11 C 58/2023 - 83

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o odporové žalobě takto:

Výrok

I. Určuje se, že pohledávka žalované vyplývající ze smlouvy o půjčce, uplatněná jako pohledávka zajištěná zástavním právem k nemovitým věcem ve vlastnictví povinného [jméno FO], tj. pozemku parc. č. [hodnota] – ostatní plocha, pozemku parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost a pozemku parc. č. [hodnota] – ostatní plocha; zapsaným na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa], Katastrální úřad pro [název kraje] - Katastrální pracoviště [adresa], dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] zapsaným v evidenci katastru nemovitostí pod č. j. [číslo jednací], v exekuci vedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], Exekutorský úřad [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], není po právu, její výše je 0 Kč, nepatří do žádné skupiny a nemá žádné pořadí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 113 746,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [tituly před jménem] [jméno FO], zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala určení, že pohledávka, přihlášená žalovanou k rozvrhu v rámci prováděné exekuce, není po právu, její výše je 0 Kč, nepatří do žádné skupiny a nemá žádné pořadí.

2. Žalobkyně uvedla, že v exekučním řízení vedeném [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], Exekutorský úřad [adresa] (dále jen „Exekutor“), pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen „Exekuce“), ve které žalobkyně vystupuje jako oprávněná, byl Exekutorem dne [datum] udělen příklep k vydraženým nemovitostem povinného [jméno FO] (dále jen „Povinný“), tj. pozemkům parc. č. [hodnota] – ostatní plocha, parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost a parc. č. [hodnota] – ostatní plocha, vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa] (dále jen „Nemovitosti“), za nejvyšší podání 1 527 867 Kč. Žalovaná jako věřitelka přihlásila do Exekuce pohledávku v celkové výši 1 983 324 Kč (vyčíslenou ke dni [datum]!), která má vyplývat z titulu blíže nespecifikované smlouvy o půjčce a dále z doložených listin, tj. zástavní smlouvy ze dne [datum] a dodatku k této zástavní smlouvě datovaného dnem [datum] s ověřeným podpisem ke dni [datum]. Pohledávka má být do výše 500 000 Kč přihlášena jako pohledávka zajištěná zástavním právem na Nemovitostech, kdy zajištění má vyplývat ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Žalobkyně uvedenou pohledávku žalované popřela co do pravosti, výše, pořadí a zařazení do skupiny. Exekutor usnesením ze dne [datum] rozhodl, že výtěžek dražby ve výši 1 527 687 Kč bude projednán při dalším rozvrhovém jednání (výrok I), že vyzývá Povinného, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podal návrh podle § 267a odst. 1 o.s.ř., odporovou žalobu (výrok II), a že vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podala návrh podle § 267a odst. 1 o.s.ř., odporovou žalobu (výrok III). Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Žalobkyně tedy plní výzvu Exekutora a podanou žalobou popírá přihlášenou pohledávku žalované co do pravosti, výše, skupiny a pořadí.

3. Pokud je o pravost pohledávky, žalobkyně uvedla, že žalovaná uplatnila svou pohledávku v celkové výši 1 983 324 Kč jako pohledávku tvořenou jistinou ve výši 500 000 Kč a úroky z jistiny ve výši 20 % od [datum] do zaplacení. Pohledávka má vyplývat z titulu půjčky ve výši 500 000 Kč, která měla být poskytnuta Povinnému a byla zajištěna zástavním právem, které bylo do katastru nemovitostí zapsáno na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum]. Žalobkyně primárně popírá pravost pohledávky žalované, a to zejména pro důvodné pochybnosti o samotné existenci přihlášené pohledávky. Žalovaná k prokázání uplatněné pohledávky jakožto reálného kontraktu nedoložila smlouvu o půjčce, ani jiný doklad o jejím čerpání, např. doklad o převodu finančních prostředků. Žalovaná tedy dosud neprokázala, že by k půjčení peněžních prostředků Povinnému skutečně došlo. Pro případ doložení poskytnutí půjčky pak žalobkyně namítá, že pohledávka zanikla, patrně splněním, potažmo jiným způsobem. Žalobkyně uvedenou námitku opírá o tvrzení žalované obsažená v žalobě ze dne [datum] na vyloučení Nemovitostí z Exekuce projednávané u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. V této žalobě žalovaná sama uvedla, že: „Na zakoupení nemovitosti si [jméno FO] ode mě zapůjčil dne [datum] peníze ve výši 500 000 Kč, což je stvrzeno Smlouvou o půjčce. K zajištění půjčené částky byla sepsána zástavní smlouva dne [datum] a byl dán návrh na vklad do katastru nemovitostí. Katastrální úřad zástavní právo zapsal dne [datum] pod č. [číslo], kdy právní účinky vkladu vznikly dnem [datum] a já jsem uvedena na LV č. [hodnota] jako první zástavní věřitel. V této smlouvě je uvedeno, že splatnost celé částky 500 000 Kč, je do [datum]. Nebude-li částka ve lhůtě splacená, zástavní věřitel se uspokojí touto nemovitostí, myšleno převodem této nemovitosti do svého vlastnictví. Faktickým vlastníkem předmětných, shora uvedených nemovitostí, jsem já. Povinný – [jméno FO] – se mnou uzavřel kupní smlouvu na předmětné nemovitosti. Kupní smlouva byla uzavřena dne [datum]. Vzhledem k tomu, že povinný [jméno FO], resp. prodávající, částku řádně a včas mně nesplatil, přešlo vlastnické právo (na základě této kupní smlouvy) na mě.“ Žalobkyně tak má za to, že žalovaná měla z titulu nesplacené smlouvy o půjčce nabýt vlastnická práva k Nemovitostem, přičemž se tak stalo s tím, že údajná dlužná půjčka ve výši 500 000 Kč se stala kupní cenou. Tím pohledávka z titulu půjčky ve výši 500 000 Kč zanikla, jelikož byla absorbována jakožto cena za předmět koupě. Stěžejní zůstává, že toto tvrdila sama žalovaná, tj. sama ve výše označeném soudním řízení tvrdila zánik pohledávky, kterou uplatnila v Exekuci. Žalobkyně proto namítá, že pohledávka žalované na vrácení půjčky zanikla právním jednáním mezi žalovanou a Povinným, jehož cílem bylo realizovat převod vlastnického práva, a nelze ji tedy nyní v Exekuci uplatňovat. Totožné závěry lze dle žalobkyně učinit i z listiny předložené žalovanou, tj. z uznání dluhu obsaženého v dodatku k původní zástavní smlouvě ze dne [datum], ve kterém samy strany svými podpisy výslovně stvrdily, že „[Jméno žalované] tímto v důsledku nesplacení půjčky ve lhůtě a na podkladě kupní smlouvy, přebírá nemovitost do svého vlastnictví a stává se jejím vlastníkem“. I dle uvedeného ujednání tedy lze konstatovat, že se žalovaná nyní domáhá uplatnění již zaniklé pohledávky. Na tuto skutečnost nemá vliv, pokud nakonec k převodu vlastnického práva nedošlo. Zaniklý závazek z půjčky by neobživl, žalovaná by nanejvýše mohla mít nárok na bezdůvodné obohacení, které však nebylo do Exekuce ani přihlášeno, ani by nebylo zajištěno zástavním právem. Žalobkyně k tomu pak dodala, že pro nedostatečnou a nejasnou specifikaci pohledávky ze strany žalované nelze povahu její pohledávky takto snadno určit, což však zavinila sama žalovaná, která, patrně intenčně pro účely zastření toho, že její pohledávka není po právu, tuto uplatnila postupem nesrozumitelným a vnitřně rozporným.

4. Dále žalobkyně poukázala na ujednání obsažená v předloženém dodatku k původní zástavní smlouvě ze dne [datum], tedy že „v případě jakéhokoliv zpochybnění jakoukoliv osobou či v případě podané žaloby a zpochybnění platnosti kupní či zástavní smlouvy se nově namísto vrácení peněz stanovují pro [jméno FO] úroky ve výši 20 % z částky 500 000 Kč, a to ode dne [datum]“. Pokud žalovaná uplatňuje vedle jistiny také nárok na úrok 20 % ode dne [datum], žalobkyně dovozuje, že nárok na vrácení jistiny půjčky zanikl právě ujednaným nahrazením novým závazkem vrátit úrok, který však není zajištěn původně sjednaným zástavním právem. Pokud nárok na zaplacení úroku 20 % z jistiny ode dne [datum] do zaplacení není zajištěn zástavním právem, ani adjudikován soudním rozhodnutím (což platí celkově o všem žalovanou uplatněném), není možné se domáhat jeho uspokojení při nařízeném rozvrhovém jednání. Navíc pak má žalobkyně za to, že tento nárok nebyl řádně přihlášen před konáním prvního dražebního jednání ve věci.

5. Žalobkyně se rovněž vymezila proti žalovanou namítanému zástavnímu právu. Skutečnost, že zástavní právo na Nemovitostech stále vázne, nelze považovat za deklaraci trvání pohledávky žalované. Účelem zástavy je zajištění, že věřitel se domůže buďto své pohledávky, nebo jí uspokojí ze zástavy. Jestliže však došlo k zániku uplatňované pohledávky jejím splněním, zanikl i účel zástavního práva, pročež má žalobkyně za to, že uspokojení zástavy se nelze domáhat, jelikož zanikla zástavním právem zajištěná pohledávka.

6. Dále žalobkyně namítá promlčení tvrzené pohledávky žalované. Dle tvrzení samotné žalované měla být pohledávka z titulu tvrzené smlouvy o půjčce splatná dne [datum]. Dle § 101 obč. zák. je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Jestliže měla být žalovanou tvrzená pohledávka splatná ke dni [datum], došlo k promlčení pohledávky ke dni [datum]. Žalobkyně má tak za to, že pohledávka uplatňovaná žalovanou je již více než 13 let promlčená. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani předložené uznání dluhu obsažené v dodatku k původní zástavní smlouvě ze dne [datum], které nemá obligatorní náležitosti dle § 558 obč. zák. Dlužník neuznal dluh, ani neprohlásil jeho zaplacení, co do důvodu i výše, jak odkazované ustanovení stanovuje, a takto vymezené uznání nemůže vyvolávat právní účinky. Navíc se v uznání uvádí pouze jistina, úroky nahrazující jistinu uznány nebyly.

7. Žalobkyně namítá též promlčení zástavního práva. Promlčení zástavního práva nastane po uplynutí promlčecí lhůty v délce tří let, která běží od momentu, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tedy ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy. Jestliže splatnost smlouvy o půjčce byla určena na den [datum], promlčecí lhůta zástavního práva počala běžet dne [datum] a bez ohledu na to, že pohledávka, k jejímuž zajištění bylo zástavní právo zřízeno, zanikla, je také zástavní právo déle než 13 let promlčeno. Uvedené závěry korespondují se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Zástavní věřitelka, jak sama sebe žalovaná označuje, je tak pouze domnělou zástavní věřitelkou, která se již nemůže uplatnění pohledávky z titulu zástavního práva domáhat.

8. Konečně pak žalobkyně namítá i pravost a správnost předloženého dodatku k zástavní smlouvě ze dne [datum], když má za to, že listina byla účelově antedatována. Dle datace na dodatku se má jednat o dokument ze dne [datum], k ověření podpisů účastníků však došlo až dne [datum], tedy po víc než 16 letech.

9. Pokud jde o výši pohledávky, žalobkyně považuje její stanovení za neurčité. Žalovaná pohledávku vyčíslila nejprve ke dni [datum] na 1 386 542 Kč, následně ji vyčíslila ke dni konání dražby, tj. ke dni [datum], na totožnou částku a poté ji ke dni [datum], jaký původ má uplatňovaná částka, z jakých jistin či úroků se sestává a zda na ni již bylo něčeho plněno. Žalobkyně tak z opatrnosti namítá nedostatek obligatorních náležitostí přihlášky pohledávky dle § 336f odst. 2 písm. b) o. s. ř., tedy že pohledávka nebyla ke dni dražby řádně vyčíslena. K tomu žalobkyně dále uvedla, že jestliže se žalovaná a Povinný údajně domluvili, že nárok na vrácení 500 000 Kč se v případě zpochybnění kupní smlouvy či zástavní smlouvy nahrazuje nárokem na úrok ve výši 20 % z této částky od [datum] do zaplacení, měla by pohledávka ke dni [datum] činit 1 633 972,60 Kč. Vyčíslení tak, jak je uvedla žalovaná k neexistujícímu datu, se odchyluje o více než 350 000 Kč od částky, jež by bylo možné dle neplatných ujednání mezi stranami nárokovat. Uplatňovaná částka pak s tvrzenými skutečnostmi nekoresponduje ani v případě, že by žalovaná požadovala 20% úroky i jistinu ve výši 500 000 Kč.

10. Nadto žalobkyně namítá, že pokud by žalovaná uplatňovala jakoukoliv část pohledávky z titulu úroků, nelze k této přihlédnout, a to z důvodu, že pohledávka nezajištěná zástavním právem musí být pro uplatnění v exekuci přihláškou vykonatelná. Žalovaná takové skutečnosti netvrdí, ani nedokazuje, z žádného tvrzení a důkazu nevyplývá, že by úroky měly být v minulosti adjudikovány.

11. Konečně pokud jde o skupinu a pořadí pohledávky, žalobkyně namítá, že jestliže je pohledávka (včetně nároku z titulu zástavního práva) nevymahatelnou, ať už z důvodu jejího zániku (neexistence) nebo promlčení (naturální obligace), nejsou dány právní důvody pro zařazení pohledávky do skupiny, ani pro určení jejího pořadí. Pohledávka proto dle názoru žalobkyně nepatří do žádné skupiny a nemá žádné pořadí.

12. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná plně odkázala na odporovou žalobu, kterou podal Povinný. Dále uvedla, že souhlasí s návrhem Povinného, aby soud přerušil řízení o odporových žalobách do doby pravomocného skončení řízení o návrhu Povinného na částečné zastavení exekuce, a tedy navrhla přerušení tohoto řízení dle § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť rozhodnutí soudu závisí na otázce, kterou není soud v tomto řízení oprávněn řešit. Touto otázkou je otázka, zda žalobkyni jako oprávněné svědčí exekuční titul pro vymožení příslušenství jistiny. Žalovaná souhlasí s názorem Povinného, že nikoliv, neboť exekuční titul je v části materiálně nevykonatelný, a pokud by materiálně vykonatelný byl, žalobkyně není věřitelem pohledávky – příslušenství jistiny. K tomu žalovaná uvedla, že Povinný podal u rozvrhového jednání konaného dne [datum] námitky, jimiž popřel výši a pravost pohledávky žalobkyně, a to pohledávky dle exekučního titulu, kterým je rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], spolu s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], co do výše příslušenství – 16% úroku z prodlení za poslední 3 roky před vydáním rozvrhového usnesení, tj. od [datum] do [datum] ve výši 1 261 905,93 Kč.

13. K věci samé pak žalovaná uvedla, že nemůže souhlasit s tvrzením žalobkyně, že se domáhá uplatnění již zaniklé pohledávky. Jak již žalovaná několikrát uvedla, nesplacením dluhu Povinného na ni přešla vlastnická práva k Nemovitostem. Tuto skutečnost uznává po celou dobu i Povinný a toto právo žalované nikdy neupíral. Pouze nedošlo k faktickému „administrativnímu převodu“ Nemovitostí v katastru nemovitostí, což však nemůže zvrátit skutečnost, že nesplacením dluhu Povinného přešly Nemovitosti do vlastnictví žalované. Žalovaná má za to, že žalobkyně podala tuto žalobu pouze jako nástroj obstrukce, jen aby v co nejvyšší míře oddálila proplacení zákonných peněz žalované. Žaloba nemá žádné opodstatnění a žalobkyní tvrzené údajné skutečnosti nejsou pravdivé. Žalobkyně vede téměř totožná řízení v mnoha dalších případech, kde se také jedná o zástavní právo. I žalobkyni musí být známo, že do roku [rok] platilo ustanovení, které zástavního věřitele řadilo a řadí na první místo v pořadí věřitelů a až na druhém místě je oprávněná a dále na třetím místě je až soudní exekutor. Toto ustanovení se týká exekučních řízení zahájených do tohoto roku [rok]. Dále je nepravdivé tvrzení žalobkyně, že úroky z prodlení neuznává, protože nejsou zapsány v katastru nemovitostí. Obecně je známo, že tato skutečnost se do katastru nemovitostí nezapisuje.

14. Žalobkyně s návrhem žalované na přerušení řízení nesouhlasila, když jednak žalovaná takový návrh nepřípustně materializovala odkazem na popření pohledávky žalobkyně Povinným, jednak jsou takovéto odkazy na popření pohledávky Povinným a na návrh Povinného na zastavení exekuce liché. O návrhu na odklad exekuce s poukazem na údajnou materiální nevykonatelnost exekučního titulu již bylo pravomocně rozhodnuto tak, že tento byl zamítnut, když soudy dospěly k závěru, že namítané vady exekučního titulu jeho materiální nevykonatelnost nezpůsobují. Pokud jde o úkon, kterým Povinný popřel pohledávku žalobkyně, tento nemá dle žalobkyně žádného procesního efektu. Povinnému popěrné právo ve vztahu k oprávněnému nesvědčí, jelikož pokud se povinný chce domoci toho, že pohledávka oprávněného nebude v exekuci uspokojena (ať už částečně či zcela), má jakožto projev tohoto svého „stanoviska“ k dispozici institut zastavení exekuce. Je tak patrno, že povinný pohledávku oprávněného popřít nemůže, jelikož může podat návrh na zastavení exekuce. V rámci rozvrhu tak popření pohledávky oprávněného povinným nevyvolává žádné procesní účinky.

15. K námitkám žalované ve věci samé žalobkyně uvedla, že stanovisko Povinného je pro věc irelevantní. Pokud žalovaná tvrdí, že na ni přešlo vlastnické právo, přičemž současně s touto skutečností dle žalované došlo rovněž k transformaci údajné dlužné půjčky ve výši 500 000 Kč na kupní cenu, tak pohledávka zanikla, jelikož byla absorbována jakožto cena za předmět koupě – jiných důsledků není možné z tvrzení žalované dovodit. Žalovaná tedy uplatnila pohledávku zaniklou, jelikož pokud tvrdí, že jí svědčí vlastnické právo k Nemovitostem, měla se domáhat tohoto práva, nikoliv pohledávky, která zanikla. Dle žalobkyně není možné s kupní cenou manipulovat tak, „jak se žalované právě hodí“, tj. způsobem, že žalované svědčí vlastnické právo k Nemovitostem a současně jí svědčí pohledávka z titulu kupní ceny za tyto. Tento obojí výklad logicky není možný. Žalobkyně pak ani nemůže činit žádné obstrukce k oddálení proplacení peněz žalované, jak tato sděluje, jelikož s ohledem na to, že žalovaná sama tvrdí, že se z uplatněné pohledávky stala kupní cena a že na ni vlastnické právo přešlo – obligace byla naplněna – není ani možno jakékoliv výplatě bránit, protože jakákoliv výplata provedena být nemůže.

16. Žalovaná následně svou procesní obranu upravila tak, že její pohledávka z titulu půjčky měla být uspokojena tak, že od Povinného nabude Nemovitosti. Vlastnické právo žalobkyně k Nemovitostem však nebylo zavkladováno, její vlastnické právo nebylo i v jiných řízeních uznáno, a pohledávka z půjčky tedy nebyla zamýšleným způsobem uspokojena a nadále trvá.

17. Návrh na přerušení řízení byl usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], zamítnut.

18. Žalobkyně pak v návaznosti na prováděné dokazování a pochybnosti soudu o existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení ve vztahu k celé pohledávce žalované přihlášené do Exekuce (nad rámec jistiny půjčky) doplnila, že stanovisko Exekutora zaznamenané při rozvrhovém jednání či jinak v dosavadním průběhu Exekuce je stanovisko předběžné, které dosud nevyvolalo, ani nevyvolává žádné právní následky. Toto stanovisko Exekutora může být sice následně promítnuto do rozvrhového usnesení po skončení řízení o odporových žalobách, avšak takový závěr je jednak spekulativní, jednak z něj není možné vycházet z důvodu, že takový závěr Exekutora může žalovaná následně napadnout odvoláním. Nutno tak uzavřít, že zde nyní neexistuje závazný právní názor, dle kterého by pohledávka nad rámec 500 000 Kč mohla být závazně považována za pohledávku nezajištěnou zástavním právem, resp. za pohledávku, kterou není možné při rozvrhu vůbec uspokojit. Žalobkyně tak ve smyslu § 267 o. s. ř. nemusí naléhavý právní zájem prokazovat v rozsahu celé pohledávky žalované, jelikož předvídat v rámci řízení o odporové žalobě závěr Exekutora, potažmo odvolacího soudu, není přípustné a žalobkyně současně může proti pohledávce žalované brojit pouze odporovou žalobou, která tyto v budoucnu možná učiněné či neučiněné právní závěry předchází. Nadto žalobkyně byla Exekutorem vyzvána k podání odporové žaloby, přičemž ve výroku usnesení Exekutora není pohledávka žalované, a tudíž ani rozsah odporové žaloby, jakkoliv co do částky či rozsahu omezen. Žalobkyně tak byla vyzvána k podání odporové žaloby proti pohledávce žalované, nikoliv pouze proti části této pohledávky.

19. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

20. Exekuce byla nařízena usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], a to pro vymožení částky 3 243 237,10 Kč s příslušenstvím a částky 148 130,30 Kč s příslušenstvím původně ve prospěch oprávněné [právnická osoba]., jejím provedením byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], byl prováděním Exekuce pověřen Exekutor (zjištěno z usnesení č. j. [číslo jednací]).

21. Podáním ze dne [datum], došlým Exekutorovi dne [datum], žalovaná v reakci na obdržené usnesení o ocenění Nemovitostí sdělovala, že k má k Nemovitostem zástavní právo pro nesplacenou pohledávku ve výši 500 000 Kč dosud, spolu s úroky, a pro případ prodeje Nemovitostí v nařízené dražbě požadovala vyplacení celé částky i s úroky ke dni prodeje (zjištěno z přípisu žalované).

22. Ke dni [datum] byl jako vlastník Nemovitostí v katastru nemovitostí zapsán Povinný s tím, že jako nabývací titul bylo uvedeno rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]. Nabývací titul byl do katastru nemovitostí zapsán s právními účinky ke dni [datum]. Na Nemovitostech vázlo zástavní právo ve prospěch žalované pro pohledávku ve výši 500 000 Kč dle smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne [datum]. Právní účinky vkladu zástavního práva nastaly ke dni [datum]. Dále na Nemovitostech vázlo exekutorské zástavní právo ve prospěch [právnická osoba]. pro pohledávku ve výši 3 391 367,40 Kč s příslušenstvím, zřízené exekučním příkazem vydaným Exekutorem dne [datum] pod č. j. [číslo jednací] (zjištěno z LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] se stavem ke dni [datum]).

23. Ke dni [datum] byl jako vlastník Nemovitostí v katastru nemovitostí zapsán Povinný s tím, že jako nabývací titul byla uvedena smlouva kupní ze dne [datum]. Právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum] (zjištěno z LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] se stavem ke dni [datum]).

24. Usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], vydal Exekutor dražební vyhlášku, kterou nařídil elektronickou dražbu Nemovitostí na den [datum]. Ve výroku XI usnesení Exekutor upozornil, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a doloží ji listinami prokazujícími, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, a sice ověřenou kopií exekučního titulu s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti, ověřenou kopií smlouvy o zřízení zástavního práva, resp. i ověřenou kopií dokumentu prokazujícího, že přihlášená pohledávka je součástí společného jmění manželů. K přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (zjištěno z usnesení č. j. [číslo jednací]).

25. Usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], Exekutor s odkazem na dražební vyhlášku ze dne [datum], nařídil nový termín elektronické dražby Nemovitostí na den [datum], když původně nařízená dražba byla odročena na neurčito z důvodu podaného odvolání a žaloby na vyloučení Nemovitostí z Exekuce (zjištěno z usnesení č. j. [číslo jednací]).

26. Podáním ze dne [datum], došlým Exekutorovi dne [datum], žalovaná v reakci na obdržené usnesení č. j. [číslo jednací] opětovně pro jistotu sdělovala, že na Nemovitostech vázne její zástavní právo, které je první v pořadí, a to pro částku 500 000 Kč, která spolu s dohodnutými úroky činí ke dni [datum] celkem 1 386 542 Kč. Celou tuto pohledávku ve výši 1 386 542 Kč žalovaná přihlašovala a žádala o její vyplacení v plné výši při rozdělení výtěžku z dražby Nemovitostí (zjištěno z přihlášky zástavního věřitele).

27. Usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], udělil Exekutor vydražiteli příklep na Nemovitosti za nejvyšší podání ve výši 1 527 867 Kč (zjištěno z usnesení č. j. [číslo jednací]).

28. Oznámením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], Exekutor sdělil, že ke dni zveřejnění tohoto oznámení přihlásil do dražby své pohledávky jediný věřitel, a to žalovaná pro částku ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím, kdy pohledávka vznikla na základě zástavního práva vloženého do katastru nemovitostí. Přihláška byla Exekutorovi doručena dne [datum] (zjištěno z oznámení č. j. [číslo jednací]).

29. Usnesením Městského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [číslo jednací], bylo k odvolání Povinného potvrzeno usnesení Exekutora o udělení příklepu (zjištěno z usnesení sp. zn. [spisová značka]).

30. Podáním ze dne [datum], došlým Exekutorovi dne [datum], žalovaná opětovně v reakci na dříve obdržené usnesení č. j. [číslo jednací] a s odkazem na své podání ze dne [datum] opětovně pro jistotu sdělovala, že na Nemovitostech vázne její zástavní právo, které je první v pořadí, a to pro částku 500 000 Kč, která spolu s dohodnutými úroky činí ke dni dražby celkem 1 386 542 Kč. Celou tuto pohledávku ve výši 1 386 542 Kč žalovaná přihlašovala a žádala o její vyplacení v plné výši při rozdělení výtěžku z dražby Nemovitostí (zjištěno z přihlášky zástavního věřitele).

31. Podáním ze dne [datum], došlým Exekutorovi dne [datum], žalovaná v reakci na obdržené předvolání k rozvrhovému jednání č. j. [číslo jednací] uplatňovala k rozvrhu celou svou pohledávku, která činí ke dni [Datum narození advokáta], rozvrhu dražby, spolu s dohodnutými úroky celkem 1 983 324 Kč, a žádala o její vyplacení v plné výši při rozdělení výtěžku v rozvrhovém řízení z dražby Nemovitostí. Tuto částku tvoří jistina, zástavní právo, ve výši 500 000 Kč a následně úroky od [datum] ve výši 20 % z této částky do zaplacení, do konce měsíce duben [rok], kdy budou peníze zřejmě vyplaceny. Pohledávku žalovaná požadovala uspokojit na prvním místě ve třetí skupině. V podání žalované zopakovala, že na Nemovitostech vázne její nevyplacené zástavní právo pro půjčku ve výši 500 000 Kč zapsané s právními účinky ke dni [datum], a uvedla, že se do dražby řádně a včas přihlásila a své zástavní právo uplatnila, kdy odkázala na svou přihlášku ze dne [datum] a urgenci vydání rozvrhového řízení ze dne [datum] (zjištěno z reakce na předvolání k rozvrhovému řízení.

32. K podání ze dne [datum] žalovaná přiložila kopii zástavní smlouvy, kterou dne [datum] uzavřeli žalovaná jako věřitel a Povinný jako zástavce. Ve smlouvě je uvedeno, že Povinný je vlastníkem Nemovitostí na podkladě kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Dále je ve smlouvě uvedeno, že Povinný uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce, podle které půjčila žalovaná Povinnému částku 500 000 Kč hotově na zakoupení Nemovitostí. K zajištění pohledávky žalované z půjčky pak Povinný touto smlouvou zastavoval celé Nemovitosti a zřizoval zástavní právo žalované, která toto zástavní právo přijímala. V době uzavření této smlouvy měla cena Nemovitostí činit 500 000 Kč. Účastníci pak ve smlouvě navrhovali, aby katastrální úřad vložil do katastru nemovitostí zástavní právo k Nemovitostem ve prospěch žalované pro pohledávku ve výši 500 000 Kč. Na smlouvě je vyznačena doložka o provedení vkladu do katastru nemovitostí dne [datum] s právními účinky ke dni [datum] (zjištěno ze zástavní smlouvy).

33. Dále pak žalovaná k podání ze dne [datum] přiložila kopii úředně ověřené kopie smlouvy, formou zápisu o dodatku k původní zástavní smlouvě ze dne [datum], kterou dne [datum] uzavřeli žalovaná jako zástavní věřitel a osoba oprávněná a Povinný jako zástavce, dlužník a osoba povinná. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná a Povinný uzavřeli dne [datum] zástavní smlouvu spolu s kupní smlouvou o převodu vlastnictví k nemovitostí, podle které půjčila žalovaná Povinnému částku 500 000 Kč hotově, kdy k zajištění pohledávky žalované byly zastaveny Nemovitosti. Dále ve smlouvě následuje část nazvaná „Uznání peněžitého dluhu“, ve které Povinný prohlašuje a uznává, že na základě smlouvy o půjčce, zástavní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřel se žalovanou, dluží žalované ke konci roku [rok], kdy byla dohodnuta splatnost poskytnuté půjčky, částku ve výši 500 000 Kč, která jím doposud nebyla splacena. Dále je v této části smlouvy uvedeno, že v zástavní smlouvě, která byla splatná, nebyly uvedeny žádné úroky do doby její splatnosti, bylo uvedeno, že v případě nesplatnosti půjčky Povinným do konce roku [rok] se podle této smlouvy z roku [rok], jak výše citováno, žalovaná místo nedobytných peněz od Povinného plně uspokojí Nemovitostmi, budou na ni dle dohody, kupní smlouvy převedeny jako na vlastníka, uspokojí se touto zástavou, a to celými Nemovitostmi uvedenými v kupní smlouvě. S tím souhlasí a souhlasili již v roce [rok] při smlouvě o půjčce, smlouvě o zástavním právu, jak žalovaná, tak Povinný. Žalovaná tímto v důsledku nesplacení půjčky ve lhůtě a na podkladě kupní smlouvy přebírá Nemovitosti do svého vlastnictví a stává se jejich vlastníkem. Dále pak je v této části smlouvy uvedeno, že v případě ale jakéhokoliv a kýmkoliv zpochybněním a v případě podané žaloby na zpochybnění a neplatnosti jak zástavní smlouvy, tak i kupní smlouvy, o převzetí Nemovitostí do vlastnictví žalované, místo navrácení peněz, se nově stanoví úroky pro Povinného ve výši 20 % ročně z půjčené částky ve výši 500 000 Kč žalované, a to ode dne [datum] až do plného splacení celé částky, jistiny, spolu s úroky. Povinný dále prohlásil, že do dnešního dne tento dluh neuhradil, a to ani částečně. Dále ve smlouvě následuje část nazvaná „Dohoda o splnění pohledávky se svolením k vykonatelnosti tohoto zápisu“, ve které se Povinný, v případě neuznání zástavní smlouvy a kupní smlouvy o převodu vlastnictví na žalovanou, jako osoba povinná zavazuje splatit celou pohledávku spolu s úroky ve výši 20 % ročně z půjčené částky 500 000 Kč žalované, vzniklou na základě smlouvy o půjčce, zástavní smlouvy ze dne [datum] a tohoto dodatku ze dne [datum] do plného splatnosti dlužné částky. Žalovaná pak prohlašuje, že závazek Povinného přijímá. Na smlouvě je vedle podpisů účastníků připojen i podpis svědka [jméno FO], narozeného dne [datum]. Podpisy účastníků byly úředně ověřeny dne [datum], kdy žalovaná a Povinný uznali své podpisy za vlastní (zjištěno ze smlouvy, formou zápisu o dodatku k původní zástavní smlouvě ze dne [datum]).

34. Podáním ze dne [datum], došlým Exekutorovi dne [datum], žalovaná v reakci na obdržené předvolání k rozvrhovému jednání č. j. [číslo jednací] na den [datum] vyčíslila jako přihlášený zástavní věřitel přihlášenou pohledávku ke dni rozvrhového jednání na: i. jistina ve výši 500 000 Kč, ii. úrok ve výši 1 626 027,40 Kč (úrok 20 % ročně z jistiny 500 000 Kč od [datum] do [datum]), iii. úrok z prodlení ve výši 512 363,01 Kč (zákonný úrok z prodlení 9,5 % ročně z jistiny 500 000 Kč od [datum] do [datum]), celkem tedy 2 638 390,41 Kč. Dále žalovaná vyčíslila úrok za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním (§ 337 odst. 4 o. s. ř.) na 300 273,97 Kč a úrok z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním (§ 337 odst. 4 o. s. ř.) na 142 130,13 Kč s tím, že jistina spolu s úrokem a úrokem z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním činí 942 404,10 Kč. Dále žalovaná uvedla, že pohledávka patří do třetí skupiny, ve které bude uspokojena jako prvá v pořadí před pohledávkou oprávněné – žalobkyně a před pohledávkou Exekutora z titulu nákladů exekuce (zjištěno z vyčíslení přihlášené pohledávky zástavního věřitele).

35. Žalobkyně v podání ze dne [datum] popřela, z důvodů následně uvedených v nyní projednávané odporově žalobě, přihlášenou pohledávku žalované dle jejího uplatnění podáním ze dne [datum] (zjištěno z popření pohledávky přihlášené zástavní věřitelky).

36. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že má za Povinným pohledávky dle i. rozsudku Krajského obchodního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým bylo Povinnému uloženou zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 3 243 237,10 Kč s 16% úrokem z prodlení z částky 3 243 237,10 Kč od [datum] do [datum], s 16% úrokem z prodlení z částky 3 188 437,10 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů na řízení ve výši 129 732 Kč, a dle ii. rozsudku Krajského obchodního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým bylo Povinnému uloženo zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 148 130,30 Kč s 24% úrokem z částky 135 000 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů na řízení ve výši 5 928 Kč. Ke dni rozvrhového jednání, tj. ke dni [datum], pak žalobkyně vyčíslila své pohledávky na: i. částka 2 622 272 Kč + 16% úrok z prodlení z částky 2 626 572 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8 278 379,26 Kč + 16% úrok z prodlení z částky 2 626 572 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 132 952,04 Kč + 16% úrok z prodlení z částky 2 622 272 Kč od [datum] do [datum] ve výši 104 603,51 Kč + náhrada nákladů řízení ve výši 129 732 Kč dle prvního z uvedených rozsudků, ii. částka 148 130,30 Kč + 24% úrok z částky 135 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 792 512,88 Kč + 24% úrok z částky 135 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 95 513,42 Kč + náhrada nákladů řízení ve výši 5 928 Kč dle druhého z uvedených rozsudků, iii. náklady žalobkyně v exekučním řízení ve výši 28 915,29 Kč + 53 990,20 Kč dle vydaných příkazů k úhradě nákladů exekuce, celkem tedy na částku 13 392 928,90 Kč (zjištěno z vyčíslení pohledávky).

37. Při rozvrhovém jednání konaném dne [datum] Exekutor konstatoval, že do zahájení dražebního jednání dne [datum] přihlásila své pohledávky žalovaná, a to pro částku 500 000 Kč s příslušenstvím, kdy pohledávka vznikla na základě zástavní smlouvy ze dne [datum]. Přihláška byla Exekutorovi doručena dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Exekutor shrnul shora uvedený obsah podání žalované ze dnů [datum] a [datum] a konstatoval, že po zhodnocení přihlášky dospěl k závěru, že žalovaná nedoložila, a ani z obsahu spisu nevyplývá, že příslušenství pohledávky ve výši 20 % ročně z jistiny 500 000 Kč od [datum] do [datum] je zajištěné zástavním právem, když z výpisu listu vlastnictví prodaných Nemovitosti vyplývá, že zástavní právo zajišťuje pouze pohledávku ve výši 500 000 Kč dle zástavní smlouvy ze dne [datum]. Zaslaný dodatek k zástavní smlouvě ze dne [datum] není zapsán na příslušném listu vlastnictví. Z tohoto důvodu nelze k části pohledávky představující úroky z prodlení, jako zajištěné zástavním právem, přihlížet. Rovněž nelze přihlížet k příslušenství ve výši 9,5 % ročně z jistiny 500 000 Kč od [datum] do [datum], které žalovaná označila jako zákonný úrok, neboť z přihlášky pohledávky, ani z obsahu spisu nevyplývá, na základě čeho je toto příslušenství požadováno a požadavek není doložen řádnou listinou. S ohledem na skutečnost, že žalovaná na část pohledávky představující úroky z prodlení a úrok označený jako zákonný úrok nepředložila ani řádný vykonatelný exekuční titul – není doložen exekuční titul v originále či v úředně ověřené kopii s vyznačenou doložkou právní moci a vykonatelnosti, nebude k této části přihlášky přihlíženo dle § 336f odst. 3 o. s. ř. Následně Exekutor konstatoval, že předmětem rozvrhu je rozdělovaná podstata ve výši 1 527 867 Kč, poučil věřitele o možnosti popírat pohledávky co do pravosti, zařazení do skupiny, určení pořadí a výše dle § 337b odst. 3 o. s. ř. a konstatoval, že svou pohledávku vyčíslila jako přihlášený věřitel žalovaná, kdy pohledávka vznikla na základě zástavní smlouvy ze dne [datum] a je tvořena jistinou ve výši 500 000 Kč. Jedná se o pohledávku 4. skupiny dle § 337c odst. 1 písm. d) o. s. ř., kdy v rámci skupiny se pořadí pohledávky řídí dnem vzniku zástavního práva, tj. dnem [datum]. Následně Exekutor konstatoval obsah popření pohledávky žalované učiněné žalobkyní podáním ze dne [datum]. Dále Exekutor konstatoval vyčíslení pohledávky žalobkyně učiněné podáním ze dne [datum] a uvedl, že pohledávka bude dle § 337c odst. 4 o.s.ř. uspokojována v pořadí 16% úrok z prodlení za poslední tři roky před vydáním rozvrhového usnesení, tj. od [datum] do [datum] ve výši 1 261 905,93 Kč a 24% úrok z prodlení za poslední tři roky před vydáním rozvrhového usnesení, tj. od [datum] do [datum] ve výši 97 288,77 Kč. Pohledávka bude uspokojena částečně, a to částkou ve výši 1 027 867 Kč, jež je představována částečnou úhradou úroků z prodlení. Dle žalobkyně se jedná o pohledávku 4. skupiny dle § 337c odst. 1 písm. d) o. s. ř., a její pořadí se v rámci skupiny řídí dnem [datum], tedy dnem doručení návrhu na nařízení exekuce příslušnému soudu. Nato přítomný zástupce Povinného s odkazem na podaný návrh na zastavení exekuce ze dne [datum] popřel co do důvodu a výše pohledávku představovanou 16% úrokem z prodlení za poslední tři roky před vydáním rozvrhového usnesení, tj. od [datum] do [datum] ve výši 1 261 905,93 Kč. Popřena byla rovněž pohledávka oprávněné z titulu nákladů jejího právního zastoupení v Exekuci. Následně bylo Exekutorem vyhlášeno usnesení, kterým bylo rozhodnuto, že výtěžek dražby ve výši 1 527 687 Kč bude projednán při dalším rozvrhovém jednání (výrok I), že Exekutor vyzývá Povinného, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podal návrh podle § 267a odst. 1 o.s.ř., odporovou žalobu (výrok II), a že Exekutor vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podala návrh podle § 267a odst. 1 o.s.ř., odporovou žalobu (výrok III) (zjištěno z protokolu o rozvrhovém jednání č. j. [číslo jednací]).

38. V odůvodnění usnesení vyhlášeného při rozvrhovém jednání Exekutor popsal popření pohledávky žalované žalobkyní a části pohledávky žalobkyně Povinným s tím, že o sporných pohledávkách nemohlo být rozhodnuto pouze dle obsahu spisu, bez provádění důkazů, a proto byli žalobkyně i Povinný vyzváni, aby podali odporové žaloby. Sporné pohledávky žalobkyně a žalované budou rozvrženy při dalším jednání o rozvrhu, a to dle výsledku žalob. Dále pak Exekutor v odůvodnění usnesení uvedl, že při dalším jednání o rozvrhu bude rozhodnuto o pohledávce žalované pro částku ve výši 500 000 Kč dle zástavní smlouvy ze dne [datum]. Jedná se o pohledávku 4. skupiny dle § 337c odst. 1 písm. d) o. s. ř., kdy v rámci skupiny se pořadí pohledávky řídí dnem vzniku zástavního práva, tj. dnem [datum]. Dále bude rozhodnuto o pohledávce žalobkyně dle shora uvedených rozsudků. Pohledávka bude dle § 337c odst. 4 o. s. ř. uspokojována v pořadí 16% úrok z prodlení za poslední tři roky před vydáním rozvrhového usnesení, tj. od [datum] do [datum] ve výši 1 261 905,93 Kč a 24% úrok z prodlení za poslední tři roky před vydáním rozvrhového usnesení, tj. od [datum] do [datum] ve výši 97 288,77 Kč. Jedná o pohledávku 4. skupiny dle § 337c odst. 1 písm. d) o. s. ř. a její pořadí se v rámci skupiny řídí dnem [datum], tedy dnem doručení návrhu na nařízení exekuce příslušnému soudu (zjištěno z usnesení č. j. [číslo jednací]).

39. Rozvrhové usnesení ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo doručeno Povinnému a žalované dne [datum] a žalobkyni dne [datum] (zjištěno z doručenek).

40. Podáním ze dne [datum] navrhoval Povinný částečné zastavení Exekuce v části, ve které je vymáhán 16% úrok z částky 2 626 572 Kč od [datum] do zaplacení dle rozsudku Krajského obchodního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], když v této části považuje exekuční titul za materiálně nevykonatelný a současně namítá nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, na kterou nebyl tento úrok postoupen. Podáním ze dne [datum] pak Povinný navrhoval částečný odklad Exekuce do doby pravomocného rozhodnutí o jeho návrhu na zastavení Exekuce ze dne [datum] (zjištěno z návrhů na částečné zastavení exekuce a částečný odklad exekuce).

41. Návrh na částečný odklad Exekuce byl zamítnut usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Městského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]. Ústavní stížnost Povinného proti usnesení Městské soudu v [adresa] byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Návrh na částečné zastavení Exekuce byl zatím nepravomocně zamítnut usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]. Ve všech těchto rozhodnutích soudy dospěly k závěru, že exekuční titul je materiálně vykonatelný a žalobkyni svědčí aktivní legitimace (zjištěno z usnesení č. j. [číslo jednací], č. j. [číslo jednací], sp. zn. II. ÚS [Anonymizováno] a č. j. [číslo jednací]).

42. Povinný jako prodávající a žalovaná jako kupující uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, ve které Povinný prohlásil, že je na základě kupní smlouvy [číslo] výlučným vlastníkem Nemovitostí. Povinný touto smlouvou prodával Nemovitosti se všemi součástmi a příslušenstvím žalované za dohodnutou cenu ve výši 500 000 Kč. V čl. III. smlouvy, nazvaném „Zvláštní ujednání“, bylo uvedeno, že kupní cenu 500 000 Kč zaplatila žalovaná Povinnému dne [datum] „smlouvou o půjčce“ hotově. Dále bylo v tomto článku ujednáno, že Povinný v případě vrácení (splacení půjčky v dohodnutém termínu do konce roku [rok]) zůstává nadále vlastníkem Nemovitostí a kupní smlouva pozbývá platnosti. V případě, že Povinný poskytnutou půjčku ve lhůtě nevrátí, kupní smlouva je plně platná a 500 000 Kč je kupní cena. V čl. IV. smlouvy Povinný uznal, že částka 500 000 Kč od žalované mu byla při podpisu vyplacena hotově. Vedle podpisu účastníků je na smlouvě připojen i podpis svědka [jméno FO], narozeného dne [datum] (zjištěno z kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem).

43. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] se žalovaná, za účasti Povinného jako vedlejšího účastníka na své straně, domáhala vůči žalobkyni vyjmutí Nemovitostí z Exekuce z důvodu, že je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] vlastníkem Nemovitostí. Žaloba byla rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], zamítnuta, když vlastnické právo žalované dle uvedené kupní smlouvy nebylo vloženo do katastru nemovitostí, a vlastníkem Nemovitostí je tak nadále Povinný. K odvolání žalované byl tento rozsudek jako věcně správný potvrzen rozsudkem Městského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], když žalovaná není vlastníkem Nemovitostí a zástavní právo ji k vindikační žalobě nelegitimuje (zjištěno z rozsudků č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací]).

44. Odporová žaloba Povinného, podaná dle shora uvedené výzvy Exekutora z rozvrhového usnesení, byla zatím nepravomocně zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], z důvodu, že Povinnému právo podat odporovou žalobu stran pohledávky žalobkyně jako oprávněné vůbec nesvědčí, když způsobilým právním nástrojem k dosažení sledovaného cíle je návrh na (částečné) zastavení Exekuce, a výzva Exekutora k podání odporové žaloby tedy nebyla správná (zjištěno z rozsudku č. j. [číslo jednací]).

45. Svědek [jméno FO] (Povinný) ve své výpovědi potvrdil, že od žalované převzal v roce [rok] v hotovosti částku 500 000 Kč jako půjčku na koupi Nemovitostí. Půjčka nebyla nijak úročena a svědek ji měl vrátit do konce roku [rok]. K zajištění půjčky byla zřízena zástava ve prospěch žalované k Nemovitostem. Úroky k půjčce byly sjednány až v dodatku k zástavní smlouvě. Půjčku svědek žalované nevrátil. Svědek též potvrdil uzavření kupní smlouvy, kterou Nemovitosti prodával žalované. Účelem této kupní smlouvy bylo dle svědka též zajištění pohledávky žalované z půjčky. Svědek potvrdil pravost „kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem“ ze dne [datum], „zástavní smlouvy“ ze dne [datum] a „smlouvy, formou zápisu o dodatku k původní zástavní smlouvě ze dne [datum]“ ze dne [datum]. Výpověď svědka soud hodnotil v uvedeném základu jako věrohodnou, přestože si některé detaily nepamatoval, anebo se do nich zapletl, popř. nedokázal zcela přesvědčivě vysvětlit některé detaily uvedených dokumentů. Věrohodnost výpovědi svědka je nutno hodnotit i s ohledem na skutečnost, že svědek vypovídal o skutečnostech, které se staly před více než 20 lety, a že popisovaná právní jednání se žalovanou činili jako právní laici, a jimi vyhotovené dokumenty tak nedosahují kvalit smluv zpracovaných právním profesionálem.

46. Návrhy na provedení výslechů žalované a svědka [jméno FO] soud zamítl, když je s ohledem na již učiněná zjištění považoval za nadbytečné.

47. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

48. Hmotněprávní vztahy mezi žalovanou a Povinným týkající se půjčky, zástavního práva a prodeje Nemovitostí je nutno s ohledem na přechodná ustanovení § 3028 odst. 3, § 3073 o. z. i nadále posuzovat dle předchozích právních předpisů, tj. dle obč. zák.

49. Provádění Exekuce se s ohledem na přechodné ustanovení Čl. II bodu 1. zákona č. 396/2012 Sb. nadále řídí o. s. ř., ve znění účinném do [datum].

50. Dle § 267a odst. 1 o. s. ř. je návrhem podle třetí části třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nebo prodejem nemovitostí nebo postižením podniku. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán.

51. Tzv. odporová žaloba dle citovaného ustanovení o. s. ř., kterou se žalobce domáhá určení, že pohledávka jiného věřitele není po právu, že je jen určité výše, že patří do určité skupiny či že má určité pořadí, je svou povahou žalobou určovací.

52. Dle 80 o. s. ř., v aktuálním znění, se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

53. Dle § 337e o. s. ř. v rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty (odst. 1). Ty, o jejichž námitkách nemohlo být rozhodnuto podle odstavce 1, soud vyzve, aby do třiceti dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky soud rozhodne, že bude projednána při dalším rozvrhovém jednání (odst. 2). K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být ti, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1, poučeni (odst. 3). V návrhu podle § 267a odst. 1 mohou být uplatněny jen skutečnosti, které byly uvedeny při rozvrhovém jednání (odst. 4).

54. Dle § 336b odst. 2 písm. i) o. s. ř. ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud uvede upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f).

55. Dle § 336f o. s. ř. věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku), může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Oprávněný a ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (odst. 1). V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu (odst. 2). Opožděné přihlášky soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (odst. 3).

