214 C 5/2024 - 160

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Tankó ve věci žalobce č. 1: [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] žalobce č. 2: [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o 460 637 Kč s příslušenstvím a o 267 345 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci č. 1 částku 460 637 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 460 637 Kč od 22. 11. 2023 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci č. 1 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 163 065,3 Kč, k rukám zástupkyně žalobce č. 1, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci č. 2 částku 267 345 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 267 345 Kč od 25. 11. 2023 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci č. 2 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 137 667,91 Kč, k rukám zástupce žalobce č. 2, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále na účet [č. účtu], VS: [var. symbol], náhradu nákladů státu ve výši 953 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Úvod a základní stanoviska účastníků 1. Dne [datum] podal žalobce č. 1 žalobu vůči žalované o zaplacení částky 460 637 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za vytěžení dřeva žalobce č. 1 v k.ú. [adresa]. Tato žaloba byla zaevidována u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. [spisová značka].

2. Dne [datum] podal žalobce č. 2 žalobu vůči žalované o zaplacení částky 267 345 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za vytěžení dřeva žalobce č. 2 v k.ú. [adresa]. Tato žaloba byla zaevidována u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. [spisová značka].

3. Usnesením Okresního soudu v Bruntále č. j. [spisová značka] ze dne [datum] byly řízení ve věcech vedených u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] se spojeny ke společnému řízení a jsou vedeny budou nadále pod sp. zn. [spisová značka].

4. Žalobci ke svým nárokům v žalobě uvedli, že z jejich pozemků byla odcizena dřevní hmota panem [právnická osoba], narozeným [datum], naposledy bytem [adresa], jenž však zesnul, a jedinou dědičkou po něm je jeho manželka – žalovaná, která proto po něm odpovídá za náhradu škody vzniklou odcizením dřevní hmoty, kdy škoda žalobce č. 1 byla vypočtena znalcem na částku 460 638 Kč a škoda žalobce č. 2 byla vypočtena znalcem na částku 267 345 Kč.

5. Žalovaná s žalobou uplatněnými nároky nesouhlasila, kdy uvedla, že není prokázáno, že by její manžel odcizil dřevní hmotu, respektive že by provedl neoprávněnou těžbu stromů či by byla provedena na jeho popud. Ostatně zdravotní stav jejího manžela vylučoval, aby třeba jen označoval sprejem stromy k vytěžení. Skutková zjištění 6. Soud ve věci provedl na několika jednáních dokazování a na základě toho má za prokázané následující skutečnosti, přičemž k těmto skutkovým zjištěním soud uvádí i důkazy z kterých byly zjištěny, případně ty zásadní důkazy, když některé skutečnosti jsou dovozovány z mnoha různých důkazů. O hodnocení jednotlivých důkazů bude pojednáno více níže v jednotlivostech.

7. Žalobce č. 1 je veden jako vlastník pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [hodnota], a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. (důkaz: znalecký posudek č. [č. účtu], výzva ze dne [datum])

8. Žalobce č. 2 je veden jako vlastník pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] (důkaz: znalecký posudek č. [č. účtu], výzva k náhradě majetkové újmy ze dne [datum]) 9. [jméno FO] nechal na začátku roku 2023 vytěžit na výše uvedených parcelách žalobců dřevní hmotu (převážně dubovou) a to tak, že [jméno FO] a [jméno FO] ukázal v lese barevným sprejem označené stromy a za jejich několikadenní těžbu těchto stromů jim zaplatil odměnu. (důkaz: výslech [právnická osoba], výslech [jméno FO], výslech [jméno FO], výslech [jméno FO] [Anonymizováno]., výslech [jméno FO], úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno FO] a výpověď [jméno FO], úřední záznam o podaném vysvětlení [Jméno žalované] ze dne [datum], úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno FO] ze dne [datum])

