11 C 85/2018-330

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: Tomáš Kmínek, narozený 17. 1. 1980 bytem U Libeňského pivovaru 2444/6a, 180 00 Praha 8 zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 674 039 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 128 668,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 128 668,80 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 545 370,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 545 370,20 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 41 804 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] původně domáhala po žalovaném zaplacení částky 869 039 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] ve [údaj o čase] hod. řídil v [obec a číslo] po [anonymizována dvě slova] ve směru od [anonymizována dvě slova] osobní vozidlo [značka automobilu], rz [anonymizováno] [číslo]. V blízkosti sloupu VO [číslo] se plně nevěnoval řízení svého vozidla, sehnul se pro spadlý mobilní telefon na zem a přitom došlo k nárazu přední částí vozidla [značka automobilu] do zadní části vpravo zaparkovaného autobusu [značka automobilu], rz [anonymizováno] [číslo], čímž vznikla hmotná škoda na osobním vozidle [značka automobilu] a na autobuse [značka automobilu]. U žalovaného byla provedena dechová zkouška na přístroji [příjmení] [číslo] přičemž první měření č. [rok] bylo s pozitivním výsledkem, kdy naměřená hodnota činila 0,81 promile alkoholu v dechu. Druhé měření č. [rok] bylo opět s pozitivním výsledkem, kdy naměření hodnota činila 0,79 promile alkoholu v dechu. Třetí měření č. [rok] bylo opět pozitivní, kdy naměření hodnota činila 0,77 promile alkoholu v dechu. Žalovaný byl následně převezen do [anonymizována dvě slova] [obec] (PZS), kde se podrobil lékařskému vyšetření spojeného s odběrem krve. Vzhledem k tomu, že vozidlo žalovaného bylo u žalobkyně v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a škoda byla důsledkem jízdy vozidla uvedeného v pojistné smlouvě, uhradila žalobkyně z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinného ručení) z pojistné události [číslo] částku v celkové výši 1 086 299 Kč, která je tvořena částkami: 1) 698 377 Kč za opravu vozidla [značka automobilu], rz [anonymizováno] [číslo] firmy [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], na základě faktury [číslo] vystavené firmou [právnická osoba], 2) 286 296 Kč za ušlý zisk firmy [anonymizováno] [právnická osoba], 3) 96 000 Kč za škodu na vozidle [značka automobilu], rz [anonymizováno] [číslo] firmy [anonymizováno] [právnická osoba], způsobenou znehodnocením vozidla opravou, 4) 5 626 za náklady poškozené firmy [anonymizováno] [právnická osoba], vynaložené na přepravu řidiče poškozeného vozidla. Podle § 10 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, má pojišťovna (žalobkyně) právo na náhradu toho, co vyplatila za pojištěného (žalovaného), pokud pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích, kdy v tomto případě řídil žalovaný vozidlo pod vlivem alkoholu. Žalobkyně proto uplatnila své právo podle tohoto ustanovení ve výši 80 %, což představuje částku 869 039 Kč, a to výzvou ze dne [datum] vůči žalovanému, přičemž mu stanovila lhůtu k plnění nejpozději do dne [datum]. Ten se vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce sdělením ze dne [datum], ve kterém nárok žalobkyně odmítl.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě neuznal žalobou uplatněný nárok, když dále uvedl, že postižní nárok žalobkyně na zaplacení 80% vyplaceného pojistného plnění není primárně dán, protože způsobená skutečná škoda není v příčinné souvislosti s porušením základních povinností řidiče ve smyslu § 10 odst. 1 písm. b) ve spojení s odst. 2 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění k datu nehody (do [datum]), tj. řízení vozidla pod vlivem alkoholu, nýbrž kauzální nexus je dán s porušením jiných povinností řidiče, jak se konečně uvádí ve spisu dopravní police k nehodě pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], resp. též v žalobě samotné, a to konkrétně nevěnování se řízení v důsledku sehnutí se žalovaného pro spadlý mobilní telefon. Dále žalovaný namítl, že skutečná škoda na vozidle nedosahuje výše, k níž žalobkyně došla svým pojistným šetřením, že nájemci poškozeného vozidla neušel zisk, a pokud ano, tak taková skutečnost nebyla žalobkyní prokázána, natož aby dosahoval výše poškozeným uváděné a žalobkyní zlikvidované, a že škoda v podobě znehodnocení vozidla nebyla nájemcem vozidla jakkoliv prokázána, přesto žalobkyní odškodněna, a i pokud by takové škody bylo, tak není dána v žalobkyní uznané výši.

3. Na jednání soudu dne [datum] vznesl žalovaný námitku promlčení všech žalobkyní uplatněných nároků, když k dopravní nehodě došlo dne [datum], přičemž žaloba byla podána dne [datum].

4. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že vyplatila pojistné plnění v celkové výši 1 086 299 Kč následovně: dne [datum] částku 698 377 Kč (oprava vozidla), dne [datum] částku 5 626 Kč (náklady řidiče – taxi, vlak), dne [datum] částku 286 296 Kč (ušlý zisk) a dne [datum] částku 96 000 Kč (znehodnocení vozidla opravou).

5. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila k nároku ušlého zisku a nákladů na dopravu řidiče autobusu tak, že ušlý zisk v částce 286 296 Kč byl vyplacen za dobu, po kterou probíhala oprava poškozeného vozidla (autobusu), tj. za dobu 45 dní. Podle faktury č. [anonymizováno] [číslo] nájemné autobusu za měsíc listopad 2014 dosáhlo částky 14 159,42 EUR. Podle faktury č. [anonymizováno] [číslo] nájemné autobusu za období od [datum] do [datum] dosáhlo částky 9 075 Kč. Ušlý zisk byl vypočítán [anonymizována čtyři slova]. Poškozený autobus byl zcela atypický, neboť byl z části upraven jako luxusní kancelář, kde byla vytvořena zasedací místnost. Nadto se jednalo o zcela nový autobus, který měl do doby dopravní nehody najeto jen pár kilometrů. S ohledem na právě uvedené tak lze uzavřít, že se jednalo o nový, specificky upravený autobus, který byl bez vad, a proto se dalo očekávat, že tento autobus bude i nadále pronajímán. Ušlý zisk je tak zcela evidentní. V důsledku dopravní nehody se stal autobus nepojízdným, také s ohledem na čas dopravní nehody, ke které došlo v nočních hodinách, a s ohledem na následné vyšetřování dopravní nehody policií na místě, byl nucen řidič autobusu využít taxi služeb, aby se dostal k zaparkovanému služebnímu vozidlu. Hromadné dopravy nebylo možno využít, a to právě s ohledem na pozdní noční hodiny. Dne [datum] tak řidič autobusu využil služeb taxi, aby se dostal z [obec] do [obec], za tuto přepravu vynaložil 4 322 Kč, a dále využil služeb taxi v [obec], aby se dostal ke služebnímu vozidlu, přičemž za tuto přepravu uhradil částku 414 Kč. Dne [datum] vynaložil řidič autobusu náklady na jízdné vlakem v částce 452 Kč za účelem vyzvednutí opraveného autobusu ve smluveném autoservisu v [obec]. Dále pak téhož dne vynaložil ještě částku 438 Kč za cestu po [obec] do smluveného autoservisu.

6. Na jednání soudu dne [datum] bylo řízení zastaveno co do částky 195 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 195 000 Kč od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyně vzala v tomto rozsahu žalobu zpět pro zaplacení této částky žalovaným po podání žaloby, přičemž žalovaný plnil částku 180 000 Kč na nárok ceny opravy autobusu a částku 15 000 Kč na nárok znehodnocení autobusu provedenou opravou. Předmětem řízení tak zůstává částka 674 039 Kč s příslušenstvím.

7. Na tomto jednání soudu taktéž žalovaný namítl neplatnost podnájemní smlouvy, uzavřené mezi poškozeným a podnájemcem, ze které mělo poškozenému ujít zisk, a to z důvodu, že poškozený předmětný autobus nevlastnil, autobus byl v leasingovém nájmu, přičemž nájemce (poškozený) neměl souhlas vlastníka [právnická osoba] [anonymizováno], aby mohl dát autobus do podnájmu. Podnájemné dále nebylo sjednáno v obvyklé výši v místě a čase. Žalovaný uzavřel, že podnájemní smlouva byla uzavřena pouze tzv. na oko, aby poškozený mohl požadovat zaplacení ušlého zisku. K nároku nákladů na dopravu řidiče autobusu žalovaný konstatoval, že bylo prokázáno, že vynaložil částku celkem 5 626 Kč za dopravu po nehodě a za dopravu zpět k vyzvednutí poškozeného autobusu, avšak z předložených důkazů nijak neplyne, že tento výdaj byl řidiči vozidla poškozeným proplacen, tzn., že se jedná o náklad vynaložený poškozeným.

8. Na jednání soudu dne [datum] žalovaný k námitce reálného neuzavření podnájemní smlouvy doplnil, že v době účinnosti podnájemní smlouvy podnájemce poškozený autobus neužíval, neboť v tuto dobu užívali autobus zaměstnanci poškozeného ([jméno] [obec] a [jméno] [příjmení]).

9. V podání ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že pan [příjmení] i pan [příjmení] byli zaměstnanci poškozeného. Od počátku uzavření podnájemní smlouvy užívali předmětný autobus právě pan [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení], pak ještě pan [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení]. Vztah z podnájemní smlouvy mezi nájemcem (poškozeným) a podnájemcem ([právnická osoba]) byl dlouhodobý podnájemní vztah, přičemž z důvodu dlouhodobého využití autobusu podnájemce při podpisu podnájemní smlouvy poskytl nájemci zálohu ve výši 185 000 EUR Měsíční nájemné se fakturovalo vždy daňovým dokladem vystaveným k ukončenému měsíci trvání nájmu. Na základě takto vystavených faktur se pak odečítala příslušná částka z poskytnuté zálohy. Tento vztah měl fungovat do doby úplného vyčerpání zálohy nebo ukončení smluvního vztahu a konečného vyúčtování. Z tohoto důvodu pak byly také vystaveny dobropisy oproti fakturám za dobu, kdy byl autobus v opravě. Ušlý zisk tak spočívá v tom, co poškozený nemohl za tuto dobu účtovat a odečíst z poskytnuté zálohy. K nároku nákladů na dopravu řidiče autobusu žalobkyně doplnila, že finanční prostředky vynaložené na úhradu nákladů na dopravu byly samotného řidiče poškozeného autobusu. Řidič pak přinesl zaměstnavateli (poškozenému) jízdenky a zaměstnavatel tyto jízdenky nahradil. Pro prokázání nákladů vynaložených zaměstnancem pak stačí doložení jízdenky, která byla zaměstnanci nahrazena. Požadavek, aby žalobkyně prokazovala proplacení nákladů zaměstnanci ze strany poškozeného v době před 8 lety, považuje žalobkyně za nepřiměřený.

