5 C 344/2020-190

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] et [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vydání bezdůvodného obohacení mezitímním rozsudkem takto:

Výrok

Nárok žalobců ve věci samé je co do základu po právu.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhali po žalované zaplacení částky 104 400 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které žalovaná na úkor otce žalobců, pana [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], posledně bytem [adresa žalobce a žalobce], zemřelého [datum], získal užíváním nebytových prostorů a nádvoří v nemovitosti [adresa], v ulici [ulice] ve [obec], bez platně sjednané nájemní smlouvy. Žalobci se stali po smrti jejich otce jeho jedinými dědici, pan [jméno] [celé jméno žalobce] nezanechal závěť a žalobci jsou jeho dědici dle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Žalobci bez výhrady soupisu pozůstalosti nabyli rovným dílem podíl na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, se stavbou [adresa], bydlení, která je jeho součástí, v části [územní celek], v obci [obec], v k. ú. [obec], evidované Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na listu vlastnictví [číslo] (dále také jen„ nemovitost“). Dne [datum] odhalili žalobci, že v nebytových prostorách nemovitosti, kterou spoluvlastnil jejich otec pan [jméno] [celé jméno žalobce] se svou sestrou paní [jméno] [příjmení], má otevřenu kancelář jim zcela neznámá [právnická osoba] [anonymizováno] a na nádvoří je uskladněno množství stavebního materiálu. V kanceláři nebyl nikdo přítomen. Žalobci oznámili tuto skutečnost svému otci, který jednoznačně prohlásil, že nikomu nedal svolení k využívání nebytových prostor, nedostává žádné nájemné a že nemovitost je určena k prodeji. Otec žalobců se pokusil telefonicky kontaktovat svou sestru, zda je jí něco o [právnická osoba] [anonymizováno] známo, ale neúspěšně. Na radu advokátní kanceláře vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu otce žalobců požádal otec žalobců žalobce a), aby jeho jménem zjistil, o jakou společnost se jedná, co je předmětem její činnosti, kdo ji zastupuje, proč mu neplatí žádné nájemné a dohodnul setkání s otcem žalobců, a udělil za tímto účelem žalobci a) plnou moc, která byla přijata dne [datum]. Žalobce a) kontaktoval dne [datum] zástupce [právnická osoba] [anonymizováno] pana [jméno] [jméno], který se představil jako majitel a ředitel [právnická osoba] [anonymizováno] a sdělil žalobci, že sestra jeho otce zemřela dne [datum] Pan [příjmení] [jméno] uvedl, že žalovaná podniká v nemovitosti na základě ústní dohody se spolumajitelkou nemovitosti, zesnulou paní [jméno] [příjmení], a to pouze několik měsíců. Vyjádřil ochotu k dohodě nastalé situace a prezentoval žalobci a) hlavní kancelář/showroom žalované, kde se nacházela řada pracovních stolů, kancelářské techniky, regálů a stavebních vzorků. Druhá místnost sloužila jako sklad administrativního materiálu a na nádvoří byl uskladněn stavební materiál. Pan [anonymizováno] prezentoval žalovanou jako úspěšně se rozvíjející, prosperující, mladou a dynamickou společnost. Žalobce a) o všem informoval svého otce, čemuž byl přítomen jak žalobce b), tak paní [jméno] [příjmení]. Žalobce a) rovněž vyhotovil vlastnoruční zápis ze setkání s panem [jméno], který dne [datum] podepsal žalobce b) i paní [jméno] [příjmení]. Vzhledem k panem [jméno] projevené ochotě jednat se otec žalobců rozhodl počkat na jednání s ním a nepodávat žalobu k soudu. Až do nečekané smrti otce žalobců dne [datum] probíhala telefonická komunikace žalobce a) s panem [jméno] zcela bez problémů a nebylo důvodu se domnívat, že k uzavření nájemní smlouvy a splacení dlužného nájemného otci žalobců nedojde. Slib dohody pana [jméno] se však ukázal jako lstivé jednání, které uvedlo otce žalobců v omyl, když po celých pět měsíců až do smrti otce žalobců za ním žádný zástupce žalované nepřijel, ani ho nijak nekontaktoval. Navíc pan [jméno] vylákal v [anonymizováno] [rok] od žalobce a) kód EAN elektroměru na nemovitosti vedeného na otce žalobců a převedl tento elektroměr s pomocí očividně falešného podpisu otce žalobců na žádosti o převod elektroměru a plné moci k převodu na sebe jako soukromou osobu a nikoli na žalovanou, jak zněla původní dohoda. Tuto skutečnosti zjistili žalobci až v [anonymizováno] [rok] poté, co dostali informaci od energetické společnosti. Po smrti svého otce žalobci ověřili, že záležitost s žalovanou nebyla dosud vypořádána a mají tedy za žalovanou pohledávku. Nebyli však schopni ji specifikovat, především proto, že nevěděli, která právnická osoba a po jakou dobu využívala ke svému podnikání nebytové prostory v nemovitosti. Souhlasili proto s uzavřením dědického řízení bez výhrady soupisu pozůstalosti. Žalobci totiž nahlédnutím do obchodního rejstříku v [anonymizováno] [rok] zjistili, že v něm [právnická osoba] [anonymizováno] zapsaná není a nikdy nebyla, a že pan [jméno] v obchodním rejstříku není uveden jako majitel jakékoli společnosti. Žalobci následně vlastním pátráním zjistili, že [anonymizována dvě slova] nebyla ke dni [datum] v době