10. Z pozemků žalobce č. 1 bylo vytěženo 44 stromů s objemem 110,26 m3 v hodnotě 460 638 Kč a z pozemků žalobce č. 2 bylo vytěženo 35 stromů s objemem 64 m3 v hodnotě 267 345 Kč. (důkaz: znalecký posudek č. [č. účtu] a výslech znalce [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], výslech [právnická osoba], příkaz Městského úřadu [adresa] č. j. [Anonymizováno] [č. účtu] ze dne [datum], úřední záznam o podaném vysvětlení žalobce č. 2 ze dne [datum], úřední záznam o podaném vysvětlení žalobce č. 1 ze dne [datum], výslech [jméno FO], výslech [jméno FO] [Anonymizováno]., výslech [jméno FO], pak listiny z policejního spisu [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] – konkrétně usnesení ze dne [datum], fotodokumentace, protokol o ohledání místa činu a sdělení ČIŽP)

11. Žalovaná měla povolenou těžbu jejích stromů v k.ú. [adresa], a to konkrétně 20 ks dubů, které mohla vytěžit do [datum]. (důkaz: rozhodnutí Obce [adresa] ze dne [datum]) 12. [jméno FO] trpěl před svým úmrtím vážným onkologickým onemocněním a také dalšími zdravotními obtížemi, a to například počínající oboustrannou koxartrózou, tj. degenerativním onemocněním kyčelního kloubu, avšak zdravotní potíže ho i přesto neomezili v tom, aby byl několikrát na začátku roku 2023 na místě těžby stromů a jejím okolí (lékařské zprávy – nálezy ze dne [datum], [datum], [datum], a [datum], výpověď [právnická osoba], výpověď [jméno FO], výpověď [jméno FO], , výpověď [jméno FO], úřední záznam ze dne [datum], úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno FO] ze dne [datum])

13. Policie ČR vyšetřovala pana [právnická osoba], narozeného [datum], pro podezření ze spáchání přečinu krádeže dřevní hmoty, avšak věc byla odložena kvůli úmrtí pana [jméno FO], a kvůli tomu nedošlo k vyřešení věci. (důkaz: usnesení Policie ČR č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] dne ze [datum])

14. Žalovaná zdědila po svém manželovi [jméno FO] [Anonymizováno], narozeném [datum], zesnulém [datum], posledně bytem [adresa], na základě dohody zákonných dědiců čistou hodnotu pozůstalosti ve výši 7 089 384,36 Kč, kdy v dědickém řízení dědicové uplatnili výhradu soupisu pozůstalosti. Do dědického řízení přihlásili žalobci své nároky z titulu náhrady škody (ve výši 460 638 Kč a 267 345 Kč) za vytěžení dřeva, avšak tyto byly rozporovány, proto nebyly zahrnuty do pasiv pozůstalosti. (důkaz: usnesení Okresního soudu v Bruntále č. j. [spisová značka] ze dne [datum], protokol o jednání před soudním komisařem č. j. [spisová značka] ze dne [datum], přihláška pohledávky žalobce č. 1 do dědického řízení ze dne [datum], přihláška pohledávky žalobce č. 2 do dědického řízení ze dne [datum])

15. Žalobce č. 1 předžalobní výzvou ze dne 15. 11. 2023 vyzval žalovanou k náhradě škody ve výši 460 638 Kč za vytěžení dřeva žalobce č. 1 v k.ú. [adresa] ve lhůtě do 27. 11. 2023 aby nedošlo k podání žaloby, a to z důvodu, že žalovaná odpovídá jako dědička za škodu způsobenou jejím manželem, avšak na tuto výzvu už dne 22. 11. 2023 reagovala žalovaná tak, že pohledávku neuznala. (důkaz: výzva ze dne 15. 11. 2023, sdělení žalované ze dne 22. 11. 2023)

16. Žalobce č. 2 předžalobní výzvou ze dne 9. 11. 2023 vyzval žalovanou k náhradě škody ve výši 267 345 Kč za vytěžení dřeva žalobce č. 2 v k.ú. [adresa] do 24. 11. 2023, a to z důvodu, že žalovaná odpovídá jako dědička za škodu způsobenou jejím manželem. Tato výzva byla žalované doručena dne 10. 11. 2023. (důkaz: výzva k náhradě majetkové újmy ze dne 9. 11. 2023 s podacím lístkem a detailním výpisem zásilky č. [Anonymizováno]) Hodnocení důkazů a jejich vliv na skutková zjištění 17. Při hodnocení důkazů soud postupoval v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), kdy hodnotil každý důkaz jednotlivě, jakož i ve vzájemné souvislosti a přihlížel ke všemu, co vyšlo v průběhu řízení najevo, a to s ohledem na koncentraci řízení.

18. K odstavci 7 a 8 – soud vyšel ze znaleckého posudku, když znalec mimo jiné ověřoval zapsané vlastnictví pozemků v katastru nemovitostí. Ostatně stejné závěry o zapsaném vlastnictví pozemků vyplývají z předžalobních výzev žalobců. Zmíněné zápisy vlastnictví vyplývají i z dalších listin (např. z úředních záznamů z policejního spisu vedeného pod sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-070116), ale je nadbytečné je všechny uvádět.

19. K odstavci 9 – soud posuzoval věrohodnost svědků [právnická osoba] a [jméno FO] a dospěl k tomu, že tito svědci jsou věrohodní, když jejich výslech působil přesvědčivě, vzájemně konzistentně a nebyl shledán jakýkoliv důvod pochybovat o tom, že vypověděli před soudem pravdu. Pokud žalovaná namítala nevěrohodnost svědeckých výpovědí z důvodů, že nejsou v souladu s úředními záznamy, které byly pořízeny v policejním spisu vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], uvádí k tomu soud, že namítané rozpory nejsou důvodem ke znevěrohodnění výpovědi. Jinak řečeno není důležité, zda stromy byly označeny červeným nebo růžovým či oranžovým sprejem. Stejně tak nejsou pro posouzení věrohodnosti rozhodné rozpory v tom, že [jméno FO] při podaném vysvětlení přesně nevěděl, kolik bylo pokáceno stromů, ale při svém výslechu u soudu už sdělil, že to bylo 80-82 kusů, což ví, protože si vedl evidenci. K pouhým spekulacím žalované, např. o tom, zda byla taková evidence stromů vytvořena později a účelově, či že měl být pan [jméno FO] ovlivněn [jméno FO] (tím, že za něj uhradil pokutu za nelegální těžbu dřeva), nelze bez dalšího přihlížet a blíže se jimi zabývat. Skutečnost, jestli pan [jméno FO] odklízel nějaké palivové dřevo z listnatých stromů z pozemků žalobce č. 1 taktéž není nijak způsobilá znevěrohodnit výpovědi [právnická osoba] a [jméno FO], ostatně soud nevidí důvod, proč by [jméno FO] nemohl provádět úklid pozemku žalobce č. 1 se souhlasem žalobce č. 1 od zbytkového dříví po provedené nelegální těžbě zadané [právnická osoba]. Jelikož tedy nebyly zjištěny jakékoliv důvodné indicie (a nikoliv spekulace) pro znevěrohodnění výpovědí svědků, má soud svědecké výpovědi za věrohodné. Skutečnost, že za těžbu odpovídá [jméno FO] potvrzují i svědkové [Jméno žalobce A] [Anonymizováno]. a [jméno FO], před kterými prakticky přiznal, že nechal stromy vykácet. U těchto svědků soud přihlédl k tomu, že jsou synové žalobce č. 1, avšak to samo o sobě neznevěrohodňuje jejich výpověď, když soud neshledal z jejich projevů ani žádné náznaky toho, že by vypovídali pouze ve prospěch žalobců či nějakým způsobem se snažili lhát, soudem bylo uvěřeno, že jejich výpověď je spontánní a pravdivá. Ostatně vše zapadá do sebe i kontextu informací od [jméno FO], který řekl u policie, že „to byla akce mého otce a dost nešťastná“, a poté toto své tvrzení při výslechu u soudu relativizoval, když uvedl, že tím myslel „že se možná vytěžilo dřevo na jiném pozemku“, nicméně [jméno FO] řekl i [Anonymizováno] [jméno FO] [jméno FO], že „to je akce mého fotra!“. Stejně tak žalovaná u policie sdělila, že „to byla akce mého zesnulého manžela“.

20. K odstavci 10 – soud při zjišťování skutečného počtu vytěžených stromů, množství dřeva, a hodnoty vytěženého dřeva, vyšel primárně ze znaleckého posudku a výslechu znalce. Předložený znalecký posudek dle názoru soudu splňuje jak veškeré zákonné požadavky znaleckého posudku, kdy byl mimo jiné opatřen znaleckou pečetí a prohlášením znalce o vědomí následků podání nepravdivého znaleckého posudku. Námitky žalované o možné podjatosti znalce byly soudem vypořádány v usnesení č. j. [spisová značka]/[Anonymizováno] ze dne [datum] a soud se na ně odkazuje. Znalecký posudek sice nemá vyšší důkazní sílu nežli další důkazy, nicméně soud ho vzal jako hlavní důkaz, a to z důvodu, že poskytuje objektivně nejpřesnější možný popis stavu věci, a to za situace, že znalec vše zdokumentoval a zaměřil i podle GPS souřadnic a porovnal s katastrem nemovitostí, stejně tak odborně vypočítal množství m3 dřeva, jež vytěžené stromy mohly přibližně mít. Z pouhých pařezů stromu totiž nelze určit přesné množství dřeva, který vzrostlé stromy měly, ale lze odborně vypočítat kolik to mohlo být, což znalec udělal. Stejně tak odborně na základě porovnání cen a své zkušenosti znalec určil hodnotu vytěženého dřeva. Své způsoby zpracování znaleckého posudku a výsledky posudku pak vysvětlil a beze zbytku přesvědčivě obhájil při svém výslechu u soudního jednání. Nelze tedy říci, že znalecký posudek byl vadný, nesrozumitelný či neúplný. Tento znalecký posudek je sice hlavním důkazem ale nestojí osamoceně, jeho závěry potvrzují i další uvedené důkazy. I když se může na první pohled zdát, že z ostatních důkazů mohou vyplývat jiné skutkové závěry o počtu stromů či množství dřeva v m3, není tomu tak. Soud sice hodnotil i jednotlivé důkazy, avšak v jejich vzájemné provázanosti potvrzují závěry o počtu stromů a množství dřeva ve znaleckém posudku. Např. pokud [jméno FO] hovořil o 80-82 kusech stromů a znalec zaměřil 79 stromů na pozemcích žalobců, anebo pokud žalobce č. 1 v podaném vysvětlení dne [datum] sdělil, že mu bylo pokáceno asi 40 stromů, znalec zaměřil přesně 44 pokácených stromů žalobce č. 1, nebo pokud žalobce č. 2 v podaném vysvětlení dne [datum] sdělil, že mu bylo pokáceno 35 stromů a znalec zaměřil přesně 35 pokácených stromů žalobce č.

2. Odlišné počty stromů uváděné třeba Českou inspekcí životního prostředí, vznikly tím, že byla použita jiná metodika počítání stromů – byly zaevidovány pařezy pokácených dřevin, jejichž kácení vyžadovalo rozhodnutí o provedení kácení tedy dřevin, jejichž odvody ve výšce 130 cm od země přesahovaly 80 cm. Pokud jde o hodnotu vytěženého dřeva, pak znalec obhájil svůj znalecký posudek, když bylo vysvětleno, jak došel k výsledné ceně, a to i při zohlednění různých srovnávacích materiálů (cen v různých částech republiky, které se liší). Soud samozřejmě hodnotil i rozpory mezi výpověďmi svědků ohledně doby trvání těžby s tím, že se přiklonil k tomu, že těžba byla vícedenní, když trvala dva týdny s ohledem na klimatické podmínky. V tomto ohledu tedy uvěřil [jméno FO], který si těžbu pamatoval více, když sám [jméno FO] si přesné podrobnosti nepamatoval a hádal, že mohla trvat tak dva či tři dny. O tom, že těžba nebyla krátká svědčí i skutečnost, že těžbu kontroloval několikrát, a ne však každý den, i [jméno FO]. Pokud však [jméno FO] tvrdil, že vytěženého dřeva bylo cca 100 m3, je toto tvrzení zjevně podprůměrné a nevěrohodné, když sám [jméno FO] uváděl, že bylo vytěženo cca 80 stromů, tj. každý strom by musel mít cca 1,25 m3 dřevní hmoty. Průměrný vzrostlý strom totiž má dle [jméno FO] od 0,5 m3 do 5 m3 dřevní hmoty. A znalec vypočítal, že průměrný strom na pozemku žalobce č. 1 měl 2,51 m3 dřevní hmoty, a průměrný strom na pozemku žalobce č. 2 měl 1,83 m3 dřevní hmoty. Tudíž se soud opět přiklání ke správnosti výpočtů v posudku, a to se zohledněním toho, že šlo o vzrostlé a zdravé stromy. Skutečnost, že byly vytěženy vzrostlé a kvalitní stromy pak dokládá výpověď [jméno FO] („Těžili jsme pouze označené stromy, avšak ne všechny, protože by to bylo zbytečné, když z nich by bylo jen palivové dřevo.“) kombinovaná se závěry znalce, výslechem [jméno FO] [Anonymizováno]. a výslechem [jméno FO].

21. K odstavci 11 – zde jen přejatá skutečnost z nerozporované listiny. Toto skutkové zjištění však jen dokládá, že [jméno FO] a [jméno FO] nemohli těžit pouze na pozemcích žalované dle pokynů pana [právnická osoba], když byla povolena těžba pouze 20 stromů, ale prakticky bylo vytěženo mnohem více a na jiném místě. To svědčí o tom, že nemohlo dojít ani k omylu, že by byly označeny omylem cizí stromy.

22. K odstavci 12 – Je nesporné, že [jméno FO] trpěl vážnými nemoci, avšak z výpovědi mnoha svědků a záznamu policejního orgánu plyne, že se pohyboval v místě těžby a v okolí místa těžby, tj. v lesích v k.ú. [adresa], tzn. soud má z těchto souladných důkazů za to, že nebyla prokázána verze žalované, že [jméno FO] nebyl fakticky schopen jít do lesa a označovat stromy k jejich pokácení. Skutečnost, že [jméno FO] vypověděl, že „otec špatně chodil, což se projevovalo v tom, že všude jezdil autem, např. na louku, a nechodil ven z auta“, nepovažuje soud za vědomé řečení nepravdy, když byl z jiných důkazů prokázán opak (tj. že nejen jezdil autem, ale i chodil ven), avšak pouze o subjektivně vnímané vjemy svědka, které soudu sdělil. Jinak řečeno svědek vypovídá o tom, co viděl, takže svědek [jméno FO] dle názoru soudu pouze věrohodným způsobem sdělil jeho vzpomínky, kde si nevzpomínal, že by jeho otec chodil ven z auta. To však neznamená, že jeho otec tak nečinil v nepřítomnosti [jméno FO], či pokud tak činil v jeho přítomnosti, že si na to [jméno FO] vzpomíná.

23. K odstavci 13 – [jméno FO] byl prošetřován policií pro podezření z krádeže dřevní hmoty, avšak věc skončila odložením pro jeho úmrtí a z policejního spisu, respektive z usnesení č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] dne ze [datum], tak bez další nevyplývá, jednoznačný verdikt, že by [jméno FO] spáchal či nespáchal krádež, ze které byl podezírán.

24. K odstavci 14, 15, a 16 – pouze skutková zjištění vycházející z nesporovaných listin. Neprovedené důkazy 25. V dané věci nebyly z důvodu nadbytečnosti provedeny tyto důkazy: výpisy z KN, výslech [jméno FO], [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO], [Jméno žalované], [jméno FO], [jméno FO], výslech pracovníka ČIŽP (pana [Anonymizováno]), rozhodnutí o povolení kácení dřevin pro pana [jméno FO].

26. K tomu soud poznamenává, že Nejvyšší soud ČR ve své rozhodovací praxi vyložil, že podle § 120 odst. 1 o. s. ř. není povinností soudu provést všechny navržené důkazy, vysvětlí-li současně v souladu s ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění rozhodnutí, proč se rozhodl některé z navrhovaných důkazů neprovést (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3674/2012, a ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. 26 Cdo 4258/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 30 Cdo 785/2015, uveřejněný pod číslem 116/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo nález Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2006, sp. zn. I. ÚS 50/03, uveřejněný pod číslem 120/2006 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

27. V tomto řízení soud pro nadbytečnost neprovedl výše uvedené důkazy, neboť skutkový stav nutný k rozhodnutí ve věci byl již bez důvodných pochybností zjištěn a bylo by v rozporu se zásadou rychlosti a ekonomie provádět další důkazy a prodlužovat tak soudní řízení.

28. Kromě toho nešlo provést výslechy účastníků ani s ohledem na § 131 o.s.ř., když výslech účastníků může soud nařídit jen nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak. Jinak řečeno, když soud prokázal skutečnost jinak (jinými důkazy), nelze už vyslýchat účastníky. Účastnický výslech je tak poslední možnost k prokázání nějaké skutečnosti, o takový případ zde však nešlo. Závěr o skutkovém stavu 29. Žalobce č. 1 je veden jako vlastník pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [hodnota], a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], a žalobce č. 2 je veden jako vlastník pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], kdy na těchto pozemcích, a nikoliv jen na pozemcích žalované, která měla povolenou těžbu jejích 20 ks dubů v k.ú. [adresa], které mohla vytěžit do [datum], [jméno FO], jenž trpěl sice vážnými zdravotními problémy, avšak to ho neomezilo v tom, aby nechal na začátku roku 2023 vytěžit dřevní hmotu (převážně dubovou), a to tak, že [jméno FO] a [jméno FO] ukázal v lese barevným sprejem označené stromy a za jejich několikadenní těžbu těchto stromů jim zaplatil odměnu, kdy pak z pozemků žalobce č. 1 bylo vytěženo 44 stromů s objemem 110,26 m3 v hodnotě 460 638 Kč a z pozemků žalobce č. 2 bylo vytěženo 35 stromů s objemem 64 m3 v hodnotě 267 345 Kč. [jméno FO] byl poté vyšetřován Policií ČR pro podezření ze spáchání přečinu krádeže dřevní hmoty, avšak věc byla odložena kvůli úmrtí pana [jméno FO]. Žalovaná zdědila po svém manželovi [jméno FO] [Anonymizováno], na základě dohody zákonných dědiců čistou hodnotu pozůstalosti ve výši 7 089 384,36 Kč, kdy v dědickém řízení dědicové uplatnili výhradu soupisu pozůstalosti. Do dědického řízení přihlásili žalobci své nároky z titulu náhrady škody (ve výši 460 638 Kč a 267 345 Kč) za vytěžení dřeva, avšak tyto byly rozporovány, proto nebyly zahrnuty do pasiv pozůstalosti. Žalobce č. 1 předžalobní výzvou ze dne 15. 11. 2023 vyzval žalovanou k náhradě škody ve výši 460 638 Kč za vytěžení dřeva žalobce č. 1 v k.ú. [adresa] ve lhůtě do 27. 11. 2023 aby nedošlo k podání žaloby, a to z důvodu, že žalovaná odpovídá jako dědička za škodu způsobenou jejím manželem, avšak na tuto výzvu už dne 22. 11. 2023 reagovala žalovaná tak, že pohledávku neuznala. Žalobce č. 2 předžalobní výzvou ze dne 9. 11. 2023 vyzval žalovanou k náhradě škody ve výši 267 345 Kč za vytěžení dřeva žalobce č. 2 v k.ú. [adresa] do 24. 11. 2023, a to z důvodu, že žalovaná odpovídá jako dědička za škodu způsobenou jejím manželem, kdy tato výzva byla žalované doručena dne 10. 11. 2023. Relevantní právní úprava a právní hodnocení 30. Dle § 135 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

31. Dle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

32. Dle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

33. Dle § 1695 o.z. nepořídil-li zůstavitel pro případ smrti, mohou se dědici před soudem dohodnout o rozdělení pozůstalosti jakkoli.

34. Dle § 1701 o.z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

35. Dle § 1706 o.z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou.

36. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

37. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

38. Dle § 2894 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

39. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

40. Dle § 2914 o.z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

41. Dle § 205 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

42. Dle § 138 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku pro účely tohoto zákona se rozumí škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč.

43. Zjištěný skutkový stav soud právně zhodnotil následovně. Žalobcům svědčí vlastnické právo k pozemkům, u nichž jsou vedeni jako vlastníci. Konání [právnická osoba] dle názoru soudu naplňuje skutkovou podstatu dle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, když si [jméno FO] přisvojil dřevní hmotu žalobců prostřednictvím dalších osob a způsobil tak žalobcům škodu v hodnotě 460 637 Kč a 267 345 Kč, tedy nikoli nepatrnou dle § 138 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. I když tento soud je civilní a nikoliv trestní, bylo důležité pro toto řízení si zodpovědět dle § 135 o.s.ř. předběžnou otázku (srovnej např. s usnesením Městského soudu v Praze č.j. 24 Co 315/97-82 ze dne 30. 12. 1997), zda konání [právnická osoba] naplňuje skutkovou podstatu krádeže či nikoliv, když toto nestihl vyřešit policejní orgán a potažmo pak trestní soud pro úmrtí pana [jméno FO]. Krádeží dřevní hmoty tedy [jméno FO] porušil povinnost stanovenou zákonem (nepáchat trestnou činnost a respektovat vlastnické právo žalobců) a zasáhl do absolutních práv žalobců (jejich vlastnického práva) a tím způsobil škodu, kterou je povinen nahradit dle § 2894 o.z. ve spojení s § 2910 o.z., přičemž tato škoda je mu přičítána i s ohledem na § 2914 o.z., kdy při své činnosti (krádeži dřevní hmoty) využil [právnická osoba] a [jméno FO]. Na základě dohody dědiců v souladu s § 1695 o.z. po [jméno FO] [Anonymizováno] dědila pouze žalovaná, která zdědila čistou hodnotu pozůstalosti ve výši 7 089 384,36 Kč. Na žalovanou jako dědice přechází i dluhy zůstavitele v souladu s § 1701 o.z., tedy i náhrada škody za odcizenou dřevní hmotu. V dědickém řízení žalovaná uplatnila výhradu soupisu, proto musí hradit nikoliv všechny dluhy zůstavitele, ale jen dluhy do výše nabytého dědictví dle § 1706 o. z. Pokud však v daném případě se žalobci domáhají částky 460 637 Kč s příslušenstvím a o 267 345 Kč s příslušenstvím, a nabyté dědictví přesahovalo částku 7 milionů, pak není úhrada těchto částek vyloučena výhradou soupisu. Lze tak konstatovat, že žalobci se domáhali uhrazení žalovaných částek důvodně, soud proto v plném rozsahu vyhověl žalobním nárokům žalobců. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, jsou tyto úroky příslušenstvím pohledávky v souladu s § 513 o. z. a nárok na jejich zaplacení je dán dle § 1958 odst. 2 a § 1970 občanského zákoníku, a jeho výše byla určena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž u nároku žalobce č. 1 začíná běžet zákonný úrok z prodlení ode dne, kdy žalovaná sdělila žalobci č. 1, že neuznává jeho nárok (a fakticky ho proto nezaplatí), tedy ode dne 22. 11. 2023, a u nároku žalobce č. 2 začíná běžet zákonný úrok z prodlení ode dne 25. 11. 2023, který následuje po marném uplynutí lhůty dané žalované k zaplacení. Náklady řízení 44. S ohledem na skutečnost, že v soudním řízení vznikly náklady státu ve výši 953 Kč za uhrazené znalečné, je žalovaná jakožto procesně neúspěšný účastník povinna tyto náklady státu nahradit v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř.

45. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náleží žalobcům, kteří měli ve věci plný úspěch, náhrada nákladů řízení.

46. Náklady řízení žalobce č. 1 tvoří: - zaplacený soudní poplatek ve výši 23 032 Kč, jehož výše byla určena dle položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, - náklady zastoupení dle § 11 a § 7 bodu 5 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 10 180 Kč (vypočteno z tarifní hodnoty 460 637 Kč) za každý ze 8 úkonů vykonané právní služby v období do 31. 12. 2024 (převzetí věci a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], doplnění tvrzení ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] – 2krát, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny), - ke každému z 8 výše uvedených úkonů vykonaných v období do 31. 12. 2024 paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, - náklady zastoupení dle § 11 a § 7 bodu 6 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025, ve výši 10 180 Kč za 3 úkony vykonané právní služby v období od 1. 1. 2025 (účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]- 2krát, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny), - ke každému ze 3 výše uvedených úkonů vykonaných v období od 1. 1. 2025 paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025, - 21 % DPH (z nákladů zastoupení, paušální náhrady hotových výdajů) ve výši 24 303,3 Kč.

47. Náklady řízení žalobce č. 2 tvoří: - zaplacený soudní poplatek ve výši 13 368 Kč, jehož výše byla určena dle položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, - náklady zastoupení dle § 11 a § 7 bodu 5 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 9 380 Kč (vypočteno z tarifní hodnoty 267 345 Kč) za každý ze 7 úkonů vykonané právní služby v období do 31. 12. 2024 (převzetí věci a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne [datum], doplnění tvrzení ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] – 2krát, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny), - ke každému z 7 výše uvedených úkonů vykonaných v období do 31. 12. 2024 paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, - náklady zastoupení dle § 11 a § 7 bodu 6 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025, ve výši 9 380 Kč za 3 úkony vykonané právní služby v období od 1. 1. 2025 (účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] - 2krát, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny), - ke každému ze 3 výše uvedených úkonů vykonaných v období od 1. 1. 2025 paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025, - náhrada za zmeškaný čas při cestě na jednání k soudu a zpět ve dnech [datum] a [datum], kdy za cestu z [Anonymizováno] do Bruntálu a zpět náleží 8 x 100 Kč za každou započatou půlhodinu dle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, - náhrada za zmeškaný čas při cestě na jednání k soudu a zpět ve dnech [datum] a [datum], kdy za cestu z [Anonymizováno] do Bruntálu a zpět náleží 8 x 150 Kč za každou započatou půlhodinu dle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025, - cestovné při cestě na jednání konané dne [datum] z [Anonymizováno] do Bruntálu a zpět, kdy bylo použito osobní vozidlo Renault, RZ: [SPZ], palivo benzín, kdy bylo při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km ujeto 110,8 km, cena spotřebovaného paliva při ceně 38,2 Kč/l tak činila 245,5 Kč a sazba základní náhrady za použití dopravního prostředku dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, pro rok 2024 činila 5,6 Kč/1 km, tedy v daném případě 620,5 Kč, - cestovné při cestě na jednání konané dne [datum] z [Anonymizováno] do Bruntálu a zpět, kdy bylo použito osobní vozidlo Renault, RZ: [SPZ], palivo benzín, kdy bylo při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km ujeto 110,8 km, cena spotřebovaného paliva při ceně 38,2 Kč/l tak činila 245,5 Kč a sazba základní náhrady za použití dopravního prostředku dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, pro rok 2024 činila 5,6 Kč/1 km, tedy v daném případě 620,5 Kč, - cestovné při cestě na jednání konané dne [datum] z [Anonymizováno] do Bruntálu a zpět, kdy bylo použito osobní vozidlo Renault, RZ: [SPZ], palivo benzín, kdy bylo při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km ujeto 110,8 km, cena spotřebovaného paliva při ceně 35,8 Kč/l tak činila 230 Kč a sazba základní náhrady za použití dopravního prostředku dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, pro rok 2025 činila 5,8 Kč/1 km, tedy v daném případě 642,6 Kč - cestovné při cestě na jednání konané dne [datum] z [Anonymizováno] do Bruntálu a zpět, kdy bylo použito osobní vozidlo Renault, RZ: [SPZ], palivo benzín, kdy bylo při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km ujeto 110,8 km, cena spotřebovaného paliva při ceně 35,8 Kč/l tak činila 230 Kč a sazba základní náhrady za použití dopravního prostředku dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, pro rok 2025 činila 5,8 Kč/1 km, tedy v daném případě 642,6 Kč - 21 % DPH (z nákladů zastoupení, paušální náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas, cestovného) ve výši 21 572,71 Kč.

48. Celkové náklady řízení žalobce č. 1 včetně uhrazeného soudního poplatku proto představují částku ve výši 163 065,3 Kč a náklady řízení žalobce č. 2 pak částku ve výši 137 667,91 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit náhradu nákladů řízení žalobcům v částce 163 065,3 Kč a 137 667,91 Kč, a to k rukám jejich zástupců dle 149 odst. 1 o. s. ř.

49. Lhůta k plnění žalobních nároků, jakožto i k úhradě náhrad nákladů řízení byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení