11 Co 260/2022- 232

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Prince ve věci žalobců: a) RNDr. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] b) Dr. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o [částka] s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 5 C 344/2020 - 190, takto:

Výrok

Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že nárok žalobců ve věci samé je co do základu po právu.

2. Vyšel ze zjištění, že žalobci a [jméno] [jméno], [datum narození], jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v části obce Zdice, v obci [obec], v k. ú. [obec], evidované Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ nemovitost“). Původní obchodní firma žalované„ [právnická osoba]“ byla dne [datum] změněna na„ NEJLEVNĚJŠÍ [právnická osoba]“. [jméno] [jméno] pracoval pro žalovanou a byl rovněž oprávněn ji zastupovat. Otec žalobců [jméno] [příjmení] (zemř. [datum]) udělil dne [datum] plnou moc žalobci a) pro řešení všech záležitostí a jednání souvisejících se shora specifikovanou nemovitostí. Žalovaná měla v nemovitosti umístěn„ showroom“ minimálně ode dne [datum], inzerovala svou pobočku v nemovitosti na svých webových stránkách, a to ještě ke dni [datum] a [datum], showroom prezentovala také na svém účtu na YouTube a Facebooku, a to ke dni [datum]. Žalovaná hradila od úmrtí paní [příjmení] (zemř. [datum]) náklady na energie nemovitosti (elektřina a topení). V noci z 19. na [datum] došlo k rozbití skleněné výlohy v předmětné nemovitosti, náklady ve výši [částka] za rozbitou výlohu hradila žalovaná.

3. Po právní stránce posoudil věc podle § 2991 o.z. a dospěl k závěru, že nárok je co do základu důvodný, když žalobci předložili ucelený a na sebe navzájem navazující řetězec důkazů, na základě kterého bylo postaveno na jisto, že žalovaná užívala nemovitost ve spoluvlastnictví žalobců minimálně v žalovaném období od června [rok] do března [rok], aniž by žalobcům či jejich otci hradila nájemné a nemovitosti v posuzovaném období nevyklidila. Jako stěžejní shledal dopis právního zástupce žalované [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], z něhož vyplývá, že žalovaná hradí veškeré náklady na energie nemovitosti (elektřina a topení) od smrti [jméno] [příjmení], a že v roce 2019 hradila rozbitou skleněnou výlohu v částce okolo [částka]. Žalovaná dobrovolně předmět nájmu nevyklidila, znemožnila tak užívání předmětu nájmu dalšímu subjektu a její jednání tak nemůže požívat právní ochrany (§ 2 odst. 3 a § 8 o. z.). Neuvěřil účelovému tvrzení žalované, že předmětnou nemovitost možná v žalované době užíval [jméno] [jméno] jakožto její spoluvlastník, a nikoli žalovaná. K námitce promlčení zdůraznil, že pro počátek subjektivní promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení je rozhodující moment, kdy se oprávněný dozví všechny okolnosti, které jsou relevantní pro uplatnění tohoto práva u soudu, což zahrnuje jak vědomí o tom, že bezdůvodné obohacení vzniklo, tak kdo je povinen k jeho vydání (s odkazem na komentářovou literaturu a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 3148/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 5328/2015 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 3531/2019). O tom, kdo je osobou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení se žalobci dozvěděli až v červenci roku 2018 a nikoli již v průběhu roku 2017. Byla-li žaloba podána dne [datum], právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčeno nebylo. Výše předpokládaného nájmu si vyžádá provedení dalšího dokazování.

4. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalovaná, navrhla jej změnit a žalobu zamítnout. Vytýká soudu prvního stupně nesprávná skutková zjištění, k nimž dospěl pouze na základě písemných důkazů, aniž by předvolal fyzické osoby a svědky, jak navrhla žalovaná. Ohledně dopisu ze dne [datum] namítá, že se jednalo o chybnou záměnu subjektů, kdy náklady na energie a rozbitou výlohu hradil p. [jméno] jakožto další spoluvlastník. [jméno] [jméno] provedl rekonstrukci nemovitosti a hradí náklady na její udržování a nikoli žalovaná. Faktura za rozbití výlohy neprokazuje faktické užívání nemovitosti, proč by žalovaná nemohla uhradit fakturu za rozbitou výlohu, když jednatel žalované je známý [jméno] [jméno]. Soud prvního stupně ignoroval, že ve výloze bylo napsáno„ k pronájmu“ a prostory v předmětné době nikdo neobýval. Ohledně vyklizení žalovaná žádné své movité věci v nemovitosti nemá. Nesouhlasí s posouzením otázky počátku běhu promlčecí doby. Připustí-li úvahu, že se žalobci dozvěděli o osobě žalované až v červenci 2018, jak je možné, že bylo přihlíženo k důkazům, jež byly pořízeny před touto dobou, nadto absentuje přesný den, uvedl-li soud spojení„ někdy v červenci“. Žalobci již v žalobě doložili 3 fotografie provozovny, v mnoha podáních přiznali a opakovaně uváděli, že již dne [datum] užívala žalovaná předmětnou nemovitost. Z předžalobní výzvy JUDr. [příjmení] vyplývá, že„ p. [příjmení] již v dubnu [rok] zjistil, že v nemovitosti má provozovnu společnost x [právnická osoba] pod názvem Nejlevnější stavebniny a obrátil se na advokáty, v červenci 2017, jak postupovat. Žalobce a) přijel osobně dne [datum] do [obec] a setkal se s p. [jméno], který se prohlásil za majitele společnosti [právnická osoba]“, z toho žalovaná dovozuje, že žalobci již ode dne [datum] věděli, kdo nemovitost užívá. Ohledně ostatních důkazů namítá, že byly pořízeny v promlčené době a soud by k nim neměl přihlížet. Vytýká soudu prvního stupně, že nebyl nestranný, více než 14 měsíců umožňoval žalobcům vyhledávat a předkládat další nové důkazy v rozporu s koncentrací řízení.

5. Žalobci ve vyjádření k odvolání uvedli, že dne [datum] byli poučeni dle § 118a o. s. ř. a ve vyjádření ze dne [datum] doplnili rozhodné skutečnosti a důkazy, žalovaná však dne [datum] navrhla nový důkaz, a dne [datum] nové skutkové tvrzení, že v nemovitosti možná podnikal [jméno] [jméno]. Poukázali na to, že žalovaná uznala, že platila elektřinu a topení po smrti paní [příjmení] ([datum]), přičemž p. [jméno] se stal spoluvlastníkem nemovitosti [datum] a žalobci až dne [datum] a nemají nástroj, jak ověřit, kdo do [datum] platil elektřinu. [jméno] [jméno] pracoval pro žalovanou a byl oprávněn ji zastupovat, při výslechu na policii uvedl, že vedl pobočku žalované ve [obec], jeho výslech jako svědka opakovaně navrhovali žalobci, nikoli žalovaná, jak nyní účelově tvrdí. O skutečné identitě žalované (název, sídlo, [příjmení]) se žalobci dozvěděli až v červenci 2018. Žalobce a) se dne [datum] od p. [jméno], oprávněného zástupce žalované, dozvěděl, že docházelo k obohacování, skutečnou identitu žalované však tehdy neznal a neznal ani dobu, v níž k obohacování došlo (zápis ze dne [datum]), žalovaná uznala, že zaplatila výlohu rozbitou dne [datum]. Nápis k pronájmu a obchodní číslo žalované [tel. číslo] byly dovnitř výlohy prokazatelně instalovány až po [datum], nikoli v létě 2016. Fotografie ze spisu policie pořízené [datum] prokazují, že pobočka žalované nebyla k tomuto datu vyklizena, pouze žalovaná měla klíče a přístup. Žalovaná užívá název Nejlevnější x [právnická osoba] až od [datum], do té doby nebyl tento název zapsán v obchodním rejstříku, na pobočce v nemovitosti se jiné označení nevyskytovalo, proto žalobci nemohli znát identitu žalované již k datu [datum]. Při provedení důkazů žalovaná dataci důkazů nerozporovala, nevznesla žádné připomínky a činí tak až v odvolacím řízení. [jméno] v řízení uznala, že v předmětné nemovitosti podnikala od [datum].

6. Při jednání odvolacího soudu žalobci navrhli vyloučení advokáta žalované z řízení z důvodů uvedených v podání ze dne [datum], jenž odvolací soud neshledal relevantními. Dále zopakovali dosavadní argumentaci, opírají se zejména o sociální kartu paní [příjmení] s údaji o telefonním čísle [jméno] [jméno] a mailem [email], dále výpis SMS zpráv, zápis z jednání ze dne [datum], facebook účet ze dne [datum] a webové stránky žalované archivované [datum] a [datum] s telefonním číslem žalované, úřední záznam policie ze dne [datum] a prohlášení paní [příjmení] ze dne [datum]. Veškeré tyto důkazy, na něž odkázali žalobci, již byly provedeny v řízení před soudem prvního stupně. Žalovaná předložila faktury za elektřinu za období [datum] - [datum], zákazníkem je [jméno] [jméno]. K odvolání připojila též fakturu za elektřinu za období [datum] - [datum], zákazníkem je [jméno] [jméno]. Tyto důkazy byly předloženy až v průběhu odvolacího řízení, nelze k nim proto přihlížet, neboť se jedná o nepřípustnou novotu.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

8. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání. Promlčecí lhůta je dle § 629 odst. 1 o.z. tři roky. Zákon v případě bezdůvodného obohacení stanoví dvojí promlčecí lhůtu - subjektivní (§ 621 o.z.) a objektivní (§ 638 o.z.). Jejich počátek je upraven odlišně a tyto dvě promlčecí lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Jakmile uplyne jedna z nich, nelze požadavku na vydání bezdůvodného obohacení vyhovět, uplatní-li žalovaný během soudního řízení námitku promlčení.

9. Soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že žalobci a [jméno] [jméno] jsou spoluvlastníci předmětné nemovitosti ve [obec]. Žalobci jakožto dědici po otci [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], [jméno] [jméno] jakožto dědic po paní [jméno] [příjmení], zemřelé [datum]. K dohodě o užívání nemovitosti mezi právními předchůdci (panem [příjmení] a [příjmení] [příjmení]) ani jejich nástupci (tj. stávajícími spoluvlastníky) nedošlo. [příjmení] žalované spočívala na dvou zásadních námitkách, jednak promlčení, jednak tvrzení, že nemovitost v rozhodném období od června 2016 do března 2018 žalovaná neužívala.

10. Soud prvního stupně zjistil dostatečně skutkový stav pro posouzení otázky počátku běhu promlčecí lhůty. Odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, který hodnotil veškeré důkazy jednotlivě i komplexně v jejich vzájemné souvislosti a pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Odvolací soud vychází ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, který věc správně posoudil i po právní stránce podle § 621 o.z. ve spojení s § 2991 o.z. Odvolací soud konstatuje, že počátek promlčecí lhůty je vázán ke dni [datum], kdy žalobci na webových stránkách a facebookovém účtu žalované dohledali informace o tom, že žalovaná užívala, resp. měla možnost užívat, uvedené prostory, a proto v tomto rozsahu závěr soudu prvního stupně pouze zpřesnil o konkrétní datum.

11. Má-li být bezdůvodné obohacení odškodněno finanční částkou, není pro počátek běhu promlčecí lhůty potřeba, aby poškozený získal naprosto přesnou vědomost o výši bezdůvodného obohacení, kterou je oprávněn požadovat. Postačí, získá-li vědomost o tom, v čem bezdůvodné obohacení spočívá (např. v užívání konkrétní nemovitosti bez právního důvodu apod.). Vědomost spoluvlastníka o tom, že se na jeho úkor někdo obohatil a o tom, v čí prospěch k tomuto obohacení došlo, musí být skutečná, prokázaná a nikoliv jen předpokládaná. Postačí získání informací, které vedou k logickému závěru o takové konkrétní osobě, resp. rozhodující je subjektivní moment, kdy se oprávněný dozví všechny takové okolnosti, které jsou relevantní pro uplatnění jeho práva u soudu, není přitom rozhodné, že měl již dříve možnost dozvědět se skutečnosti, na jejich základě si mohl učinit úsudek o vzniku bezdůvodného obohacení a jeho výši. Nezáleží ani na tom, zda se oprávněný o svém právu nedozvěděl vlastním zaviněním, tedy zda se skutečně o svém právu dozvědět mohl anebo měl dozvědět při vynaložení potřebné péče.

12. V poměrech souzené věci soud prvního stupně správně uzavřel, že žalobci se o bezdůvodném obohacení nemohli dozvědět již [datum], kdy cestou do [obec] pořídili fotografie založené na č.l. 16 - 18 (jak vyplývá z CD na č.l. 76), neboť na nemovitosti byl pouze údaj „ Nejlevnější stavebniny“, bez jakékoli bližší identifikace provozovny a plakát s odkazem na [webová adresa]. Teprve v červnu či červenci 2017 se otec žalobců obrátil na advokátní kancelář JUDr. [jméno], a zmocnil svého syna (žalobce a) ke zjištění, kdo nemovitost v jeho spoluvlastnictví užívá. Dopis JUDr. [příjmení] ze dne [datum] (č.l. 49), v němž je uvedeno, že se„ [jméno] [příjmení] v dubnu 2017 dozvěděl, že v nemovitosti má provozovnu společnost [právnická osoba]“, zjevně obsahuje v této části nepravdivou informaci a je zcela irelevantní pro posouzení počátku promlčecí doby, neboť v kontextu všech dostupných informací v dubnu 2017 je zřejmé, že [jméno] [příjmení] teprve dne [datum] zmocnil svého syna žalobce a), aby zjistil, kdo je osobou užívající nemovitost. Situace v poměrech této konkrétní kauzy je nestandardní v tom, že podnikání pod názvem„ Nejlevnější stavebniny“ nevyplývalo v té době (2017) z obchodního rejstříku ani z žádného jiného veřejně přístupného registru. Tuto skutečnost nelze přičítat k tíži žalobců, lze ji přičíst výlučně k tíži žalované. Veškeré bližší informace o firmě byly zjištěny až následně prostřednictvím sociálních sítí, či na základě různých oznámení a přípisů státních orgánů, na něž se žalobci obrátili, např. sdělení živnostenského úřadu na č.l. 51 - 52, Policie ČR (protokoly č.l. 42 - 43, 55). Při osobním jednání dne [datum] žalobce a) a [jméno] [jméno], kdy žalobce a) kontaktoval tel. [číslo] uvedené na ceduli kanceláře, se dostavil [jméno] [jméno], který se prohlásil za majitele/ředitele žalované. Žalobce a) jednal v dobré víře, že [jméno] [jméno] je osobou oprávněnou vystupovat za žalovanou. V té době žalobci nemohli vědět a znát identifikační údaje žalované, neboť ta nebyla takto uvedena v obchodním rejstříku. Ke změně firmy žalované z [právnická osoba] došlo až dne [datum]. Pakliže žalobci dohledali prostřednictvím sociálních sítí relevantní údaje o tom, kdo se na jejich úkor obohacuje teprve dne [datum], jak vyplývá z pořízených printscreenů (youtube ohledně showroomu na č.l. 6 - 15 a CD na č.l. 76), nelze jim důvodně vytýkat, že se tyto skutečnosti měli dozvědět již dříve. Tomu by tak mohlo být pouze za předpokladu, kdyby žalovaná transparentním způsobem podnikala včetně uvedení identifikačních údajů na provozovně, tedy včetně IČO, firmy, sídla, atd. Protože v nemovitosti byl uveden pouze odkaz na webové stránky v té době neexistující firmy a telefonní číslo, nelze po žalobcích spravedlivě požadovat, aby dostupné informace znali již v červenci 2017. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že počátek tříleté promlčecí lhůty je nutno vztáhnout až k okamžiku získání relevantních údajů o žalované, tj. [datum] prostřednictvím sociálních sítí. Podali-li žalobci žalobu pro období od června 2016 do srpna 2017 dne [datum], není námitka promlčení důvodná. Ve vztahu k rozšíření žaloby žalobci podali návrh na změnu žaloby dne [datum], poté, co se po nahlédnutí do spisu Policie ČR dne [datum] dozvěděli, že prostory byly užívány žalovanou nejméně dne [datum], kdy došlo k rozbití výlohy. Ani pro následující období od září [rok] do března [rok] tak není námitka promlčení důvodná.

13. Soud prvního stupně nikterak nepochybil, vyšel-li z důkazů, které byly založeny v rámci koncentrace řízení, a to po poučení dle § 118a o. s. ř. dne [datum], kdy soud vyzval žalobce, aby tvrdili a označili důkazy k tomu, kdy se konktrétně dozvěděli o vzniku bezdůvodného obohacení a kdo za jeho vznik odpovídá. Uplynutím jednoměsíční lhůty žalobci nejen, že dotvrdili rozhodné skutečnosti, ale též předložili důkazy k prokázání svých tvrzení. Odvolací námitka žalované, že k důkazům uvedeným žalobci v jednoměsíční lhůtě neměl soud přihlížet, není důvodná. Vztah ustanovení § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. a ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. znamená, že činí-li soud výzvu podle ustanovení § 118a o. s. ř. v řízení, v němž se uplatní koncentrace podle ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř., pak k tvrzením a důkazním návrhům předloženým na základě takové výzvy po uplynutí stanovené lhůty nepřihlíží (ledaže jimi má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po příslušném roku, nebo které účastník nemohl bez své viny uvést včas (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4255/2011, ze dne [datum rozhodnutí]). Smyslem poučení dle § 118a o. s. ř. je, aby účastníkovi nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení, aniž byl poučen, že takové břemeno má a že účastníku nelze zamítnout žalobu, protože neunesl důkazní břemeno, aniž by byl poučen, že takové břemeno má. Jedná se o procesní pravidlo, v němž nelze spatřovat libovůli soudu, nýbrž jeho povinnost.

14. Nedůvodně vytýká žalovaná soudu prvního stupně, že své rozhodnutí založil jen na písemných důkazech, aniž by předvolal svědky, jak navrhla žalovaná. Jediným svědkem, jehož žalovaná navrhla, byl prap. [obec] Srp, přitom již z protokolu Policie ČR [číslo jednací] a fotodokumentace (č.l. 149 - 151) lze zjistit rozhodné skutečnosti, tedy, že ve spodní části výlohy je nápis„ k pronájmu“. Tuto skutečnost tudíž nebylo třeba svědecky dále dokazovat, a proto soud prvního stupně nepochybil, neprovedl-li jeho výslech pro nadbytečnost. Zbývající svědky, např. Bc. [příjmení], JUDr. [příjmení], Ing. [příjmení], [jméno] [jméno], Ing. [příjmení] a prap. [jméno] [příjmení], navrhli žalobci. Platí zásada, že soudy nejsou v civilním sporném řízení povinny provést všechny účastníky navržené důkazy, přitom v souzené věci bylo možno rozhodné skutečnosti zjistit i jen z písemných listinných důkazů.

15. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalobci předložili ucelený a na sebe navzájem navazující řetězec důkazů, na jehož základě lze dospět k závěru, že nemovitost v jejich spoluvlastnictví užívala v rozhodném období žalovaná. Jak již bylo částečně vysvětleno shora, z výpisu z živnostenského rejstříku vyplývá, že žalovaná pod svým IČO měla v období [datum] - [datum] provozovnu (showroom) v uvedené nemovitosti, to ostatně ani sama žalovaná nepopírá, o dalším užívání v dubnu [rok] svědčí fotografie pořízené žalobci dne [datum], nemovitost je zamčená, uzavřená s nápisem Nejlevnější stavebniny. [příjmení] závěr lze přijmout i v období do [datum], kdy sice z protokolu policie a fotografií policií pořízených vyplývá, že na dveřích byl umístěn nápis„ k pronájmu“, to však samo o sobě nebrání závěru, že žalovaná se na úkor žalobců bezdůvodně obohacovala, neboť pro takový závěr postačí to, že tyto prostory jsou zamčené, jsou v moci žalované, která s nimi může nakládat jakýmkoli způsobem (tzn. není relevantní, zda je užívá, nechá je prázdné, nebo v nich má pouze uskladněné věci, apod.), zjednodušeně řečeno prostory okupuje, přičemž žalobci jakožto spoluvlastníci od těchto prostor nemají klíče a jsou z jakéhokoli způsobu užívání zcela vyloučeni. Pro úplnost odvolací soud dodává, že rozhodující pro aplikaci § 2991 o.z. je faktické užívání (ve smyslu shora uvedeném), nikoli to, zda je provozovna legálně zapsána v živnostenském rejstříku. Lze tak konstatovat, že žalovaná užívala nemovitost ve spoluvlastnictví žalobců v rozhodném období od června 2016 do března 2018.

16. Ke ztotožnění osoby [jméno] [jméno] a žalované - soud prvního stupně provedl dostatek důkazů, na jejichž základě lze uzavřít, že prostory užívala právě žalovaná. [jméno] [jméno] se žalobcům již v červenci 2017 představil jako ředitel/majitel [právnická osoba] stavebniny. Tak ostatně činil i v běžném životě, o čemž svědčí např. protokol Policie ČR ze dne [datum] na č.l. 82 + 137, v němž uvedl, že pracuje jako ředitel společnosti [právnická osoba] (v té době již byl proveden zápis do obchodního rejstříku, jednatelem a společníkem společnosti byl [příjmení] [příjmení]). V tomto protokolu [jméno] [jméno] zároveň uvedl, že„ rekonstrukce domu ve [obec] byla provedena [právnická osoba] group, v níž byl ředitelem, o rekonstrukci bylo natočeno propagační video na stránkách této firmy, v domě měl svou kancelář za [právnická osoba] group, a to se souhlasem paní [příjmení], s panem [příjmení] to neřešil, věděl o tom“. Shodně vypověděla i svědkyně [příjmení], která byla jednatelkou žalované od [datum] do [datum], ve věci vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 4 C 201/2018. Ta uvedla, že prostřednictvím [jméno] [jméno] bydlela v bytě u paní [příjmení], spolupracovala s ním ve [právnická osoba] group, tato společnost pracovala na přestavbě domu. Vypověděla též, že [jméno] [jméno] do [právnická osoba] stavebniny investoval, tehdy jí bylo 19 let, udělala výběrové řízení a bylo jí sděleno, že bude jednatelkou společnosti“. O propojení [jméno] [jméno] se žalovanou svědčí telefonní čísla, jednak [číslo], které sloužilo jako telefonní kontakt pro Nejlevnější stavebniny (resp. Yager Group v době, kdy byla takto žalovaná zapsána v obchodním rejstříku, viz č.l. 11, 77 - 79), zároveň toto telefonní číslo uvedl [jméno] [jméno] opakovaně při vyšetření paní [příjmení] dne [datum], jak vyplývá z lékařské zprávy na č.l.

81. Ze sociální karty pacienta paní [příjmení] u Psychiatrické nemocnice v [část obce] ze dne [datum] je dále patrný kontakt na [jméno] [jméno] email: [email], jakož i telefonní [číslo] které je uvedeno na protokolu Policie ČR ze dne [datum] (na č.l. 82 + 137), k podání vysvětlení pro podvod v dědickém řízení, v němž se [jméno] [jméno] prezentuje jako ředitel společnosti [právnická osoba] Veškeré tyto shora uvedené listinné důkazy tvoří ucelený a na sebe navzájem navazující řetězec důkazů, na jehož základě soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že nemovitost užívala v rozhodném období žalovaná.

17. Namítá-li žalovaná nepravdivost informací v dopisu ze dne [datum] (č.l. 41) pro chybnou záměnu subjektů v dopisu, neshledal odvolací soud tuto námitku důvodnou. Žalovaná po celou dobu řízení před soudem prvního stupně žádným důkazem informace tam uvedené nevyvrátila, činí-li tak fakturami za elektřinu pro zákazníka [jméno] [jméno] [číslo] předložila tyto důkazy až v odvolacím řízení, a proto k nim nelze přihlížet, neboť jde podle § 205a o. s. ř. o nepřípustné novoty. Nadto je ze shora uvedeného zřejmé propojení osoby [jméno] [jméno] a žalované, dříve vystupující pod [právnická osoba] Group s.r.o.

18. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný. Na soudu prvního stupně nyní bude, aby zjistil výši bezdůvodného obohacení v rozhodném období, ve věci rozhodl včetně akcesorického výroku o nákladech řízení i za toto odvolacího řízení.