jednání žalobce a) s panem [jméno] právnickou osobou, ale pouhou obchodní značnou společnosti [právnická osoba] pro jednu z jejích podnikatelských aktivit. Kancelář si tedy v nemovitosti ve skutečnosti bez platné nájemní smlouvy a placení obvyklého nájemného otci žalobců otevřela společnost [právnická osoba], tuto skutečnost ale pan [jméno] žalobci a) nesdělil. [právnická osoba] měla v nemovitosti otevřenou pobočku a sklad stavebního materiálu pod obchodní značkou„ [anonymizována dvě slova]“ nejméně v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Teprve dne [datum] změnila společnost [právnická osoba] své obchodní jméno na [právnická osoba] Žalobci se rozhodli požadovat po žalované vydání neoprávněného obohacení plynoucího z neplacení nájemného při využívání nemovitosti k podnikatelské činnosti bez platné nájemní smlouvy s jejich otcem. Jejich právní zástupkyně JUDr. [příjmení] zaslala žalované v [anonymizováno] [rok] předžalobní výzvu. Právní zástupce žalované odmítl uznat dlouhodobé využívání nemovitosti bez nájemní smlouvy a skutečnost, že neplatila nájemné otci žalobců, dokonce lživě tvrdil, že otec žalobců s otevřením kanceláře/showroomu souhlasil. Argumentoval navíc započtením údajných pohledávek, které však s placením nájemného neměly co dočinění. Po ukončení právního zastupování zaslali žalobci dne [datum] opět předžalobní výzvu právnímu zástupci žalované [příjmení] [příjmení], v níž zdůvodnili a vyčíslili své požadavky. Tato výzva zůstala bez odezvy. Žalobci jsou toho názoru, že jednání žalované a pana [jméno] ukazuje, že žalovaná za života otce žalobců ani později nebyla ochotna dosáhnout dohody, využila zdravotního stavu otce žalobců a jednala lstivě a zákeřně. Žalobci mají za prokázané, že se kancelář/showroom a sklad stavebního materiálu žalované nacházely v prostorách nemovitosti nejméně v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], tedy celých 15 měsíců. Vzhledem k rozměrům užívaných prostor v nemovitosti, obvyklých cen nájmů v místě za prostory s výlohou na náměstí za metr čtvrteční kanceláře, resp. skladovací plochy, a skutečnosti, že otec žalobců vlastnil ideální polovinu nemovitosti, žalobci vyčíslili výsledné měsíční nájemné na částce 6 960 Kč, za období 15 měsíců se tedy jedná o 104 400 Kč.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že předně je nárok uplatněný v žalobě promlčený. Dále zdůraznila, že nikdy žádnou provozovnu ve smyslu živnostenského zákona ve [obec] zřízenu neměla, což je možné zjistit z výpisu živnostenského rejstříku nebo si rovněž vyžádat stanovisko od příslušného živnostenského úřadu. Žalovaná dále uvádí, že žalobci ve své žalobě nikterak neprokazují svá tvrzení, kdy své údajné nároky chtějí prokazovat svými vypracovanými dokumenty, svým výslechem nebo výslechem JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky, která již dříve žalobce jako advokátka v této záležitosti zastupovala, a proto žalovaná navrhuje, aby byl návrh na její výslech zamítnut z důvodu zřejmé podjatost. Jelikož je žalobní návrh promlčený, tak je zbytečné rovněž předvolávat pana [jméno] [jméno], a to s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení. Žalobci neunáší své důkazní břemeno, když jejich žalobní tvrzení nejsou nikterak doloženy. Žalovaná zdůrazňuje, že žalobci navrhují svědka paní [jméno] [příjmení], u které je zřejmé, že podá svědeckou výpověď ve prospěch žalobců, i přesto, že si jednání údajně uskutečněné dne [datum] nemůže pamatovat. Žalobci nikterak neprokazují, že by to měla být zrovna žalovaná pod dřívějším názvem [právnická osoba], která měla užívat předmětné nemovitosti. Žalovaná dále nevidí spojitost mezi projednávanou věcí a skutečností, že došlo ke změně firmy společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizováno]. Tento nový název společnosti je tak obecný, že tento název mohla dříve užívat jakákoliv obchodní společnost jako svou obchodní značku. Žalobci také neunášejí důkazná břemeno, že to byla právě společnost [právnická osoba], která měla užívat předmětné nemovitosti v nepromlčené době od [datum], tedy tři roky nazpět od podání žaloby. Žalobci pouze překládají důkazy, jejichž význam je pro toto soudní řízení bezvýznamný, a proto žalovaná žádá soud, aby k nim z důvodu hospodárnosti ani nepřihlížel. Pro toto soudní řízení jsou z uvedeného důvodu promlčení zcela bezpředmětné důkazy předkládané žalobci, a to již neexistující kopie webových stránek žalované bez uvedení data, video prokazující údajný showroom žalované od [anonymizováno] [rok] bez uvedení data, fotografie ze dne [datum], popis údajné návštěvy pana [jméno] [jméno] ze dne [datum], který je pouze tvrzením žalobců a žalovaná s jeho zněním zásadně nesouhlasí, jelikož je sepsán pouze žalobci a není podepsán žalovanou. Žalobci tak neprokázali svá tvrzení, že zrovna žalovaná měla v době tři roky nazpět od podání žaloby užívat předmětnou nemovitost; a dále žalovaní nemají promlčený žalobní nárok pouze za měsíc [anonymizováno] a [anonymizováno] roku [rok], avšak u těchto měsíců vůbec ničím neprokázali, že by žalovaná měla předmětnou nemovitost v těchto měsících užívat.