10. V podání ze dne [datum] žalobkyně k nároku ušlého zisku konstatovala, že je naprosto nerozhodné, kdo řídil autobus, zda v něm někoho a případně koho vezl. Autobus nemusel ve výsledku ani nikoho přepravovat. Je pouze a jen na vůli podnájemce, jak bude toto vozidlo užívat, zda sám nebo za pomoci zaměstnanců poškozeného. Jedná se čistě o soukromoprávní vztah a je na vůli podnájemce, jakým způsobem bude vozidlo užívat.

11. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne [datum] ve [údaj o čase] hod. řídil žalobce v [obec a číslo] po [anonymizována dvě slova] ve směru od [anonymizována dvě slova] osobní vozidlo [značka automobilu], rz [anonymizováno] [číslo]. V blízkosti sloupu VO [číslo] se plně nevěnoval řízení svého vozidla sehnul se pro spadlý mobilní telefon na zem a přitom došlo k nárazu přední částí vozidla [značka automobilu] do zadní části vpravo zaparkovaného autobusu [značka automobilu], rz [anonymizováno] [číslo]. Vznikla hmotná škoda na osobním vozidle [značka automobilu] a na autobuse [značka automobilu]. Žádný účastník na místě dopravní nehody neuplatňoval zranění. U žalobce byla provedena dechová zkouška na přístroji [příjmení] [číslo] první měření č. [rok] bylo s pozitivním výsledkem, kdy naměřená hodnota činila 0,81 promile alkoholu v dechu. Druhé měření č. [rok] bylo opět s pozitivním výsledkem, kdy naměření hodnota činila 0,79 promile alkoholu v dechu. Třetí měření č. [rok] bylo opět pozitivní, kdy naměření hodnota činila 0,77 promile alkoholu v dechu. Žalobce byl následně převezen do nemocnice na [obec] (PZS), kde se podrobil lékařskému vyšetření spojeného s odběrem krve. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna (prokázáno Detailem relace o dopravní nehodě [číslo jednací]).

12. Z Úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobce ze dne [datum], evid. číslo [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], soud zjistil, že žalovaný vypověděl, že dne [datum] v době od cca 18:30 hod. do 22:30 hod. byl na soukromé večeři v podniku [příjmení] [jméno], který se nachází na [obec a číslo], v blízkosti [anonymizována dvě slova] [obec], již od ranních hodin dne [datum] měl v blízkosti tohoto podniku zaparkováno své vlastní osobní mot. vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], rz [anonymizováno] [číslo]. Do podniku tedy přišel v uvedenou dobu pěšky. Po dobu pobytu v restauraci večeřel a to v době asi okolo 20:30 hod. K večeři také vypil přibližně 0,5 litru bílého vina. Toto množství vypil od cca 18:30 hod do 22:30 hod. Poté, co konzumací ukončil a zaplatil útratu, se rozhodl, že půjde ke svému vozidlu a pojede domů, do místa svého trvalého bydliště, což je na [obec a číslo]. Do vozidla nastoupil zcela sám, před započetím jízdy se řádně připoutal bezpečnostním pásem a započal jízdu Z blízkosti [anonymizována dvě slova] [obec] jel směrem na ulice [anonymizováno] a z této posléze odbočil vpravo směrem k hotelu [příjmení], s úmyslem v jízdě pokračovat po [anonymizováno] nábřeží na [část obce]. Po celou dobu jízdy nezpůsobil žádnou dopravní nehodu a jízda probíhala v klidu a bez komplikaci. V okamžiku, kdy začal u hotelu [příjmení] odbočovat vpravo směrem k [anonymizováno] nábřeží, tak začal hledat svůj mobilní telefon, čímž na chvíli ztratil kontrolu nad řízením svého vozidla, V tento moment mohl jet rychlostí asi okolo 50 – 55 km/h. V momentě, kdy ztratil kontrolu nad řízením svého vozidle, tak vzápětí přišel velice silný čelní náraz. Vůbec nevěděl, co bylo příčinou tohoto nárazu, jak posléze zjistil, při ztrátě kontroly nad řízením v uvedené rychlosti, bez toho, že by brzdil, čelně narazil do levé zadní části zaparkovaného autobusu na [anonymizováno] nábřeží, konkrétně v blízkosti čerpací stanice [anonymizováno] pod hotelem [příjmení]. Po tomto nárazu došlo ve vozidle žalobce k aktivaci obou čelních airbagů a díky této aktivaci si způsobil lehké povrchové odřeniny na hřbetu pravé horní končetiny a také utrpěl nějaké naraženiny. Ovšem v souvislosti se zraněním na místě a ani v současnosti nežádal žádné lékařské ošetření. Poté, co odezněl prvotní šok z nárazu, z vozidla vystoupil a v tento okamžik již k němu směřoval nějaký člověk, jak později zjistil, jednalo se o řidiče zaparkovaného autobusu, do kterého narazil. Tento řidič se ptal, zda není zraněn a poté, co sdělil, že lékařské ošetření není u něj třeba, muž přivolal policii, která na místo přijela vzápětí. Hlídkou policie byl poté vyzván k předložení dokladů potřebných pro provoz a řízení motorových vozidel a také byl vyzván k provedení dechové zkoušky na přístroji [příjmení]. První měření bylo s pozitivním výsledkem, což hlídce policie vysvětlil tím, že se ke konzumaci alkoholu před jízdou přiznal. Následně se dobrovolně podrobil ještě dvěma dechovým zkouškám a i tyto byly s pozitivním výsledkem. Na místě mu byl na základě pozitivních výsledků dechových zkoušek zadržen řidičský průkaz. Poté se v [nemocnice] dobrovolně podrobil lékařskému vyšetřeni, při kterém mu byl odebrán vzorek krve a s hlídkou PČR dobrovolně odjel na zdejší součást, aby v celé věci podal potřebné vysvětlení. Před započetím jízdy byl žalobce možná trochu unaven z práce, takže nemůže říct, zda na sobě přímo vliv alkoholu pociťoval. Je zcela zdráv, žádné léky neužívá a neléčí se s žádnými zdravotními obtížemi. Měří [anonymizováno] cm a váží cca [hmotnost].

13. Škodící vozidlo bylo v době škodní události pojištěno u žalované z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Poškozený autobus byl v době dopravní nehody ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], příjemcem leasingu byla [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] (dále taktéž„ poškozený“) (prokázáno kupní smlouvou [číslo] uzavřenou dne [datum]), přičemž byl v užívání [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], na základě podnájemní smlouvy, uzavřené mezi poškozeným jako nájemcem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako podnájemcem (prokázáno oběma stranami podepsanou, nedatovanou podnájemní smlouvou). Z předmětné podnájemní smlouvy soud dále zjistil, že nájemce prohlásil, že je na základě souhlasudohody s leasingovou společností oprávněn dát vozidlo do podnájmu dle této smlouvy (čl. 2); podnájemce je oprávněn užívat předmět podnájmu tak, že bude vozidlo užívat zejména pro přepravu svých zaměstnanců, zaměstnanců osob, které jsou členy skupiny [anonymizováno] (osoby ovládané podnájemcem, osoby ovládané stejnou osobou jako podnájemcem nebo osoby jednající s podnájemcem ve shodě ve smyslu zákona o obchodních korporacích), jiných pracovníků, smluvních partnerů, pracovníků smluvních partnerů (např. agenturních zaměstnanců), rodinných příslušníků osob výše uvedených apod. (čl. 4); měsíční nájemné bylo sjednáno v částce 11 702 EUR a 15 000 CZK (čl. 5); podnájemce poskytne z důvodu dlouhodobého využití autobusu zálohu v částce 185 000 EUR, a to neprodleně po podpisu této smlouvy na základě zálohové faktury vystavené nájemcem. Splatnost zálohové faktury bude pět dní. Záloha bude postupně zúčtována proti nájemnému, nejpozději však do 5 let od začátku pronájmu (čl. 5); měsíční nájemné bude fakturováno daňovým dokladem vystaveným k ukončenému měsíci trvání nájmu. Měsíční nájemné bude navýšeno o DPH, pokud pro to budou splněny zákonné podmínky podle právních předpisů ČR (čl. 5); podnájem se sjednává na dobu od [datum] na dobu neurčitou (čl. 6).

14. Dne [datum] byla na účet poškozeného [číslo], vedený u společnosti [právnická osoba], připsána částka 185 000 EUR (prokázáno mimořádným výpisem z předmětného účtu za období od [datum] do [datum]).

15. Za účelem hrazení měsíčního nájemného z výše uvedené podnájemní smlouvy byly nájemcem vystavovány faktury na částku 11 702 EUR bez DPHana částku 15 000 Kč bez DPH, a to minimálně za období 6-12 2014, přičemž pro platbu faktur na částku v Eurech byl určen bankovní účet poškozeného [číslo], a pro platbu faktur na částku v Kč byl určen bankovní účet poškozeného [číslo] (prokázáno fakturami vystavenými poškozeným, a to č. [anonymizováno 14 slov]).

16. Z výpisů účtu poškozeného vedeného u společnosti [právnická osoba], [číslo] soud zjistil, že na fakturu č. [anonymizováno] (nájemné 6 2014 v částce 15 000 Kč bez DPH) podnájemce poškozenému uhradil částku 11 600 Kč; na fakturu č. [anonymizováno] (nájemné 7 2014 v částce 15 000 Kč bez DPH) podnájemce poškozenému uhradil částku 9 727,80 Kč; na fakturu č. [anonymizováno] (nájemné 8 2014 v částce 15 000 Kč bez DPH, 18 150 vč. DPH) podnájemce poškozenému uhradil částku 18 150 Kč; na fakturu č. [anonymizováno] (nájemné 9 2014 v částce 15 000 Kč bez DPH, 18 150 vč. DPH) podnájemce poškozenému uhradil částku 18 150 Kč; na fakturu č. [anonymizováno] (nájemné 10 2014 v částce 15 000 Kč bez DPH, 18 150 vč. DPH) podnájemce poškozenému uhradil částku 18 150 Kč; na fakturu č. [anonymizováno] (nájemné 11 2014 v částce 15 000 Kč bez DPH, 18 150 vč. DPH) podnájemce poškozenému uhradil částku 18 150 Kč).

17. Z opravného daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo] vystaveného poškozeným podnájemci dne [datum] soud zjistil, že tímto bylo podnájemci dobropisováno nájemné k faktuře č. [anonymizováno] (nájemné 11 2014 - autobus nepojízdný) v částce 18 150 Kč vč. DPH. Z opravného daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo] vystaveného poškozeným podnájemci dne [datum] soud zjistil, že tímto bylo podnájemci dobropisováno nájemné k faktuře č. [anonymizováno] (nájemné 11 2014 - autobus nepojízdný) v částce 11 702 EUR bez DPH, při odpočtu zálohy v částce 11 080 EUR vč. DPH. Z opravného daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo] vystaveného poškozeným podnájemci dne [datum] soud zjistil, že tímto bylo podnájemci dobropisováno nájemné k faktuře č. [anonymizováno] (nájemné autobusu 1. 12. – [datum]) v částce 7 500 Kč bez DPH. Z opravného daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo] vystaveného poškozeným podnájemci dne [datum] soud zjistil, že tímto bylo podnájemci dobropisováno nájemné k faktuře č. [anonymizováno] (nájemné autobusu 1. 12. – [datum] v částce 5 851 EUR bez DPH.

18. Z Potvrzení, z jakého důvodu nebylo možné zapůjčit jiný autobus ze dne [datum], má soud za zjištěné, že tímto poškozený prohlásil, že nemohl podnájemci zapůjčit jiný autobus, protože jiný autobus nevlastní. Jedná se o speciální autobus – kancelář.

19. Rozsah poškození autobusu je obsahem Zápisu o poškození motorového vozidla ze dne [datum]. Poškozený uhradil za opravu poškozeného autobusu částku 698 376,19 Kč bez DPH (prokázáno fakturou [číslo] vystavenou společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum]).

20. V den dopravní nehody řídil vozidlo zaměstnanec poškozeného pan [jméno] [příjmení], resp. pan [jméno] [příjmení] (prokázáno záznamem o použití autobusu za období od [datum] do [datum]). Řidič [jméno] [příjmení] použil po dopravní nehodě k přepravě své osoby z místa nehody do místa k zaparkovanému služebnímu automobilu ([obec] – [obec]) taxi službu v částce 4 322 Kč a v částce 414 Kč (prokázáno pokladními doklady) a dále využil dne [datum] k vyzvednutí opraveného autobusu ze servisu ([obec] – [obec]) vlak v ceně jízdenky v částce 452 Kč (prokázáno jízdenkou) a taxislužbu v částce 438 Kč (prokázáno pokladním dokladem). Vynaložení těchto nákladů na dopravu [jméno] [příjmení] potvrdila taktéž paní [jméno] [celé jméno znalkyně], asistentka společnosti poškozeného dne [datum] (prokázáno listinou nazvanou Náklady na dopravu).

21. Z Likvidační zprávy [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] pro výpočet náhrady ušlého zisku po dobu opravy poškozeného autobusu [jméno] [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že oprava trvala 45 dní. Prokázané příjmy z dobropisů činily za listopad (269 294,61 Kč) a prosinec do 1512 (169 111,25 Kč), tedy celkem nezískala společnost 438 405,86 Kč. Od těchto byly odečteny pevné náklady, kdy doloženy doklady od 16 do 3110 2014, tj. celkem 153 kalendářních dní (dále jen„ KD“). V těchto dnech autobus najel celkem 20.074 km, avšak pouze za 107 KD, tedy průměr na den činí 188 km. Nepojízdnost vozidla po dobu opravy prokázáno fakturou a činí 45 KD x 188 km = celkem 8 460 km x 17,98 Kč = 152 110 Kč 438 406 Kč – 152 110 Kč = 286 296 Kč.

22. Dne [datum] udělila [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], souhlas s uvolněním výplaty pojistného plnění ve prospěch poškozeného z pojistné události [číslo] ze dne [datum], týkající se předmětu leasingu [anonymizována dvě slova] z leasingové smlouvy [číslo] (prokázáno Udělením souhlasu s uvolněním výplaty pojistného plnění).

23. Žalobkyně uhradila poškozenému pojistné plnění z nároku opravy vozidla dne [datum] v částce 698 377 Kč, z nároku znehodnocení vozidla dne [datum] v částce 96 000 Kč, z nároku ušlého zisku dne [datum] v částce 286 296 Kč a z nároku nákladů řidiče autobusu dne [datum] v částce 5 626 Kč (prokázáno výpisy z účtu žalobkyně).

24. Mezi účastníky v době před podáním žaloby probíhala komunikace, kdy mj. žalobkyně dne [datum] žalovanému sdělila, že je otázkou pro případného znalce, aby stanovil, zda mohl řidič střetu zabránit či nikoli a nakolik se alkohol na vzniku dopravní nehody podílel. Právní zástupce žalovaného reagoval dopisem ze dne [datum], ve kterém uvedl, že vzhledem k určité pravděpodobné míře ovlivnění alkoholem, ač se strany rozcházejí ve vymezení % podílu na dopravní nehodě, je žalovaný připraven respektovat postižní právo pojišťovny a domnívá se, že jsou schopni bez soudu a znaleckých posudků určit míru náhrady škody dohodou. Požádal o možnost osobního nahlédnutí do spisu, který bude obsahovat veškeré podklady pro vyplacení pojistného plnění a navrhl společné setkání navazující na prostudování spisu za účelem nalezení výše částky, kterou je klient povinen pojišťovně nahradit.

25. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] ze dne [datum], [číslo] ve spojení s jejím výslechem soud zjistil, že z dokumentace a sdělení posuzovaného vyplývá, že vypil 0,5 - 0,61 bílého vína a jeho konzumaci ukončil v 22:30 hodin. 1 dcl bílého vína o koncentraci 12 objemových procent alkoholu obsahuje přibližně 9,5 g 100% alkoholu. Maximální koncentrace alkoholu v krvi žalovaného činila 0,81 g (promile). Výpočet je orientační, protože je známo jen přibližné množství a koncentrace posuzovaným vypitého alkoholu. Požité jídlo v 20:30 hodin nemělo s největší pravděpodobností zásadní dopad na celkovou koncentraci alkoholu v krvi posuzovaného v předmětnou dobu, k vrcholu křivky resorpce dochází za 60 - 120 hodin po jídle v závislosti na obsahu tuků a proteinů. Při předpokládané konstantní eliminaci 0,13 g alkoholu z krve za hodinu a době nehody 23:00 hodin, tedy 30 minut po ukončeném požívání alkoholu, je možno dovodit u žalovaného koncentraci alkoholu v krvi v rozmezí 0,6 - 0,74 g. Posuzovaný nedosáhl koncentrace alkoholu v krvi 1,0 g (promile), která by odpovídala dolní hranici pro diagnózu prosté opilosti mírného stupně. Nebyly u něho zjištěny změny v toleranci alkoholu, nejedná se o osobu na alkoholu závislou. Nic také nesvědčí pro přítomnost patické opilosti. Lze hovořit o lehké podnapilosti, která se projevuje minimálním nebo lehkým ovlivněním alkoholem, jedná se o stav, kdy člověk není úplně střízlivý, ale není zjevně opilý. Nemá poruchy koordinace, je lehce odbržděný, uvolněný, hovorný, snižuje se schopnost reagovat na proměnlivost situace. Z medicínského hlediska je ovlivnění psychických funkcí nepochybné. Zhoršení schopnosti řídit motorové vozidlo při hladinách alkoholu v krvi, kterých, s největší pravděpodobností posuzovaný dosáhl, lze považovat za prokázané. Projevila se zvýšená sebedůvěra, přecenění svých schopností, podcenění rizika řízení pod vlivem alkoholu i rizika manipulace s mobilním telefonem za jízdy, byla narušená koncentrace posuzovaného. Žalovaný má zkušenost s předchozím požíváním alkoholu, jeho vliv na své jednání mohl a měl předpokládat. Schopnost vyhodnocovat rizika a předvídat následky svého jednání byla v předmětné době vlivem alkoholu snížená, toto snížení bylo spíše mírné, v žádném případě nebyla tato schopnost vymizelá. Vlivem alkoholu byla schopnost posuzovaného řídit motorové vozidlo v silničním provozu snížená, nikoliv zcela vyloučená. Chování posuzovaného bylo v souladu s předpokládaným stupněm ovlivnění alkoholem. Jeho rozpoznávací i ovládací schopnosti byly alkoholem ovlivněny, jednalo se o jejich nížení, které však bylo pouze mírné, nevýznamné. V žádném případě nedošlo k jejich podstatnému snížení či vymizení. Výše uvedené hodnoty alkoholu v krvi žalovaného měly vliv na rychlosti žalobce mezi rozhodnutím se k určité reakci a jejím provedením, toto vědomé rozhodování mohlo být mírně zpomalené v důsledku ovlivnění alkoholem. Vliv přítomnosti alkoholu v krvi žalovaného na samotnou rychlost provedení určitého úkonu, je obtížně stanovitelná, neboť na rychlost provedení určitého úkonu působí více vlivů. Takovéto mírné ovlivnění alkoholem způsobuje bezstarostnost, když myšlení nemusí být tak promyšlené a může být i naopak rychlejší. U žalovaného se jednalo o podnapilost. Vliv alkoholu v krvi žalovaného na rozpoznávací a ovládací schopnosti žalovaného byl po polovinou, tj. pod 50 %.

26. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum], [číslo], soud zjistil, že obvyklá cena opravy autobusu [anonymizována dvě slova], rz [anonymizováno] [číslo], k jehož poškození došlo při dopravní nehodě dne [datum], činí částku 696 800 Kč bez DPH. Tržní znehodnocení autobusu provedenou opravou činí částku 95 800 Kč bez DPH.

27. Ostatní návrhy na doplnění dokazování soud pro nadbytečnost zamítl.

28. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

29. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZoP“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).

30. Podle § 3 odst. 1 ZoP, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

31. Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZoP, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému též způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.

32. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla.

33. Podle § 2951 odst. 1 o.z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

34. Podle § 2952 o.z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

35. Podle § 10 odst. 1 písm. b) ZoP, ve znění platném do 31. 12. 2014, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit.

36. Podle § 10 odst. 2 písm. b) ZoP, ve znění platném do 31. 12. 2014, porušením základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

37. Nejprve se soud zabýval námitkou promlčení žalobou uplatněných nároků. Žalovaný odvíjí počátek běhu promlčecí lhůty od data dopravní nehody. Takto však činit nelze. Právo pojišťovny na tzv. postih (regres) vůči pojištěnému (či osobě bez pojištění odpovědnosti) na náhradu částek, které zaplatila poškozenému z titulu zákonného pojištění odpovědnosti, není nárokem na náhradu škody; proto jeho vznik nelze odvozovat od škodní události, nýbrž až od okamžiku, kdy bylo poškozenému poskytnuto plnění, a od následujícího dne poté lze odvíjet rovněž běh obecné tříleté promlčecí doby (§ 629 odst. 1 o.z.) pro uplatnění postižního práva pojišťovny vůči pojištěnému (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp.zn. 25 Cdo 4183/2008, přičemž s ohledem na neměnnost povahy regresního nároku pojišťovny se závěry tohoto rozsudku uplatní i za účinnosti o.z.). S ohledem na skutečnost, že„ nejstarší“ pojistné plnění bylo žalobkyní poskytnuto poškozenému dne 8. 1. 2015, a žaloba byla doručena soudu dne 8. 1 2018 (tedy posledního dne tříleté promlčecí lhůty), není námitka promlčení žádného ze čtyř žalobou uplatněných nároků důvodná.

