11 CO 3/2023 - 242

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Emilie Štěpánkové a soudců JUDr. Věry Oravcové, Ph.D. a Mgr. Ivana Šindlera ve věci žalobce: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o odvrácení hrozící újmy o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 15. 9. 2022, č. j. 8 C 44/2021-197, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 11. 2022, č. j. 8 C 44/2021-219 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 5 728 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně uložil žalovanému na své náklady pokácet 4 smrky rostoucí mimo les na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], zapsaném na [list vlastnictví], při hranici s pozemkem p. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví], specifikované body 1, 2, 3, 4 geodetickou technickou zprávou [číslo] ze dne 18. 5. 2021, zpracovanou geodetem [jméno] [příjmení], která byla nedílnou součástí tohoto rozsudku (výrok I), žalovanému uložil zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 31 271,92 Kč (výrok II) a rozhodl o vrácení přeplatku na záloze každému z účastníků ve výši 175,50 Kč (výroky III, IV). Rozsudek odůvodnil s odkazem na § 2903 odst. 2 o. z. tím, že měl za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemků p. [číslo] st. [anonymizováno] v k. ú. [obec]. S pozemkem [parcelní číslo] sousedí pozemek p. [číslo] jehož vlastníkem je žalovaný. Na pozemku [parcelní číslo] v blízkosti pozemků žalobce a jeho rodinného domu se nacházejí 4 vzrostlé smrky ztepilé o odhadované délce 25 m, kdy jejich polohu prokazují geometrické technické zprávy [jméno] [příjmení], v nichž jsou zakresleny pod body 1-4, a znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], který závěry o poloze stromů z geodetických zpráv potvrdil. Předmětné stromy jsou ve vlastnictví žalovaného, neboť dle §507 o. z. jsou stromy součástí pozemku, na kterém rostou. Žalobce prokázal, že existence předmětných stromů jeho osobu (případně i další osoby užívající jeho rodinný dům) vážně ohrožuje na zdraví, životě a majetku. Již ze samotné fotodokumentace, pořízené žalobcem, či jako součást znaleckého posudku či odborného vyjádření [anonymizováno] [příjmení] je zřejmé, že vysoké smrky (stromy s mělkým kořenovým systémem) okolo 25 m s obvody kmenů od 1 m do 2,55 m rostoucí ve strmém svahu, který podléhá sesuvu, jsou vážnou hrozbou minimálně pro žalobce, který v dosahu těchto stromů má rodinný dům se zahradou, kterou užívá, parkuje zde svůj automobil, ale i další osoby (v dosahu je veřejné parkoviště a autobusová zastávka), kdy možný pád stromu či jeho části o takové velikosti nepochybně může způsobit škodu na životě, zdraví či majetku žalobce či třetích osob. Se stavem zjištěným z fotodokumentace pak korespondují i závěry znaleckého posudku a odborného vyjádření, které situaci hodnotí jako velmi vážnou, když v místě růstu předmětných stromů a pod nimi je nebezpečno s ohledem na stav předmětných stromů a nestabilního a narušeného stanoviště s nejistým podložím s přihlédnutím k tvaru koruny a výšky kmenů stromů, převládajícím větrům ze strany severozápadní a všech současných zjištěných symptomů na stanovišti smrků. To, že majetek žalobce a pohyb žalobce je v perimetru dopadu stromů, je zřejmé již ze samotné fotodokumentace, ale též ze znaleckého posudku a odborného vyjádření, když stromy mají být vysoké cca 25 metrů, přičemž od stromů přes pozemky žalovaného až k silnici je to méně než 27 metrů (viz zaznamenané vzdálenosti u hranic pozemků v geodetické technické zprávě ze dne 2. 7. 2019). Hrozba pádu stromů a možné ohrožení žalobce na životě, zdraví či majetku jsou tak zcela konkrétní, reálné a velmi pravděpodobné. Jediným vhodným a přiměřený opatřením k odvrácení hrozící újmy soud v kontextu závěrů znaleckého posudku a odborného vyjádření [anonymizováno] [příjmení] shledal pouze jejich pokácení, když stav smrků nelze řešit žádným z odborných udržovacích řezů. Žalobce prokázal všechny rozhodné skutečnosti pro vyhovění žalobě, že stav předmětných stromu je velmi vážný a s ohledem na místní poměry existuje reálná a vážná hrozba možné újmy na jeho životě, zdraví, či majetku v případě pádu stromu a že stromy jsou na pozemku žalovaného, jehož jsou součástí.

2. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalovaný, který namítal, že podle odborného vyjádření [anonymizováno 6 slov] jsou posuzované 4 smrky„ v dobré kondici, prospívají, nejeví známky poškození, poruch a neprojevují se na nich příznaky chorob. Byly shledány prosté škodlivých organismů“. Předmětné stromy tedy nejsou vzhledem ke svému stavu rizikem. Žalovaný dále navrhl zpracování znaleckého posudku z oboru dendrologie, neboť jedině tak bude možné objektivně zhodnotit skutečný zdravotní stav stromů a jejich kořenového ukotvení a posoudit existenci rizika jejich případného polomu či vývratu. Navržené důkazy mají zpochybnit závěry již provedeného důkazu znaleckým posudkem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že oba znalci, kteří se vyjadřovali k umístění stromů na pozemku žalovaného, dospěli k velmi rozdílným hodnotám vzdáleností stromů od hranic pozemku. Dospěli sice ke stejnému závěru, že stromy jsou na pozemku žalovaného, ovšem rozdíly mezi jimi uváděnými vzdálenostmi zavdávají důvod k pochybnostem o přesnosti jejich měření a ve spojení s faktem, že u samotného měření nebyl přítomen pochybením znalce [příjmení] [příjmení] žalovaný, lze důvodně pochybovat o zachování správného postupu při měření. Předmětné smrky mají pro žalovaného vysokou hospodářskou hodnotu, kdy pomáhají přirozeným způsobem zalesňování jeho pozemku a z ekologického hlediska je jejich pokácení nevhodné a žalovaný by takový vynucený postup vnímal jako velmi vysokou újmu na svých právech. Soudy by měly v rámci rozhodovací praxe šetřit práv účastníků, kdy je nutné hodnotit míru případného rizika vývratu či polomu zdravých stromů oproti zásahu do vlastnického práva žalovaného a do pokojného užívání jeho nemovitostí. K zásahu do vlastnického práva k nemovitosti (stromy jsou součástí pozemku) je nutné prokázání silného důvodu, kterým není jen velmi obecná teoretická možnost pádu silných a zdravých stromů na pozemek žalobce, která nepřevyšuje běžné riziko. Takovým postupem by soudy nezákonně a nepřiměřeně zasáhly do ústavně zaručeného práva žalovaného vlastnit majetek. Soud prvého stupně dále zatížil řízení vadami, když přešel namítanou skutečnost, že žalovaný nebyl nikoliv ze své viny přítomen místnímu ohledání – měření, prováděném znalcem na pozemku žalovaného. Znalec navíc nevyrozuměl ani zástupce žalovaného, tedy zcela znemožnil žalovanému se prováděného úkonu zúčastnit a dohlížet tak na správnost postupu znalce. Dále soud zamítl provést důkazy žalovaným navrhované, a sice neprovedl místní šetření, aby si sám soud učinil názor na základě svého bezprostředního vnímání místní situace a spokojil se pouze s tvrzením znalců, přičemž místní šetření za účasti soudu je nezbytné ke správnému zhodnocení věci. Soud také bagatelizoval odborné stanovisko [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pro těžko uchopitelný formální důvod a nevyslechl [jméno] [příjmení], který jménem společnosti prováděl měření a dospěl k opačným závěrům než znalci. Tato společnost se zabývá vyměřováním zemědělských pozemků a disponuje nejmodernější a nejpřesnější technikou a její měření tak vykazuje vyšší profesionalitu a přesnost měření. Pokud by soud [anonymizováno]. [příjmení] vyslechl, mohl by si učinit snadno závěr ve věcné rovině, zda bude odborné vyjádření této společnosti brát v potaz či nikoliv a neomezit se pouze na pochybné formální diskvalifikační hledisko.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání nesouhlasil s odvolacími námitkami žalovaného a považoval napadený rozsudek za věcně správný. Ztotožnil se se skutkovým zjištěním soudu prvého stupně, že relevantní stromy rostou na pozemku žalovaného. Souhlasil i se závěrem soudu, že stromy představují hrozbu závažné újmy a současně ohrožení je reálné a velmi pravděpodobné, kdy existence předmětných stromů vážně ohrožuje na zdraví, životě a majetku jiné osoby.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o. s. ř., včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, přihlédl k obsahu odvolání a vyjádření k němu, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Předně lze konstatovat, že soud prvého stupně v přezkoumávané věci provedl účastníky navržené důkazy v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci. V odůvodnění rozsudku jasně vyložil, které skutečnosti má z provedených důkazů prokázány a o které důkazy opřel svá skutková zjištění. Z provedených důkazů učinil správné, úplné a logické skutkové závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožnil. Skutkový stav zjištěný soudem prvého stupně tvoří spolehlivý základ pro rozhodnutí ve věci samé a mohl z něj vycházet při rozhodování i odvolací soud Odvolací soud proto pro stručnost na skutkový závěr soudu prvého stupně v podrobnostech odkazuje.

6. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu soud hodnotí znalecký posudek jako každý jiný důkaz, od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. nepodléhají. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti anebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. To však neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem, že jej musí bez dalšího převzít. Má-li soud pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek; kdyby tím nebyla pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku, nejasnost nebo neúplnost znaleckého posudku odstraněna, soud ustanoví jiného znalce, aby věc znovu posoudil a vyjádřil se i ke správnosti již podaného posudku (srov. např. usnesení z 10. 8. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1957/2020, a v něm uvedená rozhodnutí).

7. Soud prvého stupně především nepochybil, pokud při rozhodování vycházel ze závěrů znaleckých posudků znalců [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], které lze považovat za zcela přesvědčivé co do jejich úplnosti ve vztahu k zadání, logicky odůvodněné a jednoznačné, pokud jde o jejich odborné závěry. Z provedeného dokazování těmito znaleckými posudky dospěl ke správným skutkovým závěrům. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] tak zjistil, že se předmětné stromy nacházejí na pozemku žalovaného p. [číslo] přičemž jejich poloha odpovídá zaměření v geodetické technické zprávě geodeta [jméno] [příjmení] ze dne 18. 5. 2021. Tímto znaleckým posudkem tak bylo vyvráceno tvrzení žalovaného, že předmětné stromy nerostou na jeho pozemku. Přítomnost žalovaného při šetření znalce na místě samém přitom nebyla nutná a nemohla ani mít žádný vliv na správnost měření znalce. Soud prvého stupně tak ani nezatížil řízení vadou, pokud se žalovaný šetření znalce nezúčastnil. Navíc z výslechu znalce vyplynulo, že žalovaného obeslal doporučeným dopisem, který si žalovaný nepřevzal. Soud prvého stupně se rovněž správně vypořádal se zprávou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], podle které se předmětné stromy nenacházejí na pozemku žalovaného, kdy tato společnost nemá oprávnění k provádění geodetických prací, předmětem jejího podnikání je zemědělská a podobná činnost a nebylo ani zřejmé, z jakých podkladů při měření vycházela. Zaměření předmětných stromů touto společností lze tak hodnotit jako neodborné a nemohlo proto zpochybnit odborné závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení]. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], jakož i jejího odborného posudku ze dne 21. 3. 2021, pak soud prvého stupně správně zjistil, že pozemek je v místě růstu stromů svažitý a nezpevněný se zhoršeným stavem zvětralého podloží, přičemž v mezidobí od 2. 10. 2019 do 21. 3. 2021 došlo ke zhoršení sesuvu půdy pod předmětnými stromy, které mají obnažené kořeny. Pod tímto svahem se nacházejí budova obecního úřadu a dům žalobce, mezi nimi je plocha, kde žalobce parkuje svá vozidla. Délka stromů je odhadovaná na 25 m, přesahuje délku parkoviště až k silnici. Svah se svažuje východním směrem, kudy proudí převládající větry a zároveň se jedná o směr s otevřeným prostorem, kam s největší pravděpodobností mohou padat stromy, nebo jejich části, čímž je dán předpoklad velkého nebezpečí při jejich pádu tímto směrem. Smrky jsou rychle-rostoucí stromy s křehkým a zranitelným dřevem. Stav v místě růstu stromů a pod nimi je nebezpečný s ohledem na stav stromů a nestabilního a narušeného stanoviště s nejistým podložím s přihlédnutím k tvaru koruny a výšce kmenů stromů, převládajícím větrům ze strany severozápadní a všech současných zjištěných symptomů na stanovišti smrků. Stav smrků nelze řešit žádným z odborných udržovacích řezů, je nezbytné jejich pokácení. Znalkyně považovala za nezbytné učinit v nejkratší možné době takové opatření, které zabrání možnému předvídatelnému nebezpečí, které může být v podobě vyvrácených části, nebo celých stromů, nebo odlomením časti větví, které mohou padat nepředvídatelným směrem a způsobit újmu v okolí.

8. Soud prvého stupně rovněž nepochybil, pokud pro nadbytečnost neprovedl další navržené důkazy ke skutečnostem, které byly prokázané již provedenými důkazy, či které byly z hlediska rozhodných skutečností ve věci nepodstatné, jak ve svém rozsudku i správně zdůvodnil.

9. Pokud žalovaný v rozporu se zásadou koncentrace řízení až v odvolacím řízení uplatnil důkazy, ačkoliv se mu ze strany soudu prvého stupně dostalo poučení před vyhlášením rozsudku podle § 119a odst. 1 o. s. ř., odvolací soud doplnění dokazování těmito novými důkazy nepřipustil. Odborné vyjádření [anonymizováno 6 slov] ze dne 24. 10. 2022, jakož i výslech jeho zpracovatelky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se týkalo posouzení zdravotního stavu dotčených stromů, tj. z pohledu jejich poškození, výskytu chorob, dřevokazných hub či škůdců. Tímto důkazem nemohla být ve smyslu § 205a písm. c) o. s. ř. zpochybněna věrohodnost znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [příjmení], která stav stromů považovala za rizikový zejména s ohledem na jejich výšku, tvar koruny, křehkost dřeva, mělký kořenový systém, obnaženost kořenů a především ve vztahu k jejich stanovišti ve svahu, který je zvětralý a podléhá sesuvu, a kudy proudí převládající větry. Ani soud prvého stupně nezaložil své rozhodnutí na závěru o hrozící újmě v důsledku nepříznivého zdravotního stavu stromů. Navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru dendrologie pak odvolací soud považoval za nadbytečný, když znalecký posudek znalkyně [příjmení] [příjmení], o jehož věcné správnosti neměl odvolací soud pochybnosti, byl vypracován znalkyní z oboru dendrologie, a nebylo proto třeba nechat zpracovat další znalecký posudek z téhož oboru.

10. Odvolací soud se dále zabýval otázkou, zda právní posouzení věci, jak je provedl soud prvého stupně, je nesprávné. Právní posouzení věci lze mít přitom za obecně nesprávné tehdy, jestliže soud posoudil věc podle právní normy, která na zjištěný skutkový stav nedopadá, případně správně určenou právní normu nesprávně vyložil nebo ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. To se však v přezkoumávané věci nestalo.

11. Podle § 2903 odst. 2 o. z. při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

12. Tato úprava pro případy, kdy nepostačuje nebo není možné odstranit hrozbu přičiněním samotného ohroženého, dává mu možnost preventivní ochrany cestou soudního rozhodnutí, jímž může být potenciální škůdce nucen ke splnění aktivní povinnosti předejít vzniku hrozící újmy. Pro naplnění předpokladů § 2903 odst. 2 o. z. musí být prokázáno, že již v době rozhodování soudu (nikoliv tedy v nějaké neurčité budoucnosti) existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot, přičemž není podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně; postačí, jde-li zatím jen o ohrožení, avšak natolik vážné, že je tu důvodná obava vzniku škody. Současně však musí být doloženo, že žalobcem navrhované opatření bude vhodné a přiměřené k naplnění preventivního účelu tohoto ustanovení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1412/2019, uveřejněný pod č. 58/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

13. Soud prvého stupně na zjištěný skutkový stav správně aplikoval ustanovení § 2903 odst. 2 o. z., a dospěl ke správným právním závěrům, s nimiž se odvolací soud zcela ztotožnil a pro stručnost na odůvodnění napadeného rozsudku v této části též odkazuje. Soud prvého stupně přitom dospěl především ke správnému závěru, že předmětné stromy ve vlastnictví žalovaného, s ohledem na jejich stav (vysoké mohutné kmeny s mělkým kořenovým systémem a obnaženými kořeny) a stanoviště (strmý zvětralý svah, který podléhá sesuvu a kudy převážně proudí větry), vážně ohrožují žalobce, jakož i další osoby, na zdraví, životě a majetku, jejich možným pádem, přičemž toto ohrožení je reálné a velmi pravděpodobné. V tomto případě zde existuje reálné nebezpečí, že škoda nebo újma by mohly vzniknout v reálně očekávatelné budoucnosti, nebude-li provedeno konkrétní jednání, které hrozbu újmy odvrátí. Nejedná se tak o situaci„ jen velmi obecné teoretické možnosti pádu silných a zdravých stromů, které nepřevyšuje běžné riziko“, jak se odvolatel mylně domnívá, a to právě především s ohledem na charakter stanoviště stromů. Pokácení předmětných stromů je přitom opatřením vhodným a přiměřeným k odvrácení hrozící závažné újmy. Ochrana života a zdraví má jednoznačnou přednost před ochranou majetku.

14. Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně souvisejícího výroku o nákladech řízení, jehož nesprávnost odvolatel ani nenamítal a kterým soud prvého stupně správně, v souladu se zásadou úspěchu ve věci, přiznal zcela úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení.

15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 s použitím § 224 odst. 1 o. s. ř. obdobně. V odvolacím řízení byl rovněž zcela úspěšný žalobce, a odvolací soud mu proto přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce 5 728 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání) podle § 7 bodu 4, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v sazbě 1 500 Kč, dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky), náhrady cestovních výdajů ve výši 1 150 Kč za cestu osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět (při délce cesty 162 km, průměrné spotřebě benzinu 5,2 l /100 km, ceně benzinu 36,50 Kč a sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km), náhrady za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 378 Kč (z částky 1 800 Kč, když zástupkyně žalobce přestala být v průběhu řízení plátkyní DPH). Odvolací soud nepřiznal žalobci odměnu jeho zástupkyně za úkon právní služby, spočívající v nahlížení do spisu dne 24. 11. 2022 Nejvyšší soud v usnesení ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1176/2015, konstatoval (s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu), že za úkon právní služby spočívající v nahlížení a studiu spisu odměna advokátovi zpravidla nepřináleží, neboť studium spisu je zahrnuto v úkonu právní služby převzetí a příprava zastoupení či v úkonu právní služby první porady s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, je-li klientovi zástupce ustanoven soudem, případně představuje nezbytný předpoklad pro řádné zastupování i v průběhu řízení. Připustil však možnost, aby soud výjimečně přiznal advokátovi odměnu za samostatný úkon právní služby spočívající v prostudování spisu analogicky podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, bude-li takový postup v civilním soudním řízení s ohledem na konkrétní okolnosti případu (při zohlednění zejména nezbytnosti a účelnosti postupu, procesní situace) ospravedlnitelný (např. založí-li protistrana do spisu značné množství listin, s nimiž nemá účastník možnost se jinak seznámit krátce před přípravným jednáním či prvním jednáním ve věci). Takové výjimečné okolnosti případu však odvolací soud v posuzovaném případě, s ohledem na průběh řízení a obsah spisu, neshledal. Zástupkyně žalobce totiž mohla požádat soud o zaslání příloh odvolání žalovaného do její datové schránky, aniž by s tím vznikly nějaké náklady. Za této situace je třeba považovat nahlížení do spisu za nadbytečný úkon právní služby, nepotřebný k účelnému uplatnění nebo bránění práva. V souvislosti s tím proto nelze považovat ani náhradu cestovného a promeškaného času cestou ze sídla zástupkyně žalobce k soudu a zpět za účelem nahlédnutí do spisu za účelně vynaložené náklady, za něž by žalobci náležela náhrada.

Poučení