13 Co 31/2025 - 281

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a JUDr. Hany Zemanové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení smluvní pokuty 345 000 Kč o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Karlovy Vary ze dne 17. 10. 2024, č. j. 11 C 330/2017-250 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 27 308,73 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Shora citovaným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení smluvní pokuty ve výši 345 000 Kč, když z provedeného dokazování dovodil, že se žalovaná nedostala do prodlení s předáním díla, tj. k datu 31. 3. 2016, jenž byl sjednán jako poslední termín pro dokončení díla. Podle soudu již před uplynutím lhůty k dokončení stavby, jak byla sjednána účastníky, žalobce stavbu fakticky převzal, neboť již měl klíče od domu a rovněž tak ji fakticky užíval, když v ní prováděl vnitřní stavební úpravy (obkládání koupelny, obezdívání krbové vložky) a instalaci kuchyně. Žalobce měl klíče od domu v dispozici od 21. 2. 2016. Ke dni 25. 3. 2016 byly veškeré práce ze smlouvy o dílo dokončeny, žalobce však nechtěl dílo převzít z důvodu vad díla. Uvedený závěr pro soud vyplynul z doplněného dokazování výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO], z fotodokumentace a ze zápisů ze stavebního deníku. V souladu s právním názorem Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 23 Cdo 3512/2018, soud akcentoval, že skutečnost, že dílo trpí vadami, nemusí sama o sobě znamenat, že dílo není dokončeno, musí však jít o vady, jež nebrání dílu sloužit svému účelu. O takový případ se v posuzované věci jednalo, neboť předané dílo bylo způsobilé sloužit svému účelu. Soud tedy uzavřel, že žalobce mohl ode dne 21. 2. 2016, kdy převzal klíče od domu, do něho vstupovat, provádět následné práce, což činil, přičemž k tomuto dni dílo skutečně (fakticky) převzal. Jiná věc je však skutečnost, že žalobce odmítal podepsat předávací protokol, a tento byl sepsán a potvrzen 10. 3. 2017, když jeho vyhotovení není hmotněprávní podmínkou předání díla. Provedeným dokazováním měl soud za zjištěné, že ke skutečnému předání díla došlo mnohem dříve, a to ke dni 21. 2. 2016 (dílo bylo dokončeno 25. 3. 2016), pročež byl splněn termín dokončení díla do 31. 3. 2016 podle sjednané smlouvy o dílo. Soud prvního stupně tedy neshledal předpoklady pro použití institutu smluvní pokuty v posuzované věci, jejíž úhrady se domáhal žalobce podaným žalobním návrhem. Rozhodnutí o nákladech řízení postavil soud prvního stupně na poměření úspěchu účastníků v řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

