45 C 163/2019 - 161

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [Anonymizováno]., IČ: [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] 1 insolvenční správce dlužníka - [Anonymizováno] (IČ [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno]) proti žalovanému 1): [Jméno žalovaného]., IČ: [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalovaného] žalovanému 2): [Anonymizováno]., IČ: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o zaplacení 120.610,- Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Návrhu na přerušení řízení do doby pravomocného skončení řízení ve věci sp.zn. 11 C 86/2019, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2, se nevyhovuje.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 120.610,00 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 26.9.2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 38 952,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalovaných zaplacení částky 120 610,- Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které žalovaným vzniká důsledku užívání níže uvedených nemovitostí ve vlastnictví dlužníka bez právního důvodu. Žalobce uvedl, že usnesením Krajského soudu v Praze č.j.: KSPH 66 [insolvenční spisová značka]-A-287 ze dne 19.11.2018 byl zjištěn úpadek dlužníka: [jméno FO], nar. [datum], IČ: [IČO], bytem a sídlem [adresa], IČ: [IČO], na jeho majetek byl prohlášen konkurs a zároveň byla tímto usnesením ustanovena insolvenčním správcem pro toto insolvenční řízení společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO]. Usnesením Krajského soudu v Praze č.j.: KSPH 66 [insolvenční spisová značka]-B-44 ze dne 14.2.2019 bylo potvrzeno usnesení schůze věřitelů ze dne 14.2.2019, která odvolala dosavadního insolvenčního správce [právnická osoba]., IČ: [IČO], a ustanovila nového insolvenčního správce [jméno FO] & Pril, v.o.s., IČ: [IČO] (žalobce). Součástí společného jmění dlužníka a jeho manželky, paní [jméno FO], byl mimo jiné pozemek p.č. [Anonymizováno] a pozemek p.č. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], jiná stavba, vše zapsáno na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa]. Společné jmění dlužníka a jeho manželky zaniklo prohlášením konkursu a v době podání žaloby nebylo vypořádáno. Rovněž manželka dlužníka je v úpadku a na její majetek byl prohlášen konkurs (usnesení Krajského soudu v Praze č.j.: KSPH 36 [insolvenční spisová značka]-A-470 ze dne 15.11.2018), insolvenčním správcem manželky dlužníka je na základě usnesení Krajského soudu v Praze č.j.: KSPH 36 [insolvenční spisová značka]-B-186 ze dne 9.4.2019 [tituly před jménem] [jméno FO]. Výše popsané nemovitosti jsou podle § 217 odst. 1 insolvenčního zákona platně zapsány v soupisu majetkové podstaty dlužníka pod položkou č. 3 a rovněž v soupisu majetkové podstaty manželky dlužníka pod položkami č. 1 a 2. Insolvenční správce manželky dlužníka udělil souhlas s podáním této žaloby o zaplacení. Při prověřování stavu majetkové podstaty žalobce zjistil, že Budova (její jednotlivé části) je fakticky užívána několika třetími subjekty (včetně žalovaných), které všechny své právní nároky k užívání Budovy odvozují (zpravidla na základě údajných podnájemních smluv) od společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], IČ: [IČO], se sídlem [adresa], PSČ 12800. Dlužníkem byla následně žalobci předložena listina, označená jako nájemní smlouva, která měla být uzavřena 26.3.2007 mezi dlužníkem a jeho manželkou jako pronajímateli a společností [právnická osoba] [právnická osoba] jako nájemcem, a kterou byla Budova přenechána společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] do nájmu (dále též jen „Nájemní smlouva“). Společnost [právnická osoba] [právnická osoba] vždy byla a je personálně zcela propojena s dlužníkem a jeho manželkou. Stejně tak žalované společnosti jsou personálně propojeny s dlužníkem a jeho manželkou: Žalovaný 1) – jediným společníkem i jednatelem je [jméno FO], jejich syn, Žalovaný 2) – jedinými společníky a jednateli jsou [jméno FO] a jeho manželka (snacha dlužníka a jeho manželky) [jméno FO]. Žalovaní užívají prostory v 1. PP a 1. NP Budovy, označené dle projektové dokumentace jako: suterén (0.01 13,20 m2, 0.02 52,00 m2, 0.03 7,50 m2, 0.04 41,20 m2,0.05 5,90 m2, 0.07 48,80 m2, 0.10 1,10 m2, 0.11 1,50 m2, 0.12 1,90 m2, 0.13 3,10 m2, 0.14 22,60 m2, 0.15 3,90 m2, 0.16 3,90 m2, 0.17 37,30 m2, 0.18 3,40 m2), přízemí – vlevo (1.02 65,20 m2, 1.03 4,10 m2, 1.04 26,20 m2, 1.05 6,20 m2, 1.06 8,10 m2) , přízemí – vpravo (1.17 - půl 0,60 m2,1.18 - zbytek 5,50 m2, 1.19 37,30 m2) o celkové výměře 400,5 m2, jak jsou vyznačeny na přiloženém výkresu (dále též jen „Nebytové prostory“), a to údajně na základě podnájemní smlouvy (podnájemních smluv), uzavřené se společností [právnická osoba] [právnická osoba] jakožto nájemcem. Výzvou ze dne 30.4.2019 žalobce žalovaného 1) (o němž jediném dlužník žalobce informoval, jako o podnájemci Nebytových prostor) mimo jiné informoval, že Nájemní smlouva je dle jeho názoru absolutně neplatná, a tudíž i žalovaný 1) užívá Nebytové prostory bez právního důvodu. Na to žalovaný 1) reagoval svým přípisem ze dne 6.5.2019, z něhož jednak vyplývá, že Nebytové prostory užívá (a to on sám), jednak, že otázka neplatnosti Nájemní smlouvy zůstává nadále sporná, a jelikož své užívací právo odvozuje od ní, pak – v případě neplatnosti Nájemní smlouvy a podnájemní smlouvy – by případně byl k vydání bezdůvodného obohacení povinen vůči společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] a nikoli vůči žalobci. Žalobce výpovědí ze dne 17.5.2019, odeslanou 20.5.2019 a doručenou 25.5.2019, vypověděl (ryze z opatrnosti) společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] Nájemní smlouvu. Výpověď byla učiněna dle § 256 odst. 1 insolvenčního zákona, a výpovědní doba, která dle téhož ustanovení činí v této věci 3 měsíce, počala běžet od doručení předmětné výpovědi (tzn. 25.5.2019) a skončila 25.8.2019. Společnost [právnická osoba] [právnická osoba] nepodala v propadné lhůtě 15 dnů návrh dle § 256 odst. 2 insolvenčního zákona, který jediný by mohl mít vliv na trvání Nájemní smlouvy. Nájemní smlouva, byla-li snad platně uzavřená, tak byla ukončena nejpozději dne 25.8.2019. O ukončení Nájemní smlouvy ke dni 25.8.2019 informoval žalobce žalovaného 1) svou výzvou z 24.7.2019, kde mu podrobně vylíčil důsledky ukončení případného nájemního vztahu, včetně ukončení případného podnájmu (§ 2215 odst. 3 a § 2278 občanského zákoníku). Zároveň žalobce žalovaného 1) opětovně vyzval, aby nejpozději do 25.8.2019 buď se žalobcem uzavřel platnou nájemní smlouvu, nebo aby Nebytové prostory vyklidil a vyklizené žalobci předal. Následně žalobce zjistil, že přinejmenším část Nebytových prostor užívá (též) žalovaný 2). Proto žalovanému 2) zaslal výzvu ze dne 7.8.2019, obdobnou výzvě ze dne 24.7.2019, zaslané žalovanému 1). Žalobce přitom připomíná, že oba žalovaní jsou personálně propojeni přinejmenším přes [jméno FO], který je společníkem a zejména jednatelem v obou společnostech, a tak mu (a tedy oběma žalovaným) byl a je znám obsah původních výzev žalobce z 30.4.2019 a z 24.7.2019. Jelikož žalovaní výzvě žalobce ze dne 24.7.2019 nevyhověli, předal žalobce věc k právnímu vymáhání. Předžalobními výzvami ze dne 16.9.2019 právní zástupce žalobce žalovaným podrobně vysvětlil, že v důsledku výpovědi z nájmu užívají Nebytové prostory (nejpozději) od 26.8.2019 včetně bez právního důvodu, že jim v té souvislosti vzniká povinnost hradit žalobci společně a nerozdílně bezdůvodné obohacení a v jaké výši, a že (nejpozději) od 26.8.2019 již nemohou své užívání odvozovat od Nájemní smlouvy, pročež k vydání bezdůvodného jsou pasivně legitimováni osobně žalovaní. Dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, byli žalovaní vyzváni, aby dluh na bezdůvodném obohacení uhradili společně a nerozdílně do 7 dnů od odeslání předžalobní výzvy, jinak bude pohledávka uplatněna žalobou. Žalovaní svůj dluh ani na základě předžalobních výzev do dne podání žaloby nesplnili. Žalobce dále uvedl, že žalobou podanou dne 2.8.2019, projednávanou u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 11 C 86/2019, se společnost [právnická osoba] [právnická osoba] domáhá určení neplatnosti výpovědi Nájemní smlouvy. Předmětná žaloba však nemá žádný vliv na ukončení Nájemní smlouvy výpovědí ke dni 25.8.2019, neboť společnost [právnická osoba] [právnická osoba] není v uvedeném řízení aktivně legitimovaná. Výpověď z nájmu ze dne 17.5.2019 byla (výslovně) učiněna dle § 256 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (IZ) a nikoli dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ). Procesní legitimace k podání žaloby tak nemůže společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] vůbec svědčit, neboť výpověď byla učiněna v rámci speciální právní úpravy IZ a nikoli v režimu NOZ. Přitom se nejedná o nájem bytu, tudíž je vyloučena i aplikace poslední věty § 256 odst. 1 IZ. Pro výpověď nájmu dle § 256 odst. 1 IZ stanoví IZ výhradně speciální úpravu přezkumu v § 256 odst. 2 IZ, a to navíc limitovanou 1) nájmem na dobu určitou 2) oprávněnými zájmy nájemce a 3) propadnou lhůtou 15 dnů od doručení výpovědi. Zde pro stručnost postačí připomenout (byť není splněna ani jedna podmínka), že výpověď byla doručena 25.5.2019 a lhůta marně uplynula již 10.6.2019. Jedná se navíc o speciální řízení před insolvenčním soudem, a žaloba (by) tak byla uplatněna u nepříslušného soudu. Užíváním Nebytových prostor bez právního důvodu vzniká na straně žalovaných bezdůvodné obohacení, které jsou povinni vydat žalobci. Aktivní legitimace žalobce a pasivní legitimace žalovaných jsou zřejmé z důvodů podrobně rozvedených výše, když nejpozději od 26.8.2019 nelze faktické užívání Nebytových prostor žalovanými klást do souvislosti s Nájemní smlouvou (jež – spolu s podnájemní smlouvou - bez jakýchkoli pochybností zanikla výpovědí, která nebyla právně relevantním způsobem zpochybněna) a na žalované je tak třeba hledět jako na „běžné“ uživatele cizí věci bez právního důvodu. Bezdůvodné obohacení vzniká v takovýchto případech ve výši tržního nájemného. Na základě znaleckého posudku č. 190611 ze dne 12. června 2019, vypracovaného znaleckým ústavem [Anonymizováno] [právnická osoba]., bylo určeno tržní nájemné za žalovanými užívané Nebytové prostory. Pro prostory v suterénu bylo určeno tržní nájemné ve výši 160,- Kč/m2 za měsíc, což při zaokrouhlené výměře 247 m2 představuje bezdůvodné obohacení ve výši 39.520,- Kč měsíčně, a pro prostory v přízemí bylo určeno tržní nájemné ve výši 530,- Kč/m2 za měsíc, což při zaokrouhlené výměře 153 m2 představuje bezdůvodné obohacení ve výši 81.090,- Kč měsíčně, celkem pak 120.610,- Kč měsíčně (zaokrouhleně 4.020,30 Kč denně). V tuto chvíli se žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení za období 1 měsíce od 26.8.2019 včetně (od 26.8.2019 do 25.9.2019), tedy ve výši 120.610,- Kč, kdy úrok z prodlení v zákonné výši požaduje z celé částky až ode dne následujícího po konci předmětného období, tedy od 26.9.2019.

