11 C 328/2016-619

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Jechovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o podílové spoluvlastnictví k nemovitostem takto:

Výrok

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalované [příjmení] [celé jméno svědka] k nemovitým věcem, a to pozemku parcela č. st. 640, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], byt. dům, pozemku parcela č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku parcela [číslo] zahrada, zapsaným v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Olomouc.

II. Nemovité věci, a to pozemek parcela č. st. 640, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], byt. dům, pozemek parcela č. st. 640, zastavěná plocha a nádvoří, a pozemek parcela [číslo] zahrada, zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Nová Ulice, obec Olomouc se přikazují do výlučného vlastnictví žalované.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví částku 3 408 750 Kč ve lhůtě 30 kalendářních dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Zřizuje se služebnost na nemovité věci žalované, a to na pozemku parcela č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], zapsaného v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] ulice, obec Olomouc, spočívající v příchodu (odchodu) a v příjezdu (výjezdu) přes pozemek žalované v rozsahu stanoveném geometrickým plánem [číslo] zhotoveným Geodetickou kanceláří Ing. [jméno] [celé jméno znalce] dne 22. 1. 2021, schváleným Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, dne 28. 1. 2021, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to ve prospěch vlastníka pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p. (garáž), a pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p. (garáž), oba zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Olomouc.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 480 902,40 Kč zmocněnci žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], ve lhůtě 3 dny od právní moci rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci náklady řízení ve výši 60 509,40 Kč ve lhůtě 3 dny od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky každý o velikosti podílu id. k celku nemovité věci – to pozemku parcela č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], byt. dům, pozemku parcela č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku parcela [číslo] zahrada, zapsaným v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Olomouc. Žalobkyně navrhla, aby nemovité věci byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví a aby byla zavázána povinností vyplatit žalované na vypořádání částku určenou znaleckým posudkem, neboť v předmětném domě bydlí prakticky od narození, kdy její rodiče a následně ona sama se o dům a zahradu stará. Již v prosince 2015 došlo mezi ní a žalovanou k neshodě ohledně připojení na veřejnou kanalizaci, od té doby se konfliktní situace kupily a přerostly v květnu 2016, kdy žalovaná začala rekonstruovat byt v I. NP, aniž by o tom žalobkyni informovala, pověřila svého známého [jméno] [příjmení], který měl dohlížet na rekonstrukci, vypomáhat při ní, starat se o zahradu, přičemž si v domě dělá, co chce a dělá žalobkyni schválnosti, např. nechává otevřený dům, pohybuje se v domě bez dozoru, neuklidil společnou chodbu za celý rok, neuklízel ani v rámci stavebních prací atd. V důsledku neodsouhlasené rekonstrukce došlo k poškození domu ve společných prostorách i v bytě žalobkyně, k popraskání omítek na stropech, kolem zárubní, 2 x došlo k proražení stropu do jejího sklepa. Žalovaná na návrh žalobkyně, že by bylo vhodné dohodnout sem na společném užívání nemovitých věcí, odmítla. Již tehdy žalobkyně žalované oznámila, že bude usilovat o zrušení spoluvlastnictví, neboť jejich„ soužití“ je neúnosné, a nabídla jí vypořádací podíl ve výši 2 800 000 Kč, tj. za částku za kterou spoluvlastnický podíl koupila.

2. Žalovaná původně navrhla, aby soud nemovité věci reálně rozdělil mezi žalobkyni a žalovanou tak, že v budově vzniknou 2 bytové jednotky dle § 1165 občanského zákoníku, když reálné rozdělení na 2 samostatné budovy není možné z důvodu stavebně technického řešení budovy. V případě, že by soud vyhodnotil tento způsob vypořádání jako nevhodný, navrhla, aby nemovité věci byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že je připravena vyplatit vypořádací podíl určený dle důkazního řízení v průběhu sporu.

3. Závěrem po provedeném dokazování žalovaná navrhla, aby podílové spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno, veškeré nemovité věci byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví, aby ve prospěch žalobkyně bylo zřízeno věcné břemeno ve formě služebnosti v těch rozměrech, jak vyplývají z geometrického plánu a znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], a aby bylo uloženo žalované zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl částku 3 408 750 Kč, když nemovité věci nejsou reálně dělitelné, a není namístě vypořádat podílové spoluvlastnictví ani zřízením samostatných jednotek, neboť by i nadále přetrvávaly takové právní vztahy mezi účastníky, které by byly zdrojem opakovaných neshod a konfliktů.

4. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalovaná je jeho manželka. Ještě z doby před koupí předmětného domu došlo ke zrušení jejich společného jmění manželů. Za trvání manželství koupila žalovaná, podíl na nemovitých věcech, a to domu [adresa] a dalších, je spoluvlastnicí v rozsahu 1/2, žalobkyně v rozsahu druhé poloviny. V době, kdy žalovaná koupila spoluvlastnický podíl, tj. část domu, kterou měla užívat, byla neobyvatelná, resp. byt v přízemí byl v původním stavu, nebylo započato s rekonstrukcí. Poté, co se stala žalovaná spoluvlastnicí, se provedla v domě demontáž topení, které nebylo funkční, vybouraly se podlahy, obklady v koupelně a v kuchyni, ze zdí se odstranila pouze malba. Fakticky byla rekonstrukce pozastavena z důvodu tohoto sporu. Žádné stavební povolení či ohlášení stavby nebylo žalovanou požadováno, protože to nebylo ani potřeba. Žalovaná tedy nikdy fakticky v tom domě nebydlela a rovněž fakticky neužívá ani další pozemky, jako např. zahradu. Žalovaná má zájem po zrušení podílového spoluvlastnictví stát se výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí a má již dispozici finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni. Žalovaná se rozhodla koupit podíl na této nemovitosti z důvodu plánování jejich společného bydlení (žalovaná, svědek a jejich dvě dcery), když bydleli v méně vyhovujícím bytě. Na základě opakovaných udání ze strany žalobkyně stavební úřad prověřoval činnost týkající se demontáže obkladů, podlah, topného systému apod., přičemž žalované nebylo nic vytýkáno, neboť to nepodléhalo stavebnímu povolení. Svědek byl žalobkyní jednou osočen, že v nemovitosti nemá, co dělat, že není uveden na listu vlastnictví.

5. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s žalobkyní spoluvlastnila předmětné nemovitosti. Podíl na nich nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 12. 11. 2007, a to v rozsahu ideální poloviny, vlastnila je do 7/ 2015, kdy svůj podíl na nich prodala žalované. V předmětných nemovitostech nikdy nebydlela a nikdy je neužívala, topení v bytě bylo zastaralé a bylo nefunkční. Rozhodla se, že začne byt rekonstruovat, ale v té době ještě probíhalo řízení ohledně podílového spoluvlastnictví s bývalým spoluvlastníkem p. [celé jméno svědka], bylo to ve fázi dovolání u Nejvyššího soudu ČR, tak čekala, jak to dopadne. Měla zájem na tom spojit bydlení v té nemovitosti se svým podnikáním v oboru kynologie, chtěla užívat suterénní byt pro své podnikání, což je úprava psí srsti. Žalobkyně k tomu sdělila, že to vnímá jako velmi specifické podnikání, že má alergii na psí srst a nesouhlasila s tím. Vztahy mezi nimi se rozhodně zhoršily a následně ztratila zájem a hledala jinou nemovitost vhodnou pro mé podnikání. Přes realitní kancelář Mgr. [jméno] [příjmení] nabízela svůj podíl na nemovitostech k odprodeji, RK sehnala kupující, což byla žalovaná. Následně došlo k uzavření kupní smlouvy, cena prodávaných nemovitostí byla 2.800.000 Kč. Jelikož se podíl na nemovitosti delší dobu nedařilo prodat, svědkyni napadlo, že by v nemovitosti mohli bydlet její rodiče, kteří jsou již starší. Snažili se s žalobkyní domluvit na společném užívání domu. Scénář je vždy stejný – žalobkyně je vstřícná a pak obrátí o 180 stupňů. Problémem byl sklepní byt, kdy otec, který pracuje jako profesor na fakultě, chtěl v suterénu užívat jednu místnost jako pracovnu s tím, že by to finančně žalobkyni uhradil. Ta s tím nesouhlasila, sdělila, že nikdo nebude v nemovitosti nadužívat prostory. Pak byt pronajala bývalému manželovi, který řešil bytovou situaci. Ze začátku s žalobkyní vycházel dobře, byli společně přehlašovat energie. Pak ho začala neskutečně dirigovat, např. mu dávala příkazy, kde si může zakouřit, jak má nakládat se zahradou, nařkla ho, že ukradl nějakou sošku, o které neměl ponětí, že by se v domě nacházela, takže za 3 měsíce bydlení v nemovitosti ukončil. Nainstaloval v ní krbová kamna, průtokový ohřívač a bojler, aby mohl byt užívat. Když prodala svědkyně svůj podíl, nabyla dojmu, že žalobkyně je velmi konfliktní osoba. Dostala předvolání na policii, kde ji žalobkyně označila jako zlodějku s tím, že jí měla odcizit nějakou mosaznou mříž z garáže. Policie došla k závěru, že k odcizení nemohlo dojít, protože do nemovitosti již neměla přístup, když klíče od domu předala žalované. Několikrát ústně i písemně nabízela žalobkyni odkoupení svého podílu. Žalobkyně se vyjádřila několikrát, a to i písemně, že její rodina na to nemá finanční prostředky. A bylo to tak i v případě, když jí to ze zákona nabízel předchozí spoluvlastník p. [celé jméno svědka]. Mezi ním a žalobkyní probíhal spoluvlastnický spor, kdy p. [celé jméno svědka] na základě konfliktních vztahů s žalobkyní chtěl do výlučného vlastnictví získat celou nemovitost. Nezískal ji proto, že svědkyně prodala akcie, získanou hotovost ve výši 2.450.000 Kč převedla na účet AK Mgr. [příjmení], která v tu dobu zastupovala žalobkyni, a tato částka byla použita na vyplacení spoluvlastnického podílu p. [celé jméno svědka]. Svědkyně informovala žalovanou jako kupující o tom, že žalobkyně je konfliktní.

6. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobkyně je její sousedka, bydlí od žalobkyně ob jeden dům nalevo, neudržuje s ní žádné bližší vztahy. Žalovanou nezná. Z doslechu ví, že dům, v němž žalobkyně bydlí, vlastní žalobkyně, další polovinu vlastnil nějaký právník, který ji zřejmě prodal dál. Zřejmě loni stál před domem žalobkyně kontejner, stavební dělníci do něho vyváželi rumisko na kolečkách z bytu v přízemí. [ulice] byly prováděny uvnitř domu, takže prach byl pouze, když se rumisko vhazovalo do kontejneru, ale nebylo to nic, co by někoho omezovalo. Žádný hluk spojený se stavebními pracemi nezaznamenal. Proslýchalo, že žalobkyně měla nějaké spory s tím právníkem Dr. [celé jméno svědka].

7. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že s žalobkyní asi před 10 lety spoluvlastnil dům, po dobu 2 roků byl podílovým spoluvlastníkem domu společně s žalobkyní. Vztahy mezi mnou a žalobkyní horší být ani nemohly, problém byl ten dům, protože ho žalobkyně chtěla užívat celý. Měl k dispozici byt v přízemí, ale fakticky v něm nikdy nebydlel. Vzpomíná si, že v jednom případě volala žalobkyně policii, bylo to něco s domem, ale konkrétně si to již nevybavuje. Žalobkyně si zamkla společné prostory, nepustila ho do nich, přestože měl na ně jako spoluvlastník právo. Řekla, že je vždycky užívala sama a že je do budoucna takto užívat bude. Svědek se snažil situaci řešit žalobou na zrušení podílového spoluvlastnictví. Řízení skončilo tak, že na základě rozsudku odvolacího soudu se žalobkyně stala výlučnou vlastnicí celého předmětného domu. Než podal žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nabízel žalobkyni svůj podíl k prodeji, která měla předkupní právo, ale neměla peníze. Pak se mu ozvala p. [celé jméno svědka], která se ho ptala i na vztahy s žalobkyní, odpověděl, že nejsou dobré, nicméně pak navštívila žalobkyni a„ spojily se proti němu“. Soud I. stupně přikázal podíl žalobkyně na domě svědkovi, protože měl peníze na vyplacení, v rámci odvolacího řízení p. [celé jméno svědka] poskytla žalobkyni peníze na vyplacení jeho podílu a odvolací soud pak přiřkl celý dům žalobkyni, která následně prodala polovinu nemovitosti p. [příjmení]. Žalobkyně se soudila s předchozí spoluvlastnicí domu Dr. [příjmení], pak se soudila se svědkem. S dalším spoluvlastníkem, p. [příjmení] se pohádala a teď se soudí s dalším spoluvlastníkem. Když v řadě mají 4 spoluvlastníci rozpor s žalobkyní, tak ta potíž je zřejmě na žalobkyni. Základní spor mezi svědkem a žalobkyní byl v tom, že žalobkyně rozhodla, že bude mít půdu a verandu a svědek sklep, resp. část sklepa s tím, že by další část sklepa užívala žalobkyně. Svědek chtěl vybudovat půdní byt a chtěl, aby si proměnili pozice, tak bude užívat půdu a žalobkyně celý sklep. Někdy byl problém v tom, že žalobkyně zamkla vchodové dveře a nechala klíč zevnitř, takže se nedostal do své části domu.

8. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], Ph.D. soud zjistil, že žalobkyně je osoba blízká některé z minulých přítelkyň jeho bratra, který je přítel žalobkyně, o jaký konkrétní příbuzenský vztah žalobkyně k té přítelkyni bratra jde, neví. Sám žalobkyni považuje za osobu blízkou jeho rodiny. K žalované nemá žádný vztah. K jednání soudu si připravil informace o účtu. Účet je jeho, peníze na něm jsou peníze jeho rodiny a jsou soustředěny z více zdrojů, např. z pozemků, které získal dřívějším prodejem. V penězích uvedených na účtu nejsou peníze žalobkyně. V případě kladného rozhodnutí soudu žalobkyni by jí vyplatil tyto peníze na úhradu podílu. S žalobkyní se setkává prostřednictvím bratra, to znamená, že když přijede k bratrovi, tak se s ní setká, někdy ji potká na ulici, i když sám žije a pracuje v [obec]. V jejím bydlišti ji navštívil několikrát během posledního roku. Nikdy nezkoumal, zda žalobkyně má sama nějaké finanční prostředky a není nijak zvlášť informován o její osobní, majetkové a finanční situaci.

9. Na otázku zmocněnce žalované, zda v případě, že nemovité věci budou přikázány žalobkyni, vyplatí za ni žalované vypořádací podíl, se bude jednat o půjčku ve vztahu k žalobkyni či o dar, svědek uvedl –„ Já bych se tady zdržel výpovědi“.

