11 C 298/2021-154

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu na základě smlouvy o budoucí kupní smlouvě se zřízením předkupního práva a věcného břemene [číslo] jejímž předmětem měl být prodej pozemků parc. [číslo] (vzniklého dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] rozdělením pozemku parc. [číslo]), parc. [číslo] (vzniklého dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] rozdělením pozemku parc. [číslo]) a parc. [číslo] (vzniklého dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] rozdělením pozemku parc. [číslo]) v k. ú. [obec], zřízení předkupního práva k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] a zřízení služebnosti stezky na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] a dále určení, že dnem právní moci rozsudku je tato smlouva uzavřena, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 23 716 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 12. 2021 domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní kupní smlouvu se zřízením předkupního práva a věcného břemene [číslo] (dále též„ budoucí kupní smlouva“), jejímž předmětem měl být prodej pozemků parc. [číslo] (vzniklého dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] rozdělením pozemku parc. [číslo]), parc. [číslo] (vzniklého dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] rozdělením pozemku parc. [číslo]) a parc. [číslo] (vzniklého dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] rozdělením pozemku parc. [číslo]) v k. ú. [obec], zřízení předkupního práva k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] a zřízení služebnosti stezky na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] a dále určení, že dnem právní moci rozsudku je tato smlouva uzavřena.

2. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřeli dne 15. 9. 2016 smlouvu o budoucí kupní smlouvě se zřízením předkupního práva a věcného břemene (dále též„ smlouva o smlouvě budoucí“). Předmětem této smlouvy je závazek smluvních stran do 30 dnů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí (vydání kolaudačního souhlasu) pro stavbu„ [anonymizována čtyři slova] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“, nejpozději však do 31. 12. 2020, uzavřít kupní smlouvu na části pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], k. ú. [obec], o celkové výměře [výměra], dle zákresu v kopii snímku katastrální mapy, která je připojena jako příloha č. 1 smlouvy o smlouvě budoucí. Kolaudační rozhodnutí pro stavbu„ [anonymizována čtyři slova] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“ dosud vydáno nebylo, avšak vzhledem k tomu, že si strany v čl. II. odst. 1 smlouvy o smlouvě budoucí ujednaly, že budoucí kupní smlouvu uzavřou nejpozději do 31. 12. 2020, vyzvala žalobkyně žalovaného dne 21. 12. 2020 k uzavření budoucí kupní smlouvy. Žalovaný však dosud kupní smlouvu se zřízením předkupního práva a věcného břemene neuzavřel.

3. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal. Úmyslem účastníků při uzavření smlouvy o smlouvě budoucí nebylo budoucí kupní smlouvu uzavřít, aniž by žalobkyně provedla svůj stavební záměr na předmětných pozemcích a budovách, pročež je třeba obsah smlouvy o smlouvě budoucí vyložit v souladu s úmyslem účastníků při jejím uzavírání, tedy tak, že se účastníci zavázali budoucí smlouvu uzavřít pouze, pokud dojde k realizaci stavebního záměru žalobkyní a jeho kolaudaci. Smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena současně s dvěma smlouvami o výpůjčce stejných částí pozemků, přičemž všechny tyto smlouvy jsou smlouvami závislými a zánik smluv o výpůjčce zrušil smlouvu o smlouvě budoucí. Žalovaný zdůraznil, že jeho úmyslem při uzavření smlouvy o smlouvě budoucí bylo zavázat se k uzavření budoucí kupní smlouvy pouze za situace, kdy žalobkyně zrealizuje svůj stavební záměr, přičemž žalobkyni byl tento úmysl žalovaného znám. Při realizaci svého stavebního záměru žalobkyně potřebuje části pozemků žalovaného, které měly být podle smlouvy o smlouvě budoucí převedeny z žalovaného na žalobkyni. Se žádostí o prodej pozemků a se svým stavebním záměrem se žalobkyně obrátila na žalovaného dne 30. 9. 2014, přičemž se jednalo o opakovanou žádost. V žádosti uvedla, že má pro revitalizaci zpracovánu projektovou dokumentaci, kterou postačí aktualizovat, a dále, že žádost o prodej pozemků je výlučně svázána s revitalizací areálu bývalého objektu [příjmení] – [anonymizováno] pro účely zřízení sídla společnosti. Žalobkyně se o úmyslu žalovaného prodat části pozemků pouze tehdy, dojde-li k realizaci stavebního záměru žalobkyně, dozvěděla z osobního jednání dne 24. 9. 2014, na jehož základě upravila svou žádost tak, aby odpovídala úmyslu žalovaného prodat požadované části pozemků, jen dojde-li k rekonstrukci objektu [anonymizováno], tak i z následně zveřejněného záměru.