2. Ve včasném odvolání vyjádřil žalobce nesouhlas s tímto rozhodnutím. Měl za to, že v řízení nebylo prokázáno, kdy skutečně došlo k předání díla. Nesouhlasil však s tím, že se tak stalo způsobem a v čase, jak popsal soud v napadeném rozsudku. Podle žalobce nelze dojít k závěru, že by odmítal bezdůvodně převzít dílo. Ve sjednaném termínu mu zhotovitel dílo nepředal, neboť nebylo dokončeno. Opřít skutkové závěry soudu o výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO] bylo chybné, když jde o zaměstnance žalované, tito svědci měli právě zajistit předání díla, přičemž nedokázali potvrdit, kdy žalobce byl vyzván k převzetí díla, na druhou stranu setrvávali na stanovisku, že byl vyzván k tomuto postupu. Písemný dokument k takovému tvrzení nemají k dispozici. Žalovaná nenechala žalobci, po údajném předání díla, žádný výtisk stavebního deníku. Teprve na vyžádání jej žalobce obdržel až dne 4. 8. 2016. Tedy lze jen těžko za den předání díla považovat den označený ve stavebním deníku, zvláště pak tehdy, kdy žalobce ve stavebním deníku tento zápis nepotvrdil, neměl jej ani k dispozici a nemohl si jej přečíst, respektive se o něm dozvěděl až se zpožděním pěti měsíců. Jinak podle protokolu ze dne 10. 3. 2017 došlo teprve toho dne k předání a převzetí díla a předávací dokumenty (certifikace a revizní zprávy) ke stavbě byly žalobci doručeny až 2. 6. 2017. Kdyby došlo k předání stavby více než před rokem, jak tvrdí žalovaná, byl by v daném čase podepsán předávací protokol a neexistovala by překážka i k předání dokumentace ke stavbě. Žalovaná neprokázala předání díla k jiné době, než uváděné žalobcem. Předání klíčů ke stavbě neznamená bez dalšího, že by dílo bylo ukončeno a předáno. Po předání klíčů byly na stavbě prováděny další stavební práce, které byly plněním podle sjednané smlouvy o dílo a nebyly pouhým odstraňováním vad díla či pracemi realizovanými mimo předmět plnění ze smlouvy o dílo. Ostatně o tvrzení žalované, že veškeré práce na díle byly dokončeny 25. 3. 2016, se žalobce dozvěděl teprve 4. 8. 2024. Pravda je taková, že se žalobce neustále domáhal dokončení stavebních prací a předání díla. Nakonec i poslední zápis ve stavebním deníku naznačuje, že dílo bude předáno později, což vylučuje závěr o předání díla ke dni 21. 2. 2016. Žalovaná proto neunesla důkazní břemeno k tvrzenému předání díla. Ve prospěch sdělení žalobce naopak svědčí protokol o předání díla ze dne 10. 3. 2017, kdy dílo bylo také předáno, také pak korespondence, v níž se žalobce domáhal předání díla po datu 25. 3. 2016, jakož i ta skutečnost, že zápisy ze stavebního deníku byly žalobci předány teprve 4. 8. 2016 a doklady ke stavbě (certifikace a revize) až 2. 6. 2017, respektive i ta skutečnost, že žalovaná až do sepsání předávacího protokolu ze dne 10. 3. 2017 nejenže neinkasovala, ale ani se nedomáhala doplatku ceny díla z částky vinkulované u schovatele. Doplatek ceny díla jí byl vyplacen po 10. 3. 2017, po skutečném předání díla. S uvedenou argumentací navrhl žalobce změnu napadeného rozsudku na vyhovění žalobě a přiznání mu náhrady nákladů za řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalovaná, jež se ztotožnila s odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně, navrhla jeho potvrzení a přiznání jí náhrady nákladů odvolacího řízení. Skutečné předání díla ke dni 21. 2. 2016 a dokončení díla 25. 3. 2016 bylo v řízení prokázáno zápisy ve stavebním deníku a výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO], respektive předáním klíčů žalobci, který převzal stavbu ve stavu způsobilém k užívání. Žalobce zmíněné důkazy nevyvrátil, výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO] neznevěrohodnil, naopak jím navržení svědci v podstatě potvrdili, že ve sledované době žalobce měl k dispozici klíče od domu a na stavbě byly prováděny práce, které neměly základ v účastníky uzavřené smlouvě o dílo. Není podstatné, kdy se žalobce dozvěděl o obsahu zápisů ve stavebním deníku, podstatné je, že jejich obsah nezpochybnil. Správnost zápisů, a jejich soulad s reálným stavem, nebyla relevantně vyvrácena. Pro posuzovanou věc je zásadní zjištění, že žalobce odmítal protokolární převzetí díla, což však nebylo nakonec rozhodující, když nutno vycházet ze skutečnosti, kdy dílo bylo zhotovitelem předáno a objednatelem převzato. Jde-li o dobu po 25. 3. 2016, v řízení nebyl proveden jediný důkaz, jímž by bylo prokázáno, že po tomto datu byly žalovanou prováděny práce představující dokončení díla.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.), přihlédl k obsahu podání účastníků, a po provedeném řízení dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z původně uplatněné žaloby zůstal, po předchozích rozhodnutí soudů, v projednávané věci předmětem řízení již jen nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 345 000 Kč, jenž byl odvozen od článku 11.1 smlouvy o dílo, jak byla sjednána účastníky dne 14. 5. 2015. V uvedeném ujednání bylo stanoveno, že v případě prodlení zhotovitele s dílem, oproti termínům dohodnutým v článku IV této smlouvy, je objednatel oprávněn účtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení. Podle uzavřené smlouvy o dílo, mělo být dílo provedeno do 60 pracovních dnů od předání staveniště zhotoviteli (článek 4.2.6 smlouvy), k čemuž došlo 7. 1. 2016, přičemž lhůta k dokončení díla byla spojena se dnem 31. 3. 2016. Žalobce svůj nárok odvozoval od skutečnosti, že k faktickému předání díla došlo ke dni 10. 3. 2017, kdy byl účastníky sepsán protokol o předání a převzetí díla. Na základě těchto zjištění vymezil žalobce dobu prodlení od 1. 4. 2016 do 10. 3. 2017, tj. v délce 345 dnů. Soud prvního stupně, jakož i soud odvolací, v jejich předchozím rozhodnutí, dospěly k závěru, že nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty je po právu dán, s odkazem na shora popsané časové údaje, pokud těmito soudy bylo vycházeno ze skutkového zjištění a právního závěru o předání díla objednateli zhotovitelem ke dni 10. 3. 2017, tj. na základě skutečností zachycených v protokolu z téhož dne o předání a převzetí díla. S tímto závěrem vyslovil nesouhlas Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 23. 2. 2022, č. j. 33 Cdo 1260/2020-139. Dovolací soud stanovil, že podle smlouvy sjednané účastníky nelze dovodit, že by podepsaný protokol o předání a převzetí díla byl hmotněprávní podmínkou tohoto předání a převzetí posuzovaného plnění. V části úhrady smluvní pokuty dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc jim vrátil k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že okamžik předání a převzetí díla není v posuzovaném případě spojen jen se sepisem protokolu o předání a převzetí díla, nýbrž s faktickým předáním a převzetím díla, k jehož zjištění mělo být provedeno další dokazování. Právní názor dovolacího soudu byl pro následující vedení řízení ve smyslu ust. § 243g odst. 1 věty první a § 226 odst. 1 o. s. ř. závazný.

6. Soud prvního stupně pak postupoval v souladu se stanoviskem dovolacího soudu na posuzovanou problematiku, když po kasaci rozhodnutí zaměřil svůj další procesní postup na zjištění skutku, kdy došlo k faktickému předání a převzetí díla, nehledě jen na listinu o protokolárním předání díla. Takový postup při spornosti tvrzení účastníků ohledně rozhodného skutkového děje, je závislý na procesní aktivitě účastníků v řízení, kteří svoji argumentaci musí obhájit důkazně, tj. v testu důkazního břemene ve smyslu ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. Soud prvního stupně správně vedl účastníky řízení k označení důkazů, za jejichž pomoci hodlají prokázat svá rozhodná tvrzení, připustil provedení důkazů svědeckými výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO], které navrhla žalovaná, a [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO].

7. Podle § 2604 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

8. Podle § 2605 odst. 1 občanského zákoníku, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

9. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Pokud stavba měla být provedena, jak vyplývá ze smlouvy o dílo uzavřené účastníky, ke dni 31. 3. 2016, pak se žalované provedeným dokazováním podařilo prokázat, že tento předpoklad byl naplněn, když žalovanou ke dni 25. 3. 2016 byly dokončeny všechny práce podle smlouvy o dílo na stavbě rodinného domu ve prospěch žalobce, přičemž k tomuto dni byla stavba žalobci rovněž fakticky předána, neboť již dne 21. 2. 2016 převzal klíče od vchodových dveří stavby. Od tohoto dne měl žalobce do stavby přístup, mimo jiné si nechal na stavbě jinými subjekty provádět dokončovací stavební práce, jež navazovaly na předání plnění žalovanou, přičemž tyto práce nebyly nikterak spjaty s posuzovanou smlouvou o dílo, na jejímž základě provedla žalovaná pro žalobce hrubou stavbu rodinného domu.

11. Přitom stavbu je potřeba považovat za provedenou jejím skutečným dokončením zhotovitelem a jejím faktickým převzetím objednatelem. Uvedené hodnocení okamžiku provedení stavby je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle níž, neměli-li účastníci smlouvy sjednánu jako podmínku předání díla sepsání předávacího protokolu, potom se předávací protokol považuje jen za důkaz o předání díla, nicméně dokazováním lze prokázat, že ve skutečnosti dílo bylo předáno dříve. Znamená to, že dokončení díla má být posuzováno podle toho, zda dílo bylo v souladu se smlouvou dokončeno a fakticky předáno objednateli (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1505/2013). Předestřený právní závěr byl promítnut i do projednávané věci kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 1260/2020-139 ze dne 23. 2. 2022, v němž bylo konstatováno, že v posuzovaném případě nebyl předávací protokol ze dne 10. 3. 2017 hmotněprávní podmínkou předání díla.

12. Pokud se tedy žalobce upíná argumentačně především k písemnému dokumentu o předání díla, jímž je odkazovaný protokol ze dne 10. 3. 2017, nelze jím bez dalšího prosadit žalobou uplatněný nárok. Žalobce se pak omezil na tvrzení, že dílo nebylo dokončeno před 10. 3. 2017, aniž by prokázal, jaké práce podle smlouvy nebyly provedeny, respektive mu nebyly předány.

13. Předmětem plnění byla hrubá stavba rodinného domu. Protokolem ze dne 12. 2. 2016 je prokázáno, že byla provedena stavba se střešní konstrukcí, střešní folií, stěny a příčky, jakož i výplně otvorů (okna, vchodové dveře) a podle protokolu ze dne 25. 2. 2016 byly provedeny hrubé rozvody vodo – topo, elektroinstalace a betonové podlahy domu (viz listiny na č. l. 178 spisu). V návaznosti na uvedené byla žalobcem vyplacena žalované částka 1 761 810 Kč (za dokončení hrubé stavby domu) a částka 503 374 Kč (za dokončení hrubých rozvodů instalací). Následně byla zjištěna vada díla spočívající v nerovnosti obvodových stěn stavby. Z tohoto důvodu odmítal žalobce stavbu od žalované protokolárně převzít, ačkoli bylo zřejmé, že se jedná o vadu neodstranitelnou, kterou bude potřebné řešit formou slevy z ceny díla, a ačkoli stavbu fakticky užíval. Mezi účastníky je nesporné (viz také žalobcem podepsaný zápis ve stavebním deníku č. l. 022233), že žalobce ke dni 21. 2. 2016 převzal od stavby klíče a nadále ji užíval, respektive v ní činil prostřednictvím jiných subjektů dokončovací práce, tj. práce nevycházející ze smlouvy o dílo, jak byla účastníky sjednána. Pakliže ke dni 25. 3. 2016 žalovaná dokončila na stavbě plnění podle smlouvy, což vyplynulo z provedených důkazů, a žalobce stavbu jako takovou užíval, zařídil si interiéry místností (viz fotodokumentace zaslaná žalobcem panu [Anonymizováno] již dne 24. 4. 2016 či 9. 8. 2016; fotodokumentace ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO]), je zřejmé, že nic nebránilo v užívání stavby a v její kolaudaci k uvažovanému účelu, což bylo také naplněno. Došlo tedy nejpozději ke dni 25. 3. 2016 k dokončení a k předání a převzetí stavby, byť o tom nebyl tehdy sepsán předávací protokol. Žalobce si dílo, respektive jeho hmotný výsledek (stavbu) fakticky převzal a prováděl na ni navazující práce, zařídil si její interiér a stavbu užíval.

14. Skutečnost, že dílo bylo dokončeno 25. 3. 2016, vyplývá z výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO] (navržených žalovanou), kteří ve shodě potvrdili, že dílo bylo provedeno k tomuto datu, tj. včas (podle smlouvy), respektive, že se žalovaná s plněním nedostala do prodlení. Obě výpovědi si neodporují, a jsou v souladu i s údaji zachycenými v protokolech o předání hrubé stavby a rozvodů v domě, jakož i betonové podlahy, stejně jako s údaji ve stavebním deníku. Výpovědi uvedených svědků nebyly nikterak zpochybněny a lze je považovat za zcela věrohodné, když jsou v souladu i s dalšími provedenými důkazy. Oproti tomu, svědci [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [adresa] (navržení žalobcem), nikterak nezpochybnili skutkový stav ohledně předání a převzetí díla, na němž soud prvního stupně postavil napadené rozhodnutí. První tři z těchto svědků vypovídali o tom, jak pro žalobce na základě jeho objednávky prováděli řemeslné práce navazující na stavební dílo žalované. Jejich výpovědi byly evidentně ovlivněny značným časovým odstupem (více než 8 let), tyto výpovědi přitom nevyvrátily žalovanou prokázané tvrzení, že stavba byla kompletně dokončena dne 25. 3. 2016, tedy před koncem lhůty sjednané ve smlouvě o dílo. Výpovědi svědků byly často v rozporu, když například výpověď svědka [Anonymizováno] o tom, že v době jím prováděné dodávky krbu a komína, nebyly na stavbě hotové podlahy ani stropy, byla vyvrácena výpovědí svědka [jméno FO], který uvedl, že když pro žalovaného obkládal koupelnu a záchod, byly již podlahy, stropy i sádrokartony hotové, ovšem teprve se připravovala montáž krbu. Svědek [jméno FO] uvedl, že rozvod elektřiny dokončoval v květnu 2016, což si údajně zpětně dohledal podle data vyhotovení revizní zprávy pro žalobce, přičemž v té době údajně nebyla hotová fasáda. Tato výpověď je přitom v rozporu se zápisy ve stavebním deníku, podle nichž ve dnech 9. 3. 2016 a 10. 3. 2016 byla „natažena“ vrchní část omítky v šedém a bílém odstínu a dne 20. 3. 2016 se montovaly venkovní žaluzie (ty se přitom montují vždy až po dokončení fasády). Z toho je patrné, že výpověď svědka [jméno FO] o tom, že v květnu 2016 nebyla hotová fasáda, nemůže být pravdivá (k tomuto časovému určení mohlo dojít tak, že svědek prováděl elektroinstalaci před dokončením fasády, ovšem revizní zprávu pro žalobce vypracoval až dodatečně, v květnu 2016). Výpověď svědkyně paní [jméno FO] je pak pro rozhodnutí soudu zcela bez významu. Partnerka žalobce vypověděla jen o tom, že žalobce, do doby kolaudace stavby rodinného domu, v domě nebydlel. Tato výpověď nijak nevyvrací, ani nezpochybňuje, pro rozhodnutí soudu podstatné skutkové zjištění, že žalobce dne 21. 2. 2016 stavbu fakticky převzal (převzetím klíčů) a že stavba byla dokončena dne 25. 3. 2016.

15. Podstatnou je rovněž ta skutečnost, že žalobcem nebylo tvrzeno a prokazováno, že by žalovaná nedokončila práce podle předmětné smlouvy o dílo, respektive, že by jiný subjekt tyto (za žalovanou) provedl, přičemž všechny v řízení pojmenované práce po 25. 3. 2016 byly provedeny jako dokončovací práce, jež nevycházely ze smlouvy o dílo. To rovněž svědčí pro závěr, že žalovaná plnění ze smlouvy provedla řádně a včas, respektive, že v uvedeném čase je zhotovitel předal k faktickému užívání objednateli. Tím je vyvrácena i obecná námitka žalobce, že pracovníci žalované jen tak odešli ze stavby, aniž by splnili sjednané plnění ze smlouvy o dílo.

16. Žalobce svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty odvozuje z toho, že k protokolárnímu předání díla došlo až dne 10. 3. 2017, kdy byl sepsán protokol o předání a převzetí díla. Žalobce odmítl, že by k předání díla došlo prostým předáním klíčů, a to z toho důvodu, že dílo nebylo v té době prokazatelně dokončeno, když i žalovaná (po předání klíčů) v domě prováděla další práce, jako byla montáž sádrokartonových stropů, elektriky, odtahu digestoře a odvětrávání, montáž žaluzií a fasádní práce, včetně vrchní omítky. Toto tvrzení žalobce však je v rozporu se zápisy ve stavebním deníku, dle kterého byly tyto práce prováděny 24. 2. 2016 (záklop sádrokartonů na stropech - viz č. l. 022233 stavebního deníku), dne 7. 3. 2016 (příprava fasády na montáž fasádní omítky - č. l. 022234 stavebního deníku), dne 9. a 10. 3. 2016 (montáž vrchní části omítky + natažení vrchní části omítky - č. l. 022234 a 022235), montáž venkovních žaluzií pak dne 20. 3. 2016 (č. l. 022235 stavebního deníku). Po uvedených zápisech ve stavebním deníku následuje nedatovaný zápis, kterým zhotovitel upozorňoval investora, že nesmí na objektu, který nebyl ještě (míněno protokolárně) předán, provádět žádné stavební úpravy. Vzhledem ke skutečnosti, že tento zápis žalobce podepsal, jak sám při jednání soudu potvrdil, mohl se s předchozími zápisy (kontinuálně řazenými + rovněž na témže listu) seznámit, a v případě jejich nepravdivosti, na tento stav reagovat, což však neučinil. Rozvody elektřiny a odtahu digestoře a odvětrávání pak pro žalobce neprováděla žalovaná. Jak vyplynulo z výpovědi svědka [jméno FO], rozvody elektřiny prováděl na základě dohody se žalobcem právě jmenovaný svědek. Například i fotodokumentace kuchyně ke dni 24. 4. 2016 prokazuje její dokončenost a komplexní vybavenost (č. l. 167 spisu), stejně tak zhotovení krbu a jeho funkčnost ke dni 13. 3. 2016 (č. l. 169 spisu).

17. Proti závěrům soudu prvního stupně o dokončení a předání díla ke dni 25. 3. 2016 neobstojí ani odkaz žalobce na skutečnost, že část z ceny díla ve výši 125 843,50 Kč byla vyplacena zhotoviteli až po vypracování předávacího protokolu ze dne 10. 3. 2017, neboť její výplata byla provedena z úschovy, a podmínkou pro tento postup bylo právě předložení předávacího protokolu ohledně předání díla jako celku. Vypracování tohoto protokolu, jak již závazně v projednávané věci vyjádřil dovolací soud, nemůže být považováno za relevantní důkaz pro zjištění skutečného okamžiku předání díla.

18. Ani e-mailová komunikace právních zástupců účastníků nevyvrací tvrzení žalované, že dílo bylo dokončeno nejpozději dne 25. 3. 2016. Naopak z komunikace plyne, že žalobce odmítal poskytnout součinnost k převzetí díla, a to z důvodu žalobcem požadované slevy z ceny díla za vadu spočívající v tom, že panely montované stavby byly nesprávně založeny, v důsledku čehož panely v rozích stavby nesvírají pravý úhel. Šlo o vadu neodstranitelnou, která však nebránila užívání domu. Tento závěr soudu je podpořen výpověďmi svědka [jméno FO] a [jméno FO].

19. Smluvní pokuta byla v článku 11.1. smlouvy o dílo sjednána pro případ prodlení žalované „s dílem, oproti termínům v článku IV. smlouvy o dílo“. Jediným termínem sjednaným v článku IV. smlouvy o dílo byl termín pro dokončení „Stavby“ v délce 60 dnů ode dne převzetí staveniště. „Stavbou“ se přitom rozumí samotné zhotovení stavby rodinného domu, nikoli však další plnění tvořící předmět díla (mimo jiné např. vypracování dokumentace). Pro předání dokumentace ke stavbě rodinného domu nebyla tedy ve smlouvě o dílo sjednána žádná lhůta, jejíž (případné) nedodržení žalovanou by mohlo být sankcionováno smluvní pokutou.

20. Nedostala-li se žalovaná do prodlení s plněním a předáním díla, nelze ji uložit smluvní pokutu, jejíž zaplacení se domáhal žalobce podanou žalobou.

21. S ohledem na popsané skutečnosti, odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný a zákonný.

22. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalované přiznal odvolací soud náhradu těchto nákladů v celkové výši 27 308,73 Kč podle ust. § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, jež sestává z náhrady odměny právního zastoupení žalované advokátem za podané vyjádření k odvolání v částce 9 700 Kč a režijní paušál 300 Kč a za účast při odvolacím jednání 9 700 Kč a režijní paušál 450 Kč, z náhrady promeškaného času 900 Kč, z náhrady cestovného 1 519,20 Kč a z náhrady 21 % DPH z tohoto plnění 4 739,53 Kč.

Poučení