11 C 276/2016-475

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: vypořádání zaniklého společného jmění manželů, zaplacení 325 923,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Z majetku ve společném jmění účastníků soud přikazuje do výlučného majetku žalobkyně: a) pohledávka z účtu č. [bankovní účet] vůči [anonymizováno] S.A., organizační složka, b) pohledávka z účtu č. [bankovní účet] vůči [anonymizováno] S.A., organizační složka. c) pohledávka z účtu č. [bankovní účet] vůči [anonymizováno] S.A., organizační složka,

II. Z majetku ve společném jmění účastníků soud přikazuje do výlučného majetku žalovaného: a) nákladní přívěs valníkový [značka automobilu], stříbrné barvy, [registrační značka], b) vozidlo [anonymizována tři slova], [VIN kód], [registrační značka], c) pistole samonabíjecí, výr. zn. [anonymizováno], vzor 75, ráže 9 mm [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno], d) puška samonabíjecí, výr. zn. [anonymizováno], vzor CZ 858 Tactical 4V, ráže 7,62 x 39, výrobní číslo [anonymizováno], e) pohledávka z účtu č. [bankovní účet] vůči [anonymizováno] S.A., organizační složka, f) pohledávka z účtu č. [bankovní účet] vůči [anonymizováno] S.A., organizační složka, g) pohledávka z účtu č. [bankovní účet] vůči [anonymizováno] S.A., organizační složka, h) pohledávka z účtu č. [bankovní účet] vůči [anonymizováno] S.A., organizační složka, i) pohledávka z účtu č. [bankovní účet] vůči [anonymizováno] S.A., organizační složka, j) pohledávka z účtu č. [bankovní účet] vůči [právnická osoba], k) závazek ze smlouvy o úvěru č. sml. [číslo] vůči [právnická osoba], l) pohledávka z vkladového účtu č. [bankovní účet] vůči [právnická osoba]

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalované na vyrovnání podílů částku 63 859,88 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba o vypořádání střešního boxu zn. [příjmení] [anonymizována tři slova] a dále investic do nemovitých věcí žalovaného, a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], a zhodnocení těchto nemovitých věcí těmito investicemi se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá stran vypořádání SJM právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně polovinu nákladů řízení, a to částku ve výši 2 073,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně polovinu nákladů řízení, a to částku ve výši 2 073,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 34 399,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 34 399,71 Kč za dobu od 21. 5. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IX. Žaloba žalovaného se zamítá v části, v níž se žalovaný po žalobkyni domáhal zaplacení částky 291 523,79 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 72 420,84 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 255 171,50 Kč za dobu od 13. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 70 752 Kč za dobu od 18. 5. 2019 do 20. 5. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 36 352,29 Kč za dobu od 21. 5. 2019 do zaplacení.

X. Žalovaný je v souvislosti s řízením o jeho návrhu povinen nahradit žalobkyni 80 % nákladů řízení, tedy částku ve výši 70 752 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu 16. 12. 2016, domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ SJM“), když její manželství s žalovaným bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 11. 4. 2016, č. j. 11 C 354/2015-13, ke dni 10. 5. 2016.

2. Předmětem žaloby o vypořádání SJM po částečném odmítnutí (srov. usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne 16. 5. 2019, č. j. 11 C 276/2016-220) zůstaly střešní box zn. [příjmení] [anonymizováno] line 320, nákladní přívěs valníkový [značka automobilu], stříbrné barvy, [registrační značka], vozidlo [anonymizována tři slova], [VIN kód], [registrační značka], pistole samonabíjecí, výr. zn. [ulice] [anonymizováno], vzor 75, ráže 9 mm [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno], puška samonabíjecí, výr. zn. [anonymizováno] [obec], vzor CZ 858 Tactical 4V, ráže 7,62 x 39, výrobní číslo [anonymizováno], investice do nemovitých věcí žalovaného, a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen„ předmětná nemovitá věc“), a zhodnocení těchto nemovitých věcí těmito investicemi, pohledávka z účtu č. [bankovní účet] vůči [právnická osoba], závazek ze smlouvy o úvěru č. sml. [číslo] vůči [právnická osoba], a s ní související pohledávka z vkladového účtu č. [bankovní účet] vůči [právnická osoba], pohledávky z účtů č. [bankovní účet], [bankovní účet], [bankovní účet], [bankovní účet], [bankovní účet], [bankovní účet], [bankovní účet] a [bankovní účet] vůči [anonymizováno] S.A., organizační složka, a dále závazek z půjčky vůči [právnická osoba] a vůči [anonymizováno] S.A., organizační složka, v souvislosti s hotovostními úvěry č. [anonymizováno] a [anonymizováno].

3. Žalobkyně navrhla, aby soud přikázal střešní box zn. [příjmení] [anonymizováno] line 320, nákladní přívěs valníkový [značka automobilu], stříbrné barvy, [registrační značka], vozidlo [anonymizována tři slova], [VIN kód], [registrační značka], pistoli samonabíjecí, výr. zn. [ulice] [anonymizováno], vzor 75, ráže 9 mm [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno], pušku samonabíjecí, výr. zn. [anonymizováno] [obec], vzor CZ 858 Tactical 4V, ráže 7,62 x 39, výrobní číslo [anonymizováno] do výlučného vlastnictví žalovaného, stejně jako závazek ze smlouvy o úvěru č. sml. [číslo]. Žalobkyně se poté domáhala také vypořádání investic a zhodnocení předmětné nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalovaného. Pohledávky z účtů za bankovními ústavy měly být přikázány tomu z bývalých manželů, na jehož jméno je účet veden, tedy žalobkyni pohledávka z účtu č. [bankovní účet] a pohledávky z navazujících spořicích účtů a žalovanému pohledávka z účtu č. [bankovní účet] a navazujících spořicích účtu a z účtu [bankovní účet]. Stejně tak měly být vypořádány závazky, a to závazek vůči [právnická osoba] (povinnost doplatit žalovanému) a vůči [anonymizováno] S.A., organizační složka, v souvislosti s hotovostními úvěry č. [anonymizováno] a [anonymizováno] (povinnost doplatit žalované).

4. Žalobce se v případě účtů, závazků vůči [anonymizováno] a [anonymizováno] S.A. shodoval v otázce vypořádání od počátku řízení s žalobkyní, v případě nákladního přívěsu valníkového [značka automobilu], stříbrné barvy, [registrační značka], vozidla [anonymizována tři slova], [VIN kód], [registrační značka], pistole samonabíjecí, výr. zn. [ulice] [anonymizováno], vzor 75, ráže 9 mm [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno], pušky samonabíjecí, výr. zn. [anonymizováno] [obec], vzor CZ 858 Tactical 4V, ráže 7,62 x 39, výrobní číslo [anonymizováno], sice původně navrhoval jejich přikázání žalobkyni, avšak za hodnoty, které žalobkyně k těmto věcem uváděla a žalovaný je považoval za nepřiměřené, naopak potvrdil, že má všechny tyto věci v dispozici. V případě střešního boxu zn. [příjmení] [anonymizována tři slova] měl žalovaný za to, že tento není součástí SJM, u investic a zhodnocení předmětné nemovité věci trval žalovaný na tom, že se jednalo o běžnou údržbu, a proto tuto položku nelze vypořádávat.

