11 C 267/2020-120

Rubrum

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] insolvenční správce dlužnice [celé jméno účastnice], [datum narození] bytem [adresa žalované, účastnice a žalované] správce sídlem [adresa žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované, účastnice a žalované] 2) [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované, účastnice a žalované] obě zastoupené advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce vůči žalovaným domáhal zrušení spoluvlastnictví dlužnice [celé jméno účastnice], žalované 1) a žalované 2) k pozemkové parcele p.č. 2068 a pozemkové parcele p. [číslo] obě zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Český Brod, a stavební parcele p.č. st. [číslo], jejíž součástí je budova [adresa], zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Český Brod, vše vedené u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, a jejich přikázání do spoluvlastnictví žalovaných za náhradu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) a žalované 2), které jsou oprávněny společně a nerozdílně, náhradu nákladů řízení ve výši 25 533,42 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vůči žalovaným zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem označeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že usnesením Krajského soudu v Praze, č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek a zároveň povoleno oddlužení dlužnice [celé jméno účastnice], [datum narození], bytem [adresa žalované, účastnice a žalované], a žalobce byl ustanoven insolvenčním správcem dlužnice. Úpadek dlužnice je řešen oddlužením formou splátkového kalendáře dle usnesení insolvenčního soudu, č.j. [insolvenční spisová značka], na základě tohoto usnesení se stal žalobce osobou s dispozičním oprávněním i ve vztahu k podání žaloby v této věci. V průběhu insolvenčního řízení žalobce zjistil, že dlužnice se stala spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a obec Český Brod s podílem 1/3 a nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a obec Český Brod s podílem 1/6, kdy vlastnické právo získala spolu s oběma žalovanými dědictvím po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], jež bylo potvrzeno usnesením Okresního soudu v Kolíně, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce se v tomto řízení za dlužnici domáhal, aby bylo spoluvlastnictví předmětných nemovitých věcí zrušeno, vzhledem k nemožnosti reálného rozdělení, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do spoluvlastnictví žalovaných, které v nemovitosti bydlí, a dlužnici vyplacena náhrada za vypořádání spoluvlastnického podílu dle znaleckého posudku vyhotoveného pro účely dědického řízení, a to ve výši 561 833 Kč. Pro případ, že tento postup nebude možný, žalobce v průběhu řízení navrhl, aby byl nařízen prodej nemovitých věcí v dražbě.

2. Žalované s žalobou nesouhlasily. V rámci vyjádření k žalobě uvedly, že nemají finanční prostředky na odkoupení spoluvlastnického podílu dlužnice. Žalovaná 1) je důchodkyně s minimálním důchodem, žalovaná 2) je v současné době bez zaměstnání, má nezletilého syna, rodinu živí její manžel a všichni společně bydlí v domě [adresa], tj. v předmětné nemovitosti. Žalované navrhly, aby soud dle ust. § 1155 odst. 1 o.z. odložil zrušení spoluvlastnictví o dva roky, neboť žalované nemají příjmy na vyplacení vypořádacího podílu dlužnice, a zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví by došlo k existenčnímu ohrožení žalovaných, a to za situace, kdy dlužnice sama vlastní nemovitost sousedící s nemovitostmi, které jsou předmětem vypořádání v tomto řízení.

3. Při soudním jednání dne [datum] vzaly žalované návrh na odklad zrušení spoluvlastnictví zpět a soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] řízení o vzájemném návrhu žalovaných zastavil, dle § 96 odst. 2 o.s.ř.

