8 C 44/2021-197

Rubrum

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Janků ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o uložení opatření k odvrácení hrozící újmy takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen na své náklady pokácet 4 smrky rostoucí mimo les na svahu na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], při hranici se sousedícím pozemkem p. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], specifikované bodem 1., bodem 2., bodem 3., bodem 4., geodetickou technickou zprávou č. 24/2021 ze dne 18.5.2021, zpracovanou Janem Fastem – geodetické služby, která je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 31 271,92 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobci se vrací přeplatek na záloze složené dle usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 22.4.2022, čj. 8 C 44/2021-151 ve výši 175,25 Kč.

IV. Žalovanému se vrací přeplatek na záloze složené dle usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 22.4.2022, čj. 8 C 44/2021-151 ve výši 175,25 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou spojenou s návrhem na vydání předběžného opatření ze dne [datum] domáhá vydání rozsudku, že žalovaný je povinen na své náklady pokácet 4 smrky rostoucí mimo les na svahu na okraji pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce], se sousedícím pozemkem p. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek]. V rámci odůvodnění poukazuje na to, že žalobce je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] druh pozemku: ostatní plocha, pozemku parcelní [číslo] druh pozemku: ostatní plocha a pozemku p. č. St. 684, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] pro [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je pak vlastníkem pozemku p. [číslo] k.ú. [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví] pro Katastrální úřad [územní celek], [stát. instituce], kdy na tomto pozemku žalovaného rostou 4 smrky rostoucí mimo les, kdy tyto stromy představují bezprostředně hrozící újmu na zdraví žalobce, jeho dětí a vnoučat, ostatních lidí pohybujících se ne jenom na pozemku žalobce, ale i na obecním pozemku v bezprostřední blízkosti obecního úřadu a na majetku žalobce. Žalobce se pokoušel se žalovaným dohodnout, aby tyto výše specifikované nebezpečné stromy byly pokáceny a tím odvráceno hrozící nebezpečí. Též byl dne 14.05.2020 podán podnět k šetření [stát. instituce], odboru životního prostředí ze strany [územní celek] s tím, že v bezprostřední blízkosti budovy [stát. instituce] se nachází nezpevněný svažitý terén, na jehož vrcholu se nacházejí vzrostlé smrky, kdy tyto smrky rostou na pozemku žalovaného, pod tímto svahem se nachází budova [stát. instituce] (p.č. st. [anonymizováno]) a soukromý dům žalobce, kdy mezi těmito nemovitostmi se nachází odstavné parkoviště, autobusová zastávka a umístěné kontejnery na tříděný odpad. Existuje zde značné riziko pádu těchto stromů a hrozí bezprostřední škoda na majetku budovy obecního úřadu a soukromého rodinného domu, parkoviště a na něm odstavených vozidel, autobusové zastávce, kontejnerech na tříděný odpad, kdy v případě pádů těchto stromů by tyto zasáhly i do místní komunikace, která je ve vlastnictví kraje. Vedle škod na majetku dle obce pak hrozí i bezprostřední ohrožení zdraví a životů osob. I sama obec na nebezpečný stav písemně upozornila žalovaného s žádostí o součinnost, ale bez jakékoliv reakce, [stát. instituce] – odbor životní prostředí k podnětu uzavřel, že provozní bezpečnost není v rámci kompetencí orgánu ochrany přírody důvodem k uložení pokácení dřeviny. Žalobci a ani obci se tedy nepodařilo stav nebezpečí v součinnosti s žalovaným odstranit, neboť žalovaný je v podstatě nekontaktní. Žalobce si na své náklady opatřil geometrický plán a znalecký posudek, ve kterém se konstatuje, že:„ Hodnotí zdravotní stav stromů s ohledem na jeho provozní bezpečnost, neboť umístění stromů je na extrémním stanovišti, v blízkosti silnice a domů, kde jakýkoliv pád suché větve, nebo neřešený zhoršený zdravotní stav stromu může poškodit majetek vlastníka pozemku, účastníka provozu na silnici, všední život obyvatel na přilehlých pozemcích. Bezpečnost by mohla být ohrožena především pádem poškozených větví, avšak u smrků je velké nebezpečí možným vývratem, neboť smrky nemají kůlovitý kořen, pouze povrchově uspořádanou kořenovou soustavu.“ Soudní znalec pak podává v tomto znaleckém posudku popis stavu, který může být příčinou nebezpečí, které je nezbytné řešit v krátké době radikálně.„ S ohledem na sníženou provozní bezpečnost, negativní důsledky problematického stanoviště se zhoršeným stavem zvětralého podloží ve svažitém reliéfu, v exponované lokalitě v blízkosti parkoviště, budov a silnice je nezbytné učinit takové opatření, v nejkratší možné době, které zabrání možnému předvídatelnému nebezpečí, které může být v podobě vyvrácených částí, nebo celých stromů, nebo odlomením částí větví, které mohou padat nepředvídatelným směrem a způsobit újmu ve svém okolí.“ Znalkyně, závěrem navrhuje jediné možné radikální řešení - odstranění stromů, kdy„ Všechny stromy vyrostly patrně z náletů na nevhodném místě v silné konkurenci ostatních stromů, které jsou vzdálenější od hrany svahu, na které rostou popisované smrky. Jejich délka přesahuje délku parkoviště až k silnici, tím je dán předpoklad velkého nebezpečí při jejich pádu směrem na otevřenou část stanoviště směrem na východní stranu, tzn. směr kudy proudí převládající větry a zároveň se jedná o směr s otevřeným prostorem, kam mohou padat stromy, nebo jejich části s největší pravděpodobností.“ (viz znalecký posudek 333/10 2019 ze dne 02.10.2019, který vypracovala Ing. Milena Nováková, Ph.D.). Závěrem pak žalobce poukazuje na ustanovení §2903 o.z. a skutečnost, že žalovaný k výzvám daný stav odmítá odstranit, když argumentuje tím, že je to on komu vzniká škoda a to vinou žalobce, neboť ten si v roce 1997 nechal upravit svah. K návrhu žalobce předložil následující listiny (Informace o pozemku p. č. st. 684, Informace o pozemku p. [číslo] Katastrální mapa 2x, Seznam nemovitostí na LV z [datum], Informace o pozemku p. [číslo] situační fotografie ze dne [datum], podnět k šetření ze dne [datum] vyhotoveno starostkou [územní celek], prohlášení starostky [územní celek] ze dne [datum], výzva k součinnosti při odstranění bezprostředního nebezpečí č. [číslo] [spisová značka] ze dne 02.03.2020, Znalecký posudek 333/10 2019 ze dne 02.10.2019 vypracovaný Ing. Milenou Novákovou, Ph.D., Geodetická technická zpráva ze dne 02.07.2019 vyhotovená Janem Fastem – geodetické služby, výzva k součinnosti při odstranění bezprostředního nebezpečí č. [číslo] [spisová značka] ze dne 02.03.2020, e-mailová korespondence žalobce ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne 04.02.2021 včetně doručenky, e-mailová korespondence mezi právním zástupkyní a žalovaným z období [datum] [datum], Kupní smlouva uzavřená dne [datum], Faktura [číslo] [rok], Doklad o úhradě Geodetické technické zprávy bude soudu doložen s ohledem omezení pohybu osob mezi okresy žalobcem doložen, jakmile bude možné od zpracovatele převzít).