3. V průběhu řízení doplnili žalobci svá tvrzení tak, že námitka promlčení vznesená žalovanou je zcela bezdůvodná. Žalobci podrobně popsali genezi této kauzy a zdůrazňují, že ve smyslu občanského zákoníku se stali oprávněnými osobami v předmětné věci po skončení řízení o pozůstalosti ve věci jejich zesnulého otce pana [jméno] [celé jméno žalobce], tedy dne [datum]. Informace o osově povinné poskytnuté žalobci a) panem [jméno] byly prokazatelně nepravdivé, což zjistili žalobci v průběhu řízení o pozůstalosti nahlédnutím do OR. Žalobci získali vědomost o osobě povinné k vydání bezdůvodného obohacení až řadu měsíců po skončení výše uvedeného řízení o pozůstalosti, a to vlastním pátráním, bez součinnosti žalované. Právo na vydání bezdůvodného obohacení uplatnili žalobci po neúspěšném jednání se žalovanou v zákonné promlčecí lhůtě 3 let ode dne, kdy zjistili totožnost osoby povinné, tedy žalované, podáním žaloby dne [datum]. Desetiletá objektivní promlčecí lhůta (běžící ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo) k datu podání žaloby neuplynula a proto právo na vydání bezdůvodného obohacení nebylo promlčeno. Žalovaná již uznala užívání prostor v nemovitosti, a to dne [datum] prostřednictvím pana [jméno] osobně žalobci a) při jejich jednání a následně dne [datum] písemnou odpovědí jejího právního zástupce Mgr. [příjmení]. V této odpovědi žalovaná připouští, že měla na výše uvedené adrese„ showroom“, údajně se souhlasem tehdejších vlastníků pana [jméno] [celé jméno žalobce] a paní [jméno] [příjmení], a to po dobu 3 měsíců. Žalovaná dosud nedoložila, jakou formou byl tento údajný souhlas vlastníků získán, ani jaké podmínky k užívání prostor byly dohodnuty pro provozování podnikatelské činnosti žalované. Ve své odpovědi dále žalovaná uvádí, že od úmrtí paní [příjmení] (zemř. [datum]) hradí žalovaná náklady na energie nemovitosti (elektřina a topení), přitom ovšem žalovaná neuvádí, jak tyto náklady vznikají (kdo spotřebovává elektřinu a plyn), z jakého důvodu tyto náklady žalovaná hradí (na čí jméno jsou vedeny elektroměr a plynoměr), ani v jakém konkrétním období je hradila. Nemovitost po dohodě obou spoluvlastníků byla určená a nabízená k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře od konce roku [rok], nebyli v ní žádní nájemníci, měla být zcela prázdná a vyklizená. V odpovědi žalovaná dále uvádí, že hradila rozbitou skleněnou výlohu v nemovitosti v částce okolo 10 000 Kč, den incidentu není uveden. Žalovaná tvrdí, že toto učinila na základě údajné dohody o správě nemovitosti. Žalobci trvají na tom, že žádnou dohodu o správě nemovitosti s žalovanou nikdy neuzavřeli. Z odpovědi Policie ČR žalobci zjistili, že k rozbití výlohy došlo v noci z [anonymizováno] na [datum], přitom se jednalo o výlohu náležející k místnosti, ve které měla žalovaná umístěn„ showroom“. Z toho logicky vyplývá, že žalovaná užívala prostory v nemovitosti ke svému podnikání, a to podstatně déle než tři měsíce, dokonce déle než do [anonymizováno] [rok]. Tím, že žalovaná užívala prostory ke své podnikatelské činnosti (provozování„ showroomu“), jednalo se ve smyslu živnostenského zákona o její provozovnu. Žalovaná nesplnila povinnost zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně oznámit předem živnostenskému úřadu a řádně svou provozovnu označit, a dopustila se tak správních deliktů dle živnostenského zákona, což je ostatně konstatováno i ve sdělení MÚ [obec], odbor správní a obecní živnostenský úřad, ze dne [datum]. Na základě nově získaných a předložených důkazů se lze oprávněně domnívat, že žalovaná používala k podnikání prostory v nemovitosti nejméně od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], a to bez platné nájemní smlouvy a bez vědomí nejméně jednoho spoluvlastníka, otce žalobců, čímž se na úkor žalobců neoprávněně obohatila. Dále žalobci doplnili svá tvrzení tak, že považují za prokázané, že pan [jméno] [jméno] byl ředitelem žalované a opakovaně vystupoval jako její ředitel v [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] před soudním komisařem [název soudu] a dále při výpovědi na Policii ČR dne [datum], kde ve výpovědi uvedl, že byl ředitelem žalované před i po roce [rok] a osobně vedl pobočku ve [obec]. Jednání žalobce a) s panem [jméno] dne [datum] potvrdil sám pan [jméno] při výpovědi na Policii ČR. Žalobce a) na základě plné moci od svého otce jednal s ředitelem žalované panem [jméno] ve shodě s dobrými mravy a zejména v dobré víře, že jedná s ředitelem žalované oprávněným ji zastupovat a zavazovat ji. Nadto doba přítomnosti pobočky žalované v nemovitosti nemůže být dovozována z obchodních (ne) úspěchů u zákazníků či (ne) přítomnosti pracovníků žalované v kanceláři, ale ze skutečnosti, po jakou dobu žalovaná de facto užívala prostory v nemovitosti, tedy po jakou dobu se nacházelo vybavení kanceláře žalované a zásoby jejího stavebního materiálu v prostorách nemovitosti. Tyto prostory nesporně nebyly vyklizeny, a byly tak žalovanou užívány, ještě ke dni [datum]. Žalovaná nijak věrohodně nedoložila, že prostory v nemovitosti skutečně dne [datum] opustila a vyklidila. K vědomí žalobců o vzniku bezdůvodného obohacení a osobě povinné uvádějí, že právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklo v [anonymizováno] [rok] podnikáním žalované v nemovitosti a neplacením obvyklého nájmu. Vlastníkem tohoto práva byl otec žalobců, který se za svého života nedozvěděl skutečnou identitu osoby povinné k vydání bezdůvodného obohacení ani skutečnou dobu, po kterou docházelo k obohacování se žalovanou na jeho úkor. Žalobce a) se dne [datum] při jednání s ředitelem žalované panem [jméno] dozvěděl, že [právnická osoba] [anonymizováno], což ale nebylo tehdejší skutečné jméno povinné osoby, se obohatila na úkor jeho otce, protože neplatila obvyklé nájemné jeho otci ani jeho sestře paní [příjmení]. Toto sdělil žalobce a) svému otci dne [datum] za přítomnosti svědků. Podle názoru žalobců z výše uvedených důvodů nemohl započít běh subjektivní promlčecí lhůty u výše uvedeného práva za života jeho vlastníka, pana [jméno] [celé jméno žalobce]. Toto právo na vydání bezdůvodného obohacení přešlo v důsledku vypořádání pozůstalosti po zesnulém [jméno] [celé jméno žalobce] usnesením [název soudu], sp. zn. [spisová značka] rovným dílem na oba žalobce dne [datum]. Žalobci se dozvěděli o totožnosti osoby povinné vlastním pátráním v [anonymizováno] [rok] a jako přesné datum uvádějí datum archivace webových stránek žalované, tedy [datum]. V té době se na základě jimi zjištěných skutečností domnívali, že žalovaná užívala předmětnou nemovitost k podnikání nejméně od [datum] do konce [anonymizováno], následně po nahlédnutí do spisu Policie ČR se dozvěděli, že prostory byly žalovanou užívány nejméně do [datum], proto svůj žalobní nárok rozšířili.

4. Žalovaná doplnila v průběhu řízení svá tvrzení tak, že nárok žalobců je promlčen z důvodu uplynutí subjektivní tříleté lhůty, neboť pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby je rozhodný den, kdy se žalobci skutečně (prokazatelně) dozvěděli o tom, že došlo k získání bezdůvodného obohacení, a kdo je získal nebo kdy se žalobci mohli či měli tuto informaci dozvědět. Žalobci ve svých podáních a na jednání soudu uvedli a stále tvrdí, že dne [datum] se dozvěděli, že žalovaná má údajně provozovnu v předmětné nemovitosti ve [obec], avšak žaloba byla podána až dne [datum]. Pokud se žalobci v zastoupení tehdejšího vlastníka [jméno] [celé jméno žalobce] dozvěděli dne [datum] o tom, že žalovaná užívá nemovitost, tak měli v zastoupení tehdejšího vlastníka podat žalobu k soudu. Žalobci však ničím neprokázali skutečnost, že nemovitost měla být užívána právě až do [anonymizováno] [rok]. Žalobci tedy nikterak neprokázali, že právě žalovaná měla užívat nemovitost od [anonymizováno] [rok] do [datum]. Žalobci si tyto data pouze vymysleli, tak aby jejich nárok nebyl promlčen. Žalovaná přiznala, že nemovitost užívala v roce [rok] jako svůj„ showroom“, avšak pro nezájem zákazníků je po třech měsících uzavřela. Užívání této nemovitosti potvrzuje výpis z živnostenského rejstříku. Nadto žalobci neustále tvrdí, že dne [datum] se dozvěděli, že žalovaná má provozovnu v předmětné nemovitosti. Žalobci však ničím neprokazují, že to měla být právě žalovaná. Žalobci nepředložili soudu žádné svědecké výpovědi prokazující, že po celou dobu měla žalovaná užívat tuto nemovitost. Žalobci dále záměrně uvádějí lživou informaci, že až dne [datum] zjistili totožnost osoby, která měla v promlčené době užívat nemovitost, když již dne [datum] se setkal žalobce a) s [jméno] [jméno], aby jednal o uzavření nájemní smlouvy. Žalobci tedy neprokázali, že žalovaná v předmětné době nemovitost užívala. Pokud by tomu tak bylo, tak by denně museli být přítomni zaměstnanci žalované, která však žádné zaměstnance nemá ani nikdy neměla. Žalobci neprokázali, že nemovitost v žalované době užívala právě žalovaná, žalobci se neustále vyjadřují k osobě pana [jméno] [jméno], který však v této době neměl s žalovanou žádný smluvní ani mimosmluvní vztah. Pan [příjmení] [jméno] nikdy nebyl jednatelem žalované, jelikož je pouze spoluvlastníkem nemovitosti společně s žalobci. Když žalobci po podání žaloby po vznesení námitky promlčení žalovanou zjistili, že je promlčený, tak dodatečně rozšířili žalobu o další měsíce až do [datum], což prokazují Protokolem Policie ČR, ve kterém je uvedeno, že došlo k rozbití výlohy údajné prodejny [anonymizována dvě slova]. Toto je pouze neověřené tvrzení Policie ČR, že se jednalo o prodejnu žalované, jelikož v této době nesla označení [právnická osoba] V tomto protokolu je však zmíněna podstatná skutečnost, a to, že ve spodní části výlohy je černý nápis v bílém poli – K PRONÁJMU. To znamená, že nemovitost k tomuto datu nebyla vůbec nikým a již vůbec ne žalovanou užívána. Žalobci také předkládají soudu vyjádření žalované, že žalovaná přiznala užívání nemovitosti, což dokládají písemnou odpovědí na předžalobní výzvu JUDr. [jméno] [příjmení]. V této odpovědi došlo nedopatřením k záměně subjektů, jelikož náklady na udržování nemovitosti v obyvatelném stavu hradí pan [jméno] [jméno] jako spoluvlastník a nikoliv žalovaná. [jméno] [jméno] rovněž hradil náklady na rekonstrukci nemovitosti. Totéž platí o rozbité skleněné výloze, kdy náklady na opravu hradil také [jméno] [jméno]. Žalovaná měla v prostoru nemovitosti„ showroom“ od [datum] do [datum], následně bohužel nedošlo k odstranění reklamy na výloze nemovitosti.

5. V závěrečném návrhu žalobci zdůraznili, že sama žalovaná uznala, že užívala nemovitosti za účelem umístění své provozovny od [datum], nijak však nedoložila, že prostory ke dni [datum] skutečně opustila a vyklidila. Žalobci předložili soudu ucelený řetěz důkazů, z nichž vyplývá, že žalovaná v nemovitosti podnikala nejméně od [datum] a nemovitost nevyklidila nejméně do [datum] a nejméně do tohoto data nemovitost užívala. Tvrzení žalované, že podnikala v nemovitosti na základě údajného souhlasu spolumajitelky paní [příjmení], nijak nedoložila. Stejně tak nedoložila právní důvod své přítomnosti v předmětné nemovitosti. Ačkoli žalovaná tvrdí, že ukončila užívání prostor ke dni [datum], dne [datum] uveřejnila na svém Facebook účtu pozvánku do své pobočky v nemovitosti. Údaje o své pobočce v nemovitosti uváděla žalovaná také na svých webových stránkách ještě v [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]. Úvahy žalované o blíže neurčeném subjektu užívajícím předmětnou nemovitost žalovaná nijak nedoložila, naopak ředitel žalované uvedl při výslechu na Policii ČR dne [datum], že vedl v nemovitosti kancelář žalované. Ředitel žalované pan [jméno] se stal majitelem ideální poloviny nemovitosti až dne [datum] a před tímto datem neměl žádné vlastnické právo k této nemovitosti ani právo zde jménem žalované podnikat. Žalovaná se v řízení distancovala od osoby pana [jméno] a opakovaně nepřipouštěla, že byl jejím ředitelem a osobou oprávněnou ji zastupovat, ač to sama písemně potvrdila již dne [datum].

6. V závěrečném návrhu žalovaná zopakovala svou námitku promlčení, uvedla, že žalobci nikterak neprokazují svá tvrzení, resp. je chtěli prokazovat svými vypracovanými dokumenty, svým výslechem, příp. výslechem JUDr. [příjmení], která dříve zastupovala žalobce jako právní zástupce. Žalobci neunáší důkazní břemeno, nijak neprokázali, že zrovna žalovaná pod dřívějším názvem [právnická osoba] měla nemovitost v předmětné době užívat. Žalovaná připouští, že je možné, že pan [jméno] [jméno] jako oprávněný spoluvlastník užíval část předmětné nemovitosti, avšak vůči této osobě žaloba nesměřovala. Žalobci měli z opatrnosti žalovat rovněž případně pana [jméno] [jméno], což však neudělali a jejich nárok je vůči panu [jméno] [jméno] nyní zcela promlčen. Existuje pochybnost, že po předmětnou dobu nemovitosti užíval pan [jméno], a nelze proto rozhodnout, že by ji užívala žalovaná. Nemovitosti tak možná užíval pan [jméno], který je však spoluvlastníkem nemovitosti, ale nebyl v rámci tohoto řízení ze strany žalobců žalován. Žalobci dále neunášejí důkazní břemeno, že to byla právě společnost [právnická osoba], která měla užívat předmětné nemovitosti v nepromlčené době od [datum], tedy tři roky nazpět od podání žaloby. Nadto doba, o kterou žádají vydání bezdůvodného obohacení je stanovena naprosto libovolně a byla ze strany žalobců dodatečně prodloužena, když žalobci zjistili, že je jejich prvotní žalovaný nárok promlčený. Žalobci také nikterak neprokázali danou cenu nájemného v daném místě a čase, a proto je jejich finanční nárok neprokázaný, a měl by být soudem odmítnut jako ničím nepodložený. Žalobci si měli nechat zpracovat znalecký posudek na stanovení obvyklé ceny nájemného nebytových prostor v daném místě a čase. Žalovaný s určenou cenou nájemného zásadně nesouhlasí, jelikož jeho výše je v daném místě a čase naprosto neadekvátní.

7. Žalobci svým podáním ze dne [datum] navrhli změnu žaloby, spočívající v rozšíření žalobního nároku o 7 kalendářních měsíců, a to o období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Žalobci vyčíslili svůj dodatečný nárok stejným způsobem jako nárok v původní žalobě, tedy na částku 6 960 Kč za každý započatý kalendářní měsíc s tím, že za období dalších 7 měsíců se tak jedná o 48 720 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Celý nárok za dobu 22 měsíců tak činí 153 120 Kč s příslušenstvím. Změnu žaloby navrženou žalobci soud připustil usnesením ze dne [datum].

8. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Návrh žalobců na provedení dalších důkazů soud pro nadbytečnost zamítl. Potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

9. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobci a pan [jméno] [jméno], [datum narození], jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, v části [územní celek], v obci [obec], v k. ú. [obec], evidované Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na listu vlastnictví [číslo] (prokázáno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v případě žalobců, usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v případě pana [jméno] [jméno] a listem vlastnictví [číslo] k. ú. [obec]). Původní obchodní firma žalované„ [právnická osoba]“ byla dne [datum] změněna na„ [anonymizováno] [právnická osoba]“ (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku). Pan [příjmení] [jméno] pracoval pro žalovanou a byl rovněž oprávněn ji zastupovat (prokázáno odpovědí na předžalobní výzvu ze dne [datum], e-maily ze dne [datum], [datum] a [datum]). Otec žalobců [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. [datum], udělil dne [datum] plnou moc žalobci a) pro řešení všech záležitostí a jednání souvisejících se shora specifikovanou nemovitostí (prokázáno plnou mocí ze dne [datum]). Žalovaná měla v nemovitosti umístěn„ showroom“ minimálně ode dne [datum] (prokázáno odpovědí na předžalobní výzvu ze dne [datum], Vyrozuměním MÚ [obec] ze dne [datum], fotografiemi ze dne [datum] či Úředním záznamem PČR ze dne [datum]). Žalovaná inzerovala svou pobočku v nemovitosti rovněž na svých webových stránkách, a to ještě ke dni [datum] a [datum] (prokázáno archivovanými webovými stránkami žalované a inzertními nabídkami žalované na webových stránkách praha.eu, [webová adresa] či [webová adresa]). Showroom žalovaná prezentovala také na svém účtu na YouTube a Facebooku, a to ke dni [datum] (prokázáno videem s datem nahrání dne [datum], [datum] a [datum] a archivovaným Facebook účtem žalované). Žalovaná hradila od úmrtí paní [příjmení] (zemř. [datum]) náklady na energie nemovitosti (elektřina a topení) (prokázáno odpovědí na předžalobní výzvu ze dne [datum]). V noci z [anonymizováno] na [datum] došlo k rozbití skleněné výlohy v předmětné nemovitosti, v jejíž spodní části byly umístěny prostory pro komerční účely (prokázáno usnesením PČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, ze dne [datum]). Náklady ve výši 10 000 Kč za rozbitou výlohu hradila žalovaná (prokázáno odpovědí na předžalobní výzvu ze dne [datum]). Z dalších provedených důkazů nebylo soudem zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

10. Soud právní poměr mezi účastníky posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

11. Podle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen “o. z.”, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 609 nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 638 odst. 1 právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Podle § 638 odst. bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

13. Na základě provedeného dokazování a v souladu s tvrzením žalobkyně soud dospěl k závěru, že žalovaný nárok je co do základu důvodný. Žalobci předložili soudu důkazy tvořící ucelený a na sebe navzájem navazující řetězec důkazů, na základě kterého bylo postaveno na jisto, že žalovaná společnost užívala nemovitost ve spoluvlastnictví žalobců minimálně v žalovaném období. Jedním ze stěžejních důkazů je samotný dopis právního zástupce žalované ze dne [datum]. Z dopisu vyplývá, že je reakcí na předžalobní výzvu žalobců ze dne [datum] a že Mgr. [jméno] [příjmení] je právním zástupcem [právnická osoba] [anonymizováno], tj. právním zástupcem žalované. Obsahem tohoto dopisu je mj. tvrzení, že žalovaná (klient) hradí veškeré náklady na energie nemovitosti (elektřina a topení), a to od smrti [jméno] [příjmení], a dále tvrzení, že žalovaná hradila rozbitou skleněnou výlohu v částce okolo 10 000 Kč, a to v roce [rok]. V řízení bylo dále prokázáno, že v žalovaném období nedošlo k vyklizení předmětné části nemovitosti. Žalovaná dobrovolně předmět nájmu nevyklidila, znemožnila tak užívání předmětu nájmu dalšímu subjektu a její jednání tak nemůže požívat právní ochrany (§ 2 odst. 3 a § 8 o. z.). Soud neuvěřil tvrzení žalované, že předmětnou nemovitost možná v žalované době užíval pan [jméno] [jméno] jakožto její spoluvlastník, a nikoli žalovaná, když tuto obranu považuje vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu za ryze účelovou. Pokud jde o námitku promlčení, kterou opakovaně vznesla žalovaná, je nutné zdůraznit, že pro počátek subjektivní promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení je rozhodující moment, kdy se oprávněný dozví všechny okolnosti, které jsou relevantní pro uplatnění tohoto práva u soudu, což zahrnuje jak vědomí o tom, že bezdůvodné obohacení vzniklo, tak kdo je povinen k jeho vydání (srov. BRIM, Luboš. § 621 (Počátek promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení). In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 2029, marg. č. 6, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3148/2009, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. 28 Cdo 5328/2015 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3531/2019). Jak bylo v řízení prokázáno, žalobci se o tom, kdo je osobou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení, dozvěděli až v [anonymizováno] roku [rok] a nikoli již v průběhu roku [rok], jak tvrdila žalovaná, když v tomto období jim nebyla známa totožnost konkrétní osoby (fyzické či právnické), která je osobou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení. Jelikož byla žaloba zdejšímu soudu podána dne [datum], je třeba uzavřít, že právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčeno nebylo a námitka promlčení je proto nedůvodná. Ze všech těchto důvodů proto soud žalobě co do základu vyhověl.

14. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, soud dospěl k závěru, že nelze vycházet pouze z jednostranně tvrzené výše předpokládaného nájmu a že si tato otázka vyžádá provedení dalších důkazů, proto bylo rozhodnuto pouze o základu předmětného nároku.

15. Jak bylo konstatováno výše, v průběhu řízení bylo prokázáno naplnění předpokladů pro vznik povinnosti žalované uhradit žalobcům bezdůvodné obohacení za užívání předmětné části nemovitosti, a to minimálně v žalovaném období, tj. od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], neboť žalovaná dle provedeného dokazování předmětné části nemovitosti užívala, nehradila spoluvlastníkům nemovitosti žádné nájemné (ať už žalobcům nebo jejich otci zemř. [datum]) a nemovitosti ani v posuzovaném období nevyklidila. Základ nároku žalobců je tak po právu, a proto soud o základu věci rozhodl tímto mezitímním rozsudkem. Předmětem dalšího průběhu řízení tak bude již jen posouzení oprávněnosti výše žalobci uplatňovaného nároku. Stejně tak bude součástí konečného rozsudku výrok o nákladech řízení.

Poučení