56. Žalobkyně byla vyzvána k podání odporové žaloby usnesením Exekutora ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], a naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř., v aktuálním znění, tak žalobkyně tvrdit a prokazovat nemusí. Uvedené však dle názoru soudu platí jen pro tu část pohledávky žalované, která se považuje za přihlášenou do Exekuce a která má být v rámci rozvrhu eventuálně uspokojována. Z protokolu o rozvrhovém jednání i odůvodnění usnesení ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], vyplývá, že Exekutor k přihlášce pohledávky žalované v rozsahu příslušenství nepřihlíží, při rozvrhovém jednání bylo rozhodováno jen o přihlášené pohledávce žalované v rozsahu jistiny 500 000 Kč a takto Exekutor hodlá rozhodovat i při dalším rozvrhovém jednání po skončení řízení o odporových žalobách, k jejichž podání byli vyzváni Povinný a žalobkyně.

57. S tímto posouzením Exekutora se soud ztotožňuje. O náležitostech přihlášky byla žalovaná jako věřitelka poučena v dražební vyhlášce ze dne [datum]. Do dne konání dražby ([datum]) žalovaná přihlašovala svou pohledávku 2x. V podání ze dne [datum] uvedla pouze, že jde o pohledávku ve výši 500 000 Kč spolu s úroky bez jakékoliv další specifikace či vyčíslení. V podání ze dne [datum] pak žalovaná uvedla, že uplatňuje pohledávku ve výši 500 000 Kč, která spolu s dohodnutými úroky činí ke dni [datum] celkem 1 386 542 Kč. Nic bližšího, tj. o jaké úroky se má jednat, v jaké sazbě, za jakou dobu, žalovaná neuvedla (to bylo uvedeno až v podáních ze dnů [datum] a [datum], tj. po konání dražby). Uvedeným způsobem přihlášenou pohledávku z titulu příslušenství nelze i dle názoru soudu považovat za řádnou, a je tak namístě k této části přihlášky dle § 336f odst. 2 o. s. ř. nepřihlížet. Jestliže se pak k uvedené části přihlášené pohledávky žalované v Exekuci nepřihlíží, není dle názoru soudu dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení.

58. Soud však přisvědčil doplněné argumentaci žalobkyně, že předmětný závěr Exekutora o nepřihlížení k části pohledávky žalobkyně týkající se příslušenství je závěrem toliko předběžným, který se dosud nepromítl do výroku žádného rozhodnutí. Exekutor jej promítne až do výroku dalšího rozvrhového usnesení, které bude vydávat až po skončení řízení o odporových žalobách. Závěr Exekutora navíc bude možné učinit předmětem přezkumu odvolacího soudu, a není tak postaveno najisto, že se jedná o závěr konečný a k části přihlášky pohledávky žalované skutečně přihlíženo nebude. V usnesení ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], navíc žalobkyně nebyla vyzvána k podání odporové žaloby jen stran části přihlášené pohledávky žalované (byť tak lze dovodit na základě protokolu o přezkumném jednání a odůvodnění usnesení), ale k podání odporové žaloby obecně stran celé pohledávky žalované.

59. S ohledem na uvedené tak soud uzavřel, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení stran celé přihlášené pohledávky žalované, když skutečnost, že k části přihlášky žalované týkající se příslušenství nebude v Exekuci přihlíženo, není dosud postavena najisto, a že tedy předmětná odporová je žaloba je způsobilá k věcnému projednání v celém rozsahu. K uvedenému je pak možno i dodat, že novelou provedenou s účinností od [datum] zákonem č. 396/2012 Sb. byl § 336f o. s. ř. změněn tak, že dle jeho odstavce 4 soud opožděné nebo neúplné přihlášky usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Dle důvodové zprávy k tomuto zákonu, resp. této provedené změně, bude muset být o přihláškách rozhodnuto dříve, než soud přistoupí k rozvrhu; odstraňují se tak nejasnosti vznikající v důsledku platné právní úpravy při posuzování, jak s neúplnými přihláškami naložit. V exekucích, jejichž provádění se řídí právní úpravou ve znění účinném od [datum], jsou tedy neúplné přihlášky usnesením odmítnuty ještě před přistoupením k rozvrhu, a odpadá tak shora popsaná nejistota, zda se věřitel má/může/musí odporovat i té části přihlášené pohledávky, ke které by nemělo být přihlíženo.

60. V usnesení ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], byla žalobkyni určena lhůta k podání odporové žaloby 30 dnů od právní moci usnesení. Písemné vyhotovení tohoto usnesení, proti kterému bylo přípustné odvolání, bylo žalobkyni doručeno dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum], tj. včas.

61. Žalobkyně je k podání odporové žaloby aktivně legitimována. Žalobkyně je oprávněnou v Exekuci a pro vymožení jejích pohledávek je Exekuce prováděna. Návrhu na částečné zastavení Exekuce a odporové žalobě Povinného nebylo (byť zatím nepravomocně) vyhověno. I kdyby však Povinný s těmito návrhy uspěl, byla by i tak Exekuce nadále vedena pro vymožení dalších částí pohledávek žalobkyně, které nejsou návrhem na částečné zastavení Exekuce a odporovou žalobou vůbec napadány (jistina dle prvního rozsudku, celá pohledávka dle druhého rozsudku).

62. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

63. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

64. Dle § 152 obč. zák. zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.

65. Dle § 155 odst. 1 obč. zák. zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky.

66. Dle § 157 odst. 1 obč. zák. zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.

67. Dle § 165 odst. 1 obč. zák. není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky.

68. Dle § 169 písm. e) obč. zák. ujednání zástavních smluv, dohod o vypořádání dědictví a samostatně uzavřená ujednání jsou neplatná, jestliže stanoví, že při prodlení s plněním zajištěné pohledávky zástava propadne zástavnímu věřiteli, nebo že si ji zástavní věřitel může ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

69. Dle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

70. Dle § 110 obč. zák. bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty (odst. 1). Úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech; jde-li však o práva pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání (odst. 3).

71. Dle § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

72. Na základě shora popsaných zjištění vzal soud za prokázané, že žalovaná poskytla Povinnému dne [datum] hotovostní bezúročnou půjčku ve výši 500 000 Kč, kterou se Povinný zavázal vrátit do [datum]. Uvedené jednoznačně vyplývá ze shora uvedených listin, tj. kupní smlouvy, zástavní smlouvy a dodatku k zástavní smlouvě, které soud hodnotil jako listiny pravé a pravdivé, potvrdil to i svědek [jméno FO]. Žalované tedy platně vznikla pohledávka z titulu vrácení půjčky ve výši 500 000 Kč.

73. Existenci dluhu z titulu půjčky Povinný uznal v dodatku k zástavní smlouvě, kdy zde uvedené prohlášení Povinného má dle názoru soudu všechny náležitosti dle § 558 obč. zák., tj. bylo učiněno písemně, Povinný uznal svůj dluh určený co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit.

74. Pokud jde o kupní smlouvu na Nemovitosti ze dne [datum], tuto soud hodnotí jako obcházení zákazu propadné zástavy dle § 169 písm. e) obč. zák. Uvedený závěr vyplývá nejen ze samotného textu kupní smlouvy a též z dodatku k zástavní smlouvě, ale potvrdil to ve své výpovědi i svědek [jméno FO], když uvedl, že účelem této smlouvy nebyl skutečný prodej Nemovitostí žalované, ale že touto smlouvou chtěli (obdobně jako u smlouvy zástavní) zajistit pohledávku žalované z titulu půjčky. Kupní smlouvu tak soud považuje za absolutně neplatnou dle § 39, § 169 písm. e) obč. zák. Na základě absolutně neplatné smlouvy se žalovanou dříve poskytnutá půjčka nestala kupní cenou, a dluh Povinného z titulu půjčky tak tímto způsobem nezanikl.

75. Dluh Povinného z titulu vrácení jistiny půjčky nezanikl, resp. nebyl nahrazen ani ujednáním o povinnosti platit úroky obsaženým v dodatku k zástavní smlouvě. Z textu uvedeného dodatku je dle názoru zřejmé, že pro případ zpochybnění předchozích ujednání žalované a Povinného o převzetí Nemovitostí žalovanou namísto vrácení peněz (vrácení půjčky) byla nově sjednána povinnost Povinného platit 20% roční úrok z částky 500 000 Kč od [datum] až do úplného splacení půjčky, nikoliv že pro případ zpochybnění předchozích ujednání žalované a Povinného o převzetí Nemovitostí žalovanou byla namísto vrácení peněz (vrácení půjčky) nově sjednána povinnost Povinného platit 20% roční úrok z částky 500 000 Kč od [datum] až do úplného splacení, jak toto ujednání interpretuje žalobkyně. Výklad, že povinnost platit úroky byla sjednána vedle povinnosti vrátit jistinu půjčky a nikoliv namísto povinnosti vrátit jistinu půjčky, odpovídá i logice jednání žalované a Povinného v dané době. Žalovaná poskytla Povinnému bezúročně částku 500 000 Kč s tím, že jí tato bude vrácena do [datum], anebo jí ke stejnému datu „propadnou“ Nemovitosti. Pro případ, že k [datum] nebude mít žalovaná zpět půjčené peníze, ani jí „nepropadnou“ Nemovitosti, pak byla sjednána povinnost Povinného platit za další půjčení peněz uvedený úrok.

76. Povinný žalované půjčku do [datum] (ani později) nevrátil, a soud tak uzavírá, že žalovaná má stále za Povinným pohledávku z titulu vrácení půjčky ve výši 500 000 Kč s úrokem ve výši 20 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

77. K zajištění pohledávky z titulu vrácení jistiny půjčky sjednali žalovaná a Povinný dne [datum] zástavní právo k Nemovitostem ve prospěch žalované. Zástavní právo bylo vloženo do katastru nemovitostí, a platně tak vzniklo.

78. Dle shora citovaného ustanovení § 155 odst. 1 obč. zák. se zástavní právo vztahuje i na příslušenství zajištěné pohledávky. V daném případě však v době sjednání zástavního práva k Nemovitostem ([datum]) nebylo k půjčce žádné příslušenství sjednáno (půjčka byla poskytnuta bezúročně, úrok byl sjednán až dne [datum] pro dobu od [datum]). Na takto dodatečně sjednané příslušenství zástavou zajištěné pohledávky tak dříve sjednané zástavní právo nedopadá. V dodatku k zástavní smlouvě pak není uvedeno, že by žalovaná a Povinný rozšiřovali dříve sjednané zástavní právo i na zajištění nově sjednaného závazku z titulu úroků z půjčky, zástavní právo stran úroků z půjčky nebylo ani vloženo do katastru nemovitostí.

79. Soud tak uzavírá, že pohledávka žalované z titulu úroku z půjčky ve výši 20 % ročně z částky 500 000 Kč od [datum] do zaplacení není zajištěna zástavním právem k Nemovitostem a jako taková nemůže být vůbec uspokojována v rámci rozvrhu výtěžku zpeněžení Nemovitostí v Exekuci. Stran této části pohledávky žalované tak byla odporová žaloba již z tohoto důvodu podána důvodně.

80. Pokud jde o pohledávku z titulu jistiny půjčky ve výši 500 000 Kč, jak bylo již výše uvedeno, soud má za to, že prohlášení Povinného v dodatku k zástavní smlouvě ze dne [datum] má všechny náležitosti uznání dluhu, a to jak dle § 558 obč. zák., tak dle § 110 odst. 1 obč. zák.

81. Od uznání dluhu dne [datum] tedy běžela dle § 110 odst. 1 obč. zák. stran jistiny půjčky nová desetiletá promlčecí doba, která dle § 122 dost. 2 obč. zák. skončila dne [datum], resp. dle § 122 odst. 3 obč. zák. skončila dne [datum], když dne [datum] byla neděle, a od [datum] je tak pohledávka žalované z titulu vrácení jistiny půjčky promlčená.

82. Pokud jde o zástavní právo, toto mohlo být žalovanou prvně realizováno dne [datum], když splatnost jím zajištěné pohledávky z titulu vrácení jistiny půjčky byla ke dni [datum]. Tříletá promlčecí doba dle § 101 obč. zák. by tak skončila dne [datum], resp. dne [datum], když dne [datum] byl státní svátek a 2. a [datum] byl víkend. Jelikož se však zástavní právo nemohlo dle § 100 odst. 2 obč. zák. promlčet dříve než zajištěná pohledávka, promlčelo se zástavní právo až dne [datum] spolu s promlčením pohledávky z titulu vrácení jistiny půjčky.

83. S ohledem na vše uvedené považoval soud podanou žalobu za důvodnou. Pohledávka z titulu úroků z půjčky není zajištěna zástavním právem, pohledávka z titulu jistiny půjčky je promlčená a promlčené je i zástavní právo tuto pohledávku zajišťující. Z pohledu možnosti domáhat se uspokojení uvedených pohledávek z rozvrhu zpeněžení Nemovitostí v Exekuci se tak jedná o pohledávky, které nejsou po právu. Nejsou-li pohledávky jako celek po právu, mají i nulovou výši, nepatří do žádné skupiny a nemají žádné pořadí. Soud tak podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.

84. Jen pro úplnost pak soud dodává, že žalobu by shledal v celém rozsahu důvodnou i v případě, že by bylo prokázáno, že zástavní právo k Nemovitostem má zajišťovat i pohledávku z titulu úroků ze zápůjčky. Uvedené příslušenství bylo sjednáno až pro dobu od [datum], tj. pro dobu po uznání dluhu dne [datum], a uznání dluhu se tak na ně nevztahuje (ostatně ani ve vlastním uznávacím prohlášení není o úroku ničeho uvedeno). Právo na zaplacení úroku se tak dle § 110 odst. 3 obč. zák. promlčovalo v tříleté promlčecí době. Promlčením práva na splacení jistiny půjčky dne [datum] se pak promlčelo i právo na příslušenství za dobu po tomto promlčení, což ovšem neplatí pro příslušenství narostlé do promlčení jistiny, u kterého je nutno promlčení posoudit samostatně (viz rozsudek NS sp. zn. 32 Odo 466/2004). Poslední úrok, který se nepromlčel s promlčením jistiny, tak byl za den [datum]. V tento den mohla žalovaná vyzvat Povinného k úhradě, dne [datum] se dluh mohl stát dle § 563 obč. zák. splatným a dne [datum] mohla žalovaná uplatnit nárok na zaplacení úroku u soudu. Z uvedeného tak vyplývá, že nejpozději od [datum], resp. od [datum], když dne [datum] byla neděle, jsou všechny pohledávky žalované z titulu úroku ze zápůjčky promlčené (všechny úroky narostlé před [datum] se promlčely ještě dříve), a ke stejnému dni by se promlčelo i zástavní právo, které by pohledávky z titulu úroků zajišťovalo.

85. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů v celkové výši 113 746,08 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 4 bodu 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč (přeplatek ve výši 3 000 Kč bude žalobkyni vrácen), - 6x odměnou právního zástupce za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], sepis doplnění ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu v celkové výši 86 520 Kč (6x 14 420 Kč), když za tarifní hodnotu byla § 8 odst. 1 advokátního tarifu vzata částka v Exekuci rozvrhovaného výtěžku zpeněžení ve výši 1 527 687 Kč (viz např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2015, č. j. 17 Co 21/2015-124), - 6x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 6 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 800 Kč (6x 300 Kč), - náhradou cestovného za cesty vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět ve dnech [datum] a [datum], tj. 4x za 208 km (1 cesta dle www.mapy.cz měří 207,3 km) při kombinované spotřebě 6,1 litrů nafty/100 km, dle § 156 a násl. zákoníku práce a vyhlášky č. 398/2023 Sb. v celkové výši 6 623,28 Kč (4x 1 655,82 Kč), - náhradou za promeškaný čas při cestách vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět ve dnech [datum] a [datum], tj. celkem za 16x hod. (jedna cesta vozidlem trvá dle www.mapy.cz 1 hodinu a 55 minut) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu v celkové výši 1 600 Kč (16x z 100 Kč), - DPH ve výši 21 % z odměny, paušálních náhrad hotových výdajů, základní náhrady u cestovních výdajů a paušálních náhrad za promeškaný čas právního zástupce dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 19 862 Kč.

86. Náklady na další provedený úkon právní služby (sepis vyjádření ze dne [datum]) soud nepovažoval za účelně vynaložené, když v tomto vyjádření nebylo uvedeno ničeho jiného než ve vyjádření ze dne [datum]. Náhradu odměny za zastupování a paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce za tento úkon tak soud žalobkyni nepřiznal.