11 C 96/2022 - 143

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátem [Adresa zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [stát, organizační složka státu] [Adresa zainteresované osoby 1/1] jednající [název státní instituce] [Adresa zainteresované osoby 1/2] o náhradu škody a nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Zastavuje se řízení ohledně nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 852 590,20 Kč od [datum] do [datum].

II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 4 850 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a o zaplacení částky 13 007,50 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 150 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 839 582,70 Kč od [datum] do [datum], to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 76.910,- Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se v řízení domáhal na žalované zaplacení celkem částky 5,872.071,20 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Usnesením policejního orgánu Policie ČR, [název] ze dne [datum], Čj. [číslo jednací], bylo dne [datum] proti [Jméno zainteresované osoby 0/0] (dále také jako „žalobce“) dle § 160 odst. 1 tr. řádu zahájeno trestní stíhání pro skutek právně kvalifikovaný jako zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a), b), c) tr. zákoníku. Dne [datum] byl žalobce na základě předchozího souhlasu státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v [název města] ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], zadržen dle § 75 tr. řádu. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal žalobce stížnost, která byla státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v [název města] usnesením ze dne [datum], čj. [spisová značka], jako nedůvodná dle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta. Usnesením policejního orgánu Policie ČR, [název] ze dne [datum], čj. [číslo jednací], bylo dne [datum] proti žalobci dle § 160 odst. 1, 5 tr. řádu zahájeno trestní stíhání pro další skutek právně kvalifikovaný jako zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a), c) tr. zákoníku. Proti usnesení o dalším zahájení trestního stíhání podal žalobce stížnost, která byla státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství usnesením ze dne [datum], čj. [spisová značka], jako nedůvodná dle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta. Rozsudkem Městského soudu v [název města] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], byl žalobce podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby, neboť v žalobním návrhu označené skutky nejsou trestným činem. Proti rozsudku Městského soudu v [název města] podal státní zástupce, [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] odvolání. Usnesením Vrchního soudu v [název města] ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], byl ve vztahu k žalobci rozsudek Městského soudu v [název města] podle § 258 odst. 1 písm. b), c), d), f) odst. 2 tr. řádu zrušen toliko ve zprošťujícím výroku pod bodem I. 2) a podle § 259 odst. 1 tr. řádu vrácena soudu I. stupně k novému rozhodnutí. Ve zbytku byla odvolání zamítnuta. Následně byl rozsudkem Městského soudu v [název města] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], žalobce pro skutek uvedený pod bodem I. 2) obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce, [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] odvolání. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], bylo odvolání státního zástupce zamítnuto dle § 256 tr. řádu jako nedůvodné a odvolání [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] byla zamítnuta dle § 253 tr. řádu jako podaná osobami neoprávněnými. S ohledem na fakt, že žalobci byla vydáním nezákonného rozhodnutí způsobena škoda, má žalobce dle § 7 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu právo na náhradu této škody. Vzhledem k tomu, že škoda byla žalobci způsobena státním orgánem při výkonu veřejné moci, odpovídá za ni dle § 1 zákona o odpovědnosti státu stát. Jako obhájce si žalobce zvolil [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokáta se sídlem [adresa], a dne [datum] s ním uzavřel Smlouvu o právní službě. Obhájce vyúčtoval odměnu za obhajobu žalobce v daném trestním řízení fakturou č. [číslo] ze dne [datum], a to za celkem 121 úkonů právní služby v plné výši, 6 úkonů právní služby v poloviční výši, a to za dobu, kdy zastupoval v daném trestním řízení pouze poškozeného, a 184 úkonů právní služby v plné výši, 3 úkony právní služby v poloviční výši, za dobu, kdy zastupoval v daném trestním řízení i [tituly před jménem] [jméno FO], a 314 x RP, celkem tedy ve výši 872 071,20 Kč. Fakturu poškozený převzal dne [datum]. Faktura byla splatná dne [datum]. Faktura nebyla žalobcem advokátovi uhrazena. Celkem tak má žalobce z důvodu nutnosti úhrady nákladů právního zastoupení – obhajoby v dané věci dluh vůči advokátovi ve výši 872 071,20 Kč. Ze skutečnosti, že trestní stíhání žalobce probíhalo více než sedm let a de facto v mediálním přímém přenosu, a to jednoznačně na základě informací poskytovaných médiím orgány činnými v trestním řízení (jak je uvedeno shora sama vrchní státní zástupkyně v Praze zahájení trestního stíhání žalobce či návrh na jeho vzetí do vazby oznámila na webu Vrchního státního zastupitelství v Praze), přičemž v rámci tohoto mediálního prostoru byl žalobce veřejně dehonestován (jak bude uvedeno dále), a to nejen v průběhu trestního řízení, ale i po jeho pravomocném skončení, což mělo negativní dopad jak do jeho osobní sféry tak i do sféry profesní, je nutno dovodit, že je namístě pouze finanční kompenzace, tedy přiznání přiměřeného zadostiučinění v penězích, kdy pouhé konstatování porušení práva zjevně není dostatečné, resp. nebude kompenzovat žalobci způsobenou újmu. Medializace žalobce v souvislosti s nezákonným obviněním v „případu“ Dopravního podniku [adresa] je mimořádná svojí agresivitou, soustavností a metodičností. Výjimečná je ochota vysokých státních úředníků, představitelů orgánů činných v trestním řízení a politiků veřejně vyslovovat bez jakýchkoli zábran o žalobci soudy jako o zločinci, kterého je nutno lovit. Z aplikace Google trends vyplývá, že od začátku měření, tedy od roku [rok], do prosince roku [rok] nebyl o jméno [Jméno zainteresované osoby 0/0] žádný zájem. S výjimkou prosince [rok] byl v letech [rok] zájem o jméno [Jméno zainteresované osoby 0/0] minimální. Ke zvýšenému zájmu došlo v červnu [rok], tento zájem však vzápětí opadl. K historickému průlomu došlo v únoru [rok]. Jde v čase o nejvyšší zájem o osobu [Jméno zainteresované osoby 0/0], který až dosud nebyl překročen. Průlom v únoru [rok] stanovil mírou zájmu 100 základnu pro hodnocení budoucího zájmu o [Jméno zainteresované osoby 0/0] až dodnes. Tento zájem od února [rok] není ojedinělý jako předešlé zájmy, nýbrž setrvalý a až dosud neopadl. Kromě opakování soudem vyvrácených představ o případu v médiích, pokračuje úsilí o zachování představy postavy tuneláře a osoby provozující nekalou činnost [Jméno zainteresované osoby 0/0] i mimo média, tentokrát indoktrinací studentů [adresa] školy ekonomické v Praze, tedy školy spadající do veřejného školství ve státním vzdělávacím systému. Tato škola používá ve výuce studentů případovou studii včetně jména jednoho z aktérů již vyvráceného případu Dopravního podniku [adresa] k přijetí pro školu zjevně nevyvratitelné doktríny o tunelování podniku prostřednictvím předražených jízdenek. S ohledem na uvedené požaduje žalobce zaplacení odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 5,000.000,- Kč. Žalobce se se žádostí na náhradu škody a přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu obrátil dne [datum] na Ministerstvo spravedlnosti ČR, kde byla žádost zaevidována pod čj. [číslo jednací]. Ke dni podání této žaloby Ministerstvo spravedlnosti ČR na žádost žalobce nijak nereagovalo.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že učinila nesporným průběh trestního řízení vedeného u Městského soudu v [název města] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná činí dále nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody a poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v celkové výši 5 872 071,20 Kč, podáním, které se obsahově shoduje se žalobou. Na nákladech obhajoby bylo žalovanou žalobci přiznáno 839 582,70 Kč vč. DPH. Žalovaná neuznala zcela nebo částečně následující úkony právní služby: - [datum] – sepis výzvy PČR ke zpřístupnění spisu úkon není účtovatelný dle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu a náhrada za tento úkon by neměla být přiznána - [datum] – porada s klientem v CPZ nebylo dohledáno potvrzení o konání této porady a náhrada by tak neměla být přiznána - [datum] – sepis odůvodnění stížnosti proti UZTS nejedná se o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (srov. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007 sp. zn. 3 To 161/2006), za který náleží odměna pouze ve výši poloviny sazby - [datum] – účast u výslechu sv. [jméno FO] ze spisu bylo ověřeno, že obhájce opustil výslech v 15:40 hod a byl tak přítomen jen v době od 14:00 hod do 15:40 hod měla by být přiznána náhrada jen za 1 úkon právní služby - [datum] – sepis podnětu k výkonu dohledu jedná se o úkon, který je svou povahou bližší úkonům uvedeným v § 11 odst. 2 advokátního tarifu a měla by za něj být přiznána náhrada ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny - [datum] – sepis vyjádření k SPZ – zákaz vycestování jedná se o úkon, který je svou povahou bližší úkonům uvedeným v § 11 odst. 2 advokátního tarifu a měla by za něj být přiznána náhrada ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny - [datum] - účast u výslechu sv. Kubiska ze spisu bylo ověřeno, že obhájce opustil výslech v 11:00 hod a byl tak přítomen jen v době od 9:00 hod do 11:00 hod měla by být přiznána náhrada jen za 1 úkon právní služby - [datum] - sepis odůvodnění stížnosti proti UZTS nejedná se o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (srov. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007 sp. zn. 3 To 161/2006), za který náleží odměna pouze ve výši poloviny sazby - [datum] - účast u výslechu sv. [jméno FO] ze spisu bylo ověřeno, že obhájce opustil výslech ve 12:18 hod a byl tak přítomen jen v době od 8:30 hod do 12:18 hod měla by být přiznána náhrada jen za 2 úkony právní služby - [datum] - účast u výslechu sv. [jméno FO] ze spisu bylo ověřeno, výslech trval pouze od 8:30 hod do 9:30 hod měla by být přiznána náhrada jen za 1 úkon právní služby - [datum] – účast u výslechu obv. [jméno FO] spolupracující ze spisu bylo ověřeno, že obhájce se tohoto úkonu neúčastnil náhrada za tento úkon by tak neměla být přiznána Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, žalovaná se domnívá, že konstatování porušení práva, omluva uvedená v úvodu jejího stanoviska, a poskytnutí částky 150.000,- Kč je dostatečnou satisfakcí. S ohledem na uvedené navrhuje žalovaná žalobu ve zbytku zamítnout.

3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 839.582,70 Kč a 150.000,- Kč, která mu byla žalovanou vyplacena jako náhrada nákladů obhajoby a nemajetkové újmy v rámci předběžného projednání nároku. Dále žalobce vzal žalobu zpět co do částky 19.481,- Kč s úroky z prodlení představující obhajné za účast u výslechů svědka [jméno FO] ([datum]) a [jméno FO] ([datum], [datum], [datum] a [datum]), celkem [hodnota] úkonů právní služby po [částka], tj. [částka] vč. DPH. Soud v tomto rozsahu usnesením ze dne [datum] řízení částečně zastavil. Na jednání dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět částečně ohledně požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 852 590,20 Kč od [datum] do [datum]. S ohledem na uvedené soud řízení částečně zastavil podle § 96 odst. 2 o.s.ř.

4. Na jednání dne [datum] byl žalobce vyzván podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., aby ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání doplnil svá skutková tvrzení, a to jednak tak, aby konkrétně vylíčil, jaká konkrétní nemajetková újma mu měla vzniknout, jak tato se projevovala či projevila, projevuje, jaká byla její intenzita, zda trvala jen po nějakou omezenou dobu či trvá doposud a podobně. Pokud v tomto směru žalobce uvedl některá konkrétnější tvrzení v žalobě, zejména pokud má jít o dopady na jeho rodinu a na známé a obchodní partnery, tak žalobce musí doplnit konkrétní tvrzení toho směru, jaké konkrétní dopady mělo mít předmětné trestní stíhání na členy žalobcovy rodiny a jací konkrétní známí a obchodní partneři se měli od žalobce odvrátit jen z toho důvodu, aby nebyli kontaminováni [jméno FO]. Dále musel žalobce doplnit skutková tvrzení ve vztahu k existenci příčinné souvislosti mezi vznikem předmětné nemajetkové újmy, jejíž podobu, intenzitu žalobce dotvrdí, a předmětným trestním stíháním. Dále bylo žalobci v souladu s ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. uloženo, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání označil důkazy k tomu, že byl proveden úkon podnět k výkonu dohledu dne [datum] státnímu zástupci, a dále ke tvrzením o intenzitě vyhledávání jména žalobce přes Google, o sledovanosti tištěných či elektronických médií a o tom, že se případ žalobce měl dostat do učebnice ekonomické školy. Současně bylo žalobci dáno poučení, že v případě nesplnění povinnosti označit důkazy nebo skutková tvrzení se žalobce vystavuje riziku neunesení břemene tvrzení a důkazního.

5. Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne [datum], v němž zopakoval, že každé trestní stíhání ovlivňuje život trestně stíhaného, žalobce byl do doby trestního stíhání respektovaná osoba v soukromém i profesním životě, žalobce byl masivní medializací poškozen na své občanské a profesní cti, docházelo ke zlovolným únikům z trestního spisu do sdělovacích prostředků. Žalobci je kvůli tomu znemožněno žít plnohodnotný společenský a pracovní život. Žalobce negativně ovlivnila délka trestního stíhání činící 91 měsíců, rodina žalobce měla po tuto dobu obavy, že bude odsouzen k trestu odnětí svobody. Žalobce odkázal opět na negativní prezentaci jeho osoby na [právnická osoba]

6. Žalovaná k doplnění žaloby namítla, že žalobce svá tvrzení nedoplnil dostatečně a nadále jsou velmi obecná. Pokud jde o zásah do osobnostní sféry žalobce medializací, žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobce nebyl v období předmětného trestního stíhání v letech [rok] až [rok] předmětem pouze jednoho trestního stíhání a jedné medializované kauzy. Žalobce figuroval rovněž v kauzách, označovaných médii jako „[jméno FO]“ a dále jako „[právnická osoba]“, projednávaných u Městského soudu v [název města] pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], které jsou s projednávanou věcí časově provázány. Z pohledu žalované nedocházelo prostřednictvím uveřejnění tiskových zpráv Vrchním státním zastupitelstvím ohledně kauzy žalobce k žádným excesům, orgány činné v trestním řízení takto pouze tisková prohlášení a další informace již nezveřejňovaly a nezavdávaly příčinu ke zveřejňování dalších článků. Jednalo se o iniciativu novinářů, kteří vycházeli vstříc zájmu veřejnosti.

7. Soud ve věci zjistil následující skutečnosti. Z nesporných tvrzení ohledně trestního stíhání žalobce plyne, že Usnesením policejního orgánu Policie ČR, [název] ze dne [datum], Čj. [číslo jednací], bylo dne [datum] proti [Jméno zainteresované osoby 0/0] (dále také jako „žalobce“) dle § 160 odst. 1 tr. řádu zahájeno trestní stíhání pro skutek právně kvalifikovaný jako zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a), b), c) tr. zákoníku. Dne [datum] byl žalobce na základě předchozího souhlasu státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v [název města] ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], zadržen dle § 75 tr. řádu. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal žalobce stížnost, která byla státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v [název města] usnesením ze dne [datum], čj. [spisová značka], jako nedůvodná dle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta. Usnesením policejního orgánu Policie ČR, [název] ze dne [datum], Čj. [číslo jednací], bylo dne [datum] proti žalobci dle § 160 odst. 1, 5 tr. řádu zahájeno trestní stíhání pro další skutek právně kvalifikovaný jako zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a), c) tr. zákoníku. Proti usnesení o dalším zahájení trestního stíhání podal žalobce stížnost, která byla státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství usnesením ze dne [datum], čj. [spisová značka], jako nedůvodná dle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta. Rozsudkem Městského soudu v [název města] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], byl žalobce podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby, neboť v žalobním návrhu označené skutky nejsou trestným činem. Proti rozsudku Městského soudu v [název města] podal státní zástupce, [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] odvolání. Usnesením Vrchního soudu v [název města] ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], byl ve vztahu k žalobci rozsudek Městského soudu v Praze podle § 258 odst. 1 písm. b), c), d), f) odst. 2 tr. řádu zrušen toliko ve zprošťujícím výroku pod bodem I. 2) a podle § 259 odst. 1 tr. řádu vrácena soudu I. stupně k novému rozhodnutí. Ve zbytku byla odvolání zamítnuta. Následně byl rozsudkem Městského soudu v [název města] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], žalobce pro skutek uvedený pod bodem I. 2) obžaloby dle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Proti tomuto rozsudku podal státní zástupce, [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] odvolání. Usnesením Vrchního soudu v [název města] ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], bylo odvolání státního zástupce zamítnuto dle § 256 tr. řádu jako nedůvodné a odvolání [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] byla zamítnuta dle § 253 tr. řádu jako podaná osobami neoprávněnými.

8. Z nesporných tvrzení dále plyne, že žalobce dne [datum] uplatnil nárok na náhradu škody a poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v celkové výši 5 872 071,20 Kč, podáním, které se obsahově shoduje se žalobou. Nárok byl projednán dne [datum], na nákladech obhajoby žalovanou přiznáno 839 582, 70 Kč vč. DPH a na náhradě nemajetkové újmy 150.000,- Kč, obě částky byly žalobci zaplaceny dne [datum] (zjištěno z historie transakcí).

9. Z výsledků hledání z Google Trends výrazu „[jméno FO]“ za období od [datum] do [datum] plyne, že nejvyšší zájem byl o heslo k lednu [rok] a poté k lednu [rok], z výsledků hledání Google Trends výrazu „[Jméno zainteresované osoby 0/0]“ za období od [datum] do [datum] plyne, že největší zájem byl na přelomu roku [rok] a [rok], z výsledků hledání Google Trends výrazu „[jméno FO]“ za období od [datum] do [datum] plyne, že největší zájem byl na přelomu roku [rok] a [rok].

10. Podle výsledků hledání v Google Trends ohledně dotazu na heslo [jméno FO] za období [datum] až [datum] je zřejmé, že zájem v průběhu času byl nejvyšší na začátku roku [rok], dále potom kolem září, srpen/září [rok]. Podle dotazu za stejné období na heslo [Jméno zainteresované osoby 0/0], největší zájem byl po roce [rok], poté v roce [rok] byl zájem asi čtvrtinový.

11. Z Tiskové zprávy Vrchního státního zastupitelství v [název města] ze dne [datum] plyne, že Vrchní státní zastupitelství v [název města] informovalo na 6 řádcích o tom, že bylo zahájeno trestní stíhání v souvislosti s poškozenou společností [právnická osoba], byly zadrženy 4 osoby, žádná není jmenovitě uvedena. Podle Tiskové zprávy Vrchního státního zastupitelství v [název města] ze dne [datum] v informovalo v této věci státní zastupitelství, že byl vydán zákaz obviněným osobám vycestovat do zahraničí. Podle Tiskové zprávy Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne [datum] v informovalo v této věci státní zastupitelství, že byly podány návrhy na vzetí do vazby a bylo zrušeno rozhodnutí o zákazu obviněných osob vycestovat. V žádné zprávě není jmenovitě uveden žádný obviněný.

12. Z následujících článků: Článek z periodika Ekonom ze dne [datum] nazvaný [název], Článek ze serveru Blesk.cz ze dne [datum] nazvaný [název]!, Článek ze serveru iDnes.cz ze dne [datum] nazvaný [název], Článek ze serveru TN.cz ze dne [datum] nazvaný [název], Článek ze serveru iRozshlas.cz ze dne [datum] nazvaný „[název], Článek ze serveru iDnes.cz ze dne [datum] nazvaný [název]. Soud zprosti [jméno FO] a spol. obvinění, Článek ze serveru [právnická osoba] ze dne [datum] nazvaný [název], Článek ze serveru iRozhlas.cz ze dne [datum] nazvaný [název] ze dne [datum], Soud zprostil [název], Článek z deníku Euro ze dne [datum] nazvaný [název], Článek ze serveru Lidovky.cz ze dne [datum] nazvaný [název]. Rozdala obvinění za předražené jízdenky, Článek ze serveru iDnes.cz ze dne [datum] nazvaný [název], Článek ze serveru Novinky.cz ze dne [datum] nazvaný [název], Článek ze serveru Lidovky.cz ze dne [datum] nazvaný [název]. Stíny minulosti mě nestraší, reaguje [jméno FO], Článek ze serveru iDnes.cz ze dne [datum] nazvaný [název], Článek ze serveru iDnes.cz ze dne [datum] nazvaný [název]. Jen náhoda, řekl [jméno FO], má soud za prokázáno, že o žalobci psala uvedená média v období od roku [rok] do roku [rok] jako o kmotrovi ODS, solárním baronovi, monackém rentiérovi, informovali o tom, že probíhá trestní stíhání a že byl žalobci odebrán pas, a to v souvislosti s kauzou [právnická osoba], je odkazováno rovněž na trestní stíhání žalobce v kauze [jméno FO], na jeho pobyt ve vazbě a propuštění na základě amnestie [jméno FO], dále je informováno o trestním stíhání žalobce rovněž v kauze [právnická osoba], ve které měla být způsobena ještě větší škoda, následně je referováno o zproštění obvinění. Podle diskuze na serveru iDnes.cz pod článkem nazvaný [název], se komentující vyjadřovali hanlivě a vulgárně k osobě žalobce.

13. Dále podle článku v Hospodářských novin z webových stránek Hospodářských novin ze dne [datum], nazvaném [název], obsahem článku je informace o tom, že za ředitele [jméno FO] v dopravním podniku fungovala dobře organizovaná zločinecká skupina, bujela korupce, je uvedeno, že investigativní činností bylo zjištěno, že finanční toky končí u [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Je uvedeno, že žalobce získal přezdívku [jméno FO], je uvedeno, že dopravní podnik odevzdával z každé prodané jízdenky 17 haléřů, ty končily právě u [jméno FO]. Spekuluje se, kdo podá trestní oznámení.

14. Podle článku z webových stránek deníku Blesk ze dne [datum] s názvem [název] článek pojednává o tom, že je vyšetřován okruh lobbistů a podnikatelů [jméno FO] a [jméno FO], oba dva jsou údajně v zahraničí. Jsou označení jako pražští kmotři. Žalobce je označován jako kmotr, je uvedeno, že u něj zasahovala policie, v jeho sídle v pražských Vršovicích. Je uvedeno, že žalobce je spojovaný s podezřelými zakázkami kolem fotovoltaiky či pražského dopravního podniku. Je úzce napojen na ministra zemědělství [jméno FO].

15. Podle článku z webových stránek deníku Blesk ze dne [datum] s názvem Zátah policie na poslance, úředníky a kmotry. Jaké jsou jejich vztahy? článek pojednává o razii Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu na Úřadě vlády. Ohledně žalobce je uvedeno, že patří k pražským kmotrům, kteří ovlivňují magistrát, [právnická osoba] obvinil [jméno FO], že na jeho účty přicházely desítky milionů z pražského dopravního podniku. Do pozornosti médií se dostal už v roce 2000 v souvislosti s některými nestandardními úvěrovými případy v [právnická osoba], je blízkým přítelem ministra zemědělství [jméno FO].

16. Podle článku na webových stránkách Wikipedia.org k heslu [Jméno zainteresované osoby 0/0], je uvedeno: [Jméno zainteresované osoby 0/0] je pražský politický podnikatel, v uvozovkách, vyšetřovaný kvůli machinacím se stamilionovými veřejnými zakázkami, bývalý vexlák, usvědčený a pravomocně odsouzený zloděj, jenž oficiálně zbohatl na obchodech s módou. Měl, dle médií, prostřednictvím rozsáhlé klientelistické sítě významným způsobem ovlivňovat českou celostátní i komunální politiku. S jeho jménem jsou zmiňovány mnohé korupční skandály, například podezřelé zakázky pražského dopravního podniku a obchodů s fotovoltaickými prvky. Je zde odstavec pojednávající o soudních kauzách, kdy je uvedeno, že list Ihned.cz získal, na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, soudní rozhodnutí z let [rok] a [rok], kdy je popsáno, že byl žalobce odsouzen za; je uvedneno, že došlo k překvalifikaci z původního rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, již zde není na co; z 9 let strávil ve vězení polovinu, zejména proto, že ještě před pravomocným rozsudkem strávil 3 roky ve vazbě. Začátkem roku [rok] se dostal na svobodu po [jméno FO] amnestii. Dále je uvedeno, že v lednu [rok] byl za vyzrazení utajované zprávy Bezpečnostní informační služby nepravomocně odsouzen k 9měsíčnímu podmíněnému trestu.

17. Z webových stránek justice.cz soud zjistil ohledně řízení vedeného u Městského soudu v [název města] pod sp. zn. [spisová značka], že řízení bylo zahájeno dne [datum] a bylo pravomocně skončeno [datum].

18. Z výslechu svědkyně [jméno FO], manželky žalobce, soud zjistil, pokud jde o tvrzení, která žalobce navrhoval tímto důkazem prokázat, že rodina žalobce se obávala v průběhu předmětného trestního stíhání o to, že žalobce bude vzat do vazby. Svědkyně uvedla v průběhu svého výslechu celou řadu okolností provázejících rodinný život žalobce v období roku [rok] a [rok], soud k nim však nepřihlédl a z tohoto důvodu je v rozsudku nerozvádí, neboť v této části neměla výpověď oporu v primárních tvrzeních žalobce.

19. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že svědkyně byla osobní asistentka žalobce od roku [rok], a to ve společnosti [právnická osoba], po zahájení trestního stíhání se změnila nálada na pracovišti, lidé se obávali, že přijdou o práci, žalobce byl nepříjemný na ostatní a přišel o hodně přátel.

20. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že svědek je student 4. ročníku [název] a v rámci prvního ročníku absolvoval předmět Managementu, který vyučuje [tituly za jménem] [jméno FO], v rámci tohoto předmětu v rámci cvičení, byl studentům předložen materiál, který měl působit jako případová studie, ale během toho cvičení bylo vyučujícím naznačeno, že studenti asi poznají, o co se jedná, cvičení popisovalo jízdenkovou kauzu. Svědek si nevybavoval, že by v případové studii byl uveden zdroj informací.

21. Soud zamítl návrhy na další dokazování, pokud jde o důkazy monitoringem médií žalované, z důvodu, že tvrzení žalované byla prokázána dostatečně jinými důkazy (webovými články a výsledky vyhledávání v Google Trends), účastnický výslech žalobce byl zamítnut z důvodu nedostatku tvrzení, kdy soud neměl ani po výzvě k doplnění tvrzení a označení důkazů podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., k dispozici žádná tvrzení, která by žalobce mohl svým výslechem, nadto jakožto podpůrným důkazem, prokázat.

22. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení má soud prokázán následující skutkový stav. V řízení nebylo sporu o tom, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb. dne [datum] nárok na náhradu škody a poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v celkové výši 5 872 071,20 Kč, podáním, které se obsahově shoduje se žalobou. Na nákladech obhajoby žalovanou přiznáno 839 582,70 Kč vč. DPH, na odškodnění za nemajetkovou újmu 150.000,- Kč, obě částky byly žalobci zaplaceny dne [datum]. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání dle odst. 8 tohoto rozsudku, provedení porad dle odst. 9 tohoto rozsudku, provedení úkonů dle odst. 10 a 11 tohoto rozsudku, soud má rovněž za prokázáno, že o kauze žalobce bylo informováno na webových serverech, žalobce je hojně medializovanou osobou, kdy v době zahájení trestního stíhání byl osobou veřejně známou, o kterou se média zajímala v souvislosti s jeho podnikatelskou činností a politickými kontakty, bylo referováno vedle předmětného trestního stíhání o trestních stíháních žalobce v řízení označovaných jako „kauza [jméno FO]“ a „kauza [právnická osoba]“, opakovaně bylo zmiňováno, že žalobce je „pražským kmotrem“, byla popisována profesní dráha žalobce a jeho kontakty, rovněž bylo referováno o zproštění obvinění žalobce. Je prokázáno, že v době zahájení trestního stíhání na počátku roku [rok] vzrostl zájem o vyhledávání jména žalobce, současně však bylo prokázáno, že tento zájem byl asi 4 x větší v roce [rok]. Pokud jde o dopad trestního stíhání žalobce, soud má za prokázáno, že manželka žalobce se obávala, že žalobci bude uložen trest odnětí svobody. Soud má za prokázáno, že v rámci výuky na [název] v prvním ročníku na cvičení v předmětu Management byla studentům předložena případová studie vycházející z tzv. jízdenkové kauzy, bližší obsah této studie nebyl tvrzen ani prokazován.

23. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení. Podle ust. § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle ust. § 12 odst. 1 písm. b) zákona právo na náhradu škody nemá ten, kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31 odst. 1 tohoto zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 2 tamtéž náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Dle odst. 3 tamtéž náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

24. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. V předmětném řízení je prokázáno, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení Policie ČR, [název] ze dne [datum], Čj. [číslo jednací] a dále usnesení Policie ČR, [název] ze dne [datum], Čj. [číslo jednací], bylo dne [datum]. Dále se tedy soud zabýval dalšími podmínkami odpovědnosti státu za škodu, a to vznikem a výší škody, resp. nemajetkové újmy, a příčinnou souvislostí.

25. Pokud jde o náhradu škody spočívající v nákladech na obhajobu ve výši 13.007,50 Kč s úroky z prodlení, s ohledem na existenci nezákonného rozhodnutí má žalobce podle § 31 zákona o odpovědnosti za škodu právo na náhradu nákladů na zastoupení. Výše odměny byla stanovena v souladu s ust. § 31 odst. 3 OdpŠk podle zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, tedy podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměně advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“). Dále soud podotýká, že kritériem pro přiznání nároku na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby podle § 31 odst. 1 zákona je účelnost. Ta je pak vykládána tak, že za účelné jsou považovány náklady zastoupení vynaložené ve výši mimosmluvní odměny dle advokátního tarifu. Soud vycházel z ustanovení advokátního tarifu platného v době, kdy byly jednotlivé úkony právní služby konány. Dle ust. § 10 odst. 3 písm. c) AT při obhajobě v trestním řízení, nejde-li o věc podle odst. 2, se považuje za tarifní hodnotu částka 30 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje 5 let a nepřevyšuje 10 let. Žalobci pro trestnou činnost, pro kterou byl stíhán, hrozil trest odnětí svobody v sazbě od 2 do 8 let. V souladu s ust. § 7 AT tak sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činila 2 300 Kč. Advokát má rovněž nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby a to v paušální částce 300 Kč na jeden úkon právní služby, v souladu s ust. § 13 AT. Úkony, které nebyly žalovanou plně proplaceny, a které žalobce nadále po částečném zpětvzetí požaduje k náhradě ve výši 13.007,50 Kč, soud posoudil následovně: - [datum] – sepis výzvy PČR ke zpřístupnění spisu úkon není účtovatelný dle § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu a náhrada za tento úkon tak nebyla přiznána, když se svou povahou neblíží žádnému z vyjmenovaných úkonů a jedná se dle názoru soudu o činnost, která není účtovatelná, když zástupce žalobce si takto sjednal termín provedení úkonu nahlížení do spisu dne [datum], za který mu byla náhrada přiznána - [datum] – porada s klientem v cele předběžného zadržení soud neshledal účelnost úkonu, když jako účelné byly shledány porady konané dne [datum] a následně [datum] - [datum] – sepis odůvodnění stížnosti proti UZTS nejedná se o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (srov. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007 sp. zn. 3 To 161/2006), za který náleží odměna pouze ve výši poloviny sazby - [datum] – sepis podnětu k výkonu dohledu jedná se o úkon, který je svou povahou bližší úkonům uvedeným v § 11 odst. 2 advokátního tarifu, žalovaná za něj přiznala náhradu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, ve zbytku je nárok zamítnut - [datum] – sepis vyjádření k SPZ – zákaz vycestování jedná se o úkon, který je svou povahou bližší úkonům uvedeným v § 11 odst. 2 advokátního tarifu žalovaná za něj přiznala náhradu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, ve zbytku je nárok zamítnut - [datum] - sepis odůvodnění stížnosti proti UZTS nejedná se o podání ve věci samé, nýbrž o úkon dle § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu (srov. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 1. 2007 sp. zn. 3 To 161/2006), za který náleží odměna pouze ve výši poloviny sazby, ve zbytku je nárok žalobce zamítnut. S ohledem na uvedené soud neshledal zbývající nárok žalobce na náhradu škody spočívající v nákladech na obhajobu za důvodný, a proto byla žaloba v Ve zbylé části požadující náhradu škody ve výši 13.007,50 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítnuta (výrok II. rozsudku).

26. Co se týče zadostiučinění za nemajetkovou újmu, tu žalobce nadále požaduje ve výši 4 850 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka], dle kterého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí dovodil, že soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání, a především dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci kompenzaci jeho nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním formou zadostiučinění v penězích.

27. Co se týče délky trvání zásahu spočívajícího ve vedení trestního stíhání, zásah trval od od [datum] do [datum], tedy 7 let a 6,5 měsíce. Žalobce byl tedy poměrně dlouhou dobu ve stavu nejistoty, jak jeho trestní stíhání skončí, žalobce tak byl dle názoru soudu vystaven negativním následkům trestního stíhání po dobu poměrně dlouhou, ovšem nikoliv zjevně nepřiměřenou, a to s ohledem na skutkovou složitost trestního případu, kdy se orgány činné v trestním řízení musely zabývat obviněním z rozsáhlé organizované hospodářské trestné činnosti, spočívající v porušování pravidel dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, trvající několik let, personálními vazbami mezi podezřelými aktéry, stíháno takto bylo více než 10 osob.

28. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, které bylo žalobci kladeno za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou žalobce (poškozený) trestní řízení vnímá. V daném případě byl žalobce stíhán pro podezření ze zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a), b), c) tr. zákoníku a následně podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a), c) tr. zákoníku. Žalobci v tomto hrozil trest odnětí svobody v trvání 2 - 8 let. Žalobce se měl svou trestnou činností obohatit na prodeji jízdních dokladů [právnická osoba]. Obecně lze říci, že tato trestná činnost není veřejností vnímána zvlášť negativně či zavrženíhodně, na rozdíl od např. násilné trestné činnosti, ovšem v daném případě s ohledem na skutečnost, že trestná činnost se dotýkala prodeje jízdenek hromadné dopravy v hlavním městě ČR, trestní stíhání bylo současně široce medializováno, veřejnost tak získávala dojem, že škoda byla působena každému cestujícímu, který si zakoupil jízdenku, dle názoru soudu zvyšuje intenzitu nemajetkové újmy žalobce. Žalobce nebyl stíhán vazebně. Žalobce nebyl v řízení shledán ani nepravomocně vinným z trestné činnosti.

29. Ohledně dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce soud dospěl k závěru, že trestní stíhání mělo dopad do osobnostní sféry žalobce takový, že žalobce vnímal trestní stíhání jako každý nedůvodně trestně stíhaný člověk, téměř veškerá tvrzení žalobce zůstala i po výzvě soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ze dne [datum] v obecné rovině. Žalobce netvrdil zásah do svého psychického zdraví. Nebyly tvrzeny ani prokazovány zásahy do rodinného života žalobce v tom smyslu, že by se rodina od žalobce odvracela, že by došlo k rozpadu manželství žalobce, či jiných rodinných vazeb v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním. Žalobce se i po výzvě soudu omezil na tvrzení, že se rodina žalobce obávala o to, že mu bude uložen trest odnětí svobody s nepodmíněným výkonem, toto tvrzení bylo v řízení prokázáno výslechem manželky žalobce. Pokud jde o dopad trestního stíhání na společenský život žalobce, tato tvrzení i po výzvě soudu zůstala rovněž v obecné rovině, nebylo konkrétně tvrzeno ani prokázáno, jaký společenský život vedl žalobce před zahájením trestního stíhání a jak se lišil potom, jak konkrétně se trestní stíhání podepsalo na pověsti žalobce v místě bydliště, atd. Ačkoliv trestní stíhání bylo široce medializováno, nebylo ani po výzvě soudu konkrétně tvrzeno a prokázáno, jakým způsobem zasáhla medializace do života žalobce, zda se nějak projevila na lokální úrovni apod. Pokud jde o veřejný obraz žalobce, je nutno uzavřít, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by mediální obraz žalobce byl jakkoliv zásadně změněn informováním o předmětném trestní stíhání, když o žalobci se psalo jako o „pražském kmotrovi“ v souvislosti s jeho vazbami na politické činitele a jeho podnikatelskou činností ještě před zahájením předmětného trestního stíhání, největší zájem o vyhledávání jména žalobce ve vyhledávači Google byl v roce [rok], v roce [rok] byl tento zájem asi čtvrtinový. Jakkoliv tedy byla prokázána značná medializace trestního stíhání žalobce, její konkrétní dopady, vyjma poškození veřejného obrazu, do života žalobce tvrzeny nebyly. Jestliže žalobce odvozuje od trestního stíhání zásah do profesní sféry žalobce, žalobce opět ani po výzvě soudu neuvedl žádné konkrétní následky předmětného trestního stíhání v jeho profesní činnosti, žalobce ani nekonkretizoval, o jakou činnost se mělo jednat, jaké příležitosti mu ušly, zda a jak mu bylo znemožněno v uplatnit se určitém oboru. V řízení bylo prokázáno, že v rámci cvičení k předmětu Management v prvním ročníku studia na [název] byla použita případová studie, vycházející z předmětného trestního stíhání, označovaného také jako „Jízdenková kauza“. Nebylo však tvrzeno, jak konkrétně byl žalobce touto skutečností zasažen, zda takto bylo poškozeno dobré jméno žalobce a jak, žalobce ani netvrdil konkrétně, co bylo obsahem této případové studie.

30. Soud v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí 30 Cdo 3212/2015 ze dne 16. 5. 2017 provedl srovnání s jinými obdobnými případ odškodnění. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 18C 121/2019 byl vydán rozsudek zdejšího soudu ze dne 7. 10. 2020, čj. 18 C 121/2019 – 728, který byl změněn rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2021, čj. 58 Co 7/2021 – 802 tak, že žalobci v tomto řízení bylo přiznáno odškodnění ve výši 50 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, přičemž trestní stíhání bylo vedeno pro obvinění ze spáchání trestních činů porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1,3 zákona č. 140/1961 Sb. trestního zákona a porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1 trestního zákona, spáchaných ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona a později překvalifikovaných na trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, a 3 trestního zákona, spáchaný ve spolupachatelství s dalšími čtyřmi obviněnými. Trestní stíhání bylo zastaveno a podle § 172 odst. 1 písm. b) trestního řádu, trvalo od [datum] do [datum] (zastavení trestního stíhání), tj. cca 3 roky a 10 měsíců, byla prokázána medializace případu, byla přiznána částka 50.000,- Kč.

31. Pokud žalobce srovnával svůj případ s případy projednávanými před Evropským soudem pro lidská práva, k případu Miroslawa Garlickeho v. Polsko soud uvádí, že v daném případě bylo shledáno porušení presumpce neviny orgány veřejné moci, kterého se ve vyjádření dopustil polský generální prokurátor a ministr spravedlnosti, naproti tomu žádné takové skutkové okolnosti nebyly v projednávaném případu žalobce shledány, M. Garlicky byl obviněn z trestného činu vraždy, tento případ nejeví shodné znaky s případem žalobce. Obdobná situace je i v případu Allenet de Ribemont v. Francie (obvinění z vraždy, porušení presumpce neviny státními orgány). Zdejší soud odkazuje na zjištění učiněná z tiskových zpráv VSZ (odst. 11 tohoto rozsudku), dle kterých bylo věcně a stručně informováno o probíhajícím trestním stíhání, aniž by byl jmenován konkrétní podezřelý. V obou popsaných případech nadto poškození tvrdili a prokázali značný zásah do poškození pověsti, dobrého jména a rodinných vztahů, na rozdíl od žalobce (viz odst. 29 tohoto rozsudku). Tytéž závěry lze vztáhnout i na případy GCP v. Rumunsko a Butkevičius vs. Litva, kdy pokud žalobce tvrdí, že mu bylo do jeho pověsti zasaženo prohlášením předsedy Parlamentu ČR, není zda dána příčinná souvislost s předmětným trestním stíháním žalobce, resp. s odpovědnostním titulem, usnesením o zahájení trestního stíhání žalobce.

32. Na podkladě popsaných okolností je zcela přiměřeným odškodněním žalobce peněžité plnění ve výši 150.000,- Kč, jak bylo poskytnuto žalovanou dne [datum], když oproti srovnávanému případem trvalo trestní stíhání žalobce dvakrát tak dlouho, rovněž bylo medializováno, ve srovnávaných případech poškozeným hrozil obdobný trest. Ani jeden ze žalobců neprokazoval zásahy do psychické sféry, nebyly rovněž prokázány zásahy do rodinného života žalobců v tom smyslu, že by se rodina od žalobců ve srovnávaných případech odvracela. Pokud jde o společenský dopad, tato tvrzení zůstala rovněž v obecné rovině, nebylo konkrétně tvrzeno ani prokázáno, jaký společenský život vedl žalobce ve srovnávaném případu před zahájením trestního stíhání a jak se lišil potom, jak konkrétně se trestní stíhání podepsalo na pověsti žalobce v místě bydliště, atd. Soud v nyní posuzovaném případě má za to, že výše odškodnění je odůvodněna především délkou trestního stíhání, hrozbou trestu odnětí svobody a dále tím, že trestní stíhání bylo medializováno, kdy ačkoliv žalobce byl již před zahájením trestního stíhání osobou veřejně známou, o níž média informovala jako o kmotrovi, a v době předmětného trestního stíhání žalobce v mediích figuroval jako obviněný i prostřednictvím kauz označovaných jako „kauza [jméno FO]“ a „kauza [právnická osoba]“, má soud za to, že vedle prostého plnění infomační povinnosti médii, a důsledku zásady veřejnosti trestního řízení, kdy ačkoliv z provedeného dokazování nevyplynulo porušení zásady presumpce neviny, medializace svou intenzitou umocnila nemajetkovou újmu žalobce, jakožto okolnost provázející trestní stíhání, což odůvodňuje přiznání odškodnění ve výši 150.000,- Kč. Jelikož však bylo toto plnění žalobci již poskytnuto žalovanou, a to dne [datum], byla žaloba požadující náhradu nemajetkové újmy ve výši 4,850.000,- Kč zamítnuta (výrok II. rozsudku). Soud však rozhodl o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení ze zaplacených částek 150.000,- Kč a 839.582,70 Kč, když nárok byl předběžně uplatněn u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., dne [datum], 6 měsíční zákonná lhůta pro jeho projednání uplynula dne [datum], ode dne následujícího až do zaplacení dne [datum] byla tedy žalovaná v prodlení (výrok III. rozsudku). Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když převážně byl ve věci úspěšný žalobce. Tarifní hodnotou je celkem částka 922.071,20 Kč, která představuje součet nároků 872.071,20 Kč + 50.000,- Kč za nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání, a to dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Žalobce byl ve věci plně úspěšný ohledně nároku na nemajetkovou újmu z nezákonného trestního stíhání, který pro účely náhrady nákladů řízení představuje tarifní hodnotu 50.000,- Kč a dále co do náhrady nákladů řízení ve výši 839.582,70 Kč, což představuje 96,5 % z tarifní hodnoty 922.071,20 Kč, neúspěšný byl co do 3,5 %. Žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 93 %, po odečtení neúspěchu od úspěchu ve věci.

34. Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000,- Kč a dále odměna advokáta za následující úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení a podání žaloby, účast na jednání dne [datum] ve výši 12.020,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 922.071,20 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky a § 7 bod 6 vyhlášky, a dále za částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum] ve výši 11.940,- Kč (tarifní hodnota 909.063,70 Kč), a dále z tarifní hodnoty 63.007,50 Kč (50.000,- Kč nemajetková újma podle § 9 odst. 4 AT + 13.007,50 náhrada škody) ve výši 3.660,- Kč za doplnění žaloby ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], [datum] a [datum], 8 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, celkem 2.400,- Kč, plus 21% náhrada DPH (13.658,40 Kč), jehož je zástupce žalobce plátcem, celkem 82.698,40 Kč, kráceno na 93 % činí 76.910,- Kč zaokrouhleno na celé koruny.