11 Co 121/2025 - 204

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] b) [Jméno advokátky B], narozený dne [Datum narození advokátky B], [adresa] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované A], narozená dne [Datum narození žalované A], [adresa] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky C] sídlem [Adresa advokátky C] o 460.637 Kč s příslušenstvím a o 267.345 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 14. 4. 2025, č. j. 214 C 5/2024-160 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I., III. a V. výroku potvrzuje.

II. V odstavcích II. a IV. výroku se rozsudek okresního soudu mění takto: Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) k rukám jeho advokátky na náhradě nákladů řízení částku 144.225 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) k rukám jeho advokáta na náhradě nákladů řízení částku 120.280 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) k rukám jeho advokátky na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 28.613 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) k rukám jeho advokáta na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 26.676 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci a) částku 460.637 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně ze stejné částky od 22. 11. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku), zavázal žalovanou zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 163.065,30 Kč k rukám zástupkyně žalobce a) do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec II. výroku), zavázal žalovanou zaplatit žalobci b) částku 267.345 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně ze stejné částky od 25. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec III. výroku). Zavázal žalovanou zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 137.667,91 Kč k rukám zástupce žalobce b) do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec IV. výroku) a zavázal žalovanou zaplatit [právnická osoba] náhradu nákladů státu ve výši 953 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec V. výroku).

2. Rozsudek napadla v celém rozsahu odvoláním žalovaná a domáhala se jeho změny spočívající v zamítnutí žaloby vůči oběma žalobcům a přiznání nákladů řízení žalované. Žalovaná namítala především nesprávné vyhodnocení provedených důkazů, taktéž nesprávné právní posouzení věci. Soud v bodě 19 rozsudku posuzoval věrohodnost svědků [jméno FO] a [jméno FO] a dospěl k závěru, že jsou věrohodní. Z protokolu o jednání před soudem ze dne 5. 12. 2024 vyplývá, že [jméno FO] vypověděl, že těžba trvala cca dva týdny, přitom z úředního záznamu podaného u policejního orgánu dne 9. 5. 2023 se uvádí, že těžba trvala něco přes týden, když nepracovali každý den, ale na dvě etapy. Svědek [jméno FO] oproti tomu uvedl, že na daném místě pracovali 2 až 3 dny. Dle žalované je nereálné, aby za takovouto dobu došlo k pokácení přibližně 80 kusů vzrostlých mohutných zdravých stromů. Soud se nezabýval tím, zda takovýto počet stromů bylo možné pokácet. Věrohodnost svědka [jméno FO] přitom byla ovlivněna skutečností, že za neoprávněnou těžbu mu byla uložena pokuta ve výši 15.000 Kč, kterou za něj uhradil žalobce a). Žalovaná má za to, že zaplacení pokuty je úkonem, který nese znaky účelového jednání, jehož cílem bylo ovlivnit výpověď svědka [jméno FO] ve prospěch žalobní strany. Nebyl důvod, aby žalobce a) za svědka pokutu uhradil. Žalovaná nezpochybňuje skutečnost, že [jméno FO] zadal svědkům [jméno FO] a [jméno FO] pokyn k těžbě dřevní hmoty, ale jednalo se o těžbu, která byla povolena na základě rozhodnutí [právnická osoba] na základě které bylo v daném období pokáceno 20 kusů dubů na parcelách ve vlastnictví manželů [jméno FO]. Pouze omylem došlo k pokácení 8 kusů stromů na pozemku ve vlastnictví žalobce a), s nímž se následně domluvil na jejich kompenzaci. Soud prvního stupně v bodě 20 rozsudku dále uvedl, že byly vytěženy kvalitní a vzrostlé stromy, což dokládá výpověď [jméno FO], v protokole o jednání ze dne 5. 12. 2024. [jméno FO] na otázku týkající se kvality stromů uvedl, že nebyly moc kvalitní, byly převážně kvalitou na topení. Dále žalovaná opakovaně poukazuje na důkazy, a to úřední záznam policejního orgánu ze dne 8. 6. 2023 a usnesení policejního orgánu o odložení věci ze dne 3. 10. 2023, z nichž vyplývá, že [jméno FO] měl na svém pozemku palivové dříví z pozemku žalobce [jméno FO], kterému po těžbě po předchozí domluvě pozemky uklízel. Žalovaná proto dovozuje, že na pozemcích žalobce a) probíhala těžba na jeho popud, přestože žalobce a) tvrdil, že žádnou těžbu na svých pozemcích neprováděl. Soud se dále nezabýval klíčovou skutečností, co se s vytěženou dřevní hmotou stalo po jejím odnětí z pozemku žalobce, zda byla zcizena třetím osobám, případně, za jakou finanční úplatu a zda z tohoto žalobci získali majetkový prospěch. Z úředního záznamu policejního orgánu o podaném vysvětlení [jméno FO] vyplývá, že na místě těžby několikrát viděla nákladní vozidlo a několik osob v zeleném oblečení. Okresní soud výslech tohoto svědka pro nadbytečnost neprovedl, výslech této svědkyně mohl sloužit jako klíčový důkaz pro zjištění rozhodujících skutkových okolností, a tedy zjištění skutečných osob, které neoprávněnou těžbu v daném čase a na daném místě prováděly. Jako objektivní a nezaujatou nelze považovat ani výpověď dvou svědků, synů žalobce a), kteří jsou s ním ve velmi úzkém, příbuzenském a osobním vztahu. Z ustálené judikatury i obecné zásady procesního práva civilního plyne, že pokud má svědek osobní zájem na výsledku řízení, snižuje to jeho důvěryhodnost. Žalovaná dále opakovaně poukazovala na skutečnost, že policejní orgán, který prováděl šetření, dospěl k závěru, že vytěžená dřevní hmota, která se nacházela na pozemku parc. č. [hodnota] ve společném jmění manželů [jméno FO], nemá jednoznačný identifikátor a není v silách policie rozhodnout, kdo je majitelem jednotlivých kusů dřeva, které se na místě nachází. Při policejní analýze výpisu z účtu pana [jméno FO] pak nebylo zjištěno, že by přes jeho účet proběhla transakce za prodej dřevní hmoty, nebo že by zde byla vložena větší částka odpovídající způsobené škodě. Žalovaná tak má za to, že po proběhlém dokazování nebylo prokázáno, že by [jméno FO] zadal pokyn ke kácení dřevin patřících žalobcům, když opakovaně zdůrazňuje, že v předmětném řízení byl [jméno FO] vážně nemocen, což prakticky znemožňovalo, aby učinil jednání, které je mu přičítáno k tíži.