10. Z následujících důkazů soud zjistil: - z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc ze dne 17. 8. 2015, [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Olomouc, že účastníci řízení jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci o velikosti podílů každý id. k celku pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je [adresa], byt. dům, pozemku parc. [číslo] zahrada, - z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako prodávající a [jméno] [příjmení] jako kupující dne 12. 11. 2007, že žalobkyně je na základě rozsudku KS [obec], pobočka [obec], ze dne 10. 10. 2007 sp. zn. 40 Co 115/2007 výlučným vlastníkem nemovitostí, a to budovy [adresa], bydlení, na pozemku parc. č. St. 640, pozemku parc. St. 640, zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku parc. [číslo] zahrada, a toto smlouvou prodává do výlučného vlastnictví kupující spoluvlastnický podíl o velikosti k uvedeným nemovitostem za dohodnutou kupní cenu ve výši 2 450 000 Kč, která byla kupující složena do úschovy advokáta Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] na jeho depozitní účet před podpisem smlouvy, - z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2006 sp. zn. 19 C 189/2004, že soud zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce [celé jméno svědka] a žalované [celé jméno žalobkyně] k nemovitostem – objektu bydlení [adresa] na pozemku parc. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku parc. [číslo] zahrada, v k. ú. [část obce], obec Olomouc, zaps. na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, KP [obec] a tyto nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno svědka] s odůvodněním, že žalovaná [celé jméno žalobkyně] neprokázala, že má dostatek finančních prostředků na vyplacení spoluvlastnického podílu, - z rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka [obec], ze dne 10. 10. 2007 sp. zn. 40 Co 115/2007, že změnil rozsudek okresního soudu tak, že předmětné nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalované [celé jméno žalobkyně], neboť ve fázi odvolacího řízení prokázala, že disponuje dostatečnými finančními prostředky k úhradě vypořádacího podílu žalobci ve výši 2 450 000 Kč, - z notářského zápisu ze dne 29. 8. 2005 sp. zn. [spisová značka], NZ [číslo], že [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] uzavřeli jako manželé ve formě notářského zápisu smlouvu o vyhrazení vzniku SJM ke dni zániku manželství ve smyslu ust. § 143a odst. 2 občanského zákoníku s dohodou o zrušení a vypořádání vzniklého podílového spoluvlastnictví a s dohodou o závazcích vzniklých před i po uzavření této smlouvy s tím, že do SJM budou patřit věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti, - z čestného prohlášení [celé jméno svědka] ze dne 9. 11. 2017, že čestně prohlašuje a potvrzuje svým podpisem, že pokud jeho manželka (žalovaná) koupila polovinu nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Olomouc na základě kupní smlouvy ze dne 1. 7. 2015, uhradila kupní cenu ve výši 2 800 000 Kč ze svých výlučných prostředků, které nabyla po té, co dne 29. 8. 2005 uzavřeli jako manželé ve formě notářského zápisu smlouvu o vyhrazení vzniku SJM ke dni zániku manželství ve smyslu ust. § 143a odst. 2 občanského zákoníku a takové finanční prostředky nemohly být součástí SJM, - z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovanou jako kupující dne 1. 7. 2015, že [celé jméno svědka] má na základě kupní smlouvy ze dne 12. 11. 2007 ve svém vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti ideální pozemku parc. St. 640, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], bytový dům, a pozemku parc. [číslo] zahrada, a toto smlouvou prodává do výlučného vlastnictví kupující, tj. žalované svůj spoluvlastnický podíl o velikosti k uvedeným nemovitostem za dohodnutou kupní cenu ve výši 2 800 000 Kč, - z dopisu žalobkyně ze dne 11. 12. 2015 včetně podacího lístku, adresovaného žalované, že v něm mj. uvádí, že„ jiskřit to bude mezi námi tak dlouho, než pochopíte, co je podstatou ideálního spoluvlastnictví, ale hlavně budete dle toho jednat“, dále se žalobkyně vyjadřuje k jednání p. [příjmení], pověřeného žalovanou k zajištění podkladů, s tím, že„ vědomě měla být vyloučena z účastnického řízení a vystavení stavebního povolení i na její osobu a že se jí nelíbí, jak ji chce žalovaná vyšachovat z spoluvlastnického podílu“, - z„ návrhů bodů na dohodu o užívání nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví“ ze dne 11. 11. 2015 a ze dne 17. 11. 2015, že žalobkyně sepsala body pro dohodu o užívání nemovitosti, - z dopisu žalobkyně ze dne 8. 2. 2016 včetně podacího lístku, adresovaného žalované, že je v něm mj. uvedeno.„ …Vás důrazně varuji před jakýmkoliv protiprávním jednáním do doby, než bude mezi námi podepsaná Dohoda o užívání společné věci- nemovitosti a hospodaření se společnou věcí, které se vědomě bráníte. Do té doby důrazně nesouhlasím s jakoukoliv Vaší rekonstrukcí a s velkými investicemi… Věřte, vydírat se nenechám ani šikanózními drobnými krádežemi, ani ničením majetku…Z Vaší strany – první podvod – projekt kanalizační přípojky! Ne p. [příjmení], ale Vy!!!“ - z dopisu právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 2. 6. 2016 adresovaného žalované, že v něm mj. uvádí, že mezi ní a žalovanou nedošlo k dohodě o užívání společné věci a žalobkyně má vážné výhrady k chování žalované v nemovitosti, kdy započala stavební úpravy bez dohody s ní, v nemovitosti se vyskytují cizí lidé, nemovitosti zůstávají otevřené, objevují se překážky pro bezproblémový příjezd ke 2 garážím, které jsou v jejím výlučném vlastnictví, s ohledem na tyto skutečnosti nemá zájem nadále setrvávat s žalovanou ve spoluvlastnictví a žádá o jeho zrušení s tím, že je připravena vyplatit žalované vypořádací podíl ve výši 2 800 000 Kč, - z dopisu žalobkyně ze dne 11. 11. 2019 adresovaného žalované, že v něm žalobkyně mj. uvedla„ [příjmení] chorobná až patologická posedlost a chamtivost po cizím majetku, nenávist, závist, zášť, zloba a především ubohost Vás vedou k šikaně, vyhrožování a vydírání různými formami… Tvor, který se ve svém primitivizmu si svou nenávist vybíjí na přírodě a kytkách…to je nebezpečný primitivní psychopat, který by se měl velmi rychle léčit!!!“, - z lékařské zprávy [právnická osoba], MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 24. 4. 2017, že [jméno] [celé jméno žalované] je v péči lékaře s dg. celoroční alergické rýmy, kašel v pylovou sezonu, musí užívat léky, antihistaminika, bydlí u hlavní silnice, kde je vysoká prašnost, což nepřispává k jejímu zdravotnímu stavu, jedná se již o počínající asthma bronchiale, změna bydliště by u pacientky byla výhodou, - z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], dětské lékařky, ze dne 24. 4. 