2. Žalovaní nárok uplatněný v žalobě neuznali ani z části s tím, že 1.žalovaný obdržel od žalobce dne 2.5.2019 dopis s výzvou k uzavření nájemní smlouvy, výzvou k vyklizení a předání užívaných prostor a výzvou k plnění do majetkové podstaty. První žalovaný zaslal dne 6.5.2019 v souladu s ust. § 2314 zák.č. 89/2012 Sb. (NOZ) žalobci dopis nazvaný „Odpověď na výzvu správce ze dne 30.dubna 2019“ (ust. § 2314 NOZ), jehož obsahem bylo sdělení, že žalovaný považuje doručenou výpověď uplatněnou žalobce vůči žalované za irelevantní. Žalobce nijak na námitky 1.žalovaného nereagoval, a proto 1.žalovaný s odkazem na ust. § 2314 odst. 3/ NOZ využil svého oprávnění a podal dne 2.8.2019 u Obvodního soudu pro Prahu 2 žalobu o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu, která je vedena u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 12 C 163 /2019. Dále žalovaní potvrdili, že jsou seznámeni se skutečností, že u Obvodního soudu pro Prahu 2 byla sp.zn. 11 C 86/2019 podána společností [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ [IČO] žaloba o přezkoumání oprávněnosti výpovědí nájemní smlouvy uzavřené mezi majiteli nemovitosti na adrese [adresa] a tuto společností. Společnost [právnická osoba] [právnická osoba] má uzavřenou nájemní smlouvu ze dne 26. 3. 2007 s majiteli nemovitosti na adrese [adresa], přičemž je na základě této nájemní smlouvy oprávněna dále podnajímat nebytové prostory v této nemovitosti. Otázku platnosti nájemní smlouvy řešil Obvodní soud pro Prahu 2, který rozsudkem č.j. 18 C 241/2009 - 36 ze dne 4. července 2011, který nabyl právní moci dne 26.8.2011, postavil najisto, že nájemní smlouva je platná. Obvodní soud pro Prahu 2 v uvedeném rozsudku přiléhavě vysvětlil, proč vlastníci uvedené nemovitosti generální inhibitorium neporušili. Žalovaným je známo, že výpověď žalobce ze dne 17.5.2019 byla napadena nájemcem, tj. společností [právnická osoba] [právnická osoba], která se žalobou o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu ze dne 1.8.2019 domáhá v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 86/2019 určení, že výpověď nájemní smlouvy, je neoprávněná, kdy tento se brání jednak tím, že předmětné nemovitosti, jejichž nájem má být vypovězen, byly jako první sepsány do majetkové podstaty dlužnice [tituly před jménem] [jméno FO], bytem [adresa], a to v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 36 [insolvenční spisová značka]. Soupis nemovitostí byl proveden insolvenčním správcem [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], a to ke dni 18.11.2015. V této souvislosti odkázali na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 683/2011 ze dne 29.10.2015 („Nejvyšší soud již v R 27/2003 formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého práva a povinnosti spojené se soupisem majetku do konkursní podstaty svědčí tomu správci konkursní podstaty, který majetek sepsal jako první. V pořadí druhý soupis týchž nemovitostí neopravňuje správce konkursní podstaty, který takový soupis provedl, k tomu, aby po dobu, kdy trvají účinky v pořadí prvního soupisu, s nemovitostmi nakládal, ani jej nezatěžuje povinností obstarat údržbu a správu sepsaných nemovitostí (k tomu je povolán správce konkursní podstaty, který nemovitosti sepsal jako první.“). K tomu dále žalovaní odkázali usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 104 VSPH 557/209 - 24 ze dne 19.8.2019, které se k dané problematice vztahuje a bylo vydáno v rámci insolvenčního řízení vedeného na majetek [jméno FO] pod sp.zn. KSPH 66 [insolvenční spisová značka] u Krajského soudu v Praze. Další obranou tamního žalobce je tvrzení, že žalobní návrh není podán oprávněnou osobou, neboť insolvenční správce [jméno FO]. nebyl jmenován do své funkce v souladu se zákonem. Dlužník [jméno FO] i společnost [právnická osoba] [právnická osoba] podaly dne 4.4.2019 ústavní stížnost, která je vedena pod sp.zn. III. ÚS 1156/19. Další obranou tamního žalobce je tvrzení, že žalobní návrh není podán oprávněnou osobou pro skutečnosti uvedené v návrhu na odvolání insolvenčního správce [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne 8.dubna 2019 (B - 105). O tomto návrhu nebylo Krajským soudem v Praze do dnešního dne rozhodnuto. A konečně jako poslední důvod tamního žalobce je tvrzení, že tato společnost je vedena v insolvenčním řízení sp.zn. KSPH 66 [insolvenční spisová značka] jako přihlášený věřitel č. [tel. číslo] 23/ s přezkoumanou judikovanou pohledávkou ve výši 355.000,- Kč. Společnost [právnická osoba] [právnická osoba] popřela pohledávky společnosti [právnická osoba] (P 2), která si v tomto insolvenčním řízení přihlásila pohledávku ve výši 266 279 837,40 Kč. Tato pohledávka společnosti [právnická osoba] byla rovněž na přezkumném jednání popřena insolvenčním správcem [právnická osoba].., tedy správcem jmenovaným soudem, který byl ihned po přezkumu pohledávek odvolán na základě hlasování věřitelů, a to konkrétně hlasy společnosti [právnická osoba] (jejíž pohledávka byla správcem v celém rozsahu popřena) a poté byl hlasy této společnosti jmenován jako nový insolvenční správce [jméno FO] [Anonymizováno]. Společnost [právnická osoba] [právnická osoba] vede incidenční spor se společností [právnická osoba] a rovněž si požádala v rámci insolvenčního řízení o vstup jako vedlejší účastník do některých incidenčních žalob, což vedlo ze strany konkurentů k velmi nevybíravým atakům na žalované které vyústily žalobním návrhem ze dne 26.6.2019. Závěrem žalovaní navrhli, aby s ohledem na skutečnost, že 1.žalovaný má uzavřenu podnájemní smlouvu se společností [právnická osoba] [právnická osoba], jejíž platnost je odvozena od platnosti smlouvy nájemní uzavřené mezi majiteli nemovitosti a společností [právnická osoba] [právnická osoba], řízení v této věci přerušil do doby pravomocného rozhodnutí o žalobě vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp.zn. 11 C 86/2019.

