11 C 52/2024 - 49

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO] sídlem [adresa] jednající [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 97 008 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 97 008 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 63 840 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částek 97 008 Kč od [datum] do [datum], 33 168 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 900 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 97 008 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] (dále jen „OS [adresa]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako „posuzované řízení“).

2. Žalobkyně uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno podáním návrhu dne [datum] a pravomocně skončilo dne [datum], trvalo tedy 9 let a 8 měsíců. Podstatou žaloby byl návrh žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „[tituly před jménem] [jméno FO]“) na vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce v [adresa] a s tím vypořádání společných závazků vlastníků bytové jednotky. U věci samé byla zavdána příčina složitosti, nikoliv však z povahy věci samé, ale zejména z hlediska zvláštního přístupu samosoudce v dané věci, který zaujal od počátku stanovisko, spočívající v tom, že žalobkyně (v posuzovaném řízení žalovaná) nemá ve věci práva. Daný samosoudce nerespektoval důkazní stav žalobkyně a na straně druhé téměř bezdůkazní stav k vzneseným nárokům na straně [tituly před jménem] [jméno FO] vyhodnocoval jako dostatečně průkazný, a přisuzoval tak nároky této straně. K tomu, aby prosadil své vidění věci, se samosoudce uchýlil ke svévolnému jednání a aktivistickému pořizování důkazů v podobě výpisů z účtu žalobkyně, kdy tyto pak bez dalšího poskytl straně [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento skutek byl odvolacím soudem shledán jako nepřípustný a ostře jej v odvolacím řízení a svém vydaném rozhodnutí odůvodnil a v podstatě odsoudil. Samosoudce žalobkyni v řízení zamítl jí podaný protinávrh, který žalobkyně podala v situaci, kdy bylo prokazatelné, že to byla ona, kdo závazky ze svých výlučných prostředků hradila. Soudce protinávrh zamítl, aniž by o něm bylo vůbec jednáno. Soudce nerespektoval mnohá podání žalované, kterým prokazovala nezákonnosti jednání protistrany, vyrábění falešných důkazů apod. Samosoudce po několika letech procesně ukončil řízení a věc dospěla k vyhlášení rozsudku, ke kterému nařídil termín. Poté však nepochopitelně v rozporu s procesním postupem uznal a přijal další uplatněné různé námitky na straně [tituly před jménem] [jméno FO], započal sám řízení protahovat a odročovat buď z údajných procesních důvodů, nebo vyhovoval věčným a opakujícím se žádostem [tituly před jménem] [jméno FO]. Řízení se z hlediska jeho trvání a chování [tituly před jménem] [jméno FO] a samosoudce dostalo do naprosto absurdního stavu, kdy to nebyla žalobkyně, kdo zavdával příčiny k odročování řízení a tím jeho protahování. Naopak, byl to nepochopitelně sám [tituly před jménem] [jméno FO], který nároky vznášel, který využíval nepřehlédnutelné náklonosti a sympatií samosoudce k jeho straně tím, že všem jeho odročovacím návrhům vyhovoval a kdy řadu procesních odročení učinil navíc sám, a to v množství nad svou důvodnost a v rozporu s o. s. ř. Žalobkyně využila svého práva a v průběhu řízení vznesla opakovaně oficiálně stížnost na jednání a postup samosoudce. Žalobkyně obdržela odpověď náměstkyně Krajského soudu v [adresa] (dále jen „KS [adresa]“), která po prošetření konstatovala naprostou důvodnost stížnosti. Přes závěry a vnitřní úkony soudu ke zlepšení situace nedošlo a samosoudce ničeho nerespektoval, což vedlo k další stížnosti adresované předsedovi OS [adresa]. Tento osobně stížnost s žalobkyní projednával a informoval ji, že k věci bude dohlíženo a dojde k nápravě. Nic z toho ale naplněno nebylo a na opakované upozornění již ani předseda soudu adekvátně nereagoval. Žalobkyně učinila vše, co jí zákonné možnosti poskytují k tomu, aby řízení nebylo protahováno a bylo řešeno v přiměřené době. Na průtazích se ničím nepodílela, naopak opakovaně proti nim procesně brojila. Projednávaná věc se ocitla opakovaně před odvolacím soudem. Ze všech výstupů odvolacího soudu jsou konstatovány závažné procesní chyby na straně soudce a zejména to, že samosoudce již po několikáté a opakovaně nerespektuje četné právní názory odvolacího soudu. Nadále tak po dobu více než devíti let pokračovalo svévolné jednání samosoudce. Samosoudce dál v řízeních pokračoval dle svého, což vždy vyústilo v to, že odvolací soud byl nucen rozhodnutí prvoinstančního soudu zrušit a věc vrátit k novému projednání. Věc tak nepřiměřenou dobou trvání dospěla až ke skandálnímu třetímu vydanému rozsudku, v kterém se samosoudce vyjadřuje naprosto nepřípustně k povaze žaloby, k povaze účastníků a činní naprosto nepřijatelné úvahy a závěry, kterými vzdoruje právním názorům odvolací soudu, než aby obsahem rozsudku konal a zdůvodnil svou rozhodovací činnost ve věci samé. Své rozhodnutí tak učinil po 9 letech trvání jednání naprosto nepřezkoumatelným. Samosoudce nadále odmítá právní přístup k věci a závěry odvolacího soudu, konstatuje, že se ve věci sám už nedokáže orientovat. Prvoinstanční soudu jednal nejen neefektivně a nekoncentrovaně, ale také svévolně, kdy v podstatě samosoudce vedl po řadu let s odvolacím soudem svou soukromou „válku“ s tvrdošíjným prosazováním svého výhradního postoje. Především a zejména jednání samosoudce OS [adresa] tak zapříčinilo samotnou složitost řízení. Dalším podstatným důvodem je skutečnost, že pokaždé, kdy odvolací soud vrátil věc k novému projednání prvoinstančnímu soudu, trvalo velmi dlouho, než v řízení pokračoval a začal konat své úkony, k tomu pak platí, že nepřiměřenou dobu trvání také ovlivnila i dlouhá doba způsobená neustálým odročováním ve vlastních pokračujících jednáních po jejich vráceni k novému projednání, které samosoudce nedůvodně umožňoval a připouštěl. Žalobkyně využila všech dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení a není její vinou, že se minula jakýmkoliv účinkem. Zásah přišel až rozhodnutím odvolacího soudu, který nařídil změnu soudce ve věci samé, a řízení pak bylo po změně v prvoinstančním stupni standardně vyřízeno.

3. Popsanou nepřiměřenu délkou posuzovaného řízení byla žalobkyni způsobena nemajetková újma, za kterou požadovala poskytnout zadostiučinění v penězích. Dne [datum] tak žalobkyně uplatnila u žalované požadavek na zaplacení částky 165 840 Kč. Následně žalobkyně obdržela stanovisko žalované ze dne [datum], kterým jí byla přiznána jen částka 102 000 Kč. S takovým vyřízením své žádosti žalobkyně nesouhlasí, když namítá jednak nesprávné užití nejnižší možné základní částky ve výši 15 000 Kč za rok řízení, jednak nesprávné celkové krácení zadostiučinění o 40 % (20 % z důvodu údajné složitosti řízení, 20 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy). Žalovaná nevzala v úvahu, že žalobkyně byla v posuzovaném řízení žalovanou a jako taková měla právo na všechnu možnou obranu proti vznesenému nároku. Žalobkyně nekladla v řízení žádné překážky, které by jí mohly být přisouzeny jako podíl na průtazích řízení, naopak to byla pouze žalobkyně, kdo činil kroky k zamezení průtahů řízení.

4. Krácení základní částky o 20 % za složitost řízení, kterou žalovaná ani řádně neodůvodnila, považuje žalobkyně za neopodstatněné. V případě standardního přístupu samosoudce OS [adresa] k rozsouzení věci by žádná složitost řízení nevznikla, a pokud vznikla, pak vznikla z důvodu naprosto neprofesionální libovůle a jednání samosoudce, který řízení v podstatné míře sám činil složité, neboť nepostupoval v intencích respektování mnohačetných právních názorů odvolacího soudu. Žalobkyně nemůže nést odpovědnost za to, že soud prvého stupně nerespektoval ničeho, ba naopak se plně vzepřel odvolacímu soudu a činil různé závěry jako například odkazy na různou, zcela věci nepřiléhavou judikaturu, což mu bylo taktéž sděleno. Byl to výhradně soud, který v dané věci vyvolal složitost jednání. Důkazem toho je mimořádné opatření v podobě odvolání daného soudce. Pouhé konstatování žalované, že řízení bylo po stránce skutkové a právní složité, je nedostatečné a spíše vyjadřuje formální důvod bez dalšího k tomu, aby bylo možnosti krácení použito. Pokud byla složitost dána, pak se na této složitosti jak z formálního, tak právního hlediska žalobkyně nepodílela a tuto případně nezapříčinila 5. Krácení základní částky o dalších 20 % z důvodu projednávání věci na třech stupních soudní soustavy považuje žalobkyně ve vztahu ke své osobě za zcela neopodstatněné a nedůvodné. Projednání věci před Nejvyšším soudem (dále jen „NS“) bylo vyvoláno postupem [tituly před jménem] [jméno FO], který dovolání podal. Dovolání bylo NS odmítnuto, neboť dovolatel, byť byl právně zastoupen, řádně nevymezil otázku přípustnosti dovolání. Právní úkon dovolání jistě měl vliv na dobu trvání řízení, nicméně žalobkyně toto řízení nevyvolala. Ve vztahu k žalobkyni by bylo do jisté míry krácení z důvodů projednání před třemi stupni soudní soustavy pochopitelné jen v případě, že to byla ona, kdo dovolání podává, a kdo se tak v řízení takto podílel na průtazích v řízení. Tak tomu však nebylo. Naopak naprosto formální a neprofesionální podání dovolání činěné právním zástupcem [tituly před jménem] [jméno FO] jednoznačně svědčí o záměru zapříčinění průtahů řízení, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] čelil pregnantnímu rozhodnutí odvolacího soudu a důsledkům tohoto rozhodnutí, kdy tyto chtěl přinejmenším oddálit. Ze spisu je dostatečně doložitelné konzistentní chování [tituly před jménem] [jméno FO] spočívající v uplatnění různých zdržovacích praktik, jež ve svém důsledku vedly k prodlužování řízení, jako např. nastolování mnoha verzí odůvodnění vzneseného nároku, čehož si povšimnul i odvolací soud a uložil soudu prvého stupně, aby skutečnou verzi nároku jednoznačně objasnil, což daný samosoudce až do svého odvolání nikdy neučinil.

6. Oproti provedení uvedeného krácení žalobkyně souhlasí se žalovanou provedeným navýšením základní částky o 20 % z důvodu popsaného postupu soudu prvého stupně, jehož rozhodnutí byla odvolacím soudem opakovaně rušena pro nedodržení norem hmotného práva, které byly použity v rozporu s judikaturou NS.

7. Žalobkyně nesouhlasila ani s hodnocením žalované, že význam předmětu posuzovaného řízení byl pro ni běžný. Žalobkyně byla v posuzovaném řízení s ohledem na povahu vznesených nároků pod obrovským tlakem a stresem vyvolaným nejen rozsahem žaloby a jednáním žalobce, ale také jednáním soudce. Souběžně byla žalobkyně v dané době vystavena trestním oznámením, exekučním pokusům ze strany [tituly před jménem] [jméno FO]. Všechny tyto vedené úkony byly odloženy a zastaveny, informace k těmto zatěžujícím okolnostem měl prvoinstanční soud k dispozici. V sázce byla ztráta nového hodnotného bytu v [adresa], v němž žalovaná se svou tehdy neplnoletou dcerou ve společné domácnosti žila, a dále hrozba kompenzace vysokých nákladů v řádu více jak 1,5 mil. Kč, které [tituly před jménem] [jméno FO] uplatňoval z titulu, že to byl jen on, kdo ze svých výlučných prostředků hradil nemovitost, která byla předmětem řízení. Jednání [tituly před jménem] [jméno FO] se navíc ukázalo jako účelové, žaloba byla zjevně jen prostředkem nátlaku než skutečného uplatnění práva, neboť kdyby k obohacení došlo, pak by [tituly před jménem] [jméno FO] jistě na žalobě setrval a tuto sám svým jednáním neskrečoval. Ve spisu lze dohledat jeho návrhy na smír, jehož podmínky snižovaly důstojnost žalobkyně, např. v tom, aby [tituly před jménem] [jméno FO] odprosila atd.

