11 C 33/2020-52

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl (anonymizováno) Mgr Martinem Trepkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem (adresa žalobce) zastoupený advokátem (titul). (jméno) (příjmení) sídlem (adresa) proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem (adresa [anonymizována dvě slova]) o zaplacení 129 375 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 65 000 Kč za dobu od 13. 3. 2020 do 20. 5. 2020, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 64 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 64 375 Kč od 13. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 34 400 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám (titul). (jméno) (příjmení), advokáta, sídlem (adresa).

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 17. 4. 2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 129 375 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkových újem způsobených nezákonným trestním stíháním a výkonem vazby.

2. Žalobce uvedl, že usnesením ze dne (datum) bylo zahájeno jeho trestní stíhání pro zločin těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit násilným jednáním vůči poškozené (příjmení), narozené dne (datum), tj. (anonymizováno) (role v řízení). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále jen„ [příjmení] [obec a číslo]“) ze dne (datum) bylo rozhodnuto o vzetí žalobce do vazby z důvodu dle § 67 písm. c) trestního řádu s tím, že se vazba započítává dnem a hodinou zadržení, tj. ode dne (datum) od (údaj o čase) hod. Na základě usnesení [příjmení] Praha 8 ze dne (datum) byl žalobce téhož dne z vazby propuštěn. Žalobce byl tak na svobodě omezen po dobu celkem 65 dní (od (datum) do (datum)). Rozsudkem [příjmení] [obec a číslo] ze dne (datum), který nabyl právní moci dne (datum), byl žalobce obžaloby zproštěn. Trestní řízení proti žalobci tak trvalo přesně 8 měsíců a 14 dní.

3. V důsledku nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání a nezákonného rozhodnutí o vzetí do vazby vznikla žalobci nemajetková újma, kterou požadoval nahradit v penězích, když byl přesvědčen, že způsobenou nemajetkovou újmu nelze nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva není zcela jistě dostačující.

4. Pokud jde o újmu způsobenou výkonem vazby, žalobce uvedl, že byl vazebně držen v souvislosti s trestnou činností, která byla typově velmi závažná. Bylo proti němu vedeno trestní stíhání pro spáchání trestného činu dle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, tedy pro úmyslné těžké ublížení na zdraví, za který mu hrozil trest odnětí svobody ve výši 3 až 10 let, tedy s velkou pravděpodobností nepodmíněný trest odnětí svobody. Závažnost trestní věci pak byla dána i tím, že proti žalobci bylo vedeno trestní řízení v souvislosti s násilným trestným činem, kterého se měl dopustit vůči (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizována tři slova), tedy vůči osobě velmi blízké. Dle přesvědčení žalobce je nutné k tomuto také přihlédnout, neboť závažnost trestní věci je dána i tím, pokud se pachatel trestné činnosti dopustí vůči osobě blízké, která je zcela bezbranná, a nikoliv vůči osobě cizí. Žalobce byl na svobodě omezen po dobu celkem 65 dní. Dle přesvědčení žalobce se jednalo o dobu nikoliv tak dlouhou, aby během jejího plynutí mohlo docházet k menšímu dopadu na psychiku žalobce, než bezprostředně po uvalení vazby. Žalobce pociťoval vazbu téměř stejně tíživě po celou dobu, a to i s ohledem na svou osobu. Žalobce je osobou plně invalidní, když v minulosti prodělal úraz (anonymizováno) (anonymizována tři slova) (anonymizováno). V minulosti prodělal dvě vážné operace (anonymizováno) a trpí (anonymizováno 8 slov). Třebaže vazba nemohla s ohledem na plný invalidní důchod žalobce zasáhnout do jeho profesního života, je žalobce přesvědčen, že by mělo být přihlédnuto k tomu, že uvalení vazby vážně zasáhlo do osobní sféry žalobce, neboť je osobou těžce zdravotně postiženou. Z tohoto důvodu podmínky vazby samozřejmě snášel výrazně obtížněji než zcela zdravá osoba. Dále žalobce zdůraznil, že je osobou zcela bezúhonnou, nikdy nebyl odsouzen pro trestný čin, ani uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Žalobce se ve vazbě nikdy nenacházel, a proto zadržení a následné uvalení vazby bylo pro něj velmi těžkým šokem. Zatčení a uvalení vazby se pak negativně projevilo také ve společenské cti žalobce. Zpráva o jeho zatčení a vzetí do vazby se velmi rychle rozšířila nejen v kruhu rodinném, ale také v kruhu přátel žalobce. Tato zpráva se velmi rychle rozšířila zejména z toho důvodu, že podstatou obvinění žalobce bylo, že měl násilným jednáním úmyslně způsobit těžké ublížení na zdraví (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizována tři slova), s kterou žil ve společné domácnosti. Stran skutku, ze kterého byl žalobce obviněn a později obžalován, byly opakovaně vyslechnuti (anonymizováno) žalobce (příjmení), (anonymizováno) žalobce-poškozená (anonymizováno) a (titul). (příjmení), který je dlouholetým přítelem žalobce a (anonymizováno 5 slov). Již z tohoto je zřejmé, že zpráva o obvinění žalobce a o jeho vzetí do vazby se rozšířila nejen v kruhu rodinné, ale také v kruhu přátel žalobce. Že se rozšíření této zprávy negativně projevilo ve společenské cti žalobce, je pak s ohledem na podstatu skutku, z kterého byl žalobce obviněn, notorietou, kterou není potřeba prokazovat. Lze si jen těžko představit, že rozšíření takovéto zprávy by negativně do společenské cti žalobce nezasáhlo. Všechna uvedená kritéria dle žalobce hovoří ve prospěch odškodnění na horní hranici stanovené judikaturou Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ NSČR“), žalobce je tedy přesvědčen, že je v jeho případě třeba vycházet z denní sazby odškodnění za vazbu ve výši 1 500 Kč. Jelikož pak byl žalobce omezen na svobodě celkem po dobu 65 dní, je přiměřeným zadostiučiněním částka ve výši 97 500 Kč.

5. Pokud jde o újmu způsobenou trestním stíháním, žalobce odkázal na zásahy uvedené u újmy způsobené vazbou. Zdůraznil přitom, že byl obviněn z trestné činnosti vysokého stupně typové závažnosti a že je osobou nikdy netrestanou a současně těžce zdravotně postiženou. Při určení výše přiměřeného zadostiučinění vyšel žalobce z trojnásobku základní částky poskytované v případech zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky řízení, tedy z částky 45 000 Kč ročně, resp. 3 750 Kč měsíčně. Jelikož trestní stíhání žalobce trvalo po dobu 8 měsíců a 14 dní, považoval žalobce za přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu částku ve výši 31 875 Kč (8,5 x 3 750 Kč).

6. Požadavek na zaplacení částky 129 375 Kč žalobce uplatnil u žalovaného podáním ze dne 12. 9. 2019. Jelikož nebyl ze strany nijak vyrozuměn o způsobu vyřízení své žádosti, zaslal žalobce dne 13. 3. 2020 žalovanému kvalifikovanou předžalobní upomínku, kterou požadoval uhrazení uvedené částky nejpozději do 7 dnů od doručení této žádosti. Na tuto předžalobní výzvu žalovaný žádal emailovou zprávou ze dne 16. 3. 2020 i s ohledem na vyhlášený nouzový stav v ČR o prodloužení lhůty k vyřízení žádosti až do 15. 4. 2020, ani v této lhůtě však žádost žalobce nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 129 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 13. 3. 2020 do zaplacení.

7. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce dne 12. 9. 2019 uplatnil předmětné požadavky na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z titulu trestního stíhání a vzetí do vazby. K projednání žádosti došlo dne 18. 5. 2020, žalovaný konstatoval, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, za které se omluvil, peněžité zadostiučinění však nepřiznal. Dále konstatoval, že bylo rovněž vydáno nezákonné rozhodnutí o vzetí žalobce do vazby, a přiznal peněžité zadostiučinění ve výši 65 000 Kč. Ve zbytku byla žádost žalobce zamítnuta. Po stručné rekapitulaci průběhu předmětného trestního řízení (obdobně jako žalobce) žalovaný uvedl, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonných rozhodnutí, za které lze s ohledem na výsledek trestního řízení považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne (datum) a usnesení o vzetí do vazby ze dne (datum). Pokud jde nemajetkové újmy, žalobce uvádí shodná tvrzení k nemajetkové újmě jak za trestní stíhání, tak i za výkon vazby. K tomu žalovaný uvedl, že žalobce byl trestně stíhán za zločin těžkého ublížení na zdraví, za nějž je hrozba trestu odnětí svobody od tří do deseti let. Žalobce je osobou bezúhonnou, proto dle hlubšího přesvědčení žalovaného nehrozilo žalobci uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Délka řízení, kdy trestní stíhání žalobce trvalo 8 měsíců, nebyla shledána nepřiměřenou. Pracovní sféra žalobce nijak narušena nebyla, žalobce je v plném invalidním důchodu, tedy zaměstnán nikde není s ohledem na svůj zdravotní stav. Existence zdravotních problémů žalobce je nesporná, tyto však nevznikly v souvislosti s projednávaným trestním stíháním. Žalovaný neshledal příčinnou souvislost mezi trestním stíháním a žalobcem tvrzeným pokažením společenské pověsti, neboť, jak vyplynulo z trestního spisu, žalobce byl v době vedení trestního stíhání závislý na alkoholu, i když si byl vědom, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu mu alkohol přitěžuje a vyvolává nepředvídatelné chování. Žalobce byl rovněž vzhledem k uváděným skutečnostem projednáván v přestupkovém řízení proti občanskému soužití. Policejní orgán je povinen věc řádně prověřit vzhledem k typové závažnosti skutku, přičemž bylo prokázáno, že žalobce v době zranění své matky byl pod vlivem alkoholu. S ohledem na uvedené dospěl žalovaný k závěru, že konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovení omluvy je dostačujícím zadostiučiněním za újmu vzniklou v důsledku trestního stíhání, a relutární satisfakce přiznána nebyla. Pokud jde o újmu z titulu vzetí do vazby, i zde žalovaný konstatoval, že v trestním řízení vedeném proti žalobci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za toto se žalobci omluvil a dále přiznal denní odškodné za vazební stíhání ve výši 1 000 Kč, tedy celkem zadostiučinění ve výši 65 000 Kč. Vzhledem k popsaným okolnostem pokládal žalovaný takto již poskytnutou kompenzaci za dostatečné zadostiučinění za porušení práva žalobce.

8. Podáním došlým soudu dne 28. 5. 2020 žalobce potvrdil, že mu žalovaný vyplatil dne 20. 5. 2020 částku 65 000 Kč, do této částky vzal svou žalobu částečně zpět, nadále však setrval na požadavku na zaplacení příslušenství z uvedené částky. Řízení bylo v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 10. 6. 2020, č. j. 11 C 33/2020-30.

9. Následně žalobce v rámci srovnání své věci s jinými obdobnými případy odškodnění odkázal na věc projednávanou u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 74/2016, kde se žalobce domáhal odškodnění nemajetkové újmy způsobené mu trestním stíháním, které trvalo v letech 2013 až 2015 a skončilo postoupením k projednání přestupku. Žalobce se v tomto řízení domáhal peněžité částky ve výši 180 000 Kč, přičemž soud prvého stupně žalobě v celém rozsahu vyhověl. K odvolání žalovaného odvolací soud změnil prvostupňový rozsudek tak, že jej do částky 75 000 Kč potvrdil a ve zbytku žalobu zamítl. Odvolací soud se neztotožnil se způsobem stanovení výše zadostiučinění ani s jeho výslednou výší. Podle odvolacího soudu soud prvého stupně vycházel z rozhodnutí odvolacího soudu, v němž byla povaha trestní věci nesrovnatelně závažnější, než v případě žalobce. Odvolací soud proto vyšel z jiných a podle jeho názoru k dané věci přiléhavějších rozhodnutí, srovnáním s nimiž dospěl k závěru o přiměřené výši zadostiučinění v částce 75 000 Kč Odvolací soud vycházel především ze srovnání s věcí vedenou u něj pod sp. zn. 14 Co 361/2016, v níž bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 100 000 Kč, avšak na rozdíl od případu žalobce byl tehdejší žalobce v odkazované věci zproštěn obžaloby, protože se nestal skutek, z něhož byl obviněn. Odvolací tuto okolnost považoval ve smyslu judikatury NSČR za významnou, pročež se oproti srovnávané věci rozhodl částku zadostiučinění snížit. Dále odvolací soud považoval za srovnatelnou věc vedenou u něj pod sp. zn. 51 Co 380/2013, v níž bylo za obdobných okolností přiznáno zadostiučinění 50 000 Kč. Žalobce v této souvislosti zdůraznil, že se v jeho případě jednalo o obvinění ze závažné trestné činnosti, kdy byl ohrožen trestní sazbou 3 až 10 let, a že byl obžaloby zproštěn dle § 226 písm. a) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že se skutek, pro který byl obžalován, stal. K tomuto by nepochybně mělo být při určení peněžitého zadostiučinění přihlédnuto. Dále žalobce odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen„ MS Praha“) ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 20 Co 57/2011. V této věci se žalobce domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním pro trestné činy porušování povinnosti při správě cizího majetku, zneužívání pravomoci veřejného činitele a zkreslování údajů o stavu hospodaření, kdy trestní stíhání trvalo 2 roky. Rozsudek MS Praha byl na základě dovolání podaného tamním žalobcem zrušen NSČR, avšak jen v zamítavé části, žalobce je tak přesvědčen, že při určení výše zadostiučinění v jeho věci je možné z uvedené věci vycházet. MS Praha vzal jako základ pro určení výše zadostiučinění dvojnásobek částky poskytované v případech zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky řízení, tedy částku 30 000 Kč. Jelikož žalobce byl stíhán pro trestnou činnost, která byla typově mnohem vyšší závažnosti, než tento porovnávaný případ, považuje za přiměřené, aby v jeho případě bylo vycházeno z částky 45 000 Kč za 1 rok trestního stíhání. Konečně pak žalobce odkázal na rozsudek MS Praha ze dne 28. 11. 2013, č. j. 70 Co 459/2013-259. Třebaže byl tento následně zrušen nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3183/15, lze dle žalobce z tohoto rozsudku vycházet, neboť byl zrušen na základě ústavní stížnosti podané tamní žalobkyní a nikoliv žalovaným. V tomto řízení se žalobkyně domáhala zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání, které trvalo 5 let a 8 měsíců a bylo zahájeno pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. V průběhu řízení před soudem vyplatil žalovaný žalobkyni částku 50 000 Kč. Následně zdejší soud uložil rozsudkem ze dne 21. 5. 2013, č. j. 19 C 304/2011-212, žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na odčinění imateriální újmy vzniklé v souvislosti s nezákonně vedeným trestním řízením proti její osobě 300 000 Kč. K odvolání MS Praha změnil rozhodnutí soudu prvého stupně tak, že ohledně zaplacení 55 500 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 100 000 Kč za stanovenou dobu rozsudek potvrdil, ve zbývajícím rozsahu pak žalobu zamítl. V tomto řízení tak bylo posouzeno jako přiměřené zadostiučinění za trestní stíhání trvající 5 let a 8 měsíců celková částka ve výši 100 000 Kč. Jelikož toto trestní stíhání bylo zahájeno pro výrazně méně závažnou trestnou činnost, než pro kterou byl obviněn žalobce, je žalobce přesvědčen, že je důvodné, aby mu bylo přiznáno vyšší zadostiučinění, jak požaduje.

10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

11. Dne (datum) byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1 trestního zákoníku, jehož pachatelem měl být žalobce. V opisu z evidence rejstříku trestů z téhož dne neměl žalobce žádný záznam. Dne (datum) v (údaj o čase) hod. bylo u žalobce zjištěno (x promile) alkoholu v dechu. Žalobce byl dne (datum) v (údaj o čase) hod. zadržen jako podezřelý. Ze vzorku krve odebraného žalobci téhož dne v (údaj o čase) hod. bylo zjištěno množství alkoholu (hmotnost). Usnesením ze dne (datum), doručeným žalobci téhož dne, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne (datum) cca ve (údaj o čase) hod. se (popis skutku) (anonymizována tři slova) (role v řízení) (příjmení), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (anonymizována tři slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizováno) (anonymizována tři slova) (anonymizována tři slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizováno) (role v řízení) (příjmení), (anonymizována dvě slova) (datum), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována tři slova), (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (anonymizována tři slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno). Dne (datum) byl žalobce vyslechnut jako obviněný. Vytýkané jednání popřel s tím, že (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova). (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (role v řízení), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova). (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (role v řízení) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (role v řízení) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (údaj o čase) (anonymizována dvě slova) (údaj o čase) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (role v řízení) (anonymizována dvě slova). Usnesením soudce [příjmení] [obec a číslo] ze dne (datum) byl žalobce vzat do vazby z důvodu dle § 67 písm. c) trestního řádu s tím, že vazba se započítává ode dne a hodiny zadržení, tj. od (datum) od (údaj o čase) hod. Důvodem vzetí do vazby byla obava, že žalobce bude opakovat trestnou činnost, když je dle vlastního vyjádření alkoholik a když se nyní stíhaného jednání dopustil pod vlivem alkoholu, který u něho vyvolává agresivní chování, které realizuje vůči jiným lidem. Dne (datum) podal žalobce proti usnesení stížnost, ve které označil zahájení trestního stíhání minimálně za předčasné, když je založeno jen na vytěžení poškozené a zprostředkované výpovědi (anonymizováno) žalobce (příjmení), která měla mít informace jen od poškozené. Stížnost byla usnesením státního zástupce ze dne (datum) zamítnuta jako nedůvodná. Poškozená při svědeckém výslechu ve dnech (datum) a (datum) uvedla, že žalobce (zdravotní stav) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) a na léky nesmí pít alkohol, přesto dost často pije. Popsala konflikty, ke kterým mezi nimi v době soužití docházelo, (popis konfliktů) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizováno) (anonymizována tři slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno). (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizována dvě slova), (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizováno). (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova), (anonymizováno), (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno). (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno). (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizováno). S trestním stíháním žalobce souhlasila. Svědkyně (příjmení) při výslechu dne (datum) popsala, jak jí poškozená dne (datum) uvedla, že jí žalobce ublížil, že ji opilý napadl. Žalobce to svědkyni do telefonu téhož dne popřel, dle svědkyně byl pod nějakým vlivem, zřejmě alkoholu, pod vlivem alkoholu byl také, když se téhož dne setkali v bytě poškozené. Svědkyně byla tou osobou, která věc, tj. zranění poškozené, které měl způsobit žalobce, oznámila policii. Svědkyně popsala komplikovaný vztah poškozené a žalobce, [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] ([anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. Popsala zdravotní stav žalobce s tím, že bere léky, na které nesmí pít, což nedodržuje a má to vliv na jeho chování. Poškozená má (popis zdravotního stavu poškozené) (anonymizováno), (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno). Dne (datum) byli vyslechnuti svědci (příjmení) a (anonymizováno), sousedi poškozené, kteří uvedli, že [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov]. [role v řízení] [anonymizováno 5 slov], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno]. Usnesením MS [obec] ze dne (datum) byla jako nedůvodná zamítnuta stížnost žalobce proti usnesení o vzetí do vazby. Dne (datum) byla vytěžena bývalá manželka žalobce (rozvedeni skoro před 30 lety), která uvedla, že se žalobce v době manželství choval normálně. O prověřované události věděla, se žalobcem se viděla naposledy asi týden před tím, choval se normálně. Svědek (titul). (příjmení), dlouholetý kamarád a též (anonymizována dvě slova) žalobce, při výslechu dne (datum) popsal zdravotní komplikace žalobce po úrazu hlavy, kdy žalobci opakovaně zdůrazňoval, že na léky nesmí pít, což však nedodržoval, a svědek mu kvůli tomu zařídil i protialkoholní léčbu v (část obce), kam měl žalobce nastoupit (datum). Kvůli zdravotnímu stavu a pití žalobce spadl do dluhů, kvůli kterým přišel i o byt a musel se přestěhovat k poškozené. Poškozenou svědek popsal (anonymizováno)„ (anonymizováno)“ (anonymizováno) (anonymizována tři slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova). Popsal komplikovaný vztah poškozené a žalobce, kdy z doslechu ví, že mezi nimi mělo docházet ke slovním konfliktům. Žalobce popsal jako neagresivního člověka a překvapilo jej, co je žalobci kladeno za vinu. Ve znaleckém posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, ze dne (datum) a jeho doplňku ze dne (datum) byl popsána utrpěná poranění poškozené s tím, že s ohledem na její zdravotní stav mohlo ke vzniku poranění dojít jak stíhaným jednáním, tj. (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), tak i pádem na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. Ve znaleckém posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze dne (datum) bylo konstatováno, že u žalobce je přítomna [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a abúzus alkoholu s vývojem k závislosti. Obě zjištěné poruchy se pojí s agresivními projevy. Bylo navrhováno ochranné odvykací léčení ústavní formou. Usnesením soudce [příjmení] [obec a číslo] ze dne (datum) byl žalobce propuštěn z vazby, vazební věznici opustil téhož dne ve (údaj o čase) hod. Ve znaleckém posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze dne (datum) bylo konstatováno, že u poškozené nebyla zjištěna duševní porucha, bylo zjištěna jen mírná [anonymizována dvě slova] (popis zdravotního stavu poškozené) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (anonymizována tři slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (role v řízení). (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (rok) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno). V opisu z evidence přestupků ze dne (datum) neměl žalobce žádný záznam. Do trestního spisu však byla založena kopie policejního spisu ve věci přestupku proti občanskému soužití, dle kterého byl žalobce dne (datum) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (role v řízení) (anonymizováno) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována tři slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována tři slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova). (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova). (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno). Jednání bylo jako podezření ze spáchání přestupku oznámeno dne (datum) Úřadu městské části [obec a číslo]. Dále byla do trestního spisu založena kopie policejního spisu ve věci přestupku proti občanskému soužití, dle kterého měl žalobce v opilosti (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (anonymizována tři slova) (anonymizováno) ( (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (datum)), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova). Jednání bylo jako podezření ze spáchání přestupku oznámeno dne (datum) Úřadu městské části [obec a číslo]. Dle založeného úředního záznamu ze dne (datum) (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizováno) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizováno) (datum) (anonymizováno), (anonymizována tři slova), (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno). (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova). (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (datum) (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizováno) (anonymizována tři slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova). (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova). (anonymizováno) (datum) (role v řízení) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova). Dne (datum) prostudoval spis žalobce a navrhoval doplnění znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který již není aktuální, neboť žalobce od zadržení abstinuje a (datum) nastupuje na dobrovolné protialkoholní léčení do PL (část obce). Tento návrh byl zamítnut. Vyšetřování bylo ukončeno s návrhem na podání obžaloby dne (datum). Poškozená sdělila přípisem ze dne (datum), že si nepřeje, aby bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání. Spis si znovu prostudovala a došla k názoru, že nežádá trestní stíhání, pouze léčení. Obžaloba pro skutek a kvalifikaci dle usnesení o zahájení trestního stíhání byla podána dne (datum). K trestnímu řízení se připojila (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) s požadavkem na náhradu vynaložených nákladů léčení poškozené ve výši 156 782 Kč. V opisech z evidence rejstříku trestů ze dnů (datum) a (datum) neměl žalobce stále žádný záznam. Věc byla projednána v hlavních líčeních konaných ve dnech (datum), (datum) a (datum). Byly znovu vyslechnuty shora uvedené osoby a zpracovatelé znaleckých posudků. Poškozená zopakovala, že upadla, když (anonymizována dvě slova) žalobce (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (role v řízení) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova). (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova), (anonymizováno). (anonymizována dvě slova), (anonymizována dvě slova) (anonymizováno), (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno). Už mu vše odpustila. Jinak byly výpovědi obdobné. Dne (datum) byl vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že se stal stíhaný skutek. Soud po provedeném dokazování neměl za prokázané, že se stal, resp. měl pochybnosti, že se stal stíhaný skutek, proto postupoval dle zásady in dubio pro reo a žalobce obžaloby zprostil. Proti rozsudku nebylo podáno odvolání a tento nabyl právní moci dne (datum) (zjištěno ze spisu [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. (spisová značka)).

12. Žalobce je od února 2016 osobou invalidní, jedná se o invaliditu třetího stupně s poklesem pracovní schopnosti o 70 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je (popis zdravotního stavu žalobce) (anonymizováno 6 slov) (rok), (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno), (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno), (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno), (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno 6 slov) (anonymizováno), (anonymizováno) (anonymizováno), (anonymizováno), (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno), (anonymizováno) (anonymizováno) (anonymizováno), (anonymizováno) (anonymizováno). Žalobce pobírá invalidní důchod třetího stupně (zjištěno z posudku o invaliditě ze dne (datum), lékařské zprávy (titul). (příjmení) ze dne (datum), potvrzení (obec) správy sociálního zabezpečení ze dne (datum)).

13. Podáním došlým žalovanému dne 12. 9. 2019, doplněným k výzvě žalovaného ze dne 2.12. 2019 podáním ze dne 30. 12. 2019, uplatnil žalobce z důvodů uvedených následně v podané žalobě požadavek na zaplacení částky 129 375 Kč jako náhrady shora uvedených nemajetkových újem. Předžalobní upomínkou ze dne 13. 3. 2020, došlou žalovanému téhož dne, žalobce vyzýval žalovaného k plnění ve lhůtě 7 dnů od doručení, v e-mailové komunikaci ze dne 16. 3. 2020 pak souhlasil s prodloužením lhůty do 15. 4. 2020. Žalovaný věc vyřídil stanoviskem ze dne 18. 5. 2020, ve kterém z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě konstatoval, že v předmětném trestním řízení došlo k vydání dvou nezákonných rozhodnutí, za což se žalobci omluvil. Na náhradu nemajetkové újmy způsobené vykonanou vazbou pak žalovaný přiznal žalobci částku 65 000 Kč. Částka 65 000 Kč byla žalobci připsána na účet dne 20. 5. 2020 (zjištěno ze žádosti, potvrzení přijetí žádosti, výzvy k doplnění, doplnění žádosti, předžalobní upomínky včetně doručenky, e-mailové komunikace, stanoviska, výňatku z transakční historie).

14. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

15. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

16. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

18. Dle § 31a odst. 1, 2 OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. vazba 19. Dle § 9 odst. 1 OdpŠk má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.

20. V řízení bylo prokázáno a nebylo to mezi účastníky sporným, že je zde odpovědnostní titul na straně státu, když na žalobci byla vykonána vazba, přičemž byl následně obžaloby zproštěn. Stejně tak nebyl mezi účastníky sporným vznik nemajetkové újmy na straně žalobce, kterou je namístě nahradit v penězích. Žalovaný na tuto náhradu již částečně plnil a poskytl žalobci částku 65 000 Kč. Sporným tak byl jen rozsah utrpěné újmy, resp. rozsah náhrady, které by se mělo žalobci dostat.

21. Dle ustálené judikatury (viz rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 914/2011) je při úvaze o formě a výši odškodnění v případě nezákonného omezení osobní svobody třeba přihlédnout ke třem základním kritériím, kterými zpravidla jsou: povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby. Samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady do svobody pohybu či do práva na soukromí, a v tomto ohledu výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby. Adekvátním odškodněním je částka v rozmezí 500 Kč až 1 500 Kč za jeden den trvání vazby, v jejímž rámci soud promítne jiné, zde uvedené a popřípadě neuvedené okolnosti svého posuzování. K tomuto rozmezí je však nutno přistupovat pouze jako k orientačnímu s tím, že podléhá toliko úvaze soudu v konkrétním případě, k jaké částce dospěje.

22. Žalobce byl ve vazbě od (datum) do (datum), tj. po dobu 65 dnů. Pokud jde o povahu trestní věci, žalobce byl stíhán pro zločin těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, za který mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody ve výměře 3 roky až 10 let. Stíhán byl navíc pro čin, kterého se měl dopustit fyzickým násilím vůči (anonymizováno) (osobě blízké).

23. Pokud jde o dopady do sféry žalobce, vyplynulo z provedeného dokazování, že žalobce byl v době vazby invalidní a trpěl celou řadou zdravotních obtíží, v důsledku čehož jistě zásah do osobní svobody vnímal intenzivněji nežli osoba zdravá a při plné životní síle. Žalobce dosud nebyl trestně stíhán a jednalo se o jeho první pobyt v zařízení pro výkon vazby či výkon trestu odnětí svobody, což je též skutečnost, která intenzitu vzniklé nemajetkové újmy zvyšuje, přestože krátkodobou zkušenost s omezením osobní svobody (viz shora uvedené zajištění policií za účelem„ vystřízlivění“) již měl. Dopady do pracovní sféry nebyly žalobcem s ohledem na skutečnost, že nepracoval a byl v invalidním důchodu, ani tvrzeny, soud pak z provedených důkazů nevzal za prokázané, že by vazba měla mít negativní dopady na rodinný život či rodinné vztahy žalobce. V této souvislosti nelze přehlédnout, že to byly právě (anonymizováno) a (anonymizováno) žalobce, kdo žalobce„ udal“, kdo jej označil za osobu, která způsobila újmu na zdraví poškozené, a v důsledku jejichž přičinění bylo trestní stíhání vůbec vedeno a žalobce vzat do vazby, když bez tohoto oznámení by policie věc evidovala jako úraz. Za této situace lze stěží konstatovat, že by vzetí žalobce do vazby mělo nějak přispět k narušení rodinných vztahů, které navíc zjevně již narušeny byly v důsledku žalobcova nadměrného požívání alkoholu. Dále nebylo prokázáno, že by se skutečnost, že je žalobce vazebně stíhán, nějak zásadně rozšířila do okruhu žalobcových přátel a poškodila žalobcovu pověst. O stíhání věděl (titul). (příjmení), dlouholetý přítel žalobce, který jednak byl seznámen se žalobcovou rodinnou a osobní situací, kdy žalobci pomáhal zajistit protialkoholní léčbu, jednak stíhání jeho vztahu k žalobci zjevně nijak zásadně nedotklo, nevěřil, že by se žalobce mohl něčeho takového dopustit, a v řízení vypovídal v jeho prospěch. Pokud pak jde obecně o pověst žalobce, nutno konstatovat, že tuto si ničil žalobce sám svým neuspořádaným způsobem života v kombinaci s požíváním alkoholu, kdy k jeho osobě byla opakovaně volána policie a jeho jednání bylo i oznamováno k projednání jako přestupek. Nakonec i toto žalobcovo chování a jednání bylo hlavním důvodem pro naplnění vazebního důvodu a vzetí žalobce do vazby.

24. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že výkon vazby mohl způsobit na straně žalobce nemajetkovou újmu spíše nižší intenzity. Pokud pak jde o náhradu takto vzniklé újmy, soud neshledal žádného důvodu, aby tato byla kompenzována částkou na horní hranici judikaturou stanoveného rozpětí, když takováto kompenzace je přiznávána v případech skutečně závažných a těžko odčinitelných zásahů do osobnostní sféry, pracovních, společenských vztahů apod., k čemuž na straně žalobce nedošlo. Žalovaným již vyplacenou kompenzaci ve výši odpovídající částce uprostřed předmětného rozpětí, tj. částkou 1 000 Kč, navíc v kombinaci s konstatováním vydání nezákonného rozhodnutí a omluvou, považoval soud s ohledem na prokázané skutečnosti za více než dostačující.

25. Veden popsanou úvahou tak soud žalobu co do zbytku požadavku na náhradu nemajetkové újmy z titulu vykonané vazby, tj. částky 37 500 Kč jako nedůvodnou zamítl. trestní stíhání 26. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

27. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 zákona, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím.

28. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestního stíhání. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporné.

29. Dle ustálené judikatury (viz např. rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 či nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3193/10) i„ při důsledném respektování presumpce neviny představuje každé trestní řízení významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti. Takový zásah je o to intenzivnější, prokáže-li se následně, že se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem“. Vznik nemajetkové újmy při nezákonném trestním stíhání se tedy v určitém základním (obecném) rozsahu presumuje. Na poškozeném pak je, aby v řízení tvrdil a prokázal konkrétní formu a intenzitu takové újmy.

30. Pokud jde o kritéria, která je při posuzování nemajetkové újmy a stanovení formy či výše zadostiučinění nutno zejména zvažovat (definovaná v již odkazovaném rozsudku NSČR sp.zn. 30 Cdo 2813/2011), tj. povaha trestní věci, délka trestního stíhání, a především dopady trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby, vyplynulo z provedeného dokazování, že žalobce byl stíhán pro zločin těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, za který mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody ve výměře 3 roky až 10 let. S ohledem na dosavadní bezúhonnost žalobci s největší pravděpodobností nehrozilo uložení trestu odnětí svobody nepodmíněného, což navrhoval v závěrečné řeči i státní zástupce, avšak žalobce se vzhledem k výši trestní sazby musel nepodmíněného trestu odnětí svobody obávat. Žalobce byl stíhán pro trestný čin proti životu a zdraví, kterého se měl navíc dopustit fyzickým násilím vůči své matce, tj. pro čin se kterým je obecně spojeno vyšší společenské odsouzení než např. u trestných činů majetkových. Jako významnou skutečnost je nutno zmínit, že žalobce byl obžaloby zproštěn z důvodu, že nebylo prokázáno, že by se stíhaný skutek stal. Na druhou stranu však soud uvedeným způsobem rozhodl za užití zásady in dubio pro reo, když se jednalo o klasickou situaci tvrzení proti tvrzení. U vzniku poranění poškozené nebyl nikdo jiný než žalobce a poškozená, a přestože nebylo vyvráceno, že by poranění poškozené mohla vzniknout i v důsledku stíhaného jednání žalobce, nebylo ani vyvráceno, že by k těmto poraněním mohlo dojít i jinak (nezaviněný pád v kombinaci se zdravotním stavem poškozené).

31. Pokud jde o délku trestního stíhání, bylo toto zahájeno usnesením ze dne (datum) a skončeno bylo právní mocí rozsudku [příjmení] [obec a číslo] dne (datum) Trestní stíhání tedy trvalo 8,5 měsíce. S ohledem na shora učiněná skutková zjištění o průběhu trestního řízení, které probíhalo bez jakýchkoliv průtahů a v závislosti na obstarávání relevantních podkladů, má soud za to, že uvedenou dobu je možné považovat za zcela přiměřenou skutkové a procesní složitosti věci a povaze projednávaného skutku. Při hodnocení újmy vzniklé z nezákonného trestního stíhání je však více než přiměřenost délky rozhodná délka trestního stíhání jako taková. Dobu osmi a půl měsíců, po které předmětné trestní stíhání trvalo a po kterou mohlo na žalobce negativně působit, nelze ani celkově označit za příliš dlouhou, a délku trestního stíhání tak není možné považovat za kritérium, které by mělo intenzitu nemajetkové újmy zvyšovat.

32. Z provedených důkazů nevzal soud za prokázané, že by trestní stíhání bylo vůči žalobci zahájeno a dále vedeno nějak svévolně či dokonce šikanózně. K poranění poškozené došlo, byli u toho přítomni pouze žalobce a poškozená, která žalobce označila za útočníka. Z obsahu trestního spisu dle názoru soudu vyplývá, že orgány činné v trestním řízení měly dostatek důvodů trestní stíhání žalobce vést, byly shromážděny všechny dostupné důkazy a konečné posouzení, zda lze mít za prokázané, že se stal čin a spáchal jej žalobce, bylo na soudu po dokazování provedeném v hlavním líčení, kdy soud nakonec rozhodl ve prospěch žalobce dle zásady in dubio pro reo.

33. Pokud jde o dopady trestního stíhání do osobnostní sféry, žalobce ani netvrdil žádné jiné dopady než ty, které spojoval již se vzetím do vazby. Soud tak vzal za prokázané jen obecné dopady plynoucí ze skutečnosti, že žalobce byl zdravotně indisponován, že se s trestním řízením setkal poprvé a že byl potenciálně ohrožen i nepodmíněným trestem odnětí svobody. Všechny další dopady buď nebyly prokázány (narušení vztahů s přáteli), nebo byly přímo vyloučeny (narušení rodinných vztahů), anebo byly především důsledkem žalobcova neuspořádaného života (narušení dobré pověsti), jak bylo uvedeno již výše u vazby. Skutečnost, že trestní stíhání bylo vedeno vazebně, soud v rámci hodnocení újmy z trestního stíhání nezohledňoval, když újma plynoucí z vykonané vazby byla samostatným předmětem odškodnění.

34. Na základě všech uvedených skutečností, která mají nemajetkovou újmu umocňovat či naopak snižovat, dospěl soud k závěru, že žalobci vznikla v důsledku předmětného trestního stíhání nemajetková újma pouze v minimálním rozsahu, v takovém, v jakém je obecně spojována s každým trestním stíháním.

35. Případ žalobce pak soud porovnal s těmito věcmi: věc projednávaná u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 118/2017 V této věci byl poškozený stíhán pro stejný trestný čin jako žalobce, avšak ve stadiu pokusu, a vedle toho též pro přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a hrozilo mu uložení stejného trestu jako žalobci. Trestní stíhání trvalo 10 měsíců, na rozdíl od žalobce byl poškozený v porovnávané věci zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, avšak čelil též odvolacímu řízení, byť stejně jako žalobce byl zproštěn i na prvním stupni. Obdobně jako v případě žalobce byly u poškozeného v porovnávané věci prokázány pouze obecné dopady v podobě obav a strachu z odsouzení plynoucích ze závažnosti trestného činu a výši možného trestu, které se u zde poškozeného promítly do poruch spánku. Poškozený/obviněný v porovnávané věci zaplatil na náhradě škody 8 382 Kč, tamní poškozený však avizoval připojení se s nárokem na náhradu škody ve výši přes 100 tis. Kč, což v poškozeném/obviněném vyvolávalo další obavy. Za adekvátní odškodnění bylo v porovnávané věci shledáno konstatování porušení práva. věc projednávaná u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 226/2016 V této věci byl poškozený stíhán pro stejný trestný čin jako žalobce a vedle toho též pro přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a hrozilo mu uložení stejného trestu jako žalobci. Trestní stíhání trvalo 13 měsíců, na rozdíl od žalobce byl poškozený v porovnávané věci zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c) trestního řádu avšak až poté, co první rozsudek, kterým byl uznán vinným a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, byl k odvolání zrušen odvolacím soudem. Poškozený v porovnávané věci trpěl pocity úzkosti, měl problémy se spánkem, převládaly u něho pocity bezmoci a beznaděje. Musel o věci neustále přemýšlet, což vedlo k partnerským hádkám a nesouladu. Trestní stíhání zasáhlo jeho profesní život, kdy kvůli soustředění na trestní stíhání zanedbával své podnikání a práci za něho musel odvádět jeho společník. O trestním stíhání věděli i jeho zaměstnanci. Konečně se trestní stíhání dotklo i trávení volného času, kdy před trestním stíháním provozoval poškozený v porovnávané věci několik sportů, jezdil na hory apod. Na nic takového pak neměl čas ani náladu, stranil se společnosti, nechtěl již chodit do klubů a stýkat se s kamarády. Za adekvátní odškodnění byla v porovnávané věci shledána částka 50 000 Kč.

36. Po zohlednění shora učiněných zjištění a provedeném porovnání má soud za to, že u žalobce došlo ke vzniku obdobných až téměř identických následků jako u poškozeného ve věci 10 C 118/2017. Obdobně jako v této věci pak soud považoval za přiměřené poskytnutí pouze morální satisfakce, které se žalobci ve formě konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvy ze strany žalovaného již dostalo. V požadavku na zaplacení částky 31 875 Kč proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

37. Za nepřípadné pak soud považoval žalobcem navrhovaná porovnání. Věc vedená u MS [obec] pod sp. zn. 20 Co 57/2011 byla nevhodná již kvůli konstrukci výše zadostiučinění odvozované od částek zadostiučinění poskytovaných za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, když taková konstrukce byla v pozdější judikatuře odmítnuta. U ostatních žalobcem navrhovaných věcí se pak jednalo o případy, kdy trestním stíháním bylo do života poškozených zasaženo způsobem nesrovnatelným s případem žalobce. Jednalo se zejména o velmi závažné zásahy do pracovního života, popř. až profesní likvidace, výrazné zásahy do rodinného života či do dobré pověsti a občanské cti, dopady do zdravotního stavu.

38. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaný se nezaplacením následně dobrovolně poskytnuté částky do dne splatnosti dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalovanému. Žádost žalobce byla doručena žalovanému dne 12. 9. 2019 a lhůta 6 měsíců skončila dne 12. 3. 2020. Soud tak považoval požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení od 13. 3. 2020 za důvodný a právo na zaplacení úroku z prodlení z již zaplacené částky 65 000 Kč žalobci od uvedeného data přiznal, a to v požadované výši 8,5 % ročně, přestože žalobce mohl s ohledem na dobu vzniku prodlení požadovat úrok vyšší.

39. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Předmětem řízení byly dva nároky na náhradu nemajetkové újmy každý s tarifní hodnotou ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu. Žalovaný na oba dva tyto nároky po zahájení řízení plnil, za nemajetkovou újmu z titulu trestního stíhání poskytl morální satisfakci, za nemajetkovou újmu z titulu vazby pak vedle morální satisfakce též peněžité zadostiučinění. Žalobce tedy dosáhl satisfakce za obě nemajetkové újmy, a lze tak na něho ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byl s oběma nároky na náhradu nemajetkové újmy plně úspěšný, byť mu nebylo přiznáno jím požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 34 400 Kč, která je tvořena - 2x zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků v celkové výši 4 000 Kč (2x 2 000 Kč), - 5x odměnou právního zástupce za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 16. 12. 2020, 2x účast na jednání soudu, které trvalo více než 2 hodiny, dne 27. 1. 2021) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši 25 500 Kč (5x 5 100 Kč), když za tarifní hodnotu byl dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu vzat součet tarifních hodnot obou nároků, tj. 2x 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, - 1x odměnou právního zástupce za 1 úkon právní služby (sepis částečného zpětvzetí žaloby dne 28. 5. 2020, které se týkalo pouze nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu vazby) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve výši 3 100 Kč, když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 6 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 800 Kč (6x 300 Kč) Zástupce žalobce není plátcem DPH.

40. Náklady na další provedený úkon právní služby (předžalobní upomínku) soud nepovažoval za účelně vynaložené. Podmínky uplatnění nároku u soudu stanoví OdpŠk a toto je navázáno na marné uplynutí lhůty pro vyřízení nároku v rámci předběžného uplatnění. Zasílání další předžalobní výzvy je tu tedy nadbytečné (viz též rozsudek NSČR sp. zn. 30 Cdo 1728/2011). Náhradu odměny za zastupování a paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce za tento úkon tak soud žalobci nepřiznal.

41. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovaného řídí.

Poučení