11 C 324/2023 - 320

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. René Braunem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Anonymizováno] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“): a) Žalovaná, Česká republika – [Jméno žalované], IČO: [IČO žalované], se sídlem [Adresa žalované] (dále jen „[Anonymizováno]“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu: - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 107 377,95 Kč, - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 48 692,37 Kč, - parc. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], původně součástí pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa], obec [adresa] zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 18 047,51 Kč, nově vzniklého, tak jak je vymezen v geometrickém plánu č. [Anonymizováno] vyhotovitele [tituly před jménem] [jméno FO], IČO [IČO], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, - parc. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa], obec [adresa], původně součástí pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa], obec [adresa] zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 110 546,80 Kč, nově vzniklého, tak jak je vymezen v geometrickém plánu č. [hodnota] vyhotovitele [tituly před jménem] [jméno FO], IČO [IČO], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 12 949,20 Kč, - parc. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 311 982,42 Kč, - parc. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 10 047,94 Kč, b) Žalobce, [Jméno žalobce], nar. dne [Datum narození žalobce], trvale bytem [adresa], je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě. c) Žalobce má na základě Rozhodnutí [Anonymizováno]. [Anonymizováno] – Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno] ze dne 26.5.1999, č.j. [Anonymizováno] ze dne 26.5.1999, ve znění oznámení o opravě písařské chyby č.j. [Anonymizováno] dne 25.6.1999, č.j. [Anonymizováno] ze dne 24.11.1999, č.j. [Anonymizováno] ze dne 13.10.2000, č.j. [Anonymizováno] ze dne 23.3.2001, č.j. [Anonymizováno] ze dne 28.5.2002, Rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno] ze dne 28.11.2003, č.j. [Anonymizováno] ze dne 1.4.2004, č.j. [Anonymizováno] ze dne 26.8.2008, č.j. [Anonymizováno] ze dne 13.8.2010, č.j. [Anonymizováno] ze dne 24.7.2012, č.j. [Anonymizováno] ze dne 26.7.2012, Rozhodnutí [právnická osoba] – Krajského pozemkového úřadu pro [právnická osoba] č.j. [Anonymizováno] ze dne 25.9.2013, č.j. [Anonymizováno] ze dne 29.10.2013, č.j. [Anonymizováno] ze dne 13.4.2016, č.j. [Anonymizováno] ze dne 13.4.2016, č.j. [Anonymizováno] ze dne 18.4.2016, č.j. [Anonymizováno] ze dne 19.4.2016, č.j. [Anonymizováno] ze dne 27.4.2016, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobce v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. d) Žalovaná k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobci pozemky: - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 107 377,95 Kč, - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 48 692,37 Kč, - parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], původně součástí pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa], obec [adresa] zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 18 047,51 Kč, nově vzniklého, tak jak je vymezen v geometrickém plánu č. [Anonymizováno] vyhotovitele [tituly před jménem] [jméno FO], IČO [IČO], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, - parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], původně součástí pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa], obec [adresa] zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 110 546,80 Kč, nově vzniklého, tak jak je vymezen v geometrickém plánu č. [Anonymizováno] vyhotovitele [tituly před jménem] [jméno FO], IČO [IČO], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 12 949,20 Kč, - parc. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 311 982,42 Kč, - parc. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], zapsán na LV č. [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], o hodnotě 10 047,94 Kč, a žalobce tyto pozemky do svého vlastnictví přijímá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 80 637 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [Anonymizováno]

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu dne 20. 12. 2023 se žalobce, po částečném zastavení řízení a vyloučení pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] k samostatnému řízení, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované uložil povinnost uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu shora uvedených pozemků ve vlastnictví státu. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že je oprávněnou osobou podle § 4 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), a že mu vznikl nárok na přidělení náhradních pozemků jako kompenzaci za pozemky, které nemohly být vráceny v rámci restitucí. Tento nárok byl přiznán na základě rozhodnutí [právnická osoba] Pozemkového úřadu [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 5. 1999, č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 5. 1999, ve znění oznámení o opravě písařské chyby č. j. [Anonymizováno] ze dne 25. 6. 1999, č. j. [Anonymizováno] ze dne 24. 11. 1999, č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 10. 2000, č. j. [Anonymizováno] ze dne 23. 3. 2001, č. j. [Anonymizováno] ze dne 28. 5. 2002, Rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne 28. 11. 2003, č. j. [Anonymizováno] ze dne 1. 4. 2004, č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 8. 2008, č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 8. 2010, č. j. [Anonymizováno] ze dne 24. 7. 2012, č. j. [Anonymizováno] dne 26. 7. 2012, Rozhodnutí [právnická osoba] – Krajského pozemkového úřadu pro [právnická osoba] ze dne 25. 9. 2013, č. j. [Anonymizováno] ze dne 29. 10. 2013, č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 4. 2016, č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 4. 2016, č. j. [Anonymizováno] ze dne 19. 4. 2016, č. j. [Anonymizováno] ze dne 19. 4. 2016, č. j. [Anonymizováno] ze dne 27. 4. 2016, kterými bylo dle zákona o půdě rozhodnuto o restitučních nárocích žalobce na vydání pozemků, specifikovaných blíže v uvedených rozhodnutích. Žalovaná rozhodla tak, že žalobce neurčila vlastníkem v rozhodnutí specifikovaných pozemků. Žalobce je pak dědicem [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], který je uváděn v rozhodnutích, po kterém žalobce a jeho bratr [tituly před jménem] [jméno FO] nabyli majetek v rozsahu restitučních nároků dle usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 16. 5. 2012, č. j. [spisová značka]. S ohledem na skutečnost, že bylo rozhodnuto, že žalobci a jeho rodině nebudou pozemky uvedené v citovaných rozhodnutích v restituci vydány, má žalobce nárok na převod náhradních pozemků.

2. Žalobce opakovaně, dlouhodobě a marně žádal o uspokojení svého restitučního nároku, avšak dosud mu nebyl přidělen žádný odpovídající náhradní pozemek. První žádost rodiny žalobce byla podána již v roce 1991 a příslušný orgán oznámil její zaevidování v roce 1993. Přesto doposud nebylo rozhodnuto o celém nároku žalobce. Žalobce považuje postup státních orgánů za liknavý a svévolný, a jediným řešením tak bylo podání žaloby, neboť žalovaná dlouhodobě neplní své zákonné povinnosti a při evidenci jeho restitučního nároku nepostupuje správně a eviduje jeho nárok v nesprávné výši. Žalovaná eviduje jeho nárok ve výši pouze 250 770,15 Kč, ačkoliv dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne 30. ledna 2017 činí správná výše jeho restitučního nároku 9 596 740 Kč. V důsledku toho mu byla znemožněna účast ve veřejných nabídkách na přidělení náhradních pozemků, protože byl vždy hodnocen jako osoba s nedostatečným nárokem. Žalovaná odmítá přecenit přes dostupné podklady nárok žalobce, a to vše, přestože žalovaná disponuje veškerými prostředky k určení skutečné výše restitučního nároku. Žalobce musel potřebné doklady dohledávat vlastními silami a zjistil, že žalovaná měla některé z nich již k dispozici. Dále žalobce poukazuje na to, že žalovaná dlouhodobě upřednostňuje úplatné převody pozemků na jiné subjekty před uspokojováním restitučních nároků oprávněných osob. Argumentuje, že v posledních letech žalovaná převedla velké množství lukrativních pozemků formou veřejné dražby či přímého prodeje, zatímco restituentům nabízí pouze méně hodnotné a obtížně využitelné pozemky, oproti pozemkům, které byly rodině žalobce odňaty, přičemž žalobce má za to, že má nárok na vydání takových pozemků, které budou odpovídat kvalitou, polohou i velikostí pozemkům nevydaným.

3. Žalobce uváděl konkrétní případy převodů pozemků na třetí osoby mimo režim veřejné nabídky, kdy stát umožnil výhodný nákup pozemků osobám, které restituční nároky získaly spekulativním způsobem, zatímco oprávněné osoby jako žalobce zůstávají neuspokojeny. Žalobce rovněž odkazoval na judikaturu, dle které nemá ani smysl, aby se účastnil veřejných nabídek s ohledem na výši uznaného nároku žalovanou. Otec žalobce se účastnil nabídky pozemků, kterou prohrál, neboť jeho nárok nebyl přeceněn. Přesto se i sám žalobce pokusil zúčastnit nabídky, ale jeho žádost byla žalovanou vyloučena pro nedostatečný nárok. Za další projev svévole ze strany žalované žalobce namítal pokusy žalované o převod pozemku p. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] na třetí osobu, to v době, kdy o vydání předmětného pozemku rodina žalobce usilovala a ve věci probíhalo řízení u Okresního soudu [adresa]. Jako další příklad svévole žalobce považoval skutečnost, že již v roce 1992 požádal o navrácení pozemku vedeného ve starší evidenci jako pozemek [Anonymizováno], v nové evidenci veden jako pozemek parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa] v katastrálním území [adresa], ale žalovaná přesto v roce 1993 převedla pozemek na třetí osobu, která pozemek zastavěla, na základě čehož žalovaná v roce 2016 rozhodla, že pozemek nelze vydat.

4. Zásadním problémem v ocenění pozemků odňatých rodině žalobce je skutečnost, že žalovaná pozemky označuje jako zemědělské a také je tak oceňuje, přestože se jednalo o pozemky určené k zastavění. Jedná se o pozemky parc. č. [Anonymizováno] v kat. území [adresa], obec [adresa]. Vlastnické právo ke všem odňatým pozemkům, s výjimkou [Anonymizováno], přešlo z rodiny žalobce na stát dne 30. 4. 1954, a to na základě Výměru ÚNV [právnická osoba], zemědělský referát zn. [Anonymizováno]. ze dne 30. 4. 1954, ve znění Opravného rozhodnutí ÚNV [právnická osoba], zemědělský referát zn. [Anonymizováno]. ze dne 5. 11. 1954. Vlastnické právo k odňatému pozemku [Anonymizováno] přešlo z rodiny žalobce na stát dne 22. 1. 1969, a to na základě vyvlastňovacího Rozhodnutí ONV v [adresa] dne 22. 1. 1969. Dle názoru žalobce, i s ohledem na konstantní judikaturu, je pro určení charakteru odňatých pozemků zpravidla rozhodujícím kritériem začlenění pozemku do funkční plochy v územně plánovací dokumentaci ke dni přechodu vlastnického práva na stát, kdy není nezbytně nutné, aby bylo nutné formální schválení územně-plánovací dokumentace.

5. Územně plánovací dokumentace platná k 30. 4. 1954, obsahující přehledné regulační a zastavovací plány pro oblast [Anonymizováno] zpracované Státní regulační komisí v roce 1938, potvrzuje, že odňaté pozemky měly v době jejich přechodu na stát převážně stavební charakter. Platnost této regulace k uvedenému datu je navíc výslovně potvrzena i v návrhu rady ÚNV na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán [Anonymizováno] města ze dne 24. 6. 1958. Tento dokument odkazuje na tehdy stále platný regulační plán Státní regulační komise z roku 1938, který určoval část řešeného území pro výstavbu rodinných domů, zejména v severní části, kde měla proběhnout výstavba [Anonymizováno] města.

