26 Co 94/2022- 266

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Burešové a soudců JUDr. Tomáše Němce a Mgr. Daniely Jandové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 720 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. 3. 2022, č. j. 11C 24/2021-224 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění ve výroku II. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci další částku 592 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 161 017 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 56 220 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Příbrami (dále jen soud prvního stupně) shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 128 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 592 000 Kč (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 116 395 Kč (výrok III.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] Smlouva o dílo na zpracování projektu,,Bytový dům [ulice]“, podle které se žalovaný jako zhotovitel zavázal dílo zrealizovat podle podmínek smlouvy za sjednanou cenu 1 000 000 Kč a žalobci předat do [datum]. Žalovaný vůbec nezačal na díle pracovat a do dne rozhodnutí soudu prvního stupně jej žalobci nepředal. Žalobce žalovanému uhradil před podpisem smlouvy ve dvou splátkách první část ceny díla v celkové výši 400 000 Kč. Dne [datum] došlo mezi účastníky k uzavření dalších dvou smluv o dílo, na základě kterých měl žalovaný zpracovat pro žalobce obdobné projekty a mezi účastníky bylo ujednáno, že na projektu,, [ulice]“ žalovaný pracovat nebude do dokončení přednostního projektu„ [ulice] spořitelna“.

3. Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně uzavřel, že účastníci uzavřeli dne [datum] Smlouvu o dílo na zpracování projektu„ [ulice]“ (dále i jen,, Smlouva“) a žalobce uhradil žalovanému podle čl. IV. odst. 3 pís. a) Smlouvy před podpisem Smlouvy ve dvou splátkách první část ceny díla v celkové výši 400 000 Kč. Soud prvního stupně označil obranu žalovaného, že od Smlouvy odstoupil proto, že mu podle podmínek Smlouvy nebyla zaplacena první záloha 400 000 Kč, za nevěrohodnou a neprokázanou, protože žalovaný v samotné Smlouvě podpisem stvrdil zaplacení částky a tato skutečnost byla prokázána také pokladními stvrzenkami ze dne [datum] a [datum], vždy označenými jako záloha na projekt ve výši 200 000 Kč, podepsanými žalovaným. Tvrzení žalovaného o tom, že se mělo jednat o fiktivní doklady za účelem poskytnutí úvěru Ing. [příjmení], který nemovitosti kupoval, neprokázal svojí výpovědí svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] ani svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] odstoupení od smlouvy z důvodu neposkytnutí součinnosti hovoří žalovaný v dopise ze dne [datum] pouze obecně, aniž jakýmkoliv způsobem konkretizuje kdy a v čem mu neměla součinnost ze strany žalobce jako objednatele být poskytnuta. Podle závěru soudu prvního stupně měl žalovaný postupovat ve smyslu § 2604 s násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoníku (dále jen o. z.), dílo dokončit a předat podle podmínek Smlouvy. Žalovaný nesplnil svůj závazek dílo provést bez vad a nedodělků a předat jej žalobci do [datum] a je tak ve smyslu § 1968 o. z. počínaje dnem [datum] prodlení se splněním závazku. Smlouvu a její případnou změnu posuzoval soud prvního stupně podle ust. § 559, 560 a 564 o. z. a uzavřel, že sice ve Smlouvě je ujednáno, že může být změněna pouze číslovanými písemnými dodatky, nikoliv však pod sankcí neplatnosti. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] došlo mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem k uzavření dalších dvou smluv o dílo, na základě kterých měl žalovaný zpracovat pro žalobce obdobné projekty a to projekt„ bytový dům [ulice] spořitelna“ a projekt„ Domov důchodců [obec]“. Mezi účastníky tak došlo ústně k dohodě o změně termínu plnění tak, že práce na díle nebude od [datum] realizována s ohledem na prioritu ostatních dvou smluv o dílo. Žalovaný tak nemohl být od [datum] v prodlení s plněním Smlouvy.

4. Soud prvního stupně uzavřel, že byla platně uzavřena Smlouva o dílo, kterou žalovaný neplnil, a platně byla sjednána ve smyslu § 2048 o. z. smluvní pokuta pro případ prodlení zhotovitele s prováděním díla, žalobce jako objednatel byl proto oprávněn účtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve sjednané výši za období od [datum] do [datum], tj. za 128 dní v celkové výši 128 000 Kč; od [datum] došlo platně ke změně termínu dokončení díla a od tohoto data již nárok žalobce není po právu.

5. Soud neshledal důvodný návrh žalovaného na moderaci smluvní pokuty ve smyslu § 2081 o. z., jejíž, účastníky sjednanou, výši 0,1% z ceny díla, tj. 1 000 Kč denně nepovažuje za nepřiměřenou vzhledem k závazku, který měl zajišťovat závazek žalovaného zpracovat ve sjednané lhůtě projekt bytového domu za sjednanou cenu díla 1 000 000 Kč. Přiměřenost smluvní pokuty je třeba zvažovat z hlediska denní sazby a významu a povahy zajištěného závazku, nikoliv z hlediska celkové výše smluvní pokuty závislé na době prodlení s plněním dlužného závazku žalovaného, a pak je tvrzení žalovaného, že smluvní pokuta, kterou se žalobce žalobou domáhá ve výši zhruba tří čtvrtin hodnoty samotného díla, zavádějící.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobci jako ve větší míře neúspěšnému účastníku uložil povinnost zaplatit žalovanému jako úspěšnějšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení v částce 116 395 Kč.

7. Proti tomuto rozsudku, a to proti zamítavému věcnému výroku II. a závislému výroku o nákladech řízení III. podal žalobce včasné odvolání, ve kterém uvedl, že zcela zásadně nesouhlasí s argumentací soudu o dohodě o změně termínu dokončení díla. Podle žalobce z provedených důkazů nijak nevyplynulo, že by k takové dohodě mezi žalobcem a žalovaným vůbec došlo, a že byla uzavřena dne [datum]. Pokud soud prvního stupně založil své rozhodnutí na tom, že mezi žalobcem a žalovaným mělo být dohodnuto, že přednost budou mít jiné projekty žalobce, a že se předmětný projekt,,Bytový dům [ulice]“ (dále i jen,, [ulice]“) odloží do doby zpracování jiných projektů, pak zcela opomíjí ujednání čl. XI. odst. 3 Smlouvy, které předpokládá pro změnu Smlouvy uzavření písemného dodatku. Kromě toho v případě změny díla měl žalovaný postupovat podle čl. VII. smlouvy. Změna termínu realizace díla nebyla prokázána provedenými důkazy, neboť nikdo ze slyšených svědků nebyl osobně přítomen jednání mezi žalobcem a žalovaným o uzavření takové dohody. Nad to soud neuvádí, jaký měl být konkrétní obsah údajného ujednání o změně termínu realizace díla, nemůže obstát ani argumentace o podstatné změně díla v únoru 2020, protože ani předání nové objemové studie neznamená, že by mezi účastníky došlo ke změně sjednaného předmětu díla, která by měla vliv na povinnost žalovaného dokončit dílo včas. Žalobce s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. 23 Cdo 830/2010, 23 Cdo 3404/2008, 23 Cdo 1242/2008, 23 Cdo 1752/2007, 32 Cdo 1861/2012 a 32 Odo 1683/2006) uvedl, že žalovaný byl v prodlení od počátku plnění smlouvy, případný požadavek na změnu díla učiněný více než rok po sjednaném termínu dokončení díla nemohl mít vliv na splnění jeho závazku řádně a včas. Ze strany žalobce nedošlo k žádnému porušení či nesplnění závazku ze smlouvy o dílo, které by bylo významné pro prodlení žalovaného s plněním díla. Žalovaný řádně a včas nesplnil svůj závazek provést v ujednané době sjednané dílo, žalobci tak vznikl nárok na ujednanou smluvní pokutu v plné výši, neboť nebylo prokázáno, že by došlo k jakékoliv dohodě o změně termínu provedení díla či k jakékoliv jiné dohodě, která by měla za následek ukončení prodlení žalovaného. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví.

8. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce uvedl, že souhlasí se závěry soudu prvního stupně, že ke dni podpisu dalších dvou smluv o dílo dne [datum] došlo mezi smluvními stranami ke změně termínu zhotovení díla. Z logiky věci vyplývá, že k takové dohodě mezi účastníky muselo dojít, jestliže žalobce uzavřel další dvě smlouvy s žalovaným půl roku poté, kdy první smlouva měla být již dávno splněna, aniž by vymáhal splnění této první smlouvy na projednávaný sporný projekt,, [ulice]“. Následně v únoru 2020 došlo ke zcela zásadním změnám projektu ze strany žalobce, na základě kterých žalovaný odstoupil od uzavřené Smlouvy. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil 9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

10. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci, odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která však zčásti jinak hodnotil.

11. Odvolací soud zopakoval v souladu s ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování Smlouvou o dílo ze dne [datum], stvrzenkami ze dne [datum] a [datum] vždy na 200 000 Kč označenými záloha na projekt 1 a záloha na projekt 2, a písemností ze dne [datum] označenou – odstoupení od Smlouvy o dílo – [anonymizována tři slova]“ ze dne [datum].

12. Soud prvního stupně správně zjistil, že mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla uzavřena dne [datum] v souladu s ust. § 2586 a násl. o. z. Smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace a provedení všech takových inženýrských činností, činností projektantů, jakož i dalších souvisejících činností, nezbytných k tomu, aby objednatel byl schopen uskutečnit projekt (podle prohlášení, že plánuje zrealizovat výstavbu bytového domu pod názvem„ Bytový dům [ulice]“), tj. na základě výsledků činnosti zhotovitele získat pro projekt pravomocné stavební povolení. Zároveň si účastníci sjednali v čl. VII. Smlouvy postup pro případ změn v provádění díla ze strany objednatele s tím, že i v případě požadované změny díla nedochází k zániku povinnosti zhotovitele dokončit dílo včas. Čl. IX. Smlouvy obsahuje ujednání o oprávnění objednatele účtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,1% z ceny díla v případě prodlení zhotovitele s provádením díla či jeho jakékoliv části. V čl. XI. bod 3. si účastníci sjednali možnost změny uzavřené smlouvy pouze číslovanými písemnými dodatky oboustranně odsouhlasenými a řádně podepsanými, kromě změn v přílohách, které mohou být měněny i jinou písemnou formou na základě oboustranné dohody.

13. Odvolací soud se především ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že nedošlo k žalovaným tvrzenému odstoupení od smlouvy dne [datum].

14. Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon (§ 2001 o. z.).

15. Smlouvou o dílo byla možnost odstoupení sjednána v čl. X. bod l Smlouvy pouze ve vztahu k objednateli – žalobci; zhotoviteli – žalovanému možnost odstoupení od smlouvy přiznává zákon pro případ porušení smlouvy druhou stranou podstatným způsobem (§ 2000 odst. l o. z.). Žalovaný za důvod odstoupení od smlouvy označil v písemnosti ze dne [datum] nezaplacení sjednané zálohy 400 000 Kč (první části smluvené ceny díla) a neposkytnutí součinnosti objednatelem, konkrétně„ neposkytnutí součinnosti objednatele a osob objednatelem zmocněných k projednání se zhotovitelem, kdy pozdní předávání veškerých podkladů a neustálé požadavky na změnu díla způsobují nemožnost dílo řádně dokončit“.

16. Skutečnost, prokázanou textem Smlouvy (čl. IV. bod 3 písm. a/Část ceny za dílo ve výši 400 000 Kč byla objednatelem zaplacena zhotoviteli před podpisem této smlouvy jako záloha hotovosti ve dvou splátkách, což zhotovitel potvrzuje svým podpisem) a žalovaným podepsanými stvrzenkami, že žalobce zaplatil žalovanému sjednanou část ceny díla 400 000 Kč, žalovaný jím navrženými a soudem provedenými důkazy (výpověď Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) nevyvrátil (bod 20. napadeného rozsudku), když svědek [příjmení] [příjmení] vyloučil, že se mělo jednat o fiktivní doklady, svědkyně [příjmení] žádnému jednání o zálohách přítomna nebyla, a svědkyně [příjmení] [příjmení] stvrzenky vypsala, jejich účel neznala, a její subjektivní úsudek o jejich soukromém účelu ani skutečnost, že zřejmě nebyly obsahem účetnictví žalovaného, nejsou pro závěr o jejich faktické realizaci právně významné.