8. Pokud jde o základní částku, žalobkyně považovala s ohledem na uvedené skutečnosti za odpovídající částku 20 000 Kč sníženou na polovinu za první dva roky trvání řízení. Za přiměřené zadostiučinění tak žalobkyně považovala částku 165 840 Kč (délka řízení x 20 000 Kč za rok se snížením za první dva roky – takto byl nárok uplatněn u žalované) zvýšenou o 20 %, tj. celkem 199 008 Kč. S ohledem na žalovanou již poskytnuté plnění se tak žalobkyně podanou žalobou domáhala zaplacení částky 97 008 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

9. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně uplatnila dne [datum] nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 165 840 Kč z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení. K projednání žádosti došlo dne [datum], žalovaná žádosti částečně vyhověla a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 102 000 Kč. K věci samé pak žalovaná po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení uvedla, že posuzované řízení bylo vedeno před třemi stupni soudů v celkové délce 9 let a 6 měsíců, žalobkyně byla v řízení žalovanou a ve vztahu k ní bylo řízení zahájeno až dne [datum], kdy se o řízení dozvěděla, a od tohoto data mohla být v nejistotě ohledně výsledku řízení a mohla jí vznikat nemajetková újma. Ve věci rozhodoval soud prvého stupně čtyřikrát, soud druhého stupně třikrát a NS jedenkrát. V řízení byl shledán nekoncentrovaný postup soudu prvého stupně. Řízení bylo po stránce skutkové i stránce právní složité. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Význam řízení pro žalobkyni byl shledán jako běžný. [tituly před jménem] [jméno FO] se podanou žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Strany se na délce řízení podílely, [tituly před jménem] [jméno FO] často žádal o odročení jednání. Obě strany neustále doplňovaly svá tvrzení a důkazy. Jako účelové se jeví procesní návrhy žalobkyně, kdy dvakrát, když již bylo dokazování skončeno a poskytnuty závěrečné návrhy, podala vzájemný protinávrh, tj. uplatnila zcela nový nárok. Žalobkyně podala neúspěšnou námitku podjatosti soudce. Vzhledem k uvedeným skutečnostem tedy lze celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Po zhodnocení všech okolností případu dospěla žalovaná k závěru, že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by měla činit 102 000 Kč. Při určení výše zadostiučinění žalovaná vyšla ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok řízení snížené na polovinu za první dva roky trvání řízení. Tuto následně snížila o 20 % z důvodu složitosti řízení a o 20 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy a zvýšila o 20 % za postup soudu prvého stupně. Celkově tak byl základní částka snížena o 20 %. Žalovaná dále uvedla, že rozhodovací činnost soudů je z přezkumu v rámci odškodňovacího řízení vyloučena, a k výši poskytovaného zadostiučinění uvedla, že při jejím stanovení je rovněž třeba zohlednit ekonomickou situaci v dané zemi, výše částky by měla mimo jiné korespondovat s životní úrovní v dané zemi. K požadavku na zaplacení úroku z prodlení pak žalovaná namítla, že žalobkyně u ní svůj nárok uplatnila dne [datum], žalovaná tak s ohledem na § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nemůže být již ode dne [datum] v prodlení.

10. Žalobkyně k obraně žalované nad rámec argumentace uvedené již v žalobě uvedla, že hodnocení žalované, že „jako účelové se jeví procesní návrhy žalované, kdy dvakrát, kdy již bylo dokazování skončeno, a poskytnuty závěrečné návrhy, podala vzájemný protinávrh, tj. uplatnila zcela nový nárok. Žalovaná podala neúspěšnou námitku podjatosti soudce.“, je zcela nepravdivé a lživé, ve skutečnosti má nahradit neexistující důvody pro možnost krácení odškodnění. Žalované nepřísluší hodnotit ex post procesní úkony činěné v rámci řízení, které jsou v souladu s postupem o. s. ř. a povahu těchto úkonů takto hodnotit. Cokoliv žalobkyně v řízení činila, tak činila v souladu s dikcí o. s. ř. a podání protinávrhu nelze jakkoliv k přičítat k její tíži, tím více, kdy i odvolací soud konstatoval, že vznesený nárok žalobkyně je po právu, a nařídil provedení úkonů, které však soudce soudu prvého stupně opakovaně nerespektoval. Naopak žalovaná ve svém hodnocení nevidí a nekonstatuje, že to byl naopak [tituly před jménem] [jméno FO], který, kdy již bylo dokazování skončeno a poskytnuty závěrečné návrhy, podal nové návrhy na doplnění dokazování, a soud místo vyhlášení rozsudku v řízení téměř další jeden rok pokračoval. Význam předmětu řízení pro žalobkyni byl zcela mimořádný, neboť v případě úspěchu [tituly před jménem] [jméno FO] by tento úspěch vedl k velmi citelnému ekonomickému poškození a k úplné ekonomické likvidaci žalované. Vedle posuzovaného řízení navíc souběžně probíhalo u téhož soudu jiné řízení [tituly před jménem] [jméno FO] proti žalované na mnohamilionový nárok. Pokud jde o výši základní částky, žalobkyně uvedla, že hodnoty doporučené ve stanovisku NS sp. zn. Cpjn 206/2010 jsou v podstatě více méně násobně překonány, a to, co odpovídalo v období roku 2010, již neodpovídá období o 14 let staršímu. Odškodnění se svou hodnotou tak oproti roku 2010 reálně snížilo cca o 30 %. Samotná skutečnost, že NS dosud své závazné výkladové stanovisko nekorigoval a hodnoty neupravil, je samo o sobě dostatečným zohledněním ve prospěch žalobkyně. Vyplacené odškodnění dle stanoviska je zatíženo nepřiměřeným inflačním znehodnocením.

11. Žalovaná pak jen s odkazem na judikaturu namítla, že k inflačnímu znehodnocení částek uvedených ve stanovisku NS se nepřihlíží.

12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

13. Žalobou došlou OS [adresa] dne [datum] se [tituly před jménem] [jméno FO] domáhal vůči žalobkyni (jeho bývalé manželce) zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce, nebytové jednotce (garáž) a podílu na další nebytové jednotce (garáž), vše v jedné budově v Liberci, a k movitým věcem tvořícím vybavení bytové jednotky, jejichž pořizovací cena byla 794 329 Kč. Uvedené věci účastníci nabyli do podílového spoluvlastnictví za trvání manželství poté, co byl rozsah jejich SJM zúžen. Dále [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že na pořízení uvedených nemovitostí uzavřeli oba účastníci smlouvu jednak o překlenovacím úvěru, jednak o úvěru ze stavebního spoření, kdy úvěr ze stavebního spoření není dosud splacen. [tituly před jménem] [jméno FO] v žalobě navrhoval, aby všechny uvedené věci byly po zrušení podílového spoluvlastnictví přikázány do jeho výlučného vlastnictví, když je chce užívat k zajištění svých potřeb bydlení a žalobkyně má zajištěno bydlení v jiné nemovitosti v obci [adresa], která je v jejím výlučném vlastnictví a je kompletně vybavena. Dále [tituly před jménem] [jméno FO] navrhoval, aby byl povinen doplatit úvěr ze stavebního spoření s tím, že žalobkyni by na vypořádání zaplatil polovinu rozdílu mezi znalecky určenou cenou nemovitostí a částkou vynaloženou na doplacení úvěru a dále 10 % pořizovací ceny movitých věcí. Usnesením ze dne [datum] byl [tituly před jménem] [jméno FO] vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] předložil do spisu listinné důkazy. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Dne [datum] do spisu nahlížela žalobkyně. Dne [datum] byl spis předložen soudkyni. Dne [datum] došlo soudu vyrozumění o převzetí právního zastoupení žalobkyně. Dne [datum] byl spis přidělen jinému soudci z důvodu vazeb stávající soudkyně k [tituly před jménem] [jméno FO] z doby předchozího výkonu advokacie, a tedy existenci důvodů pro pochybnost o nepodjatosti. Dne [datum] byla žaloba zaslána žalobkyni k vyjádření ve lhůtě 1 měsíc. Vyjádření žalobkyně došlo soudu dne [datum]. Žalobkyně souhlasila s tím, že podílové spoluvlastnictví účastníků je s ohledem na jejich vztahy nutno zrušit a vypořádat. Nesouhlasila však s tím, aby věci byly přikázány do výlučného vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] v bytě již 3,5 roku nežije, v bytě bydlí žalobkyně s nezletilou dcerou účastníků a má zájem jej i do budoucna užívat k bydlení. [tituly před jménem] [jméno FO] má zajištěno bydlení v rodinném domě v [adresa], který je ve vlastnictví společnosti [právnická osoba]., ve které je [tituly před jménem] [jméno FO] statutárním ředitelem a jediným akcionářem. Zmiňovaná nemovitost v obci [adresa] se nachází tzv. „na samotě u lesa“, zejména v zimě je prakticky nedostupná a navíc je nevhodná pro potřeby dcery. Žalobkyně dále uvedla, že již učinila kroky k zajištění úvěrového financování pro potřeby vypořádání spoluvlastnictví s tím, že za movité věci je [tituly před jménem] [jméno FO] připravena vyplatit navrhovaných 10 % pořizovací ceny. Vyjádření žalobkyně bylo dne [datum] zasláno [tituly před jménem] [jméno FO] k vyjádření ve lhůtě 3 týdnů. Podáním došlým soudu dne [datum] žádala žalobkyně s ohledem na zhoršující se osobní vztahy mezi účastníky o nařízení jednání v co nejkratší lhůtě. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. K žádosti zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], odůvodněné jeho pracovní neschopností, bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. Dne [datum] předložila žalobkyně soudu znalecký posudek k ocenění vypořádávaných nemovitostí. Při jednání konaném dne [datum] bylo zahájeno projednání věci, [tituly před jménem] [jméno FO] uváděl, že věci chce přikázat do svého výlučného vlastnictví z důvodu, že v současné době nemá zajištěnu bytovou potřebu, a též z důvodu, že se zasloužil o nabytí předmětných nemovitostí. Byl proveden účastnický výslech [tituly před jménem] [jméno FO], který uvedl, že předmětné nemovitosti v ceně cca 2,8 mil. Kč byly pořízeny jednak ze zmíněného úvěru ve výši cca 2,1 mil. Kč a dále z půjčky 25 tis. EUR, kterou dostal od svého zaměstnavatele. Byt byl zařízen dle nápadů a myšlenek [tituly před jménem] [jméno FO]. Dům, který pořídila jeho společnost, je neobyvatelný a navíc má sloužit potřebám společnosti. Nemovitost v obci [adresa] je velmi nadstandardně zařízena, bylo do ní značně investováno, je na polosamotě a je přístupná. Od [datum] (po opuštění společné domácnosti) do [datum] zasílal [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni na účet částku 15 000 Kč měsíčně na splátky úvěru na předmětné nemovitosti, celkem takto zaslal 405 000 Kč. Dále uvedl, že má v bance předjednaný úvěr na vypořádání se žalobkyní. Dále byl proveden účastnický výslech žalobkyně, která uvedla, že byt s [tituly před jménem] [jméno FO] zařizovaly společně, jím zmíněná půjčka 25 tis. EUR byla užita na klientské změny, a navýšila se tak o ni cena bytu. Částku 15 tis. Kč měsíčně poukazovanou jí [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyně chápala jako výživné pro nerozvedenou manželku (rozvedeni byli v roce [rok]). Do nemovitosti v obci [adresa] bylo investováno, stejně tak ale bylo investováno do společnosti [právnická osoba], která patří [tituly před jménem] [jméno FO]. Vypořádací hodnotu movitých věcí učinili účastníci nespornou. Dále byl proveden důkaz žalobkyní předloženým znaleckým posudkem, kdy s hodnotou nemovitostí [tituly před jménem] [jméno FO] přes počáteční nesouhlas (měl za to, že má být vyšší) nakonec souhlasil. Žalobkyně při jednání předložila listiny, které měly dokládat její solventnost, [tituly před jménem] [jméno FO] byl vyzván k doložení svých tvrzení o solventnosti ve lhůtě 14 dnů. Jednání pak bylo odročeno na den [datum]. Potvrzení o předschválení úvěru až do výše 2,6 mil. Kč [tituly před jménem] [jméno FO] soudu předložil dne [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] vyčísloval, že celkové náklady na pořízení bytu a jeho provoz do [datum] činily cca 2,86 mil. Kč, z čehož on uhradil 74 %, dále uváděl, že od roku [rok] investoval do majetku a závazků žalobkyně cca 7,6 mil. Kč (z toho asi 4,8 mil. Kč do nemovitosti žalobkyně v obci [adresa]), dále vyčísloval statisícové částky, které investoval do provozu domácnosti, dovolených, spoření, školného pro dcery apod. V podání došlém soudu téhož dne žalobkyně jednak doplňovala svou argumentaci stan nemožnosti bydlení v obci [adresa] s ohledem na studijní povinnosti dcery, jednak předkládala svůj výpočet vypořádacího podílu, který by vyplatila [tituly před jménem] [jméno FO] a od kterého odečítala podíl [tituly před jménem] [jméno FO] na splátkách úvěru za dobu od [datum] do [datum] ve výši 321 408 Kč, které [tituly před jménem] [jméno FO] neplatil. Při jednání konaném dne [datum] byli účastníci poučeni, že pokud se domáhají vypořádání v širším smyslu stran částek, které na nemovitosti sami vynaložili, musí k tomu navrhnout samostatný výrok rozhodnutí. K tomu jim byla stanovena lhůta 14 dnů. Byly provedeny důkazy stran solventnosti účastníků a soud předestřel, že za situace, kdy solventnost obou účastníků je obdobná a kdy se společně zasloužili o nabytí nemovitostí, bude rozhodujícím kritériem zájem nezletilé dcery účastníků, a předběžně konstatoval, že má v úmyslu přikázat vypořádávané věci žalobkyni. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] doplnil petit žaloby tak, že nad rámec již navrhovaného je mu žalobkyně povinna zaplatit polovinu z půjčky 25 tis. EUR, polovinu úroků z této půjčky a polovinu z částky 685 000 Kč, kterou zaplatil na splátkách úvěru ze stavebního spoření, a že on je povinen zaplatit žalobkyni polovinu z částky, kterou zaplatila na splátkách úvěru ze stavebního spoření. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně jednak namítla, že neučinila nespornou výlučnou platbu [tituly před jménem] [jméno FO] z půjčky 25 tis. EUR do nemovitostí, jednak vznesla námitku promlčení stran nároku, který [tituly před jménem] [jméno FO] z této půjčky uplatňuje. Dále pak žalobkyně namítla, že nároky týkající se již realizovaných splátek úvěru ze stavebního spoření a doplacení tohoto úvěru se týkají dosud nevypořádaného SJM účastníků, a neměly by tak být v tomto řízení řešeny. Odročené jednání bylo k žádosti [tituly před jménem] [jméno FO], odůvodněné jeho pracovní neschopností, dne [datum] odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] zpochybňoval trvání solventnosti žalobkyně s ohledem na změnu jejího zaměstnání, žalobkyně upozorňovala, že u OS [adresa] je pod sp. zn. [spisová značka] vedeno mezi účastníky řízení o vydání bezdůvodného obohacení, k tomu [tituly před jménem] [jméno FO] doplnil, že jde o jeho investice do nemovitosti v obci [adresa]. Soud konstatoval, že byl připraven vydat částečný rozsudek, avšak s ohledem na zpochybnění solventnosti žalobkyně toto není možné, a žalobkyni vyzval k opětovnému doložení solventnosti ve lhůtě 1 týdne. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Potvrzení o předschválení úvěru do výše 2,55 mil. Kč bylo žalobkyní soudu předloženo den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] nesouhlasil s namítaným promlčením, nesouhlasil, že by něčeho dlužil na splátkách úvěru, upřesňoval, že se vedle zrušení a vypořádání spoluvlastnictví domáhá jen vypořádání prostředků z půjčky 25 tis. EUR, a dále obsáhle popisoval vztahy mezi účastníky, kdy mj. popisoval útoky, kterých se vůči němu má žalobkyně dopouštět, a že na žalobkyni podal trestní oznámení v souvislosti se znemožněním užívání bytu a jeho výlučných věcí tam umístěných. Dne [datum] žalobkyně soudu předkládala usnesení o odložení věci trestního oznámení [tituly před jménem] [jméno FO]. Při jednání konaném dne [datum] byly prováděny listinné důkazy, žalobkyně sporovala, že by část kupní ceny bytu nad rámec úvěru byla uhrazena z půjčky 25 tis. EUR, účastníci setrvali na svých verzích účelu plateb 15 tis. Kč měsíčně [tituly před jménem] [jméno FO] na účet žalobkyně a [tituly před jménem] [jméno FO] byl vyzván k prokázání, že se jednalo o prostředky na splácení úvěru. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval účastníky v souvislosti se zamýšleným nařízením prvního setkání s mediátorem k volbě mediátora ve lhůtě 14 dnů. Podáním došlým soudu dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] doplňoval svá tvrzení a důkazní návrhy ve vztahu k platbám částek 15 tis. Kč měsíčně. V podáních došlých soudu dne [datum] účastníci navrhli, aby mediátora vybral soud. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo účastníkům nařízeno první setkání s mediátorem a řízení bylo na dobu 3 měsíců od právní moci usnesení přerušeno. V podání došlém soudu dne [datum] sděloval [tituly před jménem] [jméno FO], že mediace nebyla úspěšná z důvodů na straně žalobkyně, a současně dodával, že ve věci trestního oznámení na žalobkyni podal stížnost proti usnesení o odložení věci. Spis byl dán na lhůtu do [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] sdělovala žalobkyně, že mediace nebyla úspěšná z důvodů na straně [tituly před jménem] [jméno FO]. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně žádala s ohledem na zhoršující se vztahy mezi účastníky a neustálé obviňování její osoby ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] o urychlené nařízení jednání a vydání částečného rozsudku, kterým by bylo vyřešeno samotné zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu na vědomí podání žalobkyně, kterým [tituly před jménem] [jméno FO] vyzývala ke specifikaci návrhu na smírné vyřešení věci, o které má mít stále zájem. Dne [datum] došlo soudu podání [tituly před jménem] [jméno FO], kterým obviňoval žalobkyní ze lží. V podání došlém soudu dne [datum] žádala žalobkyně soud o sdělení, zda věc bude nadále řešena jako zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, anebo zda dojde k rozšíření o vypořádání zaniklého SJM účastníků. Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně namítala, že byt je v SJM účastníků (takto je to uvedeno v kupní smlouvě i zapsáno v katastru nemovitostí), a nemůže tak probíhat řízení stran podílového spoluvlastnictví. Pokud by bylo vypořádáváno SJM, měl by se vypořádat i další již splacený úvěr účastníků. [tituly před jménem] [jméno FO] navrhoval vyžádat historii účtu žalobkyně k prokázání jeho tvrzení, že částky, které vybíral ze svého účtu, žalobkyně vkládala na svůj účet. Jednání bylo odročeno na den [datum]. K žádosti zástupce žalobkyně odůvodněné kolizí bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum], z tohoto termínu pak bylo pro nemoc soudce odročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] svůj žalobní návrh změnil, tak že do vypořádání opět navrhoval zahrnout částky zaplacené účastníky na splátkách úvěru ze stavebního spoření. Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně předložila usnesení ze dne [datum], kterým bylo zahájeno její trestní stíhání pro přečiny neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dle § 208 odst. 2 tr. zákoníku a neoprávněné užívání cizí věci dle § 207 odst. 1 tr. zákoníku a proti kterému podala stížnost, která byla shledána částečně důvodnou. Dále žalobkyně předkládala svůj výpočet částky na vypořádání, výpisy ze svého účtu k doložení splácení úvěru a doklady stran splácení úvěru a jeho aktuálního zůstatku. [tituly před jménem] [jméno FO] navrhoval byt prodat a vypořádání provést z výtěžku, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Opětovně byla vedena diskuse stran splácení úvěru a stran půjčky 25 tis. EUR. Účastníci při jednání učinili nesporným, že nemovitosti jsou v jejich podílovém spoluvlastnictví. Soud uložil účastníkům, aby do [datum] předložili závěrečné návrhy včetně finální úpravy žalobního petitu, a jednání bylo odročeno na den [datum]. Závěrečný návrh [tituly před jménem] [jméno FO] došel soudu dne [datum], závěrečný návrh žalobkyně dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým a movitým věcem zrušeno (výrok I a II), nemovité i movité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok III), žalobkyni bylo uloženo zaplatit [tituly před jménem] [jméno FO] na vypořádacím podílu z ceny nemovitých věcí částku 1 275 000 Kč (výrok IV), žalobkyni bylo uloženo zaplatit [tituly před jménem] [jméno FO] na vypořádacím podílu z ceny movitých věcí částku 39 716 Kč (výrok V), žalobkyni bylo uloženo zaplatit [tituly před jménem] [jméno FO] částku 437 946 Kč jako polovinu z půjčky 25 tis. EUR a jejího příslušenství (výrok VI), [tituly před jménem] [jméno FO] bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 144 768 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze stavebního spoření (výrok VII), žalobkyni bylo uloženo doplatit úvěr ze stavebního spoření (výrok VIII), [tituly před jménem] [jméno FO] bylo uloženo zaplatit žalobkyni polovinu zůstatku úvěru ze stavebního spoření ke dni jeho splatnosti (výrok IX) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok X). V podání došlém soudu dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] navrhoval úpravu výroku IX, aby tento byl vykonatelný. K žádosti ze dne [datum] odůvodněné obtížností věci byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do [datum], uvedeného dne byl rozsudek vypraven. Soud uvedeným způsobem rozhodl, když vzal mj. za prokázanou investici [tituly před jménem] [jméno FO] z půjčky 25 tis. EUR do nákupu nemovitostí, kdy pohledávka z titulu jejího vypořádání není promlčena. Dále soud uzavřel, že úvěr ze stavebního spoření je v SJM účastníků, že za dobu trvání manželství účastníků jej účastníci spláceli společně a po rozvodu manželství pak výhradně žalobkyně, proto [tituly před jménem] [jméno FO] uložil nahradit jí takových splátek. Úvěr nadále splácí výhradně žalobkyně, proto jí bylo uloženo jej celý doplatit a [tituly před jménem] [jméno FO] uloženo nahradit jí takto vynaložených prostředků. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání [tituly před jménem] [jméno FO], které přislíbil odůvodnit do [datum]. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobkyně, které přislíbila odůvodnit ve lhůtě 30 dnů. Odůvodnění odvolání [tituly před jménem] [jméno FO] došlo soudu dne [datum], odůvodnění odvolání žalobkyně dne [datum]. Dne [datum] byly účastníkům zaslány výzvy k zaplacení soudního poplatku za odvolání, [tituly před jménem] [jméno FO] poplatek zaplatil dne [datum]. Dne [datum] zaslal soud žalobkyni přípis s dotazem, co brání zaplacení soudního poplatku. V podání došlém soudu dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] uváděl, že žalobkyně navrhla smírné řešení sporů mezi účastníky tak, že [tituly před jménem] [jméno FO] připadne byt i s úvěrem, žalobkyně si ponechá nemovitost v obci [adresa] a vzájemně po sobě nebudou již požadovat žádné další vypořádání. S tím [tituly před jménem] [jméno FO] souhlasil za podmínky, že žalobkyně prohlásí, že veškerá nařčení, pomluvy a osočování, kterým byl z její strany opakovaně vystavován, jsou nepravdivá a účelová. Žalobkyně souhlasila s tím, že to má [tituly před jménem] [jméno FO] sepsat, jím vypracovaný návrh dohody v uvedeném duchu však následně odmítla akceptovat. [tituly před jménem] [jméno FO] předložil soudu i navrhovanou dohodu, která vedle vypořádání a konstatování nepravdivosti a účelovosti nařčení [tituly před jménem] [jméno FO] obsahovala i omluvu žalobkyně za jedno konkrétní tvrzení stran [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] žalobkyně sdělila, že soudní poplatek nebyl zaplacen z důvodu, že mezi účastníky bylo (neúspěšně) vedeno jednání o ukončení sporu, soudní poplatek bude zaplacen ve lhůtě 1 týdne. Poplatek pak žalobkyně zaplatila dne [datum]. Dne [datum] byla odvolání zaslána účastníkům a dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. V podání došlém KS [adresa] dne [datum] vznesl [tituly před jménem] [jméno FO] námitku možné podjatosti předsedkyně odvolacího senátu z důvodu jejího rozhodování v jiné věci účastníků, pro které na ni podal stížnost pro nevhodné chování. Dne [datum] došlo KS [adresa] doplnění odvolání žalobkyně, ve kterém mj. namítala, že z dodatečně nalezených dokladů vyplývá, že půjčka [tituly před jménem] [jméno FO] od zaměstnavatele byla jen 20 tis. EUR. Nařízené jednání bylo dne [datum] zrušeno a [tituly před jménem] [jméno FO] byl vyzván, aby ve lhůtě 10 dnů sdělil, zda námitku podjatosti vznáší i vůči ostatním členkám odvolacího senátu, které se též podílely na rozhodování v oné jiné věci účastníků. Dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil, že námitku vznáší i vůči ostatním členkám odvolacího senátu. Spis byl dne [datum] předložen Vrchnímu soudu v [adresa] (dále jen „[název soudu]“), který usnesením ze dne [datum] rozhodl, že členky odvolacího senátu nejsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí této věci. Spis byl vrácen KS [adresa] dne [datum] a téhož dne bylo nařízeno odvolací ústní jednání na den [datum]. V podání došlém KS [adresa] dne [datum] žalobkyně sdělila, že její trestní stíhání bylo zastaveno, [tituly před jménem] [jméno FO] však podal nový podnět k jejímu stíhání v obdobné věci, která je nyní policií prověřována. Uvedené skutečnosti jsou pro žalobkyni velice zatěžující a nepříznivě ovlivňují i její celkový zdravotní stav. Žalobkyně tak navrhovala, aby odvolací soud event. vydal částečný – mezitímní rozsudek, kterým bude vyřešena otázka jejího výlučného vlastnictví k předmětným nemovitostem, popř. aby při zrušení napadeného rozsudku uložil vydat takový částečný – mezitímní rozsudek soudu prvého stupně. Dne [datum] žalobkyně odvolacímu soudu předkládala potvrzení o aktuálním stavu úvěru ze stavebního spoření. Při jednání konaném dne [datum] soud marně nabádal účastníky ke smírnému vyřešení věci, odvolání byla projednána a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I až V potvrdil jen s formulačním upřesněním výroku III (výrok I), ve výroku VI, VII a X zrušil a v tom rozsahu věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení (výrok II), ve výroku VIII změnil tak, že žalobkyně je povinna doplatit zůstatek úvěru ze stavebního spoření v aktuální výši 1 208 524 Kč včetně v budoucnu přirostlého příslušenství (výrok III), a ve výroku IX změnil tak, že [tituly před jménem] [jméno FO] je povinen zaplatit žalobkyni částku 604 262 Kč. Odvolací soud takto rozhodl, když shledal správným závěry soudu prvého stupně stran vypořádání spoluvlastnictví v užším smyslu, které až na otázku, kterému z účastníků mají být věci přikázány do výlučného vlastnictví, nebylo mezi účastníky ani sporným. Správným shledal i závěr, že úvěr ze stavebního spoření je součástí SJM účastníků, přičemž jeho doplacení, resp. náhradu za doplacení zůstatku jen upravil dle judikatury NS. Za nesprávný shledal odvolací soud závěr soudu prvého stupně, že za trvání manželství spláceli účastníci úvěr společně a po rozvodu manželství jen žalobkyně, když pominul, že účastníci již před uzavřením smlouvy o úvěru zúžili své SJM tak, že veškerý majetek nabývali do svého výlučného vlastnictví. Účastníci tedy od počátku spláceli úvěr v SJM ze svých výlučných prostředků a datum rozvodu jejich manželství je irelevantní. Jestliže pak některý z účastníků tvrdí, že na splacení společného závazku zaplatil ze svých prostředků více než na něho připadající polovinu, musí jednak konkrétně tvrdit, jaké prostředky na splácení úvěru vynaložil, a tato tvrzení prokázat. K tomu měli být účastníci soudem vedeni postupem dle § 118a o. s. ř., k čemuž částečně v důsledku nesprávného právního názoru soudu prvého stupně a částečně v důsledku komplikovanosti celé věci nedošlo. To samé platí o tvrzení žalobkyně o platbách [tituly před jménem] [jméno FO] na výživné. Stan vypořádání půjčky 25 tis. EUR odvolací soud vytkl soudu prvého stupně, že uplatněný nárok projednal a rozhodl o něm, aniž rozhodl o připuštění změny žaloby, což však podstatnou vadu řízení nezpůsobuje. Za nesprávné však odvolací považoval posouzení povahy předmětného nároku, kdy tento byl vypořádáván jako půjčka, namísto investice [tituly před jménem] [jméno FO] z jeho výlučných prostředků do nákupu společné věci. Dosavadní dokazování tak bylo zaměřeno na existenci půjčky, namísto na existenci investice [tituly před jménem] [jméno FO] do nákupu nemovitostí nad rámec prostředků z úvěru ze stavebního spoření. Z jakých zdrojů [tituly před jménem] [jméno FO] tyto prostředky získal, je pro věc irelevantní, a předmětnou investicí nemohou být úroky z případné půjčky. [tituly před jménem] [jméno FO] tak musí v řízení řádně tvrdit a prokázat, zda a jakou investici do nákupu nemovitostí ze svých prostředků realizoval, když tato případná částka může jen stěží přesně odpovídat tvrzené půjčce 25 tis. EUR, byla-li kupní cena nemovitostí hrazena v Kč, k čemuž měl být soudem veden postupem dle § 118a o. s. ř. K tomu vzhledem k nesprávnému právnímu posouzení povahy uplatněného nároku nedošlo. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvého stupně, že právo na vypořádání předmětné investice není promlčeno. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], rozsudek KS [adresa] byl dne [datum] vypraven a dne [datum] nabyl právní moci. Dne [datum] bylo současně nařízeno ústní jednání na den [datum]. Toto jednání bylo dne [datum] k žádosti zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], odůvodněné kolizí s dříve nařízeným jednáním, odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu dovolání [tituly před jménem] [jméno FO] proti rozsudku KS [adresa]. Dne [datum] došel soudu návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo [tituly před jménem] [jméno FO] uloženo zdržet se nakládání s právy dle výroku IV a V rozsudku OS [adresa] do doby pravomocného skončení posuzovaného řízení a žalobkyni uloženo složit částku 1 250 000 Kč dle výroku IV rozsudku OS [adresa] do úschovy OS [adresa] na dobu do pravomocného skončení posuzovaného řízení. Dne [datum] žalobkyně zaplatila na účet soudu jistotu a soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut. Dne [datum] došel soudu návrh [tituly před jménem] [jméno FO] na přerušení řízení do doby rozhodnutí NS o podaném dovolání a žádost o odročení nařízeného ústního jednání. K výzvě soudu ze dne [datum] zaplatil [tituly před jménem] [jméno FO] téhož dne soudní poplatek za dovolání. Usnesením ze dne [datum] rozhodl soud o přerušení řízení do rozhodnutí o dovolání [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobkyně proti tomuto usnesení. Spis byl dne [datum] předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. K žádosti ze dne [datum] odůvodněné dovolenou byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení usnesení do [datum]. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. E-mailem ze dne [datum] soud s ohledem na nastalou situaci (má být rozhodnuto o dovolání a současně pokračováno v řízení stran zbytku nároků, kdy dle názoru soudu by dovolání mělo mít přednost) vyzýval účastníky, aby ve lhůtě 14 dnů sdělili, zda [tituly před jménem] [jméno FO] skutečně trvá na svém dovolání a zda je skutečně vůlí žalobkyně pokračovat v řízení před okresním soudem. Žalobkyně sdělila dne [datum], že je skutečně její vůlí pokračovat v řízení před OS [adresa], kdy svůj názor na otázku přerušení dostatečně vyjádřila v odvolání proti usnesení o přerušení, kterému bylo vyhověno. Žalobkyně má zájem na co možná nejrychlejším ukončení předmětného několikaletého řízení, které je pro ni po všech stránkách zatěžující. [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil dne [datum], že na dovolání trvá s tím, že by o něm mělo být rozhodnuto přednostně. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobkyně k dovolání. Usnesením ze dne [datum] soud opětovně rozhodl o přerušení řízení do rozhodnutí NS o dovolání [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobkyně proti usnesení o přerušení řízení. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který usnesením ze dne [datum] napadené usnesení změnil tak, že se řízení nepřerušuje. Přerušení řízení neshledal odvolací soud důvodným, když předmětem řízení zůstaly samostatné nároky z titulu investic do pořízení společné věci, které jsou na samotném zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nezávislé. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] byl spis předložen NS, který usnesením ze dne [datum] dovolání jako nepřípustné odmítl. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], téhož dne bylo vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. K žádosti [tituly před jménem] [jméno FO] došlé soudu dne [datum] a odůvodněné plánovanou dovolenou jeho zástupce bylo jednání odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] doplnil a rozšířil žalobu tak, že na kupní ceně bytu bylo nad rámec prostředků z úvěru z jeho výlučných prostředků (pocházejících mj. z půjčky od zaměstnavatele) zaplaceno 850 033 Kč, z čehož po žalobkyni požaduje zaplatit polovinu, tj. částku 425 165 Kč. K tomu byl soudem vyzván k označení důkazů. Oba účastníci pak byli vyzváni k doplnění tvrzení a návrhů důkazů stran částek, které ze svých výlučných prostředků uhradili na splacení úvěru ze stavebního spoření, a k tomu jim byla poskytnuta (na žádost zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] odůvodněnou vázaností nařízenými hlavními líčeními a pobytem [tituly před jménem] [jméno FO] v zahraničí delší) lhůta do konce října [rok]. Jednání pak bylo za tím účelem odročeno na den [datum]. Doplnění [tituly před jménem] [jméno FO] došlo soudu dne [datum]. [tituly před jménem] [jméno FO] s odkazem na všechna předchozí doplnění a předložené důkazy, kdy shrnul, že téměř vše platil on (prostředky na splácení úvěru předal žalobkyni v hotovosti, anebo jí je posílal na účet, nejednalo se o žádné výživné), vyčítal soudu, že k tvrzením žalobkyně o jejích úhradách nejsou vyžadovány žádné důkazy, a navrhoval, aby žalobkyni bylo uloženo zaplatit mu částku 425 165 Kč jako polovinu kupní ceny bytu nad rámec prostředků z úvěru, částku 312 597 Kč jako polovinu splátek úvěru za období roku [rok] až listopadu [rok], částku 342 500 Kč jako polovinu splátek úvěru za období od prosince [rok] do srpna [rok], a jemu bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 38 049 Kč jako polovinu splátek úvěru za období od září [rok] do února [rok]. Doplnění žalobkyně došlo soudu dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že na splátkách úvěru bylo zaplaceno 1 503 100 Kč, a to výhradně z jejího účtu. Dále žalobkyně uvedla, že z dědictví po rodičích získaného v roce [rok] zaplatila na pořízení bytu nad rámec úvěru částku 850 033 Kč, a zpochybňovala tvrzení [tituly před jménem] [jméno FO] o půjčce od jeho zaměstnavatele. Při jednání konaném dne [datum] soud připustil změnu žaloby dle posledního podání [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále byly prováděny listinné důkazy předložené účastníky s posledními podáními, účastníci vzájemně popírali existenci či účel jimi tvrzených a dokládaných plateb, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] mj. poukazoval na to, že přijetí prostředků od něho na úhradu kupní ceny bytu a na splácení úvěru žalovaná při dřívějších jednáních potvrdila, k čemu předkládal jim pořízený zvukový záznam z jednání, a na odlišná tvrzení žalobkyně v jiných řízeních vedených mezi účastníky u OS [adresa], a [tituly před jménem] [jméno FO] předložil soudu další výpisy z účtu. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] soud vyžádal výpisy z účtu žalobkyně za období od [datum] do [datum] a spisy z dalších řízení účastníků. Výpisy z účtu žalobkyně došly soudu dne [datum]. K žádosti zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] došlé soudu dne [datum] a odůvodněné kolizí s později nařízeným hlavním líčením bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum]. V podáních došlých soudu dne [datum] žalobkyně jednak namítala nepřípustnost [tituly před jménem] [jméno FO] předloženého zvukového záznamu jako důkazu, jednak poukazovala na průtahy v řízení způsobené zejména benevolentním přístupem soudu k opakovaným žádostem [tituly před jménem] [jméno FO] či jeho zástupce o odročení jednání bez posuzování jejich včasnosti a opodstatněnosti (zejména poslední odročení bylo pro kolizi vzniklou až po stanovení jednání v posuzovaném řízení a zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] o ně žádal více než měsíc po nařízení kolidujícího jednání), a žádala, aby soud důsledně prověřoval důvodnost případných dalších omluv či žádostí o odročení. Přípisem došlým soudu dne [datum] se zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] dotazoval, zda soud omluví jeho nepřítomnost při odročeném jednání (opět kolize s hlavním líčením), kdy by [tituly před jménem] [jméno FO], který se dostaví, vybavil písemným závěrečným návrhem. Dne [datum] došla soudu žádost [tituly před jménem] [jméno FO] o odročení jednání z důvodu naléhavé zahraniční pracovní cesty (narychlo svolané jednání s významným partnerem), jednání bylo téhož dne odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz výpisy z účtu žalobkyně, dále byla vedena polemika účastníků o účelu tvrzených plateb žalobkyně s ohledem na její tvrzení v jiném řízení, o tom, kdo má co v řízení prokazovat a že [tituly před jménem] [jméno FO] tvrzené investice (zejména z údajné půjčky) neprokázal, dokazování bylo ukončeno, [tituly před jménem] [jméno FO] předložil písemný závěrečný návrh, žalobkyni bylo uloženo předložit závěrečný návrh do [datum] a jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum]. Dne [datum] došel soudu vzájemný návrh žalobkyně. Uvedla, že již dříve uvedené částky 850 033 Kč jako část kupní ceny bytu nad rámec prostředků z úvěru a 1 503 100 Kč jako splátky úvěru uhradila ona, platby šly z jejího účtu, což je mezi účastníky nesporné, a [tituly před jménem] [jméno FO] neprokázal, že by jí prostředky na takové platby poskytl, a tak po [tituly před jménem] [jméno FO] požadovala zaplacení polovin uvedených částek, tj. částek 425 016 Kč a 751 550 Kč, druhé včetně zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Rovněž dne [datum] došel soudu návrh [tituly před jménem] [jméno FO] na doplnění protokolu o posledním jednání o prohlášení účastníků, kterým učinili nesporným, že veškeré náklady na provoz bytu od jeho pořízení až do srpna [rok] platil výlučně [tituly před jménem] [jméno FO], a dále doplnění jeho závěrečného návrhu, ve kterém se na ony platby provozních nákladů odkazoval. Dne [datum] došel soudu závěrečný návrh žalobkyně, kterým navrhovala žalobu zamítnout a vyhovět jejímu vzájemnému návrhu, kdy však požadovala zaplacení částky 425 165 Kč a částky 750 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Své náklady řízení žalobkyně vyčíslila na částku 313 632 Kč. Vyhlášení rozsudku bylo dne [datum] s ohledem na vzájemný návrh žalobkyně zrušeno a jednání odročeno na den [datum], žalobkyni byla zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za vzájemný návrh a vzájemný návrh byl zaslán [tituly před jménem] [jméno FO]. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. K žádosti [tituly před jménem] [jméno FO] došlé soudu dne [datum] a odůvodněné pracovní zaneprázdněností bylo jednání dne [datum] odročeno na den [datum] ([tituly před jménem] [jméno FO] žádal o odročení na dobu po „prázdninách“). Podáním došlým soudu dne [datum], adresovaným též předsedkyni a místopředsedkyni OS [adresa], žalobkyně opětovně brojila proti benevolenci při vyhovování žádostem [tituly před jménem] [jméno FO] o odročení jednání, jejichž důvodnost není nijak dokládána, a žádala, aby byl „ochráněn“ termín naposledy odročeného jednání. Při jednání konaném dne [datum] byl proveden důkaz protokoly z jiných řízení účastníků, [tituly před jménem] [jméno FO] poukazoval na další prostředky, které vkládal na účet žalobkyně a které byly určeny na splácení úvěru, účastníci opět vedli polemiku stran účelu a označování jimi realizovaných plateb, dokazování bylo ukončeno, [tituly před jménem] [jméno FO] předložil písemným závěrečný návrh, žalobkyně odkázala na předchozí závěrečný návrh a jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum]. Následně účastníci vyúčtovali své náklady řízení, [tituly před jménem] [jméno FO] na částku [částka] a žalobkyně [částka]. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě [tituly před jménem] [jméno FO] ve znění poslední připuštěné změny plně vyhověno (výrok I – IV), vzájemný návrh žalobkyně byl zamítnut (výrok V a VI), bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII) a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo uloženo zaplatit soudní poplatek za rozšíření žaloby ve výši 54 013 Kč (výrok VIII). K žádosti ze dne [datum] odůvodněné pracovní neschopností soudce byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do [datum], rozsudek byl vypraven dne [datum]. Soud uvedeným způsobem rozhodl, když vzal za prokázané, že část kupní ceny bytu nad rámec prostředků z úvěru byla uhrazena z výlučných prostředků [tituly před jménem] [jméno FO] pocházejících z půjčky od jeho zaměstnavatele, tvrzení žalobkyně, že tuto část kupní ceny hradila ona z prostředků z dědictví, s ohledem na tvrzení žalobkyně v dalších řízeních účastníků neuvěřil. Dále vzal soud za prokázané, že splátky úvěru byly až do srpna [rok] hrazeny z prostředků [tituly před jménem] [jméno FO], který je po dohodě se žalobkyní poukazoval na její účet, ze kterého pak vlastní úhrada splátek probíhala, tvrzení žalobkyně o platbách [tituly před jménem] [jméno FO] na výživné nevzal soud za prokázané. Naopak splátky úvěru od září [rok] do února [rok] (měsíc, kdy nabyl právní moci rozvodový rozsudek účastníků) hradila ze svých prostředků žalobkyně. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobkyně proti výroku I až VII rozsudku, které přislíbila odůvodnit ve lhůtě 1 měsíce, spis byl dán na lhůtu do [datum]. K žádosti došlé soudu dne [datum] a odůvodněné úrazem zástupce žalobkyně byla lhůta pro doplnění odvolání prodloužena do [datum]. Doplnění odvolání provedené žalobkyní (ta upřesnila, že rozsudek napadá v celém rozsahu) i jejím právním zástupcem došla soudu dne [datum]. Odvolání bylo dne [datum] zasláno [tituly před jménem] [jméno FO] k vyjádření lhůtě 10 dnů. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa], který dne [datum] nařídil odvolací ústní jednání na den [datum]. K žádosti [tituly před jménem] [jméno FO] došlé odvolacímu soudu dne [datum] a odůvodněné zahraniční pracovní cestou, zaneprázdněností v souvislosti s její přípravou a komplikacemi v souvislosti s Covidem, doloženou k výzvě odvolacího soudu ve dnech [datum]. a [datum], a z důvodu vyřešení věci v neveřejném zasedání bylo odvolací ústní jednání dne [datum] zrušeno. Téhož dne došlo odvolacímu soudu vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] k odvolání žalobkyně. Usnesením KS [adresa] ze dne [datum] byl napadený rozsudek ve výroku I až VII zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení (výrok I) a odvolání žalobkyně proti výroku VIII bylo odmítnuto (výrok II). Odvolací soud vytkl soudu prvého stupně nerespektování závazného právního názoru vyjádřeného ve zrušovací části předchozího rozsudku. Dále vytkl nedostatečné poučení [tituly před jménem] [jméno FO] o povinnosti tvrdit a prokázat jednotlivé platby na splácení úvěru a existenci jím tvrzené dohody se žalobkyní na mechanismu splácení úvěru. Rovněž soudu prvého stupně vytkl, že si neujasnil, kterou skutkovou verzi o platbách na splácení úvěru hodlá [tituly před jménem] [jméno FO] v řízení prokazovat, když těchto ve svých podání uváděl několik. Ve vztahu k investici do koupě bytu nad rámec prostředků z úvěru pak odvolací soud vytkl zcela absentující výzvu [tituly před jménem] [jméno FO] k doplnění skutkových tvrzení a návrhů důkazů, dále činění rozporných závěrů soudem prvého stupně, kdy na jedné straně ze žalobkyní předložené smlouvy zjišťuje, že půjčka od zaměstnavatele činila 20 tis. EUR, dále však bez dalšího vychází z tvrzení [tituly před jménem] [jméno FO] o půjčce 25 tis. EUR. Rovněž odvolací soud vytkl vyžádání si a provedení důkazu výpisy z účtu žalobkyně bez návrhu účastníků. Celkově pak odvolací soud vytkl nedostatečné hodnocení důkazů, činění zjednodušených a nedostatečně odůvodněných závěrů, což v konečném důsledku způsobuje nepřezkoumatelnost rozsudku. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. K žádosti [tituly před jménem] [jméno FO] došlé soudu dne [datum] a odůvodněné pracovní vytížeností a pobytem v zahraničí v době před termínem jednání, kdy (pokud se vůbec stihne vrátit) nestihne absolvovat povinný PCR test, aby se mohl jednání účastnit, bylo jednání odročeno na den [datum]. Dne [datum] došla soudu od žalobkyně komunikace účastníků stran možného smírného vyřešení všech jejich soudních sporů, která však k dohodě o narovnání nevedla. K žádosti [tituly před jménem] [jméno FO] došlé soudu dne [datum] a odůvodněné onemocněním jeho zástupcem Covidem a karanténou celé advokátní kanceláře, v důsledku čehož se nemohou na jednání připravit, bylo jednání odročeno na den [datum]. K žádosti [tituly před jménem] [jméno FO] došlé soudu dne [datum] a odůvodněné jeho onemocněním Covidem (doloženo výsledkem testu) bylo jednání odročeno na den [datum]. K žádosti zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] došlé soudu dne [datum] odůvodněné kolizí jednání bylo jednání odročeno na den [datum]. O odročení tohoto jednání žádal [tituly před jménem] [jméno FO] z důvodu zahraniční pracovní cesty, žádosti nebylo soudem vyhověno. Při jednání konaném dne [datum] byl [tituly před jménem] [jméno FO] vyzván k upřesnění/ujednocení jeho skutkové verze splácení úvěru a označení důkazů k prokázání těchto tvrzení a k označení důkazů k prokázání investice do nákupu bytu, zejména pokud jde o poskytnutí půjčky a použití prostředků z ní, k čemuž mu byla poskytnuta lhůta 14 dnů. Žalobkyně nebyla prozatím k ničemu vyzývána s tím, že bude moci reagovat na doplnění [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně navrhla připojení opatrovnického spisu dcery účastníků. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] došel soudu návrh žalobkyně na doplnění protokolu z posledního jednání tak, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl k požadovanému doplnění vyzýván dle § 118a o. s. ř. Doplnění [tituly před jménem] [jméno FO] s podrobným rozklíčováním plateb došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobkyně k doplnění [tituly před jménem] [jméno FO], ve kterém jeho tvrzení o platbách sporovala, poukazovala na využití nezákonně opatřených výpisů z účtu žalobkyně, sporovala pravost některých [tituly před jménem] [jméno FO] předkládaných listin (e-maily, výpisy z účtu). K žádosti [tituly před jménem] [jméno FO] došlé soudu dne [datum] a odůvodněné zdravotními problémy bylo jednání odročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně namítala nedůvodnost žádosti o odročení, když z přiložené zprávy o vyšetření neplyne nemožnost účasti [tituly před jménem] [jméno FO], který je navíc právně zastoupen, u jednání, a opětovně žádala soud, aby žádosti [tituly před jménem] [jméno FO] o odročení důsledně vyhodnocoval. Žádosti zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] o další odročení jednání došlé soudu dne [datum] a odůvodněné kolizí jednání soud nevyhověl. Při jednání konaném dne [datum] probíhalo nekonečné dohadování soudce s oběma účastníky nad vedením sporu, tvrzeními a důkazy, účastníci byli vyzváni k doplnění tvrzení, k čemuž jim byla stanovena lhůta 14 dnů od doručení protokolu, a jednání bylo za účelem splnění výzvy k doplnění tvrzení a za účelem doplnění dokazování odročeno na den [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] se žalobkyně odmítla jakkoliv podílet na zajišťování důkazů k tvrzením [tituly před jménem] [jméno FO] a namítala nedůvodné poskytování stále dalšího časového prostoru [tituly před jménem] [jméno FO] k dalšímu doplňování důkazů a nedůvodné protahování řízení. K žádosti zástupce žalobkyně došlé soudu dne [datum] a odůvodněné plánovanou dovolenou byla lhůta pro doplnění tvrzení prodloužena do [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] spojené s výpovědí plné moci jeho právním zástupcem, který již nechtěl čelit útokům žalobkyně, a žádostí o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení. Rovněž [tituly před jménem] [jméno FO] byla lhůta prodloužena do [datum]. Dne [datum] došel soudu návrh [tituly před jménem] [jméno FO] na přerušení všech řízení účastníků (celkem [hodnota]) do konce roku [rok] z důvodu pracovního vytížení [tituly před jménem] [jméno FO] a vázaností jeho právního zástupce povinnostmi v trestních řízeních, pro které nejsou schopni se připravovat na soudní jednání. Současně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že se v mezidobí pokusí o mimosoudní vyřešení sporů se žalobkyní, a předložil návrh dohody, dle které by byly všechny žaloby vzaty zpět, účastníci by vůči sobě nevznášeli žádné další nároky, každý by si nesl své náklady řízení a [tituly před jménem] [jméno FO] by vyvázal žalobkyni z ručení za směnku zajišťující kontokorent společnosti [právnická osoba]. Návrhy byly dne [datum] zaslány žalobkyni k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Dne [datum] došlo soudu stručné doplnění žalobkyně. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně upozorňovala na podvodné jednání [tituly před jménem] [jméno FO], který ji měl vydírat prostřednictvím směnečného rukojemství, které (jak žalobkyně dodatečně zjistila) již dávno zaniklo. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně odmítla jak návrh na přerušení řízení, pro které není důvod, tak návrh na smírné vyřešení věci z důvodu podvodného a šikanózního jednání [tituly před jménem] [jméno FO]. Vyjádření bylo dne [datum] zasláno zástupci [tituly před jménem] [jméno FO]. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobkyně doplňovala svůj nesouhlas s přerušením řízení poukazem na skutečnost, že právní zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl plnou moc, a důvody uváděné v návrhu na přerušení tak jsou částečně nepravdivé. Podáním došlým soudu dne [datum] v nočních hodinách žádal [tituly před jménem] [jméno FO] o odročení jednání z důvodu, že mu právní zástupce vypověděl plnou moc a nového právního zástupce dosud nemá zajištěného. Žádost byla soudci předložena až před jednáním dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byl zamítnut návrh na přerušení řízení a jednání bylo přes nesouhlas žalobkyně a konstatování soudu, že jednání [tituly před jménem] [jméno FO] hraničí s obstrukcí, odročeno na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] soud účastníkům předestřel závěry rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 3428/2020, které hodlá aplikovat, žalobkyně předložila své vyjádření ze dne [datum], které s ohledem na jeho průběh nestihla předložit při předchozím jednání a ve kterém se žalobkyně vyjadřovala ke stavu řízení, vznášela námitky proti postupu soudu a požadovala, aby soud ve věci rozhodl. Ničeho dalšího doplňováno nebylo a jednání bylo za účelem přednesu závěrečných návrhů, které měli účastníci předložit písemně do [datum], a vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu doplnění (rozšíření) vzájemného návrhu žalobkyně, ve kterém uvedla, že na splátkách úvěru bylo z její strany ve skutečnosti zaplaceno 1 876 794 Kč, jak vyplývá z k důkazu již předloženého potvrzení stavební spořitelny, a po [tituly před jménem] [jméno FO] tak požadovala z tohoto titulu zaplacení částky 938 397 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (namísto dříve požadovaných 751 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení). Závěrečný návrh žalobkyně došel soudu dne [datum], závěrečný návrh [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. Dne [datum] bylo jednání z důvodu nutnosti provedení úkonů v souvislosti se změnou vzájemného návrhu odročeno na den [datum] a žalobkyni byla zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku za rozšíření vzájemného návrhu. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum], rozšířený vzájemný návrh byl dne [datum] zaslán [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] došlo soudu doplnění závěrečného návrhu žalobkyně, ke kterému připojila své podání ve věci 21 C 57/2017 (vypořádání zaniklého SJM účastníků), téhož dne došlo soudu vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] k rozšířenému vzájemnému návrhu žalobkyně. Při jednání konaném dne [datum] byla připuštěna změna vzájemného návrhu, byl proveden důkaz sdělením stavební spořitelny a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Žalobkyně vyčíslila své náklady řízení na částku 486 492,60 Kč. Dne [datum] došel soudu závěrečný návrh [tituly před jménem] [jméno FO]/reakce na závěrečný návrh žalobkyně. Dne [datum] bylo jednání zrušeno z důvodu onemocnění soudce Covidem. Dne [datum] bylo jednání k vyhlášení rozsudku nařízeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu další doplnění závěrečného návrhu žalobkyně, ke kterému připojila další své podání ve věci [spisová značka]. Dne [datum] bylo jednání k vyhlášení rozsudku odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu doplnění závěrečného návrhu [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] soud upustil od vyhlášení rozsudku a nařídil ústní jednání na den [datum] z důvodu potřeby doplnit dokazování spisem [spisová značka]. V podání došlém soudu dne [datum] žalobkyně vznášela námitky proti odročení jednání a znovuotevření dokazování bez návrhu účastníků. Dne [datum] došlo soudu vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] k poslednímu podání žalobkyně. Při jednání konaném dne [datum] bylo doplněno dokazování listinami ze spisu [spisová značka] a z opatrovnického spisu dcery účastníků, byla vedena obsáhlá debata o tom, o jaké splátky úvěru žalobkyně rozšířila svůj vzájemný návrh, žalobkyně byla vyzvána k doplnění tvrzení stran účtu, na kterém měly být prostředky z dědictví, a jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] došlo soudu doplnění žalobkyně, dne [datum] doplnění [tituly před jménem] [jméno FO]. Při jednání konaném dne [datum] soud předestřel názor na vztah skutečnosti, že smlouvu o půjčce na 20 tis. EUR předložila v řízení žalobkyně, k procesní obraně žalobkyně, k čemuž se žalobkyně nemohla osobně vyjádřit, neboť byla toho času v lázních, a na žádost jejího zástupce jí byla poskytnuta lhůta 14 dnů od doručení protokolu. Jednání bylo za účelem poskytnutí lhůty žalobkyni k vyjádření, přednesení závěrečných návrhů a rozhodnutí ve věci odročeno na den [datum]. Vyjádření žalobkyně došlo soudu dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo dokazování ještě doplněno o několik listin, dokazování bylo ukončeno, účastníci byli vyzváni k předložení závěrečných návrhů do [datum], zejména pak žalobkyně s upřesněním petitu jejího vzájemného návrhu, a jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na den [datum]. Závěrečné návrhy došly soudu dne [datum], [tituly před jménem] [jméno FO] vyčíslil své náklady řízení na částku 320 791 Kč, žalobkyně na částku 594 956,60 Kč. Při jednání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba o zaplacení částek 425 165 Kč, 312 597 Kč a 342 500 Kč zamítnuta (výrok I), byl zamítnut vzájemný návrh o zaplacení částky 900 345 Kč (výrok II), [tituly před jménem] [jméno FO] bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 38 049 Kč (výrok III) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV). K žádosti ze dne [datum] odůvodněné čerpáním dovolené, obtížností věci byla prodloužena lhůta pro vypravení písemného vyhotovení rozsudku do [datum], uvedeného dne byl rozsudek vypraven. Soud uvedeným způsobem rozhodl, když splátky úvěru za dobu trvání manželství účastníků považoval (inspirován rozhodnutím NS sp. zn. 22 Cdo 3428/2020) za náklady na zajištění společného bydlení, které není potřeba vypořádávat, kdy současně přiznal, že se v tvrzeních účastníků stran splácení úvěru ztratil a nedokáže určit, co bylo a nebylo prokázáno, proto v této části žalobu i vzájemný návrh zamítl. Žalobkyni tak soud přiznal jen náhradu za tři splátky úvěru, u kterých ani [tituly před jménem] [jméno FO] nesporoval, že je platila žalobkyně. Stran části kupní ceny bytu nad rámec prostředků z úvěru soud uzavřel, že ani jeden z účastníků neprokázal, že tuto část kupní ceny platil pouze on ze svých výhradních prostředků, a proto i v této části žalobu i vzájemný návrh zamítl. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobkyně do výroku II a IV rozsudku, které přislíbila odůvodnit ve lhůtě 1 měsíce. Dne [datum] došlo soudu doplnění odvolání (též blanketní) žalobkyně, kterým se kromě navrhované změny zamítavého výroku II domáhala i přiznání částky 425 016 Kč. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání [tituly před jménem] [jméno FO], které přislíbil odůvodnit ve lhůtě 30 dnů. Odůvodnění odvolání žalobkyně došlo soudu dne [datum], doplněno bylo podáním došlým soudu dne [datum]. K výzvě soudu odeslané dne [datum] zaplatila žalobkyně dne [datum] soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] zaslal soud [tituly před jménem] [jméno FO] výzvu k odstranění vad odvolání ve lhůtě 15 dnů. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal [tituly před jménem] [jméno FO] o prodloužení lhůty do [datum], neboť z důvodu pracovního vytížení neměl dosud možnost věc probrat s právním zástupcem. Dne [datum] byla [tituly před jménem] [jméno FO] lhůta prodloužena do [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal [tituly před jménem] [jméno FO] z osobních důvodů znovu o prodloužení lhůty do [datum]. Dne [datum] bylo odvolání žalobkyně zasláno [tituly před jménem] [jméno FO] k vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal [tituly před jménem] [jméno FO] o prodloužení lhůty k doplnění odvolání a k vyjádření k odvolání žalobkyně do [datum] z důvodu změny právního zastoupení, kdy přiložil plnou moc pro advokáta ze dne [datum]. Dne [datum] byla prodloužena lhůta k vyjádření k odvolání žalobkyně do [datum]. V podání došlém soudu dne [datum] se nový zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] rozčiloval nad krátkostí poskytnuté lhůty s tím, že odvolání je schopen doplnit nejdříve do [datum], spíše však až do konce měsíce. Dne [datum] byla lhůta prodloužena do [datum] a dne [datum] bylo zástupci žalobce zasláno blanketní odvolání [tituly před jménem] [jméno FO] a výzva k odstranění vad odvolání zasílaná [tituly před jménem] [jméno FO] již dne [datum], k čemuž zástupce žalobce sdělil, že prodloužení lhůty bere na vědomí a že o předchozím nevěděl. Doplnění odvolání došlo soudu dne [datum]. K výzvě soudu odeslané dne [datum] zaplatil [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] bylo odvolání [tituly před jménem] [jméno FO] zasláno žalobkyni k vyjádření ve lhůtě 10 dnů, vyjádření došlo soudu dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen KS [adresa]. Dne [datum] došlo odvolacímu soudu doplnění vyjádření žalobkyně k odvolání [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] podal KS [adresa] s ohledem na obsah odůvodnění odvolání [tituly před jménem] [jméno FO] podnět České advokátní komoře ke kárnému řízení se zástupcem [tituly před jménem] [jméno FO]. KS [adresa] usnesením ze dne [datum], vydaným bez nařízení jednání, napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení s tím, že současně nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce. Odvolací soud opětovně vytkl (tentokrát vědomé) nedodržení jeho závazného právního názoru z předchozích zrušovacích rozhodnutí, stejně jako nepřezkoumatelnost rozsudku. Vytkl nesprávné a zcela nedostačující výzvy ve smyslu § 118a o. s. ř. (mj. neobsahující poučení o následcích nevyhovění), pročež nelze žalobu a vzájemný návrh zamítnout pro neunesení břemene důkazního, jak učinil soud prvého stupně. „Inspiraci“ rozhodnutím NS sp. zn. 22 Cdo 3428/2020 a z toho vyvozované závěry shledal odvolací soud pro projednávanou věc nepřípadné. Spis byl vrácen OS [adresa] dne [datum], usnesení KS [adresa] bylo dne [datum] vypraveno a dne [datum] nabylo právní moci. Dne [datum] byla věc přidělena nové soudkyni, které byl spis předložen dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen k prověrce vedení soudu, vrácen byl dne [datum]. Soudkyně v záznamech ze dnů [datum]. a [datum] uváděla, že spis musí kvůli prováděným změnám tvrzení a důkazních návrhů důkladně nastudovat, v čemž jí brání i vytíženost v jiných již nařízených složitých věcech a další agendě, a jednání tak bude nařízeno až na leden či únor [rok]. V e-mailu ze dne [datum] nabízela soudkyně zástupcům účastníků termíny pro nařízení ústního jednání na konci ledna a v únoru [rok] a s ohledem na jejich vyjádření bylo dne [datum] nařízeno jednání na dny [datum] a [datum]. V přípisu odeslaném účastníkům dne [datum] soud předestřel, jaké skutečnosti bude s účastníky při nařízeném jednání probírat, jaká tvrzení a důkazní návrhy bude po poučení dle § 118a o. s. ř. vyžadovat. [tituly před jménem] [jméno FO] byla současně zaslána výzva k úhradě soudního poplatku ve výši 54 013 Kč dle výroku VIII druhého rozsudku, popř. doložení této úhrady. Podáním došlým soudu dne [datum] se žalobkyně vyjadřovala k přípisu soudu, podáním došlým soudu dne [datum] se [tituly před jménem] [jméno FO] vyjadřoval k podání žalobkyně. Při jednání konaném dne [datum] byla věc obsáhle projednávána, oba účastníci brali své návrhy stran části úvěrových splátek zpět a nakonec uzavřeli smír, kterým se [tituly před jménem] [jméno FO] zavázal zaplatit žalobkyni částku 250 000 Kč, čímž byl vyřešen celý předmět řízení včetně nákladů řízení. Soud usnesením vyhlášeným při jednání uzavřený smír schválil. Písemné vyhotovení usnesení o schválení smíru bylo spolu s usnesením ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto o vrácení částí zaplacených soudních poplatků, a to ve výši 43 210 Kč [tituly před jménem] [jméno FO] a ve výši 97 612 Kč žalobkyni, vypraveno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum] (zjištěno ze spisu OS [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

14. Shora uvedené podání žalobkyně došlé OS [adresa] dne [datum], adresované též předsedkyni a místopředsedkyni soudu, bylo vyřízeno též jako stížnost na průtahy v posuzovaném řízení. Soudce ve vyjádření ke stížnosti uvedl, že si je vědom toho, že se řízení poněkud „táhne“ a že opakovaně vyhověl žádosti strany žalující o odročení jednání. Snažil se ale vždy odročit na co nejbližší termín, aby nevznikaly „mezery“ v řádu čtvrtletí. Požadovanou „ochranu“ termínu [datum] soudce jednoznačně přislíbil a uvedl, že ho vzniklá situace mrzí a při dalším jednání by již chtěl ve věci rozhodnout. Místopředsedkyně OS [adresa] posoudila v přípisu ze dne [datum] stížnost jako důvodnou s tím, že učiněná zjištění stran opakovaného odročování se soudcem probrala a důrazně na něho apelovala, aby případné další žádosti o odročení posuzoval optikou mnohem přísnější a lépe dbal na efektivitu soudního řízení bez zbytečných průtahů. Za průtahy v řízení se žalobkyni omluvila. Spis posuzovaného řízení pak byl správou soudu v měsíčních intervalech sledován (zjištěno ze spisu OS [adresa] sp. z. [spisová značka].

15. Podáním ze dne [datum], adresovaným místopředsedkyni KS [adresa] a předsedovi OS [adresa], podala žalobkyně stížnost na nevhodné chování soudce při ústním jednání konaném v posuzovaném řízení dne [datum], při kterém soudce velmi nevybíravým způsobem komentoval zrušovací usnesení odvolacího soudu, členky odvolacího senátu i účastníky. Ve stížnosti žalobkyně též uvedla, že po předchozí důvodné stížnosti na průtahy se jí soudce při následném jednání omluvil, ve svém přístupu však v následujícím období pokračoval. Novou stížnost na průtahy ale žalobkyně nepodávala. Místopředsedkyně KS [adresa] posoudila v přípisu ze dne [datum] stížnost jako důvodnou s tím, že věc osobně projednala se soudcem a předsedou OS [adresa], soudce připustil, že ve stížnosti uvedené výroky pronesl, souhlasil, že byly z jeho strany krajně nevhodné, projevil lítost a sebereflexi a zavázal se podobného jednání již nedopustit. Ve shodě s předsedou OS [adresa] pak místopředsedkyně považovala projednání věci se soudcem za dostatečné opatření, za nevhodné chování se žalobkyni omluvila. Obdobné konstatování a omluvu žalobkyni vyslovil též předseda OS [adresa] v přípisu ze dne [datum], v navazujícím přípisu ze dne [datum] pak žalobkyni nabízel k projednání stížnosti i osobní setkání. Žalobkyně v navazujícím přípisu ze dne [datum] uvedla, že na v mezidobí proběhlém dalším jednání v posuzovaném řízení se soudce za své předchozí nevhodné chování sice omluvil, nicméně následně se choval obdobě jako minule. Dále pak uvedla, že soudce neúměrně protahuje řízení, když jednak pokračuje v praxi vyhovování nijak nedoloženým žádostem [tituly před jménem] [jméno FO] o odročení jednání, jednak v rámci svého boje s názory odvolacího soudu neustále vymýšlí nové požadavky na doplnění tvrzení a návrhů důkazů, přestože se v daném směru oba účastníci již dávno vyčerpali. Soudce je dle přesvědčení žalobkyně jednoznačně zaujatý a straní [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně tak podala novou stížnost na průtahy a nevhodné chování soudce. Námitku podjatosti soudce vznášet nechtěla, jejím cílem bylo dosáhnout toho, aby byla věc za již vyčerpaného důkazního stavu co nejrychleji rozhodnuta. Předseda OS [adresa] dal po poslechu nahrávky z namítaného jednání žalobkyni v přípisu ze dne [datum] za pravdu, že soudce by měl vystupovat poněkud profesionálněji, přičemž jeho emotivní chování připisoval (jako vysvětlení, nikoliv omluvu) osobnostnímu nastavení i frustraci z toho, že se mu zatím jen obtížně daří dovést věc ke zdárnému konci. Se soudcem o věci opět hovořil a apeloval na něho, aby se obdobného chování do budoucna vystříhal. Dalšího ve věci nařízeného jednání měl předseda OS [adresa] v úmyslu se osobně zúčastnit, kdy doufal, že jeho přítomnost přispěje k méně zjitřenému průběhu jednání (zjištěno ze žádosti o odstranění nevhodného chování a narušování důstojnosti soudního jednání ze dne [datum], přípisu místopředsedkyně KS [adresa] ze dne [datum], přípisů předsedy OS [adresa] ze dnů [datum]. a [datum], stížnosti ze dne [datum], přípisu předsedy OS [adresa] ze dne [datum]).

16. Kumulovaná průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen činila v ČR za roky 2011 až 2023 celkem 58,93 % (zjištěno ze sdělení Českého statistického úřadu – Výpisu ze statistického zjišťování ze dne 11. 1. 2024).

17. Roční průměr bazických indexů, tj. míry inflace vyjádřené přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (průměr roku 2015=100) vyjadřující změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti průměru roku 2015, činil 94,8 za rok 2011 a 147,8 za rok 2023, rozdíl je tedy 53 (zjištěno z webových stránek Českého statistického úřadu – sekce Statistiky>Ekonomika>Ceny, inflace>Inflace, spotřebitelské ceny>Inflace - druhy, definice, tabulky).

18. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], uplatnila žalobkyně z důvodů následně uvedených v podané žalobě (byť stručněji formulovaných) požadavek na zaplacení částky 165 840 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, které dosud nebylo skončeno. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě přiznala žalobkyni zadostiučinění ve výši 102 000 Kč (zjištěno ze žádosti, doplnění žádosti, stanoviska).

19. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

20. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

21. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

22. Žalobkyně plně nesplnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu, když u žalované uplatnila nárok na zaplacení částky 165 840 Kč, podanou žalobou se však domáhala zadostiučinění v celkové výši 199 008 Kč, resp. částky 97 008 Kč po odpočtu žalovanou již přiznané částky 102 000 Kč. Jelikož se však žalobkyně domáhala pouze vyššího plnění z důvodů, které již u žalované uplatnila, a žalovaná dala jak ve stanovisku v rámci předběžného projednání, tak ve vyjádření k žalobě jasně najevo, že vyšší zadostiučinění než 102 000 Kč poskytnout nehodlá, byla naplněna jedna z judikaturou formulovaných výjimek z povinnosti předběžného uplatnění nároku, a věcnému projednání žaloby v celém rozsahu tak nic nebránilo. Trvání na douplatnění i rozdílové částky 33 168 Kč u žalované by v dané situaci bylo pouze formalismem, který by nemohl vést k naplnění účelu předběžného projednání nároku.

23. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

24. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

25. Posuzované řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a skončilo nabytím právní moci usnesení o schválení smíru dne [datum], řízení tedy trvalo celkem 9 let a 7 a 2/3 měsíců, resp. 115 a 2/3 měsíců. Uvedené však platí pouze pro osobu, která návrh na zahájení řízení podala a vystupuje v řízení jako navrhovatel, neboť od tohoto okamžiku čeká na rozhodnutí a může trpět pocitem nejistoty stran výsledku řízení. Vůči jiné osobě vystupující v řízení, typicky žalovaný, pak rozhodná doba začíná běžet nikoliv již od podání návrhu, ale až od okamžiku, kdy se o podání návrhu a existenci řízení dozví. Neví-li tato osoba o tom, že je vůči ní vedeno nějaké řízení, nemůže u ní logicky ani vzniknout nejistota, kdy a jak vůči ní bude o něčem rozhodnuto, a nemůže tak na její straně vznikat ani nemajetková újma. Ze spisu OS [adresa] vyplynulo, že žalobkyně (v posuzovaném řízení v postavení žalované) se o existenci řízení dozvěděla při nahlížení do spisu až dne [datum]. Soud tak za období, po které mohla žalobkyně průběh řízení vnímat, a tento se jí mohl dotýkat, považoval dobu od [datum] do [datum], tj. dobu 9 let a téměř (bez 4 dnů) 7 měsíců, resp. téměř 115 měsíců.

26. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení bylo složité jak po skutkové, tak po procesní i právní stránce. Původní návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytu a garážím se zvrhl ve vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu + částečné vypořádání zaniklého SJM a ve zúčtovací spor mezi bývalými manželi, ve kterém se zjišťovaly (nebo alespoň měly zjišťovat) okolnosti plateb účastníků v období cca 10 let v minulosti. Zjišťovány takto byly skutečnost rozhodné pro rozhodnutí jak o podané žalobě, tak o vzájemném návrhu žalobkyně. Uvedená skutková složitost se pak promítla do složitosti procesní, kdy bylo zejména prováděno větší množství listinných důkazů. Soud se musel vypořádat s velkou procesní aktivitou účastníků, kteří neustále posílali další podání, opakovaně měnili a doplňovali jak svou argumentaci a důkazní návrhy, tak své žalobní požadavky. Zejména [tituly před jménem] [jméno FO], ale též žalobkyně předkládali svá doplnění na poslední chvíli před jednáním či tvrzení a návrhy důkazů doplňovali při jednání, na což protistrana či soud mohly stěží obratem reagovat a řízení pak bylo prodlužováno poskytováním dalších lhůt k vyjádření. Přes uvedené však účastníci své povinnosti tvrzení a důkazní zcela neplnili a museli být soudem k doplnění tvrzení a důkazních návrhů opakovaně vyzýváni (druhá věc je, že tak soud prvého stupně činil jednak nekoncentrovaně, jednak nesprávně a neúplně, což mu následně vyčetl soud odvolací a bylo to jedním z důvodů pro opakovaná rušení ve věci vydaných rozsudků – tyto skutečnosti byly zohledněny v kritériu postupu orgánů veřejné moci – viz dále). Řízení bylo dále prodlužováno opakovanými žádostmi [tituly před jménem] [jméno FO] či jeho zástupce o odročení, z nichž minimálně část byla důvodná a bylo jim oprávněně vyhověno (např. odročení ústního jednání nařízeného na den [datum] pro nemoc zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] na den [datum], odročení ústního jednání nařízeného na den [datum] pro nemoc [tituly před jménem] [jméno FO] na den [datum], odročení ústního jednání nařízeného na den [datum] pro onemocnění zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] Covidem na den [datum], následně pro onemocnění [tituly před jménem] [jméno FO] Covidem na den [datum] a nakonec pro kolizi zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] na den [datum]). Opakovaně [tituly před jménem] [jméno FO] též zmařil konání již nařízeného ústního jednání (odvolací ústní jednání nařízené na den [datum] pro nedůvodně vznesenou námitku podjatosti členek odvolací senátu, ústní jednání konané dne [datum] pro změny ve svém právním zastoupení). [tituly před jménem] [jméno FO] též podával zásadně blanketní odvolání proti ve věci vydaným rozsudkům, která pak odůvodnil až s dalším časovým odstupem (odvolání proti prvnímu rozsudku odůvodnil po třech týdnech, odvolání proti třetímu rozsudku pak po opakovaných žádostech o prodloužení lhůty dokonce až za čtyři měsíce). K procesní složitosti je nutno přičíst též přerušení řízení na dobu nařízeného prvního setkání s mediátorem (s tím související průtah na straně soudu – viz dále). OS [adresa] rozhodoval 4x ve věci samé a dále činil řadu procesních rozhodnutí (nařízení prvního setkání s mediátorem a přerušení řízení, rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření, 2x přerušení řízení do skončení dovolacího řízení), KS [adresa] rozhodoval 3x o odvolání ve věci samé a 2x o odvolání proti procesnímu rozhodnutí (usnesení o přerušení řízení), [název soudu] rozhodoval o námitce podjatosti a NS rozhodoval 1x o dovolání ve věci samé. Účastníkům řízení jistě nelze upřít využití opravných prostředků k uplatňování či bránění jejich práv, každé podání opravného prostředku si však vyžádá určitou dobu jak na zadministrování věci před předložením vyšší instanci (zaslání opravného prostředku k vyjádření, vybrání soudního poplatku apod.), tak na vlastní nastudování a projednání věci před orgánem vyšší instance, kterou nelze přičítat státu. Prodloužení řízení z důvodu víceinstančnosti rozhodování je objektivní skutečností, kterou nelze přičítat státu k tíži, bez ohledu na skutečnost, zda opravný prostředek podávala žalobkyně, která se nyní domáhá zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení, anebo [tituly před jménem] [jméno FO]. Uvedené však neplatí pro druhý a třetí rozsudek OS [adresa] a první usnesení OS [adresa] o přerušení řízení do skončení dovolacího řízení a následná odvolací řízení u KS [adresa], ve kterých byla napadená rozhodnutí zrušena pro nepřezkoumatelnost, nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu a další závažná pochybení soudu prvého stupně a věc byla vrácena k novému řízení, kdy tyto skutečnosti je naopak nutno přičíst k tíži státu v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci (viz dále). Určitou právní složitost věci působila kombinace rozhodování o zrušení a vypořádání (v širším smyslu) podílového spoluvlastnictví a vypořádání zaniklého SJM, byť těžiště složitosti sporu leželo v rovině skutkové a procesní.

27. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudů), z provedeného dokazování vyplynul již výše zmíněný celkově dosti nekoncentrovaný postup soudu prvého stupně, který si zjevně nebyl schopen ujasnit, jak celou věc uchopit a vést, v důsledku čehož nebyla konaná ústní jednání dostatečně připravena, účastníci byli opakovaně vyzýváni k doplnění tvrzení a návrhů důkazů, byť se tak z velké části dělo i v reakci na neustálá doplňování a změny stanovisek účastníků. Výzvy, které soudu prvého stupně uložil učinit odvolací soud, soud účastníkům adresoval až při jednání konaném po zrušení předchozího ve věci vydaného rozsudku, což je sice postup procesně správný, avšak taková jednání se z důvodu opakovaných žádostí o odročení konala až s velkým časovým odstupem od zrušení předchozího rozhodnutí, a zcela tak byla promarněna možnost účastníky vyzvat k doplnění již v mezidobí a připravit jednání tak, aby mohlo být konáno na podkladě již doplněných tvrzení a důkazních návrhů. K tíži státu je dále nutno přičíst značnou benevolenci soudu prvého stupně při vyhovování často nijak nedoloženým či zjevně nedůvodným žádostem [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho zástupce o odročení jednání [např. ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno až pro později vzniklou kolizi zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] na den [datum] a následně pak na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] pro (údajně) narychlo vzniklé pracovní povinnosti v zahraniční odročeno na den [datum], ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno pro (údajné) pracovní vytížení [tituly před jménem] [jméno FO] na den [datum], ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno pro (údajné) pracovní vytížení [tituly před jménem] [jméno FO] a nestihnutí se otestovat na Covid po návratu ze zahraničí na den [datum]], kdy toto bylo konstatováno i ve vyřízení žalobkyní důvodně podané stížnosti na průtahy v řízení a soudci to bylo ze strany vedení OS [adresa] vytčeno. K tíži státu je dále nutno přičíst prodloužení řízení v důsledku nemoci soudce (ústní jednání nařízené na den [datum] bylo z tohoto důvodu odročeno na den [datum], ústní jednání nařízené na den [datum] bylo z tohoto důvodu odročeno na den [datum]), stejně jako skutečnost, že řízení bylo ponecháno přerušené po celou dobu třech měsíců od právní moci usnesení o nařízení prvního setkání s mediátorem (od [datum] do [datum]), přesto již dne [datum] soud věděl, že setkání s mediátorem nebylo úspěšné. Zejména je však nutno přičíst státu k tíži prodloužení řízení pro opakované rušení rozsudků soudu prvého stupně z důvodu nerespektování závazného právního názoru, nepřezkoumatelnosti a dalších pochybení soudu prvého stupně, v důsledku čehož se rozhodování ve věci změnilo v neakceptovatelný tzv. „justiční ping pong“. Stejné platí i pro první usnesení o přerušení řízení do skončení dovolacího řízení, které bylo též zrušeno pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. Jako zjevně nadbytečné se jeví i vydání druhého usnesení o přerušení řízení do skončení dovolacího řízení, které bylo odvolacím soudem změněno tak, že se řízení nepřerušuje. Namísto toho mohl být spis rovnou předložen NS k rozhodnutí o dovolání, jak soud prvého stupně po změně svého usnesení stejně učinil, kdy NS navíc ve velmi krátké lhůtě dovolání pro nepřípustnost odmítl.

28. Pokud jde o jednání žalobkyně, tato svým postupem k délce řízení též nikoliv zanedbatelně přispěla. Vedle již uvedené zvýšené procesní aktivity, která již byla zohledněna v procesní složitosti řízení, je nutno zmínit, že ústní jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno pro kolizi zástupce žalobkyně na den [datum], blanketní odvolání proti prvnímu rozsudku žalobkyně doplnila až za 1 měsíc a blanketní odvolání proti druhému rozsudku až za 2 měsíce (odůvodnění blanketního odvolání proti třetímu rozsudku až 1 měsíc nemělo na délku řízení vliv, když se čekalo na odůvodnění odvolání [tituly před jménem] [jméno FO]), soudní poplatek za odvolání proti prvnímu rozsudku žalobkyně zaplatila až měsíc po uplynutí poskytnuté lhůty. Zejména však žalobkyně dne [datum], tj. v době, kdy bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum], podala vzájemný návrh na zaplacení cca 1 175 tis. Kč, v důsledku čehož (nutnost vybrání soudního poplatku, zaslání návrhu [tituly před jménem] [jméno FO] k vyjádření) bylo ústní jednání odročeno na den [datum], tj. za 3 měsíce. Znovu pak dne [datum], tj. v době, kdy bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum], žalobkyně upravila/rozšířila svůj vzájemný návrh na požadavek na zaplacení cca 1 360 tis. Kč, v důsledku čehož bylo ústní jednání odročeno na den [datum], tj. za 2 měsíce. Oproti uvedenému je však nutno uvést, že žalobkyně též vyvíjela nezanedbatelnou snahu o urychlení řízení, kdy v tomto směru soudu adresovala opakovaně žádosti s popisem, jaké obtíže jí délka řízení způsobuje, opakované poukazovala na příliš benevolentní/nedůvodné vyhovování žádostem protistrany o odročení jednání, opakovaně podávala stížnosti na průtahy a nevhodné chování soudce, které byly shledány důvodnými.

29. Konečně pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, tento soud hodnotil jako zvýšený. V řízení šlo o vypořádání majetkových hodnot v řádu milionů Kč. Předmětem posuzovaného řízení bylo zpočátku zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (zejména) bytu, který užívala žalobkyně, a šlo tak i o otázku zajišťování bytové potřeby, když při přikázání bytu [tituly před jménem] [jméno FO] by žalobkyně zjevně byla nucena byt opustit. Přestože ke dni [datum] (právní prvního rozsudku odvolacího soudu), resp. ke dni [datum], kdy jí bylo doručeno usnesení o odmítnutí dovolání [tituly před jménem] [jméno FO], nabyla žalobkyně jistotu, že vypořádávané věci jsou přikázány do jejího výlučného vlastnictví, že má doplatit úvěr ze stavebního spoření a jaké částky si mají účastníci vzájemně zaplatit na vyrovnání hodnoty vypořádávaných věci a na vypořádání zůstatku úvěru, bylo řízení dále vedeno o požadavku [tituly před jménem] [jméno FO] na zaplacení částky přes 1 mil. Kč a následně i o požadavku žalobkyně na zaplacení částky přes 1,1 mil. Kč, resp. 1,3 mil. Kč částečně s úrokem z prodlení. Významné bylo i vynaložení vlastních nákladů řízení žalobkyní (vyčíslených na téměř 600 tis. Kč), stejně jako hrozba povinnosti nahradit náklady řízení [tituly před jménem] [jméno FO] (vyčíslených na více než 300 tis. Kč). Z důvodu konfliktních vztahů s [tituly před jménem] [jméno FO] bylo řízení pro žalobkyni velmi osobní a emočně vypjaté.

30. Na základě všech popsaných hledisek, která lze (zejména postup soudů) či nelze (zejména složitost řízení) přičítat státu, a s přihlédnutím ke zvýšenému významu předmětu řízení pro žalobkyni, dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 9 let a 7 měsíců nelze považovat za dobu přiměřenou, a že tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. To ostatně nebylo mezi účastníky ani sporným.

31. Uvedený nesprávný úřední postup pak byl způsobilý vyvolat na straně žalobkyně nemajetkovou újmu, kdy vznik takové újmy představované stavem nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, se předpokládá (viz např. usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3007/2010). Žádné skutečnosti, které by uvedenou domněnku měly vyvrátit, žalovaná v řízení neuvedla, naopak vznik újmy na straně žalobkyně uznávala a tuto (dle svého přesvědčení dostatečně) odčinila.

32. Soud pak má opět ve shodě s oběma účastníky za to, že za předmětnou nemajetkovou újmu je namístě poskytnout zadostiučinění v penězích, když pouhé konstatování porušení práva se s ohledem na celkovou dobu řízení a trvání stavu nejistoty nejeví jako přiměřené a dostačující. Při stanovení výše tohoto zadostiučinění soud vyšel z již odkazovaného stanoviska NS sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy dle názoru soudu již není možné vyjít při stanovení základní částky z částky na spodní hranici rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku, když délka posuzovaného řízení již byla výrazněji nepřiměřená, byť nikoliv extrémní. Soud by tak rámci rozpětí uvedeného v odkazovaném stanovisku považoval za přiměřenou částku 17 000 Kč za jeden rok řízení. Částky stanovené odkazovaným stanoviskem NS, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, však soud považuje za již neodpovídající poměrům v České republice a v tomto se ztotožňuje s podstatou argumentace žalobce. Soudu je známa žalovanou odkazovaná judikatura NS a Ústavního soudu, je však přesvědčen, že by předmětná otázka měla být posuzována jinak. Stanovisko NS bylo přijato před 13 lety, tj. za zcela jiné ekonomické situace, zejména pokud jde o výši mezd a cenovou úroveň (došlo k nárůstu celkově přes 50 %), a částky v něm stanovené již neodpovídají současné ekonomické realitě, když v mezidobí došlo k výraznému snížení hodnoty peněz. Na změnu ekonomických poměrů tak musí reagovat i rozhodovací praxe v oblasti zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení tak, aby poskytovanému zadostiučinění byla zachována jeho satisfakční funkce. Nemajetkovou újmu jako zásah do nemateriální sféry života poškozeného nelze nahradit (nepřipadá do úvahy uvedení v předešlý stav, ani poskytnutí ekvivalentu v penězích), tuto újmu lze jen (nikdy dokonale) odčinit. Přiznané zadostiučinění má poškozenému poskytnout zdroj, aby si mohl pořídit něčeho penězi ocenitelného (a uhraditelného), co oproti vytrpěnému příkoří přinese do imateriální sféry jeho života určitou „dávku radosti“, způsobilé alespoň částečně odčinit utrpěnou újmu. Je-li pak při stejné vytrpěné újmě (odškodňovaná nemajetková újma z titulu nepřiměřené délce řízení je obsahově stejná jako v roce [rok]) ona pořiditelná „dávka radosti“ v důsledku ekonomického vývoje společnosti menší, ztrácí poskytnuté zadostiučiní svou satisfakční funkci, a proto by měla výše přiznaného zadostiučinění vývoj ve společnosti reflektovat. Takový postup ostatně není soudní praxi, anebo i právní úpravě cizí, když i při odškodňování jiných újem jsou výše poskytovaných náhrad či zadostiučinění přizpůsobovány aktuální ekonomické situaci (viz např. mechanismy stanovení hodnoty bodu a výchozí rámcové částky v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z., anebo valorizace výší náhrad za ztrátu na výdělku či na služebním platu prováděné nařízeními vlády dle § 271u odst. 2 zákoníku práce a § 127 odst. 3 zákona o vojácích z povolání). Veden uvedenou úvahou tak soud považoval za odpovídající vycházet z rozmezí uvedeného v odkazovaném stanovisku navýšeného o 50 %, tj. z částek 22 500 Kč až 30 000 Kč za rok řízení. S ohledem na závěr o nutnosti vycházet z částky již nikoliv na spodní hranici tohoto rozpětí pak soud považoval za přiměřenou zjištěným okolnostem věci částku 25 500 Kč (17 000 Kč x 1,5) za rok řízení, resp. částku 2 125 Kč za 1 měsíc řízení, redukovanou na za první dva roky trvání řízení.

33. Uvedeným způsobem stanovenou základní částku zadostiučinění pak soud modifikoval dle jednotlivých kritérií upravených v § 31a odst. 3 OdpŠk, pro které lze základní částku zvýšit či snížit. Z hlediska popsané složitosti věci soud snížil základní částku o 30 %. Z důvodu popsaného postupu orgánů státu v posuzovaném řízení, který měl na celkovou dobu řízení výrazně negativní vliv, soud zvýšil základní částku o 30 %. Z hlediska přispění žalobkyně k délce řízení soud základní částku nijak nemodifikoval, když popsaná negativa přičitatelná žalobkyni byla vyvážena její snahou o urychlení řízení. Z důvodu popsaného zvýšeného významu předmětu řízení pro žalobkyni pak soud základní částku zvýšil o 20 %.

34. Soud tedy uzavřel, že by základní částka zadostiučinění měla být zvýšena o 20 %. Na základě takového závěru pak soud považoval za důvodný požadavek na poskytnutí zadostiučinění ve výši 262 650 Kč vypočtený následovně: 115 (měsíců trvání řízení) x 2 125 Kč (za 1 měsíc řízení) – 12 x 2 125 Kč (modifikace na za první dva roky řízení) = 218 875 Kč x 1,2 (zvýšení o 20 %). Jelikož žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dosud obdržela jen částku 102 000 Kč, shledal soud její žalobu s požadavkem na zaplacení částky 97 008 Kč důvodnou a jako takové jí v celém rozsahu vyhověl.

35. Pokud jde o požadované příslušenství, žalovaná se nezaplacením předmětné částky do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura (viz stanovisko NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a tam odkazovaná judikatura) na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu škody (újmy) žalované. Žádost žalobkyně byla doručena žalované dne [datum] a lhůta 6 měsíců skončila dne [datum]. Soud tak považoval požadavek na zaplacení úroku z prodlení důvodný až od [datum] a až od tohoto dne právo na jeho zaplacení žalobkyni přiznal. Právo na zaplacení úroku z prodlení pak soud žalobkyni přiznal jen z částky 63 840 K, tj. zbytku z částky 165 840 Kč (po částečné úhradě žalované ve výši 102 000 Kč) předběžně uplatněné u žalované. Částka 33 168 Kč u žalované předběžně uplatněna nebyla, což nemělo vliv na možnost projednání nároku u soudu (viz výše), avšak žalovaná se se zaplacením této částky nemohla dostat do prodlení, když požadavek na její zaplacení u ní byl uplatněn až prostřednictvím žaloby doručené dne [datum].

36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Žalobkyni, která v řízení nebyla právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 900 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, - 3x paušální náhradou hotových výdajů za 3 úkony (sepis žaloby, sepis vyjádření a doplnění ze dnů [datum] a [datum]) dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

37. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 částí věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se organizační složka státu vystupující v řízení za žalovanou řídí.

Poučení