11 C 28/2023 - 130

Rubrum

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalovaným: 1. nezl. [Jméno žalované A], narozená dne [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. nezl. [Jméno žalované B], narozený dne [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované A] nezletilí zastoupeni kolizním opatrovníkem [Jméno opatrovníka], advokátem, sídlem [Anonymizováno] 3. [Jméno advokáta A], narozená dne [Datum narození advokáta A] bytem [Adresa advokáta A] 4. [Jméno advokáta B], narozený dne [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o neúčinnost smlouvy o darování nemovitosti a o zřízení služebnosti takto:

Výrok

I. Určuje se , že smlouva o darování nemovitosti a o zřízení služebnosti uzavřená dne 30. 3. 2021 mezi třetí žalovanou a čtvrtým žalovaným jako dárci a oprávněnými z věcného břemene, a nezletilou první žalovanou a nezletilým druhým žalovaným jako obdarovanými a povinnými z věcného břemene, kterou byla na obdarované nezletilé žalované převedena nemovitá věc – bytová jednotka č. [Anonymizováno] vymezená dle zákona o vlastnictví bytů, umístěná v budově č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], bytový dům, který stojí na pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří a nachází se na adrese [adresa] a spoluvlastnický podíl ve výši id. 281/11412 na společných částech, kterými jsou pozemek parc. č. [hodnota] a zde uvedená budova, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa], na listu vlastnictví [Anonymizováno] (pozemek parc. č. [hodnota] a budova) a listu vlastnictví [Anonymizováno] (bytová jednotka) pro katastrální území [adresa], a kterou bylo zároveň zřízeno ve prospěch třetí žalované a čtvrtého žalovaného věcné břemeno doživotního bezplatného užívání nemovitosti, je vůči žalobkyni v části vztahující se k darování nemovitosti a zřízení věcného břemene k nemovitosti právně neúčinná.

II. Návrh žalobkyně vůči třetí žalované a čtvrtému žalovanému, dle kterého by bylo určeno, že smlouva o darování nemovitosti a o zřízení služebnosti uzavřená dne 30. 3. 2021 mezi třetí žalovanou a čtvrtým žalovaným jako dárci a oprávněnými z věcného břemene, a nezletilou první žalovanou a nezletilým druhým žalovaným jako obdarovanými a povinnými z věcného břemene, kterou byla na obdarované nezletilé žalované převedena nemovitá věc – bytová jednotka č. [Anonymizováno] vymezená dle zákona o vlastnictví bytů, umístěná v budově č.p. [Anonymizováno], bytový dům, který stojí na pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, a který se nachází na adrese [adresa] a spoluvlastnický podíl ve výši id. 281/11412 na společných částech, kterými jsou pozemek parc. č. [hodnota] a zde uvedená budova, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa], na listu vlastnictví [Anonymizováno] (pozemek parc. č. [hodnota] a budova) a listu vlastnictví [Anonymizováno] (bytová jednotka) pro katastrální území [adresa], a kterou bylo zároveň zřízeno ve prospěch třetí žalované a čtvrtého žalovaného věcné břemeno doživotního bezplatného užívání nemovitosti, je vůči žalobkyni v části vztahující se k darování nemovitosti a zřízení věcného břemene k nemovitosti právně neúčinná, se zamítá.

III. Žalobkyni se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení vůči první žalované a druhému žalovanému.

IV. Žalobkyně a třetí žalovaná nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit čtvrtému žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 14 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce čtvrtého žalovaného [Jméno advokáta C], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 14. 2. 2023 domáhala vydání rozsudku, dle kterého by bylo určeno, že ve výroku rozhodnutí uvedená smlouva o darování nemovitosti a o zřízení služebnosti uzavřená dne 30. 3. 2021 mezi třetí žalovanou a čtvrtým žalovaným jako dárci a oprávněnými z věcného břemene, a nezletilou první žalovanou a nezletilým druhým žalovaným jako obdarovanými a povinnými z věcného břemene, kterou byla na obdarované nezletilé žalované převedena nemovitá věc – bytová jednotka č. [Anonymizováno] vymezená dle zákona o vlastnictví bytů, umístěná v budově č.p. [Anonymizováno], bytový dům, který stojí na pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, a který se nachází na adrese [adresa] a spoluvlastnický podílu ve výši id. 281/11412 na společných částech, kterými jsou pozemek parc. č. [hodnota] a zde uvedená budova, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa], na listu vlastnictví [Anonymizováno] (pozemek parc. č. [hodnota] a budova) a listu vlastnictví [Anonymizováno] (bytová jednotka) pro katastrální území [adresa] , a kterou bylo zároveň zřízeno ve prospěch třetí žalované a čtvrtého žalovaného věcné břemeno doživotního bezplatného užívání nemovitosti, je vůči žalobkyni v části vztahující se k darování nemovitosti a zřízení věcného břemene k nemovitosti právně neúčinná. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 23. 8. 2018 byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], sídlem [adresa], IČ [IČO] (dále také „klient“), zastoupenou třetí žalovanou jako jednatelkou, smlouva o úvěru č. [Anonymizováno], na základě které žalobkyně poskytla klientovi úvěr ve výši 2 000 000 Kč. Uvedený úvěr byl zajištěn biankosměnkou č. [Anonymizováno] ze dne 23. 8. 2018 (dále také „blankosměnka“), kterou avalovala třetí žalovaná jako jednatelka. Dne 27. 1. 2020 byla shora uvedená úvěrová smlouva ze strany žalobkyně vypovězena a klient byl vyzván k zaplacení načerpaného úvěru do 31. 3. 2020 (konečná splatnost úvěru). V souladu s dohodou o vyplňovacím právu směnečném č. [Anonymizováno] ze dne 23. 8. 2018 tak žalobkyně využila svého zajišťovacího institutu a vyplnila výše uvedenou blankosměnku v datu splatnosti a směnečné sumě. Směnka se tak stala splatnou dne 30. 4. 2020 v částce 2 080 582,57 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že klient ani třetí žalovaná v dodatečné lhůtě směnečnou sumu nezaplatili, obrátila se žalobkyně s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu na [Anonymizováno] soud v [jméno FO], a to dne 25.9.2020. V rámci směnečného řízení u [Anonymizováno] soudu v [jméno FO] vedeného pod sp. zn. [Anonymizováno] byl uzavřen se třetí žalovanou soudní smír formou usnesení ze dne 20. 1. 2021 pod č.j. [Anonymizováno], kterým se zavázala směnečnou sumu včetně příslušenství hradit ve splátkách. Třetí žalovaná však soudní smír porušila, když přestala hradit pravidelné splátky, proto žalobkyně podala proti třetí žalované dne 12. 10. 2022 návrh na zahájení exekuce pro zbývající neuhrazenou částku ve výši 1 328 803,37 Kč. Třetí žalovaná a čtvrtý žalovaný byt uvedený shora, jehož byli vlastníky, darovali dne 3. 3. 2021 svým nezletilým dětem, tedy první žalované a druhému žalovanému. Tímto jednáním se třetí žalovaná úmyslně vzdala ve prospěch svých nezletilých dětí jako osob blízkých majetku, který byl vhodný k případnému dobytí pohledávky žalobkyně vůči ní. To vyplývá z časové posloupnosti jednotlivých kroků. Dle sdělení soudního exekutora je třetí žalovaná bez jakéhokoliv majetku. Žalobkyně pak není povinna úmysl žalovaných zkrátit žalobkyni jako věřitele prokazovat a tyto námitky jsou bezpředmětné. Bezpředmětné jsou i námitky týkající se toho, zda dluh je či není součástí společného jmění manželů či zda byl dán souhlas čtvrtého žalovaného se zajištěním. Nad rámec výše uvedeného žalobkyně uvádí, že žalovaný souhlasil s avalem třetí žalované, a to svým podpisem na blankosměnce a též dobrovolně plnil žalobkyni dluh přiznaný vůči třetí žalované. Žalobkyní je namítána neúčinnost darovací smlouvy včetně zřízení věcného břemene, přičemž těchto úkonů byli účastni všichni zde žalovaní. I dle ustanovení § 594 odst. 1 občanského zákoníku se žalobkyně může neúčinnosti právního jednání dovolávat vůči tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch. Dle žalobkyně ani tato námitka nemůže vést k zamítnutí žaloby, a to ani pouze ve vztahu k čtvrtému žalovanému. Žalobkyně pak doplnila, že pohledávka žalobkyně nebyla dosud uhrazena, a to v podstatné nadpoloviční výši, když výše jistiny dle exekučního titulu činí 2 080 582,57 Kč a současná vymáhaná jistina činí 1 328 803,37 Kč.