3. Následně žalovaní doplnili, že společnost [právnická osoba] [právnická osoba], se kterou mají žalovaní uzavřenu dohodu o užívání nebytových prostor, neužívá nemovitost na adrese [adresa] na základě nájemní smlouvy ze dne 26.3.2007, jak tvrdí žalobce, nýbrž na základě „Dohody o narovnání“ ze dne 2.2.2010, která nahradila původní nájemní smlouvu, která byla předmětem soudního přezkumu v rámci řízení sp.zn. 13 C 43/2009 vedeného u Okresního soudu Praha - západ a byla soudy shledána neplatnou, o čemž svědčí usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 20 Cdo 3505 /2010 ze dne 29.8.2012. Žalobci má být údajně známo, že společnost [právnická osoba] [právnická osoba] neužívá předmět nájmu na základě nájemní smlouvy z roku 2007, jak tvrdí ve svém žalobním návrhu, ale na základě „Dohody o narovnání“, která byla uzavřena 2.2.2010, a která nahradila původní nájemní smlouvu, která zanikla, a proto nemůže být žalobce dle názoru žalovaných se svou žalobou úspěšný, neboť žalovaní neužívají prostory v nemovitosti na adrese [adresa] bez právního důvodu, jak nesprávně tvrdí žalobce. O uvedené skutečnosti byl žalobce i přechozí insolvenční správce informován [jméno FO], a to již v roce 2017, 2019 a 2020. Přičemž účinnost „Dohody o narovnání“ ze dne 2.2.2010 nebyla nikdy žádným insolvenčním správcem v rámci insolvenčních řízení sp. zn. KSPH 36 [insolvenční spisová značka] a sp.zn. KSPH 66 [insolvenční spisová značka] rozporována (ust. § 239 InsZ). Žalobce do soupisu majetkové podstaty [jméno FO] sepsal finanční plnění od předchozího insolvenčního správce [tituly před jménem] [jméno FO] z titulu úhrad nájemného ve výši 105 785,49 Kč (položka č.8 soupisu majetkové podstaty vypracovaný žalobcem dne 27.3.2019, který je založen v insolvenčním spisu na č.l. [právnická osoba]), z čehož dovozovali, že žalobce je seznámen s existencí „Dohody o narovnání“ ze dne 2.2.2010. Žalobce byl dlužníkem [jméno FO] informován o tom, že nájemní smlouva ze dne 26.3.2007 zanikla a dále byl informován o existenci „Dohody o narovnání“ ze dne 2.2.2020, přesto žalobce neučinil žádné úkony, kterými by rozporoval tuto „Dohodu o narovnání“ ze dne 2.2.2010. Žalovaní s odkazem na uzavřenou „Dohodu o narovnání“ ze dne 2.2.2010 konstatovali, že na straně žalobce neexistuje žádný zákonný důvod, který ho opravňoval k podání žalobního návrhu vedeného pod sp.zn. 45 C 163/2019, neboť žalovaní neužívají nebytové prostory v nemovitosti na adrese [adresa] bez právního důvodu, jak nesprávně dovodil žalobce. Dne 11.srpna 2020 uplatnila společnost [právnická osoba].o., IČ [IČO], se sídlem [adresa] v rámci řízení sp.zn. 45 C 163/2019, návrh na svůj vstup jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, což odůvodnila existencí „Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 30.6.2000“ uzavřené mezi majiteli nemovitosti a touto společností. To znamená, že je zde existuje „prioritní“ užívací titul k nemovitosti na adrese [adresa], kterým je věcné břemeno užívání zřízené pro společnost [právnická osoba], která tak činila prostřednictvím společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], a následně prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. Dále doplnili, že žalovaní setrvávají v nebytových prostorách na základě stále existujícího smluvního vztahu, který byl učiněn se souhlasem společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], se sídlem [adresa], který je od 30.6.2000 držitelem věcného břemene vztahujícího se k nemovitosti na adrese [adresa], o čemž svědčí Návrh společnosti [právnická osoba] na vstup do řízení na straně žalovaných ze dne 11.8.2020 zaslaný datovou schránku dořízení sp.zn. 45 C 163/2019. Předmětem žaloby vedené pod sp.zn. 45 C 163/2019 je spor o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 120 600 Kč. Porovnáním se soupisem majetkové podstaty [jméno FO] lze zjistit, že taková položka v tomto aktuálním soupisu není, a podle názoru žalovaných je soupis majetkové podstaty tím právním podkladem, který zakládá právo žalobce insolvenčního správce [jméno FO]. být účastníkem tohoto řízení, tedy jeho věcnou aktivní legitimaci k vymáhání majetkového nároku, proto popírají i aktivní věcnou legitimaci žalobce. Do soupisu majetkové podstaty [tituly před jménem] [jméno FO] spadá veškerý společný majetek manželů [jméno FO]. Žalobce (insolvenční správce [jméno FO]) není oprávněn s nemovitostmi na adrese [adresa] disponovat, neboť tyto jsou sepsány do majetkové podstaty [tituly před jménem] [jméno FO]. V této suvislosti odkázali na usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 104 VSPH [Anonymizováno] ze dne 19.8.2019 vydané v rámci incidenčního sporu sp.zn. [incidenční spisová značka] (C 23) v insolvenčním řízení sp.zn. KSPH 66 [insolvenční spisová značka], z něhož je zřejmé, že - jako první byly předmětné nemovitosti na adrese [adresa] sepsány [tituly před jménem] [jméno FO] insolvenčním správcem [tituly před jménem] [jméno FO], a to konkrétně dne 10.11.2015, jak plyne ze zveřejněného soupisu majetkové podstaty dlužnice, který je zveřejněn na č.l. [právnická osoba] v insolvenčním spisu KSPH 36 [insolvenční spisová značka]. S odkazem na skutečnosti výše uvedené skutečnosti žalobci č.l/ a č.2/ navrhují, aby nadepsaný soud žalobní návrh zamítl.

4. Rovněž žalovaní namítli, že nebyla při předvolání k ústnímu jednání dodržena lhůta dle § 115 odst. 2 o.s.ř. K tomu nutno uvést, že tato dodržena byla, když první jednání se ve věci konalo dne 28.4.2021 a oběma žalovaným bylo předvolání doručeno 18.4.2021. Pokud jde o druhé jednání ve věci, platí ust. § 119 odst. 2 o.s.ř., kdy lhůta k dalšímu jednání je zpravidla 5 denní a tato byla v případě 1.žalovaného dodržena, když mu bylo předvolání doručeno 11.5.2021, druhému žalovanému bylo předvolání doručeno 14.5.2021, nicméně s ohledem na úzkou personální provázanost obou žalovaných má soud za to, že ani zkrácení lhůty k předvolání tomuto účastníkovi nemohlo způsobit žádné následky.

5. Žalovaní navrhli přerušení řízení do doby pravomocného rozhodnutí o žalobě ve věci 11 C 86/2019, v níž je řešena otázka platnosti výpovědi z nájmu nebytových prostor. Soud si proto jako předběžnou otázku posoudil, zda může být žaloba úspěšná a shledal více důvodů, pro které to tak není. Výpověď z nájmu podle insolvenčního zákona byla společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] doručena dne 25.5.2019, lhůta pro podání žaloby běžela do 10.6.2019, zatímco žaloba byla v dané věci podána až 5.8.2019. V daném případě se jedná o lhůtu propadnou, jejíž zmeškání způsobuje nemožnost domáhat se projednání věci u soudu. Pro úplnost nutno dodat, že žaloba sama nebyla podána u věcně příslušného soudu, když podléhá zvláštnímu režimu § 159 odst. 1 písm. g) IZ a jako taková by měla být projednána insolvenčním soudem. S ohledem na to tedy nemůže ani řízení sp.zn. 11 C 86/2019 ve věci přinést žádných nových poznatků, proto soud řízení do doby pravomocného skončení věci nepřerušoval.

6. V průběhu řízení bylo podáno několik návrhů na vstup vedlejších účastníků do řízení, a to společností [právnická osoba] [právnická osoba], IČ: [IČO], sídlem [adresa], společnosti [právnická osoba]., č 44848757, sídlem [adresa] a společnost [právnická osoba] [Anonymizováno], IČ: [IČO], sídlem [adresa]. Vstup těchto účastníků do řízení nebyl soudem připuštěn usnesením ze dne 2010.2020 č.j. 45 C 163/2019-103. Poté o věci rozhodoval Městský soud v Praze dne 25.2.2021 č.j. 15 Co 48/2021-127, který odvolání společností [právnická osoba] [právnická osoba], a [právnická osoba]., odmítl, když tato byla neprojednatelná, k odvolání společnost [právnická osoba]., usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Žádný z navrhovaných vedlejších účastníků tak není účastníkem řízení a soud k jejich podáním nepřihlíží.

7. Žalovaní se k prvnímu jednání bez omluvy nedostavili, proto soud jednal v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaní se k jednání nedostavili, nemohlo jim být poskytnuto poučení podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění jejích tvrzení a označení důkazů, týkajících se tvrzené dohody o narovnání či k dalších námitek proti žalobě, které však nedoložili. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo a dobrodiní poučení ztrácí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 832/2006 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1793/2011).

9. Dle znaleckého posudku č. 190611 z 12.6.2019, vyhotoveného znaleckým ústavem BOHEMIA [právnická osoba]., bylo určeno tržní nájemné za žalovanými užívané Nebytové prostory. Pro prostory v suterénu bylo určeno tržní nájemné ve výši 160,- Kč za m2/měsíc, což při zaokrouhlené výměře 247 m2 představuje bezdůvodné obohacení ve výši 39.520,- Kč měsíčně, a pro prostory v přízemí bylo určeno tržní nájemné ve výši 530,- Kč m2/měsíc, což při zaokrouhlené výměře 153 m2 představuje bezdůvodné obohacení ve výši 81.090,- Kč měsíčně, celkem pak 120.610,- Kč měsíčně.

10. Dle výpisu z katastru nemovitostí, LV [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], okres hlavní město [adresa], jsou veškeré zde zapsané nemovitosti ve vlastnictví [jméno FO] a [jméno FO], včetně pozemku p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno] a pozemek p.č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], jiná stavba, vše zapsáno na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa].

11. Dle usnesení Krajského soudu v Praze KSPH 66 [insolvenční spisová značka] – B – 44 ze dne 14.2.2019 byla společnost [právnická osoba]. odvolána jako insolvenční správce na schůzi věřitelů a novým insolvenčním správcem byl jmenován [jméno FO] & Pril v.o.s., usnesení nabylo právní moci 12.4.2019.

12. Dle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15.11.2018, sp.zn. KSPH 36 [insolvenční spisová značka]-A-470 byl zjištěn úpadek dlužnice [tituly před jménem] [jméno FO] a insolvenčním správcem byl ustanoven [tituly před jménem] [jméno FO]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 3.4.2019.

13. Dle soupisu majetkové podstaty ve věci KSPH 66 [insolvenční spisová značka] dlužníka [jméno FO] byl současně sepsán nemovitý majetek v celkové výši [tel. číslo],- Kč, přičemž se jedná o nemovitosti, zapsané na LV č. [hodnota], LV č. [hodnota], LV č. [hodnota] a LV č. [hodnota], a dále na LV č. [hodnota] a LV č. [hodnota], každý v jiném katastru. Jako druhá z položek je sepsaná nemovitost, oceněná na základě znaleckého posudku č. 8632//2016 znalce [tituly před jménem] [adresa] ze dne 3.1.2017, kdy se jedná o nemovitost, tedy pozemek parc.č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] (jiná stavba), a dále pozemek parc.č. [Anonymizováno] (ostatní plocha), v k.ú. [adresa], zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa].

14. Usnesením Krajského soudu v Praze KSPH 36 [insolvenční spisová značka]-B-186, které nabylo právní moci dle výpisu z insolvenčního rejstříku 10.4.2019, bylo potvrzeno rozhodnutí schůze věřitelů o odvolání z funkce [tituly před jménem] [jméno FO] a jmenování nového insolvenčního správce [tituly před jménem] [jméno FO].

15. Dle soupisu majetkové podstaty ve věci KSPH 36 [insolvenční spisová značka] ve věci dlužníka [jméno FO] došlo k sepsání nemovitého majetku v ocenění kolem 200 mil. Kč, včetně nemovitého majetku, zapsaného na LV. č. [hodnota], dle položky 2 detailního soupisu majetkové podstaty, kdy tedy uvedené nemovitosti na LV č. [hodnota] byly ve společném jmění manželů.

16. Dle výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], IČ: [IČO] je jednatelem společnosti [jméno FO], prokuristou [jméno FO] a [jméno FO], tedy oba dva dlužníci, a společníkem [jméno FO].

17. Dle výpisu z obchodního rejstříku společnosti [Jméno žalovaného]. je jednatelem i společníkem společnosti [jméno FO].

18. Dle výpisu z obchodního rejstříku [Anonymizováno]o. jsou statutárním orgány a současně společníky společnosti [jméno FO] a [jméno FO].

19. Smlouvou o nájmu nemovitosti, uzavřenou mezi [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] na straně pronajímatelů a společností [právnická osoba] [právnická osoba] na straně nájemce dne 26.3.2007, byla nájemci přenechána do nájmu budova, zapsaná na LV [Anonymizováno] za nájemné v částce 391.160,00 Kč měsíčně, které mělo být hrazeno nejpozději k 15. kalendářnímu dni následujícího měsíce, za který je hrazeno. Nájemné bylo sjednáno na dobu neurčitou, přičemž nájemce je oprávněn dát předmět nájmu dále do podnájmu.

20. Dle změny užívání 1. PP a části 1.NP domu čp. 1446, která byla zkolaudována 6.2.2017 Úřadem městské části Praha 2, kdy došlo ke změně v užívání této nemovitosti, a to na dvou listech.

21. Výzvou insolvenčního správce k uzavření nájemní smlouvy, k vyklizení a předání užívaných prostor a k plnění na účet majetkové podstaty, ze dne 30.4.2019, žalobce jako insolvenční správce dlužníka [jméno FO] vyzval společnost [Jméno žalovaného]. jednak tedy k uzavření nájemní smlouvy, když původní nájemní smlouva mezi společností [právnická osoba] a společností [Jméno žalovaného]. je absolutně neplatná, a dále tedy k vydání bezdůvodného obohacení a vyklizení uvedených prostor.

22. Odpovědí na výzvu správce ze dne 30.4.2019, společnosti [jméno FO]s., zaslanou společností [Jméno žalovaného]., kdy zde argumentuje, že je řádným podnájemcem předmětných prostor.

23. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 27.2.2020 č.j. KSPH 66 [insolvenční spisová značka]-B-267 byla schválena dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, dlužnice [tituly před jménem] [jméno FO] a dlužníka [jméno FO], předložená správci [tituly před jménem] [jméno FO] a insolvenčním správcem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 24.10.2019, přičemž veškerý majetek ve společném jmění manželů byl rozdělen rovným dílem a v majetkové podstatě každého z dlužníků je nadále pouze polovina sepsaného majetku.

24. Dohodou o vypořádání společného jmění manželů ze dne 22.10.2019, uzavřenou mezi [tituly před jménem] [jméno FO], jako insolvenčním správcem dlužnice [tituly před jménem] [jméno FO] a společnosti [jméno FO] [Anonymizováno]s. jako insolvenčním správcem [jméno FO] byl rozdělen celý majetek v SJM na jednu polovinu. Součástí vypořádání jsou také nemovitosti v k.ú. [adresa] na LV č. [hodnota] s tím, že nemovité věci byly vypořádány každému v jedné polovině.

25. Dle doručenky datové zprávy ve věci dlužníka [jméno FO] - výpověď nájemní smlouvy, odeslané insolvenčním správcem dlužníka do datové schránky společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] dne 25.5.2019 byla výpověď nájemní smlouvy téhož dne doručena společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] a tento se do datové schránky přihlásil.

26. Vyjádřením ze dne 17.5.2019, odpovídal insolvenční správce společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] na její sdělení.

27. Předžalobní výzvou původního právního zástupce žalobce ze 16.9.2019 byly obě žalované vyzvány k dobrovolnému plnění před podáním žaloby. Dle podacích lístků byla výzva zaslána oběma žalovaným 16.9.2019.

28. Dle vyhledávání subjektů - společnosti [Jméno žalovaného]. a Lelí´s Cupcakes s.r.o.ze serveru Českého úřadu zeměměřického a katastrálního bylo zjištěno, že tyto společnosti nejsou zapsány jako vlastníci nemovitostí ani jako osoby, kterým svědčí jiné právo jakékoliv nemovitosti užívat, včetně věcného břemene.

29. Návrhem na vstup do insolvenčního řízení místo věřitele společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], ze dne 19.6.2020 navrhovala společnost [právnická osoba]. svůj vstup do insolvenčního řízení.

30. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19.8.2019 bylo usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24.6.2019 ve věci č.j. [incidenční spisová značka] potvrzeno v části, kterou byla odmítnuta žaloba žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] proti žalovanému [jméno FO] ve věci [incidenční spisová značka], resp. KSPH 66 [insolvenční spisová značka] na vyloučení nemovitých věcí z majetkové podstaty dlužníka, co do žaloby o vyloučení pohledávek bylo změněno tak, že se vylučovací žaloba neodmítá.

31. Smlouvou o finanční zápůjčce, ze dne 30.11.2015, uzavřenou mezi společnostmi [právnická osoba]. a [právnická osoba] [právnická osoba], zajištěné zajišťovacím převodem práva vlastnického k pohledávce. Za společnost [právnická osoba]. podepsal smlouvu o finanční zápůjčce [jméno FO] na základě plné moci, udělené [jméno FO] k zastupování společnosti [právnická osoba]., za společnost [právnická osoba] [právnická osoba] smlouvu podepsal [jméno FO].

32. Smlouvou o postoupení pohledávky, uzavřenou mezi [tituly před jménem][jméno FO], jako postupitelem a společností [právnická osoba] [právnická osoba], jako postupníkem, dne 11.11.2015, byla postoupena pohledávka za fyzickými osobami [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], jejímž bývalým vlastníkem byla společnost [právnická osoba] st. podnik v likvidaci s tím, že pohledávka je vymáhána v exekuci 13 Nc 6917/2008.

33. Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 30.6.2000, uzavřenou mezi zřizovateli [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [právnická osoba]., zastoupenou [jméno FO], mělo být zřízeno věcné břemeno k nemovitostem na LV [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve prospěch uvedené společnosti.

34. Návrhem na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru ze dne 28.7.2000, se manželé [jméno FO] a [právnická osoba] domáhali vkladu věcného břemene ohledně nemovitostí na LV [Anonymizováno] do katastru nemovitostí.

35. Rozhodnutím [právnická osoba] Praha-město s právními účinky vkladu ke 31.7.2000, byl zamítnut návrh na vklad věcného břemene užívání nemovitostí domu čp. 1446, zapsaného na tom LV 1350.

36. Dle výpisu z obchodního rejstříku z 28.2.2000, týkajícího se společnosti [právnická osoba], je statutárním orgánem společnosti [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], kteří jednají každý samostatně.

37. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 11.8.2020 [právnická osoba] se podává, že statutárním orgánem je [jméno FO], tento je rovněž společníkem, a dalšími společníky jsou [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO].

38. Dle soupisu majetkové podstaty dlužníka [jméno FO] z insolvenčního rejstříku ze dne 20.4.2020, jsou sepsány nemovité věci v částce 96.860.000,00 Kč, rovněž nemovitost z vypořádání zaniklého SJM dohodou, tedy část uvedené nemovitosti, zapsané na LV [Anonymizováno], resp. spoluvlastnické podíly o velikosti ideální na nemovitostech, zapsaných na LV [Anonymizováno].

39. Dle souhlasu ze dne 10.9.2019 [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci sp.zn. KSPH 36 [insolvenční spisová značka] zaslal insolvenčnímu správci [jméno FO].s. souhlas správce s žalobami na vyklizení nemovitostí, o zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí a na určení neexistence věcných práv vůči třetím osobám v právní věci [tituly před jménem] [jméno FO].

40. Soud jako nadbytečné neprováděl důkazy nepodepsanou výzvou insolvenčního správce, datovanou dne 24.7.2019 a adresovanou společnosti [Jméno žalovaného]., souhlasem druhého manžela ze sbírky listin společnosti [Jméno žalovaného]. a dalšími listinami ze Sbírky listin v obchodním rejstříku, týkajícím se obou žalovaný společností, vyjádřeními dlužníka [jméno FO], zaslanými [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně nemovitosti [adresa], dalším vyjádřením ze dne 14.4.2017, zaslaným [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO], dopisem [jméno FO] z 11.5.2020 v reakci na výzvu žalobce ze dne 5.5.2020, usnesením Městského soudu v Praze č.j. 77 [insolvenční spisová značka]-A-34 ze dne 26.11.2019 o odmítnutí insolvenčního návrhu ve věci dlužníka [právnická osoba] [právnická osoba], když z těchto důkazů pro věci ničeho relevantního nezjistil.

41. Dle ust. § 159 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen „IZ“) jsou incidenčními spory: a) spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5, c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, d) spory na základě odpůrčí žaloby, e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem, f) spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, g) spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem, h) další spory, které zákon označí jako spory incidenční.

42. Dle ust. § 256 odst. 1 IZ je insolvenční správce po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Ustanovení občanského zákoníku o tom, v kterých případech a za jakých podmínek může pronajímatel vypovědět nájem bytu, tím nejsou dotčena.

43. Dle ust. § 256 odst. 2 IZ jestliže by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu, v níž je dlužník pronajímatelem, byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl či mohl utrpět značnou škodu, může nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. Jestliže bude zajištěno, že nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetkové podstaty za cenu obvyklou, vyhoví insolvenční soud takovému návrhu vždy.

44. Dle ust. § 256 odst. 3 IZ právo na nájemné nebo jinou úhradu za dobu před prohlášením konkursu může druhý účastník smlouvy uplatnit pouze přihláškou pohledávky. Totéž platí, jde-li o nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem; tuto pohledávku je nutné přihlásit jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky.

45. Dle ust. § 2991 odst. 1 a 2 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

46. Dle ust. § 151o odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění platném do 31.12.2012, věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

47. Dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

48. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je k projednání věci věcně příslušný. Vzhledem k tomu, že se jedná o spor, který nespadá do souboru incidenčních sporů, k jejichž projednání by byl věcně příslušný insolvenční soud, přičemž.

49. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi [jméno FO] a [jméno FO] na straně pronajímatelů a společností [právnická osoba] [právnická osoba], IČ: [IČO], se sídlem [adresa], PSČ [Anonymizováno], byla uzavřena 26.3.2007 nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem nemovitosti - stavby č.p. [Anonymizováno], jiná stavba, stojící na pozemku p.č. [Anonymizováno] a pozemku p.č. [Anonymizováno] vše zapsáno na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], a to za měsíční nájemné ve výši 391.160,00 Kč měsíčně. Společnost [právnická osoba] [právnická osoba] měla následně část nemovitostí, konkrétně prostory v 1. PP a 1. NP Budovy, označené dle projektové dokumentace jako: suterén (0.01 13,20 m2, 0.02 52,00 m2, 0.03 7,50 m2, 0.04 41,20 m2,0.05 5,90 m2, 0.07 48,80 m2, 0.10 1,10 m2, 0.11 1,50 m2, 0.12 1,90 m2, 0.13 3,10 m2, 0.14 22,60 m2, 0.15 3,90 m2, 0.16 3,90 m2, 0.17 37,30 m2, 0.18 3,40 m2), přízemí – vlevo (1.02 65,20 m2, 1.03 4,10 m2, 1.04 26,20 m2, 1.05 6,20 m2, 1.06 8,10 m2) , přízemí – vpravo (1.17 - půl 0,60 m2,1.18 - zbytek 5,50 m2, 1.19 37,30 m2) o celkové výměře 400,5 m2, dát do podnájmu oběma žalovaným. Skutečnost, že oba žalovaní užívají shora uvedené prostory, přitom nebyla mezi účastníky sporná. Rovněž nebylo sporu o tom, že oba pronajímatelé se po uzavření nájemní smlouvy ocitli v úpadku, který je v případě [jméno FO] řešen Krajským soudem v Praze pod sp.zn. KSPH 66 [insolvenční spisová značka] a v případě [jméno FO] pod sp.zn. KSPH 36 [insolvenční spisová značka]. V rámci soupisů majetkové podstaty v obou insolvenčních řízeních přitom došlo k sepsání i předmětných nemovitostí, které byly předmětem nájmu. V následném insolvenčním řízení poté došlo k vypořádání společného jmění manželů, když oba insolvenční správci mezi sebou uzavřeli dohodu o jeho vypořádání s tím, že do majetkové podstaty každého z dlužníků bude nadále náležet polovina vlastnického podílu k předmětným nemovitostem. Oba správci se rovněž dohodli, že pohledávky, spojené s vlastnictvím předmětných nemovitostí, bude nadále vymáhat žalobce, jako insolvenční správce [jméno FO]. Ten v souladu s insolvenčním zákonem vypověděl společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] shora uvedenou nájemní smlouvu a současně o této skutečnosti informoval oba žalované s tím, že setrváním v užívání předmětné nemovitosti se bezdůvodně obohacují na úkor majetkové podstaty dlužníka, přičemž mohou s insolvenčním správcem uzavřít novou nájemní smlouvu, na základě které mohou předmětné nemovitosti nadále užívat, v opačném případě je jejich povinností nemovitost vyklidit. Současně byli oba žalovaní upozorněni na to, že za dobu od doručení informace o ukončení nájemní smlouvy jim vzniklo bezdůvodné obohacení, které bude insolvenční správce po obou žalovaných vymáhat. Toto bezdůvodné obohacení přitom žalobce požadoval pouze za jeden měsíc po doručení sdělení o ukončení nájemního vztahu oběma žalovaným, přičemž doložil znaleckým posudkem jeho výši.

50. Žalovaní se nejprve bránili tím, že nájemní smlouva, uzavřená mezi oběma dlužníky a společností [právnická osoba] [právnická osoba] je platná a jejich užívací právo tak není nijak dotčeno, což bylo potvrzeno i rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 18 C 241/2009 - 36 ze dne 4.7.2011, který nabyl právní moci dne 26.8.2011. Dále argumentovali tím, že výpověď žalobce ze dne 17.5.2019 byla napadena společností [právnická osoba] [právnická osoba] v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 86/2019, kdy tato se domáhá určení, že výpověď nájemní smlouvy je neoprávněná a v níž argumentuje jednak tím, že předmětné nemovitosti, jejichž nájem má být vypovězen, byly jako první sepsány do majetkové podstaty dlužnice [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 36 [insolvenční spisová značka] a pouze její insolvenční správce je tak aktivně legitimován k vymáhání případných pohledávek s tímto majetkem souvisejících, jednak tím, že žalobce není legitimním insolvenčním správcem dlužníka [jméno FO] a jako takový není vůbec oprávněn za dlužníka jednat. A konečně jako poslední obrana tamního žalobce je tvrzení, že on sám je v insolvenčním řízení sp.zn. KSPH 66 [insolvenční spisová značka] přihlášeným věřitelem a popřel (stejně jako tehdejší insolvenční správce) pohledávku jiného věřitele, společnosti [právnická osoba] Tuto obranu poté žalovaní opakovali i v tomto řízení. Následně však svou argumentaci změnili, popřeli platnost dané nájemní smlouvy a tvrdili, že nájemní smlouva byla ještě v roce 2007 nahrazena dohodou o narovnání ze dne 2.2.2010, která měla být uzavřena právě mezi společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] a blíže neoznačenou osobou. Toto své tvrzení ještě dále upravili, když tvrdili, že uvedené nemovitosti jsou předmětem věcného břemene na základě „Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 30.6.2000“ uzavřené mezi majiteli nemovitosti a společností [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], která tak drží „prioritní“ užívací titul k nemovitosti na adrese [adresa], když jí svědčí věcné břemeno užívání této nemovitosti a žalovaní setrvávají v nebytových prostorách na základě stále existujícího smluvního vztahu o věcném břemeni. Rovněž doplnili, že pohledávka, která je nyní žalobcem vymáhána, není sepsána v majetkové podstatě dlužníka a jako takovou ji nemůže insolvenční správce požadovat.

51. S ohledem na to, že žalobce nepožadoval vydání bezdůvodného obohacení z doby, kdy měla platit nájemní smlouva mezi dlužníky a společností [právnická osoba] [právnická osoba], nýbrž pouze od doby, kdy již oběma žalovaným bylo známo, že tato smlouva byla dle insolvenčního zákona vypovězena, soud dospěl k závěru, že bez ohledu na platnost shora uvedené nájemní smlouvy, žalovaní nepozději od doručení oznámení o ukončení nájemní smlouvy dle insolvenčního zákona vzniká žalovaným bezdůvodné obohacení ve vztahu k vlastníkovi uvedené nemovitosti. Žalobce jako insolvenční správce dlužníka [jméno FO] (bez ohledu na to, že jeho legitimitu žalovaní zpochybňují) je oprávněn disponovat s majetkem dlužníka a jako takový je rovněž oprávněn vymáhat i pohledávky související s majetkem, zapsaným do majetkové podstaty dlužníka. Skutečnost, že majetek obou dlužníků byl na základě dohody o vypořádání společného jmění rozdělen a každý ze správců tak disponuje předmětné nemovitosti a tato je součástí majetkové podstaty dlužníka, byla v řízení prokázána, stejně jako to, že se spolu insolvenční správci obou dlužníků uzavřeli dohodu, že společnou pohledávku spojenou s předmětnou nemovitosti bude vymáhat právě žalobce. V tomto smyslu není dokaz žalovaných na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 683/2011 ze dne 29.10.2015 přiléhavým, když tento se týká sporu dvou insolvenčních správců o to, kdo je oprávněn disponovat s týmž majetkem, sepsaným do majetkových podstat dvou dlužníků. V daném případě však ke sporu mezi insolvenčními správci nedochází, když ten, v jehož řízení byl majetek do majetkové podstaty dříve sepsán, udělil plnou moc k vymáhání pohledávky druhému.

52. Soud zdůrazňuje, že sami žalovaní nemají zcela jasno v tom, na základě jakého právního titulu předmětné nemovitosti užívají, neboť svá původní tvrzení o tom, že nájemní smlouva mezi dlužníky a [právnická osoba] [právnická osoba], je platná, následně popřeli tvrzením, že tato byla nahrazena (tedy již neplatí) jakousi dohodou o narovnání. V této souvislosti bylo dlužníky před vyhlášením rozsudku uvedeno, že daná dohoda nebyla uzavřena mezi vlastníky nemovitosti a společností [právnická osoba] [právnická osoba], nýbrž mezi touto společností a společností [právnická osoba], tedy z hlediska právního vztahu mezi odlišnými subjekty, a jako taková tedy ani nemohla nahradit původní nájemní smlouvu. Dlužno rovněž dodat, že tato dohoda nebyla před koncentrační lhůtou soudu předložena (dlužníci až po koncentrační lhůtě předkládali pouze jakési prohlášení o tom, že údajně někdy v minulosti taková dohoda byla uzavřena), proto ji soud jako důkaz neprováděl. Sama existence dané dohody je však zpochybněna samotnými žalovanými, kteří se ve svých vyjádřeních na ni začali odvolávat až v průběhu řízení, ačkoliv již od počátku řízení jim měla být tato skutečnost známa, neboť dle jejich tvrzení měla být uzavřena v roce 2010. Soud tak v obraně žalovaných shledává jistou účelovost a nedůvěryhodnost. Totéž platí ohledně následného tvrzení o platném věcném břemenu ve prospěch společnosti [právnická osoba]. Jak bylo v řízení prokázáno, návrh na zápis věcného břemene byl katastrem nemovitostí zamítnut a věcné břemeno tak nevzniklo, proto uvedené společnosti žádné věcné břemeno nesvědčí a nesvědčí ani žádné ze žalovaných. Ani toto tvrzení dlužníci ve svém vyjádření k žalobě neuvedli a odvolávali se na ně až následně, byť jim mohlo a mělo dle tvrzené datace a personální propojenosti jednotlivých společností být známo. A konečně jako zcela irelevantní soud shledal obranu žalovaných, že společnost [právnická osoba] [právnická osoba] jako věřitel v insolvenčním řízení sp.zn. KSPH 66 [insolvenční spisová značka] popřel přihlášku pohledávky jiného věřitele, společnosti [právnická osoba], když z tvrzení žalovaných vůbec nevyplývá, jak by tento úkon v insolvenčním řízení měl souviset s nájemním vztahem mezi dlužníky a společnosti [právnická osoba] [právnická osoba]

53. Na základě shora uvedeného proto soud žalobu shledal důvodnou a proto jí v plném rozsahu vyhověl.

54. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl zcela úspěšný žalobce, soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovaným. Náklady žalovaného jsou v daném případě představovány náklady právního zastoupení žalovaného advokátem do 5.1.2021, kdy bylo právní zastoupení ukončeno, tedy za 5 úkony právní pomoci po 5 940,- Kč za úkon, a to 1x za převzetí a přípravu zastoupení, 1x za předžalobní výzvu z 16. 9. 2019, 1x za podání ve věci (žalobu) ze dne 9. 10. 2010, 1x za podání ze dne 17. 2. 2020, 1x za odvolání ze dne 11. 3. 2020, podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 3. a ust. § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dále 5 režijních paušálů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 téže vyhlášky za téže úkony, to vše zvýšené o 21 % DPH ve výši 6 552,- Kč, jíž je advokát žalobce jako plátce DPH povinen z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů státu odvést; dále má žalobce podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, které učinil sám, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon, kdy tento se připravoval na ústní jednání, konaná dne 28.4.2021 a 18.5.2021, tj. celkem částka 38 952,- Kč.

Poučení