6. Skutečnost, že tato regulace byla v platnosti i v průběhu 50. let, potvrzuje i zápis ze stavební komise konané dne 19. 9. 1950, která se zabývala výstavbou bytového domu v severní části (ulice [Anonymizováno], dnes [adresa]). V tomto zápisu je výslovně uvedeno, že dané území je regulováno platným přehledným plánem. Dále výřez z cenové mapy z roku 1938 (Inv. č. [Anonymizováno]), která byla v užívání státní správy až do konce 70. let, dokládá, že nevydané pozemky byly již v roce 1938 určeny k zastavění. Ceny v této mapě byly relevantní i v období přechodu vlastnického práva na stát a mapa zároveň obsahuje zákres tehdejších regulačních plánů.

7. Odňatý pozemek [Anonymizováno] byl navíc vyvlastněn výslovně za účelem průmyslové výstavby a vybudování komunikace. Platnost regulačních plánů k datu vyvlastnění potvrzuje také dopis Ředitelství pro regulaci a výstavbu města ze dne 18. 12. 1947 adresovaný [jméno FO]. Tento dopis obsahuje odkaz [tituly před jménem] [jméno FO], jednajícího za Ministerstvo zemědělství, na zásady obsažené v regulačním plánu z roku 1938. Tento dokument jasně prokazuje, že regulační plán z roku 1938 byl považován za platnou územně plánovací dokumentaci ještě v roce 1947 a že podle něj v katastrálním území [adresa] reálně probíhala výstavba.

8. Z výřezu velkého regulačního plánu vyhotoveného v roce 1931 je patrné, že již tehdy byla část území, později upravená plánem z roku 1938, určena k zastavění. Stejně tak [adresa] z roku 1940, který obsahuje zakreslení regulačního plánu z roku 1938, potvrzuje pokračující vývoj v souladu s tímto plánem. Všechny tyto podklady dokládají, že regulační plán z roku 1938 byl v praxi využíván a jeho platnost přetrvávala. Potvrzuje to i rozhodnutí ÚNV z roku 1958, které na něj odkazuje jako na platnou regulaci.

9. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu je žalobce přesvědčen, že již není reálně možné doložit více důkazů prokazujících, že v období od roku 1931 do roku 1958 bylo s pozemky v části „[adresa]“ nakládáno v souladu s předloženou územně plánovací dokumentací. Žalobce v této souvislosti odkazuje na dodatek č. 2 ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno], který se podrobně věnuje genezi územně plánovací dokumentace a jejímu výkladu. Z dodatku č. 1 ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne 14. 6. 2017, rovněž vyplývá, že komunikace zakreslené v regulačních plánech byly určeny k zastavění, což odpovídá tehdejším urbanistickým zásadám.

10. Celkový restituční nárok rodiny žalobce činí 38 386 960 Kč, přičemž žalobci z této částky náleží jedna čtvrtina, tedy 9 596 740 Kč. Žalobce svůj restituční nárok v této výši uplatňuje.

11. Žalobce si s ohledem na výše uvedenou argumentaci vybral následující pozemky k uspokojení jeho nároku v k. ú. [adresa] pozemky p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], v k. ú. [adresa] pozemek [Anonymizováno], v k. ú. [adresa] pozemky p. č. [Anonymizováno], v k. ú. [právnická osoba] pozemky p. č. [Anonymizováno]. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila.

12. Argumentace žalované se dá shrnout tak, že pozemky, které nebyly rodině žalobce vydány, nebyly svou povahu stavební, ale byly zemědělské, žalobce tak nemá restituční nárok ve výši, jak uvádí, jeho restituční nárok činil pouze 4 665 689 Kč a ten již byl zcela vyčerpán. Žalovaná potvrdila, že názoru žalobce bylo některými soudy přitakáno, ale žalované se podařilo opatřit nové důkazy, že tvrzený severní regulační plán nenabyl platnosti a není možné jej považovat za relevantní podklad pro určení stavební ceny pozemků. Žalovaná toto tvrzení opírá zejména o oponentní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a nákres stavebního obvodu č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], jakož i výkres stavebního obvodu [Anonymizováno] a posouzení [jméno FO] ze dne 2. 5. 1956. a nákres stavebního obvodu č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

13. Žalovaná vychází ze zemědělské evidence nevydaných pozemků a jejich určení zákonem č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě a výkupními výměry z roku 1952 a 1954 k zemědělskému užívání a z nicotnosti severního regulačního plánu pro jeho neschválení Státní regulační komisí a nepotvrzení ministrem veřejných prací.

14. Žalovaná tvrdí, že dobový „[adresa] regulační plán“ nenabyl platnosti (ani ho neschválila Státní regulační komise, ani ho nepotvrdil tehdejší ministr veřejných prací), ani nenabyl existence. Jde proto o pouhý návrh, nikoli právně závazný dokument. Na podporu svého stanoviska předkládá žalovaná mimo jiné i znalecký „oponentní posudek“ [tituly před jménem] [jméno FO], podle nějž se při oceňování [Anonymizováno] pozemků nelze opírat o neexistující (neschválený) regulační plán. Ve skutečnosti se v dané době stavělo podle konkrétních stavebních obvodů (např. stavební obvod č. [Anonymizováno] či č. [Anonymizováno]), které se ale netýkaly většiny pozemků žalobce. Podle žalované je nutno pozemky hodnotit hlavně podle reálné územně plánovací dokumentace platné k datu jejich přechodu na stát (1952, 1954). Údajný „[Anonymizováno] regulační plán“ nebyl nikdy schválen, a tudíž není platným podkladem pro ocenění. Žalovaná proto považuje většinu nevydaných pozemků za zemědělské. Tím je jejich cena výrazně nižší, než uvádí žaloba (která vychází z posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a nově i z posudku od znalecké kanceláře [právnická osoba], ale tyto posudky podle žalovaného opomíjejí reálný stav a právní platnost plánů). Žalovaná rovněž nesouhlasila s dezinterpretací stanoviska [Anonymizováno] k regulačním plánům, které je dle jejího názoru mylně interpretováno. V dalším vyjádření, které si žalovaná obstarala, [Anonymizováno] jednoznačně potvrdil, že ve sdělení ze dne 9. 2. 2017 platnost [Anonymizováno] regulačního plánu nijak nepřisuzoval.

15. Klíčovou otázkou se dle žalovaného ukazuje určení, zda byly předmětné pozemky při odnětí stavební nebo zemědělské. Předložené znalecké posudky (zejména od [tituly před jménem] [jméno FO] a posudek [jméno FO]) si vzájemně odporují v závěru, zda „[adresa] regulační plán“ mohl (či nemohl) založit stavební charakter pozemků. Žalovaná odkazuje na judikaturu, podle níž by se soud měl seznámit s názory obou znalců a případně ustanovit dalšího (revizního) znalce, aby vyhodnotil tento rozpor. Žalovaná rovněž poukazuje na to, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svých starších posudcích posuzoval pozemky ještě jinak (podle stavu v roce 1991), což je v rozporu s judikaturou (která žádá, aby se zkoumal stav ke dni přechodu na stát). Jeho novější posudky pak dřívější vlastní závěry popírají a kladou důraz právě na údajný plán z 30. let. To vše se promítá do věrohodnosti celého ocenění. Žalovaná rovněž nesouhlasila s tím, jak se soudy vypořádaly s rozpornými znaleckými posudky, neboť dle jejího názoru nepostupovaly dle zákona a závazné judikatury. Žalovaná tak uzavírá, že žaloba je nedůvodná, jelikož tzv. [Anonymizováno] regulační plán byl (podle nově zjištěných důkazů) pouhým návrhem, a proto neexistoval žádný platný podklad, který by z pozemků činil stavební parcely; restituční nároky žalobce už byly přiřazením náhradních pozemků dostatečně pokryty, a to dokonce v hodnotě přesahující zbylé požadavky; domněnku, že se na severních malešických pozemcích stavělo podle neschváleného „[Anonymizováno]“ plánu, žalovaná vyvrací doložením, že skutečná výstavba probíhala na základě stavebních obvodů či jiných schválených plánů (např. stavební obvod č. [Anonymizováno] či č. [Anonymizováno]), které se netýkaly parcel původně patřících rodině žalobce. Žalovaná pak rozporovala i další důkazy předložené žalobcem, které měly poukazovat na pozemky jako na stavební.

16. K převoditelnosti pozemků žalovaná namítala, že pozemky p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k. ú. [adresa], jsou na žalobce nepřevoditelné, neboť jsou určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, a to přeložkou silnice [Anonymizováno]. K pozemku p. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], žalovaná namítala, že pozemek leží v přírodní památce „[Anonymizováno]“. Převoditelnosti pozemků p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k.ú. [adresa] pozemku p. č. [Anonymizováno] v l. ú. [adresa] a pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], nebránila žádná překážka.

17. Soud v rámci svého rozhodnutí v prvé řadě upozorňuje na specifičnost projednávané věci. O nároku žalobce, a také jeho rodiny, bylo soudy již rozhodováno a žalobám bylo vyhověno. O nárocích rozhodoval i Nejvyšší soud a Ústavní soud (jak ostatně odkazoval i žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu na straně 22 a 23 své žaloby a žalobce předložil aktuální rozhodnutí nižších soudů a Nejvyššího soudu a Ústavního soudu). V obdobné věci bylo rozhodnuto o nároku bratra žalobce rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno], č. j. [spisová značka], který byl zčásti změněn a zrušen rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 24. 1. 2023, č. j. [spisová značka], kdy v této věci rozhodoval i Ústavní soud svým usnesením ze dne 31. 1. 2024, sp. zn. [Anonymizováno], přičemž krajský soud se ztotožnil se závěry okresního soudu ohledně ocenění pozemků jako stavebních, tomuto ničeho nevytkl ani Ústavní soud, důvod změny a částečného zrušení rozsudku byl v otázce možnosti vydat konkrétní pozemky. Dále bylo rozhodnuto o nároku žalobce rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 15. 12. 2022, č. j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [adresa], č. j. [spisová značka]. Stejně tak bylo rozhodnuto ve věci bratra žalobce rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 16. 8. 2023, č. j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne 22. 1. 2023, č. j. [spisová značka], kdy dovolání proti tomuto rozsudku bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2024, č. j. [spisová značka].

18. Argumentace žalované byla vždy vyvrácena a soudy dospěly opakovaně k závěru, že pozemky nevydané rodině žalobce v [Anonymizováno] je nutné ohodnocovat jako stavební. Soudy se již několikrát s argumentací žalované vypořádaly a vysvětlily, proč ji nelze akceptovat a proč nelze akceptovat jí předložené znalecké posudky. Tato rozhodnutí jsou ostatně závazná pro účastníky řízení, kdy opakovaně byla v těchto řízeních řešena otázka výše nároku žalobce a jeho rodiny a postupu žalované vůči žalobci a jeho rodině a tyto otázky jsou již několikrát vyřešeny, a to v neprospěch žalované. Soud tak byl v projednávané věci veden i zásadami vyslovenými v § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdy žalobce mohl důvodně očekávat, že je ho žaloba bude rozhodnuta stejně, jak již bylo předtím vícekrát rozhodnuto, neboť se v rámci jeho žalob řeší stále stejné skutkové okolnosti a právní otázky (postup žalované vůči žalobci, ocenění nevydaných pozemků jako stavebních, nebo jako zemědělských) a žalobce se pouze u různých soudů domáhá jiných pozemků, přičemž opakovaně je jeho argumentům soudy přisvědčeno, včetně Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Zásada vyslovená v § 13 o. z. předpokládá, že věc bude rozhodnuta obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se se shoduje v podstatných znacích. Přeneseno na poměry žalobce, jeho postavení je ve světle této zásady ještě silnější, neboť se v jeho věci nejedná o obdobný jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se shoduje v podstatných znacích, ale jedná se o naprosto totožný případ se stejným skutkovým základem a stejnými právními otázkami. Je nasnadě vyslovit závěr, že se jedná už o věc, která je již natolik najisto postavena, že nebude námitek proti základu nároku žalobce. Bohužel žalovaná opakovaně neakceptuje stále stejná rozhodnutí soudů a stále trvá na své mylné argumentaci. Žalovaná už touto absencí akceptace rozhodnutí soudů, včetně Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, prokazuje, že postupuje ve vztahu k žalobci a jeho nárokům liknavě a svévolně, prohlubuje tím újmu, které byla žalobci a jeho rodině, jako restituentům způsobena a v neposlední řádě také neodůvodněně navyšuje náklady státu a žalobce a zbytečně zatěžuje soudy, které musí opakovaně řešit námitky žalované, které již byly vyřešeny. Soud se tak rozhodl aplikovat zásady vyslovené § 13 o. z. do jejich plných důsledků a pouze přezkoumal, zda se jedná o totožný případ, jako v předchozích rozhodnutích a zda žalovaná skutečně uplatnila novou argumentaci, jak uváděla ve svém vyjádření k žalobě. Soud byl veden i závěrem, že pokud by rozhodl odlišně od předchozích rozhodnutí soudu, bylo by nutné tuto odchylku náležitě odůvodnit. K závěru, že je nutné se odchýlit od dosavadní rozhodovací praxe, soud v projednávané věci nedospěl, přičemž soud dospěl k závěru, že žalovaná v projednávané věci argumentuje stejně, jako v již rozhodnutých sporech žalobce a jeho rodiny a žalované, nepředkládá nové důkazy oproti předchozím řízením (jak uváděla), žalovaná neuvedla žádné nové skutečnosti na podporu své argumentace a soud se neměl od dřívějších rozhodnutí důvod odchylovat. S ohledem na tuto skutečnost soud považuje za nadbytečně vyčerpávajícím způsobem znovu vypisovat veškerá jednotlivá zjištění učiněná z jednotlivých důkazů a soud uvede souhrnná skutková zjištění z důkazů předložených žalobcem a žalovanou, tam kde je to vhodné, kdy se soud zaměří především na argumentaci žalované, o které tvrdí, že je nová, proč nelze použít znalecké posudky a v čem se žalovaná ve své argumentaci mýlí. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

19. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je osobou oprávněnou, kterému přísluší náhrada za nevydané pozemky jeho rodiny na základě Rozhodnutí [právnická osoba] – Pozemkového úřadu [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 5. 1999, č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 5. 1999, ve znění oznámení o opravě písařské chyby č. j. [Anonymizováno] ze dne 25. 6. 1999, č. j. [Anonymizováno] ze dne 24. 11. 1999, č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 10. 2000, č. j. [Anonymizováno] ze dne 23. 3. 2001, č. j. [Anonymizováno] ze dne 28. 5. 2002, Rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne 28. 11. 2003, č. j. [Anonymizováno] ze dne 1. 4. 2004, č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 8. 2008, č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 8. 2010, č. j. [Anonymizováno] ze dne 24. 7. 2012, č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 7. 2012, Rozhodnutí [právnická osoba] – Krajského pozemkového úřadu pro [právnická osoba] č. j. [Anonymizováno] ze dne 25. 9. 2013, č. j. [Anonymizováno] ze dne 29. 10. 2013, č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 4. 2016, č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 4. 2016, č. j. [Anonymizováno] ze dne 19. 4. 2016, č. j. [Anonymizováno] ze dne 19. 4. 2016, č. j. [Anonymizováno] ze dne 27. 4. 2016, kterými bylo dle zákona o půdě rozhodnuto o restitučních nárocích žalobce na vydání pozemků, specifikovaných blíže v uvedených rozhodnutích. Žalovaná rozhodla tak, že žalobce neurčila vlastníkem v rozhodnutí specifikovaných pozemků. Restituční nárok žalobce byl doposud uspokojen minimálně co do výše 8 324 030,33 Kč a maximálně co do výše 8 325 082 Kč.

20. Převoditelnosti pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] na žalobce nebrání žádné skutečnosti, jeho hodnota je 107 377,95 Kč. Převoditelnosti pozemku p. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa] na žalobce nebrání žádné skutečnosti, jeho hodnota je 48 692,37 Kč. Převoditelnosti pozemku p. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa] na žalobce nebrání žádné skutečnosti, jeho hodnota je 311 982,42 Kč. Převoditelnosti pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] na žalobce nebrání žádné skutečnosti, jeho hodnota je 10 047,94 Kč. Hodnota pozemku p. č. [hodnota], k. ú. [adresa] je 12 949,20 Kč. Hodnota pozemku p. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa] je 110 546,80 Kč, jeho převoditelnosti nebrání žádné skutečnosti. Hodnota pozemku p. č. [Anonymizováno]. ú. [adresa] je 18 047,51 Kč.

21. Z rozhodnutí soudů na č.l. 18-50, 66-68, 173-195 soud zjistil, že soudy opakovaně vyhověli žalobám žalobce a rodiny žalobce, kterými se domáhaly nahrazení projevu vůle žalované s převodem náhradních pozemků za pozemky nevydané v restitučním řízení, tak jako v projednávané věci a za stejných skutkových okolností. V obdobné věci bylo rozhodnuto o nároku bratra žalobce rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno], č. j. [spisová značka], který byl zčásti změněn a zrušen rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 24. 1. 2023, č. j. [spisová značka], kdy v této věci rozhodoval i Ústavní soud svým usnesením ze dne 31. 1. 2024, sp. zn. [Anonymizováno], přičemž krajský soud se ztotožnil se závěry okresního soudu ohledně ocenění pozemků jako stavebních, tomuto ničeho nevytkl ani Ústavní soud, důvod změny a částečného zrušení rozsudku byl v možnosti vydat konkrétní pozemky. Dále bylo rozhodnuto o nároku žalobce rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 15. 12. 2022, č. j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [adresa], č. j. [spisová značka]. Stejně tak bylo rozhodnuto ve věci bratra žalobce rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 16. 8. 2023, č. j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne 22. 1. 2023, č. j. [spisová značka], kdy dovolání proti tomuto rozsudku bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2024, č. j. [spisová značka]. Nalézací soudy ani jednou nepřisvědčily argumentaci žalované a dospěly k závěru, že je nutné nevydané pozemky oceňovat jako stavební, své rozhodnutí řádně zdůvodnily, vypořádaly se s námitkami žalované ohledně znaleckých posudků, jak bylo ostatně konstatováno soudy nadřízenými, přičemž oběma stranám jsou tyto rozsudky a jejich obsah znám.

22. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 16. 8. 2023, č. j. [spisová značka], č. l. 173 soud zjistil, že soud vyhověl ve věci bratra žalobce jeho žalobě proti žalované na nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků. Ve věci se jednalo o stejný skutkový základ jako v projednávané věci, stejné byly i argumenty žalobce a žalované. Okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná ve vztahu k bratrovi žalobce postupovala liknavě a svévolně, když nepřecenila jeho restituční nárok a oceňovala nevydané pozemky jako zemědělské. Soud neakceptoval argumentaci žalované, která byla totožná s argumentací v projednávané věci, že pozemky je nutné ocenit jako zemědělské, soud se vypořádal i s tím, proč nelze vycházet z posudku [tituly před jménem] [jméno FO] předloženého žalovanou a proč vycházel ze [Anonymizováno] regulačního plánu při posouzení povahy pozemků jako stavebních.

23. Z rozsudku Krajského soudu [Anonymizováno] ze dne 22. 1. 2023, č. j. [spisová značka], č. j. 187, soud zjistil, že odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne 16. 8. 2023, č. j. [spisová značka], jako zcela správný, přičemž odvolací soud se ztotožnil s argumentací okresního soudu. Krajský soud se rovněž podrobně vypořádal s tím, proč nelze v řízení vycházet z posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Odvolací soud odkazoval i na další řízení, která byla již řešena v rámci sporů mezi rodinou žalobce a žalovanou, kdy konstatoval, že vše již bylo vyjudikováno nejen Nejvyšším soudem, ale částečně i Ústavním soudem.

24. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2024, č. j. [spisová značka], č. l. 194, soud zjistil, že dovolání proti rozsudku Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne 22. 1. 2023, č. j. [spisová značka], bylo odmítnuto. Nejvyšší soud konstatoval, že se odvolací soud nezpronevěřil judikatuře ohledně znaleckých posudků a jejich hodnocení jako důkazu v soudním řízení, vyjádřil se i proč nelze použít znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který opomíjí tzv. [adresa] regulační plán. Nejvyšší soud zmínil i opakované spory rodiny žalobce, které již byly soudy vyřešeny.

25. Z nákresu č.l. 89 soud zjistil, že se jedná o plánovaný nákres pro stavební obvod č. [Anonymizováno] v [adresa] ze dne 23. 11. 1948 s plánovanou výstavbou nad a pod [Anonymizováno].

26. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa] soud zjistili, že úkolem znalce bylo vypracovat částečně oponentní pozemek ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno]., tedy zda je správně použít k ocenění pozemků v [Anonymizováno] návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno], inv. č. [Anonymizováno] a zda je dovoditelný stavební charakter pozemků podle jiných kritérií a znalec rovněž znalec oceňoval pozemky, které nebyly žalobci a jeho rodině vydány, a to [Anonymizováno] Znalec se v posudku věnoval jednotlivým pozemkům, zachytil je v leteckých snímcích a na plánech. Znalec dospěl k závěru, že shora uvedený návrh nelze použít k ocenění pozemků, a proto pozemky ocenil jako zemědělské, ani z jiných dokumentů toto nelze dovodit, kdy v době přechodu pozemků na stát není dochovala žádná územně plánovací dokumentace [Anonymizováno], z následné výstavby nelze dovozovat charakter pozemků jako stavebních v době přechodu na stát, ty byly určeny k zemědělskému hospodaření Státního statku [adresa]. Z porovnání leteckých snímků je zřejmé, že na území neprobíhala výstavba, naopak docházelo k výstavbě dle plánu stavebního obvodu č. [Anonymizováno], nikoli dle regulačního plánu, kdy zástavba je mimo území oceňovaných pozemků. K posudku jsou pak přiloženy přílohy, ze kterých znalec vycházel.

27. Z výkresu č.l. 91 soud zjistil, že ten zachycuje stavební obvod [Anonymizováno].

28. Z vyjádření odboru pro výstavbu č.l. 92 z 11. 5. 1956 soud zjistil, že odbor posoudil záměr výstavby 85 bytových jednotek v [adresa], [Anonymizováno], kdy projekt byl v souladu s dispozicemi plánu pro stavební obvod č. [Anonymizováno].

29. Z nákresu [Anonymizováno] regulačního plánu č.l. 93 (a čitelnější elektronické verze ISAS) soud zjistil, že se jedná o návrh přehledného regulačního plánu a zastavovacího plánu pro část území [adresa] s přilehlými částmi [adresa], mezi státními silnicemi [Anonymizováno] u plánu je poznámka „nepotvrzen 1938. Plán se váže k dokumentu [Anonymizováno]. Plán zachycuje území mezi dvěma silnicemi, které je vymalováno zelenou barvou s domy a ulicemi.

30. Z nákresu [Anonymizováno] regulačního plánu č.l. 94 (a čitelnější elektronické verze ISAS) soud zjistil, že se jedná o návrh přehledného regulačního plánu a zastavovacího plánu pro část území [adresa]. U plánu je poznámka, že byl schválen regulační komisí 18. 2. 1936, podepsán a potvrzen.

31. Ze žádosti ze dne 6. 8. 2020 č.l. 96 soud zjistil, že zástupce žalované žádal [Anonymizováno] [adresa] o poskytnutí informací ohledně dřívějšího sdělení č.j. [Anonymizováno] a [č. účtu].

32. Z vyjádření 2. 9. 2020 č.l. 95 soud zjistil, že [Anonymizováno] [adresa] sdělil zástupci žalované ke svým dřívějším sdělením č.j. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], že předmětem sdělení nebylo hodnocení právní relevance plánu [Anonymizováno], neboť na základě dostupné dokumentace nejsou schopni potvrdit právní relevanci plánu a hodnocení ani nepatří do jejich působnosti. Předmětem sdělení bylo pouze poskytnutí informací koncipovaných na základě dostupné dokumentace.

33. Z e-mailové komunikace č.l. 97–98 soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] byla dne 15. 6. 2020 dotazována na sdělení, zda regulační plán [Anonymizováno] nabyl platnosti, zda byl projednán a schválen a zda platnost vyplývá z dopisu [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ze dne 18. 12. 1947, zápisu o stavební komisi ze dne 19. 6. 1950 a návrhu rady ÚNV na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán ze dne 24. 6. 1958 a zda platil pro [Anonymizováno] část [Anonymizováno] jiný územní plán v letech 1952-1954. [tituly před jménem] [jméno FO] sdělila, že podle evidované dokumentace se pouze domnívá, že plán byl vyložen, ale neschválen. Zaslaný dopis [Anonymizováno] platnost plánu nedokazuje, neboť se v něm uvádí, že „stavební obvod podrobuje se zásadám, jak jsou uvedeny v regulačním plánu z r. 1938“, ale není v něm uvedeno, že jednoznačně platil, pouze, že bude návrh ctít. Ani zaslaný zápis o kolaudaci objektu toto neprokazuje. Schválený stavební program výstavby [Anonymizováno] se týká plánované výstavby po roce 1958 a nezmiňuje předchozí dokumentaci, v archivu jiná dokumentace z let 1952-1954 není evidována.

34. Z rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 4. 2. 2021, č. j. [spisová značka] (č. l. 99 a ISAS) soud zjistil, že soud nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobci (kdy jedním z nich byl i [Jméno žalobce]) smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu, zčásti byla žaloba zamítnuta. Soud dospěl k závěru, že je nutné nevydané pozemky v dané době oceňovat jako zemědělské.

35. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 20. 11. 2018, č. j. [Anonymizováno] (č. l. 101 a ISAS), soud zjistil, že soud nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu. Soud dospěl k závěru, že minimálně u části pozemků ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) byl prokázán jejich stavební charakter a restituční nárok byl v dostatečné výši pro vydání náhradních pozemků požadovaných žalobcem, proto se soud nezabýval dalšími pozemky, jejichž charakter byl sporný, kdy soud výslovně uvedl, že „Z tohoto pohledu bylo v tomto řízení nadbytečné zabývat se otázkou stavebního charakteru ostatních pozemků, které byly zahrnuty v Přehledném regulačním a zastavovacím plánu, u něhož bylo dohledáno pouze vyložení, nikoliv potvrzení.“ 36. Ze stavebně-technické dokumentace č.l. 102-105 z října 2014 soud zjistil, že se jedná o výňatek dokumentu k nevydaným pozemkům rodiny žalobce. Na pozemcích [Anonymizováno] [Anonymizováno] v roce 1953 neprobíhala podle ortofotomapy výstavba, dle územního plánu z roku 1955 se plochy nacházely mimo území dotčené plánem. Podle návrhu směrného a územního plánu z roku 1964 se pozemky nacházely v obytném území souvislé zástavby. Na pozemcích [Anonymizováno] [Anonymizováno] neprobíhala v roce 1953 dle ortofotomapy výstavba, dle územního plánu z roku 1955 se plochy nacházely mimo území dotčené plánem. Podle návrhu směrného a územního plánu z roku 1964 se pozemky nacházely v ploše skladu, komunálních služeb a místní výroby. Na pozemku [Anonymizováno] v roce 1953 neprobíhala podle ortofotomapy výstavba, dle územního plánu z roku 1955 se plochy nacházely mimo území dotčené plánem. Podle návrhu směrného a územního plánu z roku 1964 se pozemek nacházel v ploše komunikace. Na pozemcích [Anonymizováno] v roce 1953 neprobíhala podle ortofotomapy výstavba, dle územního plánu z roku 1955 se plochy nacházely mimo území dotčené plánem. Podle návrhu směrného a územního plánu z roku 1964 se pozemky nacházely v ploše skladu, komunálních služeb a místní výroby. Na pozemcích [Anonymizováno] [Anonymizováno] roce 1953 neprobíhala podle ortofotomapy výstavba, dle územního plánu z roku 1955 se plochy nacházely mimo území dotčené plánem. Podle revise směrného a územního plánu z roku 1964 se pozemky nacházely v ploše veřejné zeleně. Na pozemcích [Anonymizováno] [Anonymizováno] neprobíhala podle ortofotomapy výstavba, dle územního plánu z roku 1955 se plochy nacházely mimo území dotčené plánem. Podle návrhu směrného a územního plánu z roku 1964 se pozemky nacházely v ploše vybavenosti. Na pozemku [Anonymizováno] v roce 1953 neprobíhala podle ortofotomapy výstavba, dle územního plánu z roku 1955 se plochy nacházely mimo území dotčené plánem. Podle návrhu směrného a územního plánu z roku 1964 se pozemek nacházel v ploše veřejné zeleně. Z tabulek č.l. 106-107 soud zjistil, že obsahují seznam pozemků a jejich postupný vývoj v územním plánu.

37. Ze znaleckých posudků č.l. 126-157 [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]., soud zjistil, že se jedná o znalecké posudky vypracované v roce 2014 pro potřeby žalobce ve stavu k roku 1991, kterými byly ohodnoceny pozemky nevydané rodině žalobce jako stavební, posudky obsahují specifikaci pozemků jejich umístění v prostoru a územních plánech.

38. Z protokolu o jednání č.l. 158-165 soud zjistil, že u Okresního soudu v [adresa] byl dne 15. 3. 2018 ve věci účastníků vyslechnut znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]., který vysvětloval, že znalecké posudky pro žalobce v roce 2014 vypracoval ve stavu pozemků k roku 1991, neboť nebyla dosud ustálena judikatura, jak mají být pozemky oceněny a postupoval dle zadání objednatele, k jakému období má být stav pozemků hodnocen. V druhém posudku pak vycházel z toho, jak byly pozemky vedeny ke dni vyvlastnění.

39. Z protokolu o jednání č.l. 162-165, že u Okresního soudu v [adresa] byl dne 15. 3. 2018 ve věci účastníků vyslechnut znalec [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]., který uvedl, že vycházel ze skutečnosti, že ještě před druhou světovou válkou existoval v [Anonymizováno] regulační plán, který byl částečně schválený, některé jeho části schváleny nebyly, ale byly řádně vyvěšeny. V roce 1950 vyšlo nařízení, které stanovilo, že pokud směrné regulační plány byly řádně vyvěšeny a následně nebyly schváleny, může ONV vycházet z toho, že jsou schválené a platné, což se stal o i v [Anonymizováno], ale znalec neměl dokumenty k dispozici. V rámci e-mailu č.l. 166 znalec soudu sdělil, že Usnesení rady národního výboru k plánům měl, půjčil jej ale kolegovi a ten neví, kam ho uložil, kopii si neudělal.

40. Z leteckého snímku na č.l. 167 soud zjistil, že se jedná o snímek domovní zástavby na [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

41. Z přehledu dosud schválených územních plánů [Anonymizováno] č. l. 169 soud zjistil, že první schválený územní plán je z 31. 12. 1961 a schválen byl 22. 4. 1964.