2. Zástupce prvního a druhého žalovaného odkázal na vyjádření čtvrtého žalovaného. Třetí žalovaná se nevyjádřila. Čtvrtý žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že neuznává nárok uplatněný žalobou. Uvedl, že ve věci darovaní předmětných nemovitostí jeho dětem nebylo z jeho strany jednáno vědomě a úmyslně s cílem zkrátit věřitele. Dluh z předmětného úvěrového titulu není součástí jeho společného jmění manželů se třetí žalovanou. Čtvrtý žalovaný nikdy nebyl o tomto právním jednání třetí žalovanou informován, o dluhu nevěděl a nedal souhlas s uzavřením předmětné úvěrové smlouvy ani jejího zajištění. O dluhu se dozvěděl až v průběhu exekuce vedené žalobkyní proti třetí žalované. Předmětný dluh zjevně souvisí s podnikáním třetí žalované prostřednictvím klienta. Jednalo se o oddělený závazek třetí žalované. Čtvrtý žalovaný se proto tímto dovolává neplatnosti předmětné úvěrové i zajišťovací dokumentace specifikované v žalobě. Stejně tak se čtvrtý žalovaný dovolává neplatnosti soudního smíru uzavřeného mezi třetí žalovanou a žalobkyní v rámci směnečného řízení vedeného u [Anonymizováno] soudu v [jméno FO] sp. zn. [Anonymizováno], když nebyl účastníkem tohoto řízení ani k tomuto právnímu titulu nedal svůj souhlas. Čtvrtý žalovaný tyto své výhrady vyjádřil i v rámci exekučního řízení vedeného Exekutorským úřadem v [adresa], sp. zn. [Anonymizováno]. Předmětný dluh třetí žalované vůči žalobkyni nikdy nebyl a není součástí společného jmění, ale jednalo se a jedná o výlučný dluh třetí žalované, a proto žalobou nelze postihnout předmětné nemovitosti. Obě bytové jednotky byly darovány ze společného jmění třetí žalované a čtvrtého žalovaného, když pohledávka je výlučným pasivem třetí žalované. Třetí žalovaná nepochybně plnila na svůj oddělený závazek vůči žalobkyni nejen v době, kdy darovala nemovitosti nezletilým dětem, ale v době, kdy toto právní jednání schvaloval opatrovnický soud dne 4. 10. 2021, splácela i v době, kdy po rozpadu manželství opustila ČR, tj. na přelomu ledna a února 2022 a podle informací nebyla po odjezdu z ČR výdělečně činná. Její jednání nepotvrzuje tvrzení žalobkyně o darování s úmyslem znemožnit uspokojení žalobkyně z prodeje bytu. Nemovitosti byly darovány shodným projevem vůle obou rodičů s cílem zabezpečit děti do budoucna. Čtvrtý žalovaný není pasivně legitimován a vůči němu by měla být žaloba zamítnuta. Po provedeném dokazování pak čtvrtý žalovaný uvedl, že se třetí žalovanou spolu žili, nechtěl si způsobovat problémy, a proto listinu (míněna dohoda o vyplňovacím právu směnečném) podepsal. Už si to nepamatuje, nebyl to jediný podpis, o který byl žádán. V době podpisu smlouvy nemohl předpokládat, jaký bude režim úvěru do budoucna. Dále doplnil, že úvěr žalobkyně zesplatnila na jaře 2020, poté následovalo uplatnění vyplněné blankosměnky, obě zásilky byly třetí žalované zaslány na tehdejší adresu v [adresa], kde si je nevyzvedla. Čtvrtý žalovaný, který žil s třetí žalovanou ve společné domácnosti, se o existenci sankčního úvěru nemohl dozvědět. Z časové specifikace tak vyplývá, že čtvrtý žalovaný připravoval dar dětem bez vazby na existenci sankční pohledávky.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující.