4. Žalobkyně pak v rámci repliky uvedla, že žalovaný jako autor smlouvy, pokud by měl úmysl podmínit uzavření budoucí kupní smlouvy kolaudací stavby, tak by zcela jistě takovou podmínku do smlouvy zapracoval. Skutečnost, že smlouvy o výpůjčce uzavřené dne 15. 9. 2016 byly sjednány na dobu do 31. 12. 2020, podporuje výklad žalobkyně, jelikož nejpozději do 31. 12. 2020 mělo dle smlouvy o smlouvě budoucí dojít k převodu předmětných nemovitostí do vlastnictví žalobkyně, pročež je logické, že právě k tomuto datu mělo dojít i k ukončení výpůjček. Není tak pravdou, že smlouva o smlouvě budoucí a smlouvy o výpůjčce jsou smlouvami závislými. Smlouvy nejsou svými závazky nijak provázány a nijak se vzájemně nepodmiňují.

5. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně požádala žalovaného o prodej pozemků přiléhajících k objektu [příjmení] – [anonymizováno] s odůvodněním, že uvedený objekt hodlá zrekonstruovat za účelem výstavby nového sídla společnosti, přičemž podmínkou po provedení rekonstrukce by bylo získání pozemků k jeho obsluze a užívání, které jsou ve vlastnictví žalovaného (viz žádost o prodej pozemků ze dne 24. 9. 2014). Po osobní schůzce s [anonymizováno] (zástupcem žalovaného) dne 24. 9. 2014 žalobkyně podala novou žádost, v rámci níž mj. doplnila, že žádost o prodej pozemků je výlučně svázána s revitalizací areálu bývalého objektu [příjmení] – [anonymizováno] pro účely zřízení sídla žalobkyně, přičemž žalobkyně počítá s tím, že i vyhlašovaný záměr prodeje pozemků bude svázán s touto podmínkou a účelem, tj. s revitalizací areálu bývalého objektu [příjmení] – [anonymizováno] (viz žádost o prodej pozemků ze dne 30. 9. 2014). Dne 18. 11. 2014 [jméno] [územní celek] schválila záměr na prodej, nájem, výpůjčku částí pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec] o celkové výměře 3 500 m2 (dále též„ předmětné pozemky“) pro úpravu zpevněných ploch za účelem zajištění přístupu, příjezdu, parkování a provedení vegetačních úprav pozemků přiléhajících k budovám [adresa] a [adresa], a to v souvislosti s akcí„ [anonymizována čtyři slova] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“ (viz výpis usnesení [anonymizováno] [obec]), který byl zveřejněn dne 24. 11. 2014 (viz záměr na prodej, nájem, výpůjčka: pozemky). Dne 25. 5. 2015 [jméno] [územní celek] schválila výpůjčku předmětných pozemků pro žalobkyni, a to na dobu určitou po dobu trvání výstavby, nejpozději do 31. 12. 2019 s podmínkou vybudování 15 veřejných parkovacích stání na náklady vypůjčitele, a dále souhlasila s prodejem předmětných pozemků (viz dopis žalovaného ze dne 3. 6. 2015). K předmětným pozemkům poskytl žalovaný žalobkyni smluvní vztah již v minulosti, a to rovněž formou budoucí kupní smlouvy, účelem bylo vybudování [anonymizována dvě slova] žalobkyně, tato však svůj záměr v důsledku obecné ekonomické situace na trhu dočasně pozastavila a platnost této smlouvy zanikla dnem 31. 12. 2011 (viz důvodová zpráva pro [anonymizováno] [územní celek] ze dne 18. 6. 2015). Dne 15. 9. 2016 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o budoucí kupní smlouvě se zřízením předkupního práva a věcného břemene [číslo] v rámci níž se strany dohodly, že do 30 dnů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí (vydání kolaudačního souhlasu) pro stavbu„ [anonymizováno] bývalého objektu [anonymizováno] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“, nejpozději však do 31. 12. 2020, uzavřou kupní smlouvu na části pozemků p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], k. ú. [obec], o celkové výměře 3 500 m2 dle zákresu v kopii snímku katastrální mapy (viz smlouva o smlouvě budoucí vč. přílohy). Dne 15. 9. 2016 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o výpůjčce [číslo] dle níž žalovaný přenechal žalobkyni do bezplatného užívání předmětné pozemky, a to s podmínkou vybudování veřejného chodníku na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] na náklady vypůjčitele a dále s podmínkou vybudování 15 dodatečných veřejných parkovacích stání. Smlouva byla sjednána na dobu určitou po dobu trvání výstavby v souvislosti s akcí„ [anonymizováno] bývalého objektu [anonymizováno] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“, nejpozději však do 31. 12. 2020. V případě skončení výpůjčky (např. uplynutím doby výpůjčky) a nerealizace či nedokončení akce„ [anonymizováno] bývalého objektu [anonymizováno] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“, je žalobkyně povinna předmět výpůjčky vyklidit a předat žalovanému ke dni skončení výpůjčky ve stavu, v jakém jej převzala. V případě prodlení s vyklizením a předáním předmětu výpůjčky je žalobkyně povinna žalovanému zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení (viz smlouva o výpůjčce ze dne 15. 9. 2016 vč. příloh). Dne 24. 8. 2018 vyzval žalovaný žalobkyni k podání zprávy o aktuálním stavu projektu rekonstrukce budov [adresa] a [adresa] a jejich okolí, a to vzhledem k dlouhodobosti celého projektu a s odstupem téměř dvou let od poskytnutí práva využít pozemky města k nezbytným úpravám souvisejícím s celkovou rekonstrukcí budov (viz dopis žalovaného ze dne 24. 8. 2018). Dne 21. 12. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k uzavření budoucí kupní smlouvy do 31. 12. 2020 a současně žalovanému zaslala připravenou kupní smlouvu se zřízením předkupního práva a věcného břemene, a to včetně geometrického plánu (viz výzva k uzavření smlouvy, kupní smlouva vč. geometrického plánu), současně žalovanému zaslala žádost o prodej pozemků s tím, že se nebrání ani uzavření dodatku či nové smlouvy o smlouvě budoucí s termínem pro uzavření budoucí kupní smlouvy do 31. 12. 2025 (viz žádost o prodej pozemků ze dne 21. 12. 2020). Žalovaný žalobkyni sdělil, že vzhledem k tomu, že nedošlo k rekonstrukci budov a k úpravě zpevněných ploch za účelem zajištění přístupu, příjezdu, parkování a provedení vegetačních úprav pozemků v dohodnutém termínu, nebyla splněna podmínka pro prodej předmětných pozemků žalobkyni (viz sdělení ve věci výzvy k uzavření kupní smlouvy ze dne 22. 2. 2021). Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že jednal za žalovaného se zástupcem žalobkyně [příjmení] [příjmení] ohledně objektu [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení] mu představil projekt s tím, že bude potřebovat součinnost kvůli parkování a chodníkům. Součinnost spočívala v převedení pozemků žalovaného do vlastnictví žalobkyně po řádném ukončení projektu; město se nikdy nezbaví pozemků jen tak (svědecká výpověď [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že nikdy nezaznamenal požadavek, že by podmínkou převodu pozemků byla kolaudace. Dále uvedl, že smlouva o výpůjčce byla uzavřena do konce roku 2020 a smlouva o budoucí koupi počítala s tím, že po roce 2020 bude vlastníkem žalobkyně. Pokud by v roce 2020 pozemky žalobkyně vlastnila, ujednání o vrácení pozemků se stává irelevantní, k čemuž svědek uvedl, že smlouva vychází nejspíše z nějakých vzorů města (svědecká výpověď [anonymizováno] [jméno] [příjmení]).

6. Soud provedl dokazování také články – [anonymizována dvě slova] z 11. 3. 2009 a [anonymizována dvě slova] z 16. 2. 2016, dopisem žalobkyně z 7. 10. 2014, dopisem žalobkyně z 9. 4. 2015 vč. příloh, dopisem žalobkyně z 9. 12. 2015, záměrem žalovaného na prodej, nájem, výpůjčku části pozemků z 30. 3. 2015, předkládacími (důvodovými) zprávami z 5. 5. 2016 a z 23. 6. 2016, smlouvou o výpůjčce [číslo] ze dne 15. 9. 2016 vč. příloh, dopisem žalobkyně z 15. 10. 2015, záměrem žalovaného vypůjčit, pronajmout, prodat část pozemků z 31. 3. 2021, žádostí žalobkyně o koupi pozemků z 20. 3. 2006, doplněním žádosti žalobkyně o koupi pozemků z 10. 8. 2006, smlouvou o výpůjčce ze dne 14. 12. 2006 vč. příloh, smlouvou o smlouvě budoucí z 18. 4. 2007 vč. příloh, kopií dodatku [číslo] smlouvy o smlouvě budoucí z 19. 10. 2009 vč. příloh, smlouvou o smlouvě budoucí z 19. 10. 2009 vč. příloh, dopisem [anonymizována dvě slova], a.s. ze 4. 4. 2006, výkresem polohopisného a výškopisného zaměření, vizualizací stavebního záměru, výkresem situace stavby, emaily mezi žalobkyní a žalovaným, smlouvou o výpůjčce [číslo] smlouvou o budoucí kupní smlouvě [číslo] smlouvou o výpůjčce [číslo] smlouvou o budoucí kupní smlouvě [číslo] ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění.

7. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

8. Podle § 1786 o. z., zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

9. Podle § 1787 odst. 1 o. z., nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.

10. Podle § 556 odst. 1 o. z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

11. Podle § 556 odst. 2 o. z., při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

12. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žaloba důvodná není. Dne 15. 9. 2016 uzavřela žalobkyně jakožto budoucí kupující s žalovaným jakožto budoucím prodávajícím smlouvu o budoucí kupní smlouvě se zřízením předkupního práva a věcného břemene. Ve smlouvě si strany mj. ujednaly, že do 30 dnů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí (vydání kolaudačního souhlasu) pro stavbu„ [anonymizováno] bývalého objektu [anonymizováno] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“, nejpozději však do 31. 12. 2020, uzavřou kupní smlouvu na části pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], k. ú. [obec], o celkové výměře 3 500 m2, dle zákresu v kopii snímku katastrální mapy, která je připojena jako příloha č. 1 smlouvy o smlouvě budoucí. Z uvedeného ustanovení smlouvy vyplývá, že budoucí kupní smlouva měla být uzavřena do 30 dnů od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí, avšak nejpozději do 31. 12. 2020, což znamená, že kolaudační rozhodnutí musí být pravomocné před tímto datem, neboť po tomto datu již není možné budoucí kupní smlouvu uzavřít. Výklad předmětného ustanovení smlouvy (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3504/2021) je dle názoru soudu jednoznačný, pokud by ustanovení mělo být vykládáno tak, jak tvrdí žalobkyně, tedy že budoucí kupní smlouva má být uzavřena buď do 30 dnů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí, nebo v případě, že kolaudační rozhodnutí nebude vydáno, do data 31. 12. 2020, muselo by toto ustanovení obsahovat právě uvedenou spojku„ nebo“, příp. jinou významově shodnou. Soud tak nemá pochybnosti o tom, jaký byl úmysl žalovaného, když tento smlouvu včetně předmětného ustanovení připravoval.