2. Při jednáních ve věci na své argumentaci žalobce setrval. Podáním ze dne 24.5.2021 pak žalobce upřesnil žalobní návrh s odkazem na geodetickou zprávu, jakých konkrétních 4 stromů se jejich pokácení (viz výrok I. rozsudku). Při závěrečném návrhu žalobce shrnul, v řízení prokázal, že na pozemku ve vlastnictví žalovaného stojí 4 vzrostlé smrky, které představují hrozící nebezpečí, kdy hrozí bezprostředně škoda nejen na majetku, ale zejména na zdraví a životě osob s tím, že k tvrzením žalovaného se vyjadřoval v průběhu řízení. Žalobce dále požadoval přiznání nákladů řízení, které vyčíslil písemně.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně podáním ze dne 29.4.2021, kdy žalobu požaduje zamítnout v celém rozsahu, neboť nárok uplatněný v žalobě neuznává. Žalovaný považuje za nesporné, že pozemky p. [číslo] st.p. [číslo] (součástí je budova [adresa]) p. [číslo] jsou žalobce a pozemek p. [číslo] v k.ú. a obci [obec] je v jeho vlastnictví, a že na jeho pozemku rostou smrky. Za sporné ale považuje, zda a v jakém rozsahu uvedené smrky představují hrozbu újmy na majetku žalobce a na zdraví neohraničeného počtu osob pohybujících se na majetku žalobce, ale i na nemovitostech [územní celek] a o které jehličnany se konkrétně jedná a o kolik. Žalovaný napadá, že žalobce argumentuje listinami z korespondence mezi subjekty (mezi starostkou [územní celek] a [stát. instituce]), které nejsou účastníky tohoto sporu. Dále rozporuje, že geodetická technická zpráva, kterou argumentuje žalobce, se týká výslovně dvou vzrostlých smrků na pozemku p. [číslo] kdežto žalobce předložený znalecký posudek č. 333/10/ 2019 posuzuje čtyři vzrostlé smrky na stejném pozemku, přičemž obě listiny nebyly podle názoru žalovaného pořízeny v souladu se zákonem, když posudek o rostlinách na pozemku, který není ve vlastnictví objednatele posudku, musí být pořízen souhlasem vlastníka pozemku, navíc neuvádí účel, ke kterému byl v roce 2019 podle zadání pořízen. Geodetická technická zpráva je nazvána„ vytyčení hranic pozemku a zaměření hranic parcel a polohy stromů, přičemž podle katastrálního zákona vyžaduje vytyčení hranic pozemků prokazatelné seznámení s výsledky měření všech dotčených vlastníků nemovitostí, žalovaný však s ničím takovým seznámen nebyl. Navíc okruh ohrožení pádem stromů není možno z předložených listin zjistit, protože výška stromů nebyla změřena. Údajný nebezpečný stav, způsobený odtěžením svahu, obnažením kořenů smrků a posunutím hrany svahu proti vrstevnici směrem ke smrkům, je výsledkem činnosti vlastníka p.p. [číslo] který svým zásahem narušil stabilitu svahu a je možné, že obnažením kořenového systému smrků zvýšil nebezpečí. Vyvolaný závadný stav bez ohledu na to, kdy k jeho vyvolání došlo, je trvající vadný stav a ten, kdo tento stav vyvolal, je za takový stav odpovědný. Je minimálně v rozporu s dobrými mravy, když se původce závadného stavu dovolává proti žalovanému, který je závadným stavem poškozen. Dále žalovaný připomíná, že v období července a srpna/ 2019 bylo dohodnuto a připraveno kácení předmětných stromů, kdy o příčinách nezdaru akce může podat svědectví jen žalovaný, neboť tehdy přítomný svědek [příjmení] zemřel. V žalobě pak není zmínka o tom, že by se žalobce domáhal nápravy návrhem na kácení stromů prostřednictvím k tomu příslušného orgánu ochrany přírody, dále je pak nepochopitelné, proč ve věci, která je dle jeho názoru naléhavá, čekal se žalobou tak dlouho, zvláště s ohledem na dobu pořízení listin, které předkládá jako důkazy.

4. Při jednáních na své argumentaci žalovaný setrval a dále doplnil, že s kácením předmětných stromů souhlasil již v roce 2019, kdy bylo vše domluvené, že žalobce vyřídí povolení ke kácení, vše bylo nahlášeno i na obci, kdy to žalobce hlásil, z doslechu ví, že v den kácení měl žalobce vyběhnout v podnapilém stavu ze svého domu a uvést, že se žádné stromy kácet nebudou. K dalšímu jednání nedošlo, dále nezjišťoval, z jakých příčin si to žalovaný rozmyslel. Žalobci žádný písemný souhlas ke kácení nedával, ani na obci, ten souhlas byl v ústní formě. Na současné situaci ohledně stromů se podílí zejména vybagrování svahu někdy z roku 2005, který je pod předmětnými stromy, kdy neví, kdo to udělal. Pokud pak žalobce dodrží ústní dohodu, může předmětné stromy pokácet. Též uvedl, že není pravdou že by nekomunikoval, když odpověděl žalobci na email, dále komunikoval se zastupitelem [územní celek] p. [příjmení]. Žalovaný dále potvrdil, že poptával dřevorubecké služby za účelem pokácení předmětných stromů, oslovil několik organizací, avšak současně dospěl k závěru, že předmětné stromy nejsou na jeho pozemku, nýbrž na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], kdy hranice pozemku je vytyčena kolíky a šňůrou, přičemž vytyčení zajistila [právnická osoba] pomocí satelitu. Pozemek p. [číslo] pak má dlouhodobě propachtován jiný subjekt, který jej obhospodařuje a má právo požívat plody z toho, co na pozemku roste a proto nejde o spor mezi žalobcem a žalovaným, nýbrž na straně žalovaného by měl být i [jméno] [příjmení], [datum narození], [ulice a číslo], [obec] a soud by měl zvážit rozhodnutí o přistoupení dalšího žalovaného do řízení. Dále žalovaný poukazuje na to, že před 10 lety došlo v obci [obec] k revizi pozemkového katastru a není proto vyloučena možnost, že mezníky, ze kterých vycházel geodet Fast, již neodpovídají skutečnému zaměření těchto pozemků.