4. Z rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] čj. [Anonymizováno] ze dne 14.7.2023 soud zjistil, že třetí žalovaná a čtvrtý žalovaný byli manželé od 18.6.2016 a jejich manželství bylo rozvedeno tímto rozsudkem, který nabyl právní moci dne 28. 8. 2023.

5. Ze spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že dne 10. 6. 2020 byl podán návrh na ustanovení kolizního opatrovníka nezletilým žalovaným z důvodu, že třetí žalovaná a čtvrtý žalovaný mají zájem darovat nezletilým žalovaným bytovou jednotku uvedenou ve výroku I. a dále čtvrtý žalovaný další bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Opatrovníkem první žalované byla jmenována [jméno FO] (teta nezletilých) a opatrovníkem druhého žalovaného bylo jmenováno [adresa]. Dne 1. 4. 2021 byl soudu doručen návrh na schválení právního jednání za nezletilé a byla připojena smlouva o darování nemovitosti a o zřízení služebnosti ze dne 30. 3. 2021, podle které třetí žalovaná a čtvrtý žalovaný jako dárci a oprávnění z věcného břemene převedli na nezletilou první žalovanou a nezletilého druhého žalovaného jako obdarované a povinné z věcného břemene bytovou jednotku, která je předmětem řízení, a dále bytovou jednotku č. [Anonymizováno] (čl. II). Zároveň obdarovaní jako povinní zřídili služebnost bytu, který je předmětem řízení ve prospěch dárců spočívající v právu doživotního výlučného a bezplatného užívání tohoto bytu. Služebnost byla sjednána jako bezúplatná. Dárci se zavázali hradit veškeré náklady související s užíváním bytu (topení, plyn, voda, elektřina, správa, atp.) v případě reálného využívání práva za služebnost (čl. III). Dle záznamu z jednání u [právnická osoba] [adresa] ze dne 30. 3. 2021 čtvrtý žalovaný uvedl k žádosti opatrovníka [adresa] o bližší informace k darování, že se jedná o dvě bytové jednotky, byt č. [hodnota] je v současné době pronajímán [jméno FO] (nejedná se příbuzného, jde o shodu jmen), bytovou jednotku č. [hodnota] o velikosti 4+1 obývají. K darování dochází z důvodu, aby děti byly zabezpečeny do budoucna. Dluhy ani exekuce nemají, z daného důvodu to není. Ohledně bytů nehrozí žádná zadluženost, nemají hypotéky ani žádné půjčky. Děti byly s darováním seznámeni, těší se, pro ně jsou to dárky. Právní zástupce třetí žalované uvedl, že souhlasí s výpovědí čtvrtého žalovaného a uzavření darovací smlouvy je v zájmu nezletilých. Ze zprávy [právnická osoba] [adresa] ze dne 24. 9. 2021 vyplývá, že dne 23. 9. 2021 bylo jednáno s třetí žalovanou a čtvrtým žalovaným. Uvedli, že byty chtějí darovat dětem z důvodu jejich budoucího zajištění, znovu uvedli, že byt, který není předmětem žaloby, je pronajímán. Při jednání dne 4. 10. 2021 třetí žalovaná ve své účastnické výpovědi mimo jiného uvedla, že pro darování se rozhodli, že chtějí děti zabezpečit do budoucna. V bytě č. [hodnota] bydlí a druhý byt pronajímají. Nemá dluhy ani exekuce. Též čtvrtý žalovaný ve své účastnické výpovědi mimo jiného uvedl, že nemá dluhy ani exekuce. Rozsudkem Okresního soudu v Lounech čj. [Anonymizováno] P [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 4. 10. 2021 soud schválil právní jednání obou opatrovníků nezletilých, kterým dne 30. 3. 2021 uzavřeli výše uvedenou smlouvu o darování nemovitosti a zřízení služebnosti. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 11. 2021.

6. Dle výpisu z katastru nemovitostí jsou podílovými spoluvlastníky bytu první žalovaná a druhý žalovaný, každý s podílem o velikosti jedné poloviny. Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl povolen na základě smlouvy darovací, o zřízení věcného břemene ze dne 30. 3. 2021, právní účinky vkladu vznikly dne 21. 1. 2022.

7. Ze spisu [Anonymizováno] soudu v [jméno FO] sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně dne 25.9.2020 podala proti klientovi a třetí žalované žalobu o zaplacení směnečné sumy 2 080 582,57 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že klient vystavil biankosměnkou č. [Anonymizováno] dne 23. 8. 2018, kterou avalovala třetí žalovaná jako jednatelka. Dohoda o vyplňovacím právu směnečném č. [Anonymizováno] ze dne 23. 8. 2018 konstatuje použití této směnky za účelem zajištění dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 23. 8. 2018. Žalobkyně vypověděla smlouvu o úvěru a v souladu s dohodou doplnila na blankosměnce chybějící údaje. Žalobkyně vyzvala klienta a třetí žalovanou k zaplacení. Směnka nebyla zaplacena. Skutková tvrzení uvedená v žalobě prokazují listinné důkazy založené ve spise a připojené k žalobě, zejména předmětná směnka, smlouva o úvěru č. [Anonymizováno], výpověď smlouvy a další listinné důkazy. Dále je zde založena dohoda o vyplňovacím právu směnečném č. [Anonymizováno] ze dne 23. 8. 2018, která je podepsána zástupcem žalobkyně, třetí žalovanou jako zástupkyní klienta, třetí žalovanou jako avalistou a čtvrtým žalovaným, který jako manžel třetí žalované souhlasil s avalem směnky. Věc proti klientovi jako prvnímu žalovanému byla vyloučena k samostatnému řízení. Usnesením [Anonymizováno] soudu v [jméno FO] č.j. [Anonymizováno] ze dne 20. 1. 2021 byl schválen smír mezi žalobkyní a třetí žalovanou, na základě kterého se třetí žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku 2 080 582,57 Kč včetně příslušenství ve splátkách ve výši 50 000 Kč měsíčně (výrok I). Usnesení ve výroku I. nabylo právní moci dne 5. 2. 2021.

8. Dle e-mailové komunikace mezi žalobkyní a čtvrtým žalovaným se čtvrtý žalovaný obrací na žalobkyni dne 3. října 2021 s tím, že poslal teď narychlo 92 tisíc a zbytek 8 tisíc pošle do konce týdne. Dle potvrzení [právnická osoba]. ze dne 10. 9. 2021 a ze dne 3. 10. 2021 byly zaúčtovány úhrady z účtu čtvrtého žalovaného na účet vedený u žalobkyně.

