11 C 330/2017 - 250
Citované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 2
- Obchodní zákoník, 513/1991 Sb. — § 548 § 554
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 6 odst. 1 § 7 § 13 § 13 odst. 4 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2048 § 2604 § 2605 § 2605 odst. 1 § 2610
Rubrum
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro 1 000 000 Kč / provedené práce takto:
Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 345 000 Kč, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 114.908,44 Kč k rukám zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se po žalované původně domáhal zaplacení částky 1 221 605 Kč jako slevy z ceny díla pro neodstranitelné vady díla a nákladů souvisejících s uplatněním tohoto nároku. Poté žalobu rozšířil o částku 345.000 Kč představující kvantifikovanou smluvní pokutu za opožděné předání díla.
2. Zdejší soud rozsudkem ze dne 29. 1. 2019, č. j. 11 C 330/2017-94, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 533.800 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I), co do částky 466.200 Kč s konkretizovaným úrokem z prodlení a co do vyčísleného úroku z prodlení z částky 533.800 Kč za dobu od 24. 9. 2016 do 11. 1. 2018 žalobu zamítl (výrok II), dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 345.000 Kč (výrok III) a částku 21.780 Kč (výrok IV), zamítl žalobu o zaplacení částky 3.025 Kč (výrok V), uložil žalované zaplatit žalobci částku 47.400 Kč a ve zbytku, tj. co do zaplacení částky 149.400 Kč, žalobu zamítl (výrok VI).
3. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 31. 10. 2019, č. j. 13 Co 219/2019-119, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, III, IV, a změnil jej v části výroku VI ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 47.400 Kč tak, že žalobu v této části zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
4. Proti části výroku rozsudku, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu vyhovujících výroků o částkách 345.000 Kč a 21.780 Kč a nově rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů, podala žalovaná dovolání. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 23. 2. 2022 č. j. 33 Cdo 1260/2020-139 rozsudek Krajského soudu v Plzni ve výroku, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 1. 2019, č. j. 11 C 330/2017-94, ve vyhovujícím výroku o částce 345.000 Kč a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, jakož i rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 1. 2019, č. j. 11 C 330/2017-94, ve vyhovujícím výroku o částce 345.000 Kč a ve výroku o nákladech řízení zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil Okresnímu soudu v Karlových Varech k dalšímu řízení s odůvodněním, že se Nejvyšší soud povahou protokolu o předání a převzetí zhotoveného díla v souvislosti se vznikem práva na zaplacení ceny díla, zabýval ještě v poměrech zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), v rozsudku ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1505/2013, přičemž zdůraznil, že jeho závěry se prosadí i v režimu § 2604, § 2605, § 2610 o. z. Přijal a odůvodnil závěr, podle něhož „Nebylo-li ve smlouvě o dílo (jejíž právní režim se řídil obchodním zákoníkem) sjednáno, že sepsání předávacího protokolu je hmotněprávní podmínkou předání díla, má zhotovitel právo na zaplacení (doplacení) ceny díla, i když nebyl sepsán předávací protokol.“ Platná právní úprava přitom hovořila o tom,že „ je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla (§ 548 obch. zák.)“ a podle § 554 obch. zák. platilo, že „zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem… Nebylo-li v dané věci sjednáno, že sepsání předávacího protokolu je hmotněprávní podmínkou předání díla, ale předávací protokol měl sloužit jen jako důkaz o předání díla, odvolací soud pochybil, dovodil-li, že žalobkyně nemá nárok na doplacení ceny díla, nebyl-li sepsán předávací protokol mezi účastníky, jako smluvními stranami smlouvy o dílo.“ 5. Po výše citovaných rozhodnutích odvolacího a dovolacího soudu tak zůstal předmětem řízení nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 345.000 Kč za prodlení žalované s provedením díla (bod 11.
1. Smlouvy), když dle žalobce, žalovaná byla po dobu 345 dnů v prodlení „s dílem oproti termínům v čl. IV. Smlouvy. Délku prodlení dovozuje žalobce z toho, že žalovaná se zavázala provést „Stavbu“ (tedy část díla spočívající ve zhotovení stavby rodinného domu) do 60 pracovních dnů ode dne převzetí staveniště (bod 4.2.
6. Smlouvy), tedy dne 31. 3. 2016. K protokolárnímu předání Stavby však došlo až dne 10. 3. 2017.
6. V souladu s pokynem Nejvyššího soudu, soud I. stupně doplnil dokazování ohledně otázky, kdy došlo k faktickému předání a převzetí díla, když dle ustanovení článku 5.1 Smlouvy nelze dovodit, že by podepsaný protokol o předání a převzetí (části) díla byl hmotněprávní podmínkou k předání a převzetí. Žalovaná k prokázání okolností realizace díla, zejména otázky dokončení stavby a jejího převzetí žalobcem navrhla výslech svědka [jméno FO] a [jméno FO].
7. Svědek [jméno FO] vypověděl, že působil jako obchodní zástupce žalované asi do února 2018. Předmětem jeho činnosti bylo především zajistit zákazníky, případně smlouvu o dílo, rozsah prací a podpis smlouvy. V daném případě se jednalo o hrubou stavbu, při jejíž realizaci došlo k pochybení, kdy stěny nebyly rovné. Některé věci si dle svědka žalobce dodělával sám. Dle svědka bylo Dílo dokončeno podle Smlouvy. Žalobce však nechtěl dílo úředně převzít právě kvůli nerovnosti stěn. Nechtěl podepsat předávací protokol. Byly mu však předány klíče od domu. Kdy k tomu došlo, si svědek nepamatoval, ale žalobce si věci pak uvnitř domu dodělával sám, aby se mohl nastěhovat. Žalovaná po předání klíčů kromě některých drobností na stavbě již nic nedělala. Dále vypověděl, že za dodavatele podepisoval předávací protokol on, stejně tak pravděpodobně nabízel žalobci předání stavby. Přesně si to již nepamatoval. Stejně si tak nepamatoval, zda byl podepsán protokol o předání klíčů, ale dle svědka byl minimálně učiněn zápis do stavebního deníku. Po předestření listu stavebního deníku č. [hodnota] se zápisem ze dne 21. 02. 2016 a č. [hodnota] se zápisem ze dne 25. 03. 2016 svědek nevěděl, čí je podpis na uvedených listech, asi stavbyvedoucího a dále uvedl, že zápis asi odpovídá skutečnosti. S žalobcem jednal i v průběhu stavby. K zápisům ve stavebním deníku neměl nikdy výhrady. Kdo konkrétně žalobce vyzýval k protokolárnímu předání díla, nevěděl. Dle svědka to bylo ale průběžně a mohlo to být v době mezi 21. 02. a 25. 03. 2016. Už si to však nepamatoval. Dle svědka si žalobce na stavbě dodělal koupelny, dlažby, vinyly v celém domě, krb a kuchyňskou linku. K fotografiím založeným ve spise na č. l. 18 svědek uvedl, že mu je poslal žalobce. Přesně již nevěděl, kdy a datum na fotografiích 24. 04. 2016 nejspíš odpovídá datu zaslání.
8. Svědek [jméno FO] uvedl, že byl u žalované zaměstnán jako stavbyvedoucí, a to v době zhotovování Díla. Potvrdil problémy na stavbě, kdy se zjistilo při montáži, že se nesešly panely. Svědek však na stavbu přijel, až když stála, dojížděl tam poté tak dvakrát v týdnu. K tomu, jak docházelo k předání díla, se vyjádřit nedokázal. Dle svědka musely být nějaké zápisy ve stavebním deníku. Potvrdil, že na stavbě byly problémy. Žalobce nechtěl dílo převzít právě z důvodu chybějících pravých úhlů. O tom, jak se situace řešila, nevěděl. Dle svědka bylo Dílo prováděno v řádném termínu a žalobce si na domě určitě dělal linku a podlahové krytiny. Co dalšího, svědek už nevěděl. Po předestření stavebního deníku č. [hodnota] svědek upřesnil zapsané provedené práce, a to tak, že vrchní část omítky je finální část omítky. K č. [hodnota] svědek uvedl, že si to již přesně nepamatuje, ale pravděpodobně bylo více odstínů omítky, tak se ve dvou dnech natahovala finální část. K zápisu ze dne 21. 02. 2016 č. [hodnota] svědek uvedl, že žalobci předal klíče od objektu, ale žalobce měl přístup do objektu v průběhu celé realizace stavby. K zápisu č. [hodnota] bez data svědek uvedl, že tímto zápisem byl žalobce upozorněn, že dokud nebude dílo předáno, nesmí na něm provádět žádné stavební úpravy. Tento zápis je podepsán svědkem, rovněž žalobcem. Přes toto upozornění žalobce úpravy prováděl. K zápisu ze stavebního deníku z 25. 03. 2016 uvedl, že byly veškeré práce ze smlouvy o dílo dokončeny. Proti tomuto zápisu žalobce nevznesl žádné námitky.
9. Ke zpochybnění tvrzení ohledně úhrad Díla ve prospěch žalované učiněné žalobcem byla k důkazu provedena smlouva o úschově včetně dodatku č. 1, 2, ze kterých vyplývá, že Složitelem byl žalobce, oprávněným žalovaná a schovatelem zástupce žalované. Cena díla dle Smlouvy o dílo činí 2.566 871 Kč. Část ceny díla ve výši 2.516 871 Kč měla být Složitelem Oprávněnému uhrazena prostřednictvím úschovy u Schovatele. Složitel se zavázal ve lhůtě do 10 dnů složit na bankovní účet Schovatele č. 2106878996/2700 peněžní prostředky ve výši 2.516 871 Kč. Schovatel se zavázal tyto peněžní prostředky řádně opatrovat v souladu s příslušnými právními předpisy a naložit s nimi v souladu s touto smlouvou. Schovatel se dále zavázal peněžní prostředky složené do úschovy vydat z úschovy Oprávněnému takto: a) částku 1 761 810 Kč ve lhůtě 5 pracovních dnů poté, kdy mu Složitel nebo Oprávněný předloží Složitelem a Oprávněným podepsaný protokol o tom, že Stavba byla provedena do stadia hrubé stavby rodinného domu, tj. po provedení montáže Stavby v rozsahu stěn, příček, krovu s pojistnou folií, bez střešní krytiny, b) částku 503 374 Kč ve lhůtě 5 pracovních dnů poté, kdy mu Složitel nebo Oprávněný předloží Složitelem a Oprávněným podepsaný protokol o tom, že Stavba byla provedena do stadia hrubých rozvodů vodo-topo, elektroinstalace a betonových podlah rodinného domu, c) částku 125.843,50 Kč ve lhůtě 5 pracovních dnů poté, kdy mu Složitel nebo Oprávněný předloží Složitelem a Oprávněným podepsaný protokol o tom, že Stavba byla dokončena a předána Složiteli, d) částku 125.843,50 Kč ve lhůtě 5 pracovních dnů poté, kdy mu Složitel nebo Oprávněný předloží Složitelem a Oprávněným podepsaný protokol o tom, že na Stavbě byly odstraněny vady a nedodělky uvedené v protokole o předání Stavby. Dodatkem č. 1 ze dne 2. 6. 2017 pak byly upraveny změny, a to tak, že se smluvní strany dohodly na tom, že podmínky vydání částky 125.843,50 Kč z úschovy dle čl. II. odst. 3 písm.d) Smlouvy o úschově uvedené v čl. I. tohoto dodatku se uzavřením tohoto dodatku mění tak, že Schovatel se zavázal tyto peněžní prostředky vydat z úschovy takto: a) částku 31.738 Kč Složiteli převodem na bankovní účet č. [č. účtu] a to ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne uzavření tohoto dodatku, b) částku 94.105,50 Kč Oprávněnému ve lhůtě 5 pracovních dnů poté, kdy mu Složitel nebo oprávněný předloží Složitelem a Oprávněným podepsaný protokol o tom, že na Stavbě byly odstraněny nebo jinak vypořádány vady a nedodělky uvedené v protokole o předání Stavby. Dodatkem č. 2 ze dne 13. 2. 2020 se Smluvní strany dohodly na tom, že podmínky vydání částky 94.105,50 Kč z úschovy dle dodatku ke smlouvě o úschově ze dne 02. 06. 2017 se uzavřením tohoto dodatku mění tak, že Schovatel zavazuje tyto peněžní prostředky ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne uzavření tohoto dodatku vydat z úschovy takto: a) částku 47.000 Kč odpovídající slevě z ceny díla poskytnuté Oprávněným Složiteli v rámci vypořádání práv z vady díla projevující se tak, že okna rodinného domu nejsou ve stěnách pevně uchycena, vyplatí Schovatel Složiteli převodem na bankovní účet č. [č. účtu], b) částku 47.105,50 Kč odpovídající nevyplacenému zůstatku ceny díla vyplatí Schovatel Oprávněnému převodem na bankovní účet č. [č. účtu].
10. Z protokolu o dokončení prací bylo zjištěno, že byl sepsán 25. 02. 2016. K uvedenému datu byly provedeny hrubé rozvody, vodo-topo, elektroinstalace a betonové podlahy rodinného domu. Protokol je podepsán jak zhotovitelem (žalovanou), tak objednatelem (žalobcem).
11. Z protokolu o dokončení montáže hrubé stavby bylo zjištěno, že byl sepsán dne 12. 02. 2016, přičemž byly dokončeny střešní konstrukce, střešní folie, stěny, příčky a výplně otvorů. Protokol je podepsán jak zhotovitelem (žalovanou), tak objednatelem (žalobcem).
12. Z protokolu o formálním předání a převzetí stavebního díla vyplývá, že byl sepsán 10. 03. 2017 a obsahuje, mj. seznam drobných vad a nedodělků, a to u dřevěných prvků, vyosení až 14 cm, oprava těsnění vchodových dveří (odstranění montážní pěny) a průhyb u balkonového okna. V koupelně vynucená přizdívka 9 cm, u ostatních vad pak je uvedeno – nedodržení projektové dokumentace, kdy stěny nesvírají vzájemně pravé úhly. Stavba je na základové desce, založeno nakřivo. Odstranění vad u dveří a u oken mělo být odstraněno do 30. 04. 2017. Za křivost stavby a vynucenou přizdívku v koupelně pak žalobce požadoval přiměřenou slevu z ceny díla. Protokol je podepsán jak zhotovitelem (žalovanou), tak objednatelem (žalobcem).
13. Z výpisu z účtu právního zástupce žalované bylo zjištěno, že dne 16. 02. 2016 byla žalované poukázána částka 1.761.810 Kč, 26. 02. 2016 pak částka 503.374 Kč, 28. 03. 2017 částka 125.843,50 Kč, dne 13. 02. 2020 částka 47.105,50 Kč jako doplatek ceny díla a téhož dne pak žalobci vyplacena sleva ve výši 47.000 Kč, stejně jako dne 02. 06. 2017 31.738 Kč.
14. Dále byly k důkazu provedeny fotografie zmiňované svědkem [jméno FO], datované 24. 04. 2016, na kterých je znázorněna téměř hotová kuchyně, dále krb. Z fotografie ze dne 14. 03. 2016 je patrné obkládání koupelny, 10. 03. 2016 pak obezdívání krbové vložky, přičemž fotografie ze dne 14. 03. 2016 již znázorňuje zapálený oheň v krbu.
15. Na základě výše uvedených důkazů soud prvního soudu ve věci opětovně rozhodl rozsudkem ze dne 27. 4. 2023, č. j. 11 C 330/2017-198 tak, že zamítl žalobu na zaplacení smluvní pokuty ve výši 345 000 Kč (výrok I.) a přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 102.399 Kč. Na základě včasného odvolání žalobce, odvolací soud svým usnesením ze dne 31. 1. 2024, č. j. 13 Co 316/2023-215 rozsudek soudu prvního stupně zrušil. Odvolací soud soudu prvního stupně vytknul, že neprovedl výslechy žalobcem navržených svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], čímž žalobci neumožnil prokázat ty skutečnosti, které – z jeho pohledu– mají pro rozhodnutí věci právní význam, a to kdy došlo k ukončení stavební činnosti na stavbě, a za jakých okolností a účelem byly zhotovitelem žalobci předány klíče od domu. Dále se dle odvolacího soudu soud prvního stupně žádným způsobem nevypořádal s tvrzeními žalobce a s jím předloženými důkazy (zejména s korespondencí k nepředání díla), ačkoliv jimi v řízení provedl důkaz, přičemž obsah uvedených listin byl v rozporu se závěry, které soud ve věci přijal, přičemž zásadním důkazem ve věci by se měly stát rovněž zápisy účastníků ve stavebním deníku. Odvolací soud pak v napadeném rozsudku postrádal popis okolností, za nichž mělo dojít k naplnění předmětu smlouvy jejím zhotovením a k předání díla, s určením doby, kdy k tomuto právnímu jednání došlo. Nelze také přehlédnout, že pro předání díla byla ve smlouvě o dílo stanovena určitá procedura.
16. Soud dle pokynu odvolacího soudu doplnil dokazování výslechem následujících, žalobcem navržených, svědků: Svědek [jméno FO] vypověděl, že jeho vztah k žalobci je přátelsko-pracovní, kdy si jej žalobce najal na stavbu krbu, kamen a komína na svém prvním domě, což bylo někdy v roce 2004. Na předmětné stavbě žalobci dodával krb a komín, a to asi před šesti nebo sedmi roky. Přesně již nevěděl. Muselo být, ale teplo, protože lezli po střeše a pro zhotovení krbu nesmí být v domě mráz. Domnívá se tedy, že to mohlo být v březnu nebo v dubnu. V době, kdy do domu přišel se tam pracovalo, bylo to tam ,,jako na stavbě“. Svědek řešil problém s tím, že komín musel projít stropem, tak aby si nepřekáželi s dělníky. Strop byl odhalený, svědek lezl po žebříku na takovou jakoby nižší půdu, kde prostrkovali komín. Pokaždé, když na stavbu jel, musel řešit, kde budou klíče. Dle svědka na stavbě nebyla určitě hotová podlaha, protože krb se staví až potom, nebyly dokončeny povrchové úpravy, přičemž nevěděl, jestli zcela, ale nebyla dokončena část stropu. Na stavbě působil 5–6 dnů, šlo o holou stavbu, kde nebylo žádné zařízení. Svědek popsal postup prací, kdy postaví krb ke stropu nebo k půdě, prostrčí komín, a pak přijdou sádrokartonáři, aby strop dojeli ke komínu. Pro tyto práce svědek uvedl, že je zapotřebí teplota aspoň 16 stupňů, míněno v domě. V domě se v té době netopilo.
17. Svědek [jméno FO] uvedl, že jsou s žalobcem známí, a to po dobu asi 15 let. Ke své odbornosti uvedl, že je stavební dělník a vykonával nějaké práce pro žalobce na předmětném domě, a to asi před sedmi lety. Obkládal mu koupelnu a záchod. Dle svědka bylo asi teplo, jaro nebo léto. Blíže dobu určit nedokázal. Na domě pracoval asi měsíc. Museli předělávat příčku. Tím se přišlo na to, že dům je vlastně z úhlu. Každý den však na domě nepracoval. Dle svědka byl dům stavba, neměl hotové stropy. Ty se teprve dělaly s tím, že se zaklápěly, tedy že se dodělávaly. Blíže určil, že se dávaly sádrokartonové stropy, které se „stěrkovaly“. Dle svědka musely být podlahy hotové, protože jinak by tam nešel. Poté svědek upřesnil, že se svou prací začal až poté, co byly sádrokartonové stropy hotové. Dle svědka v domě ještě krb nebyl hotový, domnívá se, že se teprve zhotovoval. Od domu měl klíče, které mu předal žalobce.
18. Svědek [jméno FO] vypověděl, že je mu předmět řízení znám od žalobce, se kterým jsou kamarádi asi 20 let. Na stavbě žalobci pomáhal s elektřinou, v celém domě prováděl rozvod silnoproud, slaboproud. Začal v roce 2015, asi v létě nebo na podzim a končil v květnu 2016. Kromě svědka na rozvodech pracovali ještě další lidi, některé zajistil svědek, ale kdo to byl, už si nepamatoval. Dělalo se to po úsecích, takže např. hrubá stavba, pak byla nějakou dobu pauza, pak se to třeba kompletovalo apod. K dotazu, jak vypadala stavba, když s pracemi započali, svědek uvedl, že stály obvodové zdi, příčky, střecha byla. Když končili, domnívá se, že vnitřky byly tak nějak hotové, něco se dodělávalo, ale to už neví. Nebyla hotová fasáda, proto se nemohla zavěšovat venkovní světla. Stavba byla většinou otevřená, někdo tam byl. Svědek nikdy neměl klíče a nejezdil tam sám. Vždycky tam byl pan [jméno FO] nebo někdo ze stavby. Dokončení prací v květnu 2016 si pamatoval proto, že v květnu vydával revizní zprávu.
19. Svědkyně [jméno FO], životní partnerka žalobce, uvedla, že s žalobcem je ve vztahu ještě dříve, než došlo k zahájení stavby. Kde v roce 2016 bydlel si již nepamatovala, ale když dům nebyl hotový, bydlel žalobce u ní. Kdy začali spolu společně bydlet v domě si nepamatovala, ale určitě to nebylo před kolaudací.
20. Ze zápisu ve stavebním deníku (příloha H1) za období od 07. 01. 2016 do 25. 03. 2016 vyplývá, mj., že v únoru probíhaly rozvody elektroinstalací, dále od 23. 02. 2016 probíhala montáž sádrokartonů na stropech, přičemž z 24. 02. 2016 došlo k zákopu sádrokartonů na stropech, 25. 02. 2016 bylo žalobci předáno 5 klíčů od vchodových dveří a od 07. 03. 2016 probíhaly práce na fasádě, 16. 03. 2016 došlo k natažení vrchní části omítky, 20. 03. 2016 byly montovány venkovní žaluzie. Žalobce pak potvrdil, že nedatovaný zápis ve stavebním deníku na č. l. [hodnota], kterým zhotovitel upozorňoval investora, že nesmí na objektu, který nebyl ještě předán provádět žádné stavební úpravy, je jím podepsán. Dle zápisu z 25. 03. 2016 mělo být dílo dokončeno. Tento zápis není žalobcem podepsán.
21. Dílčí zjištění učiněná z jednotlivých provedených důkazů považuje soud za závěr o skutkovém stavu.
22. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Podle § 2604 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odstavce 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. K ujednání, kterým se zavázal k plnění smluvní pokuty nezletilý, který v době ujednání nedovršil patnácti let, se nepřihlíží.
23. Po doplnění dokazování dle pokynu odvolacího soudu uvedeného v jeho usnesení ze dne 31. 1. 2024, č. j. 13 Co 316/2023-215 dospěl soud opětovně k závěru, že nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty není dán. Jak už bylo shora uvedeno, předmětem řízení zůstal nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením Díla, a to dle čl. 11.
1. Smlouvy za období od 1. 4. 2016 do 10. 3. 2017, tedy po dobu 345 dnů. Dle bodu 4.2.6 Smlouvy mělo být Dílo provedeno do 60 pracovních dnů od předání staveniště, ke kterému došlo 7. 1. 2016. Lhůta k dokončení Díla tedy končila dnem 31. 3. 2016. Podle čl. 5.
1. Smlouvy měla být jednotlivá plnění tvořící součást Díla dle Smlouvy zhotovitelem předána objednateli bez zbytečného odkladu po jejich dokončení, přičemž jejich předání mělo být potvrzeno vyhotovením předávacího protokolu podepsaného oběma smluvními stranami. [právnická osoba] případech se tak také stalo, jak prokazuje protokol o dokončení montáže hrubé stavby ze dne 12. 02. 2016 a protokol o dokončení prací ze dne 25. 02. 2016. Dle čl. 5.
3. Smlouvy byl objednatel oprávněn odmítnout převzetí Díla či jeho součásti z důvodů vad pouze tehdy, pokud šlo o takové vady, které bránily užívání Díla či jeho součásti. Dle čl. 5.
4. Smlouvy nedošlo-li k předání Díla či jeho součásti z důvodů zviněných objednatelem, považovalo se Dílo či jeho součást za předané a převzaté uplynutím lhůty 10 dnů ode dne zápisu o předání dokončeného díla či jeho součásti dle Smlouvy ve stavebním deníku. Dle bodu 10.2.1. byl zhotovitel povinen nejpozději do 5 ti dnů přede dnem předání Díla vyzvat objednatele k jeho účasti na předání Díla. Povinností žalované jako zhotovitele pak bylo dle bodu 10.2.
7. Smlouvy ke dni konečného předání Stavby předat žalobci jako objednateli doklady související s provedením díla (projektová dokumentace apod.)
24. Žalobce svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty odvozuje z toho, že k protokolárnímu předání Díla došlo až dne 10. 3. 2017, kdy byl sepsán protokol o předání a převzetí Díla. Žalobce odmítl, že by k předání Díla došlo prostým předáním klíčů, a to z toho důvodu, že Dílo nebylo v té době prokazatelně dokončeno, když i poté žalovaná v domě prováděla další práce, jako byla montáže sádrokartonových stropů, elektriky, odtahu digestoře a odvětrávání, montáž žaluzií a fasádní práce včetně vrchní omítky. Toto tvrzení žalobce však je v rozporu se zápisy ve stavebním deníku, dle kterého byly tyto práce prováděny 24. 2. 2016 (záklop SDK na stropech, viz č.l.[hodnota] stavebního deníku), dne 7. 3. 2016 (příprava fasády na montáž fasádní omítky č. l. [hodnota] stavebního deníku), dne 9. a 10. 3. 2016 (montáž vrchní části omítky + natažení vrchní části omítky č. l. [hodnota] a [hodnota]), montáž venkovních žaluzií pak dne 20. 3. 2016 (č. l. [hodnota] stavebního deníku). Po uvedených zápisech ve stavebním deníku následuje výše uvedený nedatovaný zápis, kterým zhotovitel upozorňoval investora, že nesmí na objektu, který nebyl ještě předán provádět žádné stavební úpravy. Vzhledem ke skutečnosti, že tento zápis žalobce podepsal, jak sám při jednání soudu potvrdil, mohl se s předchozími zápisy seznámit a v případě jejich nepravdivosti, na tento stav reagovat, což však neučinil. Rozvody elektřiny odtahu digestoře a odvětrávání pak pro žalobce neprováděla žalovaná. Jak vyplynulo z výpovědi svědka [jméno FO] rozvody elektřiny prováděl na základě dohody se žalobcem právě jmenovaný svědek a práce dokončil v květnu 2016, kdy vydával revizní zprávu. V té době, dle svědka, ještě nebyla hotová fasáda. Toto tvrzení svědka je však v rozporu se zápisy ve stavebním deníku od 07. 03. 2016 do 10. 3. 2016 (práce na fasádě), ze dne 16. 03. 2016 (natažení vrchní části omítky) a dne 20. 03. 2016, kdy byly montovány venkovní žaluzie. Jak už bylo výše uvedeno, tyto zápisy byly žalobcem podepsány. Ani doplněné výslechy žalobcem navržených svědků nevyvrátily tvrzení žalované o dokončení Díla nejpozději dnem 25. 3. 2024, jelikož svědci [jméno FO] a [jméno FO] se ve svých výpovědích rozcházeli. S přihlédnutím k časovému odstupu několika let je sice pochopitelné, že své působení na stavbě ani jeden z jmenovaných svědků nebyl schopen časově přesněji určit, ale svědci si ve svých výpovědích navzájem odporovali v tom, které práce na Díle byly hotové v době jejich působení na Díle a jejich výpovědi byly rovněž v rozporu se zápisy ve stavebním deníku. Svědek [jméno FO] pro žalobce v domě zhotovoval krb a uvedl, že pro tyto práce bylo nezbytné, aby v domě byla teplota alespoň 16 stupňů. Domníval se tak, že montáž krbu prováděl v březnu či dubnu. Topení v té době v domě nebylo. Na stavbě působil 5 – 6 dnů, přičemž stop byl odhalený a šlo o holou stavbu bez vybavení. Tato výpověď je však rovněž v rozporu s výše uvedenými zápisy ve stavebním deníku i s fotografiemi předloženými svědkem [jméno FO] a datovanými dne ze dne 14. 03. 2016 znázorňující obkládání koupelny a ze dne 24. 4. 2016, na které je již patrná instalovaná kuchyně, včetně odsavače par.
25. Ani e-mailová komunikace právních zástupců účastníků nevyvrací tvrzení žalované, že Dílo bylo dokončeno nejpozději dne 25. 3. 2016. Naopak z komunikace plyne, že žalobce odmítal poskytnout součinnost k převzetí Díla, a to z důvodu žalobcem požadované slevy z ceny Díla za vadu spočívající v tom, že panely montované stavby byly nesprávně založeny, v důsledku čehož panely v rozích stavby nesvírají pravý úhel. Šlo o vadu neodstranitelnou, která však nebránila užívání domu. Tento závěr soudu je podpořen výpověďmi svědka [jméno FO] a [jméno FO].V e-mailu ze dne 30. 5. 2016 pak zástupkyně žalobce potvrzuje, že žalobce na Díle donedávna prováděl dokončovací práce. Skutečnost, že žalobce v domě nebydlel, což potvrdila životní družka žalobce, svědkyně [jméno FO], je pro posouzení, zda bylo Dílo dokončeno a předáno, bez významu.
26. Dovolací soud ve svém shora citovaném rozsudku uzavřel, že závěr o tom, že v dané věci mohlo být Dílo předáno a převzato pouze protokolárním způsobem je nesprávný a je třeba se zabývat tím, kdy došlo k faktickému předání a převzetí díla. Pro předání Díla si účastníci sjednali ve Smlouvě (č.l .5 .1.) určitý postu, dle kterého měla být jednotlivá plnění tvořící součást Díla dle Smlouvy žalovanou předána žalobci, bez zbytečného odkladu po jejich dokončení, přičemž jejich předání mělo být potvrzeno vyhotovením předávacího protokolu podepsaného oběma smluvními stranami. Ze samotného znění Smlouvy je jednoznačně patrné, že Předávací protokol, ať na jednotlivá dílčí plnění, nebo na předání celého Díla, měl být pouze potvrzením tohoto předání, nikoliv hmotněprávní podmínkou předání Díla. Smluvní strany si ve Smlouvě nesjednaly, že k provedení Díla (tedy dokončení i předání Díla) může dojít pouze protokolárním způsobem. V daném případě lze dovodit, že k předání Díla faktickým způsobem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 171/2006 Sb.), kdy žalobce sice v domě nebydlel, ale klíče od domu převzal od svědka [jméno FO] dne 21. 2. 2021, což dokládá kromě výpovědi jmenovaného svědka také zápis ve stavebním deníku (č. l.[hodnota]) a výpověď svědka [jméno FO] a v domě prováděl dokončovací práce, jak prokazují výpovědi v podstatě všech slyšených svědků, kromě svědkyně [jméno FO]. Lze tak uzavřít, že žalobce mohl dnem převzetí klíčů od domu, tj. dnem 21. 2. 2016 do domu volně vstupovat, provádět následné práce, k čemuž také docházelo a tento den tedy došlo k faktickému převzetí Díla žalobcem, když k převzetí Díla může dojít i v případě, že dílo vykazuje vady. Dílo bylo nejpozději ke dni 25. 3. 2016 dokončeno, když bylo způsobilé sloužit svému účelu, a to i přes výše popsanou vadu (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3512/2018, dle kterého skutečnost, že dílo trpí vadami, nemusí sama o sobě znamenat, že dílo není dokončeno, musí však jít o vady, které nebrání dílu sloužit svému účelu) a předáno, když předání je jednostranné právní jednání zhotovitele. Vzhledem k tomu, že žalobce fakticky Dílo užíval, když na něm prováděl dokončovací práce, avšak odmítnul podepsat protokol ve smyslu č. l. 5.
1. Smlouvy, ačkoli k tomu byl ústně vyzýván svědkem [jméno FO] a ačkoli k tomu nebyly splněny smluvní, ani zákonné podmínky, je nutné považovat Dílo za provedené ve smyslu ust. § 2604 o. z. Skutečnost, že stavební dokumentace byla žalobci předána až v souvislosti s podpisem Protokolu o formálním předání a převzetí stavebního díla, nezakládá žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty dle č. l. 11.
1. Smlouvy. Proto soud opětovně nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty zamítl.
27. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že i kdyby žalobce nepřevzal Dílo fakticky nejpozději ke dni 25. 3. 2016, jak soud uzavřel, k provedení Díla by došlo nejpozději uplynutím lhůty 10 dnů ode dne zápisu o předání dokončeného díla či jeho součásti dle Smlouvy ve stavebním deníku, tj. od zápisu ze dne 25. 3. 2016, tedy dnem 4. 4. 2016, když žalobce odmítal Dílo převzít ačkoli k tomu nebyly splněny smluvní, ani zákonné podmínky (č. l. 5.
4. Smlouvy). V tomto směru pak lze souhlasit se žalovanou, že k vyřešení reklamace žalobce, kterou byla právě křivost stěn, nebylo možné smírnou cestou přistoupit, když požadavek žalobce na slevu z ceny díla, nelze považovat za odpovídající, což dokládá výše slevy, která byla, na základě předchozího rozsudku zdejšího soudu, žalobci nakonec přiznána.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 114.908,44 Kč, představující 29 % z jejich celkové výše 396.236,18 Kč (rozdíl úspěchu žalované ve výši 64,54% a žalobce ve výši 35,46%). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.221.605 Kč sestávající z částky 13.220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 13.220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 2. 2018 a z částky 13.220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z tarifní hodnoty ve výši 1.566.605 Kč sestávající z částky 14.580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 5. 2018, z částky 14.580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 6. 2018, z částky 14.580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 10. 2018, z částky 14.580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 11. 2018, z částky 14.580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 12. 2018 a z částky 14.580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 1. 2019 včetně 9 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady za promeškaný čas na cestě k ÚJ dle § 14 a. t. (5 x Praha – Karlovy Vary a zpět, 5 x 8 půlhodin po 100 Kč) tj. 4.000 Kč, cestovné (5 x Praha – Karlovy Vary a zpět) v celkové výši 7.991,20 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 29.784,55 Kč. Náklady řízení tedy před soudem prvního stupně do vydání 1. rozsudku činily 171.615,75 Kč. Dále náhrady nákladů odvolacího řízení představující zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 47.399 Kč, odměny za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a. t. z tarifní hodnoty ve výši 947.980 Kč sestávající z částky 12.100 Kč za dva úkony právní služby (sepis odvolání, ústní jednání u KS v Plzni dne 31. 10.2019), tedy 24.200 Kč, náhrady hotových výdajů dle § 13 a. t. za dva úkony právní služby, tj. 600 Kč, náhrady za promeškaný čas na cestě k ÚJ dle § 14 a. t. ve výši 600 Kč, cestovné k ÚJ dne 31. 10. 2019 (Praha – Plzeň a zpět) 1.188 Kč a 21 % DPH ve výši 5.583,48. Tedy celkem 79.570,48 Kč.. Náhrady nákladů dovolacího řízení ve výši 26.196,80 Kč zahrnující soudní poplatek za dovolání ve výši 14.000 Kč, odměn advokáta stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a. t. z tarifní hodnoty ve výši 366.780 Kč sestávající z částky 9.780 Kč za sepis dovolání, náhrady hotových výdajů dle § 13 a. t. za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč a 21 % DPH ve výši 2.116,80 Kč. A dále náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně, po zrušení rozsudků dovolacím soudem ve výši 75.728,58 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 345.000 Kč sestávající z částky 9.700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 9. 2022, z částky 9.700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 11. 2022, z částky 9.700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 11. 2022, z částky 9.700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 1. 2023 a z částky 9.700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 4. 2023 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 9.385,60 Kč (4 x cesta Praha – Karlovy Vary a zpět), náhrady za promeškaný čas na cestě k ÚJ v celkové výši 3.200 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 59.385,60 Kč ve výši 12.470,98 Kč. Po zrušení rozsudku zdejšího soudu usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 1. 2024, č. j. 13 Co 316/2023-215 pak náklady žalované představovaly částku 43.124,57 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 345.000 Kč sestávající z částky 9.700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 5. 2024, z částky 9.700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 9. 2024 a z částky 9.700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 9. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 4.440,80 Kč, náhrady za promeškaný čas v celkové výši 1.200 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35.640,80 Kč ve výši 7.484,57 Kč.