby je poučí podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a zároveň upozornil, že ke konci tohoto prvního jednání nastává zákonná koncentrace řízení ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. Soud provedl dokazování listinnými důkazy účastníky předloženými a z nich zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o dílo ze dne 1. 11. 2018 soud zjistil, že touto smlouvou se žalovaný jako zhotovitel zavázal vypracovat projektovou dokumentaci a provést všechny takové inženýrské činnosti, činnosti projektantů jakož i další související činnosti nezbytné k tomu, aby žalobce coby objednatel byl schopen uskutečnit projekt„ [anonymizována dvě slova] [ulice]“ v rozsahu objemové studie [číslo] [rok] zpracované [titul] [jméno] [příjmení]. V [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je pak rozepsáno, co všechno obsahuje závazek zhotovitele. Podle [anonymizováno] dílo má být provedeno do 25. 1. 2019. Podle [anonymizováno] celková cena díla činí 1 000 000 Kč bez DPH, když zhotovitel není plátcem DPH. Podle [anonymizováno] cena za dílo má být uhrazena tak, že částku 400 000 Kč zaplatil objednatel zhotoviteli před podpisem této smlouvy jako zálohu ve dvou splátkách, což zhotovitel svým podpisem na smlouvě potvrzuje. Zbývající část ceny díla ve výši 600 000 Kč má býti zaplacena do 30 dnů od vydání pravomocného stavebního povolení stavebního záměru specifikovaného v [anonymizováno] smlouvy. V [anonymizováno] zhotovitel prohlašuje, že disponuje všemi dostupnými podklady, dokumenty a informacemi nezbytnými k provedení díla a tyto podklady jsou dostatečnými pro správnou činnost zhotovitele podle této smlouvy. Pokud se i přesto v průběhu provádění díla objeví nutnost opatřit jakékoli další podklady či dokumenty, považuje se jejich zajištění za součást díla. Podle [anonymizováno] je objednatel oprávněn vyžádat si v rámci realizace díla provedení jakýchkoli změn na díle. Podle [anonymizováno] tohoto článku smlouvy, v případě, že objednatel bude vyžadovat jiné, než drobné změny nebo změní projekt a v důsledku toho bude požadovat nikoliv nepodstatné změny části díla, jejichž odlišná podoba by ovlivnila kalkulaci ceny, musí se strany dohodnout na úpravě ceny a harmonogramu provádění díla. Pokud by k této dohodě nedošlo, je objednatel oprávněn pověřit provedením změny třetí osobu a zhotovitel je povinen poskytovat takové osobě nezbytnou součinnost. Podle [anonymizováno] v případě prodlení zhotovitele s prováděním díla či jeho jakékoli části je objednatel oprávněn účtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ceny díla bez DPH za každý den prodlení. Podle [anonymizováno] tohoto článku, pokud je objednatel v prodlení s úhradou ceny díla dle řádně vystavené faktury či daňového dokladu zhotovitele, je povinen k úhradě úroku z prodlení ve výši 0,1 % z ceny příslušné fáze za každý den prodlení. Podle [anonymizováno] tato smlouva může být měněna pouze číslovanými písemnými dodatky oboustranně odsouhlasenými a řádně podepsanými.

5. Dopisem ze dne 12. 6. 2020 právní zástupce žalobce vyzývá žalovaného prostřednictvím jeho právního zástupce k úhradě smluvní pokuty, která k datu tohoto dopisu, resp. k datu 11. 6. 2020 činila 591 375 Kč, když do tohoto vyčíslení jsou zahrnuty i další nároky v souvislosti s jinými smlouvami o dílo. K tomuto projednávanému sporu se vztahovala smluvní pokuta ve výši 503 000 Kč. V dopise je podrobně rozepisováno, z jakých důvodů došlo k vyúčtování smluvní pokuty. Dopisem ze dne 17. 12. 2020 reaguje právní zástupce žalobce na obranu žalovaného a uvádí ke smlouvě o dílo o projektu„ [anonymizována dvě slova] [ulice]“, že částka 400 000 Kč byla zaplacena před podpisem smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem ve smlouvě. Zároveň vyzývá žalovaného k tomu, aby dokončil a předal díla podle jednotlivých smluv o dílo. Z dopisu také vyplývá, že žalovaný pro žalobce měl zpracovávat ještě podle dalších smluv o dílo jiné projekty, a to ohledně„ Bytového domu [ulice] [anonymizováno]“ a„ [anonymizována dvě slova] v [obec]“, kde tyto smlouvy měly být dokončeny původně do 15. 10., resp. do 15. 12. 2019. První z dopisů byl doručen právnímu zástupci žalovaného 15. 6. 2020, druhý pak 17. 12. 2020. Obdobná komunikace a argumentace je obsažena také v e-mailové korespondenci právních zástupců účastníků, která byla provedena k důkazu od 12. 5. 2020 do 28. 5. 2020. Dopisem ze dne 2. 7. 2020 žalovaný zastoupený svým právním zástupcem sděluje žalobci, že odstupuje od smlouvy o dílo ohledně projektu„ Bytový dům [ulice]“ ze dne 1. 11. 2018 s ohledem na to, že nebyla uhrazena první část ceny díla 400 000 Kč a žalovaným byla žalobci poskytnuta dostatečně dlouhá doba ke splnění tohoto závazku, z čehož dovozuje žalovaný, že žalobce se dopustil podstatného porušení smluvních povinností. Jako další důvod závažného porušení smluvních povinností uvádí žalovaný v dopise neposkytnutí součinnost objednatele a osob objednatelem zmocněných pro jednání se zhotovitelem, kdy pozdní předávání veškerých podkladů a neustálé požadavky na změnu díla způsobují nemožnost dílo řádně dokončit. Tento dopis byl doručován žalovanému na adresu [adresa], dne 8. 7. 2020 byl uložen a po uložení pak vrácen, neboť žalobci si jej nevyzvedl. Z e-mailu ze dne 13. 11. 2019 vyplývá, že zaměstnankyně žalovaného paní [příjmení] komunikovala s žalobcem ohledně změny projektu a dotazovala se v případě, že by obsahoval komerční prostor, kolik bude třeba stání. Dopisem z 5. 11. 2019 sděluje [anonymizováno] [právnická osoba] [obec] paní [příjmení] [příjmení] stanovisko k navržené stavbě domu v [anonymizováno] ulici ohledně možnosti připojení na vodovodní síť. E-mailem ze 17. 10. 2019 [titul] [příjmení] sdělil paní [příjmení], tj. zaměstnankyni žalovaného, upřesnění barvy fasády a upřesnění otvorů ve fasádě s tím, že respektuje původní umístění, ale parapety jsou sníženy na úroveň podlahy. E-mailem z 18. 10. 2019 paní [příjmení] panu [celé jméno žalovaného] zasílala podklady k „ [anonymizována dvě slova] [ulice]“ od firem [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno], [ulice] [anonymizováno] a [anonymizováno] E-mailem z 9. 7. 2019 sděluje [titul] [příjmení] [příjmení], vedoucí oddělení rozvoje [územní celek] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] připomínky ohledně změny původní studie [číslo] [rok]. Uvádí, že se mu jeví jako nevhodný návrh výšky objektu, když všechny bytové domu po okolí mají dvě nadzemní podlaží, proto do ulice [obec] považuje za maximum tři podlaží a zvýšení na pět má za bezohledné vůči proporcím této ulice a sousedním domům. Je ochoten akceptovat navýšení zadního objektu směrem ke garážím na čtyři nadzemní podlaží.