42. Z rozhodnutí [Anonymizováno] – Pozemkového úřadu [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 5. 1999, č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 5. 1999, ve znění oznámení o opravě písařské chyby č. j. [Anonymizováno] ze dne 25. 6. 1999, č. j. [Anonymizováno] ze dne 24. 11. 1999, č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 10. 2000, č. j. [Anonymizováno] ze dne 23. 3. 2001, č. j. [Anonymizováno] ze dne 28. 5. 2002, Rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] č. j. [Anonymizováno] dne 28. 11. 2003, č. j. [Anonymizováno] ze dne 1. 4. 2004, č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 8. 2008, č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 8. 2010, č. j. [Anonymizováno] ze dne 24. 7. 2012, č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 7. 2012, Rozhodnutí [právnická osoba] – Krajského pozemkového úřadu pro [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne 25. 9. 2013, č. j. [Anonymizováno] ze dne 29. 10. 2013, č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 4. 2016, č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 4. 2016, č. j. [Anonymizováno] ze dne 19. 4. 2016, č. j. [Anonymizováno] ze dne 19. 4. 2016, č. j. [Anonymizováno] ze dne 27. 4. 2016 (přílohy 1 – 20 předložené žalobcem, jak jsou založeny v přílohové obálce) bylo zjištěno, že nebylo možné vydat pozemky žalobci, jeho sourozencům a právním předchůdcům, respektive jejich části z důvodu existence překážek uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Bylo proto rozhodnuto, že oprávněným osobám, resp. jejich dědicům, přísluší náhrada v podobě nároku na vydání náhradního pozemku, případně finanční náhrada. Jednalo se o následující pozemky: - č.j. [Anonymizováno] ze dne 26. 5. 1999, dle PK parc. č. [Anonymizováno] role o výměře 18 310 m, dle KN parcelní čísla [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], - č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 5. 1999, ve znění oznámení o opravě písařské chyby č. j. [Anonymizováno] ze dne 25. 6. 1999, dle PK části pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] role o výměře 104 m (dle KN parcelní číslo [Anonymizováno], [Anonymizováno], část [Anonymizováno] a [hodnota], [Anonymizováno] a části [Anonymizováno], [Anonymizováno]), dle PK části pozemku parcelní číslo [hodnota] o výměře 998 m, později přečíslovaného na [Anonymizováno] (dle KN části parcelních čísel [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a celá [Anonymizováno], dle PK části pozemku parcelní číslo [hodnota] o výměře 1 475 m (dle KN části parcelních čísel [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), - č.j. [Anonymizováno] ze dne 24. 11. 1999, dle PK pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] o výměře 5 983 m (dle KN část parcelního čísla [Anonymizováno]), dle PK parcelní číslo [Anonymizováno] o výměře 8 265 m (dle KN část parcelního čísla [Anonymizováno]), dle PK parcelní číslo [hodnota] o výměře 6 485 m (dle KN části parcelních čísel [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]), dle PK parcelní číslo [Anonymizováno] o výměře 19 301 m (dle KN části parcelních čísel [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), dle PK části parc. číslo [Anonymizováno] o výměře 2794 m (dle KN části parcelních čisel [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), - sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 13. 10, 2000 dle PK části pozemku [Anonymizováno] o výměře 2072 m, - č. j. [Anonymizováno] ze dne 23. 3. 2001, dle PK část pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] o výměře 2072 m, dle PK část parcelní číslo [Anonymizováno] o výměře 1 421 m (dle KN celá parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno],[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a část parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), - č. j. [Anonymizováno] ze dne 28. 5. 2002 dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 078 m. - č. j. [Anonymizováno] ze dne 28. 11. 2003 dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 3 702 m, dle PK část, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 741 m, dle PK část, parc. č. [Anonymizováno] o výměře 2703 m, dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 296 m a dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1. 265 m, - č. j. [Anonymizováno] ze dne 1. 4. 2004 ve znění opravného rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] ze dne 26. 7. 2012 dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 7451 m (dle KN parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], část parc. č. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 2 132 m (dle KN parc. č. [Anonymizováno] a část parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno]), dle PK část parc. č. [hodnota] o výměře 5 443 m (dle KN parc. č. [Anonymizováno] a část parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 3914 m (dle KN část parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) a dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 5 894 m (dle KN část parc. č. [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno]), - 41. [Anonymizováno] ze dne 26. 8. 2008 dle KN parc. č. [Anonymizováno] o výměře 10 310 m (dle PK část parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), dle KN parc. č. [Anonymizováno] o výměře 6 857 m (dle PK část parc. č. [Anonymizováno]), dle KN parc. č. [Anonymizováno] o výměře 91 m (dle PK část parc. č. [Anonymizováno]), dle KN parc. č. [Anonymizováno] o výměře 765 m (dle PK část parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), - č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 8. 2010 dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 2 084 m (dle KN parc. č. [Anonymizováno] a část parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]), - č. j. [Anonymizováno] ze dne 24. 7. 2012 dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 11 579 m (die KN část parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) a dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 16 m (dle KN část parc. č. [Anonymizováno]). - č. j. [Anonymizováno] ze dne 25. 9. 2013 dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 2 732 m (dle KN části parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) a dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 3 200 m (dle KN část parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a celé pare č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), - č. j. [Anonymizováno] ze dne 29. 10. 2013 dle PK část pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 490 m (dle KN části parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a dle PK části pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 615 m (dle KN části pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]). - č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 4. 2016 dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 2 117 m (dle KN části parc. č. [Anonymizováno],[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) a dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1787 m (dle KN části parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), - č.j. [Anonymizováno] ze dne 13. 4. 2016 dle PK parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1 308 m (dle KN části parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), dle PK parc. č. [hodnota] o výměře 17 505 m (dle KN části parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]), dle PK parc. č. [Anonymizováno] a výměře 908 m (dle KN části parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), dle PK parc. č. [Anonymizováno] o výměře 836 m (dle KN parc. č. [Anonymizováno] a části parcelních čísel [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), dle PK část parc. č. [hodnota] o výměře 8 697 m (dle KN parcelní číslo [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), dle PK část parc. č. [hodnota] o výměře 3 012 m (dle KN části parcelní číslo [Anonymizováno]) a dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 7023 m (die KN části parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]) a pozemky parcelní číslo [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]). - č. j. [Anonymizováno] ze dne 18. 4. 2016, dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1834 m (dle K [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno]) a dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 6 348 m (dle KN část parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], část [Anonymizováno] a pozemky parcelní číslo [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), - č. j. [Anonymizováno] ze dne 19. 4. 2016 dle PK parc. č. [Anonymizováno] o výměře 727 m (dle KN část parc. č. [Anonymizováno],[Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a parcelní čísla [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] - č. j. [Anonymizováno] ze dne 27. 4. 2016 dle PK část parc. č. [Anonymizováno] o výměře 9.096 m (dle KN parc. č. [Anonymizováno] a. [Anonymizováno])[Anonymizováno] Pozemek PK [Anonymizováno] nemohl být vydán z důvodu zastavěnosti, dle rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 4. 2016.

44. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 1. 6. 2012 soud zjistil, že v řízení ve věci projednání dědictví po zemřelém [jméno FO], narozeném [datum], zemřelém [datum], byla uzavřena dohoda o vypořádání dědiců, kterou žalobce nabyl restitučního nároku vedeného u [právnická osoba] dle zákona o půdě za nevydané pozemky v k. ú. [adresa]. Druhou polovinu restitučního nároku nabyl bratr žalobce [tituly před jménem] [jméno FO].

45. Ze sdělení zemědělské správy ze dne 7. 12. 1957 č.l. 248 soud zjistil, že státnímu statku [adresa] byly přiděleny pozemky v k. ú. [adresa], a to č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno].

46. Z ortofotomapy č.l. 284-286 a webové aplikace [Anonymizováno].cz soud zjistil, jakým způsobem se vyvíjela výstavba v k. ú. [adresa] v oblasti pozemků, které nebyly rodině žalobce vydány, a to v jednotlivých letech v porovnání s územním plánem z roku 1938, kde se soud orientoval podle [adresa]. Z plánu bylo zjištěno, že celé území bylo již v roce 1938 určeno k zastavění a rozvoji [Anonymizováno]. Z ortofotomapy z roku 1945 je možné pozorovat již rozšiřující se výstavbu v tomto území dle plánu z roku 1938.

47. Z příloh žalobce pod číslem 22-39 a 40-44, tedy z dopisu pozemkového fondu ze dne 15. 9. 1993, přehledu plnění a nároků, žádosti ze dne 15. 4. 2014, výzvy k nabídce ze dne 6. 8. 2015 a předžalobní výzvy, vyjádření k žádosti ze dne 12. 5. 2014, dopisu ze dne 11. 2. 2016, tří sdělení k žádostí o informace ze dne 21. 11. 2017, tří žádostí oprávněné osoby s čestným prohlášením, protokolu z vyhodnocení výzvy, dopisu ze dne 7. 1. 2019, sbírky listin-kupní smlouva č. [Anonymizováno], veřejné nabídky pozemků, usnesení Okresního soudu [adresa], č. j. [spisová značka], smlouvy o převodu pozemků [spisová značka], smlouvy o bezúplatném převodu pozemků č. [Anonymizováno], kupní smlouvy o prodeji výrobně-montážní provozovny [adresa], soud zjistil, že žalovaná evidovala k 13. 5 .2014 restituční nárok žalobce ve výši pouze 170 59,55 Kč. Otec žalobce uplatnil restituční nárok již dne 20. 10. 1992. Žalobce a jeho rodina se domáhali urychlení vyřízení jejich restitučních nároků a požadovali vydání náhradních pozemků, tomu ale vyhověno nebylo. Otec žalobce a jeho bratra se účastnil výzev k podání nabídky kupní ceny k převodu pozemků, ale nebyl úspěšný, neboť jeho nárok nebyl dostatečný. Žádost bratra žalobce pak byla vyhodnocena jako neplatná, neboť neměl dostatečné krytí restitučních nároků. [právnická osoba] na základě kupní smlouvy ze dne 1. 9. 1993 převedl pozemek PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] na společnost [právnická osoba]., o kterém až v roce 2016 byl rozhodnuto, že pozemek PK [Anonymizováno] nemůže být vydán z důvodu zastavěnosti, dle výše uvedeného rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] ze dne 13. 4. 2016. Žalovaná po podání žaloby u Okresního soudu [adresa] vedla kroky k převodu pozemku požadovaného rodinou žalobce, čemuž muselo být zamezeno předběžným opatřením. Žalovaná převedla na základě kupní smlouvy č. [Anonymizováno] dne 28. 5. 2007 pozemek na [tituly před jménem] [jméno FO], na kterého byl postoupen restituční nárok.

48. Z přehledu odňatých pozemků rodině [jméno FO] (příloha 40 žalobce) bylo zjištěno, že listina obsahuje seznam pozemků, které nebyly vydány rodině žalobce, jak je uvedeno v bodě 43. tohoto rozsudku. Soud z listiny zjistil zakreslení pozemků v regulačním plánu z roku 1938, jejich popis, údaje o vyvlastnění s daty, která odpovídají rozhodnutím uvedeným v bodě 43. tohoto rozsudku.

49. Z příloh žalobce č. 59-65 soud zjistil jaká je aktuální výstavba v k. ú. [adresa] a jak se tato výstavba vyvíjela v jednotlivých letech a porovnání historické výstavby s aktuální, včetně jmen ulic a jejich zakreslení v území. Dle Regulačního plánu [adresa] s okolím z roku 1931 bylo území [Anonymizováno] určeno k výstavbě. V současnosti je oblast [Anonymizováno] zastavěna městskou zástavbou, výstavbu lze pozorovat již od roku 1945. Pozemky žalobce nebyly v roce 1953 zastavěny.

50. Z dopisu stavebního úřadu ze dne 18. 12. 1947 (příloha 58) soud zjistil, že v rámci dopisu je řešena otázka vytvořeni stavebního obvodu na části pozemku [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Na úřad se dostavil 17. 12. [tituly před jménem] [jméno FO] v zast. Min. Zemědělství a prohlásil, že pro předpokládaný obvod podrobuje se zásadám, jak jsou obsaženy v regulačním plánu z roku 1938 a upouští od změny způsobu zastavění, který původně požadoval.

51. Z přílohy č. 57 územní rozhodnutí o umístění stavby servisu a opravny, soud zjistil, že bylo rozhodnuto o umístění této stavby na jižní straně [adresa].

52. Z přílohy č. 56 bylo zjištěno, že se jedná o dopis Státnímu notářství pro [adresa] od stavebních závodů [adresa], které zajišťovalo v průmyslové oblasti [Anonymizováno] přípravu staveniště, jehož součásti byl i pozemek [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

53. Ze zápisu stavební komise Obvodního národního výboru v [Anonymizováno] ze dne 19. 6. 1950 (příloha 55), soud zjistil, že komise řešila povolení stavby bytového domu v ulici [Anonymizováno] v [Anonymizováno], území bylo v dáno době regulováno potvrzeným přehledným plánem. Současně bylo navrhováno výškové řešení závazné pro další stavby této skupiny. Novostavba ležela ve stav. obvodu č. [hodnota].

54. Z návrhu na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán [Anonymizováno] města ze dne 24. 6. 1958 (příloha 54) soud zjistil, že Odbor pro výstavbu rady ÚNV konstatoval, že území [Anonymizováno] je rozestavěno podle plánu Státní regulační komise z roku 1938 a tento plán je platným regulačním plánem. Navrhované zastavění rodinnými domy bylo neekonomické a v rozporu se směrným plánem z roku 1955. Směrný plán z roku 1955 určil území [Anonymizováno] města jako nejkapacitnější pro soustředěnou bytovou výstavbu.

55. Z přílohy č. 53 soud zjistil, že obsahuje internetovou stránku [Anonymizováno] [adresa] – Historické regulační plány. V roce 1920 byla ustanovena Státní regulační komise k usměrnění vývoje města. Komise projednala celkem 124 návrhů regulačních plánů, ale potvrzeno bylo jen 70, do roku 1939 se nepodařilo projednat všechny plány, neboť komise zanikla. Příloha dále obsahuje regulační plány a mapy, mimo jiné jak je uvedeno v bodě 29 a 30 rozsudku, včetně překryvů map s katastrem nemovitostí a se zakreslením nevydaných pozemků žalobcovi rodiny.