4. Žalované pak v rámci procesní obrany navrhly zamítnutí žaloby s ohledem na rozpor s dobrými mravy. Uvedly, že původními vlastníky nemovitostí byli do roku 2019 pouze žalovaná 1) a její manžel, po jeho úmrtí a na základě vypořádání dědictví žalobce jako insolvenční správce dlužnice [celé jméno žalované] podal následně tuto žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Žalované poukázaly na to, že dlužnici bylo v roce 2016 povoleno oddlužení formou splátkového kalendáře s tím, že dojde k uspokojení 44,7 % věřitelů, v rámci plněného splátkového kalendáře došlo k uspokojení cca 50 % věřitelů, nedošlo ke zpeněžení majetkové podstaty, tj. nemovitosti [adresa] v Českém Brodě ve výlučném vlastnictví dlužnice, když zajištěný věřitel zrušil pokyn k prodeji nemovitosti z důvodu úhrady zajištěné pohledávky v plné výši. Naproti tomu v tomto soudním řízení žalovaným reálně hrozí, že soud nařídí prodej vypořádaných nemovitostí, neboť žalované nyní nemají finanční prostředky k tomu, aby dlužnici vyplatily. Žalované poukázaly na ústavou zaručené právo na bydlení, kdy v případě zrušení spoluvlastnictví a nařízení prodeje nemovitostí by žalovaným vznikla újma, a rozhodnutí by bylo ve smyslu ust. § 8 o.z. zjevným zneužitím práva. Žalovaná 2) má zájem splnit závazky vyplývající z exekučního řízení a následně znovu usilovat o získání úvěru tak, aby mohla být vyplacena spoluvlastnici [celé jméno účastnice] hodnota jejího podílu. S přihlédnutím ke všem okolnostem případu žalované navrhly, aby pro tentokrát soud dle § 1140 odst. 2 o.z. žalobu zamítl.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Český Brod, vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín soud zjistil, že žalovaná 1) [celé jméno žalované], žalovaná 2) [celé jméno žalované] a [celé jméno účastnice] jsou spoluvlastníky pozemkové parcely p.č. [rok] a pozemkové parcely p. [číslo] to každá s podílem 1/3.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Český Brod, vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín soud zjistil, že žalovaná 1), žalovaná 2) a [celé jméno účastnice] jsou dále spoluvlastníky stavební parcely p.č.st. [číslo], jejíž součástí je budova [adresa], kdy žalovaná 1) vlastní podíl ve výši 2/3, žalovaná 2) a dlužnice vlastní každá podíl ve výši 1/6.

7. Oba výpisy prokazují stav k datu [datum]. Na obou listech vlastnictví je uveden zápis rozhodnutí o úpadku spoluvlastnice [celé jméno účastnice] (usnesení Krajského soudu v Praze č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum]), a dále zahájení exekuce vůči spoluvlastnici [celé jméno žalované] (vyrozumění soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], L.L.M., č.j. 120 EX [číslo] [rok] ze dne [datum]) a exekuční příkaz k prodeji nemovitosti k podílu 1/6 č.j. 120 EX [číslo] [rok] ze dne [datum].

8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém dne [datum], bylo usnesením notářky Mgr. [jméno] [příjmení] jako soudním komisařem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] potvrzeno nabytí dědictví pozůstalé manželce [celé jméno žalované], pozůstalé dceři [celé jméno účastnice] a pozůstalé dceři [celé jméno žalované], každé jednou třetinou s tím, že takto odpovídají i za dluhy dědictví. Dědičky nemohly uzavřít dohodu o rozdělení pozůstalosti a o výši dědických podílů, a to s ohledem na insolvenční řízení vedené proti pozůstalé dceři [celé jméno účastnice], proto jim bylo potvrzeno nabytí dědictví podle dědických podílů ze zákona. Do dědictví náleží celek pozemku parc. [číslo] pozemku parc.č. [rok], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Český Brod, ideální jedna polovina stavebního pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Český Brod, a náhradová pohledávka zůstavitele za pozůstalou manželkou z titulu vypořádání SJM v dědickém řízení ve výši 197 215 Kč. Ocenění nemovitostí pro účely dědického řízení bylo provedeno znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], vyhotoveného znalcem [jméno] [příjmení]. Z tohoto posudku vyplývá, že původní dům [adresa] obsahoval dvě bytové jednotky, v letech 1976 až 1979 byla provedena rekonstrukce pravé části domu se zřízením nové bytové jednotky 3+1 s příslušenstvím. Dům byl geometrickým plánem rozdělen na dvě samostatné části, kdy pravá část má původní [číslo] levé části dvojdomku bylo přiděleno nové číslo popisné [číslo]. Pozemek parc.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek parc.č. [rok] jsou využívány v jednotném funkčním celku, pozemek parc. [číslo] funkční celek netvoří. Posudek obsahuje jednak ocenění nemovitostí podle platného cenového předpisu, tj. zák.č. 151/1997 Sb. a souvisejících právních předpisů (výsledná cena činí 1 216 150 Kč). Poté znalec stanovil obvyklou cenu k datu [datum], a to ohledně podílu pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], ve výši 1 375 000 Kč, ohledně celku pozemku parc.č. [rok] (ve funkčním celku se st.p. [číslo]) ve výši 190 000 Kč a ohledně celku pozemku parc. [číslo] částkou 120 500 Kč, tedy celková obvyklá cena činí 1 685 500 Kč.

9. Z listinných důkazů předložených žalobcem ohledně průběhu insolvenčního řízení bylo zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužnice [celé jméno účastnice], [datum narození], bytem [adresa žalované, účastnice a žalované]. Insolvenčním správcem dlužnice byl ustanoven žalobce [osobní údaje žalobce]. V rámci zprávy o ekonomické situaci dlužnice a velikosti majetkové podstaty ze dne [datum] žalobce insolvenčnímu soudu mj. sdělil, že dlužnice je výlučným vlastníkem pozemku parc.č.st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v obci a k.ú. [obec], zapsaného na LV č. [rok], kdy uvedená nemovitost byla zařazena do soupisu majetkové podstaty a její odhadovaná cena činí 1,4 mil. Kč. K nemovitosti je zřízeno zástavní právo smluvní ve prospěch věřitele [právnická osoba] k zajištění jeho pohledávky ve výši 80 452 Kč. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře stanoveného na dobu pěti let od měsíce července 2016. Podáním ze dne [datum] zajištěný věřitel [právnická osoba] žalobci zaslal změnu pokynů ke zpeněžení zajištěného nemovitého majetku, kdy z důvodu úhrady zajištěné pohledávky v plné výši zrušil svůj pokyn ke zpeněžování tohoto majetku. Žalobce tuto skutečnost sdělil insolvenčnímu soudu podáním ze dne [datum]. Ze soupisu majetkové podstaty učiněného k datu [datum] bylo zjištěno, že žalobce zařadil na soupis majetkové podstaty spoluvlastnický podíl dlužnice o velikosti 1/6 na pozemku parc.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], a spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 na pozemku parc. [číslo] pozemku parc.č. [rok], vše na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], které dlužnice zdědila po svém otci na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v Kolíně, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

10. Z předžalobní výzvy učiněné právním zástupcem žalobce dne [datum] bylo dále zjištěno, že jménem žalobce vyzval žalovanou 1) a žalovanou 2) ke sdělení, zda mají zájem o odkup spoluvlastnického podílu dlužnice na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro k.ú. a obec Český Brod, za cenu stanovenou znaleckým posudkem v rámci dědického řízení, kdy podíl dlužnice na obou nemovitostech činí celkem 561 833 Kč. Žalované byly informovány o tom, že pokud této možnosti nevyužijí, bude žalobce požadovat zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v soudním řízení.

11. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že byl ustanoven insolvenčním správcem dlužnice [celé jméno účastnice] usnesením Krajského soudu v Praze č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum]. Insolvenční soud následně usnesením zveřejněným v insolvenčním rejstříku na čl. B-9 ze dne [datum] schválil oddlužení dlužnice, a to pouze plněním splátkového kalendáře. Na počátku insolvenčního řízení dne [datum] byl sestaven soupis majetkové podstaty dlužnice, na který byly zařazeny nemovitosti ve vlastnictví dlužnice k datu rozhodnutí o úpadku, tedy nemovitosti zapsané na LV č. [rok] v k.ú. [obec]. K těmto nemovitostem pak bylo uplatněno zástavní právo smluvního věřitele [právnická osoba], jednalo se tedy o tzv. zajištěné nemovitosti. S ohledem na formu schváleného úpadku soudem, tedy že se jedná o oddlužení plněním splátkového kalendáře, pak dle insolvenčního zákona platí, že insolvenční správce má tzv. dispoziční oprávnění pouze ke srážkám z příjmu dlužnice, které byly každý měsíc po dobu pěti let sráženy, a z těchto peněz byli každý měsíc poměrně uspokojováni jednotliví nezajištění věřitelé dlužnice, tak jak jsou specifikováni v usnesení o splátkovém kalendáři. S ohledem na způsob řešení oddlužení insolvenční správce sám o sobě nemá dispoziční oprávnění k jinému majetku dlužníka. Je-li součástí majetkové podstaty majetek, který je předmětem zajištění, pak při této formě úpadku a způsobu řešení oddlužení splátkovým kalendářem může insolvenční správce disponovat se zajištěným majetkem pouze a výlučně tehdy, pokud mu k tomu udělí pokyn zajištěný věřitel, který uplatňuje zástavu k předmětu zajištění. V tomto konkrétním případě byl evidován jeden zajištěný věřitel, společnost [právnická osoba], a to se zajištěnou pohledávkou ve výši cca 80 000 Kč. Tato společnost udělila žalobci pokyn směřující ke zpeněžení majetku, ale následně přípisem ze dne [datum] vzala svůj pokyn zpět. S ohledem na tuto skutečnost žalobce ztratil dispoziční právo pro zpeněžení této nemovitosti dlužnice a tato nemovitost již nemůže být v rámci insolvenčního řízení zpeněžována, neboť žalobce nemá žádný titul k nakládání s touto nemovitostí. Nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení, byly zařazeny na soupis majetkové podstaty až v průběhu splátkového kalendáře, a to z důvodu, že dlužnice získala majetek z dědictví a je povinna ho vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení. Žalobce následně měl možnost dohodnout se s žalovanými jako spoluvlastníky na tom, že vyplatí podíl dlužnice, nebo provést zpeněžení podílu dlužnice třetí osobě, anebo domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v soudním řízení, což žalobce využil. Splátkový kalendář dlužnice byl ukončen v srpnu roku 2021 a insolvenční řízení je ve stadiu, kdy se očekává skončení řízení o vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, aby mohlo být ukončeno. Oznámení v katastru nemovitostí o tom, že dlužnice je v úpadku a že nemovitost je zapsána do soupisu konkurzní podstaty, bude vymazáno poté, co dlužnice předloží rozhodnutí o ukončení insolvenčního řízení.

12. Z výpovědi žalované 2) soud zjistil, že v nemovitosti [adresa] v Českém Brodě bydlí s manželem [jméno] [příjmení] a s nezletilým synem ve věku 17 let, dále zde bydlí žalovaná 1) [celé jméno žalované] [celé jméno účastnice] dům neužívá, užívá však pozemky, které s žalovanými spoluvlastní včetně garáže, kde má uskladněné věci. [celé jméno účastnice] bydlí ve vlastním domě, který stavebně souvisí s domem [adresa] a do svého domu chodí okolo něj přes zahradu. Matka žalované [celé jméno žalované] je ve starobním důchodu, pobírá pouze důchod, jiný příjem nemá. Pokud jde o její zdravotní stav, má zhoršenou chůzi a výrazný častý třes celého těla, takže má problémy se stabilitou. Po domě se pohybuje, ale jinam mimo dům nechodí, jedině s pomocí druhé osoby. Po úmrtí manžela má psychické potíže, a rovněž má problémy se sebeobsluhou. Žalovaná 2) pracuje od prosince roku 2021 na zkrácený pracovní úvazek jako obsluha čerpací stanice s čistým měsíčním příjmem 8 000 až 9 000 Kč, kvůli péči o matku [celé jméno žalované] má zkrácený úvazek. Žalovaná 2) se dotazovala u GE Money Bank, u [obec] spořitelny a u Komerční banky ohledně možnosti získání úvěru, a to jak v loňském roce, tak v současné době. U všech bank byl výsledek ten, že žalované 2) peníze nepůjčí kvůli její exekuci. Manžel žalované 2) podniká jako OSVČ, i on zjišťoval možnost získání úvěru a neuspěl kvůli exekuci žalované 2). Exekuce žalované 2) probíhá tak, že posílá různé splátky na účet exekutora. Žalovaná 1) bydlí v nemovitosti přes 50 let a žalovaná 2) zde bydlí od svého narození, obě nemají jinou možnost bydlení, stejně jako manžel žalované 2), který nevlastní žádnou nemovitost. Žalovaná 2) i žalovaná 1) nemají žádné úspory ani jiný hodnotný majetek, aby mohly zaplatit žalobci vypořádací podíl. Žalovaná 2) dále vypověděla, že původně oba sousedící domy v Českém Brodě vlastnili její rodiče, nejprve darovali jeden dům dceři [celé jméno účastnice], avšak předtím než stihli druhý dům [adresa] darovat žalované 2), otec náhle zemřel.

13. Z potvrzení České správy sociálního zabezpečení v [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná 1) [celé jméno žalované] pobírá starobní důchod a vdovský důchod v celkové výši 15 675 Kč měsíčně.

14. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo dále zjištěno, že [celé jméno žalované] se léčí s inkontinencí, s poruchou glukózové tolerance, má zhoršenou chůzi, z důvodu úzkostí užívá Neurol, jinak je její zdravotní stav úměrný jejímu věku.

15. Soud zamítl návrh žalovaných na provedení dalších důkazů (výslech svědkyně [celé jméno účastnice], provedení ohledání na místě samém z důvodu zjištění polohy nemovitostí, zhlédnutí žalované 1) s ohledem na její nepříznivý zdravotní stav aj.), protože jejich provedení by bylo nadbytečné vzhledem k tomu, že již provedenými důkazy byl skutkový stav dostatečně prokázán pro rozhodnutí ve věci.

16. Podle § 1140 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. (o.z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

17. Podle § 1140 odst. 2 o.z., každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

18. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

19. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

20. Žalované [celé jméno žalované], [celé jméno žalované] a dlužnice [celé jméno účastnice] jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely p.č. [rok] a pozemkové parcely p. [číslo] (každá s podílem 1/3) a stavební parcely p.č. st. [číslo], jejíž součástí je budova [adresa] (žalovaná 1) s podílem 2/3, žalovaná 2) a dlužnice každá s podílem 1/6), vše v katastrálním území a obci [obec]. Právním důvodem vzniku spoluvlastnictví je rozhodnutí o nabytí dědictví v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení], manželu žalované 1) a otci žalované 2) a dlužnice [celé jméno účastnice].

21. V probíhajícím insolvenčním řízení dlužnice [celé jméno účastnice] byl její nabytý spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitých věcech sepsán dne [datum] do majetkové podstaty a žalobce jako osoba s dispozičním právem je v tomto řízení aktivně věcně legitimován. Žalované jako spoluvlastnice nemovitých věcí jsou v řízení pasivně legitimovány.

22. S ohledem na procesní obranu žalovaných se soud zabýval tím, zda jsou dány důvody uvedené v ust. § 1140 odst. 2 věta druhá o.z. Dle platné judikatury Nejvyššího soudu v poměrech § 1140 odst. 2 o.z. jsou pro posouzení nevhodné doby k požadavku na zrušení spoluvlastnictví rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, zatímco pro újmu některého spoluvlastníka (spoluvlastníků) jsou podstatné jejich subjektivní poměry přechodné povahy.

23. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že původní rodinný dům [adresa] v Českém Brodě obsahoval dvě bytové jednotky, vlastníky domu včetně vypořádávaných pozemků byli žalovaná 1) a její manžel [jméno] [příjmení]. Po rekonstrukci pravé části dvojdomku byla zřízena nová bytová jednotka, která po oddělení geometrickým plánem má nadále číslo popisné 331. [ulice] část dvojdomu získala číslo popisné [číslo] a spolu s pozemkem byla později převedena na dceru dosavadních spoluvlastníků [celé jméno účastnice], která je výlučným vlastníkem nemovitosti. Oba domy spolu stavebně souvisí, [celé jméno účastnice] do svého domu chodí přes zahradu, kterou spoluvlastní se žalovanými. Žalované [celé jméno žalované] je 72 let, jejím jediným příjmem je starobní a vdovský důchod, v nemovitosti bydlí přes padesát let a jinou možnost bydlená nemá. Její zhoršený zdravotní stav vyžaduje poskytování péče ze strany dcery, tj. žalované [celé jméno žalované], která z toho důvodu pracuje na zkrácený úvazek. Žalovaná [celé jméno žalované] bydlí v předmětné nemovitosti [adresa] v Českém Brodě od svého narození, spolu s ní zde bydlí manžel [jméno] [příjmení] a nezletilý syn, nikdo z nich nemá jinou možnost bydlení. Žalované nemají finanční prostředky na výplatu vypořádacího podílu dlužnice. Proti žalované je vedeno exekuční řízení ohledně nesplaceného dluhu, vyrozumění o zahájení exekuce a exekuční příkaz k prodeji nemovitosti jsou uvedeny v katastru nemovitostí na listech vlastnictví [číslo] [číslo] pro obec a k.ú. [obec], kdy z tohoto důvodu žalovaná [celé jméno žalované] ani její podnikající manžel nemohou získat úvěr k vyplacení podílu dlužnice. Insolvenční řízení proti dlužnici [celé jméno účastnice] probíhá od roku 2016, tehdy byla do majetkové podstaty zapsána i nemovitost ve výlučném vlastnictví dlužnice (pozemek parc.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v obci a k.ú. [obec]), tato nemovitost však nebyla v insolvenčním řízení zpeněžena a po skončení insolvence zůstane ve vlastnictví dlužnice.

24. V projednávané věci nebyla žaloba o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podána spoluvlastníkem, ale insolvenčním správcem dlužnice, který po zjištění, že dlužnice získala spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech, postupoval dle ust. § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, její spoluvlastnický podíl zařadil na soupis majetkové podstaty a po marné předžalobní výzvě podal žalobu v projednávané věci. V tomto postupu žalobce nelze spatřovat zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o.z.

25. Oproti tomuto postupu žalobce soud zohlednil učiněná zjištění ohledně vypořádaných nemovitých věcí a poměrů obou žalovaných, kdy má za to, že žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví byla podána k jejich újmě. Zatímco žalobce má na výběr, zda se domáhat zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebo zda zpeněží pouze spoluvlastnický podíl dlužnice, v tomto soudním řízení za situace, kdy žalované nemají finanční prostředky na vyplacení podílu dlužnice, reálně hrozí jako způsob vypořádání nařízení prodeje nemovitostí. Tento postup by znamenal prodej za nevýhodných podmínek a zejména obě žalované a další osoby s nimi bydlící by ztratily právo bydlení, a současně by dlužnice ztratila přístup do své nemovitosti. V této skutečnosti soud spatřuje újmu žalovaných jako spoluvlastníků, kterou posuzoval i s přihlédnutím k tomu, že sama dlužnice má nemovitost ve výlučném vlastnictví, která jí zůstane i po skončení insolvenčního řízení, zatímco obě žalované by přišly o právo bydlení.

26. Soud má za to, že žaloba o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví byla zároveň žalobcem podána v nevhodnou dobu. Z hlediska poměrů žalované 1) se s přihlédnutím k jejímu věku a zhoršenému zdravotnímu stavu nejedná o přechodné poměry, ale zřejmě o trvalý stav v jejích osobních poměrech, který žalované neumožní výplatu vypořádacího podílu ani v budoucnu. U žalované 2) je však předpoklad, že po uhrazení exekuce a výmazu příslušných poznámek na listech vlastnictví ohledně vypořádaných nemovitostí bude žalovaná společně se svým podnikajícím manželem moci znovu požádat o poskytnutí úvěru na úhradu vypořádacího podílu spoluvlastnice [celé jméno účastnice]. Jedná se tedy o přechodnou objektivní skutečnost, která se týká společných nemovitých věcí, a která nebrání tomu, aby po změně poměrů mohl být požadavek na zrušení spoluvlastnictví opětovně projednán.

27. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobu dle § 1140 odst. 2 o.z. pro tentokrát zamítl.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalované byly ve věci procesně úspěšné, neboť žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví byla zamítnuta. Žalované mají proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení za právní zastoupení ve věci, a to: odměnu za sedm úkonů právní služby advokáta (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření ve věci samé ze dne [datum], zastupování při jednání dne [datum], písemné podání ve věci samé ze dne [datum], zastupování při jednání dne [datum], písemné podání ve věci samé ze dne [datum], zastupování při jednání dne [datum]) po 1 500 Kč dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (při tarifní hodnotě 10 000 Kč), snížených o 20 % při zastupování dvou účastníků dle § 12 odst. 4 téže vyhl. na 1 200 Kč, za dva účastníky tedy 2 400 Kč za úkon, dále 7 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl., cestovné ke třem jednáním z [obec] do [obec] a zpět automobilem [registrační značka] v celkové výši 1 602 Kč, náhradu za ztrátu času v souvislosti s cestami za 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyh.č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH advokáta ve výši 4 431,42 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy v celkové výši 25 533,42 Kč.

29. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z citovaných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. V projednávané věci nebyl podán znalecký posudek o obvyklé ceně nemovitých věcí a jejich hodnotu lze pro účely tohoto řízení určit jen s nepoměrnými obtížemi. Šlo by totiž o zjištění ceny jen za účelem určení výše náhrady nákladů řízení. Soud provedl v řízení důkaz listinou - znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] vyhotoveným znalcem [jméno] [příjmení] v pozůstalostním řízení vedeným pod sp.zn. 20 D 1175/2019, protože neobsahoval doložku znalce podle § 127a o.s.ř. Výše obvyklé ceny nemovitých věcí zůstala mezi účastníky řízení sporná, neboť účastníci neučinili souhlasné prohlášení o tom, že obvyklá cena stanovená znalcem [jméno] [příjmení] je obvyklou cenou i pro účely probíhajícího soudního řízení. Z těchto důvodů soud při stanovení tarifní hodnoty vycházel z § 9 odst. 1 advokátního tarifu, podle něhož nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč.

30. Soud žalobci uložil, aby stanovenou náhradu nákladů řízení zaplatil k rukám advokátky žalovaných dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., a to v zákonné lhůtě stanovené dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.

Poučení