5. Žalovaný se žalobou, podanou u soudu 15. 11. 2018 a vedenou původně u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 29/2019, po změně žaloby domáhal po žalobkyni zaplacení částky 325 923,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že po rozvodu manželství udělil žalobkyni souhlas s užívání předmětné nemovité věci a současně měli dohodu o tom, že tato bude přispívat z poloviny na vodu, teplo a elektřinu a dále poté žalobkyni odňal možnost bezplatného užívání předmětné nemovité věci a žalobkyně odmítla platit nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně, kterého se za období od 1. 6. 2016 do 31. 5. 2019 včetně nedoplatku poloviny plateb na vodu, teplo a elektřinu, kdy zohlednil platby žalobkyně, domáhal svou žalobou.

6. Žalobkyně k žalobě žalovaného potvrdila existenci dohody o tom, že ponese polovinu plateb nákladů na vodu, teplo a elektřinu v předmětné nemovité věci, v souvislosti s užíváním předmětné nemovité věci ovšem trvala na tom, že žalovaný souhlas s bezplatným užíváním nemovitosti neodvolal, a proto mohla nemovitost užívat nadále bezplatně. Učinila ovšem nesporné, že obvyklá výše nájemného činí 6 000 Kč měsíčně.

7. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že účastníci byli v období od 24. 9. 1994 do 10. 5. 2016 manželi, manželství bylo rozvedeno zdejším soudem (viz rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne 11. 4. 2016, č. j. 11 C 354/2015-13).

8. V případě střešního boxu zn. [příjmení] [anonymizováno] line 320 učinil soud závěr o skutkovém stavu, že vlastníkem střešního boxu je [jméno] [příjmení], který box objednával s žalovaným, a protože pro box neměl úložný prostor, ponechal jej u účastníků (viz výpověď svědka [jméno] [příjmení]), co potvrdil i žalovaný (viz jeho účastnický výslech) a nepřímo i žalovaná, která svědka navrhla (viz její účastnický výslech).

9. V případě nákladního přívěsu valníkového [značka automobilu], stříbrné barvy, [registrační značka], učinil soud závěr o skutkovém stavu, že vozík byl pořízen za trvání manželství (viz nesporná tvrzení; shodně osvědčení o registraci), jeho stav odpovídal době používání, neměl žádnou mimořádnou výbavu (viz znalecký posudek [číslo]) a jeho obvyklá cena ke dni rozhodnutí soudu podle stavu ke dni zániku manželství činí 6 300 Kč (viz výpověď znalce).

10. V případě vozidla [anonymizována tři slova], [VIN kód], [registrační značka], soud učinil závěr o skutkovém stavu, že vozidlo bylo pořízeno za trvání SJM (viz nesporná tvrzení účastníků; shodně osvědčení o registraci), vozidlo má původ v Itálii, má nadstandardní výbavu (tažné zařízení, denní svícení a parkovací čidla, která jsou nyní nefunkční), je však poruchové, bylo často opravováno, dokonce došlo k záruční výměně poloviny motoru, vozidlo je od roku 2016 ve špatném technickém stavu, bylo na něm v době rozvodu najeto cca 150 000 km (viz znalecký posudek [číslo]), přičemž obvyklá cena vozidla ke dni rozhodnutí soudu podle stavu ke dni zániku manželství činí 126 000 Kč (viz výpověď znalce).

11. V případě pistole samonabíjecí, výr. zn. [ulice] [anonymizováno], vzor 75, ráže 9 mm [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno], soud učinil závěr o skutkovém stavu, že tuto pistoli pořídil žalovaný v říjnu 2012 za částku 9 000 Kč (viz kupní smlouva z 10. 10. 2012 uložená v centrálním registru zbraní), přičemž obvyklá cena pistole ke dni rozhodnutí dle stavu ke dni zániku manželství činí 8 585 Kč (viz znalecký posudek [číslo]).

12. V případě puška samonabíjecí, výr. zn. [anonymizováno] [obec], vzor CZ 858 Tactical 4V, ráže 7,62 x 39, výrobní číslo [anonymizováno], soud učinil závěr o skutkovém stavu, že pušku pořídil žalovaný v listopadu 2012 za částku 5 500 Kč (viz daňový doklad ze dne 15. 11. 2012 uložený v centrálním registru zbraní), přičemž obvyklá cena pušky ke dni rozhodnutí dle stavu ke dni zániku manželství činí 9 344 Kč (viz znalecký posudek [číslo]).

13. V případě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 1. 6. 2009 s [právnická osoba], učinil soud závěr o skutkovém stavu, že se jednalo o překlenovací úvěr žalovaného, kde spoludlužníkem byla žalobkyně (viz cit. smlouva vč. podmínek), přičemž nesplacená výše úvěru činila ke dni 10. 5. 2016 částku 150 274,58 Kč, nicméně ke smlouvě se vázal také vkladový účet č. [bankovní účet], na němž zůstatek ke dni 10. 5. 2016 činil 63 676,57 Kč (viz sdělení společnosti [právnická osoba]).

14. V případě půjčky poskytnuté společností [právnická osoba] soud učinil závěr o skutkovém stavu, že smlouva o návratné bezúročné půjčce byla mezi společností a žalovaným uzavřena 28. 3. 2014 (viz cit. smlouva), kdy ke dni 10. 5. 2016 činil nesplacený zůstatek 29 600 Kč a tato částka byla splacena žalovaným 31. 3. 2019 (viz sdělení společnosti [právnická osoba]).

15. V případě úvěru č. [anonymizováno] učinil soud závěr o skutkovém stavu, že se jednalo o úvěr, který se společností [anonymizováno] S.A., organizační složka, sjednala 7. 7. 2015 žalobkyně (viz nesporná tvrzení; shodně smlouva o hotovostním úvěru ze dne 7. 7. 2015), zůstatek ke dni 10. 5. 2016 činil 6 478,98 Kč a úvěr byl žalobkyní splacen (viz sdělení banky).

16. V případě úvěru č. [anonymizováno] učinil soud závěr o skutkovém stavu, že se jednalo o úvěr, který se společností [anonymizováno] S.A., organizační složka, sjednala 20. 10. 2015 žalobkyně (viz nesporná tvrzení; shodně smlouva o hotovostním úvěru ze dne 20. 10. 2015), zůstatek ke dni 10. 5. 2016 činil 26 344,63 Kč a úvěr byl žalobkyní splacen (viz sdělení banky).

17. V případě účtu č. [bankovní účet] soud učinil závěr o skutkovém stavu, že účet byl veden u [anonymizováno] S.A., organizační složka, na jméno žalovaného a ke dni 10. 5. 2016 činil zůstatek na tomto účtu částku 2 599,89 Kč (viz výpis z účtu č. [bankovní účet]).

18. V případě účtu č. [bankovní účet] soud učinil závěr o skutkovém stavu, že účet byl veden u [právnická osoba], na jméno žalovaného a ke dni 10. 5. 2016 činil zůstatek na tomto účtu částku 33 311,41 Kč (viz sdělení [anonymizována dvě slova]).

19. V případě účtu č. [bankovní účet] soud učinil závěr o skutkovém stavu, že účet byl veden u [anonymizováno] S.A., organizační složka, na jméno žalobkyně a ke dni 10. 5. 2016 činil zůstatek na tomto účtu částku 15 000,76 Kč (viz výpis z účtu č. [bankovní účet]).

20. V případě položky stran investic a zhodnocení předmětné nemovité věci soud učinil závěr o skutkovém stavu, že předmětné nemovité věci nabyl žalovaný darem od svých prarodičů v roce 1994, kteří dům opustili v důsledku věku a přestěhování se do nedalekého penzionu pro seniory (viz výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně], matky žalovaného), resp. do domu s pečovatelskou službou (viz výpověď [jméno] [příjmení], švagra žalovaného). V únoru 1995 měla předmětná nemovitá věc hodnotu 188 590 Kč (viz znalecký posudek [číslo]). V roce 1995 byla uvažována rekonstrukce v částce 300 000 Kč (viz projekt), v listopadu 1995 pak byla povolena přístavba verandy (viz stavební povolení [číslo]). Verandu realizoval žalovaný se svým otcem, později pak kromě nich (shodně výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], sestry žalovaného, účastnická výpověď žalovaného; z doslechu pak také potvrdil [celé jméno žalovaného], syn účastníků) také [jméno] [příjmení] a na elektru otec žalobkyně; práce v průběhu let a pronájem bagříku financovali rodiče žalovaného v částce asi 200 tisíc Kč (viz výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně]). Rekonstrukce probíhala díky přispění otce žalovaného, jenž pracoval na bytovém družstvu (shodně výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení]), měl kontakty pro levný nákup (viz výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně]), pořizování materiálu otcem žalovaného potvrzuje i [jméno] [příjmení], jenž doslova zmínil:„ (D) ělal jsem si srandu, že jak za bolševika.“ (viz výpověď [jméno] [příjmení], švagra žalovaného). Dům byl dotčen povodní (viz výpověď [jméno] [příjmení]), v říjnu 1997 bylo povoleno odstranění stávajících omítek a provedení omítek nových, výměna oken, výměna zárubní, odstranění nášlapné vrstvy podlah, provedení nové vrstvy a obkladů, zateplení, oprava přístupové komunikace, topných těles a svodu ze střechy (viz souhlas s provedením stavebních úprav [číslo]). Popovodňové práce prováděl opět žalovaný, jeho otec a otcovi kolegové z bytového družstva (viz výpověď [jméno] [příjmení]). V poslední době (2012 a násl.) rekonstrukční práce svépomocí prováděl především žalovaný, okna vyměňovala specializovaná firma, na chodníku pomáhal žalovanému [jméno] [příjmení], na elektroinstalacích a podhledu na záchodě se podílel i společný syn účastníků [jméno]; v rámci elektroinstalací se vyměňovaly hliníkové rozvody (viz výpověď [celé jméno žalovaného]). Materiál na rekonstrukci a stavbu pergoly zaopatřil otec žalovaného (viz výpověď [jméno] [příjmení]). Fázovité práce na předmětných nemovitých věcech potvrzuje i Ing. Bc. [jméno] [příjmení] ve svém posudku [číslo] 2016 (jenž neobsahuje doložku podle § 127a o. s. ř.), když uvádí, že krytina domu je z roku 1998, schodiště je dílem původní a dílem z devadesátých let, výplně otvorů jsou z let 1997 a 2010, dveře jsou z let 1997 až nedávná doba, koupelna je zařízena z roku 1997, WC z roku 2013, kuchyně cca z roku 2006, výměník pochází z období kolem roku 1997, rozvody elektřiny z roku 1997 s postupnými částečnými výměnami v letech 2010 a 2011 (viz cit. posudek).

21. V případě účtu č. [bankovní účet] soud učinil závěr o skutkovém stavu, že účet byl veden u [anonymizováno] S.A., organizační složka, na jméno žalovaného a ke dni 10. 5. 2016 činil zůstatek na tomto účtu částku 3 570,67 Kč (viz výpis z účtu č. [bankovní účet]). Soud z výpisů zjistil, že žalovaný vybral mj. částku 190 000 Kč, a to 150, 20 a 20 tisíc Kč, co překračovalo jinak realizované výběry (viz cit. výpis), přičemž na tento účet směřovala částka 207 778,75 Kč, kterou na účet na základě pokynu matky žalovaného vyplatila [právnická osoba], v souvislosti s ukončením jejího stavebního spoření (viz vypořádání smlouvy o stavebním spoření a shodně výpis z účtu). Soud také zjistil, že žalovaný pro sebe a dva syny sjednal dovolenou v Itálii za cenu 14 636 Kč (viz rezervace [číslo] vč. rozpisu platby a podmínek).

22. V případě účtu č. [bankovní účet] soud učinil závěr o skutkovém stavu, že účet byl veden u [anonymizováno] S.A., organizační složka, na jméno žalovaného a ke dni 10. 5. 2016 činil zůstatek na tomto účtu částku 50 018,56 Kč (viz výpis z účtu č. [bankovní účet]).

23. V případě účtu č. [bankovní účet] soud učinil závěr o skutkovém stavu, že účet byl veden u [anonymizováno] S.A., organizační složka, na jméno žalobkyně a ke dni 10. 5. 2016 činil zůstatek na tomto účtu částku 4 432,31 Kč (viz výpis z účtu č. [bankovní účet]).

24. V případě účtu č. [bankovní účet] soud učinil závěr o skutkovém stavu, že účet byl veden u [anonymizováno] S.A., organizační složka, na jméno žalovaného a ke dni 10. 5. 2016 činil zůstatek na tomto účtu částku 0,59 Kč (viz výpis z účtu č. [bankovní účet]).

25. V případě účtu č. [bankovní účet] soud učinil závěr o skutkovém stavu, že účet byl veden u [anonymizováno] S.A., organizační složka, na jméno žalovaného a ke dni 10. 5. 2016 činil zůstatek na tomto účtu částku 0,01 Kč (viz výpis z účtu č. [bankovní účet]).

26. V případě účtu č. [bankovní účet] soud učinil závěr o skutkovém stavu, že účet byl veden u [anonymizováno] S.A., organizační složka, na jméno žalobkyně a ke dni 10. 5. 2016 činil zůstatek na tomto účtu částku 0 Kč (viz výpis z účtu č. [bankovní účet]).

27. Soud provedl v souvislosti s vypořádáním SJM také důkaz technickým průkazem k vozidlu [anonymizována dvě slova], výpisem webu [webová adresa], výpisem webu [webová adresa], výpisem webu [webová adresa], fotografiemi, dodacími listy, půdorysem, fakturami, pokladními doklady, informací pro spotřebitele a dodatkem [číslo] posudku [číslo] ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění.