56. Ze sdělení [Anonymizováno] [adresa] ze dne 9. 2. 2017 (příloha 52) soud zjistil, že institut k dotazu ohledně nevydaných pozemků žalobce sdělil, že k nim eviduje dva návrhy, které dané území regulovali. V době odnětí uvedených pozemků bylo území regulováno, pokud jde o pozemky PK [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], přehledným regulačním a zastavovacím plánem pro část území [Anonymizováno] ([Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) mezi státní silnicí [Anonymizováno] a tělesem státní dráhy, s přilehlými částmi [Anonymizováno] – [Anonymizováno] a [adresa], měřítko 1:2880, potvrzen ministerstvem veřejných prací dne 18. 1. 1938, na jehož základě byly uvedené pozemky určeny k zastavění průmyslovou výrobou a toto využití dokládají také zákresy v Mapě stopcen stavebních pozemků evidující výši cen stanovenou podle nařízení předsedy vlády č. 175/1939. Ostatní pozemky se nacházely v území, které bylo v daném období zaneseno v „Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] - ([Anonymizováno]) s přilehlými částmi [Anonymizováno] - ([Anonymizováno]), [Anonymizováno] - ([Anonymizováno]) a [Anonymizováno] – ([Anonymizováno]), mezi státními silnicemi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (resp. třídami [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), východně od ulice [adresa]. Měřítko 1:2280.“ Plán byl vyložen dne 18. 3. 1938. Dle uvedeného návrhu byly pozemky PK [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] určeny k souvislému zastavění bytovými nebo rodinnými domy a komunikacemi, pozemek PK [Anonymizováno] byl určen k zastavění průmyslovou výrobou, pozemky PK [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] byly částečně určeny k zastavění průmyslovou výrobou. Uvedené využití potvrzují také zákresy v Mapě stopcen stavebních pozemků evidující výši cen stanovenou podle nařízení předsedy vlády č. 175/1939. Pozemky PK [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] nebyly určeny k zastavění. Jiná dobově platná územně plánovací dokumentace k předmětným pozemkům není k datům 6. 5. 1952 a 30. 4. 1954 evidována.

57. Z rozhodnutí v příloze 51 soud zjistil, že dne 22. 1. 1969 bylo rozhodnuto o vyvlastnění pozemku č. kat. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] za účelem výstavby průmyslové a komunikace.

58. Z výměru ze dne 30. 4. 1954 a opravy výměru ze dne 5. 11. 1954 (přílohy 49 a 50) soud zjistil, že bylo rozhodnuto o výkupu pozemků v k. ú. [adresa] rodiny žalobce ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]). Tímto rozhodnutím byl zároveň zrušen předchozí výměr ze dne 6. 5. 1952. O náhradě za pozemky mělo být rozhodnuto samostatně. Výměr byl následně opraven, neboť v něm nebyla uvedena parcela [Anonymizováno].

59. Ze znaleckého posudku ze dne 30. 1. 2017 [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], číslo znaleckého deníku [Anonymizováno], s dodatkem ze dne 14. 6. 2017 a dodatku č. [hodnota] ze dne 12. 2. 2018 číslo znaleckého deníku [Anonymizováno] (příloha 45-47) zjištěno, že pozemky shora uvedené v katastrálním území [adresa], respektive jejich nevydané části, s celkovou rozlohou 214 055 m2 byly znalcem oceněny dle platného cenového předpisu ke dni 24. 6. 1991, vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., administrativní cenou ve výši 38 386 964,36 Kč, zaokrouhleně 38 386 960 Kč. Znalec v rámci posudku vycházel ze stavu oceňovaných pozemků ke dni vyvlastnění s tím, že jako zastavitelné (stavební) byly oceněny pozemky, respektive jejich nevydané části, dle PK parcelní číslo [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jako nezastavitelné (nestavební) pozemky dle PK parcelní číslo [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a pozemky [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] byly oceněny jako částečně stavební. Znalec vycházel z katastrální mapy, do které byly promítnuty shora uvedené regulační a zastavovací plány z roku 1938. Pozemek dle PK [Anonymizováno], byl řešen znalcem dle směrného územního plánu platného od roku 1964, kdy s ohledem na vyvlastňovací rozhodnutí, územní rozhodnutí ze dne 14. 5. 1968, rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne 28. 6. 1969 a kolaudační rozhodnutí 29. 6. 1978 se jednalo o pozemek, který byl ke dni 22. 1. 1969 určený k výstavbě průmyslového areálu, která se následně realizovala. Znalec v posudku popisuje použitelnost Přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno]). Znalec popisuje, jak dospěl k výpočtu výměr pozemků a jejich povahy a z jakých příloh vycházel, kdy tyto přílohy jsou připojeny k posudku a odpovídají důkazům shora uvedeným. Jednotlivé pozemky jsou přehledně zakresleny do map a popsány. Znalec ocenil nevydané pozemky na částku 38 386 960 Kč, a to dle vyhlášky č. 182/1988 ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Posudek má veškeré náležitosti dle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

60. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno], [právnická osoba] (příloha 48) soud zjistil, že znalecká kancelář dospěla ke stejným závěrům jako znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ohledně ocenění pozemků. V posudku je popsáno, proč k těmto závěrům bylo dospěno a jsou podpořeny přehlednými přílohami, stejně jako v posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Posudek má veškeré náležitosti dle § 127a o. s. ř.

61. Z mapy KN č.l. 262 soud zjistil, že se jedná o ortofotomapy s vyznačenými hranicemi katastru nemovitostí, kde žalobce vyznačil, kudy nejdále prochází přeložka silnice a kde se nachází přírodní památka [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

62. Z výřezu územního plánu č.l. 206 (a přílohové obálky jako příloha žalobce 1.) pro k. ú. [adresa] a zásad územního rozvoje [Anonymizováno] kraje č.l. 207-209, soud zjistil, že v plánu je zachycena veřejně prospěšná stavba, kam až tato stavba zasahuje – do kterých pozemků, označená jako „[Anonymizováno]“, která je přeložkou silnice [adresa].

63. Ze sdělení Agentury ochrany přírody ze dne 21. 7. 2021 č.l. 211 soud zjistil, že vyjma pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], na kterém se nachází přírodní památka na 60,16 m2, tedy na 0,24 % rozlohy pozemku, nejsou u žádného pozemku překážky v převodu.

64. Z mapy č.l. 213 soud zjistil, kde se nachází přírodní památka [Anonymizováno].

65. Z výpisu z katastru nemovitostí č.l. 274-283 soud zjistil, že pozemky uvedené ve výroku tohoto rozsudku jsou v katastru nemovitostí evidovány ve vlastnictví žalované. V rámci mapy u pozemků soud zjistil i jejich polohu v KN. Hranice pozemků se od vyhotovení územního plánu změnily, přesto je z mapy KN a územního plánu jasné, kam až sahá pásmo veřejně prospěšné stavby [Anonymizováno] v k. u. [adresa]. Spodní hranice pozemku p. č. [hodnota] se nachází na hranici veřejně prospěšné stavby [Anonymizováno] (dle výřezu z územního plánu č.l. 206 a přílohové obálky), další pozemky, který jsou předmětem tohoto rozsudku, do této veřejně prospěšné stavby nezasahují. Soud zjistil i polohu pozemku p. č. [Anonymizováno] vůči přírodní památce [Anonymizováno], která zasahuje pouze do malé částí spodního okraje pozemku.

66. Z geometrického plánu č.l. 270 a ze stejnopisů geometrických plánů č[Anonymizováno] a [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] v přílohové obálce soud zjistil, že geodet vytvořil z pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] dva pozemky p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kdy oddělil jeho spodní část, označenou jako p. č. [Anonymizováno] do které by dle územního plánu mohla zasahovat veřejně prospěšná stavba „[Anonymizováno]“. Stejně tak z pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], který měl rozlohu 25 455 m2 vytvořil dva pozemky p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kdy oddělil z pozemku dolní část označenou [Anonymizováno] o rozměrech 317 m2, do které zasahovala přírodní památka [Anonymizováno].

67. Z katastrální mapy č.l. 210, výpisu z KN č.l. 214, žádosti č.l. 215-216, Sdělení obce [adresa] č.l. 217-218, Rozsudku OS [adresa] č.l. 219-230, Usnesení OS [adresa] č.l. 231, soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť pozemky nejsou součástí předmětu řízení. Vyjádření žalobce č. l. 241-243 soud nečinil žádná zjištění, neboť obsah nebyl podstatný.

68. Z rozsudku Nejvyššího soudu č.l. 245 soud nevycházel v rámci skutkových zjištění, neboť se netýkal věci žalobce ani jeho rodiny, pouze obsahoval žalovanou odkazovanou judikaturu. Stejně tak ze zákona předloženého jako příloha 37 žalobce.

69. Ze znaleckého posudku č.l. 232-240 soud nečinil žádná skutková zjištění, když strany učinila cenu převáděných pozemků nespornou.

70. Ze žaloby č.l. 108-116, doplnění tvrzení žalobce č.l. 117-125, žádosti žalobce o nahlížení do dokumentace č.l. 168, soud nečinil žádná zjištění, neboť jejich obsah nebyl podstatný. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

71. Rodině žalobce nebyly v rámci restitučního řízení vydány pozemky, které jí byly odňaty, uvedené v bodě 43. tohoto rozsudku. Hodnota restitučního nároku rodiny žalobce za nevydané dle bodu 43. tohoto rozsudku činila 36 386 960 Kč, z toho podíl žalobce, který je dědicem po [tituly před jménem] [jméno FO] zemřelém [datum], činil 9 596 740 Kč. [tituly před jménem] [jméno FO] uplatnil restituční nárok již dne 20. 10. 1992, přesto bylo o jeho celém nároku rozhodnuto až v roce 2016, ale nárok byl evidován v nesprávné výši.

72. Pozemek PK [Anonymizováno] byl určen k zastavění přímo vyvlastňovacím rozhodnutím. Zbylé pozemky rodiny žalobce v k. ú. [adresa] byly rovněž v roce 1954 určeny v době přechodu na stát k zastavění, a to dle přehledných regulačních a zastavovacích plánů z roku 1938 („[Anonymizováno] regulační plán“ a „[Anonymizováno] regulační plán“ pro území [Anonymizováno]). V daném území probíhala výstavba v souladu s těmito plány a území je v současnosti prakticky celé zastavěno.

73. Žalovaná přes doložené důkazy nepřecenila nárok žalobce a evidovala jej v nižší výši, neboť všechny pozemky považovala za zemědělské a dle tohoto závěru je také oceňovala, a to přes návrhy žalobce a jeho rodiny. Žalobce a jeho rodina se pokoušeli o vydání náhradních pozemků, ale bezúspěšně, s ohledem na nízký nárok nemohli být úspěšní v žalovanou nabízených veřejných nabídkách pozemků a také nebyli do veřejných nabídek připuštěni s ohledem na nesprávně evidovaný nárok.

74. Projednávaná věc se skutkově a právně neliší od věcí žalobce a jeho bratra již dříve rozhodnutých soudy České republiky. Žalobce byl doposud uspokojen minimálně co do výše 8 324 030,33 Kč a maximálně co do výše 8 325 082 Kč.

75. U pozemků: - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa] - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa] - parc. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa] - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa] - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa] - parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], neexistuje překážka, která by bránila jejich převoditelnosti na žalobce.

76. Hodnota pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] je 107 377,95 Kč. Hodnota pozemku p. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa] je 48 692,37 Kč. hodnota pozemku p. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa] je 311 982,42 Kč. hodnota pozemku p. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa] je 10 047,94 Kč. Hodnota pozemku p. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa] je 12 949,20 Kč. Hodnota pozemku p. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa] je 110 546,80 Kč. Hodnota pozemku p. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa] je 18 047,51 Kč. Hodnota pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] je 110 546,80 Kč.

77. Podle § 4 odst. 1 č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělském majetku (dále jen „zákon o půdě“), oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

78. Podle § 4 odst. 2 zákona o půdě ustanovení zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti, c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti, d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1, e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.

79. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, 9c nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

80. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

81. Podle § 11a odst. 13 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

82. Dle čl. IV bodu 4 a čl. X zákona č. 185/2016 se ustanovení § 11a zákona o půdě s účinností od 1. 7. 2018 ruší. Dle čl. V bodu 1 uvedeného zákona převody pozemků na základě žádostí podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 11a odst. 11 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a převody z veřejných nabídek vyhlášených podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly nejpozději ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splněny podmínky stanovené zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

83. Podle ustanovení § 28a zákona o půdě, pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

84. Soud veden závěry uvedenými v bodě 17. a 18. po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán.

85. V současné době existuje ohledně restitucí a vydávání pozemků v rámci žalob na nahrazení projevu vůle státu již bohatá judikatura. Žalovat na nahrazení projevu vůle ohledně převodu konkrétních pozemků lze v případě, že žalovaná neplní svou povinnost udržovat nabídku náhradních pozemků, které mají dostatečně parametry, aby při uspokojování restitučních nároků nedocházelo ke zbytečným průtahům a k počínání, které by bylo lze označit za liknavé, či svévolné. Pokud jsou splněny uvedené podmínky, může se restituent (nebo jeho právní nástupci – dědici, jako je tomu v projednávané věci) domáhat nahrazení projevu vůle žalované na smlouvě o převodu konkrétních pozemků. Nejedná se ani o diskriminační postup znevýhodňující jiné restituenty. Soudy rovněž dovodily, že za svévolný či liknavý postup lze označit takové chování žalované, která dlouhodobě odmítá přecenit nárok restituentů, který je veden v nesprávné výši s ohledem na nesprávné ocenění pozemků jako zemědělských, které ale byly určeny k zastavění v době jejich převodu na stát za minulého režimu. V rámci těchto řízení je pak nutné k restituentům přistupovat tak, aby nebyly dále zbytečně pošlapávána jejich práva, neboť jim v minulosti byla způsobena již celá řada křivd a je nutné k těmto věcem přistupovat tak aby nedocházelo k prohlubování těchto křivd, byl naplněn účel restitučních zákonů a aby zákony byly interpretovány co nejvstřícnější vůči restituentům (viz například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 495/02, I. ÚS 1895/14, Pl. ÚS 10/13–4, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5389/2014, 28 Cdo 2956/2014, 28 Cdo 1444/2019, 28 Cdo 1974/2010).

86. Ohledně oceňování pozemků a jejich povahy v době přechodu na stát již existuje rovněž bohatá judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, která stanoví, že nelze pouze formálně vycházet ze skutečnosti, že byl pozemek veden jako zemědělský, ale je nutné zkoumat všechny podstatné okolnosti existující v dané době (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4237/2013, 28 Cdo 444/2014 či 28 Cdo 1949/2016 či 28 Cdo 4678/2014).

87. Soud pak veden výše uvedenými závěry dospěl k závěru (stejně jako soudy v mnoha řízeních dříve), že nárok žalobce ohledně byl prokázán. Postup žalované byl vůči žalobci liknavý a svévolný a nevydané pozemky je nutné oceňovat jako stavební, jak již soudy rozhodly mnohokrát dříve.

88. V území [Anonymizováno], ve kterém se nacházely pozemky odňaté rodině žalobce, které následně nebyly vydány, existovala územně plánovací dokumentace z roku 1938, podle které se v území při výstavbě postupovalo. Je jednoznačné, že již v roce 1938 existoval záměr celé území [Anonymizováno] zastavět, a na tomto záměru se do roku 1954, kdy byla většina pozemků rodině žalobce odňata, nic nezměnilo. Tato skutečnost vyplývá i z regulačního plánu [Anonymizováno] z roku 1931, ve kterém bylo území [Anonymizováno] určeno k zastavění. Žádná jiná dokumentace z let 1945–1954 dochována není. Již z ortofotomap z let 1945 je zřejmé, že na území probíhala výstavba (byť ne na pozemcích rodiny žalobce) dle plánů z roku 1938, přestože žalovaná tvrdila, že zde žádný územní plán neexistoval, resp. byl nicotný, kdy je nutné uvést, že plán skutečně nebyl nikdy potvrzen, případně se takové potvrzení nedochovalo. Je také pravdou, že v roce 1954 se na pozemcích žalobce dosud nestavělo a ty byly předány do správy státního statku [adresa], to nic nemění na skutečnosti, že i v této době byly pozemky určeny k zastavění, ostatně následně probíhající výstavba toto potvrzuje, byť byla jiného charakteru, s ohledem na změnu režimu, než bylo původně plánováno a započala pár let poté. Z dobové dokumentace je zřejmé, že úřady o nedostatku jiné dokumentace věděly, plán z roku 1938 ve svých dokumentech zmiňovaly (například odkaz na plán v dopisu [Anonymizováno] z 18. 12. 1947 viz bod 50. rozsudku). V daném území se pak nedochoval žádný jiný plán, který byl jej reguloval. Návrh na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán [Anonymizováno] ze dne 24. 6. 1958 sám zmiňoval, že na základě směrného plán z roku 1955 určeno území [Anonymizováno] jako nejkapacitnější pro soustředěnou bytovou výstavbu, přičemž pozemky rodiny žalobce přešly na stát (s jednou výjimkou) v roce 1954, tedy pouze rok předtím, kdy je v úředních dokumentech tvrzeno, že území je určené pro soustředěnou bytovou výstavbu. Je tak zřejmé, že po celé období od roku 1931, tak v roce 1938 a i v roce 1955 se počítalo s tím, že území, ve kterém se nacházely pozemky rodiny žalobce, je určeno k zastavění. Zemědělské obhospodařování bylo jen dočasné, neboť je zřejmé, že o pozemky se musel někdo starat do doby, než budou zastavěny, poté co byly převedeny na stát. Nejedná se navíc o případ, kdy by byly pozemky zastavovány desítky let poté, co byly rodině žalobce odňaty, ale o zastavení pozemků se hovořilo před jejich odnětím, ihned v návaznosti na něj a ke stavbě posléze i v průběhu bezprostředně navazujících let docházelo. Úřady s ohledem na chybějící dokumentaci postupovaly podle „[Anonymizováno] plánu“, u „[Anonymizováno] plánu“ pak není sporu o jeho platnosti, když se i dochovalo, že schválen byl. Pozemek PK [Anonymizováno] byl vyvlastněn přímo za účelem výstavby a o jeho povaze tak nemůže být sporu.

89. Toto jsou pro soud podstatné skutečnosti, ze kterých vycházel ohledně charakteru pozemků, soud vycházel z materiálního pojetí, nikoliv formálního, veden shora uvedenou judikaturou. Veškeré argumenty žalované, které již byly mnohokrát vyvráceny, jsou hledáním nepodstatných detailů a hra se slovy v rámci jednotlivých shora uvedených důkazů, kterými se žalovaná snaží otočit svou neudržitelnou pozici (viz například lpění na singuláru v dokumentech zmiňující regulační plán, ze kterého dovozuje existenci pouze [Anonymizováno] regulačního plánu).

90. Na tomto závěru soudu nemění nic ani tvrzení žalované, že opatřila nové důkazy, a to nákres stavebního obvodu č. [hodnota], výkres stavebního obvodu č. [hodnota], oponentní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] a posouzení Rady ÚNV [Anonymizováno] ze dne 2. 5. 1956, stejně tak na těchto skutečnostech nemění nic e-mail [tituly před jménem] [jméno FO].

91. Nákres a výkres stavebního obvodu a posouzení Rady dle názoru soudu naopak potvrzují, že pozemky byly určeny k zastavění, pouze byla výstavba specifikována dle stavebních obvodů, aby probíhala výstavba bytových domů, nikoliv domů pro individuální bydlení, jak bylo původně zamýšleno (což je ostatně konstatováno v návrhu na schválení programu pro výstavbu viz bod 54. rozsudku). I kdyby tomu tak nebylo, z ostatních důkazů, jak je uvedeno v bodě 56. rozsudku je zřejmé, že celé území bylo určeno k zastavění již v době převodu pozemků na stát.

92. Uvedené skutečnosti nevyvrací ani e-mail [tituly před jménem] [jméno FO], která se vyjadřovala k jednotlivým důkazům provedeným i v řízení. Ta sice uvádí, že nelze platnost [Anonymizováno] regulačního plánu dovozovat (viz bod 33. rozsudku), ale soud na základě provedeného odkazování došel k vlastnímu závěru (sama [tituly před jménem] [jméno FO] pak uvádí, že v dopise [Anonymizováno] je uvedeno, že obvod bude plán ctít). Stejně tak dopis [Anonymizováno] [adresa] ze dne 2. 9. 2020 nelze využít na podporu tvrzení žalované, neboť [Anonymizováno] pouze sdělil, že nemůže hodnotit právní relevanci plánu a nepatří to ani do jeho působnosti. Relevanci plánu si oproti tomu zcela jednoznačně může posoudit soud, což také učinil.

93. Stejně tak na tomto závěru nic nemění rozsudek Okresního soudu v [Anonymizováno] a obvodního soudu pro [adresa]. Rozsudek Okresního soudu v [Anonymizováno] je ve svých závěrech ojedinělý, jak je zřejmé i z předložených rozhodnutí, ale i ze skutečnosti, jak nízká částka zbývá z restitučního nároku žalobce, tedy jak vysoká částka byla již soudy žalobci přiznána v rámci převodu pozemků. Rozsudek Obvodního soudu [adresa] se pak povahou sporných pozemků vůbec nezabýval, neboť měl za prokázaný nárok žalobce v dostatečné výši i bez sporných pozemků zahrnutých do „[Anonymizováno] plánu“, s ohledem na hodnotu pozemků, které požadoval žalobce převést.

94. Co se týče znaleckého posudku, tak z toho soud nevycházel, neboť bylo zjištěno, že znalec oceňoval pozemky jako zemědělské, ale soud dospěl k závěru, že pozemky je nutné ocenit jako stavební, jak ostatně učinily znalecké posudky [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], a [právnická osoba] Argumentace žalované, že se soudy nedostatečně vypořádaly s rozpory v posudcích výše uvedených a posudku [tituly před jménem] [jméno FO], a že se s tímto nedostatečně vypořádal i Nejvyšší soud, je zcela mylná. Soudy vždy jednoznačně vysvětlily, proč vycházely z posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], a nikoliv [tituly před jménem] [jméno FO], kdy argumentace žalované ve svém vyjádření k žalobě se s argumentací soudů zcela míjí. Soudy vycházely z posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], protože dospěly k závěru, že je pozemky nutné oceňovat jako stavební, stejně jako soud v projednávané věci, nikoliv jako zemědělské, proto nemohly ani vycházet z posudku předloženého žalovanou. Nejedná se o situaci, kdy jsou posudky v rozporu, neboť každý posudek vychází ze zcela jiného závěru ohledně povahy pozemků a soud poté vychází z toho posudku, který je postaven na závěru o povaze pozemků, ke kterému dospěl soud samotný, tedy vychází z jednoho, nebo druhého posudku. Pokud by soud dospěl k závěru, že pozemky je nutné ocenit jako zemědělské, pak by vycházel z posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a rovněž by neodstraňoval mylně tvrzené rozpory mezi posudky. Nebylo tak třeba odstraňovat rozpory mezi znaleckými posudky, jak navrhovala žalovaná, zvláště za situace, kdy žalovaná nerozporuje samotné ocenění pozemků, ale pouze že znalec vycházel z předpokladu, že mají být pozemky oceněny jako stavební. O takové rozpory by se jednalo například za situace, kdy by oba posudky oceňovaly pozemky jako stavební a zásadně se lišily v hodnotě pozemků. O takovou situaci se nejedná. Znalec ani nemůže rozhodnout, zda jsou pozemky stavební nebo zemědělské, jedná se o hodnocení, které přísluší pouze soudu na základě provedeného dokazování. Nejedná se tak o důkaz, který by prokazoval povahu pozemků, ale jedná se o důkaz provedený k ceně pozemků, nikoliv k jejich povaze. Ve světle tohoto závěru by konfrontace znalců za účelem odstranění rozporů, zda jsou pozemky stavební, nebo zemědělské ani nemohla nic do řízení přivést, neboť jak tento soud, tak soudy v přechozích řízeních nevystavily závěr o stavební povaze pozemků na závěrech znaleckého posudku, ale na základě provedeného dokazování z ostatních důkazů. Znalci pak musí ve svých posudcích vysvětlit, proč pozemky oceňovali jako stavební, nebo zemědělské, ale nejedná se o závazný názor pro soud, povaha pozemků není předmětem znaleckého zkoumání, předmětem znaleckého zkoumání je cena takových pozemků.

95. Z uvedených důvodů soud ani neprovedl výslech znalců, neboť i kdyby výslechy provedl, nemohlo by to ničeho změnit na výše uvedených závěrech a vést k takovému výsledku, jaký očekává žalovaná, tedy přehodnocení závěru o povaze pozemků. Výslech znalců nebyl proveden i s ohledem na závěry uvedené v bodě 17. a 18. tohoto rozsudku, neboť je dle názoru soudu neekonomické a nehospodárné provádět výslechy znalců ke stejné věci, která již byla mnohokrát rozhodnuta a soudy vycházely z ocenění [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]

96. Na závěrech soudu nic nemění ani argumentace žalované ohledně skutečnosti, že znalec nejprve pozemky oceňoval ve stavu k roku 1991 a v dalším posudku ke stavu ke dni přechodu pozemků na stát. Sám znalec vysvětlil v jiném řízení, že posudek vycházel ze zadání žalobce, který nejprve chtěl pozemky ocenit ve stavu kroku 1991 a následně s vývojem judikatury pozemky chtěl ocenit ve stavu ke dni přechodu na stát. Toto nezakládá rozpory nebo neznevěrohodňuje posudky znalce, který pouze vychází ze zadání, které mu bylo poskytnuto a je nutné uvést, že judikatura se skutečně vyvíjela. Stejně tak jeho posudek neznevěrohodňuje skutečnost, že ztratil dokument, na který se odkazoval při výslechu, neboť z dokumentu ani nevycházel v rámci vypracování posudku. Stejně tak posudky neznevěrohodňuje skutečnost, že si žalobce na stále se opakující námitky nechal vypracovat nový znalecký posudek od [právnická osoba], která dospěla ke stejnému závěru, jako [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], když žalobce pouze reagoval na neustálé námitky žalované vůči jeho posudkům.

97. Soud tak dospěl k závěru, že je pozemky nutné ocenit jako stavební a vyšel ohledně jejich hodnoty z posudků [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a [právnická osoba], kdy hodnota restitučního nároku žalobce je 9 596 740 Kč.

98. Výše uvedené závěry pak souvisí i se závěrem soudu o liknavém a svévolném postupu, kdy soud opět odkazuje na bod 17. a 18. tohoto rozsudku. Žalovaná už jen svým postupem v tomto řízení a předchozích řízení u soudů prokazuje, že postupuje tímto způsobem ve vztahu k žalobci a nepřípustným způsobem pošlapává jeho práva. Nejen že dlouhou dobu nerozhodla o nárocích žalobce a posléze je evidovala v nesprávné výši (odhlédne-li soud navíc od skutečností, které se dějí při převodech pozemků ze státu na soukromé osoby, jak dokládal žalobce nebo že žalovaná dopustí, aby po podání žádosti o restituci pozemku otcem žalobce je takový pozemek zastavěn a poté nemůže být vydán žalobci), ale nerespektuje opakovaná pravomocná rozhodnutí soudů celé soudní soustavy České republiky. Nelze tak už jen z těchto skutečností dospět k závěru, že žalovaná postupuje ve vztahu k nároku žalobce liknavě a svévolně a žalobce se může domáhat převodu pozemků cestou soudního rozhodnutí o nahrazení projevu vůle žalované. Nelze ani akceptovat tvrzení žalované o neaktivitě žalobce, neboť žalovaná svým postupem zapříčinila, že by se žalobce ani nemohl účastnit veřejných nabídek, ostatně tato otázka již byla pravidelně soudy vyřešena k neprospěchu žalované, přičemž žalobce i jeho předchůdce v rámci restitučního řízení aktivně vystupovali.

99. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce je osobou oprávněnou dle zákona o půdě (nástupcem svého otce, kterému restituční nárok svědčil), žalovaná postupovala liknavě, a žalobce se tak svévolně a může se domáhat převodu konkrétních pozemků touto žalobou formou dohody o bezúplatném převodu pozemků dle zákona o půdě.

100. Strany učinily nesporným, v jaké hodnotě byly doposud vydány náhradní pozemky žalobci, přičemž v projednávané věci hodnota požadovaných pozemků, kterou rovněž učinily strany nespornou, nepřevyšovala zbývající nárok žalobce. Restituční nárok žalobce byl doposud uspokojen minimálně co do výše 8 324 030,33 Kč a maximálně co do výše 8 325 082 Kč, přičemž hodnota pozemků v této věci byla 619 644,19 Kč. Tato skutečnost tak nebránila vydání náhradních požadovaných pozemků žalobci. U většiny pozemků pak strany učinily nesporné i to, že zde neexistuje překážka jejich převoditelnosti, a proto soud rozhodl o jejich vydání, přičemž strany učinily nespornou i hodnotu všech pozemků, jak je uvedeno v bodě 20. tohoto rozsudku.

101. Překážka v převoditelnosti pozemků byla pouze u pozemků p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

102. Pozemek p. č. [Anonymizováno] byl v zanedbatelné dolní části zasažen přírodní památkou [Anonymizováno]. Dle sdělení agentury ochrany přírody se jednalo o 60,16 m2, přičemž rozloha pozemku byla 25 455 m2. Žalobce nechal vypracovat geometrický plán, kterým byla oddělena část pozemku, do kterého přírodní památka zasahovala, a to o rozloze 317 m2, nově označena jako pozemek p. č. [Anonymizováno]. Soud tak rozhodl o vydání nově označeného pozemku p. č. [Anonymizováno] o rozloze 25 138 m2, do kterého přírodní památka nezasahovala, neboť v těchto hranicích je možné pozemek vydat, s ohledem na skutečnost, že přírodní památka zasahovala do pozemku jen v nepatrné a zcela zanedbatelné míře a tato část byla navíc s dostatečnou rezervou oddělena.

103. Pozemek p. č. [Anonymizováno] ve své spodní části navazoval do pásma veřejně prospěšné stavby [Anonymizováno], a to část byla oddělena rovněž geometrickým plánem předloženým žalobcem, kterým byly vytyčeny dva pozemky p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], oddělena od pozemku p. č. [Anonymizováno] byla jeho spodní část, označenou jako p. č. [Anonymizováno], do které by dle územního plánu mohla zasahovat veřejně prospěšná stavba „[Anonymizováno]“.

104. Soud tak dospěl k závěru, že veškeré shora uvedené pozemky jsou převoditelné na žalobce. Problémové části pozemků p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byly odděleny geometrickým plánem, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku a do pozemku p. č. [Anonymizováno] dle územního plánu a map katastru nemovitostí veřejně prospěšná stavba vůbec nezasahuje, přičemž na ceně pozemků se účastníci shodli a ta nepřesahuje zbývající nárok žalobce, a soud proto rozhodl o nahrazení projevu vůle žalované ohledně pozemků, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

105. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle 142 odst. 1 o. s. ř., tak že přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 80 637 Kč, neboť měl v řízení plný úspěch. Podstatou sporu nejsou jednotlivé pozemky, ale zda má žalobce na nějaké pozemky vůbec nárok, neboť žalovaná i nadále rozporuje základ nároku žalobce. Žalobci nelze vyčítat, že po vyjádření žalované bere svou žalobu zpět o pozemky, které jsou nepřevoditelné, tedy akceptuje argumentaci žalované, která disponuje všemi podstatnými informacemi o podzemích. Odlišná situace by byla, pokud by žalobce trval na převodu nepřevoditelných pozemků. Na uvedené je třeba nahlížet i z toho pohledu, že je to žalovaná, kdo má povinnost v dostatečném množství a kvalitě nabízet pozemky ve veřejných nabídkách, o kterých má sama přehled. Skutečnost, že si žalobce (s ohledem na nesprávný postup žalované vůči jeho osobě) z dostupných databází vybere zemědělské pozemky k převodu, které se ukáží jako nepřevoditelné, kdy nemá všechny podstatné informace, kterými disponuje pouze stát a jeho úřady, nemůže jít k tíži žalobce. Tato skutečnost se pak projeví v nižší tarifní hodnotě, která je vypočtena pouze z převáděných pozemků.

106. Náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 619 644,19 Kč sestávající z částky 10 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast u jednání 16. 12. 2024) a z částky 5 390 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast u přípravného jednání 13. 8. 2024) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 9 349 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 8. 2024 náhrada 4 674,50 Kč za 418 ujetých km v částce 3 474,50 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 12. 2024 náhrada 4 674,50 Kč za 418 ujetých km v částce 3 474,50 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 48 879 Kč ve výši 11 270,50 Kč a dále na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku a přenocováním v částce 15 697,79 Kč, které byly doloženy, když se jedná o účelně vynaložené náklady.

107. Soud pak nepřiznal požadovanou odměnu advokáta za repliku k vyjádření žalované. Žalobce učinil kromě žaloby a částečného zpětvzetí (které nelze honorovat, neboť žalobce z vlastního rozhodnutí bral žalobu o některé pozemky zpět) pouze dvě vyjádření v tom smyslu, že doložil další rozhodnutí soudů, nejednalo se o vyjádření k podání žalované a nelze za něj přiznat náhradu nákladů v podobě odměny advokáta. Soud pak za účast u přípravného jednání přiznal pouze půl úkonu dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t., nikoliv celý úkon, jak požadoval žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.

Poučení