11 C 86/2019 - 378

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] [Adresa zainteresované osoby 3/1] zastoupený zmocněncem [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] insolvenční správce dlužníka [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] za účasti vedlejšího účastníka řízení na straně žalobce [tituly před jménem]. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu a žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1. [právnická osoba]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] [Adresa zainteresované osoby 3/1] 2. [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] insolvenční správce dlužníka [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] o žalobě na určení takto:

Výrok

I. Žaloba ze dne [datum] o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu se zamítá.

II. Žaloba ze dne [datum] na určení dispozičního oprávnění se zamítá.

III. Žalobce [právnická osoba] a vedlejší účastník řízení na straně žalobce, [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 2/0], jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovanému [Jméno zainteresované společnosti 1/0] náklady řízení ve výši 17.053,90 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně [Jméno zainteresované osoby 0/0] je povinna nahradit žalovanému Hlista & Pril, v.o.s. náklady řízení ve výši 900,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Mezi žalobkyní [Jméno zainteresované osoby 3/0] a žalovanou [právnická osoba] nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně, [právnická osoba] domáhala proti žalované, [Jméno zainteresované společnosti 1/0], přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu, kdy uvedla, že žalobkyně užívala nebytové prostory určené k podnikání na adrese [adresa] s tím, že jí byla doručena výpověď z nájmu ze dne [datum]. Žalobkyně namítá, že tato výpověď smlouvy o nájmu nemovitosti ze dne [datum] byla podána žalovaným, který není podle názoru žalobce insolvenčním správcem zvoleným v souladu se zákonem, dále že insolvenční správce, [tituly před jménem] [jméno FO], který dal souhlas s výpovědí, není insolvenčním správcem zvoleným v souladu se zákonem, rovněž souhlas s výpovědi podnájemní smlouvy byl dán zástupcem věřitelů, [jméno FO], který neprokázal oprávnění jednat za společnost [právnická osoba], souhlas s výpovědí nájemní smlouvy byl dán zástupcem věřitelů společnosti [právnická osoba], za kterou jedná jednatel, [jméno FO], společnost přitom není v postavení věřitele vůči dlužníku, [jméno FO], jak vyplývá z pravomocného usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Žalovaný nebyl oprávněn učinit tento úkon ani podle § 225 odst. 4 insolvenčního zákona. Žalovaný není oprávněn nakládat s nemovitým majetkem dotčeným výpovědí, neboť tento nemovitý majetek byl jako první sepsán do majetkové podstaty dlužníka, [Jméno zainteresované osoby 0/0], v rámci insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Řízení je spojeno s žalobou ze dne [datum], která je označena jako žaloba o hlavní intervenci podle § 91 občanského soudního řádu a kterou se žalobkyně, [Jméno zainteresované osoby 0/0], domáhá po žalovaných, [právnická osoba] a [Jméno zainteresované společnosti 1/0], rozsudku ve znění: Prioritní dispoziční oprávnění domáhat se soudního přezkumu výpovědi nájemní smlouvy ze dne [datum] učiněné žalovaným č. 2) a doručené žalované č. 1) náleží žalobkyni.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], byly obě věci spojeny ke společnému řízení. Dne [datum] byla zdejšímu soudu doručena žaloba, nazvaná Žaloba o hlavní intervenci, jejímž obsahem je zopakování námitek již vznesených v tomto a souvisejících řízeních. Soud toto podání vyhodnotil dle jejich obsahu a dospěl k závěru, že se o žalobu o hlavní intervenci podle § 91a o.s.ř. nejedná, nýbrž v případech jde o určovací žalobu podle § 80 o.s.ř., neboť se jí žalobce domáhá určení, a to proti žalované, tam označené jako žalovaná 2), že právo požadovat vyklizení předmětných nebytových prostor, a tedy i dispoziční oprávnění k jí označené nemovitosti náleží pouze tamním žalobcům (viz níže). Obdobně, tedy jako určovací žalobu, posoudil obdobné podání učiněné [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] Městský soud v [název soudu] v usnesení ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], či v usnesení ze dne [datum], č.j. [číslo jednací].