28. Dne 19. 1. 2016 v opatrovnickém řízení sdělil žalovaný, že bude souhlasit s tím, že se z předmětných nemovitých věcí odstěhuje a nechá zde bydlet žalobkyni s dětmi (viz č. l. 17 opatrovnického spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka]), žalovaný se poté z domu skutečně odstěhoval a soudu v říjnu 2017 sdělil, žalobkyně nemusí platit žádné nájemné, podílí se na inkasu a zcela platí internet, zatímco žalovaný platí odpad, tato informace byla potvrzena i při následném jednání soudu dne 2. 11. 2017 (viz shodně č. l. 71 p. v. a 78 opatrovnického spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka]), přičemž soud v opatrovnickém řízení dovodil, že se účastníci dohodli na tom, že žalobkyně bude bez úhrady platby za užívání bydlet v předmětných nemovitých věcech, přičemž žalovaný nebyl povinen přispívat na energie, neboť tyto mají být hrazeny z výživného, které platí (viz č. l. 100 opatrovnického spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka]). V mezidobí pak žalovaný sepsal dopis datovaný dnem 24. 11. 2016, jímž měl odvolat souhlas s užíváním domu a vyzvat žalobkyni a syna [jméno] k vyklizení předmětných nemovitých věcí (viz cit. dopis) a který byl žalobkyni doručen 14. 12. 2016 (viz dodejka). Podle žalobkyně a syna [jméno] žalovaný v té době avizoval zaslání dopisů s tím, že je nemají brát vážně (viz shodně účastnický výslech žalobkyně a [celé jméno žalovaného]), žalovaný potvrdil předchozí avízo dopisu, avšak vyloučil, že by řekl, aby je nebrali vážně (viz účastnický výslech žalovaného). Náklady za vodu činily úhrnem 34 724 Kč (tj. 9 444 Kč (viz faktura [číslo]), 12 120 Kč (viz faktura [číslo]) a dále 13 160 Kč (viz platební doklady SIPO) za dobu od 1. 11. 2018 do 31. 5. 2019), náklady za teplo pak 62 994,75 Kč (tj. 21 608,59 Kč (viz faktura [číslo]), 27 876,16 Kč (viz faktura [číslo]) a dále 13 510 Kč (viz platební doklady SIPO, shodně dohoda o zálohových platbách ze dne 9. 1. 2016 a 6. 1. 2017) za dobu od 1. 11. 2018 do 31. 5. 2019) a náklady za elektřinu 73 374,63 Kč (tj. 37 902,42 Kč (viz faktura [číslo]), 20 118,88 Kč za období od (viz faktura [číslo]) a dále 15 353,33 Kč za dobu od 26. 9. 2018 do 31. 5. 2019 (viz platební doklady SIPO)). Žalovaná zaplatila celkově částku 85 211,50 Kč (viz výpisy z účtu, shodně přehled žalovaného). Účastníci se dohodli, že se budou podílet rovným dílem na energiích, tedy teplárně, vodě a elektřině (viz shodná tvrzení účastníků).

29. Podle § 708 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

30. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odst. 2 tohoto ustanovení hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

31. Podle § 2235 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

32. Podle § 2236 odst. 3 o. z. je-li k zajištění bytových potřeb nájemce pronajat dům, použijí se ustanovení o nájmu bytu přiměřeně.

33. Podle § 2237 o. z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

34. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle odst. 2 tohoto ustanovení neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

35. Po zjištění, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni 10. 5. 2016, přistoupil soud k vypořádání jejich SJM, když účastníci se na vypořádání nedohodli (§ 765 odst. 2 o. z.), přičemž vypořádal položky, které účastníci učinili předmětem vypořádání.

36. V souvislosti s vypořádáním střešního boxu zn. [příjmení] [anonymizováno] line 320 dospěl soud s ohledem na provedené dokazování k závěru, že box byl ve vlastnictví třetí osoby, nikoliv účastníků, nebyl tedy součástí SJM a nelze jej v řízení o vypořádání SJM mezi účastníky vypořádat. Proto soud žalobu v této části zamítl.

37. V souvislosti s vypořádáním nákladního přívěsu valníkového [značka automobilu], stříbrné barvy, [registrační značka], zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že se jednalo o součást SJM, kterou přikázal do vlastnictví žalovaného, co korespondovalo návrhu obou účastníků, a vyšel z hodnoty (určené dle stavu věci ke dni zániku SJM, avšak v cenách v době rozhodnutí) ve výši 6 300 Kč, z níž s ohledem na přikázání věci do vlastnictví žalovaného svědčí žalobkyni právo na částku 3 150 Kč.

38. V souvislosti s vypořádáním motorového vozidla [anonymizována tři slova], [VIN kód], [registrační značka], zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že se jednalo o součást SJM, když došlo k jeho pořízení za trvání manželství a soud nezjistil, že by byl hrazen z výlučných prostředků někoho z účastníků. Položku soud přikázal do vlastnictví žalovaného, co korespondovalo návrhu obou účastníků, vyšel z hodnoty (určené dle stavu věci ke dni zániku SJM, avšak v cenách v době rozhodnutí) ve výši 126 000 Kč, z níž s ohledem na přikázání věci do vlastnictví žalovaného svědčí žalobkyni právo na částku 63 000 Kč.

39. V souvislosti s vypořádáním pistole samonabíjecí, výr. zn. [ulice] [anonymizováno], vzor 75, ráže 9 mm [příjmení], výrobní číslo [anonymizováno], zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že se jednalo o součást SJM, když došlo k jeho pořízení za trvání manželství a soud nezjistil, že by byl hrazen z výlučných prostředků někoho z účastníků. Položku soud přikázal do vlastnictví žalovaného, co korespondovalo návrhu obou účastníků, vyšel z hodnoty (určené dle stavu věci ke dni zániku SJM, avšak v cenách v době rozhodnutí) ve výši 8 585 Kč, z níž s ohledem na přikázání věci do vlastnictví žalovaného svědčí žalobkyni právo na částku 4 292,50 Kč.

40. V souvislosti s vypořádáním pušky samonabíjecí, výr. zn. [anonymizováno] [obec], vzor CZ 858 Tactical 4V, ráže 7,62 x 39, výrobní číslo [anonymizováno], zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že se jednalo o součást SJM, když došlo k jeho pořízení za trvání manželství a soud nezjistil, že by byl hrazen z výlučných prostředků někoho z účastníků. Položku soud přikázal do vlastnictví žalovaného, co korespondovalo návrhu obou účastníků, vyšel z hodnoty (určené dle stavu věci ke dni zániku SJM, avšak v cenách v době rozhodnutí) ve výši 9 344 Kč, z níž s ohledem na přikázání věci do vlastnictví žalovaného svědčí žalobkyni právo na částku 4 292,50 Kč.

41. V souvislosti s úvěrovou smlouvou [číslo] uzavřenou se společností [právnická osoba], dospěl soud k závěru, že tato smlouva vznikla za trvání manželství (1. 6. 2009) a v souvislosti s ní je na místě vypořádat jednak závazek ze smlouvy o úvěru č. sml. [číslo] vůči [právnická osoba], tj. částku 150 274,58 Kč, a jednak pohledávku z vkladového účtu č. [bankovní účet] vůči [právnická osoba], tj. částku 54 473,67 Kč. Soud vyšel ze shodného návrhu účastníků a závazek, jakož i pohledávku, přikázal žalovanému, pročež je žalobkyně povinna v souvislosti se závazkem zaplatit žalovanému částku 75 137,29 Kč a žalovaný žalobkyni v souvislosti s pohledávkou částku 27 236, 835 Kč (k hodnotě na tři desetinná místa srov. bod 54 odůvodnění).