38. Následně se tedy soud zabýval žalobou po věcné stránce. Nejprve bylo třeba se vypořádat s otázkou stanovení míry příčinné souvislosti vlivu alkoholu na vzniku dopravní nehody dne [datum], resp. na vzniku škody, tedy se základem všech jednotlivých nároků. V řízení bylo mezi účastníky nesporné, že ke střetu škodícího vozidla s poškozeným zaparkovaným autobusem došlo po té, co se žalovaný sehnul při řízení vozidla pro mobil, který nemohl najít. V řízení bylo taktéž nesporné, že žalovaný před započetím jízdy požil alkohol, přičemž po nehodě mu bylo Policií ČR postupně naměřeno 0,81 promile, resp. 0,79 promile, resp. 0,77 promile alkoholu v dechu. Znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně] ze dne [datum], [číslo] ve spojení s výslechem znalkyně, pak má soud za prokázané, že naměřené hodnoty alkoholu v dechu, resp. k tomu stanovené přepočtením hodnoty alkoholu v krvi žalovaného, znamenají, že schopnost vyhodnocovat rizika a předvídat následky svého jednání byla v předmětné době vlivem alkoholu snížená, toto snížení bylo spíše mírné, v žádném případě nebyla tato schopnost vymizelá. Vlivem alkoholu byla schopnost posuzovaného řídit motorové vozidlo v silničním provozu snížená. Vliv alkoholu v krvi žalovaného na rozpoznávací a ovládací schopnosti byl dán, ale pod 50 %. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] tedy dospěla k závěru, že míra ovlivnění vyhodnocovat rizika a předvídat následky svého jednání v důsledku ovlivnění alkoholem, byla snížená, snížení bylo mírné, a to zcela rozhodně pod polovinou (50 %). Soud proto dospěl k závěru, že míra příčinné souvislosti vlivu alkoholu v organismu žalovaného na vznik dopravní nehody, resp. vznik škody, činí 30 %.

39. Následně se soud zabýval důvodností a výší jednotlivých uplatněných nároků.

40. Nárok v podobě ceny opravy poškozeného autobusu shledal soud z větší části důvodným. Obvyklá cena opravy vozidla je skutkovou otázkou odbornou, tzn., že ji může zodpovědět pouze znalec. Takto učinil znalec [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku ze dne [datum], [číslo], když konstatoval, že obvyklá cena opravy autobusu [anonymizována dvě slova], rz [anonymizováno] [číslo], k jehož poškození došlo při dopravní nehodě dne [datum], činí částku 696 800 Kč bez DPH. Proti tomuto závěru neměli účastníci žádných námitek. 30 % z této částky pak představuje částku 209 040 Kč. Jelikož žalovaný po podání žaloby žalobkyni na tento nárok zaplatil částku 180 000 Kč, činí oprávněný regresní nárok částku 29 040 Kč (209 040 Kč – 180 000 Kč).

41. Nárok v podobě znehodnocení autobusu provedenou opravou shledal soud z větší části důvodným. Taktéž se jednalo o odbornou skutkovou otázku, která byla zodpovězena ve znaleckém posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum], [číslo], když ten stanovil tržní znehodnocení autobusu po provedené opravě v částce 95 800 Kč bez DPH. Proti tomuto závěru neměli účastníci žádných námitek. 30 % z této částky pak představuje částku 28 740 Kč. Jelikož žalovaný po podání žaloby žalobkyni na tento nárok zaplatil částku 15 000 Kč, činí oprávněný regresní nárok částku 13 740 Kč (28 740 Kč – 15 000 Kč).

42. Nárok v podobě ušlého zisku shledal soud důvodným. Ušlý zisk je definován jako ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události. Škoda v podobě ušlého zisku musí být vymezena nejen výší, nýbrž (v případech, kdy nejde o jednorázově ušlý zisk) i obdobím, za které vznikla. Pro výši ušlého zisku je určující, jakému majetkovému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce. Přitom je nutné vycházet z částky, kterou by poškozený získal za obvyklých podmínek s přihlédnutím k nákladům potřebným k dosažení tohoto zisku. Rozhodující je to, o jaký reálně dosažitelný (nikoli hypotetický) prospěch poškozený přišel. Přitom musí být dána taková skladba okolností (pravidelný běh věcí) svědčící o tom, že jednání vedoucí k zisku se již začalo nebo alespoň nepochybně mělo začít naplňovat, a že – nebýt škodlivého zásahu – výsledek by se dostavil. Nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, neboť musí být najisto postaveno – a v tomto směru je důkazní břemeno na poškozeném – že nebýt protiprávního jednání škůdce (či škodní události u objektivní odpovědnosti) by se majetkový stav poškozeného zvýšil. Ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložený již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo. Důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že při pravidelném běhu okolností by získal určitý prospěch, tíží žalobce, který je povinen nepochybně prokázat splnění všech podmínek odpovědnosti za škodu; neunesl-li břemeno v tomto směru, nemůže být ve sporu úspěšný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2021, sp.zn. 27 Cdo 149/2019). Soud musí nabýt vnitřního přesvědčení odpovídajícího praktické jistotě, že nebýt protiprávního jednání škůdce, žalobce by s ohledem na pravidelný běh věcí získal majetkový prospěch. Soudy však musí mít při tom na paměti, že jde o prokazování něčeho, co se ve skutečnosti nestalo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2021, sp.zn. 30 Cdo 2979/2020).

43. V posuzované věci bylo k předmětnému nároku v řízení prokázáno, že poškozený autobus byl v užívání [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], na základě podnájemní smlouvy, uzavřené mezi poškozeným jako nájemcem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako podnájemcem, a to od [datum], přičemž nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Z důvodu poškození autobusu při předmětné dopravní nehodě nebylo možno autobus užívat po dobu jeho opravy, tj. do [datum] včetně, přičemž poškozený nedisponoval z důvodu specifičnosti autobusu jiným autobusem, který by mohla [právnická osoba] [anonymizováno] užívat. Poškozenému tak ušlo nájemné za dobu opravy autobusu, které bylo v důsledku předchozí složené zálohy podnájemcem vráceno dobropisováním, a to opravnými daňovými doklady č. [anonymizováno] [číslo], č. [anonymizováno] [číslo], č. [anonymizováno] [číslo] a č. [anonymizováno] [číslo] v celkové částce 438 405,86 Kč, která odpovídala součtu sjednaného nájemného za dobu opravy po odpočtu složené zálohy. Jelikož dle podnájemní smlouvy byl povinen hradit náklady na provoz autobusu podnájemce, je potřeba od této částky ještě odečíst právě tyto náklady na provoz, tzv. pevné náklady za období opravy autobusu, tj. za 45 dnů. Tyto byly odvozeny z přepočtu najetých kilometrů za období nájmu do dne dopravní nehody (za 107 dnů najeto 20.074 km) na období opravy, tj. 45 dnů x 188 km, což činí 8.460 km, a vynásobené sazbou nákladů na 1 km v částce 17,98 Kč, pročež činí částku 152 110 Kč, přičemž k této výši pevných nákladů nevznesl žádný z účastníků námitek. Výše ušlého zisku tak činí rozdíl mezi sjednanou výší nájemného z podnájemní smlouvy a výší pevných nákladů na provoz autobusu za dobu, kdy autobus nemohl být po dobu jeho opravy užíván, tj. částku 286 296 Kč (438 406 Kč – 152 110 Kč). 30 % z této částky pak představuje částku 85 888,80 Kč, což představuje oprávněný regresní nárok žalobkyně.

44. Názor žalovaného, že podnájemní smlouva je neplatná pro neexistenci souhlasu leasingového nájemce s podnájmem předmětu leasingu, soud nesdílí. Přímo v předmětné podnájemní smlouvě v čl. 2 se nachází prohlášení nájemce (poškozeného), že je na základě souhlasudohody s leasingovou společností oprávněn dát vozidlo do podnájmu dle této smlouvy. I kdyby tak tomu nebylo, shodně se žalobkyní, soud konstatuje, že by se v takovém případě jednalo o relativní neplatnost podnájemní smlouvy, přičemž žalovaný není osobou oprávněnou tuto námitku relativní neplatnosti vznést.

45. Tvrzení žalovaného, že podnájemní smlouva byla uzavřena pouze„ na oko“, nebylo prokázáno. Ačkoliv podnájemní smlouva není datována, na její platnosti a účinnosti to nic nemění. Podnájemní smlouva byla oběma stranami podepsána a vyjadřuje tak vůli stran být jí vázán. Způsob, jakým byl předmět podnájemní smlouvy užíván podnájemcem, byl zcela na jeho vůli, a proto skutečnost, že v době nehody (popř. i jindy) řídili autobus zaměstnanci poškozeného, nevypovídá ničeho o vážnosti vůle stran být podnájemní smlouvou vázán. Sjednané nájemné a způsob jeho hrazení ze strany podnájemce, byl dodržen, když sjednaná záloha na nájemné byla před podpisem podnájemní smlouvy na účet poškozeného uhrazena. Skutečnost, z jakého účtu k tomu došlo, je irelevantní. Stejně je irelevantní i okamžik složení zálohy ve vztahu k počátku podnájmu (námitka žalovaného, že ke složení zálohy došlo dne [datum], ačkoliv podnájem byl sjednán až od [datum]), když v podnájemní smlouvě byl okamžik složení zálohy vázán na okamžik podpisu smlouvy, nikoliv na počátek podnájmu. Výše fakturovaného měsíčního nájemného pak plně korespondovala s výší sjednanou v podnájemní smlouvě.

46. Nárok v podobě nákladů řidiče autobusu na dopravu z místa nehody a zpět k vyzvednutí autobusu z opravy soud neshledal důvodným. V řízení bylo prokázáno, že řidič [příjmení] předmětné náklady v tvrzené výši na dopravu skutečně vynaložil. Soud tyto náklady shledal taktéž účelně vynaloženými. Žalobkyně však i po poskytnutém poučení neprokázala, že by poškozený tyto náklady, které vynaložil sám řidič [příjmení], tj. zaměstnanec poškozeného, následně řidiči [příjmení] proplatil, tedy že vznikla škoda poškozenému.

47. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobkyni přísluší z daného regresního nároku částka v celkové výši 128 668,80 Kč (29 040 Kč + 13 740 Kč + 85 888 80 Kč) (výrok I.). Co do rozdílu mezi předmětem řízení po částečném zastavení řízení a výrokem I. žalobkyni přiznanou částkou, tj. co do částky 545 370,20 Kč (674 039 Kč – 128 668,80 Kč) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o.z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení.

48. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměrného úspěchu ve věci ve spojení s § 146 odst. 2 podle zavinění na částečném zastavení řízení, kdy žalobkyně byla úspěšná co do částky 323 668,80 Kč (128 668,80 Kč + 195 000 Kč) a neúspěšná co do částky 545 370,20 Kč z celkového původního předmětu řízení 869 039 Kč. Žalovaný byl tedy úspěšný v 63 % a neúspěšný v 37 %, pročež mu náleží 26 % (63 % - 37 %) na celkových vynaložených nákladech řízení. Proto mu soud přiznal náhradu nákladu řízení. Ta se sestává z odměny za 11 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, podání ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku MUDr. [celé jméno znalkyně], podání ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) 1 úkon za 11 780 Kč, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 11 úkonů právní služby ve výši celkem 3 300 Kč a dále z 21% DPH v částce 27 904,80 Kč, celkem tedy 160 784,80 Kč; 26 % pak činí částku 41 804 Kč.

49. Obsah výroku IV. a V. je opodstatněn § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Konkrétní částka bude podle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.

Poučení