13. Žalobkyně však tvrdí, že jí tento úmysl žalovaného znám nebyl, a to až do reakce žalovaného na výzvu žalobkyně k uzavření budoucí kupní smlouvy, neboť ze smlouvy o smlouvě budoucí vydání kolaudačního rozhodnutí jako podmínka pro uzavření budoucí kupní smlouvy nevyplývá. Pokud tedy žalobkyně předmětné ustanovení smlouvy vykládá jinak než žalovaný, který smlouvu o smlouvě připravoval, musí tvrdit a prokázat, že jí úmysl žalovaného znám nebyl, resp. že při uzavírání smlouvy nabyla dojmu, že podmínka pravomocného kolaudačního rozhodnutí nebyla žalovaným vyžadovaná. Soud proto žalobkyni v tomto směru opakovaně vyzval k doplnění tvrzení, tedy aby tvrdila a prokázala, že čl. II smlouvy o smlouvě budoucí byl smluvními stranami míněn tak, že budoucí kupní smlouva má být uzavřena nejpozději 31. 12. 2020 bez ohledu na právní moc kolaudačního rozhodnutí pro stavbu„ [anonymizováno] bývalého objektu [anonymizováno] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“. Žalobkyně k výzvě soudu opakovaně uvedla, že v době uzavření smlouvy o smlouvě budoucí měla za to, že úmysl žalovaného byl stejný jako žalobkyně, tedy že budoucí kupní smlouva má být uzavřena nejpozději do 31. 12. 2020 bez ohledu na právní moc kolaudačního rozhodnutí. Pokud by žalovaný měl úmysl podmínit uzavření budoucí kupní smlouvy kolaudací stavby, zcela jistě by jako autor smlouvy takovou podmínku v době vytvoření návrhu smlouvy do smlouvy zapracoval, a dá se předpokládat, že by ji uvedl v seznamu podmínek, který v jednotlivých odrážkách následuje v závěru předmětného ustanovení. O tom, že záměr žalovaného byl jiný, se žalobkyně dozvěděla až v závěru roku 2020, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k uzavření budoucí kupní smlouvy.

14. Žalobkyně tak k výzvě soudu netvrdila žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že úmysl jednajících stran při uzavírání smlouvy byl jiný, než vyplývá z předmětného ustanovení smlouvy, když pouze opakovaně uváděla, že měla za to, že úmysl žalovaného a žalobkyně byl shodný, tedy že právní moc kolaudačního rozhodnutí nebyla podmínkou pro uzavření budoucí kupní smlouvy. Na základě jakých skutečností k tomuto závěru dospěla, tj. proč se domnívá, že žalovaný tuto podmínku, ač ji do smlouvy uvedl, nevyžadoval, však soudu nesdělila. Uvedla sice, že pokud by žalovaný podmínku vyžadoval, jistě by ji jako autor smlouvy do smlouvy vtělil, s uvedeným se však soud nemůže ztotožnit (viz bod 14 odůvodnění).

15. Soud pak nadto uvádí, že i v případě, že by nevyhodnotil výklad předmětného ustanovení smlouvy o smlouvě budoucí jako jednoznačný, ze všech dalších provedených důkazů pak přímo či nepřímo vyplynulo, že úmysl žalovaného byl uzavřít budoucí kupní smlouvu skutečně pouze za předpokladu nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí na stavbu„ [anonymizováno] bývalého objektu [anonymizováno] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“. K tomuto závěru soud dospěl především na základě smlouvy o výpůjčce, která byla uzavřena žalobkyní a žalovaným na totožné pozemky a na stejné časové období, tj. do 31. 12. 2020. V této smlouvě se žalobkyně zavázala vybudovat veřejných chodník a 15 míst parkovacího stání, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu trvání výstavby v souvislosti s akcí„ [anonymizováno] bývalého objektu [anonymizováno] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“, nejpozději do 31. 12. 2020, a v případě, že by smlouva skončila uplynutím sjednané doby 31. 12. 2020 a žalobkyně by do této doby nerealizovala či nedokončila výstavbu v souvislosti s akcí„ [anonymizováno] bývalého objektu [anonymizováno] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“, byla povinna předmětné pozemky uvést do původního stavu a vyklidit, a to pod hrozbou smluvní pokuty. Žalobkyně tak měla možnost předmětné pozemky užívat do ukončení akce„ [anonymizováno] bývalého objektu [anonymizováno] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“ bezplatně a po řádném ukončení předmětné akce (po právní moci kolaudačního rozhodnutí) je získat do svého vlastnictví na základě uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí, v opačném případě byla povinna předmětné pozemky nejpozději dne 31. 12. 2020 vyklidit. Vzhledem k tomu, že smlouva o smlouvě budoucí i smlouva o výpůjčce byly uzavřeny téhož dne, obě smlouvy se týkají totožných účastníků, pozemků i stavební akce, je nepochybné, že tyto smlouvy byly uzavírány i s jednotným úmyslem žalovaného, a to„ zhodnotit“ předmětné pozemky a pouze takto„ zhodnocené“ pozemky pak kupní smlouvou převést na žalobkyni, v opačném případě předmětné pozemky nejpozději 31. 12. 2020 vyklizené získat zpět. Žalobkyně uvádí, že žalovaný tuto podmínku výslovně ve smlouvě o smlouvě budoucí neuvedl, jeho úmysl je však dle názoru soudu zcela zřejmý nejen přímo z textace smlouvy (viz bod 14 odůvodnění), je zřejmý i z předchozích jednání s žalobkyní, která po osobní schůzce se zástupcem žalovaného dne 24. 9. 2014 upravila svou původní žádost o budoucí odkup pozemků ze dne 24. 9. 2014. V rámci opakované žádosti ze dne 30. 9. 2014 pak mj. doplnila, že žádost o prodej pozemků je výlučně svázána s revitalizací areálu bývalého objektu [příjmení] – [anonymizováno] pro účely zřízení sídla žalobkyně, přičemž žalobkyně počítá s tím, že i vyhlašovaný záměr prodeje pozemků bude svázán s touto podmínkou a účelem, tj. s revitalizací areálu bývalého objektu [příjmení] – [anonymizováno]. Úmysl žalovaného musel být žalobkyni znám i ze zveřejněného záměru na prodej, nájem, výpůjčku předmětných pozemků, který rovněž hovořil o vázanosti na akci„ [anonymizováno] bývalého objektu [anonymizováno] – rekonstrukce sídla [právnická osoba] [obec], třída [adresa] a [adresa]“. Navíc k předmětným pozemkům poskytl žalovaný žalobkyni smluvní vztah již v minulosti, a to rovněž formou smlouvy o smlouvě budoucí kupní účelově vázané (vybudování [anonymizována dvě slova] žalobkyně). Žalobkyně však svůj záměr dočasně pozastavila a platnost uvedené smlouvy zanikla dnem 31. 12. 2011. V neposlední řadě pak soud podotýká, že pokud by žalovaný neměl úmysl vázat uzavření budoucí kupní smlouvy na podmínku právní moci kolaudačního rozhodnutí a měl by zájem předmětné pozemky na žalobkyni převést bez jakékoliv omezení, mohl tak učinit hned, případně stanovit určitý termín převodu v budoucnu bez dalšího. Tento závěr potvrdil i svědek [příjmení] [příjmení], který uvedl, že„ město se nikdy nezbaví pozemků jen tak“.

16. Jak je již uvedeno shora, soud žalobkyni opakovaně vyzval k doplnění potřebných tvrzení ohledně úmyslu jednajících stran při uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí, avšak vzhledem k tomu, že žalobkyně na výzvu soudu adekvátně nereagovala, soud uzavírá, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení (a důkazní), a proto soudu nezbylo, než žalobu zamítnout v celém rozsahu. V této souvislosti je třeba uvést, že soud procesní poučení opakoval, aby žalobkyně nebyla připravena o možnost procesní obrany, byť procesní poučení mají být v zásadě poskytována výhradně jednou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2021, sp. zn. 20 Cdo 1290/2021).

17. Zamítnutí žaloby představuje neúspěch žalobkyně, a proto žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalovanému jako účelně vynaložené přiznal náklady řízení v celkové výši 23 716 Kč sestávající z odměny za zastupování žalovaného advokátem ve výši 17 500 Kč (7× 2 500 Kč za tyto úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ adv. tar.“), vyjádření k žalobě ze dne 26. 1. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., účast u jednání dne 1. 4. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., vyjádření ze dne 26. 5. 2022, účast u jednání dne 24. 6. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar., účast u jednání dne 19. 7. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar. a účast u jednání dne 4. 11. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.) dle § 9 odst. 3 a 7 bod 5 adv. tar., náhrady hotových výdajů ve výši 2 100 Kč (tj. 7× 300 Kč) příslušející k sedmi shora uvedeným úkonům právní služby dle § 13 odst. 1, 4 adv. tar. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 4 116 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalovaného.

18. Soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem, neboť v daném případě byly náklady řízení vynaloženy účelně, a to jak s ohledem na specifičnost daného řízení, kdy se nejedná o řízení, v rámci něhož žalovaný standardně vystupuje (tj. např. žaloba o vyklizení bytu, o dlužné nájemné apod.), tak i z důvodu, že zastoupený účastník je v pozici žalovaného.

19. Stanovenou platební povinnost soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Poučení