42. Soud nejprve podotýká k vnosům z výlučného majetku, jenž byl použit po zániku manželství na úhradu společného dluhu účastníků, že platí, že rozhodnutím soudu o vypořádání SJM nelze přikázat již uhrazený dluh či zaniklou pohledávku. Pokud se některý z manželů po rozvodu manželství podílel na zaplacení společného dluhu již ze svých výlučných prostředků, má právo na jejich náhradu. Tento závěr byl odrazem argumentace, podle které ustálené soudní praxi odpovídá, že byl-li společný dluh účastníků zaplacen až po zániku jejich společného jmění, pak v případě, že byl splacen před rozhodnutím soudu o vypořádání, žádnému z účastníků se k zaplacení nepřikazuje. To je v souladu se zásadou, že lze přikázat jen existující majetek; nelze tedy rozhodnutím soudu (výrokem jeho rozhodnutí) přikazovat již uhrazený dluh či zaniklou pohledávku stejně jako zničenou věc. Skutečnost, že se některý z manželů po rozvodu manželství podílel na zaplacení společného dluhu již ze svých výlučných prostředků, se pak promítne do výroku o povinnosti jednoho z manželů zaplatit určitou částku druhému na vyrovnání jejich podílu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2006, sp. zn. 22 Cdo 14/2006).

43. Tato zásada se pak týká závazků vůči společnosti [právnická osoba] v souvislosti s nevratnou bezúročnou půjčkou a vůči [anonymizováno] S.A., organizační složka, v souvislosti s hotovostními úvěry č. [anonymizováno] a [anonymizováno]. Dluhy z těchto smluv byly po zániku manželství zaplaceny, žalovaný [anonymizováno] dluh ve výši 29 600 Kč ze smlouvy o bezúročné půjčce, žalovaná pak dluhy ze smluv č. č. [anonymizováno] (26 344,63 Kč) a [anonymizováno] (6 478,98 Kč). S ohledem na shora uvedené je proto žalobkyně povinna zaplatit žalovanému částku 14 800 Kč a žalovaný žalobkyni částku 16 411, 805 Kč (tj. 13 172, 315 Kč a 3 239,49 Kč).

44. V souvislosti s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [anonymizováno] S.A., organizační složka, soud zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že tento účet vznikl za trvání manželství a byly na něm deponovány prostředky SJM. Pohledávku za bankou v souvislosti s tímto účtem soud v souladu se shodným návrhem účastníků přikázal do vlastnictví žalovaného, vyšel ze zůstatku 2 599,89 Kč ke dni pravomocného rozvodu manželství, pročež žalobkyni vzniklo právo na částku 1 299, 945 Kč.

45. V souvislosti s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [právnická osoba], soud zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že tento účet vznikl za trvání manželství a byly na něm deponovány prostředky SJM. Pohledávku za bankou v souvislosti s tímto účtem soud v souladu se shodným návrhem účastníků přikázal do vlastnictví žalovaného, vyšel ze zůstatku 33 311,41 Kč ke dni pravomocného rozvodu manželství, pročež žalobkyni vzniklo právo na částku 16 655, 705 Kč.

46. V souvislosti s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [anonymizováno] S.A., organizační složka, soud zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že tento účet vznikl za trvání manželství a byly na něm deponovány prostředky SJM. Pohledávku za bankou v souvislosti s tímto účtem soud v souladu se shodným návrhem účastníků přikázal do vlastnictví žalobkyně, vyšel ze zůstatku 15 000,76 Kč ke dni pravomocného rozvodu manželství, pročež žalovanému vzniklo právo na částku 7 500,38 Kč.

47. V souvislosti s nárokem na vypořádání investic do předmětných nemovitých věcí a zhodnocení předmětných nemovitých věcí těmito investicemi oba účastníci i svědci potvrdili, že na předmětných nemovitých věcech byly v čase realizovány práce. Nejprve (do roku 1997) docházelo k adaptaci předmětných nemovitých věcí pro potřeby rodiny, následně k sanaci objektu po povodni a poté k jeho postupnému rekonstruování v důsledku morálního zastarání (srov. výpověď syna [jméno] o výměně hliníkových elektrorozvodů). Z provedeného dokazování vyplynulo, že značnou část prací realizoval svépomocí žalovaný a poté zejména jeho otec, tchán žalobkyně. Soudu se jeví jako věrohodné, že otec žalovaného se svými kontakty na bytovém družstvu opatřoval materiál a pracovníky na nemovitost svého syna, a to patrně nepříliš formálními postupy. Recentní doktrína pak dovodila, že vzájemné drobné pohledávky nebudou v rámci vypořádání zohledňovány (srov. Melzer, F. et al. Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2016, sv. 4, část 1, s. 628-629). Žalobkyně v řízení předložila znalecký posudek Ing. [anonymizováno], jenž ovšem nemůže být s ohledem na absenci doložky dle § 127a o. s. ř. považován za znalecký posudek, nýbrž toliko za listinný důkaz, z něhož žalobkyně usuzuje na své právo na mnohasettisícovou kompenzaci v souvislosti se zhodnocením předmětné nemovité věci. Soud ovšem z„ posudku“ dovozuje zejména fakt, že adaptace předmětné nemovité věci byly dlouhodobějšího charakteru a rozfázované. Tomuto závěru pak korespondují i zjištění soudu z dalšího dokazování, když se účastníci i svědci shodují v tom, že úprava v předmětné nemovité věci trvala delší dobu a byla prováděna po částech, prakticky po celou dobu manželství. Jednalo se tedy o postupné nižší výdaje a nikoliv jednorázový masivní převod z masy SJM na výlučný majetek žalovaného. Jestliže doktrína dovozuje, že v rámci vypořádání SJM nemá být zohledňováno například bezdůvodné obohacení za užívání věcí ve výhradním vlastnictví některého z manželů (srov. Melzer, cit. dílo, s. 629), které s ohledem na délku manželství může v součtu představovat nezanedbatelnou částku, pak lze analogicky dovodit, že předmětem vypořádání by neměly být ani postupné investice do výlučného majetku žalovaného, když majetkový transfer na výlučný majetek žalovaného sledoval zájem rodiny, která postupně za účelem zlepšení kvality bydlení prováděla rekonstrukci objektu. Nezohlednění takových majetkových nároků (bezdůvodné obohacení za užívání výlučného majetku rodinou; investice rodiny do místa, kde bydlí, ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů) v rámci vypořádání lze v souvislosti s manželstvím považovat za akceptovatelné ve vazbě na princip spravedlivého, rozumného a účelného uspořádání právních vztahů (§ 3 odst. 3 o. z.), neboť manželství není účastí na obchodní korporaci za účelem generování zisku. Podle § 19 zák. č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění do 31. 12. 2013 (pro období do tohoto data), resp. § 690 o. z. (pro období od 1. 1. 2014), manželé zásadně participují na své shodné úrovni poměrů a uspokojení potřeb rodiny. Projevem této zásady je pak účast na úhradě běžných výdajů, kam lze nepochybně podřadit také náklady na údržbu místa, kde pobývají. Nelze totiž očekávat, že rodinná domácnost bude na určitém místě dlouhodobě pobývat bez nutnosti jakýchkoliv investic na udržení stavu takového místa. Stejně tak nelze přehlížet, že sice na úkor SJM dochází k investicím do výlučného majetku jednoho z manželů, avšak současně tento majetek je znehodnocován tím, že je užíván, a konečně výlučný vlastník je ve způsobu užívání a úpravách limitován také požadavky a nároky své rodiny. Jestliže soud vyjde z hodnoty úplaty za užívání, kterou účastníci učinili nespornou ve výši 6 000 Kč ročně, pak jen za období let 1998 až 2015 by úplata činila 1 296 000 Kč (tj. 216 × 6 000 Kč, resp. cca 1 021 704 Kč při zohlednění inflace), jestliže žalobkyně tvrdí investice ve výši 965 701 Kč, pak bez závěrování o důvodnosti takové částky, je zřejmé, že částky jsou přibližně srovnatelné, tedy lze je za období 22 let nepochybně považovat za vypořádané. Platí pak také, že v případě vypořádání SJM se nejedná o vyúčtovací spor, v němž se budou vyhledávat jednotlivé výnosy a výdaje (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. 22 Cdo 425/2008). Pokud by soud připustil, že investice do výlučného majetku přesahují charakter drobných pohledávek (cca 4 470 Kč na investice, resp. 4 700 Kč na užívání, měsíčně soud považuje za drobné pohledávky), pak by v kontextu investic bylo na místě vypořádat to, jak se tvrzená a prokázaná investice projevila ve zvýšení hodnoty tohoto jmění (srov. Melzer, cit. dílo, s. 642). Jinými slovy, v rámci vypořádání SJM v kontextu tvrzených investic a zhodnocení předmětných nemovitých věcí, by musela žalobkyně tvrdit nejprve jednotlivé investice, tyto prokázat, a poté tvrdit a prokázat jejich vliv na předmětné nemovité věci, přičemž žalovaný by se měl bránit tím, že kauza plnění nespočívala v jednostranném majetkovém omezení v jeho prospěch či že mělo jít o trvalé rozmnožení jeho majetku (Melzer, cit. dílo, s. 630). Soud opakovaně žalobkyni vyzval, aby tvrdila a prokázala jednotlivé jmenovitě určené investice, přičemž žalobkyně v této souvislosti odkazovala na svou důkazní nouzi a s poukazem na judikaturu namítala, že procesní břemena jsou přenesena na žalovaného. Soud ovšem takový názor žalobkyně nesdílí, neboť po žalobkyni sice skutečně prismatem jí artikulované judikatury nelze požadovat, aby předložila doklady k těmto investicím, ale lze po ní spravedlivě požadovat, aby tvrdila, kdy jednotlivé činnosti proběhly, kdo je prováděl, a co bylo jejich výsledkem, a to alespoň v rozsahu, kterým by umožnila jejich znalecké posouzení nebo jejich zohlednění v dalších fázích řízení. Paušální tvrzení o provedených investicích, které žalobkyně vyčíslila v částce 965 701 Kč (tj. 565 000 Kč za období 1995 až 1997 a 400 701 Kč za období od 400 701 Kč), je v tomto směru nedostatečné, byť se žalobkyně pokoušela tyto částky rozklíčovat. Nelze ani opomíjet, že investice provedené do roku 1997 byly s ohledem na sdělení účastníků v zásadě zmařeny povodní, kterou nelze přičíst k tíži některého z účastníků, nicméně likvidace projevu investic dle názoru soudu vylučuje možnost tyto investice zohledňovat (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5655/2015), a tedy vypořádávat. Stejně tak nelze přehlížet, že žalobkyně navzdory dostupnosti výpisů účtů účastníků neidentifikovala (s výjimkou částky 190 000 Kč, jež je rozebrána v partii rozsudku k účtu č. [bankovní účet]) žádné transfery, které by žalovaný ze SJM směřoval na svůj výlučný majetek, nenamítala. S výjimkou dodávky oken potvrdil i syn účastníků (ve shodě s ostatními svědky), že práce prováděl zejména sám žalovaný, pročež nelze vypořádat ani jeho samotnou práci (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. 22 Cdo 656/2010, byť vyslovený v mírně odlišné skutkové situaci), ani její projevy. Fakt, že byl pořízen nějaký materiál, automaticky neimplikuje zhodnocení předmětné nemovité věci tímto materiálem, neboť bez uskutečněné práce by se jakkoliv neprojevil. Soud má tedy za to, že žalobkyně řádně netvrdila a neprokázala jmenovitě určené činnosti a věci, které byly vloženy (investovány) do předmětné nemovité věci, co vyloučilo možnost jejího dalšího poučení, jak se konkrétně projevily tyto investice na nemovitosti a posléze na možnosti posouzení těchto jednotlivých vkladů na zhodnocení nemovitosti. Dle názoru soudu nelze vycházet z úvahy„ znaleckého posudku“ Ing. [anonymizováno], neboť tento vychází z automatického vlivu rekonstrukce na zvýšení ceny nemovité věci, byť sama realizace činnosti nemusí vždy nutně vést ke zhodnocení nemovitosti (srov. SYROVÝ, Petr. Financování vlastního bydlení. Praha: Grada, 2003 s.

14. HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck, 2010 s. 204.; uvažujme kupříkladu, kdy v rámci opravy vodoinstalace dojde k havárii a poškození objektu, byť na opravu byly vynaloženy prostředky, hodnota objektu díky opravě klesla). Není pak ani nevěrohodné, aby mladým manželům v době začínajícího vztahu finančně či jinak pomáhali jejich rodiče, není zpochybněno, že manželé měli i vlastní finanční prostředky, avšak v rámci finančních toků nelze identifikovat mimořádný enormní výdaj směrem k výlučnému majetku žalovaného. V počátečním období se navíc jeví jako nepravděpodobné, že by na jedné straně manželé rekonstrukci realizovali svépomocí nebo za pomoci rodinných příslušníků a známých a na straně druhé disponovali finančními prostředky, které by masivně do takové nemovitosti investovali. Byť by tedy v obecné rovině bylo možné dovodit zohlednění investic dle § 742 odst. 1 písm. b) o. z., pak v poměrech projednávané věci má soud za to, že tyto investice reflektovat nelze s přihlédnutím k užívání předmětných nemovitých věcí rodinou, dále v tom, že na zhodnocení předmětných nemovitých věcí participoval zejména žalovaný, bez jehož práce by ke zhodnocení nedošlo, a nedává smysl, aby přidanou hodnotu, kterou vynaložil svou prací na svůj výlučný majetek zhodnocením materiálu, poté kompenzoval žalobkyni, a konečně nelze přehlížet, že použitý materiál v nezanedbatelné míře opatřoval otec žalovaného (kdy z dokazování nevyplynulo, že by účastníci za tento platili). S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu v části týkající se investic zamítl, přičemž převzal konstrukci žalobkyně, která se domáhala dílem náhrady investic a dílem zhodnocení předmětných nemovitých věcí těmito investicemi, byť s ohledem na shora uvedené by bylo možné v teoretické rovině dovodit pouze nárok na zhodnocení předmětných nemovitých věcí investicemi (nikoliv na samotné investice). Soud má však za to, že k takovému závěru žalobkyně neunesla procesní břemena a soud nemohl a nesmí převzít procesní aktivitu, či nahradit aktivitu účastníků znaleckým posudkem k překonání deficitu tvrzení. Soud má nicméně za to, že tak jako v rámci vypořádání SJM nelze bezmyšlenkovitě vycházet ze změny hodnoty v důsledku výkyvů trhu, nelze automaticky všechny investice akceptovat jako cestu ke zhodnocení nemovitosti a vyjít tak z prostého rozdílu mezi hodnotou nemovitosti v minulosti a k datu právní moci rozvodu manželství jako výše částky, která má být v rámci vypořádání SJM rozdělena mezi účastníky. V této položce s ohledem na shora uvedené proto soud žalobě nevyhověl a má za to, že nevypořádání této položky (byla-li by řádně tvrzena a prokázána) je v souladu s tím, že žalovanému není kompenzováno dřívější užívání předmětné nemovité věci jeho rodinou do zániku manželství.

48. V souvislosti s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [anonymizováno] S.A., organizační složka, soud zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že tento účet vznikl za trvání manželství a byly na něm deponovány prostředky SJM. Pohledávku za bankou v souvislosti s tímto účtem soud v souladu se shodným návrhem účastníků přikázal do vlastnictví žalovaného, vyšel ze zůstatku 3 570,67 Kč ke dni pravomocného rozvodu manželství, pročež žalobkyni vzniklo právo na částku 1 785,34 Kč.

49. V souvislosti s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [anonymizováno] S.A., organizační složka, soud zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že tento účet vznikl za trvání manželství a byly na něm deponovány prostředky SJM. Pohledávku za bankou v souvislosti s tímto účtem soud v souladu se shodným návrhem účastníků přikázal do vlastnictví žalovaného, vyšel ze zůstatku 50 018,56 Kč, pročež žalobkyni vzniklo právo na částku 25 009,28 Kč. V souvislosti s tímto účtem se soud zabýval výběry, které přesahovaly obvyklé nakládání s účtem a které žalobkyně považovala za odklon finančních prostředků, se kterým nesouhlasila. Soud má z provedeného dokazování za to, že se o odklon nejednalo, když žalovaný plnil svou povinnost směrem ke své matce, která na jeho účet jako platební místo směřovala finanční prostředky ze svého stavebního spoření. Pohledávka matky žalovaného za SJM z titulu rozdílu mezi prostředky ze stavebního spoření (207 778,75 Kč) a dle sdělení žalovaného vyplacenou částkou (150 000 Kč) není předmětem řízení, a proto ji soud, vázán návrhy účastníků, nevypořádával. Je třeba ovšem konstatovat, že žalobkyní tvrzený odklon ze SJM prokázán nebyl, a proto nedošlo ke změně uvažovaného zůstatku pro vypořádání (50 018,56 Kč, resp. 25 009,28 Kč).

50. V souvislosti s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [anonymizováno] S.A., organizační složka, soud zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že tento účet vznikl za trvání manželství a byly na něm deponovány prostředky SJM. Pohledávku za bankou v souvislosti s tímto účtem soud v souladu se shodným návrhem účastníků přikázal do vlastnictví žalobkyně, vyšel ze zůstatku 4 432,31 Kč ke dni pravomocného rozvodu manželství, pročež žalovanému vzniklo právo na částku 2 216, 155 Kč.

51. V souvislosti s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [anonymizováno] S.A., organizační složka, soud zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že tento účet vznikl za trvání manželství a byly na něm deponovány prostředky SJM. Pohledávku za bankou v souvislosti s tímto účtem soud v souladu se shodným návrhem účastníků přikázal do vlastnictví žalovaného, vyšel ze zůstatku 0,59 Kč ke dni pravomocného rozvodu manželství, pročež žalobkyni vzniklo právo na částku 0, 295 Kč.

52. V souvislosti s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [anonymizováno] S.A., organizační složka, soud zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že tento účet vznikl za trvání manželství a byly na něm deponovány prostředky SJM. Pohledávku za bankou v souvislosti s tímto účtem soud v souladu se shodným návrhem účastníků přikázal do vlastnictví žalovaného, vyšel ze zůstatku 0,01 Kč ke dni pravomocného rozvodu manželství, pročež žalobkyni vzniklo právo na částku 0, 005 Kč.

53. V souvislosti s účtem č. [bankovní účet] vedeným u [anonymizováno] S.A., organizační složka, soud zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že tento účet vznikl za trvání manželství a byly na něm deponovány prostředky SJM. Pohledávku za bankou v souvislosti s tímto účtem soud v souladu se shodným návrhem účastníků přikázal do vlastnictví žalobkyně, na účtu ke dni rozvodu manželství nicméně nebyl žádný zůstatek.

54. Soud, jak je patrno, veden zásadami vyslovenými v ust. § 742 odst. 1 písm. a) o. z., vycházel u dílčích položek z přesné matematické hodnoty bez zaokrouhlení, aby vypořádání nezkreslil dílčím a poté i závěrečným zaokrouhlením, které musí soud provést, když podle § 13 zák. č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v účinném znění, se koruna česká dělí na 100 haleřů, a proto je vyloučeno uvedení podílu na větší počet desetinných míst.

55. Hodnota SJM při zohlednění závazků (záporná hodnota) a pohledávek (kladná hodnota) činí 100 938,68 Kč, na každého z manželů připadá hodnota 50 469,34 Kč. S ohledem na shora uvedené je manžel povinen zaplatit manželce částku 163 513, 705 Kč (tj. 3 150 Kč (bod 37 odůvodnění), 63 000 Kč (bod 38 odůvodnění), 8 964,50 Kč (bod 39 a 40 odůvodnění), 13 172, 315 Kč (bod 43 odůvodnění), 3 239,49 Kč (bod 43 odůvodnění), 1 299, 945 Kč (bod 44 odůvodnění), 16 655, 705 Kč (bod 45 odůvodnění), 1 785, 335 Kč (bod 48 odůvodnění), 27 236, 835 Kč (bod 41 odůvodnění), 25 009,28 Kč (bod 49 odůvodnění), 0, 295 Kč (bod 51 odůvodnění) a 0, 005 Kč (bod 52 odůvodnění)), zatímco manželka manželovi částku 99 653, 825 Kč (tj. 75 137,29 Kč (bod 41 odůvodnění), 14 800 Kč (bod 43 odůvodnění), 7 500,38 Kč (bod 46 odůvodnění), 2 216, 155 Kč (bod 50 odůvodnění)), tedy po saldování je manžel povinen zaplatit manželce částku 63 859,88 Kč. Jinými slovy, manžel ze SJM„ získal“ hodnotu 114 329,22 Kč a manželka mínus 13 390,54 Kč, aby hodnota obou činila 50 469,34 Kč, je manžel povinen zaplatit manželce částku 63 859,88 Kč (tj. manžel: 114 329,22 Kč – 63 859,88 Kč = 50 469,34 Kč; manželka: - 13 390,54 Kč + 63 859,88 Kč = 50 469,34 Kč).

56. Soud tedy žalobu zamítl v souvislosti s vypořádáním střešního boxu zn. [příjmení] a dále s investicemi, resp. zhodnocením předmětných nemovitých věcí, dále pak rozhodl o přikázání položek, u kterých z dokazování nevyplynulo, že by již neexistovaly, a dále rozhodl o zaplacení vypořádacího podílu žalovaným žalobkyni ve výši 63 859,88 Kč (výroky I. až IV. rozsudku).

57. V souvislosti s náhradou nákladů řízení vyšel soud ze shodného návrhu účastníků a z nálezu Ústavního soudu ze dne 1. 12. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, když ve věci neshledal konkrétní okolnosti odůvodňující postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř., a vyšel ze stejného úspěchu obou účastníků (§142 o. s. ř.), pročež žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení týkajícího se vypořádání SJM (výrok V.).

58. Stát má podle § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát v souvislosti s řízením o vypořádání SJM vynaložil z rozpočtových prostředků částku v úhrnné výši 4 147 Kč, a proto (s ohledem na výrok V rozsudku a jeho odůvodnění) soud zavázal každého z účastníků k zaplacení poloviny z této částky (tj. 2 073,50 Kč; výroky VI a VII).

59. Předmětem řízení byl pak také nárok žalovaného na zaplacení částky 325 923,50 Kč s příslušenstvím. Soud v této souvislosti zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena ústní smlouvy o nájmu domu dle § 2236 odst. 3 a § 2237 o. z., kterou žalovaný přenechal své manželce a dětem do užívání předmětné nemovité věci představující dům. Tím se mj. jednalo o dohodu ve smyslu § 769 odst. 1. o. z. Nedodržení písemné formy pak nemůže jít k tíži žalobkyně jako nájemce (§ 2237 o. z.). Strany si v souvislosti s tímto nájemním vztahem sjednaly výslovně otázku rozúčtování úhrady tepla, vody a elektřiny, co je přípustné, když na nájem domu se z povahy věci neuplatní ust. § 2247 odst. 3 o. z. Ke změně situace nedošlo ani přípisem z prosince 2016, který pro absenci vážnosti představuje pouze zdánlivé právní jednání (§ 552 o. z.), co potvrzuje nejen žalobkyně a společný syn účastníků, ale také postup samotného žalovaného v opatrovnickém řízení, kde v listopadu a prosinci 2017 (tedy rok po předmětném přípisu) potvrdil existenci dohody o sdílení nákladů za energie a že za samotné užívání není placeno. Soud má tedy ve shodě s opatrovnickým soudem za to, že se účastníci dohodli na užívání domu s tím, že žalovaný žalobkyni a dětem odpustil nájemné. Takový postup soud považuje za prominutí dluhu dle § 1995 o. z. (srov. formulaci, že žalobkyně nemusí platit nájemné, která dokládá existenci nájemního vztahu i odpuštění nájemného; srov. bod 28 odůvodnění), a to i s účinky do budoucna. Sama skutečnost, že žalovaný prominul dluh před tím, než došlo k dohodě o výši nájemného, na tom ničeho nemění, neboť ustanovení § 2246 odst. 2 o. z. uvažuje možnost neujednání si výše nájemného (co je rozdíl proti dřívější úpravě, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2005, sp. zn. 26 Cdo 1674/2005), když zakotvuje právo pronajímatele na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem za obdobných smluvních podmínek. Na základě shodných tvrzení účastníků je touto výší částka 6 000 Kč měsíčně. Jestliže žalovaný v čase změnil své rozhodnutí úplatu za užívání nepožadovat, pak dle názoru soudu k povinnosti žalované nájem platit bylo třeba příslušné výzvy žalovaného, z níž bude patrné, že žalovaný změnil své stanovisko artikulované směrem k opatrovnickému soudu a na obvyklém nájmu ve výši dle § 2246 odst. 2 o. z. již trvá. Prominutí dluhu je právem věřitele (žalovaného) a nikoliv dlužníka, dle současné úpravy je v zásadě připuštěno i prominutí do budoucna a jeho účinky trvají do okamžiku, dokud věřitel (žalovaný) prominutí neodejme. Možnost zpětného odvolání prominutí dluhu by popírala smysl a účel § 1995 odst. 1 o. z. Okamžikem doručení odnětí prominutí byla žalobkyně povinna platit nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem za obdobných smluvních podmínek, tj. v částce 6 000 Kč měsíčně. Za příslušnou výzvu, kterou žalovaný odňal prominutí dluhu, pak soud považuje návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci EPR 280467/2018 (tj. 19 C 29/2019), kdy u dřívějších listin (předžalobní upomínka) není doklad o tom, že by se dostala do dispoziční sféry žalobkyně. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl žalobkyni doručen dne 10. 12. 2018, pročež soud vyšel z toho, že ode dne 11. 12. 2018 již žalobkyně byla povinna zaplatit obvyklý nájem ve výši 6 000 Kč měsíčně. Za období od 11. 12. 2018 do 31. 5. 2019, tedy do data, do něhož se žalovaný domáhal zaplacení, to činí částku 34 064,52 Kč. V návaznosti na dohodu o sdílení nákladů za energie (voda, teplo, elektřina) soud uvádí, že za vodné měla být zaplacena částka 34 724 Kč, za teplo 62 994,75 Kč a za elektřinu 73 374,63 Kč, tedy úhrnem částka 171 093,38 Kč, kdy na žalobkyni připadá polovina, tedy částka 85 546,69 Kč, žalobkyně ovšem žalovanému zaplatila částku 85 211,50 Kč, tedy dluh na energiích činí 335,19 Kč. Soud má tedy za to, že žalobkyně je povinna zaplatit na základě ústní smlouvy o nájmu žalovanému částku 34 399,71 Kč (tj. 34 064,52 Kč a 335,19 Kč) a k zaplacení této částky ji soud i zavázal.

60. Podle § 2251 odst. 1 o. z. jsou úplaty v kontextu nájmu splatné do pátého dne příslušného platebního období, což by při důsledné aplikaci citovaného ustanovení znamenalo, že žalobkyně měla povinnost již 5. 12. 2018 zaplatit nájemné za část prosince, byť k tomuto datu ještě nevěděla o odnětí prominutí dluhu. Soud má v poměrech projednávané věci za to, že nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby při absenci písemné smlouvy a nejistoty o právním posouzení užívacího poměru k předmětným nemovitým věcem, byla sankcionována takto nastavenou splatností, a proto soud odvíjel analogicky k § 1958 odst. 2 o. z., jenž v poměrech projednávané věci poskytuje přiléhavější řešení, splatnost od hmotněprávní výzvy, kterou byla dle § 41 odst. 3 o. s. ř. výzva při jednání soudu dne 17. 5. 2019 (pátek), čímž splatnost nastala v pondělí 20. 5. 2019 a prodlení žalobkyně je až od 21. 5. 2019. S ohledem na zásadu nemo turpitudinem suam allegare potest (když to byl žalovaný, kdo měl nad situací vliv) pak nemohlo dojít dle názoru soudu k dřívější splatnosti dluhu žalobkyně, byť by textace § 2251 odst. 1 o. z. značila opak.

61. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl co do částky 34 399,71 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 21. 5. 2019 do zaplacení (výrok VIII) a ve zbytku žalobu žalovaného zamítl (výrok IX).

62. O náhradě nákladů řízení zahájeného žalobou žalovaného rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 70 752 Kč, přičemž tato částka představuje 80 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10 %; 39 773,69 Kč přiznaných kapitalizovaných ke dni rozhodnutí soudu ku 411 282,61 Kč žalovaných). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 255 171,50 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 12. 12. 2018, z částky 9 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 1. 2019 a z částky 9 340 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 2. 2019 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 325 923,50 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 5. 2019, z částky 9 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 12. 2019, z částky 9 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 1. 2020, z částky 9 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 12. 2020, z částky 9 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 1. 2021 a z částky 9 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 2. 2021 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Náhradu nákladů řízení ve výši 70 752 Kč je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

63. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Poučení