17. Vymezení dalšího důvodu pro odstoupení od smlouvy jako neposkytnutí součinnosti žalovaným neodpovídá skutkovým zjištěním, když žalovaný Smlouvou prohlásil, že,,disponuje všemi dostupnými doklady, dokumenty a informacemi nezbytnými k provedení díla a že tyto podklady jsou dostatečnými pro správnou činnost zhotovitele podle smlouvy“ (čl. V. bod 3 Smlouvy) ,,,zhotovitel prohlašuje, že ničeho nepožaduje po objednateli, kdy má všechny informace a podklady nezbytné k řádnému provedení díla“ (čl. II, bod. 2 Smlouvy), na těchto podkladech se zavázal provést dílo do [datum], a zároveň fakticky práce na díle nikdy nezahájil (svědecká výpověď [jméno] [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a výpověď žalovaného ze dne [datum]). K poučení soudu podle § 118a o. s. ř. o povinnosti tvrdit a prokázat, že žalobce neposkytl žalovanému potřebnou součinnost pro realizaci díla, na návrh žalovaného vyslechnutí svědci [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [příjmení] [příjmení] potvrdili, že v období od září 2018 do července 2019 se měnila studie objektu,, [ulice]“. Výpovědi svědků, že se v době trvání smluvního vztahu mezi účastníky měnila studie projektu, nejsou způsobilé prokázat, že právě tato skutečnost představuje důvod, ze kterého žalovaný odvozuje porušení smluvních povinností žalobce, a to porušení podstatné, které mělo za následek nesplnění smluvené, žalovaným nekonkretizované, povinnosti ze strany zhotovitele.

18. Za nesprávný považuje odvolací soud závěr soudu prvního stupně, že dne [datum] došlo mezi účastníky platně k dohodě o změně termínu dokončení smluveného díla, resp. odsunutí realizace díla bez sjednání jakéhokoliv termínu dokončení. Soud prvního stupně změnu Smlouvy dovodil ze zjištění, že dne [datum] došlo mezi účastníky k uzavření dalších dvou smluv o dílo –„ Bytový dům [ulice] spořitelna“ a„ Domov důchodců [obec]“ a ze svědeckých výpovědí (svědkyně [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [příjmení]) vzal za prokázáno, že došlo k dohodě o přednostní realizaci nově uzavřených projektů.

19. Především žádným z provedených důkazů, s výjimkou výpovědi žalovaného (a to jen ohledně projektu,, [ulice] spořitelna“) nebylo prokázáno, že smlouvy o dílo ohledně dalších projektů byly mezi účastníky uzavřeny dne [datum] Odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně v závěru, že svědeckými výpověďmi (které pro úplnost zjištění, ze kterých vycházel, přečetl) bylo prokázáno, že na projektu,, [ulice]“ se nikdy nezačalo pracovat, v létě 2019 se účastníci v kanceláři svědkyně na její žádost dohodli, že přednost má projekt,, [ulice] spořitelna“ (svědkyně [anonymizováno]), plnění ze smlouvy o objektu,, [ulice]“ se odložilo, aby se mohly zpracovat další dva projekty (svědkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení], která nebyla jednání přítomna, pouze slyšela hovor z vedlejší kanceláře).

20. Odvolací soud vycházel z dokazování provedeného soudem prvního stupně a jeho skutkových zjištění, nemá pochybnost o věrohodnosti svědeckých výpovědí, ale skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně jinak hodnotil. Jednání účastníků nezjištěného dne o tom, že nadále při realizaci smluv o dílo mají přednost jiné společné projekty účastníků („ bytový dům [ulice] spořitelna“) před projektem, který je předmětem posuzované Smlouvy, nelze podle odvolacího soudu považovat za změnu Smlouvy. Výsledek jednání mezi účastníky, že žalovaný bude primárně realizovat později sjednané projekty bez jakéhokoliv, alespoň rámcového určení ukončení sjednaného díla nemůže být změnou lhůty pro dokončení díla (§ 1759 o. z.) původně sjednaného do [datum]. Žádným z provedených důkazů nebyl prokázán obsah soudem prvního stupně posuzované dohody ani doba jejího uzavření, především však žalobce změnu Smlouvy o dílo ke dni [datum] ve vyjádření k žalobě, v průběhu řízení, ani v závěrečné řeči netvrdil.

21. Vzhledem k procesní obraně žalovaného, že k jakékoliv změně Smlouvy může dojít pouze číslovanými písemnými dodatky oboustranně odsouhlasenými, se odvolací soud zabýval posouzením smluvního ujednání o formě právních jednání mezi účastníky. Soud prvního stupně uzavřel, že mezi účastníky byl smluvně sjednán zákaz měnit smlouvu v jiné formě, než písemné, nikoliv však pod sankcí neplatnosti, tedy ujednání nevylučuje, aby si v rámci smluvní volnosti účastníci změnili obsah, tj. vzájemná práva a povinnosti z něho vyplývající.

22. Podle ust. § 564 o. z., vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

23. Podle ust. § 1906 o. z., ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném.

24. Z ustanovení § 564 věty druhé o. z. vyplývá, že v případě smluvní formy lze obsah právních jednání měnit neformálně, pokud se strany nedohodnou jinak, tedy pokud si strany pro taková jednání určitou formu nesjednají. Pokud strany sjednají, že jednání měnící obsah jejich právního vztahu musí být provedena v určité formě, stává se forma náležitostí takových jednání a předpokladem jejich platnosti. Z podstaty a funkce smluvní formy plyne, že shodná vůle účastníků ohledně formy jejich jednání je pro uskutečnění jednání rozhodující, z čehož dále vyplývá, že účastníci mohou formou jednání podle své vůle disponovat, a i tehdy, pokud se na formě jednání dohodnou, nebrání takové ujednání tomu, aby bylo právní jednání následně po vzájemné dohodě stran učiněno neformálně. Pokud strany po vzájemné dohodě provedou právní jednání v jiné formě, než kterou pro ně původně sjednaly, není důvod takové jednání považovat za vadné, neboť jeho provedením nedochází k porušení smluvní formy, ale naopak k její realizaci, když forma jednání odpovídá vůli stran, která je pro stanovení smluvní formy rozhodujícím kritériem. Také v případě jednání, která mění nebo ruší formálně zřízená práva či povinnosti, je plně využitelné ustanovení § [číslo], které zakládá domněnku, že sjednaná forma nebyla stranami opuštěna, v případě prokázání opaku však plně respektuje skutečnou vůli jednajících stran (blíže srov. komentář k § 559). Ustanovení § 564 věta druhá žádným způsobem uvedené závěry nemění. Citované ustanovení naopak stanoví, že formálně založená práva lze měnit zcela neformálně s výjimkou případu, že to vylučuje ujednání stran. Ujednání stran přitom vylučuje neformálnost pouze tehdy, pokud jsou jím strany vázány, tedy pouze do té doby, než bude samo změněno či zrušeno. Závisí pouze na vůli stran, zda budou pro jednání měnící či rušící jejich práva vyžadovat určitou formu, proto mohou po vzájemné dohodě kdykoli změnit či zrušit dříve sjednané formální požadavky na taková jednání. Pro závěr o neformálním opuštění původního formálního požadavku musí svědčit všechny okolnosti případu, zvláště významné bude zejména následné jednání stran. Na straně druhé však platí, že bude-li prokázáno, že k opuštění původně sjednané formy skutečně došlo, musí skutečná vůle účastníků dostat přednost a nelze ji odmítat pouze proto, že účastníci dříve projevili vůli odlišnou. (viz [příjmení], P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, k § 564 o. z.). Pokud si strany původně zakázaly měnit smlouvu v jiné formě, nic jim jistě nebrání, aby si později spolu zase ujednaly, že původní ujednání ruší a že nejsou - pokud jde o volbu formy právního jednání - nijak vázány (viz ŠVESTKA, [jméno]. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. [obec]: Wolters Kluwer, 2019 Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN [tel. číslo] [číslo], k § 564).

25. V soudní praxi není pochyb o tom, že účastníci závazkového vztahu mohou v rámci smluvní volnosti změnit obsah, tj. vzájemná práva a povinnosti z něho vyplývající - tzv. kumulativní novace, případně aby stávající závazkový vztah dohodou zrušili a současně jej nahradili novým - tzv. privativní novace. Občanský zákoník v souladu s principem bezfomálnosti právních jednání nevyžaduje písemnou formu pro novaci, ani pro narovnání. Obě tyto dohody lze uzavřít v jakékoli formě, tedy i ústně či konkludentně. To neplatí mimo jiné v případě, pokud bylo právní jednání, na jehož základě měněný závazek vznikl, uskutečněno v písemné formě, vyžaduje se stejná forma i pro novaci a narovnání (viz Občanský zákoník: komentář. [obec]: Wolters Kluwer ČR, 2014. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN [tel. číslo] [číslo], k § 1906).

26. Vzhledem k uvedenému odvolací soud v posuzované věci uzavřel, že změna přesně sjednaného termínu splnění předmětu písemně uzavřené smlouvy o dílo je kumulativní novací, která musí mít písemnou formu, protože je měněn původní závazek, který byl sjednán písemně. I pokud by soud vyšel z výkladové varianty, podle které stranám nic nebrání, pokud si původně zakázali měnit smlouvu v jiné formě, aby si později (zcela neformálně) spolu zase ujednali, že takovou dohodu ruší, pak by taková změna vyžadovala dohodu o zrušení sjednané formy jednání, na kterou by teprve navazovala neformální změna smluvních podmínek. Ze všech okolností věci je zřejmé, že vůlí účastníků bylo písemně uzavřenou Smlouvu měnit jen Smlouvou přesně specifikovanými písemnými dodatky. Žalobce jakoukoliv dohodu s žalovaným o změně Smlouvy, tedy i dohodu o změně sjednané písemné formy dodatků ke Smlouvě, vyloučil. Žalovaný odkazoval na bezformální změnu díla osobním předáním nové projektové studie, s tím, že dodatek ke Smlouvě bude uzavřen, až bude možné z kapacitních důvodů projekt realizovat, jinými slovy věděl, že změna Smlouvy vyžaduje písemnou formu.

27. Jednání účastníků, jehož výsledkem měla být změna Smlouvy spočívající v odložení či posunutí termínu zhotovení díla, postrádá náležitosti obsahové (nebyl prokázán konkrétní obsah dohody) i formální, když změna nebyla provedena písemně.

28. Soud prvního stupně tak správně uzavřel, že žalovaný nesplnil svůj závazek ze smlouvy o dílo a je povinen zaplatit žalobci ve smlouvě platně sjednanou v souladu s ustanovením § 2048 o.z. smluvní pokutu (č. l. IX. odst. l). S ohledem na závěry odvolacího soudu náleží žalobci smluvní pokuta za jím požadované období tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění díla, které nebylo nikdy zrealizováno do [datum].

29. Správně soud prvního stupně posoudil jako nedůvodný řádně vznesený návrh na moderaci smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 2051 o. z., kterou neshledal nepřiměřenou (odst. 29 napadeného rozsudku).

30. Námitka žalovaného, že dne [datum] od smlouvy platně odstoupil a žalobce odstoupení akceptoval (o čemž svědčí dne [datum] uplatněná žaloba z titulu bezdůvodného obohacení) je právně bezvýznamná. Jednak proto, že odstoupení od smlouvy nezbavuje dlužníka povinnosti zaplatit smluvní pokutu (§ 2005 odst. 2 o. z.), a rovněž proto, že k odstoupení od smlouvy mělo dojít [datum], tedy bez vztahu k období, za které je v posuzované věci smluvní pokuta požadována ([datum] a [datum]).

31. Na základě shora uvedených závěrů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. l písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobě v odvoláním napadeném rozsahu vyhověl.

32. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. l a 2 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v částce 161 017 Kč tj. 36 000 za zaplacený soudní poplatek, odměna advokáta za devět úkonů právní služby podle § 7 bod 6, § 8 odst. l, § 11 odst. l písm. a) d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) po 11 180 Kč z tarifní hodnoty 720 000 Kč), předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast u jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum], závěrečný návrh ze dne [datum]), náhrada hotových výdajů za devět úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. l a 4 advokátního tarifu a náhrada DPH z odměny a náhrady hotových výdajů v částce 21 697 Kč podle § 137 odst. l a 3 o. s. ř.

33. Odvolací soud nepřiznal žalobci odměnu a náhradu hotových výdajů za úkon právní pomoci spočívající ve vyjádření ze dne [datum], protože se jednalo o soudem nevyžádané vyjádření týkající se předkládaných důkazů, nikoliv vyjádření ve věci samé.

34. Při vyhlášení rozsudku došlo k početní chybě, kterou soud opravil v souladu s ust. § 164 odst. l o. s. ř. opravným usnesením, které je součástí tohoto rozsudku.

35. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. l, § 151 odst. l a § 142 odst. l o. s. ř. tak, že v odvolacím řízení úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 56 220 Kč, tj. 29 600 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměna advokáta za dva úkony právní služby po 10 700 Kč (odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) podle § 7 bod 6, § 8 odst. l, § 11 odst. l písm. d) a g) advokátního tarifu z tarifní hodnoty 592 000 (předmět odvolacího řízení), náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. l a 4 advokátního tarifu a náhrada DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 4 620 Kč podle § 137 odst. l a 3 o. s. ř.

36. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci v zákonné lhůtě, určené podle § 130 odst. l o. s. ř. na zákonné platební místo, kterým je podle § 149 odst. l o. s. ř. zástupce žalobce.

Poučení