9. Dle vyrozumění o zahájení exekuce čj. [Anonymizováno] ze dne 26. 10. 2022 soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] vyrozuměl třetí žalovanou, že exekuční řízení bylo zahájeno dne 12. 10. 2022 pro nároky dle shora uvedeného usnesení o smíru. Dle sdělení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 31. 1. 2023 adresovaného žalobkyni nebylo vůči třetí žalované ničeho vymoženo, v rámci prováděných lustrací nebyl dohledán žádný postižitelný majetek, který by dostatečně postačoval k uspokojení vymáhané pohledávky. V řízení byl postižen účet povinné a mzda povinné, kdy ani jeden z uvedených způsobu nevedl ani k částečnému uspokojení pohledávky oprávněného. Dopisem ze dne 22. 2. 2023 čtvrtý žalovaný sdělil žalobkyni a na vědomí soudnímu exekutorovi svůj nesouhlas s dluhem vymáhaným po třetí žalované v exekuci, když tento dluh třetí žalovaná nabyla bez jeho vědomí a souhlasu.

10. Žalobkyně předložila přehled přijatých plateb na úvěr, podle kterého žalovaný zasílal na úvěr platby v různé výši od března 2021 do června 2022, kdy k 8. 6. 2023 zůstatek jistiny činil 1 170 000 Kč.

11. Soud neprovedl dokazování účastnickou výpovědí třetí žalované ke zjištění jejího záměru ve vztahu k pohledávce žalobkyně s vazbou na její úkon darování bytu dětem a výslechem čtvrtého žalovaného, že začal připravovat darování bez jakékoli vazby na pohledávku žalobkyně, když záměr třetí a čtvrtého žalovaného nebyly pro posouzení věci rozhodující. Odporovatelnost bezúplatných jednání není na rozdíl od ostatních skutkových podstat podmíněna zaviněním na straně dlužníka. Podmínkou úspěchu odpůrčí žaloby v případě bezúplatného jednání tedy není důkaz o úmyslu zkrátit věřitele. V případě třetí žalované pak navržený důkaz nemůže nahradit skutkové tvrzení, tedy prostřednictvím výslechu zjišťovat to, co nebylo tvrzeno. Soud dále zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem [jméno FO], opatrovnice první žalované, která za první žalovanou smlouvu uzavírala, ke zjištění nevědomosti [jméno FO] o úmyslu třetí žalované zkrátit věřitele. Tento důkaz byl navržen až po koncentraci řízení, nebylo jednoznačně tvrzeno, že [jméno FO] nevěděla o úmyslu třetí žalované zkrátit žalobkyni jako věřitele, ale zejména vzhledem k výše uvedenému, že odporovatelnost bezúplatných jednání není podmíněna tím, zda osobě obohacené bezúplatným právním jednáním byl znám zkracující úmysl dlužníka.