3. Žalobce a) k podanému odvolání navrhoval potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Odvolání žalované považuje za zcela účelové ve snaze odvrátit odpovědnost za škodné jednání, kterého se dopustil manžel žalované [jméno FO]. Zcela nepravdivé je tvrzení žalované, že se [jméno FO] trestného jednání nedopustil. Trestní řízení, které bylo proti [jméno FO] vedeno, a které spočívalo v podezření ze spáchání přečinu [název] trestního zákoníku bylo odloženo pouze z důvodu úmrtí pana [jméno FO] dne [datum] a trestní stíhání se tak stalo nepřípustné. V trestním řízení bylo zjištěno, že [jméno FO] zadal na počátku roku 2023 těžbu vzrostlých stromů, mimo jiné i na pozemcích žalobců v katastrálním území [adresa], svědkům [jméno FO] a [jméno FO], kteří potvrdili, že jim těžbu [jméno FO] zadal a vyznačil stromy, které měly být vytěženy, taktéž byl opakovaně přítomen na místě těžby. Výše škody byla zjištěna znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], který popsal způsob výpočtu škody a také uvedl, že jde o škodu minimální, bez přihlédnutí k případné ekologické škodě na vytěžených porostech. Je ryze účelové tvrzení žalované, že [jméno FO] těžbu nezadal, neboť za provedenou těžbu také těžařům zaplatil a dřevní hmotu prodal, nechal ji odvézt a dostal za ni zaplaceno v hotovosti. Zpochybňovala-li žalovaná výslech svědků [jméno FO] a [jméno FO], synů žalobce a), tak jejich výpověď korespondovala s výpovědí dalších svědků, zejména [jméno FO], [jméno FO] a také svědkyň [jméno FO] a [jméno FO]. Namítala-li žalovaná, že její manžel provedl pouze povolenou těžbu, k tomu nutno dodat, že těžba byla od počátku trestního řízení vedena jako neoprávněná, provedena nad rámec povolení ze dne 24. 3. 2022 na pozemcích jiných vlastníků, bylo zjištěno vytěžení nejméně 93 kusů stromů a tato neoprávněná těžba byla šetřena od samého počátku taktéž [právnická osoba], která prováděla vlastní šetření nezávisle na zjištění [jméno FO] Zároveň došlo k vydání rozhodnutí, kterým byl za neoprávněnou těžbu potrestán svědek [jméno FO], kterému se kladlo za vinu, že si neověřil, zda je těžba v celém rozsahu povolena a komu vytěžené stromy patří. Rozsah těžby, množství vykácených stromů, jejich zaměření, označení viníka těžby včetně osoby, která těžbu zadala, to vše bylo prokázáno nejen soudem, ale rovněž Policií ČR, [právnická osoba], znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], nešlo tedy o osamocené na sebe nenavazující výpovědi nevěrohodných osob, jak se snaží tvrdit žalovaná. Samotnou výši škody znalec vyčíslil ve znaleckém posudku a u nařízeného jednání u kterého byl vyslechnut podrobně vysvětlil, jak ke škodě došel.

4. Žalobce b) k odvolání žalované navrhoval taktéž potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Odvolání žalované považoval za nedůvodné, opírající se o tvrzení neprokázaná či pro věc nikoliv relevantní. Žalovaná kritizuje způsob hodnocení důkazů provedený soudem prvního stupně, přitom hodnocení důkazů je primárně doménou nalézacího soudu. Byly-li dílčí rozpory ve výpovědích klíčových svědků [jméno FO] a [jméno FO] nelze přehlédnout, že se jedná o relativní detaily, které nemohou zpochybnit věrohodnost a relevanci těchto výpovědí jako celku. Oba svědkové potvrdili základní aspekty celého případu, a sice, že na základě pokynů pana [jméno FO] a za úplatu od něj přijatou provedli celou neoprávněnou těžbu na pozemcích obou žalobců. Jejich výpovědi přesvědčivě vyvracejí spekulace žalované, že snad mělo jít o povolenou těžbu. Výpovědi svědka [jméno FO] jsou v naprostém souladu se závěry policie, [právnická osoba] i s výsledky šetření znalce.

5. Odvolací soud po vyhodnocení včasnosti a přípustnosti odvolání přezkoumal napadený rozsudek v souladu s ustanovením § 206, § 212 odst. 1 a § 212 a odst. 1, 5 o. s. ř., se závěrem, že ve věci samé odvolání není důvodné.

6. V předmětném řízení se žalobce a) po žalované domáhá zaplacení částky 460.637 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za vytěžení dřevní hmoty na jeho pozemcích v k. ú. [adresa] a žalobce b) zaplacení částky 267.345 Kč s příslušenstvím, taktéž za vytěžení dřevní hmoty z pozemků žalobce b) v k. ú. [adresa].

7. Okresní soud z důkazů v řízení provedených učinil správná skutková zjištění, která jsou obsažena pod body 6 až 16 napadeného rozsudku a učinil z nich správný závěr o skutkovém stavu, který zachytil pod bodem 29, ze kterého odvolací soud pro odvolací řízení vychází a pro stručnost shrnuje následující. [jméno FO], ač trpěl vážnými zdravotními problémy, na počátku roku 2023 zadal vytěžení dřevní hmoty [jméno FO] a [jméno FO] z pozemků ve vlastnictví žalobců v k. ú. [adresa]. Stromy určené pro těžbu označil barevným sprejem. Z pozemků žalobce a) tak bylo vytěženo 44 stromů v hodnotě 460.638 Kč a z pozemků žalobce b) 35 stromů v hodnotě 267.345 Kč. Trestní stíhání, které bylo vůči [jméno FO] vedeno, bylo policií odloženo z důvodů jeho úmrtí. Jedinou dědičkou po zemřelém [jméno FO] se stala žalovaná[Anonymizováno]

8. Při hodnocení důkazů okresní soud postupoval v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř., podle něhož důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Zákon nepředepisuje a ani nemůže předepisovat pravidla, z nichž by mělo vycházet jak hodnocení jednotlivých důkazů, tak hodnocení jejich vzájemné souvislosti. Je tomu tak proto, že hodnocení důkazů je složitý myšlenkový postup, jehož podstatou jsou jednak dílčí, jednak komplexní závěry soudce o věrohodnosti zpráv získaných provedením důkazů, jež jsou pak podkladem pro závěr o tom, které skutečnosti účastníky tvrzené má soud za prokázány a jež tak tvoří zjištěný skutkový stav. Věrohodnost určité zprávy získané provedením konkrétního důkazu, a tedy i její význam z hlediska důkazů, pravdivosti či nepravdivosti skutkových tvrzení soud hodnotí jednak izolovaně, jednak ve srovnání se zprávami získanými provedením všech zbývajících důkazů. Tak například u svědecké výpovědi soudce hodnotí nejprve obecně věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň a dále konkrétně vzhledem k okolnostem, které doprovázely jeho vnímání určitých skutečností, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností, chování při výpovědi a podobně. Zprávy získané tímto hodnocením obsahu svědecké výpovědi pak soudce porovná se zprávami, jež získal na základě hodnocení ostatních důkazů a uváží, do jaké míry jsou tyto zprávy souladné či protichůdné, vzájemně se doplňující a podobně. Odvolací soud má za to, že okresní soud postupoval v souladu s uvedenými zásadami včetně hodnocení výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO], shledal-li jejich výpovědi věrohodnými. [jméno FO] ve své výpovědi potvrdil, že těžbu dřeva zadal pan [jméno FO], který označil stromy k těžbě, na místo těžby se přijel podívat 2x až 3x. Svědek vytěžil zhruba 80 kusů stromů. Za provedenou těžbu dostal od pana [jméno FO] zaplaceno, a to částku 20.000 Kč. Svědek [jméno FO] vypovídal shodně s úředním záznamem sepsaným Policií ČR dne 9. 5. 2023, že těžbu zadal [jméno FO] s tím, že kácet mají označené stromy, na místě se byl [jméno FO] na těžbu asi 2x podívat. Dřevo měli zpracovat na kulatiny, pro které si měl přijet někdo ze [adresa] a měl platit hotově. Množství pokáceného dřeva odhadnul přibližně na 100 kubíků. Takto svědek vypovídal před Policií ČR ještě dříve, než mu byla uložena pokuta 15.000 Kč, kterou za něj zaplatil žalobce a), a kterou žalovaná shledávala jako podstatnou okolnost při hodnocení věrohodnosti výpovědi tohoto svědka. Rovněž svědek [jméno FO] potvrdil, že těžbu zadal [jméno FO], který jim ukazoval označené stromy k pokácení, a který taktéž zaplatil v hotovosti odměnu za práci svědka [jméno FO]. Nelze přisvědčit dalším odvolacím námitkám žalované, že [jméno FO] zadal těžařům [jméno FO] a [jméno FO] vytěžit pouze 20 kusů dubů na pozemcích v jeho vlastnictví, neboť v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že [jméno FO] těžařům označil násobně více kusů stromů, které měli pokácet. [jméno FO] připustil, že pokácel žalobci a) omylem asi 8 stromů na jeho parcele a na výzvu policie nebyl schopen označit, kde končí jeho parcely a kde začínají parcely pana [jméno FO], hlídce policie sdělil, že si musí postahovat mapy katastru a pak bude schopen sdělit více informací (úřední záznam ze dne 14. 3. 2023). Množství pokácených stromů bylo prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], který přesně popsal odcizené stromy a místo, kde se nacházely, včetně přesného vymezení, na které konkrétní parcele. Znalec u svého výslechu podrobně vysvětlil, jak k závěrům ve znaleckém posudku dospěl, a tyto závěry obhájil, včetně vyčíslené výše škody, která vznikla žalobci a) a žalobci b). Znalec popsal, jakým způsobem k vyčíslení škody dospěl, vysvětlil, že od hodnoty dřevní hmoty, kterou mohli žalobci za prodané dřevo získat, odečetl cenu za provedenou těžbu. Do výpočtu již nezahrnoval případnou ekologickou škodu, nijak nebylo zohledňováno to, že žalobci neměli záměr stromy v daném čase pokácet, že s nimi měli a mohli mít záměry i do budoucnosti. Nepřiléhavou shledává odvolací soud taktéž námitku, že se okresní soud nezabýval zjišťováním, zda žalobce a) [Jméno žalobce] za vytěženou dřevní hmotu získal majetkový prospěch, když minimálně [jméno FO] dřevo z pozemků žalobce odebíral. Žalobce a) u odvolacího jednání doplnil, že [jméno FO] po dohodě s ním po provedené těžbě prováděl úklid pozemků, a to z důvodu, aby bylo možné obhospodařovat louky, na nichž se větve po těžbě nacházely. Nejednalo se o vytěžené kulatiny, pouze o větve, haluze, spadlé mimo vytěžený strom. Za úklid pozemku žalobce a) [jméno FO] ničeho nezaplatil, ten ani ničeho nežádal. S těmito tvrzeními koresponduje zjištění z úředního záznamu ze dne 8. 6. 2023, na který odkazovala žalovaná, jímž bylo prokázáno, že policie zjistila u domu [jméno FO] hromady palivového dříví z listnatých stromů z pozemků žalobce a) [jméno FO], které uklízel po těžbě. Z uvedeného je zřejmé, že se nejednalo o kulatiny, které byly předmětem vyčíslené žalované škody, kterou žalobce a) požaduje po žalované. Nedůvodnou je další odvolací námitka napadající neúplně zjištěný skutkový stav z důvodu zamítnutí výslechu svědka [jméno FO]. Ve smyslu § 120 odst. 1 věta druhá o. s. ř. soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Okresní soud pod bodem 25 uvedl, které důkazy z důvodu nadbytečnosti nebyly provedeny. Ve vztahu k výtce o neprovedení výslechu [jméno FO] okresní soud vyšel pouze z úředního záznamu o podaném vysvětlení jmenované ze dne 2. 5. 2023. K této výhradě odvolací soud doplňuje, že důkazním prostředkem listinné povahy může být - podle okolností projednávané věci – též protokol o výslechu svědka, který byl učiněn v jiném (např. trestním) řízení. Popírá-li však účastník občanského soudního řízení pravdivost obsahu výpovědi učiněné do protokolu v jiném řízení, nemůže soud založit skutkový závěr určující pro právní posouzení věci samé pouze na tomto listinném důkazu, aniž by k objasnění sporných skutečností provedl důkaz výslechem této osoby jako svědka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 34/2025 ze dne 27. 5. 2025). Žalovaná výslech této svědkyně nenavrhovala a byl-li úřední záznam čten k důkazu u jednání dne 14. 4. 2025 neměla žalovaná k tomuto důkazu žádné připomínky k jeho pravosti či správnosti obsahu. Navíc okresní soud z výpovědi této svědkyně skutkový závěr určující pro právní posouzení věci samé nezaložil. Za těchto okolností nelze okresnímu soudu vytknout neprovedení výslechu jmenované a provedení důkazů pouze přečtením úředního záznamu o podaném vysvětlení učiněném v jiném řízení.

9. Podle § 1701 odst. 1 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

10. Podle § 1706 o. z. uplatní-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví, to platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou.

11. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

12. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Podle § 2914 o. z., kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

14. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

15. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda, a to co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

16. Odvolací soud souhlasí s právními závěry okresního soudu, dovodil-li odpovědnost [jméno FO] za vzniklou škodu a přechod dluhu na žalovanou jako jedinou dědičku. [jméno FO] se dopustil porušení právní povinnosti, neboť zasáhnul do vlastnického práva žalobců tím, že odcizil dřevní hmotu z jejich pozemků. V příčinné souvislosti s tímto jednáním vznikla žalobcům skutečná škoda ve výši vyčíslené znalcem [jméno FO], k jejíž náhradě byl [jméno FO] povinen a z důvodu úmrtí dluh přešel na žalovanou.

17. Odvolací soud shledal rozsudek okresního soudu v odstavcích I., III. a V. výroku věcně správným, a proto jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

18. V nákladových výrocích odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř. Okresní soud rozhodoval správně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobcům přiznal náhradu nákladů, neboť byli ve věci procesně úspěšní. Náklady přiznané žalobci a) okresní soud vyjmenoval a vyčíslil pod bodem 46 odůvodnění. Okresní soud nesprávně přiznal žalobci a) odměnu za 1 úkon právní služby za účast u jednání dne 3. 10. 2024. Uvedeného dne se konalo přípravné jednání před soudem prvého stupně, za něž podle § 11 odst. 2 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží pouze mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny. Přiznal-li okresní soud za tento úkon celkem 10.180 Kč, měla být správně přiznána za tento úkon částka 5.090 Kč. Dále jako účelný náklad nelze přiznat odměnu za doplněné tvrzení ze dne 28. 10. 2024, byť bylo učiněno na základě výzvy soudu, neboť se jedná o tvrzení, která mohla být obsažena již v žalobě. Procesně neúspěšná protistrana má povinnost hradit pouze účelné náklady, nikoli veškeré vyúčtované náklady. Okresním soudem celkově přiznaná náhrada nákladů řízení žalobci a) ve výši 163.065 Kč, tak byla snížena o odměnu za 1,5 úkonů, ve výši 15.270 Kč + 1 paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 15.570 Kč, po navýšení o 21% DPH v částce 3.270 Kč představuje snížení 18.840 Kč na částku po zaokrouhlení 144.225 Kč (163.065 – 18.840), kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci a) k rukám jeho advokátky.

19. Snížená byla taktéž náhrada nákladů přiznaná žalobci b) tak, jak byla vyčíslena okresním soudem pod bodem 47 odůvodnění rozsudku. Žalobci b) náleží odměna za účast advokáta u přípravného jednání dne 3. 10. 2024 ve výši jedné poloviny, tj. poloviny z přiznané odměny 9.380 Kč, představující 4.690 Kč. Dále nepřísluší odměna za doplnění tvrzení ze dne 30. 10. 2024, neboť rovněž žalobce b) mohl tato skutková tvrzení uvést již v samotné žalobě. Přiznanou odměnu tak odvolací soud snížil o částku 4.690 Kč + 9.380 Kč +300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 1 úkon, tj. dohromady 14.370 Kč. Spolu s 21% DPH představující po zaokrouhlení 3.018 Kč, byla celkově přiznaná náhrada nákladů snížena o 17.388 Kč na částku 120.280 Kč (137.668 – 17.388), kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci b) k rukám jeho advokáta.

20. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšní v odvolacím řízení byli žalobci, náleží jim proto náhrada nákladů za odvolací řízení. Žalobci a) byla přiznána odměna za 2 úkony spočívající ve vyjádření k odvolání a účasti u odvolacího jednání. Odměna za 1 úkon právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 10.180 Kč, za dva úkony tj. 2 x 10.180 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů za tytéž úkony 2 x 450 Kč, po sečtení 21.260 Kč. Dále byla přiznána náhrada cestovních výdajů za použití motorového vozidla na trase [adresa] a zpět celkem 156 km vozidlem registrační značky [SPZ] při průměrné spotřebě 5,2 l motorové nafty, ceně nafty 34,70 Kč za 1 l, tj. 282 Kč za spotřebované pohonné hmoty a náhrada za použití motorového vozidla za 156 km při sazbě 5,80 Kč na kilometr, činí náhrada 905 Kč. Dále byla přiznána náhrada času stráveného cestou za 8 půlhodin po 150 Kč, tj. 1.200 Kč. Z nákladů právního zastoupení, paušálních náhrad hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas a cestovného, celkem z částky 23.647 Kč dále byla přiznána 21% DPH ve výši 4.966 Kč a celkově přiznaná náhrada nákladů odvolacího řízení žalobce a) tak činí 28.613 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobce a).

21. Na nákladech odvolacího řízení žalobce b) byla přiznána odměna za 2 úkony advokáta spočívající ve vyjádření žalobce b) k odvolání a účasti u odvolacího jednání 2 x 9.380 Kč, odměna za 1 úkon právní služby byla stanovena dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Za tytéž úkony dále byla přiznána 2x paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč. Na cestovních náhradách z [adresa] do [adresa] a zpět celkem za 203 km osobním automobilem RZ [SPZ], při průměrné spotřebě 6,9 l na 100 km motorové nafty a ceně nafty 34,70 Kč za litr byla přiznána částka tak, jak byla požadována žalobcem b) ve výši 1.636,17 Kč. Dále za čas strávený cestou k jednání soudu z [adresa] do [adresa] a zpět za 5 započatých půlhodin po 150 Kč byla přiznána částka 750 Kč. Celková částka 22.046,18 Kč dále byla navýšena o 21% DPH ve výši 4.629,70 Kč a celkem přiznaná náhrada nákladů odvolacího řízení žalobce b) činí 26.676 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce b).

Poučení