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala zamítnutí. Žalovaná [Jméno zainteresované společnosti 1/0] k žalobě na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu uvedla, že tato byla učiněna podle § 256 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, žalobkyni nesvědčí aktivní procesní legitimace. Výpověď byla doručena dne [datum], lhůta pro podání žaloby uplynula dne [datum], nadto by žaloba musela být podána u insolvenčního soudu. Výpověď byla přitom podána z opatrnosti, když žalovaná odkazuje na závěr o absolutní neplatnosti nájemní smlouvy ze dne [datum].

4. V podání doručenému soudu dne [datum] učinila [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 2/0] vstup do řízení jako vedlejší účastník řízení na straně žalobce pokud jde o žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi.

5. Soud uvádí, že pro přehlednost nerekapituloval jednotlivé všechna podání, která byla v průběhu řízení učiněna, a nerekapituloval ani podání vedlejších účastníků na straně žalované. S námitkami, které byly v těchto podáním obsaženy a které byly relevantní pro právní posouzení věci se soud vypořádal, jak bude posléze v rozsudku uvedeno.

6. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání dne [datum] podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti [Jméno zainteresované osoby 0/0], dále společnosti [právnická osoba], a vedlejší účastnice [Jméno zainteresované osoby 2/0], kteří se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavili, když ohledně vedlejšího účastníka byla zjištěno, že [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 2/0] je dcerou [Jméno zainteresované osoby 0/0], uvádí stejnou adresu bydliště a datum jednání jí tedy muselo být dobře známo s ohledem na skutečnost, že sama učinila oznámení o vstupu do tohoto řízení. Z tohoto důvodu mohl soud ve věci jednat, aniž by shora označení podání měla na toto řízení jakýkoli procesní dopad.

7. Z provedeného dokazování soud učinil tato další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovém stavu.

8. Ze smlouvy o nájmu nemovitosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno FO], [Jméno zainteresované osoby 3/0] jako pronajímateli a [právnická osoba] jako nájemcem ohledně nemovitosti – budovy č.p. [číslo] ve [adresa].

9. Ze soupisu majetkové podstaty k osobě [Jméno zainteresované osoby 1/0] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v soupisu sepsána nemovitost v k.ú. [název], pozemek p.č. [číslo], zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [číslo], jiná stavba, dále pozemek p.č. [číslo], ostatní plocha v K.Ú. [název] konkrétně zapsané na LV č. [hodnota] K.Ú. [název], kat. pracoviště [adresa].

10. Ze soupisu majetkové podstaty k osobě [Jméno zainteresované osoby 0/0] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v soupisu majetkové podstaty sepsán pozemek p.č. [číslo] v obci [adresa], K.Ú. [název] a pozemek p.č. [číslo], zastavěná plocha nádvoří, obec [adresa], K.Ú. [název], jehož součástí je stavba, budova č.p. [číslo], jiná stavba.

11. Z usnesení KS v [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] zjištěno, že ve věci dlužnice [Jméno zainteresované osoby 0/0] insolvenční soud potvrdil rozhodnutí chůze věřitelů o odvolání insolvenčního správce [tituly před jménem] [jméno FO] a novým správcem jmenuje [tituly před jménem] [jméno FO].

12. Z usnesení KS v [název soudu] ze dne [datum] ve věci dlužnice [Jméno zainteresované osoby 0/0] bylo zjištěno, že byl zjištěn úpadek dlužnice [Jméno zainteresované osoby 0/0] a na majetek dlužnice prohlášen konkurz.

13. Z usnesení KS v [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že byl zjištěn úpadek dlužníka [Jméno zainteresované osoby 1/0] a prohlášen na jeho majetek konkurz.

14. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně sděluje žalované, že nájemní smlouva z [datum] je absolutně neplatná pro porušení tzv. generálního inhibitoria, jakož je neplatná i příp. uzavřená podnájemní smlouva se společností [právnická osoba], dále žalobkyně navrhla žalované uzavření řádné nájemní smlouvy se správcem a v případě, že žalovaná nemá nadále zájem užívat prostory na základě uzavřené smlouvy s žalobkyní, tak žalobkyně žalovanou vyzvala, aby prostory neprodleně vyklidila a předala správci do 7 dnů od převzetí této výzvy.

15. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] zjištěno, že jde o opakovanou výzvu žalované, že bez právního důvodu užívá ve 5. nadzemním podlaží předmětné kancelářské prostory, a závěrem vyzývá žalovanou, pokud nemá zájem předmětné prostory užívat na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní, tak nechť předmětné kancelářské prostory vyklidí a předá žalobkyni.

16. Z výpovědi nájemní smlouvy z [datum] s doručenkou na č.l. 8 dne [datum] zjištěno, že jde o výpověď žalobkyně adresovanou [právnická osoba], a to nájemní smlouvy ze dne [datum], kterou žalobkyně považuje za absolutně neplatnou, nicméně z opatrnosti žalobkyně podle § 256 odst. 1 insolvenčního zákona vypovídá tuto smlouvu v plném rozsahu.

17. Z odpovědi na výzvu správce ze dne [datum] zjištěno, že jde o dopis žalované žalobkyni v reakci na dopis ze dne [datum], žalovaná odkazuje na podnájemní smlouvu s [právnická osoba] a dále sděluje, že tak výzvám z [datum] nevyhoví.

18. Z výpisu z katastru nemovitostí k [datum] pro obec [adresa], k.ú. [adresa], list vlastnictví [číslo] zjištěno vlastnické právo [Jméno zainteresované osoby 1/0] a [Jméno zainteresované osoby 0/0] ve formě SJM k pozemku p.č. [číslo], ostatní plocha a č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [číslo], jiná stavba.

19. Z usnesení KS v [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] ve věci dlužníka [Jméno zainteresované osoby 1/0] zjištěno, že insolvenční soud potvrzuje rozhodnutí schůze věřitelů o odvolání z funkce insolvenčního správce [právnická osoba]. a novým insolvenčním správcem jmenuje [právnická osoba].

20. Z podnájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou jako podnájemcem, a to na nebytové prostory dle projektové dokumentace podle přílohy č. 1, kancelář č. [hodnota] a č. [hodnota] ve [číslo]. patře o celkové výměře 33,5 m2 a sociální zázemí.

21. Podle podnájemní smlouvy tato měla být uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovanou na nebytové prostory kanceláře č. [hodnota] a [hodnota] ve [číslo]. patře a sociální zázemí.

22. Z usnesení [název soudu] západ ze dne [datum], č.j. [číslo jednací] zjištěno nabytí právní moci dne [datum] a dále, že byla nařízena proti povinným [jméno FO] a [jméno FO] pro 5 mil. Kč s přísl. exekuce na majetek povinných s tím, že povinní nesmí po doručení tohoto usnesení nakládat se svým majetkem vč. nemovitostí a majetku patřícího do SJM s výjimkou běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a udržování a správy majetku s poučením, že právní úkon, kterým povinný poruší tuto povinnost, je neplatný.

23. Z usnesení [název soudu] západ ze dne [datum], č.j. [číslo jednací] zjištěno, že soud nařídil ve věci oprávněného proti povinné [jméno FO] pro 100 000 Kč s příslušenstvím exekuci na majetek povinné, pověřil soudního exekutora a dále rozhodl, že povinná nesmí po doručení tohoto usnesení nakládat se svým majetkem vč. nemovitostí a majetku patřícího do SJM s výjimkou běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a udržování a správy majetku s poučením, že právní úkon, kterým povinná poruší tuto povinnost, je neplatný. Podle vyrozumění ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení nabylo právní moci dne [datum].

24. Z insolvenčního rejstříku, části B, ve věci sp.zn. [insolvenční spisová značka] zjištěno, že soud schválil dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, dlužnice [Jméno zainteresované osoby 0/0] a dlužníka [Jméno zainteresované osoby 1/0], kdy mj. pozemek parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba č.p. [číslo] v k.ú. [adresa], zapsané na LV [číslo] byla vypořádána tak, že každému z dlužníků připadá spoluvlastnický podíl o velikosti id. .

25. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: usnesením Krajského soudu v [název soudu] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka [Jméno zainteresované osoby 1/0] a na jeho majetek byl prohlášen konkurz. Zároveň byla ustanoven insolvenčním správcem společnost [právnická osoba]., kdy následně usnesením ze dne [datum], čj. [insolvenční spisová značka] došlo k odvolání původního insolvenčního správce a novým insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. Usnesením Krajského soudu v [název soudu] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužnice [Jméno zainteresované osoby 0/0] a na její majetek byl prohlášen konkurz. Insolvenčním správcem byl ustanoven [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž tento byl následně na základě usnesení Krajského soudu v [název soudu] ze dne [datum] odvolán a novým insolvenčním správcem byl jmenován [tituly před jménem] [jméno FO]. Posléze byl [tituly před jménem] [jméno FO] odvolán a novým insolvenčním správcem byla ustanovena společnost [právnická osoba]. Usnesením Krajského soudu v [název soudu] ze dne [datum] byla schválena dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů dlužnice [Jméno zainteresované osoby 0/0] a dlužníka [Jméno zainteresované osoby 1/0], podle které nabyli předmětné nemovitosti [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Jméno zainteresované osoby 1/0] do podílového spoluvlastnictví, přičemž každý z nich měl spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné poloviny. Dne [datum] byla mezi [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 3/0] jako pronajímateli a společností [právnická osoba] jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva na předmětnou nemovitost, na dobu neurčitou. Následně společnost [právnická osoba] jako nájemce a žalovaná podnájemce uzavřeli dne [datum] podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem nebytových prostor na adrese [adresa], na dobu neurčitou. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vypověděla společnosti [právnická osoba] nájemní smlouvu. Výpovědní doba činila tři měsíce, přičemž tato byla doručena společnosti [právnická osoba] dne [datum]. Na základě usnesení Okresního soudu [adresa] ze dne [datum] byla nařízena exekuce na majetek povinné [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Současně tímto usnesením bylo nařízeno generální inhibitorium podle § 44 odst. 7 exekučního řádu. Toto usnesení bylo [tituly před jménem] [jméno FO] doručeno dne [datum]. Předmětná nájemní smlouva ze dne [datum] byla v řízení vedeném u Okresního soudu [adresa] – západ pod sp. zn. [spisová značka] shledána absolutně neplatnou z důvodu porušení generálního inhibitoria. Tento závěr byla jako správný shledán v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka]. Dlužník [Jméno zainteresované osoby 1/0] a dlužnice [Jméno zainteresované osoby 0/0] byli na základě rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], uznáni vinnými pro trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), odst. 4 trestního zákona, dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 trestního zákona ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, kterého se měli dopustit tím, že jako pronajímatelé uzavřeli [datum] nájemní smlouvu se společností [právnická osoba] jako nájemcem, která objekt dále podnajímala, ačkoliv si byli vědomi existence svých splatných závazků, četných pravomocných a vykonatelných exekučních titulů na základě soudních či správních rozhodnutí, jakož i generálního inhibitoria nakládat s veškerým svým majetkem včetně nemovitostí patřící do společného jmění manželů pod sankcí neplatnosti a tímto jednáním tedy poškodili věřitele, když v dané věci společnost [právnická osoba] fungovala jako jakýsi prostředník, neboť podnájemné bylo podnájemníkem zasíláno na účet [Jméno zainteresované osoby 1/0], z tohoto účtu bylo vybíráno [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 3/0], vkládáno jako vklad [jméno FO] do pokladny společnosti [právnická osoba] a z pokladny této společnosti bylo vzápětí vypláceno obviněným jako nájemné z titulu předmětné nájemní smlouvy. Tímto jednáním tedy [Jméno zainteresované osoby 1/0] a [Jméno zainteresované osoby 0/0] v úmyslu částečně zmařit uspokojení svých věřitelů fakticky odstranili část svého majetku spočívající v pravidelné, nezanedbatelné měsíční výši. Obvodní soud pro [adresa] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] zkoumal, zda bylo porušeno generální inhibitorium ve vztahu k exekučnímu řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], přičemž dospěl k závěru, že tomu tak nebylo, tj. předmětná nájemní smlouva ze dne [datum], jejíž platnosti se domáhala společnost [právnická osoba] vůči žalovanému [jméno FO] a žalované [tituly před jménem] [jméno FO], je platná.

26. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, z nichž posléze žádná skutková zjištění, podstatná pro právní posouzení sporu, neučinil.

27. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení posoudil soud věci po právní stránce následovně:

28. Podle § 205 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) je-li dlužník spoluvlastníkem majetku, náleží do majetkové podstaty podíl dlužníka na tomto majetku; majetek podle odstavců 1 a 2 náleží do majetkové podstaty i tehdy, je-li ve společném jmění dlužníka a jeho manžela.

29. Podle § 246 odst. 1 InsZ prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.

30. Podle § 256 odst. 1 InsZ insolvenční správce je po prohlášení konkurzu oprávněn vypovědět nájemní nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvu, a to i v případě, že byla uzavřena na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíců. Dle odst. 2 tamtéž jestliže by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu, v níž je dlužník pronajímatelem, byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl či mohl utrpět značnou škodu, může nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. Jestliže bude zajištěno, že nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetkové podstaty za cenu obvyklou, vyhoví insolvenční soud takovému návrhu vždy.

31. Podle § 268 odst. 1 InsZ prohlášením konkurzu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela.

32. Podle § 270 odst. 1 InsZ prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu.

33. Podle § 274 odst. 2 InsZ pokud jsou vedena insolvenční řízení dlužníka a jeho manžela nebo bývalého manžela, zpeněžuje se majetek náležející do jejich společného jmění manželů podle odstavce 1 v insolvenčním řízení, ve kterém dříve nastaly účinky prohlášení konkurzu nebo ve kterém zajištěný věřitel dříve požádal o zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění; v tomto řízení se také vypořádá výtěžek zpeněžení.

34. Dále se soud zabýval tím, zda uvedená smlouva o nájmu nebytových prostor, od níž žalovaní odvozují své podnájemní právo, uzavřená mezi dlužníkem [jméno FO] a dlužnicí [Jméno zainteresované osoby 3/0] a společností [právnická osoba] dne [datum], je platná. Vzhledem k tomu, kdy tato otázka byla vyřešena již v řízení vedeném u Okresního soudu [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], který uzavřel, že předmětná smlouva je neplatná z důvodu porušení generálního inhibitoria [Jméno zainteresované osoby 3/0], přičemž tento závěr byl jako správný potvrzen ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, je třeba vyjít z toho, že předmětná smlouva je absolutně neplatná. Nad to z provedeného dokazování tato skutečnost vyšla najevo, resp. byla prokázána, když usnesením Okresního soudu [adresa] ze dne [datum] byla nařízena exekuce na majetek povinné [Jméno zainteresované osoby 0/0] se současným zákazem nakládat se svým majetkem, přičemž toto usnesení jí bylo doručeno dne [datum], avšak tato následně dne [datum] společně s [jméno FO] uzavřela se společností [právnická osoba] nájemní smlouvu. Nájemní smlouva tak byla uzavřena po nařízení předmětné exekuce, přičemž [Jméno zainteresované osoby 0/0] nesměla podle § 44 odst. 7 exekučního řádu ve znění účinném do [datum] pod sankcí neplatnosti se svým majetkem, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů, nakládat. Pokud tak učinila, zakládá to absolutní neplatnost nájemní smlouvy ze dne [datum]. Pokud žalovaná argumentovala rozhodnutím ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], a to konkrétně rozsudkem ze dne [datum], kterým bylo určeno, že předmětná nájemní smlouva je platná, soud uvádí, že toto rozhodnutí není pro rozhodnutí soudu v této věci podstatné, neboť soud se zabýval porušením generálního inhibitoria (v jiné době) ve vztahu k jinému exekučního řízení, jak na to poukázal i Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka].

35. Soud tedy zamítl žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu z důvodu absolutní neplatnosti nájemní smlouvy. Pro úplnost soud dodává, že výpověď byla učiněna v souladu s § 256 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Dle odst. 2 tamtéž zákon v tomto případě stanoví 15 denní lhůtu k podání žaloby k insolvenčnímu soudu, výpověď byla žalobkyni doručena dne [datum], žaloba byla podána ke zdejšímu soudu dne [datum], tedy byla uplatněna u věcně nepříslušného soudu po uplynutí zákonné lhůty. Žaloba by tedy nemohla být úspěšná i kdyby nebylo závěru o absolutní neplatnosti nájemní smlouvy.

36. Žaloba ze dne [datum] žalobkyní označena a podána jako žaloba o hlavní intervenci do řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka].

37. Podle § 91a o.s.ř. platí, kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného skončení tohoto řízení podat žalobu proti těmto účastníkům (pozn. důraz přidal soud).

38. V § 91a o.s.ř. je upravena tzv. žaloba o hlavní intervenci, která je namířena proti oběma stranám probíhajícího řízení, neboť u obou popírá jejich nároky k věci nebo právu, o něž vedou mezi sebou spor, a vychází z předpokladu, že je to žalobce (hlavní intervent), komu ve skutečnosti svědčí hmotné právo k této věci nebo právu. Petit žaloby, kterou se uplatňuje hlavní intervence, nemusí být zcela shodný s petitem žaloby, která je projednávána v probíhajícím řízení, avšak musí buď zcela, nebo zčásti představovat konečné řešení právního vztahu nebo práva, o něž v probíhajícím řízení jde. Hlavní intervence vyžaduje, aby stejný žalobní petit směřoval proti všem žalovaným (všem účastníkům probíhajícího řízení), jinak nemůže být úspěšná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.3.2009, sp.zn. 28 Cdo 1042/2008)

39. Předmětem řízení, do něhož se žalobkyně pokoušela podat žalobu o hlavní intervenci, je žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu. Předmětem řízení však není, komu svědčí vlastnické právo či držba k předmětné stavbě č.p. [číslo], stojící na pozemku parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa]. Podstatné je, že spor se v řízení sp.zn. [spisová značka] nevede o určení vlastnického práva, práva držby, či jak uvádí žalobkyně o „dispoziční právo k nemovitosti na adrese [adresa]“.

40. Soud dospěl k závěru, že žaloba podle jejího obsahu není žalobou o hlavní intervenci, kdy v tomto směru není podstatné, jak žalobkyně žalobu označila, ale to, čeho se podanou žalobu fakticky domáhá. Podstatou žaloby o hlavní intervenci je, aby soud rozhodl spor, který se vede o právo mezi dosavadními účastníky a osobou, která si činí nárok na „věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami“. To však není případ podané žaloby, která se s předmětem řízení sp.zn. [spisová značka] míjí.

41. V usnesení ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], dospěl Městský soud v [název soudu] k závěru, že „žaloba se nestává žalobou dle § 91a o. s. ř. již jen tím, že ji žalobce takto označí, ale tehdy, když splňuje kritéria ustanovení § 91a o. s. ř., tedy když jde o žalobu, kterou si třetí osoba činí zcela nebo částečně nárok na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami. Pro posouzení žaloby jako žaloby dle § 91a o. s. ř. tedy není rozhodné jen to, že žalobce žalobu takto označil, ale předmět původního řízení a předmět intervenční žaloby. Petit intervenční žaloby nemusí být zcela shodný s petitem žaloby, která je projednávána v probíhajícím řízení, avšak musí zcela nebo zčásti představovat konečné řešení právního poměru nebo práva, o něž v probíhajícím řízení jde. Žalobou dle § 91a o. s. ř. musí být sledován smysl ustanovení § 91a o. s. ř., tzn. Vyřešit spor o určité právo či věc mezi více subjekty najednou tak, aby nemuselo být po skončení původního řízení vedeno další. Hlavní intervence je namířena proti oběma stranám probíhajícího řízení, neboť u obou popírá jejich nároky k věci nebo právu, o něž vedou mezi sebou spor, a vychází z předpokladu, že je to žalobce (hlavní intervent), komu ve skutečnosti svědčí hmotné právo k této věci nebo právu. Rozhodnutím o hlavní intervenci má být dosaženo v případě úspěchu interventa konečného řešení sporu mezi všemi účastníky. Typickým případem řízení, kde dochází k hlavní intervenci, jsou řízení zahájená tzv. reivindikační žalobou (žalobou na vydání věci), kdy se dva účastníci přou o své právo věc držet a třetí osoba se domnívá, že toto právo náleží jí.“ K obdobnému závěru dospěl Městský soud v [název soudu] v usnesení ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka] (zejména bod 9 odůvodnění).

42. Vztaženo na poměry nyní souzené věci, soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není ve své podstatě žalobou dle § 91a o.s.ř do řízení sp.zn. [spisová značka]. Žalobkyně se domáhá určení dispozičního oprávnění k majetku a zároveň toho, že dispoziční oprávnění nemá žalovaný 2) (insolvenční správce), tedy že nedošlo k účinkům prohlášení konkurzu dle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona; domáhá se tedy současně určení toho, o čem je zjevně spor pouze mezi žalobkyní a žalovanou 2), nikoli žalovanou 1).

43. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

44. Podle § 80 o.s.ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem, tedy je třeba, aby žalobkyně tvrdila a zejména i prokázala naléhavý právní zájem na určení, že jí náleží dispoziční oprávnění k nemovitosti označené v petitu žaloby a že toto dispoziční právo naopak nenáleží první žalované.

45. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je určovací žaloba dle § 80 o.s.ř. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby přitom korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, a judikaturu v něm citovanou). Určovací žaloba nemůže naplnit preventivní funkci spočívající v zabránění vzniku budoucích sporů účastníků, pokud spory mezi účastníky neodstraňuje; ty již probíhaly, resp. další z nich aktuálně probíhá (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 26 Cdo 3502/2020), jako je tomu i v případě žalobkyně.

46. Žalobkyně se žalobou domáhá určení, že dispoziční oprávnění k jí označené nemovitosti náleží jí a nikoliv druhé žalované, přičemž brojí proti účinkům usnesení o prohlášení konkursu na majetek manželů [jméno FO] její majetek, jakož i proti samotnému vedení insolvenčních řízení a usnesením o ustanovení insolvenčního správce, proti soupisu majetku do majetkové podstaty dlužníků – manželů [jméno FO], kdy namítá i absenci elektronických podpisů na řadě usnesení insolvenčního soudu, z čehož dovozuje jejich neúčinnost. V této souvislosti je však třeba poznamenat, že ohledně žalobkyně žádné insolvenční řízení vedeno není, a pokud se některé úkny insolvenčního soudu dotýkají, je třeba, aby se proti nim bránila cestou řádných či mimořádných opravných prostředků proti těmto rozhodnutím, případně v průběhu insolvenčního řízení v rámci nástrojů k tomu žalobkyni (nebo dalším oprávněným subjektům) poskytnutých insolvenčním zákonem (např. pomocí námitek proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku, proti konečné zprávě nebo proti zprávě o činnosti odvolaného insolvenčního správce a rovněž v rámci řádných a mimořádných opravných prostředků proti rozhodnutím insolvenčního soudu v těchto věcech). Oprávněnost soupisu do majetkové podstaty má být podle insolvenčního zákona přezkoumávána výlučně v rámci žalob na vyloučení z majetkové podstaty ve smyslu § 225 insolvenčního zákona, případně na neplatnost usnesení o schválení dohody o vypořádání SJM a nemůže být obcházena žalobami na určení, že dispoziční právo k sepsanému majetku náleží žalobkyni. Ani neúspěch žalobkyně s opravnými prostředky, popř. incidenčními žalobami, právní zájem na požadovaném určení nemůže založit.

47. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila v potřebném rozsahu povinnost tvrzení naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, který je primárním předpokladem pro to, aby žalobě mohlo být vyhověno. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohl jí soud poskytnout procesní poučení o tom, že v potřebném rozsahu uvedenou povinnost tvrzení neplní a neunáší tak břemeno tvrzení. Nemohla jí tak být ze strany soudu poskytnuta ani výzva podle § 118a odst. 1 o.s.ř., aby svá tvrzení v tomto směru doplnila. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutích sp.zn. 32 Cdo 2528/2010 či sp.zn. 28 Cdo 3665/2009). Jelikož ze strany žalobkyně nebyla v potřebné míře splněna povinnost tvrzení, neprováděl soud ani žádné dokazování, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit (srov. NS ČR sp.zn. 31 Cdo 619/2011 , publik. ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod. č. 115/2012).

48. Výrok III. o nákladech řízení ve věci přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný ve sporu plně úspěšný, přiznal mu soud náklady tohoto řízení, které spočívají jednak v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), a to ohledně zastoupení advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] za Žalované 1 přísluší paušální náhrada nákladů řízení (odměna a hotové výdaje advokáta) dle § 7, § 9 odst. 3 písm. e) a § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3.388,- Kč za každý hlavní úkon (= celá odměna 3.025,- Kč vč. DPH+ hotové výdaje 363,- Kč vč. DPH při tarifní hodnotě 35.000,- Kč), tj. celkem 6.776,- Kč za 2 hlavní úkony (1x za převzetí a přípravu zastoupení, 1x za podání ve věci – vyjádření k žalobě ze dne [datum]) a ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1.875,50 Kč vč. DPH za každý vedlejší úkon (= poloviční odměna 1.512,50 Kč vč. DPH + hotové výdaje 363,- Kč vč. DPH při tarifní hodnotě 35.000,- Kč), tj. celkem 9.377,50 Kč za 5 vedlejších úkonů (1x za nesouhlas se vstupem 7 vedlejších účastníků ze dne [datum], 1x za odvolání proti připuštění vstupu vedlejšího účastníka ze dne [datum], 1x za nesouhlas se vstupem vedlejšího účastníka ze dne [datum], 1x za vyjádření k odvolání ze dne [datum], 1x za vyjádření k návrhu na přerušení řízení ze dne [datum] dílčí náklady bez zastoupení právním zástupcem, neplátce DPH) potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 občanského soudního řádu v řízení před soudem 1. stupně tvoří: Žalované 1 přísluší paušální náhrada nákladů řízení dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) ve spojení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300,- Kč za každý úkon, tj. celkem 900,- Kč za 3 úkony (x za shrnující vyjádření k žalobám ze dne [datum], x za přípravu na jednání [datum], x za účast na jednání dne [datum], x za vyjádření k námitkám věcné nepříslušnosti soudu ze dne [datum], x za přípravu na jednání dne [datum], x za účast na jednání dne [datum]). Náhrada nákladů řízení v celkové výši činí 17.053,90 Kč (= 6.776,00 Kč + 9.377,90 Kč + 900,00 Kč), přičemž tuto částku jsou povinni žalované zaplatit společně a nerozdílně žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce v souladu s § 93 odst. 3 věty první o.s.ř., podle něhož platí, že v řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Sdílí tedy v řízení osud toho účastníka, kterého podporuje a nese s ním současně i povinnost k náhradě nákladů řízení, pokud mu v řízení vznikne (výrok III).

49. Výrok IV. o nákladech řízení ohledně žaloby na určení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný 1 ve sporu plně úspěšný, přiznal mu soud náklady tohoto řízení, a to paušální náhrada nákladů řízení dle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) ve spojení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300,- Kč za každý úkon, tj. celkem 900,- Kč za 3 úkony (x za shrnující vyjádření k žalobám ze dne [datum], x za přípravu na jednání [datum], x za účast na jednání dne [datum], x za vyjádření k námitkám věcné nepříslušnosti soudu ze dne [datum], x za přípravu na jednání dne [datum], x za účast na jednání dne [datum]).

50. Výrok V. ohledně náhrady nákladů řízení je odůvodněn § 150 o.s.ř., kdy s ohledem na to, že [Jméno zainteresované osoby 0/0] je prokuristkou společnosti [právnická osoba] a v daném případě nelze mezi účastníky řízení hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci, soud rozhodl tak, že vůči sobě navzájem nemají nárok na náhradu nákladů řízení.

Poučení