12. Takto prokázané dílčí skutečnosti shrnul soud v celkovém skutkovém stavu věci, který posoudil podle práva.

13. Dle ustanovení § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

14. Dle ustanovení § 589 odst. 2 občanského zákoníku neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

15. Dle ustanovení § 591 občanského zákoníku neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

16. Dle ustanovení § 594 odst. 1 občanského zákoníku neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

17. Soud se nejprve zabýval aktivní a pasivní legitimací účastníků. Shledal, že žalobkyně je jako věřitelka vykonatelné pohledávky přiznané usnesením o schválení smíru vůči třetí žalované aktivně legitimována k podání odpůrčí žaloby. Soud dále shledal, že je dána pasivní legitimace první žalované a druhého žalovaného, když osobou pasivně legitimovanou je v souladu s ustanovením § 594 občanského zákoníku ten, kdo s dlužníkem právně jednal, tj. byl druhou stranou odporovatelného právního jednání. Soud dále neshledal pasivní legitimaci na straně třetí žalované a čtvrtého žalovaného. Ze žádného z označených ustanovení nevyplývá, že by ve sporu o neúčinnost právního jednání měl být pasivně legitimován (žalován) též dlužník nebo další osoby, které spolu s ním takový právní úkon sjednávaly. O této otázce panuje shoda též v literatuře (k výkladu odporovatelnosti dle § 42a obč. zák. srov. např. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník I. § 1-459. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 388-389; k výkladu neúčinnosti a odporovatelnosti v konkursním řízení pak srov. Steiner, V.: Zákon o konkursu a vyrovnání. Komentář. Praha. Linde Praha a. s., 1995, str. 110 nebo Zoulík, F.: Zákon o konkursu a vyrovnání. Komentář. Vydání třetí. Praha. C. H. Beck, 2008, str. 115). Dlužník není v případě odpůrčí žaloby pasivně legitimován (podpůrně též závěry z rozsudku Nejvyššího soudu 29 Cdo 1940/2011 ze dne 31. 5. 2012).Pokud jde o smlouvu o zřízení věcného břemene, Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku čj. 20 Co 24/2018 ze dne 6. 11. 2018, a to v podmínkách právní úpravy dle nového občanského zákoníku uzavřel, že darovací smlouvu se smlouvou o zřízení věcného břemena je nutno ve svém souhrnu považovat za jediné právní jednání výrazně zkracující jako celek možnost uspokojení vykonatelné pohledávky. Dle ustanovení § 594 odst. 1 občanského zákoníku je v prvé řadě pasivně legitimovanou osobou, tedy potenciálním žalovaným ten, kdo s dlužníkem právně jednal, a toto právní jednání vedlo ke zkrácení uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele. Dále pak uzavřel, že v tam posuzovaném případě s dlužníkem jednal obdarovaný, a to jak v souvislosti s bezúplatným převodem bytové jednotky, tak i v souvislosti se zřízením věcného břemene doživotního práva užívat darovaný byt. Proto je obdarovaný pasivně legitimován, jak v případě darovací smlouvy, tak i v souvislosti se zřízením věcného břemene. Nebyl tak správný závěr soudu prvního stupně, že pasivně legitimován je v případě smlouvy o zřízení věcného břemene dlužník a jeho manžel. Soud tedy uzavřel, že třetí žalovaná jako dlužnice a čtvrtý žalovaný jako její manžel nejsou v tomto sporu pasivně legitimováni a žalobu vůči nim zamítl. Skutečnost, že se jedná o jediné právní jednání, vyplývá též z toho, že v posuzované době žalovaní jako rodina v bytě bydleli. V druhém bytě rodina nemohla bydlet, když byl pronajat. Tento závěr lze dovodit i ze systematiky jednotlivých článků dle smlouvy o darování nemovitosti a o zřízení služebnosti uzavřené dne 30. 3. 2021.

18. V posuzovaném případě bylo dále prokázáno, že třetí žalovaná převzala ručení za závazek klienta ze směnky vůči žalobkyni. Čtvrtý žalovaný jako manžel třetí žalované pak s avalem blankosměnky výslovně souhlasil a na tento závazek i částečně plnil. Dne 20. 1. 2021 třetí žalovaná uzavřela se žalobkyní smír, ve kterém se zavázala směnečnou sumu hradit ve splátkách. Dohodnuté splátky nehradila a žalobkyně jako věřitelka přistoupila k podání exekučního návrhu. Ke dni podání žaloby tak žalobkyně jako věřitelka měla vykonatelnou pohledávku za třetí žalovanou a tato pohledávka nebyla ke dni vyhlášení rozsudku zcela zaplacena. Z hlediska posouzení zkrácení žalobkyně jako věřitele je pak rozhodný den vyhlášení rozsudku. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by k datu vyhlášení rozsudku byla pohledávka žalobkyně vůči třetí žalované zcela uhrazena. Ke dni vyhlášení rozsudku tak došlo ke zkrácení žalobkyně jako věřitele, když třetí žalovaná, vůči které má žalobkyně vykonatelnou pohledávku, nemá žádný majetek, ze kterého by bylo možné pohledávku žalobkyně uspokojit, jak bylo prokázáno zprávou soudního exekutora.

19. K odporovatelnému jednání - uzavření bezúplatného právního jednání - smlouvy o darování nemovitosti a o zřízení služebnosti došlo dne 30. 3. 2021, právní účinky vkladu práva nastaly ke dni 21. 1. 2022, žalobkyně jako věřitelka pak podala tuto žalobu dne 14. 2. 2023, tedy ve lhůtě dvou let.

20. V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 955/2018 ze dne 28. 2. 2019 tento soud řešil vzájemný vztah ustanovení § 590 a § 591 občanského zákoníku tak, že tento je nutné posoudit pomocí výkladového pravidla lex specialis derogat legi generali (tj. že zvláštní právní úprava vylučuje použití právní úpravy obecné), z čehož vyplývá, že ustanovení § 590 občanského zákoníku nelze aplikovat na bezúplatná právní jednání, neboť speciální právní úprava neúčinnosti bezúplatných právních jednání v ustanovení § 591 občanského zákoníku vylučuje použití obecnějšího ustanovení § 590 občanského zákoníku na případy zkracujících bezúplatných právních jednání. Osoba obohacená bezúplatným právním jednáním se proto nemůže úspěšně bránit tvrzením, že jí zkracující úmysl dlužníka nebyl znám a ani znám být nemusel.

21. Skutečnost, zda vymáhaný závazek nenáleží do společného jmění manželů, není rozhodující, když vznikne-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. V projednávané věci se může žalobkyně uspokojit z předmětné nemovitosti, i když měla vymahatelnou pohledávku jen za třetí žalovanou, neboť šlo o pohledávku, která nepochybně vznikla za trvání jejího manželství se čtvrtým žalovaným, tj. za trvání jejich společného jmění. I výlučný dluh třetí žalované lze uspokojit dle občanského zákoníku z majetku ve společném jmění manželů. Nadto bylo v řízení prokázáno, že čtvrtý s převzetím závazku třetí žalované jako avalisty výslovně souhlasil. Nelze se pak domáhat neplatnosti smíru v řízení o odpůrčí žalobě. K nápravě vad řízení o schválení smíru slouží jiné právní prostředky. V případě třetí žalované se pak nejedná o osobu neznámého pobytu, plně se tak uplatní ustanovení občanského soudního řádu o doručování na adresu trvalého pobytu, když soudu nesdělila jinou doručovací adresu ani si nezajistila jinou doručovací adresu v evidenci obyvatel. Podmínky pro ustanovení opatrovníka nebyly splněny, když jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, ustanovením opatrovníka by v takovém případě byla třetí žalované odňata možnost jednat před soudem. Ze shora uvedených důvodů pak soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem třetí žalované a čtvrtého žalovaného, když zavinění (úmysl či záměry) třetí žalované a čtvrtého žalovaného nejsou v tomto případě podmínkou pro vyhovění návrhu žalobkyně.

22. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vůči první žalované a druhému žalovanému vyhověl a žalobu vůči třetí žalované a čtvrtému žalovanému zamítl.

23. Žalobkyně byla ve vztahu k první žalované a druhému žalovanému zcela úspěšná a měla by v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud však shledal důvody zvláštního zřetele hodné, pro které žalobkyni, která byla zcela úspěšná, nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení. Přihlédl ke skutečnosti, že se jedná o děti nízkého věku, které nemají občanský průkaz, nejsou výdělečně činné. Soud dále přihlédl k tomu, že za ně jednali při uzavření smlouvy opatrovníci a tento spor tak nemohly ovlivnit. Odměnu opatrovníka nezletilým žalovaným určí soud, který opatrovníka jmenoval (§ 151 odst. 1, § 137 odst. 1 o. s. ř.).

24. Třetí žalovaná a čtvrtý žalovaný byly zcela úspěšní ve vztahu k žalobkyni a mají tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Třetí žalované žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žalobkyně a třetí žalovaná nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení. Čtvrtému žalovanému vzniklo dle obsahu spisu právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 000 Kč, které tvoří odměna za zastupování účastníka advokátem dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč za 5 úkonů právní služby po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 2. 11. 2023 a dne 25. 1. 2024, doplnění skutkových tvrzení ze dne 14. 11. 2023), 5 režijních paušálů po 300 Kč, celkem 1 500 Kč. Žalobkyně je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce čtvrtého žalovaného dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.