2017, že [jméno] [celé jméno žalované] bydlí ve staré zástavbě, kde je značná prašnost, možnost většího kontaktu s plísněmi, je alergická na prach a plísně, je v péči alergologické poradny, užívá antialergika, rýmou trpí prakticky po celý rok se sezonním zhoršením, občas má projevy dušnosti, doporučuje bydlení v klidnější čtvrti, kde se alespoň částečně zbaví alergenů, - z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], dětské lékařky, ze dne 24. 4. 2017, že [jméno] [celé jméno žalované] bydlí ve staré zástavbě, v prašném bytě s možným výskytem plísní, což může zhoršovat její projevy atopického ekzému, musí užívat antihistaminika, je drobná, astenická, trpí ekzémem, bylo by vhodné vyřešit bydlení v klidnější čtvrti, popř. se zahradou, aby mohla co nejvíce pobývat na čerstvém vzduchu, - ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 8. 8.2017 vypracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika a stavebnictví, odvětví ceny a odhady nemovitostí a z jeho doplňující výpovědi, že předmětné nemovité věci jsou dělitelné na 2 samostatné bytové jednotky s podílem na společných částech domu a pozemcích formou pro hlášení vlastníka a vytvořením fondu oprav, do něhož budou vlastníci finančně přispívat na další opravy a rekonstrukce společných prostor, přičemž v takovém případě není třeba žádných stavebních úprav, které by se týkaly dělení, faktické uspořádání jednotlivých prostor v domě a způsob jejich užívání včetně rozděleného užívání pozemků náležejících k domu nebrání vypořádání rozdělením na jednotky, obvyklou (tržní) cenu nemovitostí stanovil částkou 9 000 000 Kč, - z revizního znaleckého posudku [číslo] ze dne 20. 12. 2019 vypracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a podniků, a z jeho doplňující výpovědi, že předmětné nemovité věci nejsou reálně dělitelné, ale je možné vypořádání rozdělením na 2 bytové jednotky za současného vyrovnání cenového rozdílu plynoucího z výše spoluvlastnických podílů, řízených plochami vymezených jednotek, znalec vypracoval 2 varianty řešení dělení nemovitých věcí na 2 samostatné jednotky a stanovil i výši vypořádacího podílu, a to u varianty 1 ve výši 497 347 Kč ve prospěch vlastníka jednotky [číslo] tj. ve prospěch žalované a u varianty 2 ve výši 248 674 Kč ve prospěch vlastníka jednotky [číslo] tj. ve prospěch žalobkyně, současně vymezil bytové jednotky pro variantu 1 a variantu 2; obvyklou (tržní) cenu nemovitostí stanovil k uvedenému datu částkou 7 520 000 Kč, obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši činí 3 460 000 Kč, jedná se o výši obvyklé ceny nemovitých věcí, za kterou byla obchodovatelná nemovitých věcí, přičemž tato cena vychází z realizovaných prodejů, které posuzoval, - ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 30. 10. 2020 vypracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a podniků, a z jeho doplňující výpovědi, že ocenění věcného práva odpovídajícího věcnému břemeni služebnosti, spočívající v příchodu (odchodu) a v příjezdu (výjezdu) přes část pozemku parc. č. St. 640, jehož součástí je stavba [adresa] k pozemkům par. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če (garáž) a parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če (garáž) vše v k. ú. [část obce], tj. cena věcného břemene činí 51 250 Kč, přičemž v příloze znaleckého posudku vyhotovil schematický zákres přístupové cesty odpovídající budoucímu rozsahu služebnosti ([číslo listu]), - ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru geodézie a kartografie, že z hlediska přístupu a rozsahu tvaru navrhovaného věcného břemene je varianta schematického zákresu přístupové cesty odpovídající budoucímu rozsahu služebnosti (příloha ZP [číslo listu]) hodná pro realizaci, tento rozsah byl v terénu přesně geodeticky zaměřen dne 21. 1. 2021 a následně byl vyhotoven požadovaný geometrický plán, k jehož vyhotovení byla přizvána Geodetická kancelář Ing. [jméno] [celé jméno znalce], která má oprávnění k této činnosti a výsledkem je geometrický plán [číslo] zhotoveným Geodetickou kanceláří Ing. [jméno] [celé jméno znalce] dne 22. 1. 2021, schválený Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, dne 28. 1. 2021, část pozemku dotčená věcným břemenem má výměru 80 m2, - z geometrického plánu [číslo] že ho zhotovila Geodetická kancelář Ing. [jméno] [celé jméno znalce], která má oprávnění k této činnosti, dne 22. 1. 2021, že byl schválený Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, dne 28. 1. 2021, a že to stanovil rozsah služebnosti na nemovité věci žalované, spočívající v příchodu (odchodu) a v příjezdu (výjezdu) přes pozemek žalované ve prospěch vlastníka pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p. (garáž), a pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p. (garáž), oba zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Olomouc, - z výzvy [právnická osoba] ze dne 17. 1. 2020 adresované žalované, že v ní sděluje, že obdržela informaci, že ze strany odběratele nebudou nadále hrazeny zálohové platby za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod na odběrném místě na adrese [adresa žalobkyně a svědka], proto v takovém případě přikročí k přerušení dodávky vody na uvedeném odběrném místě a vyzývá žalovanou jako spoluvlastníka nemovitosti, aby se dostavila ve lhůtě 10 dnů do zákaznického centra, - ze sdělení Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc ze dne 17. 6. 2020, že ke změně výměry parcel č. st. [anonymizováno] a [číslo] v k. ú. [část obce] došlo při obnově katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací do digitální podoby, platnost obnoveného operátu byla vyhlášena ke dni 5. 3. 2001, jeho obnovou nebyla dotčena vlastnická ani jiná práva k nemovitostem, - z potvrzení [právnická osoba], že konečný zůstatek na účtu žalované ke dni 25. 4. 2017 činil 3 498 721,82 Kč, ke dni 17. 10. 2017 činil 4 655 562,84 Kč, ke dni 22. 5. 2020 činil 4 608 350 Kč a ke dni 14. 6. 2021 činil 5 067 663,88 Kč, - z potvrzení [právnická osoba] – historie transakcí, že konečný zůstatek na účtu žalobkyně ke dni 28. 11. 2017 činil 4 600 385 Kč, - z výpisu z účtu žalobkyně od [anonymizováno], že konečný zůstatek na účtu žalobkyně ke dni 15. 6. 2021 činil 432 580,29 Kč, - z výpisu z účtu žalobkyně od [právnická osoba], že konečný zůstatek na účtu žalobkyně ke dni 21. 9. 2020 činil 180 000 Kč, - z údajů ze systému [jméno] [příjmení] spořitelny, že na účtu [celé jméno svědka], Ph.D. je disponibilní zůstatek 3 164 101,43 Kč, není uvedeno k jakému datu, - z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc ze dne 17. 8. 2015, [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Olomouc, že účastníci řízení jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci o velikosti podílů každý id. k celku pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je [adresa], byt. dům, pozemku parc. [číslo] zahrada, - z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc ze dne 18. 9. 2020, [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Olomouc, že žalobkyně je zapsána jako výlučný vlastník pozemku parc. č. St. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemku parc. č. St. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž.

11. Účastníci učinili nesporným, že obvyklá cena předmětných nemovitých věcí je 7 520 000 Kč, tak jak vyplývá ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce]; pokud jde o ocenění věcného práva odpovídajícího věcnému břemenu služebnosti, rovněž učinili nesporným, že cena věcného břemene činí 51 250 Kč.

12. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.

13. Další důkazní návrhy účastníků byly soudem pro nadbytečnost zamítnuty. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

14. Žalobkyně podala žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť účastníci se na vypořádání nedohodli. Žalobkyně a žalovaná jsou zapsány jako podíloví spoluvlastníci o velikosti podílů každý id. k celku pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je [adresa], byt. dům, pozemku parc. [číslo] zahrada, v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc, [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Olomouc. V minulosti vlastnila uvedené nemovité věci se [celé jméno svědka]. Jelikož mezi nimi docházelo opakovaně k neshodám, zejména ohledně užívání společných částí domu, podala návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočce v [obec], bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a spoluvlastnický podíl [celé jméno svědka] byl přikázán do vlastnictví žalobkyně, která se tak stala výlučnou vlastnictví všech uvedených nemovitostí. Na vypořádání uhradila žalobkyně [celé jméno svědka] částku 2 450 000 Kč z peněžních prostředků, které získala jako kupní cenu za prodej tohoto podílu [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne 12. 11.2007. Následně docházelo mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] k neshodám ohledně využití suterénního bytu, vztahy se mezi nimi zhoršily natolik, že [celé jméno svědka] se rozhodla svůj spoluvlastnický podíl prodat. Současně žalovanou informovala o tom, že žalobkyně je konfliktní. Na základě kupní smlouvy ze dne 1. 7. 2015 ho prodala žalované za částku 2 800 000 Kč. Žalovaná a její manžel [celé jméno svědka] uzavřeli jako manželé ve formě notářského zápisu smlouvu o vyhrazení vzniku SJM ke dni zániku manželství ve smyslu ust. § 143a odst. 2 občanského zákoníku. Po uzavření kupní smlouvy žalovaná započala s celkovou rekonstrukcí bytu v I. NP, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Na základě opakovaných udání z její strany, stavební úřad prověřoval činnosti související s rekonstrukcí bytu. Žalovaná následně provádění rekonstrukce pozastavila. Mezi účastníky docházelo ke sporům ohledně připojení domu na veřejnou kanalizaci a odběru pitné vody a odvádění odpadních vod a dalším. Žalobkyně používala na adresu žalované dehonestující výrazy, kdy ji např. označila za„ nebezpečného a primitivního psychopata“. Žalovaná v předmětném domě nikdy nebydlela. Má dvě dcery, které mají zdravotní problémy, a lékařkou jim byla doporučena změna bydliště a bydlení v klidnější čtvrti, kde se alespoň částečně zbaví alergenů. V budoucnu hodlá využít celou nemovitost (dům) pro potřeby své rodiny, resp. byt v II. NP pro své dcery, jejichž věk odpovídá obvyklému věku pro osamostatnění. Podle revizního znaleckého posudku, předmětná nemovitá věc není reálně a účelně dělitelná, ale je možné vypořádání rozdělením na 2 bytové jednotky za současného vyrovnání cenového rozdílu plynoucího z výše spoluvlastnických podílů, řízených plochami vymezených jednotek, což vyplývá i z předchozího znaleckého posudku [celé jméno znalce]. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vypracoval 2 varianty řešení dělení nemovitých věcí na 2 samostatné jednotky a stanovil i výši vypořádacího podílu, a to u varianty 1 ve výši 497 347 Kč ve prospěch vlastníka jednotky [číslo] tj. ve prospěch žalované a u varianty 2 ve výši 248 674 Kč ve prospěch vlastníka jednotky [číslo] tj. ve prospěch žalobkyně. Současně vymezil bytové jednotky pro variantu 1 a variantu 2. Obvyklá (tržní) cena předmětných nemovitých věcí byla znalcem k datu vypracování znaleckého posudku, tj. 20. 12. 2019, stanovena částkou 7 520 000 Kč, obvyklá cena spoluvlastnického podílu činí 3 460 000 Kč, když se jedná o výši obvyklé ceny nemovitých věcí, za kterou byla obchodovatelná nemovitých věcí, přičemž tato cena vychází z realizovaných prodejů, které znalec posuzoval. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce], který vypracoval znalecký posudek podle stavu v době jeho vypracování, tj. 8. 8. 2017, určil tržní cenu předmětných nemovitých částkou 9 000 000 Kč. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. St. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemku parc. č. St. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, zapsaných v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc, [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Olomouc. K těmto nemovitým věcem je přístup pouze přes pozemek parc. č. St. 640, zastavěná plocha a nádvoří, který byl přikázán do výlučného vlastnictví. Znaleckým posudkem a geometrickým plánem byl vytýčen rozsah služebnosti na nemovité věci žalované. Cena věcného břemene (služebnosti) činí 51 250 Kč. Žalobkyně disponuje finančními prostředky ve výši 432 580,29 Kč ke dni 15. 6. 2021 ([anonymizováno]) a ve výši 180 000 Kč ke dni 21. 9. 2020 ([ulice] [anonymizováno]). Z údajů ze systému [jméno] [příjmení] spořitelny, bylo zjištěno, že na účtu [celé jméno svědka], Ph.D. je disponibilní zůstatek 3 164 101,43 Kč, není však uvedeno k jakému datu. Jmenovaný svědek vypověděl, že na účtu jsou peníze jeho rodiny, nejsou tam peníze žalobkyně a tyto peníze by v případě jejího úspěchu vyplatil žalobkyni, odmítl uvést, zda by se jednalo o dar či půjčku. Žalovaná dlouhodobě disponuje finančními prostředky (konečný zůstatek ke dni 25. 4. 2017 činil 3 498 721,82 Kč, ke dni 17. 10. 2017 činil 4 655 562,84 Kč, ke dni 22. 5. 2020 činil 4 608 350 Kč a ke dni 14. 6. 2021 činil 5 067 663,88 Kč).

15. Podle § 1140 odst. 1, 2 občanského zákoníku v platném znění nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

16. Podle § 1143 občanského zákoníku v platném znění nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o tom na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení vlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

17. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku v platném znění, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

18. Podle § 1147 věty první občanského zákoníku v platném znění není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

19. Podle § 1257 odst. 1 občanského zákoníku v platném znění věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

20. Podle § 1258 občanského zákoníku v platném znění služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

21. Podle § 1260 odst. 1 občanského zákoníku v platném znění služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

22. Podle § 1276 odst. 1 občanského zákoníku v platném znění služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.

23. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem je třeba zrušit a vypořádat.

24. Jelikož žalobkyně jako spoluvlastník předmětných nemovitých věcí nemá zájem s ohledem na rozpory s žalovanou na dalším setrvání ve spoluvlastnickém vztahu s ní a neuzavřela s ní dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, domáhá se tak svého práva na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem, neboť nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Žalovaná je téhož názoru, že podílové spoluvlastnictví ke společné věci je pro dlouhodobé a vážné rozpory mezi spoluvlastníky třeba zrušit. Z této zásady však existují výjimky, a to že jednak nesmí žádat v nevhodnou dobu o oddělení ze spoluvlastnictví a jednak, že to nemůže být k újmě některého ze spoluvlastníků. Soud v daném případě má za to, že se nejedná o ani jednu z těchto výjimek, proto podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil.

25. V řízení o zrušení a vypořádání podílového vlastnictví k nemovitým věcem není soud vázán návrhy účastníků. Je však povinen v takovémto řízení zjistit okruh spoluvlastníků a velikost jejich podílu. V souzené věci jsou žalobkyně a žalovaná rovnodílnými podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I tohoto rozsudku, tedy žalobkyně podílu ve výši a žalovaná rovněž ve výši vzhledem k celku.