6. Soud poté usnesením dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání toho, že právoplatně odstoupil od smlouvy o dílo z 1. 11. 2018 dopisem z 2. 7. 2020, tzn. že žalobce nezaplatil první část ceny díla 400 000 Kč před podpisem smlouvy tak, jak je ve smlouvě uvedeno a dostal se v důsledku toho do prodlení s úhradou této části ceny díla a dále pak, že žalobce dalším podstatným způsobem porušil smlouvu o dílo tím, že neposkytl součinnost žalovanému k realizaci díla samotného, jak je uvedeno v dopise z 2. 7. 2020. Soud upozornil, že v této souvislosti nemá za prokázáno tvrzení žalovaného, že by sporná část ceny díla nebyla žalobcem zaplacena, neboť ze smlouvy vyplývá pravý opak. Proto také důkazní břemeno nese žalovaný, nikoli žalobce, s ohledem na svoji obranu a důkazy provedené, neboť žalobce prokázal, že zaplatil onu spornou část ceny díla právě smlouvou samotnou. Soud také poukázal na to, že i samotné nezaplacení částky 400 000 Kč by neznamenalo, že v této souvislosti žalovaný z důvodu prodlení s její úhradou oprávněně odstoupil od smlouvy samotné a odkázal na ustanovení § 1977 a 1978 v souvislosti s § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Soud také uvedl, že nemá za prokázáno, že by došlo k oprávněnému odstoupení od smlouvy o dílo dopisem z 2. 7. 2020 z blíže v něm nespecifikovaných důvodů, které měly spočívat v neposkytnutí součinnosti ze strany žalobce a to zejména s ohledem na obsah smluvního ujednání, kdy žalovaný prohlašuje a podepisuje, že veškeré podklady má k dispozici. Soud také upozornil, že pokud by platně došlo k odstoupení smlouvy o dílo dopisem z 2. 7. 2020 ve smyslu ustanovení § 2005 odst. 2 o. z., toto by se nedotýkalo práva na zaplacení smluvní pokuty, které do té doby dospělo a pak by bylo na žalovaném, aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání toho, že k prodlení s realizací díla, stejně jako v případě odstoupení od smlouvy, došlo z důvodů ležících na straně žalobce, který mu neposkytl podklady či součinnost k tomu, aby on sám mohl dílo splnit. Soud upozornil žalovaného, že pokud nebudou skutková tvrzení doplněna, důkazy označeny, nezbude mu, než aby žalobě vyhovět. Žalovaný následně navrhl, aby soud doplnil dokazování ohledně zaplacení, resp. nezaplacení právní části ceny díla jednak účastnickou výpovědí žalovaného a také svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], zaměstnankyně jeho společnosti [právnická osoba], která byla přítomna a vlastní rukou sepisovala za účasti účastníků fiktivní příjmové doklady. K důkazu také navrhl tyto doklady samotné. K otázce poskytnutí součinnosti ze strany žalobce navrhl, aby soud doplnil dokazování kromě účastnické výpovědi žalovaného a žalobce také svědeckou výpovědí [titul] [příjmení] a [titul] [ulice]. Z provedeného dokazování totiž podle žalovaného vyplývá, že žalobce si nebyl jist, co vlastně chce vybudovat, když v červenci a září píše [anonymizováno] [příjmení] své stanovisko k možným změnám projektu [anonymizováno] [příjmení], který zpracovával pro žalobce zcela novou studii„ [anonymizována dvě slova] [ulice]“ a tu také 12. 2. 2020 předal za účasti žalobce žalovanému. K již provedenému dokazování by se měla vyjádřit [anonymizováno] [příjmení], která zpracovávala pro žalobce inženýrskou činnost, a svědkyně [jméno] [příjmení], která jako zaměstnankyně žalovaného měla zpracovávat samotný projekt tvořící předmět díla. Podle žalovaného je zřejmé, že minimálně v tomto období docházelo ke změnám podkladů a požadavků, co má být vlastně zpracováno. Podle smluvního ujednání, protože se jednalo o zásadní změny, mělo dojít ke změně smlouvy samotné co do rozsahu ceny, harmonogramu a dalšího, ale k tomu nedošlo. K důkazu také předložil výpis z listu vlastnictví ohledně pozemků, na kterých výstavba domu měla probíhat, ze kterého vyplývá, že k 17. 4. 2019 byla vlastníkem dotčených nemovitostí jiná fyzická osoba. Není tedy zřejmé, zda žalobce byl vůbec oprávněn dílo realizovat. Dále k důkazu navrhl také svědeckou výpověď své dcery [jméno] [příjmení], která byla přítomna jednání mezi žalovaným a žalobcem v advokátní kanceláři právního zástupce žalobce, kde na žalovaného byl činěn nátlak, aby přepsal jím vlastněné nemovitosti na žalobce.

7. Soud jednání odročil za účelem doplnění dokazování navrženými důkazy a následně dne 1. 6. 2021 právní zástupce žalobce sdělil, že mezi účastníky probíhá ještě další spor již shora uvedený pod sp. zn. [spisová značka], kde bylo jednání přerušeno z důvodu dohody o mediaci a navrhuje i v tomto případě, aby soud řízení přerušil a nařídil mediaci. K tomu se připojil téhož dne také žalovaný. Soud proto usnesením ze dne 11. 6. 2021 nařídil setkání s mediátorkou, řízení na 3 měsíce přerušil a postupem podle § 100 odst. 2 o. s. ř. nařídil účastníkům také, aby ve lhůtě 10 dnů sdělili, zda se uskutečnilo první setkání s mediátorkou, a do dalších dvou měsíců sdělili svá případná procesní stanoviska. Dne 16. 9. 2021 sdělil právní zástupce žalobce, že k prvnímu setkání s mediátorkou došlo, nicméně k dohodě o mimosoudním vyřízení sporu nikoli. Soud proto nařídil další jednání ve věci samé.

8. Při dalším jednání dne 12. 11. 2021 soud pokračoval v provedeném dokazování. Žalovaný předložil k důkazu pokladní stvrzenky a to z 8. 11. 2018 na 200 000 Kč a z 1. 11. 2018 také na 200 000 Kč. U obou dvou je napsáno, že žalovaný přijal od žalobce onu částku jako zálohu na projekt, a to 1 a 2, a je zde také podpis, který žalovaný označil na svůj vlastní. Dále také byly předloženy příjmové podkladní doklady a to z 31. 10. 2018 na 200 000 Kč a z 9. 11. 2018 na 100 000 Kč, v nichž je opět uvedeno, že jsou vystaveny žalovaným a podle nich měl žalovaný přijmout od žalobce ony částky jako platby za projekt. Tyto doklady neobsahují žádný podpis. Svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedla, že žalovaný je její zaměstnavatel. 90 % její náplně práce tvoří projekční činnost a 10 % administrativa a okrajově účetnictví. Pana žalobce zná z obchodního vztahu jejího zaměstnavatele. Nejsou jí známy okolnosti uzavření smlouvy o dílo z 1. 11. 2018, vyjednávání podmínek se nezúčastnila. Pamatuje si, že koncem roku 2019 pan žalobce přišel k nim do kanceláře a s žalovaným si něco projednávali, pak jí zavolali a bylo jí řečeno, aby vystavila dva pokladní doklady, každý na 200 000 Kč. Vypsala je ve stejný den najednou, a pokud se pamatuje, každý byl na jiné datum. Jeden z nich byl s datem, kdy doklady vystavila. Co se s nimi stalo, si nepamatuje. Určitě tyto doklady nebyly zakládány do firemního účetnictví, protože se jednalo o soukromé doklady žalovaného. Nikdy neviděla žádné peníze fyzicky, ani je nikam neodnášeli, ani neviděla, že by si pánové něco předávali. Nebylo běžné, že žalovaný by si vyřizoval v kanceláři své soukromé záležitosti mimo podnikání. Že se jednalo o soukromé záležitosti, uvažovala z toho, že na dokladech nebyla uvedena firma. Žalovaného se na to ptala a on jí řekl, že se jedná o budoucí práci, že smlouva byla uzavřena a doklady mají sloužit pro získání úvěru žalobce, že na konci se to vyúčtuje. Po nahlédnutí na zmíněné pokladní stvrzenky svědkyně potvrdila, že všechny 4 vystavovala ona podle požadavku. Ve své svědecké výpovědi se spletla, nejednalo se o rok 2019, ale o rok 2018. Proč založila tyto doklady, neví, když nebyly použity, prostě vše co napsala, založila. Ona sama na projekčních pracech podle smlouvy o dílo nepracovala. Realizovala jiný projekt podle jiné smlouvy, neboť žalobce s nimi uzavřel ještě další dvě smlouvy na jiné projekty. Plnění smlouvy na objekt [ulice] byl odložen, aby mohly být zpracovány tyto další dva projekty, a to podle dohody mezi žalovaným a žalobcem. Slyšela, jak se o tom dohadovali žalovaný a žalobce a byla u toho také paní [příjmení] a ještě jedna kolegyně, která zde již nepracuje. Kapacitně totiž nestíhali zpracovat všechny tři velké projekty. Proto žalobce byl vyzván, aby si vybral, co je pro něj prioritní a došlo k této dohodě. Projekt [ulice] měla zpracovávat paní [příjmení]. Následně se také v kanceláři dozvěděli, že podklady pro žalobce zpracovával [titul] [příjmení], který komunikoval s městem, co vlastně se zde může stavebně realizovat a co nikoli. Plnění podle jí zpracovaných pokladních stvrzenek a příjmových dokladů nikdy neproběhlo účetnictvím ani společnosti [právnická osoba] ani Ing. [celé jméno žalovaného]. To ví, protože má přístup k účtům a doklady do účetnictví ani nezakládala, byly uloženy stranou. K dohodě o posunu plnění podle smlouvy na projekt [ulice] došlo v roce 2019 v době, kdy byly uzavírány zmíněné další dvě smlouvy.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] je dcerou žalovaného. Uvedla, že osobně zná žalobce, který často k nim jezdil domů, protože její otec má kancelář v rodinném domě. Popisovala, že další dvě smlouvy o dílo, které byly uzavřeny s žalobcem, viděla, s otcem je pročítala a upozorňovala ho na nehorázné smluvní pokuty a vyzývala ho, aby něco takového neuzavíral. První smlouva byla uzavřena výlučně na osobu jejího otce jako OSVČ, protože na tom žalobce prý trval. Uváděla, že se také zúčastnila jednou jednání v právní kanceláři právního zástupce žalobce, kam se dostavila spolu s otcem, když na něm žalobce chtěl, aby zpracovával projekt pro chatu jeho právního zástupce. Byli velmi překvapeni, když na místě zjistili, že se jedná o nátlakové jednání. Právní zástupce žalobce měl výpisy z listu vlastnictví nemovitostí jejího otce z katastru nemovitostí. Požadoval, aby převedl na žalobce svůj dům s tím, že to odpovídá smluvním pokutám, na které má nárok. Následně žalobce volal otci a mluvil i s ní a sděloval, že v domě budou moci bydlet a ještě dostane ona 200 000 Kč, aby s otcem mohla jet na dovolenou. Otec jí tehdy říkal po tomto jednání, že nejdříve bylo ujednáno, že budou plněny tyto dvě další smlouvy o dílo, které s ním pročítala a teprve pak až objekt [ulice]. Při jednání otec také poukazoval, že nedostal peníze podle smlouvy o dílo a pak jí vysvětloval, že to bylo na oko pro banku.

10. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělila, že pro žalobce zpracovávala na základě jeho požadavku zajištění inženýringu na projekt [ulice], tzn. zpracování a zajištění vstupních podkladů pro projektovou dokumentaci. Následně jí žalobce sdělil, zda by jí nevadilo, že by to zpracovával [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], domluvili se na ukončení spolupráce a podklady předala paní [příjmení] od pana žalovaného. Předáním podkladů věc pro ni skončila. S žalobcem měla uzavřenou písemnou smlouvu a také písemně se dohodli na ukončení spolupráce. Podklady zaslala paní [příjmení] e-mailem.

11. Při jednání dne 25. 1. 2022 soud realizoval účastnickou výpověď žalobce i žalovaného. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že s žalovaným před uzavřením smlouvy na projekt„ [anonymizována dvě slova] [ulice]“ se scházel asi 5 měsíců, všechno spolu probírali. Žalovaný mu o sobě sděloval příznivé reference, že má velkou kancelář, dostatek lidí, že projektoval v Německu apod. a protože to vše vypadalo dobře, byl mu sympatický, domluvili se a uzavřeli standardní smlouvu. Scházeli se spolu i v průběhu té smlouvy, několikrát mu také telefonoval, začínal být nervózní z toho, že smlouva není naplněna. Žalovaný chtěl posunout termín o 14 dní, o měsíc atd. a neustále mu sliboval, že dílo bude naplněno. Nikdy neuzavřeli dodatek smlouvy o změně termínu. Je pravda, že půl roku poté, co byla uzavřena tato smlouva, a to 3. 6. 2019, uzavřel s žalovaným další dvě smlouvy na jiné objekty. Proč tak učinil, když původní smlouva, která měla být splněna 25. 1. 2019, splněna nebyla, vysvětloval žalobce tím, že žalovaný jej neustále uklidňoval a sliboval mu dobrou cenu a dobré podmínky. V případě objektu [ulice] se jednalo o komerční objekt sestávající se 3 kostek - paneláků, původně zde byly kanceláře a chtěl to přestavět na obytný dům. Žalovanému předal objemovou studii zpracovanou [titul] [příjmení], další podklady mu nedával, protože žalovaný sděloval, že si vše zajistí sám. Z té objemové studie také bylo všechno jasné, neboť i předpisy stanoví podle velikosti pozemku, jak může být dům veliký, jak může být vysoký, kolik může mít bytů apod. Pokud žalovaný zmiňoval, že až rok po uzavření smlouvy dostal podklady, které zásadně měnily zadaný projekt, žalobce uvedl, že nikoli, že se jednalo pouze o kosmetické změny, např. fasádu apod. Co se týká uzavření smlouvy samotné, nikdo u toho nebyl. Vždycky spolu jednali osobně v kanceláři žalovaného, který ji měl ve svém rodinném domě. Jednalo se o dlouhou místnost, kde seděli projektanti, a buď jednali na terase, nebo v zadní místnosti, kde měl žalovaný své zázemí. Taktéž u předání první zálohy ve výši 400 000 Kč nikdo nebyl. Tehdy se domluvili na předání peněz podle smlouvy a tyto mu předal již před jejím uzavřením. Žalovaný jej tehdy prosil, aby byly vystaveny dva pokladní doklady, protože nemůže v hotovosti přijmout více jak 270 000 Kč, proto se jednalo o dva doklady. Tyto doklady už měl, pokud si vzpomíná, žalovaný připravené, i když přišel a nikdo u předání peněz nebyl. Nepamatuje si, jaké bankovky předával, zda tisícikorunové nebo i pětitisícikorunové. Peníze nebyly jeho, protože nákup objektu i jeho předělání financoval pan [příjmení], což je obchodní společník žalobce. Spolu takto realizují spoustu různých projektů a vždycky jednají tak, aby to bylo pro ně co finančně nejzajímavější, takže nemovitost nakupuje ten z nich, který získá nejlepší obchodní podmínky. Pokud, jako v tomto případě, nakupuje a financuje projekt pan [příjmení], žalobce pro něj pak vyřizuje veškeré papírování, smlouvy, zastupování při jednání s úřady a teprve když se projekt chýlí ke konci, když je kolaudován, zakládají obchodní společnost, která pak se o nemovitost stará. Žalobce dále uvedl, že i když žalovaný neplnil smlouvu, uzavřel s ním další dvě smlouvy a neustále jej urgoval o splnění, protože je problém dnes sehnat projektanta, všichni mají dlouhé dodací lhůty a plno práce. Do dnešního dne projekt nebyl splněn. Není pravda, že by mezi nimi došlo k nějaké dohodě o tom, že bude termín plnění této smlouvy posunut až poté, co budou splněny ty později uzavřené dvě smlouvy. Oněch 400 000 Kč, které zaplatil, dostal také od svého společníka pana [příjmení]. K dotazu soudu nejdříve žalobce uvedl, že má ve svém účetnictví pravděpodobně podklady pro vydání těchto peněz spárované s příjmovými doklady na žalovaného, následně pak sdělil, že uplatňuje výdaje daňovým paušálem, proto nemusí vést a také nevede účetnictví v tom směru, že by si tyto doklady zakládal. Žalovaný nebyl plátcem DPH. Co se týká osoby paní [příjmení] [příjmení], žalobce uvedl, že ji využívá k inženýringu, také mu různě pomáhá, také mu tipuje nemovitosti, které by bylo vhodné zakoupit, nepamatuje si, zda [anonymizováno] [příjmení] nebo [titul] [příjmení] pověřoval někdy zastupováním pro jednání s žalovaným či pro jednání s úřady.

12. Žalovaný ve své účastnické výpovědi potvrdil, že se několikrát před uzavřením smlouvy v roce 2018 s žalobcem setkali. Tehdy byla taková menší hospodářská krize a protože se rýsovalo, že by mohli zpracovávat dva, tři projekty, říkal si, že by to mohlo být dobré, že by to mohl být ideální stav pro to, aby pracovali na větších zakázkách a k tomu dělali nějaké menší. Jednali u něj doma v kanceláři. Projektantské činnosti se věnuje celý život a je pravda, že projektoval i v Německu O to, aby vystavil doklady na oněch 400 000 Kč, byl požádán panem [celé jméno žalobce], skutečně mu řekl, že je potřeba vystavit doklady dva, že nelze přijmou tolik peněz najednou v hotovosti. Podklady zpracovávala paní [příjmení], která nevěděla, k jakému účelu jsou vystavovány. Byli domluveni, že po zpracování projektu doklady vrátí a peníze mu budou zaplaceny celé. Nějakou dobu po uzavření smlouvy se s žalobcem domlouvali, že budou následovat další dvě smlouvy, a to na„ [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizováno]“ a„ [anonymizována dvě slova] v [obec]“. Na otázku, kdy k tomu došlo, vypovídal žalovaný různě. Nejdříve tvrdil, že to bylo 2 měsíce po uzavření původní smlouvy, kdy už pracovali na objektu [ulice], pak tvrdil, že se na projektech pracovalo souběžně, ale vlastně se na [anonymizováno] nepracovalo. Po připomenutí ze strany soudu, kdy došlo k uzavření těch smluv, první dne 1. 11. 2018 a další dvě 3. 6. 2019, žalovaný tvrdil, že sice na projektu [ulice] nepracovali, ale čekali, až dostane oněch 400 000 Kč, které měl podle smlouvy dostat, ale ve skutečnosti nedostal. Když se pak domluvili na projektu [ulice] spořitelna, řekli žalobci, že je potřeba, aby si vybral priority a ten se rozhodl tak, že je potřeba pracovat na projektu [ulice] spořitelna, který má přednost. Rozdíly ve své výpovědi žalovaný odůvodňoval tím, že se jedná o záležitost starou 2,5 roku a přesně si to již nepamatuje. V listopadu či prosinci 2019 dostal podklady ohledně inženýrských sítí od [anonymizováno] [příjmení]. Co se týká objemové studie [číslo] [rok], podle ní se projekt zpracovat podle žalovaného nedal, protože byla učiněna v rozporu s územním plánem, což následně zjistil i [titul] [příjmení] a proto zpracoval studii novou, kterou společně s žalobcem přinesl na flash disku v roce 2020. Tato nová studie zásadně přepracovávala původní návrh, původní studii, např. se jednalo o výškově jiný dům a bylo by potřeba celý projekt přepracovat. Z hlediska stavařiny se jednalo o úplně jiné zadání. Na projektu [ulice] i [ulice] [anonymizováno] měla dělat paní [příjmení]. [příjmení] [příjmení] pak zpracovávala projekt [anonymizována dvě slova] v [obec].

13. Soud provedl také důkaz listinnými důkazy, které poskytla svědkyně [příjmení] [příjmení] ohledně její spolupráce s žalobcem, a z nich zjistil, že jmenovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o inženýrské činnosti v rámci projektu stavební úpravy bývalé [anonymizována dvě slova], (tj. objekt [ulice]) dne 13. 5. 2019 a tato spolupráce skončila podle dohody o ukončení příkazní smlouvy ze dne 17. 10. 2019. Veškeré podklady, které do té doby [anonymizováno] [příjmení] zajistila, poskytla žalovanému elektronicky e-mailem ze dne 18. 10. 2019.

14. Při jednání dne 10. 3. 2022 soud vyslechl navržené svědky. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrdil obchodní spolupráci s žalobcem. Uvedl, že jejich obchodní spolupráce funguje na bázi absolutní důvěry. Nesepisují žádné smlouvy, ani si nevystavují doklady o předání peněz, pokud se jedná o realizaci na osobu fyzickou, jako v daném případě. Znamená to, že nekupoval nemovitost„ [ulice]“ na firmu ale na sebe jako fyzickou osobu ze svých uspořených peněz. V takovém případě má žalobce jeho absolutní důvěru a na konci projektu si peníze spolu zúčtují. Přesně se k tomu nemůže vyjádřit, protože mají rozjeto asi 20 projektů v hodnotě přibližně 100 milionů korun. Žádné smlouvy s dodavateli v těchto případech neuzavíral, vždy to dělal žalobce svým jménem.

15. Soud provedl k důkazu také objemovou studii [číslo] [rok], jejíž autentičnost byla účastníky potvrzena.

16. Svědek [titul] [příjmení] [příjmení] uvedl, že pracuje na [obec] ve funkci [anonymizována dvě slova], působí jako konzultant pro stavebníky, kteří mají investiční záměry v [obec], případně také jako poradní orgán pro městský stavební úřad. Uvedl, že jednal v roce 2018 a 2019 v této věci projednávané soudem s [titul] [příjmení] a podle poznámek a podkladů, které má založené v počítači, mu bylo předloženo vícero studií bytového domu v [anonymizována dvě slova] a to elektronicky. Jednalo se o rozsáhlejší materiál, a proto své poznámky také zasílal [titul] [příjmení] elektronicky a to 21. 9. 2018. Následně dostal v květnu a červnu 2019 2x studii [ulice] od [titul] [příjmení] a poslední kontakt s ním má zaznamenán 13. 6. 2019. Svědek také nahlédl do spisu, potvrdil, že se jedná o studii na [číslo listu] – [anonymizováno], kterou mu předložil v roce 2019, nikoli ta původní. Podle ní už by se podle něj dal zpracovávat projekt, i když neobsahovala ortogonální pohledy fasád, ale dostatečné množství prostorových záběrů objektů vypovídá o řešení fasády.

17. Svědek [titul] [jméno] [příjmení] uvedl, že žalobce zná, žalovaného z doslechu. Zpracovával pro žalobce různé projekty a mimo jiné také objekt [ulice]. Zpracovával několikero studií a studie založená ve spise na [číslo listu] – [anonymizováno] je jeho studie [číslo] [rok]. Zda se jedná o finální studii, neví. Pamatuje si, že pak dělali ještě nějaké úpravy, zvětšovali okna, hýbali s nimi, měnili fasádu, ale zda to byla razantní změna, neví. Také si nepamatuje, jak se měnilo vnitřní uspořádání ohledně počtu bytů, neví, je to možné, ale extrémní změna to nebyla. [příjmení] studii pak již s městským architektem [anonymizováno] [příjmení] nekonzultoval, nebylo to potřeba po předchozích projednáváních. Nezná podmínky smlouvy mezi žalobcem a žalovaným. [příjmení] sám měl uzavřenou smlouvu s žalobcem, když původně zpracovávali jenom objemovou studii, která se pak překlápěla ve zmíněnou architektonickou. Tu konečnou studii pak nedával on sám žalovanému, dával ji žalobci.

18. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je zaměstnankyní žalovaného a pro žalobce měla zpracovávat dva projekty, a to [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Původně se jednalo o studii projektu [ulice], kterou dostala k vyřizování s tím, že až na to bude čas a domluví se s žalobcem, má začít. Následně v létě 2019 přišel žalobce s objektem [ulice] [anonymizováno]. Tehdy se jednalo u ní, u jejího pracovního stolu, byl tam žalobce i žalovaný a ona říkala, že má jen dvě ruce a je třeba se tedy rozhodnout, na čem se má pracovat a bylo dohodnuto, že přednost má projekt [ulice] [anonymizováno]. Proto na něm pracovala a ten také zpracovala. K dotazu soudu, proč do léta 2019 na projektu [ulice] nepracovala, uvedla, že měla také na starosti jiné projekty a tento nebyl prioritní, proto na něm nepracovala. Do léta 2019 se s žalobcem neviděla a ani nebyla přítomna žádnému jednání mezi žalobcem a žalovaným, neboť smlouvy se jí netýkají. Žalovaný jí tehdy říkal, že s žalobcem jsou dohodnuti, že na objekt [ulice] nechvátá, proto na něm do té doby nepracovala. V podstatě se na tom projektu nikdy nezačalo pracovat. Na podzim roku 2019 k tomuto projektu přišly nějaké podklady ohledně inženýrských sítí od [anonymizováno] [příjmení], ale protože dělali velký projekt [anonymizováno] pro žalobce a další jiné velké akce, na [anonymizováno] se nepracovalo. Svědkyně také potvrdila, že dostala objemovou studii v roce [rok] na projekt [ulice], která byla následně v únoru 2020 podstatně změněna. Tehdy jí tu novou přinesl žalobce společně s jeho architektem [příjmení]. Studii si vytiskla a soudu ji k důkazu předložila a také k důkazu byla provedena. Svědkyně uvedla, že nová studie se podstatně liší od té původní, protože v původní bylo schodiště venku a podle nové mělo být zpracováno ve všech objektech uvnitř. Původně se jednalo o třípodlažní objekty, ale u té nové studie u dvou staveb se jednalo o čtyřpodlažní objekty a v jednom z objektů se řešilo parkování uvnitř tohoto objektu, takže byty by byly až od druhého podlaží a musel se zpracovat také skeletový systém, když objekt měl být na sloupech. V jednom z objektů měla být také provozovna, kdežto v původní studii se jednalo pouze o byty. Musel by se zpracovat i jiný rozsah parkování s ohledem na změnu počtu bytů a provozovnu. Musela by se předělat celá vnitřní dispozice, když schodiště mělo být přesunuto dovnitř objektu. Musela by být ubrána také plocha bytů nebo společných vnitřních prostor a dole by se muselo řešit parkování, nějaké sklepy, technické zázemí a provozovna, takže projekt by se musel celý překreslit. I okna byla podle nové studie jinak, než v té původní. Do kdy měl být původně projekt projektantsky zpracovaný, nevěděla. Pokud by měla zpracovávat projekt podle původní studie, bylo by potřeba, aby dostala také plné moci od žalobce k zastupování na úřadech, ty nikdy neobdržela, ale také, protože na projektu nepracovala, o to nežádala.

19. Soud poté poučil účastníky podle § 119a odst. 1 o. s. ř., když předtím sdělil výsledek hodnocení dosavadního dokazování. Soud konstatoval, že žalovaný neprokázal, že by mu nebyla předána částka 400 000 Kč jako záloha na cenu díla ani tvrzení o tom, že bylo dohodnuto, že projekt nebude zpracováván, dokud tato částka nebude uhrazena. Soud také sdělil, že má za prokázáno, že v létě 2019 došlo mezi účastníky k dohodě o tom, že přednostně bude zpracován projekt [ulice] spořitelna. Stejně tak má za prokázáno, že v únoru 2020 došlo k zásadnímu požadavku na změnu zadání ze strany žalobce. Soud jednání odročil za účelem přednesu závěrečných návrhů a vyhlášení rozsudku. V písemných závěrečných návrzích účastníci setrvali na svých stanoviscích.

20. Soud zhodnotil důkazy podle § 132 o. s. ř. podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti. Soud má za prokázáno, a je to ostatně mezi účastníky nesporné, že mezi nimi došlo k uzavření smlouvy o dílo na zpracování projektu [ulice] dne 1. 11. 2018, podle které se žalovaný coby zhotovitel zavázal dílo zrealizovat podle podmínek smlouvy a žalobci předat do 25. 1. 2019. Také má soud za prokázáno, že na díle žalovaný vůbec nezačal pracovat a dodnes jej nepředal (svědecká výpověď svědkyně [příjmení]). Ze smlouvy o dílo vyplývá, že sjednaná cena činí 1 000 000 Kč bez DPH, zhotovitel není plátcem DPH. Soud má také za prokázáno, že žalobce žalovanému podle [anonymizováno] uhradil před podpisem smlouvy ve dvou splátkách první část ceny díla ve výši 400 000 Kč. Tato skutečnost je prokázána jednak samotnou smlouvou o dílo, v níž žalovaný svým podpisem stvrzuje tuto skutečnost, a také žalovaným předloženými podkladními stvrzenkami, z nichž vyplývá, že převzal od žalobce dne 1. 11. 2018 zálohu 200 000 Kč a dne 8. 11. 2018 dalších 200 000 Kč jako zálohu na projekt, což odpovídá ujednání ze smlouvy. Tato skutečnost koresponduje i s účastnickou výpovědí žalobce a žalovaného, kteří shodně potvrdili, že to byl žalovaný, kdo sdělil, že je potřeba vystavit dva pokladní doklady s jiným datem, neboť nemůže více jak 270 000 Kč přijmout najednou v hotovosti. Obě dvě tyto stvrzenky jsou také podepsány žalovaným, který potvrdil, že se jedná o jeho vlastnoruční podpisy. Soud neuvěřil tvrzení žalovaného o tom, že se mělo jednat o fiktivní doklady za účelem poskytnutí úvěru [anonymizováno] [příjmení], který nemovitosti kupoval, když toto tvrzení je vyvráceno účastnickou výpovědí žalobce i svědka [příjmení] [příjmení], a pokud slyšené svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] měly potvrdit v tomto směru tvrzení žalovaného, pak soud z jejich svědeckých výpovědí nic podstatného v tomto směru za prokázáno nemá. Obě svědkyně v podstatě vypovídaly o něčem, co by měly znát z doslechu od žalovaného. U předávání pokladních dokladů a případného předání peněz nebyly, stejně tak nebyly u uzavírání smlouvy a sjednávání obchodních podmínek, včetně zaplacení zálohy. Obrana žalovaného spočívající v tom, že mu podle podmínek smlouvy nebyla zaplacena první záloha 400 000 Kč a proto ve smlouvě nepostupoval, ani dílo neplnil, je tak nevěrohodná a neprokázaná. Naopak žalovaný měl postupovat ve smyslu § 2604 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a dílo dokončit a předat podle podmínek smlouvy, což dosud neučinil.

21. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Protože žalovaný byl povinen splnit svůj závazek dílo provést bez vad a nedodělků a předat jej žalobci do 25. 1. 2019, je počínaje dnem 26. 1. 2019 v prodlení se splněním svého závazku. Soud nemá za prokázanou obranu žalovaného, že by mu žalobce neposkytl potřebnou součinnost a v důsledku nezaplacení oné ceny díla žalovaný platně od smlouvy odstoupil. Co se týká zaplacení zmíněné částky 400 000 Kč, o tom již je již pojednáno shora. O odstoupení od smlouvy z důvodu neposkytnutí součinnost hovoří žalovaný v dopise svého právního zástupce ze dne 2. 7. 2020 pouze obecně, aniž jakýmkoli způsobem konkretizuje, kdy a v čem mu neměla součinnost ze strany objednatele, tj. žalobce být poskytnuta. Nekonkretizuje a nespecifikuje také, co mu mělo bránit dílo řádně dokončit, a to zvláště za situace, kdy vyplynulo ze svědecké výpovědi zaměstnankyně žalovaného [jméno] [příjmení], že na díle, které měla na starosti, vůbec nezačala nikdy pracovat. V tomto světle se tvrzení žalovaného o tom, že dílo nemohlo být zpracováno pro nesoučinnost ze strany žalobce, se jeví jako nepravdivé a účelové tvrzení.

22. Za této situace se soud zabýval dalším tvrzení v rámci obrany žalovaného, tj. že došlo mezi ním a žalobcem k dohodě o tom, že se na díle pracovat nebude a že přednost mají jiné smluvní závazky mezi nimi sjednané. Soud má za prokázáno, že dne 3. 6. 2019 došlo mezi žalobcem coby objednatelem a žalovaným coby zhotovitelem k uzavření dalších dvou smluv o dílo, na základě kterých měl žalovaný zpracovat pro žalobce obdobné projekty, a to projekt tzv.„ [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizováno]“ a projekt„ [anonymizována dvě slova] [obec]“. Podle [anonymizováno] smlouvy o dílo může smlouva být měněna pouze číslovanými písemnými dodatky oboustranně odsouhlasenými a řádně podepsanými, kromě změn v přílohách, které mohou být měněny i jinou písemnou formou na základě oboustranné dohody.

23. Podle ustanovení § 559 o. z., každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

24. Podle § 560 o. z., písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

25. Podle § 564 o. z., vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

26. V daném případě sice ve smlouvě je ujednáno, že smlouva může být měněna pouze číslovanými písemnými dodatky, nikoli však pod sankcí neplatnosti. Takové ujednání smlouva neobsahuje. Jak vyplývá z účastnických výpovědí žalobce i žalovaného, jejich jednání, kromě samotného podpisu smlouvy o dílo, bylo značně neformální. Účastníci se scházeli po delší dobu již před uzavřením samotné smlouvy o dílo a taktéž po ní, jak potvrzuje i žalobce, spolu několikrát jednali, a to ať už osobně nebo telefonicky. To, že při uzavírání dalších smluv o dílo došlo k dohodě o tom, že na projektu [ulice] žalovaný pracovat nebude do dokončení přednostního projektu [ulice] spořitelna, je potvrzeno jak účastnickou výpovědí žalovaného, tak svědeckou výpovědí svědkyně [příjmení], která byla tomuto jednání přítomna a na její popud v podstatě také k němu došlo. Svědkyně popisuje, že na smlouvě o dílo [ulice] do té doby nepracovala, a když došlo k dohodě o tom, že se budou zpracovávat další dva projekty, sama vyzývala žalobce k tomu, že si musí vybrat, který projekt má přednost, na kterém se má pracovat. Podle přání žalobce bylo dohodnuto, že se budou zpracovávat další dva projekty, a to zejména projekt [ulice] spořitelna, na kterém ona pracovala a podle její výpovědi jej také splnila. Jako podpůrný důkaz o tom svědčí i výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení], která pracovala a pracuje ve firmě žalovaného a toto jednání probíhající v kanceláři osobně slyšela. Ostatně i z logiky věci vyplývá, že k takové dohodě muselo mezi účastníky dojít, jestliže žalobce uzavřel půl roku poté, co první smlouva měla být již dávno splněna, s žalovaným další dvě smlouvy o dílo, aniž by vymáhal splnění této první smlouvy na projekt [ulice]. Soud neuvěřil tvrzení žalobce v tom směru, že takto učinil pouze proto, že byl nervózní a představa, že bude shánět jiného projektanta, byla pro něj těžko stravitelná, protože by to znamenalo všechno započít od počátku. Byl to žalobce, kdo poté až dalšího víc jak půl roku po uzavření druhých smluv o dílo, přichází k žalovanému se zásadní změnou původní studie, podle které projekt měl být zpracován, jak vyplývá opět ze svědecké výpovědi svědkyně [příjmení], účastnické výpovědi žalovaného i ze svědecké výpovědi [titul] [ulice] a neochotné výpovědi [titul] [příjmení]. Jak svědek [titul] [příjmení], tak žalobce sám ve svých výpovědích sice tvrdili, že tyto změny byly jenom nepatrné, jenom formální, ale naopak z provedených i listinných důkazů těchto studií, resp. těchto dvou verzí téže studie, vyplývá, že došlo k zásadnímu přepracování a požadavku na celý projekt [ulice]. K tomu došlo v únoru 2020. Pokud by tedy nedošlo k dohodě mezi žalobcem a žalovaným o tom, že na projektu [ulice] od uzavření dalších smluv o dílo nebude pracováno a pokud by soud uvěřil žalobci, že na zpracování projektu podle původně předané studie trval, nic by mu nebránilo v tom, aby si sehnal jiného projektanta, jiného zhotovitele, zvlášť za situace, kdy pak celé podklady projektu byly v podstatě přepracovány a musel by se celý projekt stejně přepracovávat od počátku. Za této situace soud uzavřel tuto otázku tak, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k dohodě o změně termínu plnění a to dne 3. 6. 2019, resp. došlo k dohodě o tom, že práce na díle nebude od toho data realizována s ohledem na prioritu ostatních dvou smluv o dílo, zejména projektu„ [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizováno]“. Proto také od 3. 6. 2019 nemůže být žalovaný v prodlení.

27. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení dané povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.

28. Protože soud uzavřel provedené dokazování tak, že má za prokázáno, že byla platně uzavřena smlouva o dílo, kterou žalovaný neplnil a platně byla sjednána také smluvní pokuta v [anonymizováno] tak, že v případě prodlení zhotovitele s prováděním díla či jakékoli jeho části je objednatel oprávněn účtovat zhotoviteli smluvní pokut ve výši 0,1 % z ceny díla bez DPH za každý den prodlení a protože soud má za prokázáno, že žalovaný byl od 26. 1. 2019 do 2. 6. 2019 v prodlení s plněním závazku z této smlouvy o dílo, vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty, která činí 1 000 Kč denně za 128 dní, celkem 128 000 Kč. V tomto směru soud žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

29. Soud se také zabýval v odporu k platebnímu rozkazu opatrně vzneseným požadavkem na moderaci smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 2051 o. z., kdy žalovaný tvrdí, že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká. Podle zmíněného ustanovení nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Sjednaná cena díla činí 1 000 000 Kč, sjednaná smluvní pokuta pak 0,1 % z této ceny díla, tj. 1 000 Kč denně. Soud nemá za to, že by takto sjednaná výše smluvní pokuty byla nepřiměřená vzhledem k závazku, který má zajišťovat, tj. závazek žalovaného zpracovat ve sjednané lhůtě projekt bytového domu, na který žalobce čeká, podle nějž chce postupovat ve stavebním řízení a realizovat stavbu samotnou za účelem zisku. Tvrzení žalovaného, že smluvní pokuta, kterou se žalobce žalobou domáhá, dosahuje hodnoty samotného díla, je zavádějící. To, že smluvní pokuta v závislosti na délce trvání prodlení žalovaného se splněním jeho závazku roste, nemůže mít vliv na otázku přiměřenosti či nepřiměřenosti výše samotné smluvní pokuty. Pokud by žalovaný na díle pracoval řádně a splnil nebo ho splnil s malým prodlením, byla by výše smluvní pokuty také tomuto přiměřeně nižší. Přiměřenost smluvní pokuty je totiž třeba zvažovat z hlediska denní sazby a významu a povahy zajištěného závazku a nikoli z hlediska celkové výše smluvní pokuty závislé na době prodlení s plněním dlužného závazku žalovaného. Přiměřenost smluvní pokuty se tak posuzuje k okamžiku závazku, který si strany sjednaly a v tomto směru soud neshledal jakoukoli nepřiměřenost výše smluvní pokuty a závazku žalovaného jako takového. Proto požadavku na moderaci smluvní pokuty nevyhověl.

30. Konečně soud rozhodoval akcesorickým výrokem též o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. Přitom podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil mezi žalobce a žalovaného a žalobci jako ve větší míře neúspěšnému účastníkovi uložil povinnost žalovanému zaplatit jako úspěšnějšímu účastníkovi tohoto řízení k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení v částce 116 395 Kč. Celkovou náhradu nákladů řízení soud určil ve výši 180 738 Kč skládající se z odměny advokáta za celkem 12 hlavním úkonů právní služby po 11 180 Kč při punktu věci 720 000 Kč dle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu, dále jen„ AT“ (převzetí a příprava věci, sepis odporu, sepis vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 25. 2. 2021, účast na soudem nařízené mediaci dne 16. 9. 2021, účast na jednání soudu dne 12. 11. 2021 – 2 úkony, neboť jednání trvalo déle jak 2 hodiny, účast na soudním jednání dne 25. 1. 2022 – 2 úkony, účast na jednání soudu dne 10. 3. 2022 – 2 úkony, závěrečný písemný návrh žalovaného ze dne 24. 3. 2022) a poloviční odměnu za účast na jednání soudu dne 29. 3. 2022, při kterém došlo k vyhlášení rozsudku (§ 11 odst. 2 písm. f) AT). K odměně advokáta náleží také 13 režijních paušálů podle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč, dále náhrada ztráty času na cestě z [obec] do [obec] a zpět k 5-ti jednáním soudu – 20 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 2 000 Kč dle § 14 odst. 3 AT a také náhrada cestovného z [obec] do [obec] a zpět k uvedeným soudním jednáním osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] s průměrnou spotřebou motorové nafty 5,3 l [číslo] km při sazbách dle platných vyhlášek v roce 2021 při sazbě za opotřebení vozidla 4,40 Kč km a průměrné cenně motorové nafty 27,20 Kč a v roce 2022 při sazbě 4,70 Kč km za opotřebení vozidla a průměrné cenně motorové nafty 36,10 Kč, celkem při jednostranné vzdálenosti 59 km, činí cestovní účet 3 720 Kč. K takto uvedeným částkám pak náleží podle ustanovení § 151 odst. 2 AT také 21 % DPH v částce 31 368 Kč. Soud prvého stupně takto určenou částku poté poměřil tzv. absolutním úspěchem žalovaného ve věci, který činil 64,4 %, když relativní úspěch žalovaného byl 82,2 % a neúspěch 17,8 %. Soud přitom podle § 164 o. s. ř. opravil zjevnou nesprávnost ve výpočtu procentního úspěchu v protokolu o vyhlášení rozsudku. Lhůtu k plnění soud stanovil 3 dny od právní moci rozsudku ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Náklady řízení je třeba uhradit k rukám právního zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení