11 C 88/2020 - 389

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátem [Adresa zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [stát, organizační složka státu] [Adresa zainteresované osoby 1/1] jednající [název státní instituce] [Adresa zainteresované osoby 1/2] o zaplacení 2 000 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení 2 000 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 4.200,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit náklady řízení státu, jejichž výše bude určena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum], mj. nároku na náhradu škody na zdraví ve výši 2,000.000,- Kč se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], byly části předmětu řízení, ve kterých se žalobkyně a žalobce [jméno FO] domáhali náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání a náhrady škody v podobě nákladů vynaložených na zastoupení obhájcem a žalobkyně a) se domáhala náhrady újmy na zdraví a náhrady škody v podobě ušlého zisku, opětovně vyloučeny k samostatnému projednání, přičemž řízení o vyloučených nárocích bylo řízení vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [název soudu] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací]. O zbylých nárocích bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací].

2. Usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], byla část předmětu řízení, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky 2 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 000 Kč od [datum] do zaplacení jako náhrady újmy na zdraví, vyloučena k samostatnému projednání.

3. Žalobkyně přitom uvedla, že dne [datum] byly na základě rozhodnutí OS [adresa] provedeny domovní prohlídka v místě trvalého bydliště žalobkyně a její rodiny, a též prohlídka v sídle společnosti [právnická osoba] (dále jen „[právnická osoba]“), ve které je žalobkyně společníkem a jednatelem. Usnesením Policie ČR ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo následně zahájeno trestní stíhání žalobkyně a jejího manžela [jméno FO] pro trestný čin dle § 342 odst. 1 trestního zákoníku, stížnost žalobců byla zamítnuta. V důsledku zahájení stíhání byly Policií ČR zajištěny nemovitosti vlastněné manželi, proti čemuž se manželé rovněž bránili dostupnými právními prostředky. I nadále se pak žalobci hájili v průběhu trestního řízení všemi dostupnými prostředky, přesto byla Okresním státním zastupitelstvím v [název soudu] (dále jen „OSZ [adresa]“) podána dne [datum] k OS [adresa] obžaloba. Po provedeném hlavním líčení bylo soudem dne [datum] vydáno usnesení, kterým bylo rozhodnuto tak, že „věc … se postupuje Státnímu úřadu inspektorátu práce, neboť uvedený skutek není trestným činem…“. Usnesení o zahájení trestního stíhání je tak nutno považovat za nezákonné rozhodnutí, když trestní stíhání žalobkyně nebylo ukončeno pravomocným odsouzením, kdy postoupení věci k projednání přestupku má z hlediska posouzení nároku na náhradu škody stejné důsledky jako zprošťující rozsudek. V důsledku nezákonnosti usnesení o zahájení trestního stíhání je pak nutno považovat za nezákonné celé trestní řízení, které bylo proti žalobcům vedeno, zejména tedy provedenou domovní prohlídku a zajištění nemovitostí vlastněných manželi. V důsledku postupu státu vznikla žalobkyni újma na zdraví, kdy žalobkyně upřesnila v podání ze dne [datum], že se domáhá náhrady škody ve výši 1,723.218,- Kč za diagnostikovanou smíšenou afektivní poruchu a dále částky 276.782,- Kč za tzv. hyperurikémii. V důsledku této nemoci musí držet tzv. purinovou dietu, jinak by u ní došlo ke zhoršení zdravotního stavu (otoky kloubů a bolesti), dieta je velmi nákladná. V důsledku stresující situace jí byla rovněž diagnostikována psychická porucha, v důsledku čehož byla vyřazena z množství pracovních a společenských aktivit. Musela přenechat péči o nemocnou matku na manželovi, přestala malovat, hrát na klavír, sportovat.

4. Žalovaná ve věci uvedla, že žalobkyně u ní uplatnila mj. předmětný nárok na náhradu škody dne [datum]. Nárok byl projednán stanoviskem ze dne [datum] a žalovaná jej neshledala v předmětné části důvodným. Pokud jde o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], žalovaná namítala, že znalkyně vycházela ze subjektivních líčení žalované, aniž by zohlednila následující objektivní okolnosti. Žalovaná v řízení dále namítala, že v řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] byla žalobkyně rozsudkem ze dne [datum] uznána vinnou z trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby dle § 240 odst. 1 trestního zákoníku a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu 18 měsíců. Trestná čin měla žalobkyně spáchat jako jednatelka společnosti Euromontec, obžaloba byla podána dne [datum]. Žalovaná odkazovala na skutkové závěry, přijaté v rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [číslo jednací] a ze dne [datum] č.j. [číslo jednací]. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně dne [datum] obhájila bakalářskou práci a dne [datum] diplomovou práci na téma „[název]“ na soukromé vysoké škole [název], v níž dle posudku vedoucího práce je zřejmé, že téma bylo zpracováno s velkým zájmem, autorka zde promítá i osobní zkušenosti. Pokud žalobkyně namítala nedostatek finančních prostředků, žalovaná poukázala, že studium na této škole činilo v lednu [rok] částku minimálně 24.500,- Kč za každý semestr. Navzdory traumatu se žalobkyně pravidelně účastnila jednání v této i v souvisejících věcech. Žalovaná namítala nepřezkoumatelnost znaleckého posudku, když znalkyně uváděla opakovaně, že žalobkyně byla poprvé vyšetřena psychiatrem dne [datum], přičemž ve skutečnosti byla tohoto dne vyšetřena svou praktickou lékařkou, první psychiatrické vyšetření žalobkyně proběhlo až dne [datum] u [tituly před jménem] [jméno FO], který uvedl, že popisované duševní obtíže se u žalobkyně objevily od srpna [rok] po započetí trestního stíhání domovní prohlídkou. Rovněž [tituly před jménem] [jméno FO] ve znaleckém posudku uzavřel, že žalobkyně v roce [rok] utrpěla stresovou situaci, zhroutila se, když do jejich domu silově neadekvátně vnikla zásahovka. Žalovaná proto navrhuje žalobu zamítnout.

5. Na jednání dne [datum] byla žalobkyně vyzvána podle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř., aby tvrdila a prokazovala, aby doplnila svá tvrzení a označila důkazy k jejich prokázání, že jí škoda byla působena výlučně trestním stíháním vedeným u Okresního soudu v [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a nebyla způsobena jinými stresovými faktory, jako například trestním stíháním vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a řízením o daňové kontrole.

6. Žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že tato tvrzení by měla prokazovat žalovaná. Žalobkyně odmítla, že by jí újma mohla být způsobena jinými faktory, pokud jde o kontrolu finančního úřadu, žalobkyně, resp. její společnost, byla v době předcházející trestnímu stíhání podrobena každoročně obdobným kontrolám, které proběhly v pořádku. Navíc v případě jakéhokoliv úřadu, pokud by bylo zjištěno pochybení, nemohlo by mít tak závažné důsledky jako důsledky trestního stíhání. Řízení vedené u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] začalo mnoho let po zahájení trestního stíhání v řízení vedeném u Okresního soudu v [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], tou dobou už měla žalobkyně nasazena antidepresiva, jde o nesrovnatelná řízení, kdy předmětem řízení u OS v [adresa] bylo špatně vedené účetnictví a předmětem řízení u OS v [název soudu] bylo využívání otrocké práce.

7. Soud ve věci zjistil z důkazů následující, pro věc podstatné skutečnosti. Ze spisu Okresního soudu v [název soudu] sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že dne [datum] byl sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu dle § 342 odst. 1, odst. 3 písm. b), odst. 4 trestního zákoníku formou spolupachatelství, spočívajícího v soustavném, ve větším rozsahu a za úplatu neoprávněném zaměstnávání a zprostředkovávání zaměstnání pro cizince, kteří neměli platné povolení k zaměstnání podle jiného právního předpisu, to vše od [datum] v objektu společnosti GZDM. Podezřelými z této trestné činnosti byla žalobkyně a její manžel [jméno FO] a dále [jméno FO] a [jméno FO], všichni jako osoby pracující pro společnost [právnická osoba]. Z protokolu o provedení domovní prohlídky z [datum] má soud za zjištěno, že tento byl proveden na základě příkazu k domovní prohlídce vydané Okresním soudem v [název soudu] ze dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka] u osoby [Jméno zainteresované osoby 0/0][Adresa zainteresované osoby 0/0], na shodné adrese, kde bylo zapsáno sídlo společnosti [právnická osoba], v 6:55 hod. bylo započato s domovní prohlídkou, když se v době vstupu v domě nacházely osoby [jméno FO], které svědčilo dle výpisu z Katastru nemovitostí věcné břemeno k bytu, při vstupu do objektu nedošlo k újmě na zdraví podezřelého ani zasahujících policistů, a dále nedošlo k poškození žádné věci ani zařízení, a nevznikla tak žádná škoda na majetku. Příkaz k domovní prohlídce byl doručen a osobně byl převzat podezřelou při vstupu do bytu v 6:06 hod. Následně byla podezřelá [Jméno zainteresované osoby 0/0] obeznámena o spáchání přečinu neoprávněného zaměstnávání cizinců dle § 342 odst. 1, 3 písm. b), odst. 4 trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství ve smyslu § 23 trestního zákoníku, a byla taktéž poučena o právu na obhájce. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestního stíhání žalobců a osob [jméno FO] a [jméno FO] pro přečin neoprávněného zaměstnávání cizinců dle § 342 odst. 1, odst. 3 písm. b), odst. 5 trestního zákoníku formou spolupachatelství, kterého se měli dopustit tím, že žalobci soustavně, ve větším rozsahu, za úplatu neoprávněně zaměstnali a [jméno FO] a [jméno FO] ve větším rozsahu, za úplatu zprostředkovali zaměstnání cizinců, kteří neměli platné povolení k zaměstnání, kdy tímto jednáním získali neoprávněný prospěch ve výši 7 640 987 Kč, to vše v souvislosti s prací vykonávanou v době od [datum] do [datum] v objektech společností GZDM a MW. K žádosti policejního orgánu ze dne [datum] udělilo OSZ [adresa] dne [datum] předběžný souhlas k zajištění nemovitosti – domu, ve kterém bydlí rodina žalobců, jako náhradní hodnoty za prospěch získaný z trestné činnosti. Zajištění bylo provedeno usnesením ze dne [datum]. Dne [datum] bylo žalobcům doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání a žalobkyni bylo doručeno usnesení o zajištění nemovitosti. Dne [datum] se v době od 8.45 hod. do 10.40 hod. konalo hlavní líčení, mj. za přítomnosti obou žalobců a jejich obhájce, který zde vystupoval i jako substitut obhájce [jméno FO], a po přednesu závěrečných řečí byl vyhlášen rozsudek, kterým byli všichni obžalovaní zproštěni obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu. Obžalovaní se vzdali práva odvolání, státní zástupce se na místě odvolal. Dne [datum] byl rozsudek k žádosti zaslán OS [adresa] k hlavnímu líčení v trestní věci žalobkyně a). Dne [datum] došlo soudu odůvodnění odvolání státního zástupce. KS Praha v neveřejném zasedání konaném dne [datum] vyhlásil usnesení, kterým byl rozsudek v celém rozsahu zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně. Spis s písemným vyhotovením usnesení vrácen OS [adresa] dne [datum]. Odvolací soud vyčetl soudu prvého stupně nedostatečná skutková zjištění, resp. nedostatečné hodnocení důkazů ve vztahu k povaze činnosti vykonávané vietnamskými pracovníky z hlediska znaků závislé práce a případného zastírání pravé podstaty jejich činnosti, což činí jeho rozsudek nepřezkoumatelným, a tedy vadným. Odvolací soud odmítl obecnou akceptaci švarc systému a zdůraznil, že objektem § 342 trestního zákoníku je i ochrana pracovního trhu na našem území. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na den [datum]. Dne [datum] byly opatřeny opisy z evidence rejstříku trestů obžalovaných (bez záznamu). Dne [datum] se v době od 8.45 hod. do 9.30 hod. konalo hlavní líčení, mj. za přítomnosti obou žalobců a jejich obhájce, který zde vystupoval i jako substitut obhájce [jméno FO], nebylo doplňováno dokazování a po přednesu závěrečných řečí bylo vyhlášeno usnesení, č.j. [číslo jednací], kterým byla věc dle § 222 odst. 2 trestního řádu postoupena Státnímu úřadu inspekce práce, neboť uvedené skutky nejsou trestným činem, avšak mohly by být tímto správním orgánem posouzeny jako přestupek. Soud setrval na svém závěru, že nebylo prokázáno, že by se v případě činnosti vykonávané vietnamskými pracovníky jednalo o závislou práci, stejně jako na názoru, že nelze dovodit, že by objektem trestného činu dle § 342 odst. 1 trestního zákoníku byl zájem na ochraně pracovního trhu ČR, a že tedy nelze dovozovat trestní odpovědnost obžalovaných. Nelze však vyloučit, že se obžalovaní zjištěným jednáním dopustili přestupku dle zákona o zaměstnanosti. Písemné vyhotovení usnesení bylo vypraveno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto o zrušení zajištění nemovitostí. Pravomocné usnesení bylo dne [datum] zasláno katastrálnímu úřadu. Spis byl dne [datum] odeslán Státnímu úřadu inspekce práce, který jej s přípisem ze dne [datum] vrátil s tím, že ve věci by mohlo jít o správní delikt právnické osoby, u kterého došlo k zániku případné odpovědnosti již v roce [rok] (zjištěno ze spisu OS [adresa] sp. zn. [spisová značka]).

8. Z výtisku ze stránek z informačního systému CEVRO, z posudku diplomové práce žalobkyně a z výtisku z webových stránek CEVRO soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] obhájila bakalářskou práci a dne [datum] diplomovou práci na téma „[název]“ na soukromé vysoké škole [název], dle posudku vedoucího práce je zřejmé, že téma bylo zpracováno s velkým zájmem, autorka zde promítá i osobní zkušenosti. Studium na této škole činilo v lednu [rok] částku minimálně 24.500,- Kč za každý semestr.

9. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně, rozsudkem ze dne [datum] uznána vinnou z trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby dle § 240 odst. 1 trestního zákoníku a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu 18 měsíců. Obžaloba ve věci byla podána dne [datum]. Trestný čin měla žalobkyně a) spáchat jako jednatelka společnosti [právnická osoba], kdy zahrnutím fiktivních faktur do účetnictví společnosti mělo v letech [rok] až [rok] dojít ke zkrácení daně z příjmů právnických osob a DPH o částku 327 610,18 Kč. Odvolání žalobkyně a) bylo zamítnuto usnesením KS Praha ze dne [datum]. Následně byly odmítnuty i podané dovolání a ústavní stížnost (zjištěn z usnesení NSČR sp. zn. [spisová značka] a usnesení Ústavního soudu sp. zn. [spisová značka]).

10. Z přípisu Ústavu práva a právní vědy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně absolvovala vzdělávací program na této instituci v období od [datum] do [datum], školné činilo 103.680,- Kč.

11. Z přípisu Odvolacího finančního ředitelství ze dne [datum] soud toliko zjistil, že poté, co byl vydán rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], resp. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], Odvolací finanční ředitelství přistoupilo k vydání rozhodnutí o odvolání č.j. [číslo jednací] ze dne [datum] (týká se DPH) a č.j [číslo jednací] ze dne [datum] a č.j. [číslo jednací] ze dne [datum] (obě se týkají daně z příjmu právnických osob). Proti těmto rozhodnutím žalobce brojil žalobou ve správním soudnictví, řízení byla vedena u Krajského soudu v [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], Krajský soud v [název soudu] rozhodl o těchto žalobách společným rozsudkem ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], proti kterému nebyla podána kasační stížnost.

12. Podle rozsudku Krajského soudu v [název soudu] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], u společnosti [právnická osoba], IČ: [IČO], sídlem: [adresa] proběhla v období [datum] až [datum] daňová kontrola zaměřená na daň z příjmu právnických osob za roky [rok]–[rok] a daň z přidané hodnoty za období 1. – 12. měsíc roku 2009 a 1. – 4. čtvrtletí roku 2010. Dodatečnými platebními výměry Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne [datum] byly společnosti doměřeny daně z příjmů z příjmů právnických osob za zdaňovací období [datum] – [datum], [datum] – [datum] a [datum] – [datum], zrušena daňová ztráta z příjmů právnických osob za zdaňovací období [datum] – [datum] a doměřena DPH za zdaňovací období březen, červen, červenec, srpen, říjen, listopad a prosinec [rok] a dále 2. čtvrtletí [rok], 3. čtvrtletí [rok] a 4. čtvrtletí [rok]. Současně byla společnosti uložena penále.

13. Podle lékařské zprávy ze dne [datum]

14. Podle znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne [datum], byla u žalobkyně diagnostikována Smíšená afektivní porucha, znalec stanovil výpočet ztížení společenského uplatnění ve výši 574.406,- Kč. Žalobkyně byla vyšetřena znalcem dne [datum], je uvedeno, že žalobkyně v roce [rok] utrpěla akutní stresovou situaci, zhroutila se, když do jejich domu vnikla zásahovka dozvěděla se, že jsou spolu s manželem podezřelí z ilegálního zaměstnávání cizinců, následné trestní stíhání pro ni bylo psychicky neúnosné, musela vyhledat odbornou psychiatrickou péči. Součástí znaleckého posudku je zpráva z vyšetření žalobkyně dne [datum] psychiatrem [tituly před jménem] [jméno FO], dle které popisované duševní obtíže se u žalobkyně objevily od srpna [rok] po započetí trestního stíhání domovní prohlídkou.

15. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví interní nemoci se zvláštní specializací na choroby z povolání, pořadové č. [číslo], soud zjistil následující. Z dodaných dokladů nevyplynulo, že by žalobkyně ke dni [datum] trpěla hyperurikemií, i když to znalec nemůže zcela vyloučit, neboť hyperurikemie u žalobkyně nikdy neměla doložené klinické projevy a mohla tak být snadno v minulosti přehlédnuta. Není doloženo, že by hyperurikemie způsobovala u žalobkyně jakékoliv zdravotní problémy. Hyperurikemie je laboratorní nález, nikoliv poškození zdraví, avšak je-li hyperurikemie výrazná, může poškození zdraví pacienta navodit. U žalobkyně však není doloženo, že by k tomu došlo. Hyperurikemie je stav dlouhodobý, bez preventivní léčby určitými léky zpravidla doživotní odchylka od normálního laboratorního nálezu. Z dodaných dokladů vyplývá, že u žalobkyně byla dne [datum] zjištěna zvýšená hladila kyseliny močové v krvi (tj. hyperurikemie). Takový laboratorní nález bývá dlouhodobý či trvalý. Žalobkyně neposkytla žádné materiály, ze kterých by bylo možné sledovat a stanovit průběh její hyperurikemie v průběhu času. Z lékařského hlediska není možné konstatovat, že by jedinou nebo rozhodující příčinou hyperurikemie byla skutečnost, že proti žalobkyni bylo vedeno trestní stíhání v období od [datum] do [datum] u Okresního soudu v [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Není doloženo, že by se hyperurikemie u žalobkyně jakkoliv klinicky manifestovala, že by u ní zanechala jakékoliv posudkově významné zdravotní následky nebo že by u ní vedla k nějakým omezením, pokud jde o možnost žalobkyně uplatnit se v životě a ve společnosti. Bodové ohodnocení za hyperurikemii tak bylo stanoveno podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., platné do [datum], nulové.

16. Při výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] znalec setrval na svých závěrech. Dále uvedl, že příčinu hyperurikemie se dá zjistit jen vzácně, zvyšování hladiny kyseliny močové postihuje velkou část populace, narůstá s věkem a je běžnější u žen. Při nevhodném režimovém opatření může dojít při zvýšené hladině kyseliny močové k tzv. dnovému záchvatu, dna je nemoc, která je způsobena zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi. Klinická manifestace by spočívala v tom, že dochází jednak ke dnovým záchvatům spočívajícím ve zduřených kloubech, zejm. palce u nohy, a dále poruše ledvinových funkcí, kožnímu postižení. Dna je dobře léčitelná lékem Milurit. Hyperurikemie se v životě nijak neprojevuje, v menšině případů může vyústit v onemocnění dnou.

17. Podle znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], nebylo možno objektivně zhodnotit, jakými zdravotními obtížemi trpěla žalobkyně ke dni [datum]. Žalobkyně pravděpodobně trpěla akutní reakcí na stres, tato se postupně přeměnila na posttraumatickou stresovou poruchu středně těžkou. Znalkyně neměla na období roku [rok] k dispozici žádnou zdravotní dokumentaci, která by přítomnost akutní reakce na stres potvrzovala. Zhodnotit psychický stav žalobkyně za období [datum] do [datum] objektivně nelze, jelikož znalkyně neměla k dispozici zdravotní dokumentaci za toto období. Od prvního psychiatrického vyšetření ze dne [datum] již lze hovořit o středně těžké posttraumatické stresové poruše, která se rozvinula v souvislosti s obviněním posuzované. Zdravotní potíže měla zřejmě již od roku 2012 (domovní prohlídka), objektivně lze ale její zdravotní potíže hodnotit až od první návštěvy psychiatra. U žalobkyně přetrvává chronifikovaná forma posttraumatické stresové poruchy. Trvalá změna osobnosti po traumatizující události se projevuje nedůvěřivostí až nepřátelstvím vůči okolnímu světu, sociálním stažením, pocity prázdnoty, beznaděje, trvalého ohrožení. Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění bylo provedeno podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. za položku 016 – vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací ve výši 1500 bodů, hodnocení bylo navýšeno o 50 % vzhledem k chronifikaci poruchy celkem na 2250 bodů.

18. Z doplňku znaleckého posudku zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] soud dále zjistil, že je předpoklad, že se posttraumatická stresová porucha u žalobkyně začala rozvíjet v souvislosti s domovní prohlídkou, kdy si posuzovaná byla vědoma, že se trestné činnosti nedopustila, další trestní stíhání mohlo vést k prohloubení základní symptomatiky. Porucha se chronifikovala a postupně se přeměnila v přetrvávající poruchu osobnosti po opakovaných traumatech. Tato porucha se projevuje nedůvěrou ke světu a okolí, sociálním stažením, pocity prázdnoty a beznaděje.

19. Z výslechu znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že znalkyně setrvala na svých znaleckých závěrech. Dále uvedla, že zdravotní potíže žalobkyně byly nejpravděpodobněji způsobeny domovní prohlídkou v roce [rok]/[rok], což zmiňuje i [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalkyně dále uvedla, že posttraumatická stresová porucha se rozvinula v souvislosti s domovní prohlídkou, resp. po ní, následovala řada dalších traumat v souvislosti s trestním stíháním. Posttraumatická stresová porucha se rozvine do 6 měsíců až roka po zahájení trestního stíhání, nelze se 100 % jistotou říci, zda nebýt domovní prohlídky, k traumatu by nedošlo. Znalkyně vyvrátila, že by na jejím závěru ohledně diagnózy žalobkyně mohla něco změnit informace o úspěšném studiu žalobkyně, její účasti u soudních jednání, případně účasti na dalším podnikání. Znalkyně uvedla, že symptomy byly u žalobkyně zřejmě tak nápadné, že si jich všimla i praktická lékařka při vyšetření v roce [rok]. Znalkyně uvedla, že nelze procentuálně určit, jaké jednotlivé faktory a jakým dílem se podepsaly na zdravotním stavu žalobkyně. Počáteční impuls spočívá v domovní prohlídce, ale není možné uzavřít, že nebýt trestního stíhání, porucha by se dále nerozvíjela a naopak.

20. Z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že se jedná o manžela žalobkyně, ten uvedl, že poté, co byla manželka obviněna z nelegálního zaměstnávání cizinců, tak se psychicky zhroutila, do té doby byla v pořádku, a to i po provedení domovní prohlídky. Další trestní stíhání vedené u OS v [adresa] se na žalobkyni nepodepsalo. Svědkovi byl následně předestřen protokol z jednání u zdejšího soudu ze dne [datum], kdy vypověděl, na dotaz soudu, kdy začal brát léky, v jaké fázi řízení, svědek odpověděl: „Začal jsem je brát od té doby nebo pár dní potom, co u nás proběhla ta domovní prohlídka. No a to samé, že jo, manželka. Byla na tom úplně stejně. Do té doby nebrala žádné prášky, všechno bylo v naprostém pořádku a od té doby, co u nás byli, tak asi den nebo dva dny poté, vlastně, manželka dopadla tak nějak ještě hůř než já. Začala být nervózní, zdravotní stav se jí zhoršil, začala chodit k doktorce pro nějaké prášky na nervy, chodila k bylinkářce. Byla na tom hodně špatně vlastně pořád.“ Poté svědek setrval ve své výpovědi, kdy zdravotní stav žalobkyně se zhoršil až po zahájení trestního stíhání.

21. Svědkyně [jméno FO], letitá přítelkyně žalobkyně, uvedla, že o stíhání žalobkyně a jejího manžela věděla od chvíle, kdy k nim domů a do firmy vnikla policie. Komunikovala o tom především se žalobkyní, která ji pak průběžně informovala, že se ve věci něco dalšího děje, detaily však svědkyně neznala. Vše to začalo už domovní prohlídkou, kdy tím byla postižena celá rodina, a další pokračování ve stíhání to jen zhoršovalo. Před tím byla žalobkyně velmi aktivní, byla až workoholik, stíhala spoustu práce, byla plná elánu, stíhala firmu, děti, dům. Jezdili na dovolenou, měli firmu, kde bylo pořád živo. Potom byla žalobkyně úplně bez nálady, jako bez života, psychicky ji to položilo prakticky z týdne na týden. Začala se bát lidí, nikam nevycházela, radši si pořídila pejsky, někdy plakala. Ležela sesypaná v posteli, měla strach, dle svědkyně to z ní udělalo trosku. Začala mít zdravotní problémy, má problémy se štítnou žlázou, začala tloustnout, přibrala asi 15 kg, zvýšil se jí tlak, nemohla spát.

22. Soud má za prokázaný skutkový stav v souladu s provedeným dokazováním. Žalobkyně uplatnila nárok předběžně u žalované, ta mu v projednávané části nevyhověla. Soud v řízení nepřihlížel k expertnímu znaleckému posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum], který nechala zpracovat žalovaná, když znalec sám uvádí, že nemá kvalifikaci v lékařském oboru psychiatrie a není proto kompetentní, aby přezkoumával odborné lékařské závěry.

23. Právně soud věc posoudil následovně. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Dle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, tedy nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí, dále vznik škody a současně také příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně. V řízení byla prokázána existence odpovědnostního titulu, nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně ze dne [datum], č.j. [číslo jednací], které bylo věcně zrušeno usnesením Okresního soudu v [název soudu] ze dne [datum], č.j. [číslo jednací]. Dále se soud zabýval tím, zda žalobkyni vznikla jí tvrzená škoda a existencí příčinné souvislosti.

25. Pokud jde o vztah příčinné souvislosti a vzniku škody, soud odkazuje např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2004, sp.zn. 25Cdo 1462/2003, dle kterého o vztah příčinné souvislosti jde, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez něhož by škodný následek nevznikl. Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i jen o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou. Pro určení, zda žalobkyni vznikla škoda na zdraví, a to v souvislosti s předmětným trestním stíháním, soud vycházel ze znaleckých posudků včetně výslechů znalců s tím, že pokud jde o příčinnou souvislost, všechny znalecké posudky se shodly v tom, že před provedením domovní prohlídky [datum] netrpěla žalobkyně žádným psychickým onemocněním, což je podpořeno i výpovědí svědků, soud v této části neuvěřil výslechu [jméno FO] na jednání dne [datum], kdy jeho výpověď byla v přímém rozporu s tím, co ve věci uvedl dříve. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] opakovaně uvedla, že původcem zdravotních obtíží u žalobkyně je provedená domovní prohlídka dne [datum], onemocnění posttraumatickou stresovou poruchou se rozvíjí následně v období asi 6 měsíců až dvou let, trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno usnesením ze dne [datum], které je současně ve věci odpovědnostním titulem, na rozdíl od příkazu k provedení domovní prohlídky ze dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka]. Znalkyně sice zdůraznila, že nelze určit, jakou měrou se na vývoji choroby podílelo následné trestní stíhání, nicméně jako počáteční impuls byla určena uvedená domovní prohlídka. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že nebyla splněna podmínka příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody (kdy se soud dále již nezabýval výší této škody), kdy za rozhodující okolnost vedoucí ke vzniku onemocnění u žalobkyně je nutno považovat provedení domovní prohlídky a nikoliv zahájení trestního stíhání e věci. Z uvedených důvodů tak byla žaloba zamítnuta.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěch ve věci měla žalovaná, výše nákladů žalované je tvořena paušální náhradou hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony ve výši 300,- Kč za úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to 4 x písemné vyjádření ze dnů: [datum], [datum], [datum] a [datum], 5 x účast na jednání před soudem prvého stupně ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], 5 x příprava účasti na výše uvedená jednání, celkem 14 úkonů, tj. 4.200,- Kč, kdy o nákladech řízení ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodováno v rámci těchto řízení, přitom se jedná vždy o úkon jediný. Pokud jde o procentuální úspěch ve věci v rámci těchto řízení, pokud jde o nyní posuzovaný nárok, jedná se o procento tak nepatrné (celkově žalobkyně požadovala ve všech řízeních 189 971 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby, 6 000 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání; v dalším průběhu řízení vzala žalobkyně a) v této části žalobu do částky 3 000 000 Kč s příslušenstvím zpět a současně upřesnila, že požaduje zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání a částky 2 000 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady újmy na zdraví, 14 754 992 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody v podobě ušlého zisku, 77 336 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, tj. jen tarifní hodnota činí z celkového původního nároku 0,33 % (50.000,- Kč z 15,094.900,- Kč), nepočítaje nárok původního žalobce [jméno FO], že ve vztahu k těmto úkonům (pod sp. zn. [spisová značka] 1 x písemné vyjádření ze dne [datum], 6 x účast na jednání před soudem prvého stupně ve dnech [datum], [datum] (12:33 – 17:02 hod., počítáno jako tři úkony podle § 1 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 254/2015 Sb.) a [datum] (14:03 -17:32 hod., počítáno jako dva úkony), 3 x příprava účasti na výše uvedená jednání, pod sp. zn. [spisová značka], 6 x účast na jednání před soudem prvého stupně ve dnech [datum] (9:07 - 12:06 hod., počítáno jako dva úkony), [datum] (11:03 - 15:47 hod., počítáno jako tři úkony) a [datum], 3 x příprava účasti na výše uvedená jednání), soud postupoval podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a contrario.

27. O náhradě nákladů státu, které jsou tvořeny svědečným a znalečným, bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 1 a 6 o.s.ř., podle úspěchu ve věci, v době vyhlášení rozsudku nebyla výše nákladů známa, když dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném [tituly před jménem] [jméno FO] za účast na jednání dne [datum], usnesení o výši nákladů řízení státu bude vydáno po právní moci usnesení o výši znalečného ze dne [datum].

Poučení