5. Při závěrečném návrhu pak žalovaný v zásadě shrnul svou již dříve uváděnou argumentaci, kdy žalobu považuje za zcela zmatečnou, když žalobce se domáhá pokácených stromů, ale v grafické příloze geodetické zprávy jsou označeny pouze dva stromy, navíc polohové určení těchto stromů z geodetické zprávy je zcela vágní. Stromy, které požaduje žalobce pokácet, by se pak měly nacházet v části pozemku, která je přibližně pouhým porovnáním snímků z pozemkové mapy s žalobou předloženými fotografiemi a ortofoto proti pozemkům [číslo] ve stejném k. ú., ve snímku pozemkové mapy jsou pak stromy určeny do konkrétní části, v této části se však takové stromy nenacházejí a dodatečné geometrické zaměřené uvádí 4 stromy, které polohově, kromě jednoho označeného [číslo] se žalobou nesouhlasí. Podle názoru žalovaného předmětné stromy jsou zakresleny mimo pozemek [číslo], na kterém se ve skutečnosti nacházejí, což dokazuje i jím předložený snímek žalobcem. Znalecký posudek pak neobsahuje žádnou konkrétní hrozbu, která by mohla umožnit pád těchto stromů, např. síla a směr větru, které by byly schopné tyto konkrétní stromy porazit. Určení stromů, tak i dovozované nebezpečí ze strany žaloby nejsou konkrétní a jasná a nemělo by k tomu být přihlíženo už jen proto, že znalecký posudek a geometrický plán nebyly pořízeny v souladu se zákonem a žalobou navržené důkazy jsou pro soudní řízení nepoužitelné a jejich provedení by mělo být zamítnuto. Z předloženého snímku katastrální mapy žalovaným je pak zřejmé, že na jeho pozemku v dotčené oblasti žádné vzrostlé stromy nejsou. Vzhledem k uvedeným nedostatkům žaloby spočívajícím v neurčitém stanovení předmětného sporu, nekonkrétní hrozbě, která by měla být způsobena, nedostatkům v předložených důkazech a rozporu mezi žalobou a důkazy by pak žaloba měla být v celém rozsahu zamítnuta a žalovanému by měly přiznány náklady řízení.

6. Soud věc projednal během dvou jednání, následně bylo jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku. Ve věci vydaný rozsudek ze dne 1.6.2021, č.j. 8 C 44/2021-88 byl k odvolání žalovaného pro procesní pochybení zrušen usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 19.11.2021, č.j 11 Co 179/2021-130 a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V intencí závazných pokynů odvolacího soudu soud věc znovu projednal a ve věci rozhodl, přičemž při jednání po vrácení věci žalobce i žalovaný na svých předchozích závěrečných návrzích setrvali.

7. Soud z provedených důkazů zjistil následující. Z výpisu fotodokumentace předmětných stromů a rodinného domu žalobce soud zjistil, že v blízkosti rodinného domu žalobce se svažitém svahu nachází skupina nejméně 3 vzrostlých jehličnanů, vedle rodinného domu žalobce jsou zaparkovaná osobní vozidla.

8. Z informativních výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem pozemku p. [číslo] st.p. [číslo] v obci a k.ú. [obec] vedeném u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Sokolov, je žalobce. Součástí znaleckého posudku Ing. Mileny Novákové, Ph.D., je pak též informativní výpis, ze kterého soud zjistil, že vlastníkem pozemku [parcelní číslo] (způsob využití neplodná půda) v obci a k.ú. [obec] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], je žalobce.

9. Z katastrální mapky soud zjistil, že na hranici pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] jsou jehličnaté stromy. To samé soud zjistil v zásadě z totožné mapky předložené žalovaným při posledním jednáním (čl.79)

10. Ze znaleckého posudku Ing. Mileny Novákové, Ph.D. č 33/10 2019 ze dne 2.10.2019 soud zjistil, že na pozemku žalovaného rostou samostatně mimo les 4 smrky ztepilé, kdy pozemek je v místě růstu předmětných stromů svažitý a nezpevněný se zhoršeným stavem zvětralého podloží, pod tímto svahem se nachází budova [stát. instituce] (p.č. st. [anonymizováno]) a dům žalobce, kdy těmito nemovitostmi se nachází odstavné parkoviště, autobusová zastávka a kontejnery na tříděný odpad. Všechny stromy jsou již z hlediska vývoje dospělé s stromy ukončenou fází výškového přírůstku, vyrostly patrně z náletů na nevhodném místě v silné konkurenci ostatních stromů, které jsou vzdálenější od hrany svahu, na které rostou popisované smrky. Jejich délka (odhadovaná na 25 m) pak přesahuje délku parkoviště až k silnici, svah se svažuje východním směrem kudy proudí převládající větry a zároveň se jedná o směr s otevřeným prostorem, kam s největší pravděpodobností mohou padat stromy, nebo jejich části. Smrky jsou rychle-rostoucí stromy s křehkým a zranitelným dřevem. Všechny stromy vyrostly patrně z náletu na nevhodném místě v silné konkurenci ostatních stromů, které jsou vzdálenější od hrany svahu, na které rostou popisované smrky, jejich délka přesahuje délku parkoviště až k silnici, tím je dan předpoklad velkého nebezpečí při jejich pádu směrem na otevřenou část stanoviště směrem na východní stranu. Znalkyně považuje za nezbytné učinit takové opatření, a to v nejkratší možné době, které zabrání možnému předvídatelnému nebezpečí, které může být v podobě vyvrácených části, nebo celých stromů, nebo odlomením časti větví, které mohou padat nepředvídatelným směrem a způsobit újmu ve svém okolí. K radikálnímu řešeni nebezpečného stavu stromů a jeho nestabilního a narušeného stanoviště vedou zjištěné faktory na místě při místním šetření, které jsou významné z hlediska stability, při zohlednění tvaru koruny, výšky kmene, převládajících větrů ze strany severozápadní a všech současných zjištěných symptomů na stanovišti smrků. Znalkyně nebyla vyslýchána s ohledem na závěry zjištěné i z dalších důkazů (odborné vyjádření Ing. Novákové fotodokumentace, geodetické technické zprávy) a s ohledem na tacitní souhlas účastníků s takovým postupem, když účastníci byly v předvolání k prvnímu jednání o takovém postupu poučeni, avšak ve lhůtě 3 dnů od doručení předvolánky nesdělili, že na výslechu znalkyně trvají.

11. Z geodetické technické zprávy ze dne 2.7.2019 soud zjistil, že předmětem zprávy je vytyčení hranice pozemku a zaměření stromů. Zaměřeny byly dva stromy na parcele [číslo] v k.ú [obec], souřadnice vytyčovaných bodu byly převzaty z katastrální mapy pro k.ú. [obec], součástí je výkres zachycující 2 stromy označené 1 a 2. U vytyčených bodů v mapce [číslo] je uveden kód kvality bodu [číslo]. U hranic pozemků jsou uvedeny jejich délky, od zakreslených smrků kolmo přes pozemky žalobce na silnici je to méně než 27 metrů. Z geodetické technické zprávy ze dne 18.5.2021 soud zjistil, že předmětem zprávy je zaměření polohy stromů v blízkosti vlastnické hranice pozemků. Zaměřeno bylo celkem 6 stromů na parcele [číslo] v k.ú. [obec], stromy byly zaměřeny bodem u kmene stromu ve směru k vlastnické hranici pozemku, součástí je výkres zachycující 6 stromů označené 1 – 6.

12. Z kupní smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a manželi [příjmení] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi účastníky dne [datum] a předmětem smlouvy je převod vlastnického práva k p. [číslo] st.p. [číslo] s rodinným domem [adresa] v obci a k.ú. [obec] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], na kupující.

13. Z odborného posudku ze dne 21.3.2021 Ing. Mileny Novákové, Ph.D. soud zjistil, že s ohledem na stav smrků a problematické stanoviště s nejistým podložím je doporučováno odstranění stromů, aby se zabránilo pádu smrku na okolní stavby, stav smrků nelze řešit žádným z odborných udržovacích řezu, je nezbytné jej pokácet. Součástí vyjádření jsou i fotografie předmětných stromů a svahu pod nimi, znalkyně u fotografií poukazuje na pokračující sesuvy půdy a hrozbě sesuvu a dále na větší obnaženost kořenů předmětných smrků.

14. Z podnětu k šetření, prohlášení obce [anonymizováno] a výzvy k součinnosti při odstranění bezprostředního nebezpečí, emailu od České pošty, soud zjistil, že obec [anonymizováno] podávala dne 14.5.2020 podnět k [stát. instituce] k prošetření závadového stavu na pozemku žalovaného v blízkosti rodinného domu žalobce, současně je přibližován stav stromů na místě a celková situace v místě. Žalovaný byl vyzván k součinnosti ve věci zajištění 4 vzrostlých stromů proti jejich pádu či jejich odstranění, ve věci nereagoval, věcí byl pověřen zastupitel [jméno] [příjmení], který s žalovaným komunikoval telefonicky, [jméno] [příjmení] pak zemřel dne [datum]. Výzvou ze dne 2.3.2020 byl žalovaný s odkazem na situaci v místě a stav stromů vyzván k potřebné součinnosti směřující k provedení zajištění předmětných stromu proti jejich pádu nebo provedení jejich pokácení, kdy věc je nutné řešit v co nejkratší době. Výzva byla žalovanému doručena dne 23.3.2020.

15. Žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně žalovanému a zasílá dne 5.2.2021 e-mailem předžalobní výzvu, jako přílohu tvoří též znalecký posudek a geodetická zpráva. V předžalobní výzvě požaduje žalobce odstranit 4 smrky na pozemku [číslo] v k.ú [obec] do 7 dnů od této výzvy, a dále úhradu nákladů. Obsahem výzvy je dále podrobný popis situace ohledně předmětných smrků s odkazem na znalecký posudek, obsahově se v zásadě shoduje se se skutečnostmi uváděnými žalobcem v žalobě.

16. Žalovaný e-mailem ze dne 6.2.2021 sděluje, že popisovaný stav vznikl z důvodu provedených terénních úprav, který si nechal provést majitel pozemku ve vlastnictví žalobce za účelem vybudování asfaltového parkoviště, přičemž poškozený má být žalovaný a též není pravdou že nekomunikoval s obcí.

17. Faktury vystavené znalkyní Ing. Novákovou a geodetem Fastem, tlumočnicí Evou čížkovou obsahují vyčíslení nákladů za vyhotovený znalecký posudek, odborné vyjádření a geodetické technické zprávy a překlad listin.

18. Ze znaleckého posudku Ing Jaromíra Pintera, kterého soud ustanovil za účelem posouzení odborné otázky – zaměření polohy předmětných stromů a na jakém pozemku se nacházejí, soud zjistil, že znalec vytyčil vlastnickou hranici mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] zaměřil polohu 4 smrků rostoucí mimo les na svahu na hranici pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], se sousedním pozemkem p. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], specifikované bodem 1., bodem 2., bodem 3., bodem 4., v geodetické technické zprávě [číslo] ze dne [datum], zpracované Janem Fastem geodetické - služby, která je v soudním spise založena na čl.

94. Zjištěnou polohu znalec graficky znázornil v mapě katastru nemovitostí, přičemž zjištěná poloha odpovídá zaměření předmětných stromů v geodetické technické zprávě č. 24/2021 ze dne 18.5.2021, zpracované Janem Fastem. Všechny čtyři předmětné smrky nacházejí na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Při výslechu znalec pak setrval na svých závěrech, přiblížil, jak obeslal žalovaného k faktickému zaměření hranice pozemků, kdy předvolánka se mu vrátila jako nedoručená, právního zástupce žalobce nevyrozumíval, dále přiblížil přístroj, kterým prováděl zaměřování, a metodu měření a popsal kroky, jak hranici pozemků a předmětné stromy zaměřil. Dále se vyjádřil ke zprávě společnosti H Eichgt Gmgh, u které zjistil, že nemá oprávnění ke geodetickým službám, neuvádí, z jakých podkladů vychází. Znalec pak došel, pokud jde o vytečení hranic pozemků a zaměření polohy předmětných stromů ke stejným závěrům, ke kterým dospěl geodet Jan Fast.

19. Ze zprávy společnosti H Eichgt Gmgh soud zjistil, že předmětné stromy byly zaměřeny touto společností pomocí GPS, nemají být na pozemku žalovaného, mají být od něho 35 cm, graficky jsou pak tyto stromy znázorněny v katastrálních mapkách.

20. Z výpisu Obchodního rejstříku vedeného u Okresního soud v Chemnitz soud zjistil, že předmětem jejího podnikání je zemědělská činnost, velkoobchod maloobchod, zemědělské a lesnické služby a služby v odvětví volného času.

21. Z dodatku ke Geodetické technické zprávě Jana Fasta, technické zprávy výřezu katastrální mapky a fotografií soud zjistil, že body určující hranice mezi pozemky žalobce žalovaného byly stabilizovány plastovými mezníky, poloha předmětných stromů je na pozemku [číslo], přílohu této zprávy pak tvoří technická zpráva o určování bodů fotografie a mapka zachycující předmětné stromy.

22. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Soud, pokud jde o závěry skutkovém zjištění, je má za prokázané zejména geodetickými zprávami Jana Fasta, jejím doplněním, znaleckým posudku Ing. Jaromíra Pintera, znaleckým posudkem Ing. Mileny Novákové, Ph.D. a jejího odborného vyjádření.

23. Pokud jde o znalecký posudek Ing Jaromíra Pintera, ten odpovídá zákonné úpravě (z.č. 254/2019 Sb.) není vnitřně rozporný, je přesvědčivý, úplný ve vztahu k zadání, je z něj patrné, jaké metody použil, na základě jakých úvah došel ke svému závěru, které jsou logicky odůvodněné podloženy obsahem nálezu a současně není v rozporu s ostatními provedenými důkazy, naopak potvrzuje závěry, ke kterým dospěl geodet Jan Fast ve svých zprávách a jejich doplnění. Při svém výslechu pak znalec své závěry obájil. Pokud žalovaný namítal vadný postup při obesílání jeho osoby k vytyčování hranic pozemků pro potřeby znaleckého posudku, je nutné uvést, že jde k tíži žalovaného, pokud si pozvánku nepřevzal, přičemž pro účely zpracování posudku žalovaný nepožádal, aby byl vyrozumíván prostřednictvím svého právního zástupce. I kdyby se jednalo o pochybení, nemělo by takovéto pochybení dopad na závěry znalce o určení hranice pozemků a zaměření předmětných strom, kdy přítomnost žalovaného na místě při vytyčování hranic znalcem by nebyla způsobilá s ovlivnit metody znalce při zjišťování hranic za pomoci dat z katastru nemovitostí měřícího zařízení Trimble R12I. Znalec se pak při výslechu vypořádal se zprávou společnosti H Eichgt Gmgh, dle které nemají být předmětné stromy na pozemku žalovaného, když tato společnost není zaregistrovaná pro provádění geodetických prací, vytyčovat hranice pozemků může jen odborně způsobilá osoba a ověřit takovou hranici může jen úředně oprávněný zeměměřický inženýr. Současně není zřejmé, za jakých podkladů tato firma vycházela, čímž mohly vzniknout nedokonalé závěry o tom, kde se předmětné stromy nacházejí.

24. Stejně tak lze plně vycházet z technických geodetických zpráv Jana Fasta a dodatku k nim, které jsou přesvědčivé a plně v souladu se závěry znaleckého posudku Ing Pintera, pokud jde o vytyčení hranice pozemků a zaměření předmětných stromů. Pokud jde o vytyčované body, ty vychází z katastrální mapy pro k.ú., [obec], přičemž stěžejní zaměřené body mají odchylku (kód kvality) č 3, která dle ustanovení přílohy č. 13, bodu 13.1, 13.2 a 13.9 vyhlášky č. 357/2013 Sb. v platném znění (katastrální vyhlášky) činí 28 cm. Nejbližší strom (bod na obvodu stromu) je 51 cm od hranice pozemku žalobce, tudíž zcela v normě odchylky. Tímto současně pak soud námitku žalovaného, že před 10 lety došlo v obci [obec] k revizi pozemkového katastru a není proto vyloučena možnost, že mezníky, ze kterých vycházel geodet Fast, již neodpovídají skutečnému zaměření těchto pozemků, považuje za vyvrácenou. Pokud jde o další námitku žalovaného k technickým geodetickým zprávám, soud připomíná, že tyto zprávy nebyly vyhotovovány pro účely katastrálního řízení dle katastrálního zákona, zprávy neslouží ke zpřesnění hranic dle §49 a 89 katastrálního zákona, nýbrž pro soukromé účely (zaměření předmětných 4 stromů) použité pak v tomto řízení, tudíž výtka, že podle katastrálního zákona vyžaduje vytyčení hranic pozemků prokazatelné seznámení s výsledky měření všech dotčených vlastníků nemovitostí, když žalovaný s ničím seznámen nebyl, neobstojí. Pokud dále žalovaný argumentuje tím, že na místě, kde jsou v geodetické zprávě zakresleny dva vzrostlé stromy, nejsou dle katastrální mapy žádné vzrostlé stromy, což má vyvracet jím předložená katastrální mapka s ortofotomapou, jsou tyto závěry nesprávné a vyvrácené technickými geodetickými zprávami Jana Fasta a dodatku k nim a znaleckým posudkem Ing Pintera. Navíc, z mapky založené žalobcem (čl. 79), která se obsahově shoduje s katastrální mapkou s ortofotomapou z čl. 8, je viditelné, že u hranice mezi pozemky [číslo] a [číslo], [katastrální uzemí], jsou vzrostlé stromy, a že jsou spíše na pozemku právě žalovaného. Zejména je však takovou mapku považovat za orientační podklad s nízkou přesností, ze které, pokud jde o přesné určení polohy předmětných stromů, nelze vycházet jako z jedinečného důkazu, který by prokazoval, na čím pozemku tyto stromy jsou, respektive, že by vyvracel závěry geodetických zpráv Jana Fasta a znaleckého posudku Ing Pintera.

25. Zprávu společnosti H Eichgt Gmgh, že předmětné stromy se nenacházejí na pozemku žalovaného, zejména s ohledem na zjištění z obchodního rejstříku, že tato společnost má jiné předměty podnikání, dle znalce není zaregistrovaná pro provádění geodetických prací, kdy vytyčovat hranice pozemků může jen odborně způsobilá osoba a ověřit takovou hranici může jen úředně oprávněný zeměměřický inženýr, kdy taktéž není zřejmé, z jakých podkladů tato firma vycházela, čímž mohly vzniknout nedokonalé závěry o tom, kde se předmětné stromy nacházejí, považuje soud za nepřesvědčivou, nepodloženou a zejména za vyvrácenou technickými geodetickými zprávami Jana Fasta a dodatku k nim a znaleckým posudkem Ing Pintera.

26. Znalecký posudek Ing. Novákové soud považuje za věrohodný a samozřejmě použitelný, když jednak odpovídá zákonným požadavkům na znalecký posudek dle příslušných ustanoveních vyhlášky č. 37/1967 Sb. v platném znění ke dni jeho vyhovení a požadavkům ustanovení §127a o.s.ř.. Současně není vnitřně rozporný, je přesvědčivý, úplný ve vztahu k zadání, je z něj patrné, jaké metody použila, na základě jakých úvah došla ke svému závěru, které jsou logicky odůvodněné podloženy obsahem nálezu a současně koresponduje s pořízenými fotografiemi stromů, kde je zachycena jejich poloha na strmém erodujícím svahu a zejména se shodnými závěry o nebezpečnosti stromů vyplývají dle odborného vyjádření Ing Novákové, proti kterému žádné námitky žalovaného nesměřovaly. K námitce žalovaného pak soud sděluje, že v posudku je uveden předmět (zhodnocení zdravotního stavu a provozní bezpečnosti předmětných stromů a povinnost), že posudek o rostlinách na pozemku, který není ve vlastnictví objednatele posudku, musí být pořízen souhlasem vlastníka, ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění ochranně nevyplývá.

27. Soud již před vynesením prvního rozsudku ve věci zamítl návrhy žalobce na účastnický výslech žalovaného a žalobce, výslech svědků [příjmení] a [příjmení] a na doplnění znaleckého posudku Ing. Novákové, kam by mohly předmětné stromy dopadnout a co by mohly zasáhnout, a to zejména pro jejich nadbytečnost pro potřeby tohoto třízení, kdy skutečnosti, které měly být prokázány těmito důkazy, byly prokázány jinými důkazy, případně z hlediska prokázání rozhodných skutečností ve věci byly tyto nepodstatné, kdy důvody pro jejich zamítnutí trvají i nadále. Soud zamítl též návrh žalovaného na jeho účastnický výslech, a aby žalobce označil osobu, která v minulosti měla předmětné stromy pokácet, a též na prohlídku místa, kde se nacházejí předmětné stromy, a to zejména pro jejich nadbytečnost. Žalovaný by se mohl ve svém účastnickém výslechu vyjádřit jedině k okolnostem souhlasu s pokácením stromů, což je z hlediska prokázání rozhodných skutečností ve věci nepodstatné. Stejně je nepodstatné případné zjištění osoby, která měla kácet stromy, a důvod, proč ke kácení nedošlo. Prohlídka na místě předmětných stromů by ve světle znaleckých posudků, odborného vyjádření, fotodokumentace a geodetických zpráv a nic nového nepřinesla či neosvětlila, hranice pozemku není na místě samém zjevná (platí i pro opětovný návrh učiněný při jednání dne [datum]). Též žalobcem navrhované zjišťování, kdy obec zhotovovala asfaltový povrch parkoviště pod předmětným svahem je z hlediska rozhodných skutečností ve věci zcela nepodstatné. Poslední návrh na výslech svědka [jméno] [příjmení] byl též zamítnut, neboť osvětlení způsobu zaměření stromů společností H Eichgt Gmgh není způsobilé vyvrátit závěry geodetických zpráv Jana Fasta a zejména znaleckého posudku Ing. Pintera, který byl právě za účelem rozptýlení pochybností, na jakém pozemku se předmětné stromy nacházejí, zadán. Další, případně výslovně neuvedené důkazní návrhy a neprovedené důkazy byly zamítnuty pro nadbytečnost, neboť by nebyly způsobilé vyvrátit shora uvedená zjištění z předmětných důkazů, zejména pak zjištění z geodetických zpráv Jana Fasta a znaleckého posudku Ing. Pintera.

28. Na základě takto provedeného dokazovaní a vyjádření účastníků soud po skutkové stránce zjistil následující. Žalobce je vlastníkem pozemku parcelní [číslo] druh pozemku: ostatní plocha, pozemku parcelní [číslo] druh pozemku: ostatní plocha a pozemku p. č. st. 684, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] pro [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku p. [číslo] k.ú. [obec], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví] pro Katastrální úřad [územní celek], [stát. instituce], kdy na tomto pozemku žalovaného rostou samostatně mimo les 4 smrky ztepilé, jejichž poloha je specifikována po bodem 1., bodem 2., bodem 3., bodem 4., geodetickou technickou zprávou [číslo] ze dne [datum], zpracovanou [jméno] [příjmení] – geodetické služby. Pozemek je v místě růstu předmětných stromů svažitý a nezpevněný se zhoršeným stavem zvětralého podloží, přičemž od [datum] do [datum] došlo ke zhoršení sesuvu půdy pod předmětnými stromy, které mají obnažené kořeny. Pod svahem s předmětnými stromy se nachází budova [stát. instituce] (p.č. st. 750) a dům žalobce [adresa], který obývá, kdy mezi těmito nemovitostmi se nachází plocha, kde žalobce parkuje svá vozidla, odstavné parkoviště, autobusová zastávka a kontejnery na tříděný odpad. Všechny předmětné stromy jsou již z hlediska vývoje dospělé stromy s ukončenou fází výškového přírůstku, vyrostly patrně z náletů na nevhodném místě v silné konkurenci ostatních stromů, které jsou vzdálenější od hrany svahu, na kterém rostou popisované smrky. Jejich délka je odhadována na 25 m, když od předmětných smrků kolmo přes pozemky žalobce na silnici je to méně než 27 metrů, svah se svažuje východním směrem, kudy proudí převládající větry a zároveň se jedná o směr s otevřeným prostorem, kam s největší pravděpodobností mohou padat stromy, nebo jejich části. Smrky jsou rychle-rostoucí stromy s křehkým a zranitelným dřevem. Stav v místě růstu předmětných stromů a pod nimi je nebezpečný s ohledem na stav předmětných stromů a nestabilního a narušeného stanoviště s nejistým podložím s přihlédnutím k tvaru koruny a výšky kmenů předmětných stromů, převládajícím větrům ze strany severozápadní a všech současných zjištěných symptomů na stanovišti smrků. Stav smrků nelze řešit žádným z odborných udržovacích řezů, je nezbytné jejich pokácení. Žalobce celou věc ohledně možného vzniku újmy na zdraví či majetku pádem předmětných stromu řeší dlouhodobě, minimálně od července 2019, kdy si nechal vypracovat geodetickou zprávu k vytyčení hranice pozemku a zaměření polohy předmětných stromů, [datum] zasílá emailem žalovanému zprávu a snímek a chce věc probrat, dne [datum] si žalobce objednal vyhotovení znaleckého posudku ke zhodnocení zdravotního stavu a provozní bezpečnosti předmětných stromů, kdy znalecký posudek č. 333/10/ 2019 byl vypracován znalkyní Ing. Milenou Novákovou, Ph.D. dne [datum]. Žalovaný v roce 2019 ústně souhlasí s pokácením předmětných stromů, ovšem na náklady žalobce, který si může ponechat dřevní hmotu. Žalobce s tímto nesouhlasí, k pokácení stromů nakonec nedochází. Později žalobce věc řeší v součinnosti s obcí [obec]. Dne 2. března 2020 byl žalovaný vyzván obcí [obec] k součinnosti směřující k provedení zajištění předmětných smrků proti pádů, nebo jejich odstranění, žalovaný nereagoval. V květnu 2020 [územní celek], dává podnět k šetření [stát. instituce], odboru životního prostředí. Dopisem ze dne 4.2.2021 byl žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně žalobce vyzván k odstranění předmětných stromů a k úhradě vzniklých nákladů, žalovaný reaguje emailem ze dne 6.2.2021, kdy argumentuje tím, že je to on, komu vzniká škoda a to vinou žalobce, neboť ten si v roce 1997 nechal upravit svah. Žalovaný v současnosti stále s pokácením předmětných stromů souhlasí, pokud pokácení provede žalobce na své náklady. V období mezi jednáními ve věci žalovaný poptává dřevorubecké služby za účelem pokácení předmětných stromů, z tohoto nakonec sešlo, když žalobce měl zjistit, že předmětné stromy nejsou na jeho pozemku.

29. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posuzoval zejména podle ustanovení § 2903 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

30. Po zhodnocení všech důkazů dle §132 o.s.ř. soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí bylo vyhověno v plném rozsahu, a to z následujících důvodů. Soud při posouzení důvodnosti žaloby vycházel především z tvrzení účastníků a provedených důkazů. V posuzovaném případě se žalobce domáhá ochrany v podobě uložení přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy - pokácení nebezpečných stromů v důsledku vážného ohrožení jeho osoby na majetku, zdraví a životě. Žalovaný uplatněný nárok odmítá s tím, že žaloba je zmatečná, když není zjevné, jaké stromy požaduje pokácet, napadá zákonnost znaleckého posudku a geodetické technické zprávy, za stav v místě stromů může osoba, která provedla terénní úpravy svahy pod předmětnými stromy, dále tvrdí, že předmětné stromy nerostou na jeho pozemku, navíc na straně žalovaného by měl stát i [jméno] [příjmení], který má pozemek žalovaného dlouhodobě propachtován. Při závěrečném návrhu dne [datum] žalovaný vedle již uvedeného namítl, že ve věci dále nebylo dostatečně prokázáno, že by předmětné stromy představují riziko a jsou ve špatném stavu.