26. Pokud jde o způsob vypořádání, soud musí respektovat zákonem stanovené pořadí. Prvním a přednostním způsobem je rozdělení společné věci. Teprve není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Předmětné nemovité věci nejsou reálně dělitelné na 2 samostatné části. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 4. 2004 sp. zn. 22 Cdo 559/2004„ Zatímco reálným rozdělením budovy základním způsobem, to je stavebním rozdělením na obvykle 2 zcela samostatné části – dvě budovy, jsou účastníci od sebe odděleni, rozdělením na jednotky se na podmínkách soužití účastníků, respektive na dosavadních poměrech v užívání domu, zpravidla nic nemění a určitý rozsah podílového spoluvlastnictví se v případě daného zachová… Soud přistoupí k rozdělení domu na jednotky ve smyslu § 2 písm. h) zákona o vlastnictví bytu jen v případě, kdy vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu podle § 139 občanského zákoníku“. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 3. 2010 sp. zn. 22 Cdo 437/2010„ není na místě vypořádat podílové spoluvlastnictví rozdělením společné věci na jednotky, pokud by i nadále takové uspořádání vztahů vedlo k pokračování konfliktní situace“. Provedenými důkazy, a to znaleckým posudkem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že předmětné nemovité věci jsou dělitelné na 2 samostatné bytové jednotky s podílem na společných částech domu a pozemcích formou pro hlášení vlastníka a vytvořením fondu oprav, do něhož budou vlastníci finančně přispívat na další opravy a rekonstrukce společných prostor, přičemž v takovém případě není třeba žádných stavebních úprav, které by se týkaly dělení, faktické uspořádání jednotlivých prostor v domě a způsob jejich užívání včetně rozděleného užívání pozemků náležejících k domu nebrání vypořádání rozdělením na jednotky. Revizním znaleckým posudkem z téhož oboru včetně jeho doplnění a výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že nemovité věci nejsou reálně dělitelné, ale je možné vypořádání rozdělením na 2 bytové jednotky za současného vyrovnání cenového rozdílu plynoucího z výše spoluvlastnických podílů, řízených plochami vymezených jednotek. Znalec vypracoval 2 varianty řešení dělení nemovitých věcí na 2 samostatné jednotky a stanovil i výši vypořádacího podílu, a to u varianty 1 ve výši 497 347 Kč ve prospěch vlastníka jednotky [číslo] tj. ve prospěch žalované a u varianty 2 ve výši 248 674 Kč ve prospěch vlastníka jednotky [číslo] tj. ve prospěch žalobkyně. Současně vymezil bytové jednotky pro variantu 1 a variantu 2. Oba znalci dospěli ke shodnému názoru na rozdělení předmětných nemovitých věcí na 2 samostatné bytové jednotky. Následně po vypracování tohoto znaleckého posudku žalobkyně uvedla, že závěr znalce na dělení nemovitosti na dvě samostatné bytové jednotky s podílem na společných částech domu, je v podstatě akceptovatelný, nicméně není reálně proveditelný, neboť nemohou fungovat do budoucna jako spoluvlastnice a nebudou schopny se domlouvat ohledně fungování a údržby či oprav k těm částem, které zůstanou společné. Trvala na přikázání nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví. Žalovaná se vyjádřila tak, že v případě vypořádání na 2 bytové jednotky bude stále existovat reálné nebezpečí přetrvávání každodenních sporů, když mezi účastníky je dlouhodobý problém s vyúčtováním služeb ze strany [anonymizována dvě slova], přičemž v korespondenci žalobkyně zasílané žalované ji žalobkyně označila za„ nebezpečného a primitivního psychopata“. Žalobkyně uvedla, že žádala žalovanou, aby přispěla na opravu vstupní branky, což žalovaná odmítla s tím, že k tomu nedala souhlas. Již v prosinci 2015 došlo mezi žalobkyní a žalovanou k neshodě ohledně připojení domu na veřejnou kanalizaci, od té doby se konfliktní situace kupily a přerostly v květnu 2016, kdy žalovaná začala rekonstruovat byt v I. NP, aniž by o tom žalobkyni informovala, již tehdy se žalobkyně vyjádřila tak, že bude usilovat o zrušení spoluvlastnictví, neboť jejich„ soužití“ je neúnosné. Konflikty mezi účastníky přestaly jen z toho důvodu, že žalovaná rekonstrukci I. NP pozastavila. Soud po zhodnocení provedených důkazů (výpovědi svědků [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka], dopisy žalobkyně adresované žalované, výzva [právnická osoba]) a s přihlédnutím k tomu, co účastníci sami uvedli, dospěl k závěru, že vztahy obou spoluvlastníků jsou tak dlouhodobě a hluboce narušeny, že není na místě vypořádat podílové spoluvlastnictví rozdělením společné věci na 2 samostatné jednotky, neboť takovéto uspořádání vztahů by nadále vedlo ke konfliktním situacím a mohlo by se stát základem pro budoucí spory. Z těchto důvodů soud tuto variantu vypořádání nezvolil.

27. Jelikož ani rozdělení nemovité věci na 2 samostatné jednotky není možné, nastupuje další způsob vypořádání, jímž je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků. Vzhledem ke skutečnosti, že ust. § 1147 občanského zákoníku již (na rozdíl od občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013) nestanoví kritéria, na základě kterých má soud rozhodnout, komu ze spoluvlastníků společnou věc přikáže, je řešení této otázky ponecháno na úvaze soudu, přičemž i nadále však soud hodnotí relevanci kritérií zahrnujících velikost spoluvlastnických podílů, solventnost spoluvlastníků, účelné využití věci a případně další (srov. KRÁLÍK, Michal. § 1147 (Přikázání společné věci a její prodej ve veřejné dražbě). In: SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s.

607. ISBN 978-80-7400 -499-5). Současně však na základě judikatury Nejvyššího soudu platí, že pro rozhodnutí, komu má být věc přikázána, není absolutně rozhodující ani výše podílů, ani účelné využití věci, ale jde o souhrn skutečností, které jsou v dané věci relevantní, s tím, že soud může věc přikázat do výlučného vlastnictví i tomu spoluvlastníkovi, kterému zákonná kritéria nesvědčila (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 879/2005, SR 4/2007).

28. Soud při rozhodování, kterému z účastníků přikáže po zrušení podílového spoluvlastnictví předmětné nemovité věci, hodnotil několik kritérií, přičemž přihlédl k velikosti spoluvlastnických podílů jednotlivých spoluvlastníků, k tomu jak ji dosud užívali, k jejich zájmu o předmětnou nemovitou věc, k jejímu dalšímu účelnému využití (viz např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 2017 sp. zn. 22 Cdo 2450/2017).

29. V souzené věci velikost spoluvlastnického podílu žalobkyně a žalované byla stejná a činila vzhledem k celku. Na straně jedné soud přihlédl k tomu, že je to žalobkyně, kdo předmětné věci spoluvlastní dlouhodobě, po celý svůj život v nich žije, když historicky patřily (resp. jejich část) jejím rodičům, kteří je na ni převedli, v předmětném domě stále bydlí a stará se o něho podle svých možností včetně zahrady. Je nepochybné, že k nemovitým věcem má citový vztah. Na straně druhé je podstatné kritérium solventnosti účastníků, tedy schopnosti vyplatit spoluvlastnický podíl druhému účastníku. Žalobkyně ho prokazovala předloženými potvrzeními banky (ČMSS – 432 580,29 Kč a [právnická osoba] 180 000,40 Kč). Pokud dále prokazovala svoji solventnost výpovědí svědka [příjmení] [celé jméno svědka], Ph.D., soud hodnotí jeho výpověď jako nepřesvědčivou a nevěrohodnou. Žalobkyně svědka nejprve označila za svého synovce, zatímco on sám po poučení o povinnosti mluvit pravdu uvedl, že je osobou blízkou některé z bývalých přítelkyň svého bratra a tato je v postavení osoby blízké žalobkyni. Tento svědek potvrdil, že dané prostředky na jeho bankovním účtu jsou prostředky neurčitého okruhu osob (jeho rodiny) a odmítl soudu sdělit, na základě jakého právního titulu by byl připraven žalobkyni takové prostředky poskytnout. Soud má za to, že žalobkyně řádně svou solventnost neprokázala. Oproti tomu žalovaná prokázala, že sama dlouhodobě disponuje finančními prostředky na vlastním bankovním účtu, které podstatně převyšují vypořádací podíl. Pokud jde o budoucí využití nemovitých věcí, svědčí toto kritérium ve prospěch žalované, která hodlá v I. NP domu bydlet se svým manželem a dětmi, přičemž prokázala, že stávající bydliště z hlediska onemocnění dcer není vhodným typem bydlení. Uvedla i svůj budoucí záměr přebudovat byt v II. NP pro dcery, jejichž věk již odpovídá obvyklému věku pro osamostatnění, tudíž se jeví účelnějším využití nemovitých věcí žalovanou a její rodinou než žalobkyní.

30. Soud dále považuje za nutné uvést, že z výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že spory mezi spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí byly vždy vyvolávané žalobkyní, ať již byl druhým spoluvlastníkem kdokoli. Tato vždy v minulosti neshody mezi spoluvlastníky řešila podáním obdobné žaloby jako v tomto případě a svůj závazek vyplatit vypořádací podíl pak řešila tím, že nabytou převedla novému spoluvlastníkovi, jím uhrazenou kupní cenu použila na výplatu vypořádacího podílu a po čase vyvolala nové konflikty s novým spoluvlastníkem.

31. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p. (garáž), a pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p. (garáž), oba zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Olomouc, soud zřídil v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními v její prospěch služebnost spočívající v příchodu (odchodu) a v příjezdu (výjezdu) přes pozemek žalované v rozsahu stanoveném geometrickým plánem [číslo] zhotoveným Geodetickou kanceláří Ing. [jméno] [celé jméno znalce] dne 22. 1. 2021, schváleným Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, dne 28. 1. 2021, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Hodnota služebnosti dle znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] činí 51 250 Kč a navíc oba účastníci učinili tuto částku nespornou. Tvrzení žalobkyně, že řešení otázky přístupu ke garážím v jejím výlučném vlastnictví formou zřízení služebnosti je nevhodné, považuje soud za irelevantní.

32. V daném případě soud vycházel z předmětného revizního znaleckého posudku, jeho doplnění a z výpovědi znalce, když v jeho argumentaci neshledává vnitřní rozpornost, popř. nelogičnost, neboť dostatečně vysvětlil a přesvědčivě zhodnotil, proč dospěl k uvedenému závěru, a to, že obvyklá (tržní) cena všech nemovitých věcí činí 7 520 000 Kč, obvyklá cena spoluvlastnického podílu činí 3 460 000 Kč, když se jedná o výši obvyklé ceny nemovitých věcí, za kterou byla obchodovatelná nemovitých věcí, přičemž tato cena vychází z realizovaných prodejů, které posuzoval. Revizní znalecký posudek byl zpracován řádně, je přezkoumatelný, transparentní, správný, a soud tak neshledává žádný důvod odborné názory znalce neakceptovat a odchylovat se od nich. Stanovená cena vychází ze stavu, který byl v době vypracování znaleckého posudku, tj. k 20. 12. 2019, zatímco obvyklá cena určená znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] vychází ze stavu ke dni vypracování znaleckého posudku, t. 8. 8. 2017. Navíc účastníci uvedenou částku 7 520 000 Kč učinili nespornou.

33. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a po vyhodnocení všech kritérií soud po zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků přikázal nemovité věci, a to pozemek parcela č. st. 640, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], byt. dům, pozemek parcela č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemek parcela [číslo] zahrada, zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Olomouc, do výlučného vlastnictví žalované a uložil jí povinnost vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 3 408 750 Kč, který představuje rozdíl hodnoty jedné poloviny sporných nemovitých věcí v částce 3 460 000 Kč a hodnoty věcného břemen v částce 51 250 Kč, ve lhůtě 30 kalendářních dnů od právní moci rozsudku, když lhůtu stanovil delší dle § 160 odst. 1 věty za středníkem s ohledem na výši vypořádacího podílu.

34. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované, která měla ve věci procesní úspěch, náklady řízení ve výši 480 902,40 Kč ve lhůtě 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnci žalované dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení žalované, a to odměnu advokáta ve výši 393 640 Kč za 16 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení vyjádření ve věci samé ze dne 6. 12. 2016, 7. 8. 2019, 6. 2. 2020, 16. 11. 2020, 17. 3. 2021, účast na místním šetření dne 5. 4. 2017, účast u jednání dne 16. 2. 2017, 20. 4. 2017, 4. 5. 2017, 8. 11. 2017, 12. 3. 2020, 26. 5. 2020, 30. 6. 2020, 22. 7. 2020, 16. 6. 2021) po 24 540 Kč z tarifní hodnoty 3 860 000 Kč, tj. hodnoty celé nemovitosti po odečtení podílu žalované (7 520 000 Kč – 3 460 000 Kč) dle § 8 odst. 5 ve spojení s § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, náhradu hotových výdajů ve výši 4 800 Kč za 16 úkonů (viz shora) po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a 21% DPH z odměny a náhrady ve výši 83 462,40 Kč, neboť zmocněnec žalované osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu dle §137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty.

35. O nákladech řízení ve výši 60 509,40 Kč, které vznikly České republice vyplacením znalečného z rozpočtových prostředků soudu (znalec Ing. [celé jméno znalce] za znalecký posudek ve výši 7 625 Kč; Ing. [celé jméno znalce] za znalecký posudek ve výši 32 600 Kč, za doplnění znaleckého posudku ve výši 6 471 Kč, za účast u jednání ve výši 1 300 Kč; [celé jméno znalce] za geometrický plán ve výši 12 223 Kč, Ing. [jméno] [celé jméno znalce] za vyhotovení stejnopisů geometrického plánu ve výši 290,40 Kč) rozhodl soud v souladu s ust. 148 odst. 1 podle výsledku řízení tak, že uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci náklady řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení