11 C 9/2013 - 391

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Ilonou Miklovou ve věci žalobkyně: [tituly před jménem]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], IČO [číslo] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [adresa] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] 3. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] 4. [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 3/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0]

5. Ing. [Jméno zainteresované osoby 4/0][Datum narození zainteresované osoby 4/0] [Adresa zainteresované osoby 4/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] 6. [Jméno zainteresované osoby 5/0][Datum narození zainteresované osoby 5/0] [Adresa zainteresované osoby 5/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] 7. [Jméno zainteresované osoby 6/0][Datum narození zainteresované osoby 6/0] [Adresa zainteresované osoby 6/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] 8. [Jméno zainteresované osoby 7/0][Datum narození zainteresované osoby 7/0] [Adresa zainteresované osoby 7/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] 9. [Jméno zainteresované osoby 8/0][Datum narození zainteresované osoby 8/0] [Adresa zainteresované osoby 8/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0] 10. [Jméno zainteresované osoby 9/0][Datum narození zainteresované osoby 9/0] [Adresa zainteresované osoby 9/0] 11. [Jméno zainteresované osoby 10/0][Datum narození zainteresované osoby 10/0] [Adresa zainteresované osoby 10/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] 12. [Jméno zainteresované osoby 11/0][Datum narození zainteresované osoby 11/0] [Adresa zainteresované osoby 11/0]

13. Agroservis Bio, spol. s r.o., IČO 29282675 [Adresa zainteresované osoby 11/1] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] o neplatnost veřejné dražby takto:

Výrok

I. Určuje se, že veřejná dobrovolná dražba listinných akcií konaná dne 30. 11. 2012 na adrese [adresa], v kancelářích společnosti [právnická osoba]. provedená dražebníkem [právnická osoba]., se sídlem [adresa], PSČ: [adresa], IČ: [IČO], jejímž předmětem byly 2 ks nekótovaných kmenových listinných akcií znějících na jméno ve jmenovité hodnotě 100.000,- Kč na akcii, pořadová čísla [číslo], 49 ks nekótovaných kmenových listinných akcií znějících na jméno ve jmenovité hodnotě 10.000,- Kč na akcii, pořadová čísla [číslo], 29 ks nekótovaných kmenových listinných akcií znějících na jméno ve jmenovité hodnotě 1.000 Kč na akcii, pořadová čísla [číslo] všechny výše uvedené emitované emitentem [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČ: [IČO], je neplatná. [jméno FO]. Žalovaní č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13 jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 37 463,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátky.

III. Žalovaní č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13 jsou povinni zaplatit vedlejší účastnici na straně žalobkyně společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 27 115,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátky.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 1. 2013 domáhala, nechť soud určí, že veřejná dobrovolná dražba listinných akcií, která se konala dne 30. 11. 2012 na adrese: [adresa], v kanceláři společnosti [právnická osoba]., provedena dražebníkem [právnická osoba]., se sídlem [adresa], PSČ: [adresa], IČ: [IČO], jejímž předmětem byly akcie vymezené ve výroku č. I. tohoto rozsudku je neplatná.

2. Svůj nárok odůvodnila následovně.

3. Žalovaná společnost [právnická osoba]. je dle svého sdělení oprávněna organizovat veřejné dražby cenných papírů na základě rozhodnutí Komise pro cenné papíry, č.j. [spisová značka] ze dne 06.11.2001 a č.j. [spisová značka] ze dne 11.01.2005.

4. Žalovaná vyhlásila dražební vyhláškou číslo [číslo] ze dne 17. 10. 2012, konání veřejné dobrovolné dražby na 30. 11. 2012. Předmětem dražby byly 2 ks nekótovaných kmenových listinných akcií znějících na jméno ve jmenovité hodnotě 100.000 Kč na akcii, pořadová čísla [číslo], 49 ks nekótovaných kmenových akcií znějících na jméno ve jmenovité hodnotě 10.000,- Kč na akcii, pořadová čísla [číslo], 29 ks nekótovaných kmenových listinných akcií znějících na jméno ve jmenovité hodnotě 1.000 Kč na akcii, pořadová čísla [číslo], všechny výše uvedené akcie jsou emitované emitentem [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČ: [IČO] (dále jen „Akcie“).

5. Předmětná veřejná dobrovolná dražba se dle dražební vyhlášky konala na návrh následujících akcionářů společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0], a to: - [jméno FO], bytem [adresa], PSČ: [adresa][Datum narození zainteresované osoby 1/0], - [jméno FO], bytem [adresa], PSČ: [adresa][Datum narození zainteresované osoby 2/0], - [jméno FO], bytem [adresa], [adresa], PSČ: [adresa][Datum narození zainteresované osoby 3/0], - [jméno FO], bytem [adresa], PSČ: [adresa][Datum narození zainteresované osoby 4/0], - [jméno FO], bytem [adresa], PSČ: [adresa][Datum narození zainteresované osoby 5/0], - [jméno FO], bytem [adresa], PSČ: [adresa][Datum narození zainteresované osoby 6/0], - [jméno FO], bytem [adresa], PSČ: [adresa][Datum narození zainteresované osoby 7/0], - [jméno FO], bytem [adresa], PSČ: [adresa][Datum narození zainteresované osoby 8/0], - [jméno FO], bytem [adresa], PSČ: [adresa][Datum narození zainteresované osoby 9/0], - [jméno FO], bytem [adresa], PSČ: [adresa][Datum narození zainteresované osoby 10/0], - [jméno FO], bytem [adresa], PSČ: [adresa][Datum narození zainteresované osoby 11/0].

6. Akcie, jež byly předmětem dražby, mají omezenou převoditelnost v souladu s ust. § 156 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku v platném znění. Omezení převoditelnosti dražených akcií je zaznamenáno i na výpisu z obchodního rejstříku emitenta těchto akcií, kdy v části Ostatní skutečnosti je údaj, že akcie společnosti jsou převoditelné s tímto omezením: k převodu akcie je třeba souhlasu představenstva. Že jsou akcie převoditelné jen se souhlasem představenstva, bylo uvedeno i v dražební vyhlášce. Přesné znění omezení převoditelnosti je pak uvedeno v čl. VIII., odst. 7 stanov společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0] tak, že „Akcie společnosti jsou převoditelné s tímto omezením: K převodu akcie je třeba souhlasu představenstva. Představenstvo je povinno projednat žádost akcionáře o převod na nejbližším svém zasedání. Pokud tak neučiní, má se zato, že s převodem souhlasí. Představenstvo nesmí odmítnout souhlas, jde-li o převod akcií na osobu blízkou ve smyslu ust. § 116 občanského zákoníku. Smlouva o převodu akcií nemůže nabýt účinnosti dříve, než představenstvo udělí souhlas. Nenabude-li smlouva účinnosti do tří měsíců od uzavření, může kterýkoliv z účastníků odstoupit od smlouvy. Jestliže představenstvo nerozhodne do dvou měsíců od doručení žádosti, platí, že byl souhlas udělen. Jestliže představenstvo společnosti odmítne udělit souhlas v případech, kdy podle stanov nemělo souhlas odmítnout, je společnost povinna na žádost akcionáře odkoupit akcie, které měly být předmětem převodu za cenu přiměřenou jejich hodnotě.“ 7. Stanovy společnosti tedy jednoznačně určují omezující podmínky, jejichž důvodem je mimo jiné i zabránit nechtěným změnám v akcionářské podstatě společnosti. Podmínkou převodu je souhlas orgánu a příslušný orgán společnosti není povinen souhlas ani odmítnout ani udělit, záleží na jeho uvážení. Pokud by udělení souhlasu bylo odmítnuto, je společnost povinna na žádost akcionáře akcie, které jsou předmětem převodu odkoupit, a to za cenu přiměřenou jejich hodnotě. Zákon nestanoví žádné bližší podrobnosti pro způsob určení ceny, ani nevyžaduje, aby cena byla určena znaleckým posudkem. Její určení je tedy věcí společnosti a akcionáře, přičemž musí být respektována zásada stejného zacházení se všemi akcionáři. Právo na odkup musí akcionář u společnosti uplatnit do jednoho měsíce ode dne doručení zamítavého rozhodnutí o udělení souhlasu – jde o lhůtu prekluzivní, po jejím marném uplynutí právo požadovat odkoupení akcií zaniká. Lhůtu, v níž je společnost povinna akcie odkoupit, zákon nestanoví, opět to bude záležitostí ujednání společnosti a akcionáře. Pokud společnost svou povinnost k odkupu akcií nesplní, neuzavře s akcionářem smlouvu o odkupu akcií do 15 dnů od doručení písemného návrhu, je akcionář oprávněn domáhat se uzavření smlouvy soudní cestou. [adresa] uzavření smlouvy může též požadovat náhradu škody, která mu byla způsobena porušením povinnosti smlouvu uzavřít. Na základě odkupu nabude akciová společnost vlastní akcie a je povinna postupovat potom podle pravidel o akciích ve vlastním majetku společnosti. Omezení převoditelnosti cenných papírů je zákonnou podmínkou převodu akcií.

8. Žalobkyně se zúčastnila dražebního jednání, v souladu s dražebními podmínkami uhradila dražební jistotu v hotovosti k rukám dražebníka v den a místě konání dražby. Žalobkyně se nestala vydražitelem předmětu dražby, neboť neučinila nejvyšší podání. Žalobkyně jako akcionářka společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0] trvá na tom, že provedením dražby bylo podstatným způsobem zasaženo do jejích práv, když navrhovatelé dražby, ani vydražitel neměli splněnou podmínku řádného převodu akcií, tj. souhlas představenstva.

9. Vydražitelem předmětu dražby se stal jiný účastník dražby, a to společnost Obchodní [právnická osoba]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa]. Souhlas představenstva společnosti, která je emitentem dražených akcií, nebyl k nabytí akcií od navrhovatelů dražby na osobu vydražitele dán. O souhlas nebylo ani navrhovateli ani vydražitelem požádáno.

10. Žalobkyně má jednoznačně za to, že dražba, která je touto žalobou napadána, včetně smlouvy o provedení dražby mezi navrhovateli a dražebníkem, je právním úkonem absolutně neplatným, a to z důvodu: - Pro rozpor se zákonem (contra legem), když převod vlastnického práva k předmětu dražby (akciím) prostřednictvím veřejné dobrovolné dražby je zcela v rozporu se zákonným omezením, tj. nebyl dán souhlas představenstva společnosti. Smlouva o provedení dražby, kterou uzavřeli žalovaní 1) až 12), tj. navrhovatelé s dražebníkem byla uzavřena v rozporu se zákonným omezením, v rozporu s účelem zákonného omezení převoditelnosti. Zákonné omezení převoditelnosti bylo do stanov zakotveno na základě kvalifikované většiny akcionářů, každý akcionář si je vědom této skutečnosti. Omezení převoditelnosti slouží k ochraně všech akcionářů, jejichž vůle je zabránit nechtěným změnám ve skladbě akcionářů, zabránit spekulativním a účelovým obchodům proti vůli většiny. Umožněním prodeje akcií prostřednictvím veřejné dobrovolné dražby by mělo obrovské následky pro ostatní akcionáře, jež mají zájem zachovat akcionářskou podstatu v lokalitě, ve které emitent akcií zemědělsky podniká. - Pro obcházení zákona (in fraudem legis), kdy žalobkyně má jednoznačně za to, že nabytí akcií na základě veřejné dobrovolné dražby cenných papírů konané dne 30.11.2012 podle zákona č. 26/200 Sb., o veřejných dražbách, se strany smlouvy o provedení dražby (dobrovolné) zkusili vyhnout právním překážkám, v daném případě zákonnému omezení či zákonné podmínce převodu akcií a stejného právního i hospodářského následku dosáhnout pomocí jiných právních pravidel. Dražbou měli dražebník či jeho navrhovatelé úmysl obejít souhlas představenstva s převodem akcií. Dražba je tedy neplatným právním úkonem, protože svým výsledkem (svými účinky) zákonné omezení převoditelnosti, zcela obchází. V daném případě byl pro převod akcií použit institut dražby, který sice není zakázaný, je podle práva, avšak jeho cílem bylo záměrně dosáhnout výsledek, který má v rozporu se zákonným omezením obejít souhlas představenstva.

11. Jasný úmysl obejít zákon lze spatřovat u samotného dražebníka. Tento, nějakým způsobem získal informace o skladbě akcionářů, možná zcela nezákonně, neboť dle sdělení emitenta akcií, nebyl v posledních měsících požádán žádným z akcionářů o seznam akcionářů, k čemuž má právo ze zákona toliko akcionář. Dražebník obcházel se svými pracovníky akcionáře v jejich bydlištích a vyzýval je, aby svoje akcie jejich prostřednictvím akcionáři zpeněžili a osvětloval jim možnosti, jak obejít souhlas představenstva. Z písemných sdělení dražebníka lze citovat: „Mohu své akcie [Jméno zainteresované společnosti 0/0] nabídnout do dražby, i když mají omezenou převoditelnost a k jejich převodu je nutný souhlas představenstva? - odpověď - Ano, nic tomu nebrání. Veřejnou dražbou nedochází k převodu, ale k přechodu vlastnictví. Proto ke zpeněžení akcií v dražbě není nutný předchozí souhlas představenstva.“ 12. Žalobkyně má za to, že veřejná dobrovolná dražba listinných akcií provedená dne 30. 11. 2012 dražebníkem [právnická osoba] [adresa], a.s., na adrese [adresa] v kancelářích společnosti [právnická osoba]. je neplatná a jednání dražebníka stejně jako navrhovatelů je nutné hodnotit jako jednání, které odporuje zásadám poctivého obchodního styku. Lze konstatovat, že dražbou chtěl dražebník účelově obejít zákonné omezení. Vzhledem k tomu, že nabytí předmětu dražby na základě veřejné dražby lze napadnout jen způsobem podle zákona o veřejných dražbách a jen osobami a jen ve lhůtě podle ustan. § 24 zákona o veřejných dražbách, počítal dražebník s tím, že jeho úkony a úkony navrhovatelů dražby lze úspěšně napadnout jen žalobou na neplatnost dražby, kterou může podat jen úzký okruh osob. Uplynutím stanovené tříměsíční lhůty by již nebylo možno zpochybnit nabytí vlastnictví v dražbě. Dražebník, který aktivně nabádal akcionáře, aby s ním uzavřeli smlouvu o provedení veřejné dobrovolné dražby na předmětné akcie, si byl všech těchto skutečností vědom a z těchto důvodů tak také činil. Dle mínění žalobkyně je dražba absolutně neplatným právním úkonem, její navrhovatelé včetně dražebníka, ale i vydražitel nejednali poctivě, jednali v rozporu se zákonným omezením a účelově zákonné omezení obcházeli.

13. Žalobkyně se rovněž domnívá, že žalovaní – akcionáři a navrhovatelé dražby – byli dražebníkem uvedeni v omyl. Dražebník je ve své kampani, kdy akcionáře navštěvoval v jejich domácnostech, klamně informoval o tom, že ke zpeněžení akcií v dražbě není třeba souhlasu představenstva, resp. lživě zastíral okolnosti, že dražbou míní obejít zákonné omezení převoditelnosti akcií, že dražbou sám získá majetkový prospěch ve formě své odměny.

14. Žalobkyně má za to, že smlouva o provedení dražby byla uzavřena i v rozporu s dobrými mravy. Obchodník s cennými papíry a dražebník v jedné osobě, využil nezkušenosti řadových občanů (akcionářů) v jejich rozumové oblasti s příslibem velkého plnění, využil jejich rozrušení, kdy tyto občany navštěvoval v jejich domácnostech. Právní postavení navrhovatelé dražby je pak nyní zcela nejisté, neboť sice obdrželi finanční plnění za vydražené akcie, ale toto přijaté plnění je nutné, při vyslovení neplatnosti dražby, vrátit vydražiteli, neboť následkem absolutní neplatnosti je vznik bezdůvodného obohacení. O těchto skutečnosti nebyli zajisté navrhovatelé dražebníkem nikterak informováni.

15. Institut dobrovolné dražby je v zákoně jednoznačně upraven tak, že dobrovolná dražba je prováděna na návrh vlastníka, že předmětem dražby může být věc, podnik nebo jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo nebytový prostor a převoditelné majetkové právo, bylo-li navrženo vydražení a splňují-li podmínky stanovené tímto zákonem. V ustan. § 17 zákona o veřejných dražbách se mimo jiné uvádí, že např. věci, na nichž vázne zákonné předkupní právo státu, zákonné předkupní právo spoluvlastníků, a byty a nebytové prostory, s nimiž je omezeno nakládání právem nájemců na přednostní nabytí vlastnictví apod., lze dražit, jen vysloví-li oprávněná osoba s provedením dražby souhlas formou písemného prohlášení opatřeného jejím úředně ověřeným podpisem a předloženém dražebníkovi nejpozději před podpisem dražební vyhlášky. Dále zákon upravuje, že dražit v dražbě dobrovolné nelze nemovitosti, jejich vlastnictví je omezeno předkupním právem věcným a věci movité, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem a opětovně toto omezení neplatí v případě, je-li dán písemný souhlas oprávněné osoby. Charakter dobrovolné dražby se tedy svou povahou blíží smluvnímu převodu, a proto je třeba respektovat zákonné podmínky převoditelnosti vlastnictví předmětu dražby.

16. Naopak institut dražby nedobrovolné je prováděn na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím, vykonatelným rozhodčím nálezem nebo vykonatelným notářským zápisem či jiným vykonatelným rozhodnutím a není tedy nikterak omezován, jako je tomu u dražby dobrovolné. V daném případě je logické, že zákonná omezení nejsou na místě.

17. Žalobkyně je názoru, že v daném případě byla dobrovolná dražba zneužita k obejití zákonného omezení převoditelnosti předmětu dražby. Veřejná dobrovolná dražba napadána touto žalobou, byla dražebníkem organizována účelově a provedením dražby bylo zasaženo do postavení a práv všech akcionářů.

18. Žalobkyně podáním, které bylo doručeno soudu dne 23. 4. 2015, upřesnila, že do jejich práv bylo zasaženo tak, že bylo zasaženo do jejích práv, které jsou jí garantovány jako akcionáři. Uvedla že, má zájem na ochraně společnosti a ochraně svých zájmů akcionářských, kdy do společnosti jako většina akcionářů vstupovala s tím, že si byla vědoma, že omezení převoditelnosti slouží k ochraně všech akcionářů, jejichž vůle je zabránit nechtěným změnám ve skladbě akcionářů, zabránit spekulativním a účelovým obchodům proti vůli většiny.

19. Na základě usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2019 č.j. 27 Cdo 1045/2019-252, které nabylo právní moci dne 21. 6. 2019 byl připuštěn vstup společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0], jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně do řízení.

20. Vedlejší účastnice se k žalobě v podstatném vyjádřila podáním, které bylo soudu doručeno dne 23. 4. 2015, kdy navrhla svůj vstup do řízení. Navrhla stejně jako žalobkyně, nechť soud určí, že veřejná dobrovolná dražba je neplatná. V podstatném argumentovala obdobně jako žalobkyně tj. zejména, že nebyl dán předchozí souhlas představenstva společnosti [právnická osoba]. k převodu vlastnického práva k akciím prostřednictvím veřejné dražby dobrovolné. Toto pak vedlejší účastnice považuje za postup v rozporu se zákonem. Vedlejší účastnice uvedla, že má zájem na ochraně své společnosti a ochraně zájmů svých akcionářů.

21. K žalobě se vyjádřili žalovaní číslo 1,2,3,7,8,11,4,9,12,13.

22. Žalovaní č. 1 a č. 2 se vyjádřili v podání ze dne 30. 4. 2015. Navrhli žalobu zamítnout pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně k podání žaloby.

23. Z procesní opatrnosti se vyjádřili taktéž k meritu věci.

24. Co se týče nedostatku aktivní věcné legitimace, žalovaní číslo 1 a 2 uvedli následující.

25. Zákon o veřejných dražbách v § 24 odst. 3 taxativně vymezuje okruh subjektů, které jsou oprávněny žalobu na neplatnost dražby podat. Aktivní legitimace k podání žaloby na neplatnost veřejné dobrovolné dražby akcií byla s účinností od 1. 9. 2006 upravena novelou zákona o veřejných dražbách č. 315/2006 Sb. tak, že vyžaduje kumulativní splnění dvou podmínek, a to že: 1) Do práv subjektu bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo. 2) Subjekt je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat.

26. Nejsou-li naplněny obě uvedené podmínky, není možné žalobkyni aktivní věcnou legitimaci dle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách přiznat. Konstatování příslušnosti žalobkyně k některé skupině subjektů uvedené výše pod bodem 2) proto nestačí k posouzení oprávnění žalobkyně žalobu podat. Soud musí shledat konkrétní zásah do práv žalobkyně a musí zároveň posoudit jeho intenzitu, která musí být „podstatná".

27. První uvedená podmínka byla do zákona přidána právě výše uvedenou novelou č. 315/2006 Sb., a to z následujícího důvodu (viz Důvodová zpráva k zákonu č. 315/2006 Sb. ze dne 23. května 2006, kterým se mění zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) „Zkušenosti z mnoha dražeb však současně vedou k závěru, že možnost napadat platnost dražeb je výrazným způsobem účelově zneužívána neúspěšnými účastnily dražby, popřípadě dalšími osobami, ve snaze zmařit výsledek dražby. Byly zaznamenány i případy, kdy se na dražbách účastnily určité osoby (či dokonce organizované skupiny osob) pouze proto, aby později napadly dražbu z formálních důvodů a nabídly buď vydražiteli, nebo dražebníkovi, že svou žalobu vezmou zpět (a tím odstraní uměle vyvolanou právní nejistotu) v případě, že jim bude poskytnuta „patřičná kompenzace“. Takové postupy jsou způsobeny dosavadním, ne zcela jednoznačným zněním zákona, který umožňuje i takový výklad, v souladu s nímž lze dražbu napadat z jakéhokoliv formálního důvodu, byť takový důvod vůbec nezasahuje do práv osoby napadající dražbu (a často reálně ani do práv nikoho jiného). Takový výklad je přitom věcně naprosto nepřijatelný a je v rozporu s účelem zákona.“ 28. Podmínka aktivní věcné legitimace k podání žaloby na vyslovení neplatnosti dobrovolné veřejné dražby vedená výše pod bodem 1) není na straně žalobkyně naplněna. Do práv žalobkyně nebylo provedením dražby nikterak zasaženo, tím spíše do práv žalobkyně nebylo provedením napadené dražby zasaženo podstatným způsobem.

29. Žalobkyně se sama zúčastnila dražby, čímž se dle ustanovení § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách v rozhodném znění rozumí: „veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání“ 30. Žalobkyně si v souvislosti s napadenou dražbou musela být vědoma povahy takového jednání, přesto nevznesla proti dražbě žádné námitky. Žalobkyně naopak vykonala právně relevantní jednání, když složila k rukám dražebníka dražební jistotu a dražby se řádně zúčastnila. Žalobkyně tak svým kvalifikovaným jednáním projevila svůj zájem na tom, aby předmět dražby byl vydražen a aby se jeho vydražitelem stala žalobkyně. Do tohoto právem chráněného zájmu žalobkyně nebylo v předmětné dražbě nikterak zasaženo, když jak žalobkyně sama uvádí, důvodem proč se nestala vydražitelem předmětu dražby, bylo to, že neučinila nejvyšší podání. Všechna legitimní očekávání žalobkyně tak byla v souvislosti s napadenou dražbou naplněna. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. 21 Cdo 32/2005: „opravdový zájem na určení neplatnosti dražby samozřejmě nemůže spočívat v tom, že si vydražitel svůj záměr nabýt vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby dodatečně (po udělení příklepu) rozmyslel" 31. Žalovaní mají za to, že tento závěr Nejvyššího soudu platí nejen pro vydražitele, ale že jej lze vztáhnout i na ostatní účastníky dražby, tedy v projednávané věci i na žalobkyni. Z výše uvedeného lze dovodit, že legitimní zájem na vyslovení neplatnosti veřejné dražby nemůže mít ani žalobkyně - i kdyby dražba případně trpěla formálními nedostatky - bylo-li naplněno její očekávání, s nímž do veřejné dražby vstupovala.

32. Žaloba neplatnost dražby akcií ať už přímo či nepřímo dovozuje z údajného porušení právní úpravy omezení převoditelností akcií společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0] Tento důvod nicméně není v daném případě relevantní, neboť jak uvádí i odborná literatura, smyslem této úpravy je ochrana společnosti, o jejíž akcie se jedná, viz např. DĚDIČ, Jan a kol. Obchodní zákoník komentář Díl II. 1. vydání, Praha: Polygon 2002, s. 1457: „Stanovy mohou převoditelnost akcií pouze omezit, nikoliv vyloučit. To by odporovalo principu AS jako kapitálové společnosti. Smyslem omezení převoditelností akcií na jméno (označované jako tzv. vinkulace akcií) může být ochrana proti nepřátelskému převzetí společnosti nebo snaha udržet určitou akcionářskou strukturu a tím i takový předmět podnikatelské činnosti, pro nějž byla založena, apod." 33. I kdyby skutečně došlo k porušení ustanovení obchodního zákoníku, resp. stanov společnosti, které zakotvuje omezení převoditelností akcií, jednalo by se o zásah do práv společnosti samé, nikoliv žalobkyně. Z podstaty věci vyplývá, že zásah do práv třetí osoby nemůže založit aktivní věcnou legitimaci dle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách u žalobkyně.

34. Žalovaní mají za to, že k žádnému relevantnímu zásahu do práv žalobkyně, ba ani společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0] nemohlo dojít také proto, že jednání dražebníka, které je popsáno v žalobě je zákonem a soudní praxí běžně aprobováno. Obchodní zákoník pro určité případy omezil možnost převodu akcií, jakožto derivativního způsobu nabytí akcií. Naproti tomu zákon o veřejných dražbách výslovně uvádí, že v rámci dražby dochází k přechodu vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, tj. k originárnímu nabytí (viz např. výše citovaný § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách). Z doktríny racionálního zákonodárce tak jednoznačně vyplývá, že zákonodárce neměl v úmyslu bránit omezením převoditelností akcií jejich nabývání ve veřejných dražbách. Tento závěr potvrdil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 26. 11. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2198/2012, které je zveřejněno na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz.

35. Žalovaní mají za to, že k podstatnému zásahu do práv ve smyslu ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách nemůže dojít jednáním v mezích zákona. Opačný názor by vedl k absurdním závěrům, neboť by jak zásah do práv mohl být chápán i řádný příhoz jiného účastníka dražby, neboť i ten zasahuje do práva účastníka nabýt předmět dražby, byť tak činí zákonem předvídaným způsobem.

36. Pro úplnost žalovaní doplňují, že i kdyby soud shledal, že provedením předmětné dražby mohlo doopravdy dojít k zásahu do práv společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0], který se dále projevil ve sféře žalobkyně, intenzita takového zásahu do práv žalobkyně nemohla nabýt zákonem požadované intenzity „podstatného zásahu“, když nominální hodnota vydražených akcií odpovídá zhruba 1,01% výše základního kapitálu společnosti a praktický vliv těchto akcií na rozhodování společnosti je tak zanedbatelný.

37. Žalovaní číslo 1 a 2 se pak také vyjádřili k meritu věci, kdy uvedli následující.

38. Dražebník dne 17. 10. 2012 s navrhovateli, kterými byli žalovaní č 2 - 12, uzavřel smlouvu o provedení veřejné dobrovolné dražby. Smlouvou byly vymezeny konkrétní akcie, jichž se dražba měla týkat, podrobnosti dražby samotné i odměna dražebníka. Smluvní vztah mezi navrhovateli i dražebníkem byl dále upraven smlouvou o úpravě vzájemných vztahů týkajících se veřejné dražby a jejích výsledků uzavřenou mezi týmiž osobami téhož dne.

39. Na základě smlouvy o provedení dobrovolné dražby dražebník dne 17. 10 2012 vydal dražební vyhlášku (podpis dražebníka je řádně úředně ověřen). Žalovaný č. 13, který se později stal vydražitelem, jako účastník dražby složil dne 29. 11. 2012 předepsaným způsobem a v řádné výši dražební jistotu na bankovní účet dražebníka. Následně dne 30. 11. 2012 dražebník realizoval dražbu akcií společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0] popsaných v dražební vyhlášce. Jelikož vydražitel včas dne 4. 12. 2012 zaplatil dražbou dosaženou cenu (po odečtení již zaplacené dražební jistoty a po přičtení odměny dražebníka dle dražební vyhlášky), nabyl udělením příklepu vlastnické právo k draženým akciím. Dne 5. 12. 2012 proto dražebník vydražiteli vystavil potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu dražby (podpis úředně ověřen) a dne 6. 12. 2012 vydražiteli předmětné akcie vydal, o čemž obě strany opět sepsaly písemný protokol.

40. Žalobkyně sama v žalobě uvádí, že se napadené dražby akcií zúčastnila, pro tento účel složila u dražebníka dražební jistotu, leč neučinila nejvyšší podání a proto se nestala vydražitelem předmětu dražby. Účastí v dražbě žalobkyně jasně projevila svůj zájem na tom, aby předmětné akcie byly draženy a aby to byla právě žalobkyně v postavení účastníka dražby, kdo je nabude. Následně ovšem žalobkyně podala u soudu žalobu na neplatnost dražby, v níž namítá nikoliv důvody, pro které by snad byla její práva účastníka dražby porušena či její postavení účastníka dražby oslabeno, nýbrž důvody pro které dle jejího zde projeveného názoru byla celá dražba od počátku (jak muselo být žalobkyni od počátku jasné) absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a pro obcházení zákona, odporující zásadám poctivého obchodního styku, nepoctivá a dokonce nemravná.

41. Žalobkyně v žalobě dovozuje neplatnost dražby z obecných institutů upravených v občanském zákoníku (zák. 40/1964 Sb.) - neplatnost pro rozpor se zákonem, neplatnost pro obcházení zákona, rozpor s dobrými mravy, omyl - a v obchodním zákoníku - rozpor se zásadami poctivého obchodního styku. Ačkoliv, jak žalovaní vysvětlují níže v tomto vyjádření (v článku IIId.), nejsou tyto důvody v posuzovaném případě naplněny, jsou pro posouzení platnost dražby nerelevantní.

42. Důvody neplatnosti veřejné dobrovolné dražby jsou taxativně vymezeny v § 24 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů a tato úprava vylučuje aplikaci shora uvedených institutů občanského a obchodního zákoníku. Dovodil tak ostatně i Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 20. prosince 2012, sp. zn. 21 Cdo 26/2012.

43. Soud dle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách vysloví neplatnost dobrovolné veřejné dražby jen v případě, kdy: - dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, - vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo - nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo - byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby 44. Žádný z těchto zákonných důvodů pro vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby není v daném případě naplněn.

45. Podle ustanovení § 156, odst. 4, věty první a druhé obchodního zákoníku platí, že stanovy mohou omezit, nikoliv však vyloučit, převoditelnost akcií na jméno. Nejsou-li splněny podmínky pro převod akcií na jméno určené stanovami, je smlouva o převodu těchto akcií neplatná, ledaže nabyvatel akcií jednal v dobré víře.

46. Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách platí, že uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.

47. Podle ustanovení § 33 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu platí, že dražebník na základě potvrzení o nabytí vlastnictví vyznačí přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku příklepu.

48. Právní následky udělení příklepu v dražbě vyplývají přímo ze zákona a výslovně je upravují ustanovení § 30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách a ustanovení § 33 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kdy tímto následkem dle obou právních předpisů je přechod vlastnického práva k předmětu dražby.

49. Obchodní zákoník dává společnosti, resp. jejím zakladatelům a valné hromadě možnost stanovami omezit, nikoliv však vyloučit, možnost převodu akcií na jméno. Ze shora uvedeného nicméně vyplývá, že předmětné akcie dražbou nebyly převedeny, nýbrž že na vydražitele přešly, což je zcela odlišný právní jev. Jedná-li se o přechod vlastnického práva, pak ke změně vlastnictví nedochází na základě shodného smluvního projevu vůle, nýbrž na základě jiných právních skutečností, které nejsou projevem vůle. Takovou skutečností zde je provedení Dražby a udělení příklepu dražebníka. Zákon společnosti neumožňuje vyloučit přechod akcií na základě jiné právní skutečnosti podobným způsobem, jakým jí dává možnost regulovat převod akcií na základě projevu vůle dvou subjektů.

50. Pokud by zákonodárce měl v úmyslu podmínit účinnost přechodu akcií na základě příklepu v dražbě souhlasem orgánů společnosti, jejíž akcie jsou draženy, mohl v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách, nebo i zákona o podnikání na kapitálovém trhu příslušným způsobem změnit ustanovení § 156 odst. 4 obchodního zákoníku. Ze skutečnosti, že tak zákonodárce neučinil lze s přihlédnutím k výkladové doktríně racionálního zákonodárce dovodit, že zákonodárce neměl v úmyslu přechody akcií na základě dobrovolné veřejné dražby omezovat.

51. Úmysl zákonodárce umožnit změnu vlastnictví i v případě cenných papírů s omezenou převoditelností lze konečně vyčíst ti z výše uvedeného ustanovení § 65, odst. 1, písm. g) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, které výslovně povoluje přijetí akcií s převoditelností vázanou na souhlas orgánu společnosti k obchodování na regulovaném trhu.

52. Společnost [Jméno zainteresované společnosti 0/0] ve svých stanovách nikde neuvádí žádné omezení pro přechod vlastnictví k jejím akciím. I kdyby tomu tak bylo, byl by takový zákaz nezákonný a proto neplatný. Možnost ve stanovách zakázat přechod vlastnictví k akciím není součástí zákonného zmocnění dle § 156 odst. 4 obchodního zákoníku. Pokud by stanovy obsahovaly zákaz přechodu akcií ze zákona na základě jiné právní skutečnosti, byl by takový zákaz pro rozpor se zákonem (zde se zákonem o veřejných dražbách) absolutně neplatný. Vydražením akcií společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0] ve veřejné dobrovolné dražbě, nedošlo k porušení žádného ustanovení zákona ani stanov společnosti.

53. Zvláštní postavení dražby, jako způsobu přechodu práva k věci oproti případům převodu práva je navíc v českém právním řádu hluboce zakořeněno a potvrzeno ustálenou judikaturou; Nejvyšší soud ČR například již v rozsudku ze dne 27. dubna 2006, sp. zn. 22 Cdo 850/2005 uvedl, že v případě dražby jde o originární způsob nabytí vlastnického práva, při kterém je vlastnictví předchůdce (povinného) nerozhodně: tento způsob nabytí se tradičně označuje jako privilegovaný (Sedláček, J., Rouček, F.: Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Praha: V. Linhart, 1935, díl II., s. 318). Pro nabytí vlastnictví je rozhodující jen to, že usnesení o příklepu nabylo právní moci a že vydražitel zaplatil nejvyšší podání; předchozí vady řízení, včetně toho, zda dražební vyhláška nabyla právní moci, nejsou pro nabytí vlastnictví významné“. To platí i v případě, že povinný nebyl vlastníkem dražené věci a její vlastník o probíhajícím výkonu rozhodnutí nevěděl (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2004, sp. zn. 22 Cdo 1229/2003, Soubor civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, č. C 2320). Podobně viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. dubna 2011, sp. zn. 20 Cdo 1380/2009, a řadu dalších rozhodnutí publikovaných v systému ASPI a na stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz.

54. Žalovaní číslo 1 a 2 pak při jednání dne 8. 10. 2021 vznesli námitku věci pravomocně rozhodnuté. Uvedli, že mají za to, že ve věci již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem [soud] pod sp. zn. 15 C 27/2013-278. Odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 1002/2021.

55. Žalovaní číslo 3,7,8 a 11 se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 17. 4. 2015. Navrhli žalobu zamítnout. Svůj návrh odůvodnili následujícím způsobem.

56. Podle ust. § 156 odst. 4 obchodního zákoníku mohou stanovy omezit převoditelnost akcií na jméno. Přestože stanovy [Jméno zainteresované společnosti 0/0] převod akcií omezují souhlasem představenstva, nelze toto ustanovení v daném případě použít, neboť při veřejné dražbě podle zák. č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se vlastnické právo nepřevádí, ale dochází k jeho přechodu. Přechod vlastnického práva k akciím na jméno nelze žádným způsobem omezit, neboť to obchodní zákoník vůbec nepřipouští. Dnem zaplacení ceny dosažené vydražením na 13. žalovaného ve smyslu ust. § 30 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přešlo vlastnické právo k vydraženým akciím.

57. Podle ust. § 24 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může každý, do jehož práv provedením dražby podstatným způsobem zasaženo, a je účastníkem dražby, navrhovatelem, nebo jinou oprávněnou osobou, navrhnout soudu, aby vyslovil neplatnost dražby. Žalobkyně v žalobním návrhu prakticky vůbec netvrdí, zda, jakým způsobem a v jakém rozsahu bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo do jejích práv.

58. Z důvodové zprávy k zák. č. 315/2006 Sb., jímž byl novelizován zák. č. 26/2000 Sb., vyplývá důvod změny § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, jímž byl na jednu stranu rozšířen okruh osob, které se mohou domáhat vyslovení neplatnosti dražby, ale na druhou stranu zpřísnil podmínky pro vyslovení takové neplatnosti. V bodu 25. důvodové zprávy k zák. č. 315/2006 Sb. je výslovně uvedeno. 59. „Na základě poznatků z praxe je zřejmé, že zákonem taxativně stanovený okruh osob, jimž je umožněno domáhat se neplatnosti dražby, je nepřiměřeně úzký. Novela proto rozšiřuje okruh osob oprávněných napadat dražbu o další subjekty, jejich práva mohou být realizací dražby dotčena.

60. Zkušenosti z mnoha dražeb však současně vedou k závěru, že možnost napadat platnost dražeb je výrazným způsobem účelově zneužívána neúspěšnými účastníky dražby, popřípadě dalšími osobami, ve snaže zaměřit výsledek dražby. Byly zaznamenány i případy, kdy se na dražbách účastnily určité osoby (či dokonce organizované skupiny osob) pouze proto, aby později napadly dražbu z formálních důvodů a nabídly buď vydražiteli, nebo dražebníkovi, že svou žalobu vezmou zpět (a tím, odstraní uměle vyvolanou právní nejistotu) v případě, že jim bude poskytnuta „patřičná kompenzace“. Takové postupy jsou způsobeny dosavadním ne zcela jednoznačným zněním zákona, který umožňuje i takový výklad, v souladu s nímž lze dražbu napadat z jakéhokoliv formálního důvodu, byť takový důvod vůbec nezasahuje do práv osoby napadající dražbu (a často reálně ani do práv nikoho jiného). Takový výklad je přitom věcně naprosto nepřijatelný a je v rozporu s účelem zákona. Novela proto odstraňuje pochybnosti vznikající při stávajícím výkladu zákona tak, že sice umožnuje napadat dražbu obecně velmi širokému spektru osob, avšak pouze za toho předpokladu, že půjde vždy o osobu, do jejíchž práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo. Tím teprve bude alespoň v základním nezbytném rozsahu zajištěna právní jistota vydražitelů v tom, že jejich právo nabyté příklepem nemůže být z důvodu potenciálních formálních či nepodstatných nedostatků dražby zpochybněno, přičemž současně dojde i k eliminaci formálních, v naprosté většině případů spekulativních napadání dražeb (vždy však s přihlédnutím k potřebě důsledného zachování práv osob skutečně dotčených podstatnými nedostatky dražby).“ 61. Žalobkyně ve svém návrhu tvrdí, že důvodem pro neplatnost dražby je skutečnost, že dražební vyhláška zcela postrádá určení pořadí, ve kterém budou jednotlivé předměty dražby draženy. V dražební vyhlášce je však výslovně uvedeno, že akcie budou draženy společně jako jeden celek. Z tohoto textu je zřejmé, že všechny akcie jsou draženy pod jedinou položkou, a proto z logiky věci vyplývá, že není třeba určovat další pořadí. Navíc provedení dražby pod jedinou položkou umožňuje pro navrhovatele dražby akcie prodat výhodnějším způsobem, než kdyby byly draženy akcie jednotlivých navrhovatelů samostatně.

62. Žalobkyně ve svém návrhu dále uvádí, že důvodem neplatnosti dražby je skutečnost, že dražební vyhláška neřeší lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč. Dražební vyhláška však stanovila, že lhůta pro zaplacení ceny dosažené vydražením činí deset dnů od skončení dražby. Dražební vyhláška tedy neurčuje samostatnou lhůtu pro cenu dosaženou vydražením do 500 000 Kč a lhůtu pro cenu dosaženou vydražením přesahující 500 000 Kč. Z žádného ustanovení zákona o veřejných dražbách však nevyplývá, že by tyto lhůty nemohly být stejné, ale zákon dle ustanovení § 20 odst. 1 písm. 1) v návaznosti na ust. § 29 ost. 4 umožňuje, aby tato lhůta mohla být rozdílná. Tento výklad je rovněž zcela v souladu s bodem 22. důvodové zprávy k zák. č. 315/2006 Sb., kde je výslovně uvedeno: „Kromě toho se provádí změna, která je důsledkem úpravy obsažené v § 29 odst. 4, kde je navrhovateli částečně umožněno v dražební vyhlášce stanovit lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením.“ Pokud se tedy dražebník rozhodl pro to, aby lhůta pro cenu dosaženou vydražením do 500 000 Kč a lhůta pro cenu dosaženou vydražením přesahující 500 000 Kč, byly totožné, nelze tuto skutečnost vykládat, že je v rozporu se zákonem.

63. Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby na určení neplatnosti veřejné dražby, neboť do jejích práv nebylo žádným způsobem provedením dražby zasaženo, natož způsobem podstatným, žaloba slouží pouze k ochraně zájmů obchodní společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0], respektive jejích statutárních zástupců, a současně dražební vyhláška je zcela v souladu se zák. č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a proto navrhujeme, aby řízení bylo zastaveno pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, případně, aby žalobní návrh byl zamítnut, a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit nám náhradu nákladů soudního řízení.

64. Žalovaní číslo [hodnota] pak při jednání dne 8. 10. 2021 vznesli námitku věci pravomocně rozhodnuté. Uvedli, že mají za to, že ve věci již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Uh. [adresa] pod č.j. [spisová značka].

65. Žalovaní číslo 4 a 9 se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 29. 4. 2015. Navrhli, nechť je žalobě vyhověno. V podstatném uvedli, že souhlasí s podanou žalobou a žalobními tvrzeními. Dále v podstatném doplnili, že vždy měli zájem na tom, aby převod akcií byl v souladu se stanovami společnosti [právnická osoba]., nikdy neměli zájem činit něco za zády této společnosti či poškozovat ostatní akcionáře společnosti. Žalovaní měli za to, že žalovaný č. 1 v rámci řádného plnění svých povinností, má dražbu akcií se společností [Jméno zainteresované společnosti 0/0] projednanou, že má dopředu zajištěný souhlas představenstva s převodem akcií v rámci dražby a že se jedná o „akci“ za vědomí a souhlasu společnosti, nikoliv za jejími zády a proti její vůli. K této domněnce žalované vedla nejen masivnost akce žalovaného č. 1, kdy žalovaný č. 1 obcházel i ostatní akcionáře společnosti, ale zejména ujišťování pana [jméno FO], který za žalovaného č. 1 vystupoval a předal žalovaným dokumenty na hlavičkovém papíře žalovaného č. 1.

66. Žalovaní č. 4 a 9 dále uvedli, že jsou přesvědčeni, že postup, který byl ze strany žalovaného č. 1 zvolen při přesvědčování akcionářů, aby dali své akcie do dražby, byl důmyslně promyšlen k oklamání občanů bez právního vzdělání, který nectil stanovy společnosti, ale byl cíleně zaměřen k porušení omezení převoditelnosti akcií. Žalovaní jsou přesvědčeni, že žádný z akcionářů, který dal své akcie do dražby, však obcházení předmětného omezení převoditelnosti akcií ve stanovách v úmyslu neměl. Pokud pak byli v tomto podstatném bodě žalovaní i ostatní akcionáři ze strany žalovaného č. 1 oklamáni, žalovaný č. 1 jednal v rozporu s dobrými mravy nehledě na porušení jeho profesionální etiky obchodníka s cennými papíry. Žalovaným nebylo nic známo o těchto praktikách nabourávání se do akcionářských podstat zemědělských společností, kdy s těmito praktikami zásadně nesouhlasí a nikdy nechtěli postupovat v rozporu se zájmy společnosti či ostatních akcionářů.

67. Žalovaná č. 12 se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 4. 5. 2015. Navrhla žalobě vyhovět v plném rozsahu. Uvedla, že se ztotožňuje s žalobními tvrzeními. Její vyjádření bylo v podstatném dosti obdobné vyjádření žalovaných č. 4 a 9. Tzn. zejména uvedla, že vždy měla zájem na tom, aby převod akcií byl v souladu se stanovami [právnická osoba]. Nechtěla nic činit za zády této společnosti či poškozovat ostatní akcionáře. Vždy měla za to, že žalovaný č. 1 má dopředu zajištěný souhlas představenstva s převodem akcií v rámci dražby. K této domněnce ji vedla masivnost akce žalovaného č.1, kdy žalovaný č.1 obcházel i ostatní akcionáře, ale zejména ujišťování pana [jméno FO], který za žalovaného č.1 vystupoval a předal jí dokumenty na hlavičkovém papíře žalovaného č.1.

68. Z výpisu z obchodního rejstříku vedlejší účastnice bylo zjištěno, že předmětem podnikání je mimo jiné zemědělská výroba. Dále bylo zjištěno, že akcie společnosti jsou převoditelné s omezením-k převodu akcie je třeba souhlasu představenstva.

69. Ze stanov vedlejší účastnice ze dne 15. 6. 2011 bylo zjištěno, že akcie společnosti jsou převoditelné s tímto omezením - k převodu akcie je třeba souhlasu představenstva.

70. Z protokolu o provedené dražbě, bylo zjištěno, že dne 30. 11. 2012 se v kanceláři společnosti [právnická osoba]. na adrese, která je vymezena ve výroku č. I tohoto rozsudku konala veřejná dobrovolná dražba. Dále bylo z protokolu o provedené dražbě zjištěno, že předmětem této dražby byly akcie tak, jak jsou vymezeny ve výroku č. I tohoto rozsudku. Dražebníkem byl žalovaný č. 1, vydražitelem akcií se stal žalovaný č.

13. Žalovaní číslo 2 až číslo 12 byly původními vlastníky akcií a navrhovateli dražby 71. Z oznámení o neprovedení zápisu v knize akcionářů ze dne 8. 1. 2013 bylo zjištěno, že vedlejší účastnice na straně žalobkyně sdělila žalované č. 13, že neprovede zápis v knize akcionářů, k žádosti žalované č. 13, která vydražila dne 30. 11. 2012 akcie společnosti. Toto svoje rozhodnutí zdůvodnila vedlejší účastnice tím, že převod akcií pro společnost není účinný, neboť původní akcionáři nepožádali představenstvo společnosti o souhlas s převodem akcií.

72. Ze zápisu z jednání představenstva společnosti [právnická osoba]. ze dne 27. 11. 2012 bylo zjištěno, že společnost udělila souhlas s převodem akcií na žalobkyni, a to v dražbě akcií, která se bude konat dne 30. 11. 2012 v kanceláři společnosti [právnická osoba]. na adrese vymezené ve výroku č. I tohoto rozsudku.

73. Ze zápisu z mimořádného jednání představenstva společnosti [právnická osoba]. ze dne 20. 12. 2012 bylo zjištěno, že představenstvo se jednomyslně usneslo, že nedává souhlas s převodem akcií dražených v dražbě konané dne 30. 11. 2012 na společnost [právnická osoba].

74. Z videozáznamu o průběhu dražby bylo zjištěno, že žalobkyně se účastnila dražby jako dražebník, právní zástupkyně žalobkyně a vedlejšího účastníka se pak účastnila dražby jako veřejnost. Dále bylo z videozáznamu zjištěno, že nikdo neposkytoval přítomným dražebníkům poučení, že mají vznášet námitky proti dražbě či jejímu průběhu a že nikdo takové námitky nevznesl.

75. Z karty akcionáře vedlejšího účastníka bylo zjištěno, že k datu 24. 2. 2021 byla žalobkyně akcionářkou společnosti, a to od 13. 9. 2012. Byla držitelkou dvou akcií.

76. Z potvrzení představenstva vedlejšího účastníka, které bylo vystaveno dne 24. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně byla k datu 27. 11. 2012, 30. 11. 2012 a 24. 2. 2021 akcionářkou vedlejšího účastníka.

77. Z ostatních listinných důkazů, které byly v rámci řízení provedeny, nebyla učiněna zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci. Proto tato zjištění v rámci procesní ekonomie soud pro nadbytečnost neuvádí. Jedná se o zjištění učiněná z následujících listin: - výpis z obchodního rejstříku žalované č. 1 pořízený k datu 12. 2. 2021 -výpis z obchodního rejstříku žalované č. 13 pořízený k datu 12. 2. 2021 -potvrzení o nabytí akcií ze dne 5. 12. 2012 - příjmový pokladní doklad ze dne 30. 11. 2012 -dražební vyhláška ze dne 17. 10. 2012 - seznam navrhovatelů dražby - dopis žalované č. 1 ze dne 10. 8. 2012 - výtah z referenčního listu žalované č. 1 -sdělení žalované č. 1 - nejčastější dotazy k dražbě cenných papírů - žádost o provedení do knihy akcionářů ze dne 12. 12. 2012 - žádost o zápis do knihy akcionářů - urgence ze dne 10. 1. 2013 - opakované sdělení o neprovedení zápisu v knize akcionářů ze dne 17. 1. 2013 - zápis účastníků do dražby dobrovolné - smlouva o provedení dobrovolné dražby ze dne 17. 10. 2012 -smlouva o úpravě vzájemných vtahů týkající se veřejné dražby a jejich výsledků ze dne 17. 10. 2012 - plná moc žalované č. 2 ze dne 6. 8. 2012 - příloha k plné moci žalované č. 2 ze dne 6. 8. 2012 - dražební vyhláška ze dne 17. 10. 2012 - potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 5. 12. 2012 - protokol o předání předmětu dražby ze dne 6. 12. 2012 78. Soud ve věci neprovedl některé důkazy navrhované žalovanými číslo 3,7,8,11,13, a to pro nadbytečnost. Těmito důkazy mělo být prokázáno, že žalobkyně nebyla akcionářkou vedlejší účastnice k datu konání dražby a ani ke dni 27. 11. 2012. Nicméně zejména kartou akcionáře a potvrzením vedlejšího účastníka ze dne 24. 2. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně k těmto datům akcionářkou vedlejší účastnice byla, proto soud důkazy neprovedl.

79. Jedná se o následující důkazy: částečný výpis listiny přítomných akcionářů valné hromady [právnická osoba] konané dne 14. 6. 2011 a listiny přítomných akcionářů valné hromady téže společnosti dne 18. 6. 2014, rejstříkový spis [právnická osoba] v němž jsou uvedeny zápisy z valných hromad konaných dne 14. 6. 2011 a 18. 6. 2014 v celém rozsahu - originály zápisu z valné hromady společností ze dnů 14. 6. 2011, 24. 1. 2013, 6. 6. 2013, 18. 6. 2014 a všech dalších valných hromad společnosti v období let 2011 až 2014, a to včetně originálů veškerých příloh i s kompletní listinou přítomných akcionářů, celý originální sezam akcionářů společnosti od doby jejího vzniku, a to včetně veškerých podkladů a příloh pro prováděné zápisy v knize akcionářů, originály zápisu z představenstva z roků 2011 až 2014, včetně veškerých příloh k těmto zápisům, výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO], stálého akcionáře spol. [právnická osoba]. a bývalého člena představenstva této společnosti.

80. Soud věc projednal a rozhodl dle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to s odkazem na čl. [jméno FO] zákona č. 293/2013 Sb., dle kterého pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. přede dnem 1. 1. 2014.

81. Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen o.z.) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

82. Dle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

83. Dle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

84. Soud proto vzhledem k výše uvedenému z hlediska hmotného práva věc posuzoval dle právní úpravy platné a účinné do 31. 12. 2013, tedy zejména dle zákona číslo 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění platném a účinném k datu konání veřejné dražby tj. k datu 30. 11. 2012, zákona č.513/1991 Sb., obchodního zákoníku.

85. Dle § 65 zákon a o veřejných dražbách, právní vztahy upravené v tomto zákoně se řídí občanským zákoníkem, pokud není stanoveno jinak.

86. Dle § 24 ods.3 zákona o veřejných dražbách, každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

87. Dle ust. § 156 odst. 4, věta první až pátá, zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, stanovy mohou omezit, nikoliv však vyloučit, převoditelnost akcií na jméno. Nejsou-li splněny podmínky pro převod akcií na jméno určené stanovami, je smlouva o převodu těchto akcií neplatná, ledaže nabyvatel akcií jednal v dobré víře. Osoba, která takto převedla akcie na jméno, odpovídá za škodu, která z toho důvodu vznikla. Je-li převod akcií na jméno podmíněn souhlasem orgánu společnosti, smlouva o převodu akcií nemůže nabýt účinnosti dříve, než tento orgán udělí souhlas, nestanoví-li smlouva jinou lhůtu. Nenabude-li smlouva účinnosti do tří měsíců od uzavření, může kterýkoliv z účastníků od smlouvy odstoupit.

88. Dle právního názoru, který vyslovil Nejvyšší soud ČR v této věci, v rámci usnesení ze dne 29. 5. 2019 č.j. 27 Cdo 1045/2019-252, které nabylo právní moci dne 21. 6. 2019, viz bod 28) jakkoliv podle ustálené judikatury nedocházelo v době před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), k nabytí vlastnického práva k věci v dobrovolné dražbě podle zákona č. 26/2000Sb., o veřejných dražbách, na základě smlouvy , nýbrž na základě příklepu licitátora (jakožto jiné právní skutečnosti), nelze přehlížet, že při dobrovolné veřejné dražbě (stejně jako při smluvním převodu akcií) navrhovatel (akcionář) projevuje (dobrovolně) svoji vůli umožnit třetí osobě (vydražiteli) nabytí vlastnického práva k akciím a třetí osoba (vydražitel) projevuje (podáním) dobrovolně svoji vůli za jím nabídnutou cenu nabýt vlastnické právo k těmto akciím. Svojí povahou (tím, že k nabytí vlastnického práva k předmětu dražby dochází dobrovolně, na základě shodné vůle navrhovatele a vydražitele) představuje veřejná dobrovolná dražba obdobnou situaci, jako kdyby byly akcie převedeny kupní smlouvou. K pojetí dobrovolné veřejné dražby po 1. 1. 2014 srov. ust. § 1771 o.z.

89. Dle bodu 29) uvedeného usnesení Nejvyššího soudu pak s ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud neshledává žádný racionální důvod, pro který by se pravidla omezení převoditelnosti akcií na jméno, upravená ve stanovách, neměla prosadit i v případě dobrovolné veřejné dražby těchto akcií. Obdobně jako v případě postižení podílu ve společnosti s ručením omezeným, družstvu či podílu komanditisty v komanditní společnosti postupem podle § 320 a násl. o.s.ř. i při dobrovolné veřejné dražbě akcií na jméno, jejichž převoditelnost je omezena, se vydražitelem může stát toliko osoba, která prokáže, že splňuje požadavky určené stanovami společnosti pro nabytí akcií. Nesplnění tohoto požadavku je důvodem pro vyslovení neplatnosti dražby postupem podle § 24 zákona o veřejných dražbách.

90. Žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 29. 1. 2013, veřejná dobrovolná dražba se konala dne 30. 11. 2012. Žaloba na neplatnost dražby byla tedy podána včas v zákonné tříměsíční lhůtě dle ust. § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách.

91. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti dražby nebylo třeba tvrdit ani prokazovat, neboť tento vyplývá přímo ze zákona, a to z ust. § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách.

92. Dále má soud za to, že zde neexistuje překážka věci pravomocně rozhodnuté, která by byla založena rozsudkem [soud] ze dne 28. 11. 2018 pod č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci 7. 1. 2019. Rozhodnutí Nejvyššího soudu 21Cdo 1002/2021 soud považuje v této věci za nepřiléhavé, a to mimo jiné také pro to, že rozhodnutím 15C 27/2013-278 nebylo rozhodováno o meritu věci. Tímto rozhodnutím byla žaloba o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby zamítnuta pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobců.

93. Soud má dále za to, že u žalobkyně je dána aktivní věcná legitimace k podání žaloby dle ust. § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách. Dle tohoto ustanovení může žalobu na neplatnost veřejné dražby podat mimo jiné každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby.

94. Žalobkyně byla účastníkem dražby, což bylo prokázáno videozáznamem o průběhu dražby a protokolem o provedené dražbě. Žalobkyně byla taktéž v době účasti na dražbě taktéž akcionářkou vedlejšího účastníka, což bylo prokázáno např. kartou akcionáře a sdělením vedlejšího účastníka z února 2021.

95. Soud má za to, že do práv žalobkyně bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo, a to do práv žalobkyně jako akcionáře společnosti [právnická osoba]. neboť navrhovatelé dražby ani vydražitel neměli splněnu podmínku řádného převodu akcií tj. souhlas představenstva (nutnost souhlasu vyplývá zejména z právního názoru, který vyslovil Nejvyšší soud ČR v této věci v usnesení ze dne 29. 5. 2019 viz výše).

96. Soud dospěl vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná.

97. Z právního názoru, který vyslovil Nejvyšší soud v této věci ve svém usnesení ze dne 29. 5. 2019 (viz výše) je zřejmé, že pravidla omezení převoditelnosti akcií na jméno upravená ve stanovách společnosti se prosadí i v případě dobrovolné veřejné dražby těchto akcií.

98. Vydražitelem akcií se může stát pouze osoba, která prokáže, že splňuje požadavky určené stanovami společnosti pro nabytí akcií. Nesplnění tohoto požadavku je důvodem pro vyslovení neplatnosti dražby.

99. Výpisem z obchodního rejstříku vedlejšího účastníka a stanovami vedlejšího účastníka bylo prokázáno, že k převodu akcií vedlejšího účastníka tj. společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0] je potřeba předchozí souhlas jejího představenstva.

100. Žalobkyně i vedlejší účastnice na straně žalobkyně tvrdily, že předchozí souhlas k převodu akcií dán nebyl. Tvrdily, že nebyl dán ani dodatečný souhlas s vydražením akcií. Toto bylo mimo jiné i prokázáno zápisem z mimořádného jednání představenstva společnosti [právnická osoba]. ze dne 20. 12. 2012.

101. Žalovaní číslo 1 až 13 netvrdily, že tento předchozí či dodatečný souhlas byl udělen a ani toto neprokázali. Žalovaní číslo 2,3,5,6,7,8,11 naopak výslovně tvrdili, že předchozí souhlas udělen nebyl. Žalovaný číslo 13 pak tvrdil, že neměl ani předchozí souhlas představenstva vedlejšího účastníka k nabytí akcií, které byly předmětem dražby a ani dodatečný souhlas s vydražením akcií.

102. Žalovaný číslo 1 pak tvrdil, že neměl předchozí souhlas představenstva vedlejšího účastníka s uzavřením smlouvy o provedení dobrovolné dražby ze dne 17. 10. 2012, kterou uzavřel s žalovanými číslo 2-12 jako navrhovateli dražby.

103. Soud tedy na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že představenstvo vedlejšího účastníka neudělilo předchozí souhlas s převodem akcií, které byly předmětem veřejné dobrovolné dražby. Nebyly tak splněny podmínky převoditelnosti akcií, které vymezují stanovy společnosti. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že představenstvem vedlejšího účastníka nebyl udělen ani dodatečný souhlas s vydražením akcií.

104. V souladu s právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud ČR v této věci v usnesení ze dne 29. 5. 2019, pak tedy soud vyslovil neplatnost dražby., a to dle § 24 odst. 3 zákona číslo 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

105. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 37 463,76 Kč a úspěšné vedlejší účastnici byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 27 115,42 Kč.

106. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

107. Náklady řízení zahrnují níže uvedené položky dle § 137 odst. 1 o.s.ř. a byly vypočteny zejména dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátního tarifu, dále jen a.t. A. Vyčíslení nákladů řízení žalobkyně: a) Zaplacené soudní poplatky: - 2 000 Kč za žalobu - 2 000 Kč za dovolání (žalobkyně účtovala dále soudní poplatek za podání odvolání proti usnesení o nepřipuštění vedlejšího účastníka 2 000 Kč, tento ale nehradila, neboť soudní poplatek se v tomto případě nehradí). b) Úkony ve věci samé - § 9 odst. 3 advokátního tarifu - 1x převzetí věci a příprava zastoupení - 1x podání žalobního návrhu - 4x vyjádření na výzvu soudu ke stanoviskům žalovaných či doplnění tvrzení ze dne 23. 4. 2015, 3. 8. 2015, 23. 4. 2020, 24. 2. 2021 - 3x jednání ve věci dne 7. 8. 2015, 12. 2. 2021 a 8. 10. 2021 tedy 3x výlučné úkony za žalobkyni po á 2 500 Kč 6x společné úkony za žalobkyni po á 2 500 Kč, kdy dle § 12 odst. 4 se odměna za každou zastupovanou osobu snižuje o 20 %, tj. 6 x 2 000 Kč 3x režijní paušál po á 300 Kč u výlučných úkonů za žalobkyni 6x režijní paušál po á 150 Kč u společných úkonů c) Úkony při řízení o vedlejším účastenství - § 9 odst. 1 advokátního tarifu – vstup do řízení vedl. účastníka písemným podáním ze dne 23. 4. 2015 - 1x společný úkon za odvolání proti usnesení o nepřipuštění vedl. účastníka snížený dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu na tj. 1x úkon za 750 Kč - 1x společný úkon za dovolání k Nejvyššímu soudu ČR ve výši 1 500 Kč - 1x společný úkon za návrh na zrušení usnesení za zastavení řízení ve výši 1 500 Kč (dle § 12 odst. 4 se odměna za každou zastupovanou osobu snižuje o 20 %) 3x režijní paušál po á 150 Kč d) Cestovné Cestovné vozidlem [název], RZ [SPZ] na jednání a z jednání konaného dne 7. 8. 2015 ([adresa] a zpět, tj. 2 x 105 km), průměrná spotřeba nafty 6,86 l na 100 km, cena nafty 36,10 Kč, sazba za km podle vyhlášky činí 6,17 Kč, tedy 6,17 x 210 km = 1.295,70 Kč bez DPH, z toho činí 647,85 Kč Cestovné vozidlem [jméno FO] RZ [SPZ] na jednání konané dne [právnická osoba]. 2021 a 8. 10. 2021, ([adresa] a zpět, tj. 4x 105 km) průměrná spotřeba benzinu 7,46 Kč/l na 100 km, cena benzinu 27,80 Kč, sazba za km podle vyhlášky činí 6,47 Kč, tedy 6,47x420 = 2.717,40 Kč bez DPH, z toho činí 1.358,70 Kč e) Zmeškaný čas za cestu na jednání a z jednání u soudu, tj. náhradu v rozsahu 18 půlhodin, tj. ve výši 1.800 Kč, snížený o 50 %, tj. ve výši 900 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně činí včetně uhrazených soudních poplatků bez DPH: a) Zaplacené soudní poplatky ve výši 4 000 Kč b) 3x výlučné úkony žalobkyně ve věci samé po á 2.500 Kč a 3x rež. paušál po á 300 Kč c) 6x společné úkony ve věci samé po á 2.000 Kč a 5x rež. paušál 150 Kč d) 1x společný úkon za odvolání po á 600 Kč a 1x rež. paušál 150 Kč e) 2x společný úkon po á 1.200 Kč a 2x rež. paušál 150 Kč f) Cestovné ve výši 2.006,55 Kč g) Zmeškaný čas ve výš 900 Kč DPH pak činí 21% z částky 27 656 Kč (náklady řízení celkem mínus uhrazené soudní poplatky) tedy celkem 5 807,76 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně včetně DPH činí částku 37 463,76 Kč (27 656 + 5 807,76 + 4 000). B. Vyčíslení nákladů řízení vedlejšího účastníka řízení: a) Úkony ve věci samé - § 9 odst. 3 advokátního tarifu - 3x Vyjádření na výzvu soudu ke stanoviskům žalovaných či doplnění tvrzení 3. 8. 2015, 23. 4. 2020, 24. 2. 2021 - 3x Jednání ve věci dne 7. 8. 2015, 12. 2. 2021 a 8. 10. 2021 Tedy - 6 x společné úkony za vedlejšího účastníka po á 2.500 Kč, kdy dle § 12 odst. 4 se odměna za každou zastupovanou osobu snižuje o 20 %, tj. 6 x 2.000 Kč - 6x rež. paušál po á 150 Kč u společných úkonů b) Úkony při řízení o vedlejší účastenství - § 9 odst. 1 advokátního tarifu – vstup do řízení vedl. účastníka písemným podání ze dne 23. 4. 2015 2x za přípravu a převzetí a procesní návrh účastníka o vstupu do řízení, tj. 2x po á 750 Kč - 1x společný úkon za odvolání proti usnesení o nepřipuštění vedl. účastníka snížený dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu na tj. 1x úkon á 750 Kč - 1x společný úkon za dovolání k Nejvyššímu soudu ČR ve výši 1.500 Kč - 1x společný úkon za návrh na zrušení usnesení za zastavení řízení ve výši 1.500 Kč (dle § 12 odst. 4 se odměna za každou zastupovanou osobu snižuje o 20 %) c) Cestovné Cestovné vozidlem [název], RZ [SPZ] na jednání a z jednání konaného dne 7. 8. 2015 ([adresa] a zpět, tj. 2 x 105 km), průměrná spotřeba nafty 6,86 l na 100 km, cena nafty 36,10 Kč, sazba za km podle vyhlášky činí 6,17 Kč, tedy 6,17 x 210 km = 1.295,70 Kč bez DPH, z toho činí 647,85 Kč Cestovné vozidlem [název] RZ [SPZ] na jednání konané dne 12. 2. 2021 a 8. 10. 2021, ([adresa] a zpět, tj. 4x 105 km) průměrná spotřeba benzinu7,46 Kč/l na 100 km, cena benzinu 27,80 Kč, sazba za km podle vyhlášky činí 6,47 Kč, tedy 6,47x420 = 2.717,40 Kč bez DPH, z toho činí 1.358,70 Kč d) Zmeškaný čas za cestu na jednání a z jednání u soudu, tj. náhradu v rozsahu 18 půlhodin, tj. ve výši 1.800 Kč, snížený o 50 %, tj. ve výši 900 Kč e) Zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč za podání dovolání. Celkem náklady řízení vedlejšího účastníka včetně uhrazených soudních poplatků bez DPH: a) 2x po á 750 Kč b) 6x společné úkony ve věci samé po á 2.000 Kč a 6x rež. paušál 150 Kč c) 1x společný úkon za odvolání po á 600 Kč a 1x rež. paušál 150 Kč d) 2x společný úkon po á 1.200 Kč a 2x rež. paušál 150 Kč e) Cestovné ve výši 2.006,55 Kč f) Zmeškaný čas ve výš 900 Kč plus soudní poplatek 2 000 Kč DPH pak činí 21 % z částky 20 756,55 Kč (náklady řízení celkem mínus uhrazené soudní poplatky) tedy celkem 4 358,87 Kč. Celkem tedy náklady řízení vedlejšího účastníka včetně DPH činí částku 27 115,42 Kč (20 756,55 + 4 358,87 + 2 000)

108. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalovaní číslo 1 až 13 povinni zaplatit společně a nerozdílně náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce a právního zástupce vedlejšího účastníka.

109. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

Poučení