31. Citované ustanovení § 2903 odst. 2 o.z. při vážném ohrožení svých práv umožňuje každému obrátit na soud, kdy pravidlo zakotvené v tomto ustanovení mu zakládá speciální právo na soudní ochranu. Důležité pak ve věci je, že újma doposud nenastala, ale pouze hrozí, a dále musí jít o vážnou hrozbu, tj., že hrozí vznik závažné újmy, a současně ohrožení je reálné a velmi pravděpodobné (nemusí však být bezprostřední). Soud pak za takového stavu může žalovanému uložit provedení konkrétních vhodných a přiměřených opatření k odvrácení hrozící škody. Z pohledu rozhodných skutečností pro posouzení dané věci má pak soud za bezpečně prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemků p. [číslo] st. p. č 684, v [katastrální uzemí]. S pozemkem p. [číslo] pak sousedí pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], jehož vlastníkem je žalovaný. Na pozemku p. [číslo] [katastrální uzemí] v blízkosti pozemků žalobce a jeho rodinného domu se nacházejí 4 vzrostlé smrky ztepilé o odhadované délce 25 m, kdy jich polohu bezpečně prokazují geometrické technické zprávy Jana Fasta, v němž jsou zakresleny pod body 1-2, respektive po body 1-4 ve zprávě ze dne 18.5.2021 a znalecký posudek Ing Pintera, který závěry o poloze stromů vyplývající z geodetických zpráv potvrzuje. Předmětné stromy jsou pak ve vlastnictví vlastníka pozemku [číslo], tj. žalovaného, neboť dle §507 o.z. jsou stromy součástí pozemku, na kterém rostou.

32. Žalobce dále prokázal, že existence předmětných stromů jeho osobu (případně i další osoby užívající jeho rodinný dům) vážně ohrožuje na zdraví, životě a majetku. Již ze samotné fotodokumentace, pořízené jak žalobcem, či jako součást znaleckého posudku či odborného vyjádření Ing. Novákové, je zřejmé, že vysoké smrky (stromy s mělkým kořenovým systémem) okolo 25 m s obvody kmenů od 1m do 2,55m rostoucí ve strmém svahu, který podléhá sesuvu, jsou vážnou hrozbou minimálně pro žalobce, který v dosahu těchto stromů má rodinný dům se zahradou, kterou užívá, parkuje zde svůj automobil, ale i další osoby (v dosahu je též veřejné parkoviště a autobusová zastávka), kdy možný pád stromu či jeho části o takové velikosti nepochybně může způsobit škodu na životě, zdravý či na majetku ve vlastnictví žalobce či třetích osob. Se samotným stavem zjištěným k důkazu z provedené fotodokumentace pak korespondují i závěry znaleckého posudku a odborného vyjádření, které situaci hodnotí jako velmi vážnou, když v místě růstu předmětných stromů a pod nimi je nebezpečno s ohledem na stav předmětných stromů a nestabilního a narušené stanoviště s nejistým podložím s přihlédnutím k tvaru koruny a výšky kmenů předmětných stromů, převládajícím větrům ze strany severozápadní a všech současných zjištěných symptomů na stanovišti smrků. To, že pak majetek žalobce (rodinný dům, osobní automobil) a pohyb žalobce je v perimetru dopadu předmětných stromů, je zřejmé již ze samotné fotodokumentace, ale samozřejmě též ze znaleckého posudku a odborného vyjádření, když stromy mají být vysoké okolo 25 metrů, přičemž od stromů přes pozemky žalovaného až k silnici je to méně než 27 metrů (viz skutkové závěry odpovídající zaznamenaným vzdálenostem u hranic pozemků uvedených v geodetické technické zprávě ze dne 2.7.2019). Hrozba pádu předmětných stromů a možné ohrožení žalobce na životě, zdraví či majetku jsou tak zcela konkrétní reálné a velmi pravděpodobné.

33. Jediným vhodným a přiměřený opatřením k odvrácení předmětné hrozící újmy pak soud v kontextu závěrů znaleckého spodu a odborného vyjádření Ing. Novákové shledal pouze jejich pokácení, když stav smrků nelze řešit žádným z odborných udržovacích řezů.

34. Všechny další námitky žalovaného, zejména že žaloba je zmatečná, když žalobce se domáhá pokácených stromů, ale v grafické příloze geodetické zprávy jsou označeny pouze dva stromy, navíc polohové určení těchto stromů z geodetické zprávy je zcela vágní, že za daný stav odpovídá osoba, která provedla terénní úpravy svahy pod předmětnými stromy, případně na straně žalovaného měl stát [jméno] [příjmení], který má pozemek žalovaného dlouhodobě propachtován, že žalovaný souhlasil s pokácením, že ke kácení pak nedošlo z důvodů na straně žalobce, že se pokácení stromů žalobce domáhá až nyní, když stav stromů je mu znám od roku 2019, a že ve věci dále nebylo dostatečně prokázáno, že by předmětné stromy představují riziko a jsou ve špatném stavu, nebyly shledány důvodné a neměly vliv na posouzení věci. Dále to, že za stavem daných stromů a situace v místě by měla odpovídat osoba, která prováděla terénní úpravy svahy pod předmětnými stromy, případně že by na straně žalovaného měl stát [jméno] [příjmení], který má pozemek žalovaného dlouhodobě propachtován, je věci nepodstatné, neboť pro rozhodnutí o žalobě dle § 2903 odst. 2 o. z. není významné, v jakém rozsahu by se na případné škodě podílely další osoby, ani okruh potenciálně odpovědných osob, ani zda a podle jakých předpisů by tyto osoby za případnou škodu žalobkyni odpovídaly (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 2467/2017).

35. Případná„ dohoda“ žalovaného s žalobcem ohledně pokácení předmětných stromů, kdy žalovaný ústně souhlasil s jejich pokácením stromů a však na náklady žalobce s tím, že ten si může ponechat dřevní hmotu, a že žalobcem tvrzený stav zná již od roku 2019 a domáhá se odstranění až nyní, je pro danou věc nerozhodné a na naplnění podmínek pro vyhovění této žalobě nic nemění. Bylo a je především povinností žalovaného, aby si plnil svou prevenční povinnost - předcházení vzniku škod, když vlastnické právo k předmětným stromům a pozemku pod nimi jej k tomu zavazuje. Pokud k pokácení stromů nedošlo, přičemž je nerozhodné, z jakého důvodu se tak stalo, své prevenční povinnosti se tímto žalovaný nezbavil. Žalovaný tak měl konat, předmětné stromy na vlastní náklady je pokácet a teprve po té, případně řešit, kdo za stav v místě předmětných stromů odpovídá či spoluzodpovídá. V daném případě se lze pouze podivovat nad tím, proč žalobci, pokud daný stav řešil v součinností s obcí [obec], která dávala následně podnět MÚ [obec], nebyl žalobci sdělen možný postup dle §8,odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, případně proč tak sám nepostupoval. Citované zákonné ustanovení totiž v případě dřevin, které svým stavem zřejmě a bezprostředně ohrožují život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, umožnuje provést pokácení bez předchozího povolení. Pokácet stromy, které bezprostředně ohrožují je na základě citovaného ustanovení umožněno i třetím osobám, nemusí se jednat výhradně o vlastníka pozemku. Musí však být splněna objektivní podmínka bezprostředního ohrožení. V daném případě je ten, kdo kácení provádění, oprávněn vstoupit na pozemek k provedení zásahu a případné oplocení pozemku nebrání provedení pokácení takto nebezpečných dřevin. Osoba, která kácení provede je povinna pokácení oznámit orgánu ochrany přírody, a to do 15 dnů od jeho provedení. To vše však s ohledem na shora uvedené závěry nemá vliv na naplnění důvodů pro vyhovění žaloby.

36. Soud ve věci neshledal ani žádné důvody„ zmatečnosti“ žaloby, jak tvrdí žalovaný, když ta byla od počátku konkrétní, když směřovala k pokácení 4 stromů v blízkosti hranice pozemku p. [číslo] se sousedním pozemkem p. [číslo] [katastrální uzemí], poloha stromů byla popisována s odkazem na geodetickou technickou zprávu (byť v první zprávě byly zachyceny pouze dva stromy), navíc jiné takovéto stromy u hranice citovaných pozemků dle skutkových zjištění nejsou. Soud účastníkům připomněl, že precizace petitu žaloby stojí čistě na žalobci, pokud je petit nepřesný, převzetí takového petitu do výroku soudního rozhodnutí by mělo za následek, že by rozhodnutí soudu nebylo (z materiálního hlediska) vykonatelné. Přesný, určitý a srozumitelný žalobní petit není jen vyjádřením formálních náležitostí žaloby, ale je zcela nezbytným předpokladem pro to, aby soudní rozhodnutí bylo (z materiálního hlediska) vykonatelné a aby tak nastaly právní účinky, které žalobce zahájením řízení sledoval. Bylo tedy jen na žalobci, jak vymezí ony 4 stromy (z čehož dva jsou vymezeny pomocí geodetické zprávy), jejichž pokácení se domáhá, tedy zda vymezení dalších dvou stromů bude učiněno též pomocí geodetické zprávy, či jiným způsobem tak, aby v případě vyhovění žalobě bylo zcela zřejmé, jaké 4 stromy mají být pokáceny, tj. aby rozhodnutí mohlo být vykonatelné. Žalobce při prvním jednání navrhl k důkazu zpřesnění návrhu o novou geodetickou zprávu, kde budou zachyceny všechny 4 stromy. Nová zpráva byla soudu předložena před druhým jednáním, současně s odkazem na tuto geodetickou zprávu pak žalobce upřesnil petit žaloby. Soud pak upřesněný žalobní návrh plně převzal, přičemž součást rozsudku tvoří geodetická technická zpráva [číslo] ze dne [datum], zpracovaná [jméno] [příjmení] – geodetické služby (viz výrok I). Tuto zprávu nebylo nutné nahrazovat znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce], když ten polohu stromů potvrzuje a pro účely vykonatelnosti rozsudku plně postačuje ona geodetická zpráva.

37. Závěrem lze tedy shrnout, že žalobce ve věci prokázal všechny rozhodné skutečnosti podstatné pro vyhovění předmětné žalobě, když prokázal, že stav předmětných stromu je velmi vážný a s ohledem na místní poměry existuje reálná a vážná hrozba možné újmy na jeho životě, zdraví, či majetku v případě pádu předmětných stromu a že předmětné stromy jsou na pozemku žalovaného, jehož jsou součástí. Naopak žalovaný v zásadě ve věci neargumentoval ničím podstatným, čím by mohl vyvrátit tvrzení žalobce, či jím předložené důkazy. Navíc v průběhu řízení měnil i svou argumentaci, zpočátku namítal pouze nenaplnění vážného ohrožení v daném případě a zmatečnost žaloby, teprve později začal tvrdit, že stromy nejsou na jeho pozemku, tudíž není možné žaloby vyhovět, případně argumentoval odpovědností jiné osoby za vzniklou situaci. Žalovaný si tak v mnohém tímto postupem ve věci protiřečí, když jeho argumentace nekoresponduje s tím, co v průběhu řízení tvrdí, např., že s kácením stromů souhlasil a souhlasí. Logickou otázkou je, proč by souhlasil s kácením, pokud by nebyl jejich vlastníkem a dále proč by mezi prvním a druhým jednáním poptával dřevorubecké služby. Svou argumentaci o zaměření pozemku [právnická osoba] žalobce použil až při druhém jednání a dále v rámci odvolání (zpráva společnosti H Eichgt Gmgh). V souladu s pokyny odvolacího soudu soud při posledním jednání znovu účastníky poučil o koncentraci řízení a dále žalovaného poučil podle § 118a, odst. 3 o. s. ř., aby označil důkaz, který má prokazovat jeho tvrzení, že předmětné stromy (4 smrky rostoucí mimo les na svahu na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], při hranici se sousedícím pozemkem [parcelní číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], specifikované bodem 1., bodem 2., bodem 3., bodem 4., geodetickou technickou zprávou č. 24/2021 ze dne 18. 5. 2021, zpracovanou Janem Fastem – geodetické služby) nerostou na jeho pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], kdy pokud tak neučiní, může být ve věci neúspěšný. Žalovaný sice označil důkazy, které by měly podporovat jeho tvrzení, avšak navrhované důkazy nebyly způsobilé vyvrátit závěry geodetických zpráv Jana Fasta a zejména pak znaleckého posudku Ing Pintera (viz výše). Žalovaný, pokud tvrdí, že předmětné stromy nejsou na jeho pozemku, tedy neunesl důkazní břemeno, a toto své tvrzení neprokázal. Podstatné je, že soud má pak dle geodetických zpráv Jana Fasta a zejména pak znaleckého posudku Ing Pintera za bezpečně prokázané, že předmětné stromy jsou na pozemku žalovaného. Za dané situace proto soud žalobě plně vyhověl. Žalovaný pak svou povinnost uvedenou ve výroku I. musí splnit ve smyslu ustanovení §261a o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 271,92 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 118,94 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 436,92 Kč za 38 ujetých km v částce 236,92 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 436,92 Kč za 38 ujetých km v částce 236,92 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] částka 245,10 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 38 ujetých km v částce 290,21 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 718,94 Kč ve výši 2 880,98 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku ze dne 26. 4. 2022 dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce 5 000 Kč. Dále soud přiznal žalobci dle §137, odst. 1 o.s.ř. účelně vynaložené náklady důkazů, a to náklady za zpracování geodetické technické zprávy ze dne 2.7.2019 ve výši 3200Kč, náklady za pracování znaleckého posudku ze dne [datum] ve výši 3872Kč a náklady na překlad listiny (výpis z OR) ve výši 600Kč.

39. V souvislosti s ustanovením znalce Ing Pintera byli účastníci usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 22.4.2022, čj. 8 C 44/2021-151 vyzváni ke složení zálohy (každý 5000 Kč). Znalečné znalce věci činilo jen 9469Kč, nespotřebována záloha na znalečné (přeplatek) ve výši 175,25 Kč se proto vrací účastníkům (výrok III. a IV).

Poučení