11 Co 352/2024 - 252

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Prince ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] [Anonymizováno] žalované: [název], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o [částka] Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. června 2024, č.j. 25C 176/2022-230, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku I. mění tak, že se zamítá žaloba co do částky [částka] s 15% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení; rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje ve znění, že se zamítá žaloba co do částky [částka] s 15% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s 15% úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok I.), zamítl žalobu co do zaplacení 2 070 458,70 se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal náhrady újmy ve výši [částka] s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] a v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce [podezřelý výraz]. Žalovaná částka sestává jednak z majetkové újmy ve výši [částka] představující náklady na obhajobu a [částka] jako náklady na znalecký posudek a jednak z nemajetkové újmy [částka] sestávající z částky [částka] za nezákonné [podezřelý výraz] a [částka] z titulu nepřiměřené délky [podezřelý výraz]. Řízení bylo pro zpětvzetí žaloby zastaveno co do částky [částka] v důsledku částečného plnění žalované ze dne [datum].

3. Vyšel ze zjištění, že žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum], že proti žalobci bylo zahájeno [podezřelý výraz] usnesením ze dne [datum], č.j. [číslo] pro [podezřelý výraz] na zdraví dle § 146 odst. 1 tr. zák., obžaloba byla podána [datum] a řízení bylo vedeno u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a usnesením ze dne [datum] byla věc dle § 122 odst. 2 tr. ř. postoupena k projednání přestupku a dne [datum] komise odložila přestupek dle § 7 odst 1 písm. b) zák. č. 151/2016 Sb. Žalovaná stanoviskem ze dne [datum] uznala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, poskytla omluvu a zadostiučinění [částka], ohledně nároku na obhajné vyhověla co do částky [částka] a [částka] za znalecké posudky. Soud prvního stupně shledal, že došlo k poškození dobré pověsti v profesní i soukromé sféře žalobce spolupůsobením i činností pana [jméno FO] či dalšího anonymního pisatele, kteří dehonestovali žalobce na sociálních sítích a u jeho zaměstnavatelů, žalobce trpěl [podezřelý výraz] v roce 2021 a 2022 ([podezřelý výraz]).

4. Po právní stránce posoudil věc dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 13 a § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., dovodil, že odpovědnost státu je dána, došlo k vydání nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání). Ohledně nemajetkové újmy shledal, že došlo k zásahu do osobní sféry žalobce, hrozila mu [podezřelý výraz] 3 roky, [podezřelý výraz] trvalo 2,5 roku, trpěl zásahy do profesního a rodinného života i do sféry zdraví, dovodil zásah do jeho dobré pověsti v místě bydliště i profesní sféře. Odškodnění komparoval s věcí vedenou pod sp. zn. [spisová značka] pro týž [podezřelý výraz] se sazbou 3 let, [podezřelý výraz] trvalo 1 rok a 3 měsíce, bez vazby a zadostiučinění [částka]; ve věci sp. zn. [spisová značka] šlo o [podezřelý výraz] [podezřelý výraz] odst. 1, 2 tr. zák. se sazbou 6 let, [podezřelý výraz] trvalo 3 roky a 10 měsíců, bez vazby, došlo k zásahům do profesního života, osoba byla nucena přestat s provozováním restaurace, došlo k narušení soužití s partnerem, poškození dobrého jména, zadostiučinění bylo poskytnuto [částka]. V bodu 28. odůvodnění, na který odvolací soud v podrobnostech pro stručnost odkazuje, soud prvního stupně rozepsal případy předložené žalobcem ve věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a u Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], které neshledal případné a rozvedl z jakých důvodů. Za přiměřené zadostiučinění považoval s ohledem na srovnatelné případy [částka], když míra zásahu zejména do sféry pracovní byla vyšší, žalobce byl nucen omezit výkon odborných činností v rámci své lékařské praxe. Na poškození dobrého jména se spolupodílel i pan [jméno FO], avšak stát neodpovídá za důsledky jednání soukromých osob. S ohledem na částečné plnění žalované [částka] vyhověl žalobě co do [částka]. Ve vztahu k nemajetkové újmě spočívající v nepřiměřené délce řízení přisvědčil námitce promlčení, když řízení bylo skončeno dne [datum], běh šestiměsíční lhůty uplynul dnem [datum] a žaloba byla podána až dne [datum]. Ohledně nároku na obhajné neshledal důvodnými úkony, které podrobně rozvedl v bodu 31. odůvodnění, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje včetně argumentace, z níž vyplývá, proč za jednotlivé úkony odměna advokátu nenáleží, a ve zbytku konstatoval, že žalobce nedoplnil svá tvrzení ani po poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. ze dne [datum]. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 o. s. ř., žalovaná byla úspěšná co do 58%.

5. Proti výroku II. a III. rozsudku podal odvolání žalobce a navrhl rozsudek změnit a žalobě vyhovět co do částky [částka] s příslušenstvím. Vytýká soudu prvního stupně, že razantně snížil jeho nárok s odůvodněním, že se spolupodílel i pan [jméno FO], opomíjí však, že dehonestující příspěvky pana [jméno FO] jsou jen a pouze přímým důsledkem nezákonného stíhání žalobce, jednotlivé skutkové děje měl soud hodnotit ve vzájemné souvislosti s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]. Domáhá se komparace s případem ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] (kdy bylo přiznáno [částka], lékař byl nucen změnit formu výkonu činnosti a poskytoval péči v nově založené společnosti, musel snášet negativní reakce pacientů i okolí, [podezřelý výraz] trvalo 3 roky); dále s případem vedeným u Krajského soudu v [město] pod sp. zn. [spisová značka] (bylo přiznáno [částka] za [podezřelý výraz], nebyl zjištěn zásah do profesní sféry a [podezřelý výraz] 34 měsíců); u soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka] (odškodnění [částka], zneužití pravomoci úřední osoby a při zadání veřejné zakázky, poškozený působil v politice, byl vyřazen z kandidátky ČSSD, byl vystaven medializaci); [spisová značka] (zadostiučinění [částka], stíhán pro ublížení na zdraví, [podezřelý výraz] trvalo 4 roky, bylo narušeno dobré jméno a pověst, měl psychické potíže); [spisová značka] (zadostiučinění [částka], stíhán pro zneužití pravomoci úřední osoby, [podezřelý výraz] 1 rok a 11 měsíců, byl osobou známou v malém městě, povoláním policista); [spisová značka] (zadostiučinění [částka], [podezřelý výraz] 3 roky a 9 měsíců, soudkyně z malého města, užívala léky na stres, přišla o sociální kontakty). Namítá, že srovnatelné případy soud prvního stupně dostatečně nezohlednil, zcela opomněl rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], při výběru rozhodnutí postupoval tendenčně a zaměřoval se cíleně na nuance. Specifikem projednávané věci je lékařské povolání žalobce a v jím uváděných rozhodnutích je tento aspekt zahrnut. Neztotožňuje se s výrokem o nákladech řízení s odkazem na nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1/04 a I. ÚS 1310/09 má za to, že poměřovat úspěch a neúspěch nelze bez dalšího, ale je třeba jej posuzovat v širších souvislostech.

6. Proti části výroku I. a výroku III. rozsudku podala odvolání žalovaná, navrhla rozsudek změnit tak, že se zamítá nárok co do částky [částka] s příslušenstvím (nemajetková újma). Má za to, že zadostiučinění ve formě omluvy a [částka] je odpovídající a není důvodu je navyšovat s ohledem na srovnatelné případy vedené pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] a s ohledem na konkrétní skutková zjištění v souzené věci.

7. Ve vyjádření k odvolání žalobce žalovaná poukázala na to, že soud prvního stupně podrobně rozepsal, v čem se daný případ liší v podstatných znacích a proč rozhodnutí poukázaná žalobcem nejsou ke komparaci použitelná.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání a v jejich mezích napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že jen odvolání žalované je opodstatněné.

9. V souzené věci soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, na jehož základě zjistil všechny rozhodné skutečnosti, a odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle správných zákonných ustanovení § 7, § 8, § 13, § 31a, § 32 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“).

10. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že v [podezřelý výraz] vedeném u Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] došlo k vydání nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení [podezřelý výraz]), postoupení věci k projednání pro přestupek (stejně jako zproštění obžaloby či zastavení řízení) má podle judikatury stejné důsledky jako zrušení usnesení o zahájení [podezřelý výraz] pro nezákonnost, a nárok na náhradu újmy způsobené zahájením a vedením [podezřelý výraz] se proto posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk, tedy jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [právnická osoba] 6/90, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 35/1991). Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou [podezřelý výraz], které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.

11. K nároku ve výši [částka] (náhrada za nezákonné [podezřelý výraz]). Soud prvního stupně pečlivě posuzoval jednotlivá kritéria, která mohou podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu indikovat rozsah způsobené nemajetkové újmy, tedy a) povaha [podezřelý výraz], b) délka [podezřelý výraz], c) následky způsobené [podezřelý výraz] v osobnostní sféře poškozené osoby, jakož i dopady nezákonného rozhodnutí do osobnostní sféry poškozené osoby, nepříznivost jejich vlivu na její pověst, dosavadní způsob života apod. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně považuje částku přiznanou a vyplacenou dne [datum] ve výši [částka] (a dále omluvu) za adekvátní ve vztahu k uvedeným kritériím a srovnatelným případům. 12. a) K povaze [podezřelý výraz]. Žalobce byl [podezřelý výraz] odst. 1 tr. zák. s [podezřelý výraz] 6 měsíců až 3 roky. Po podání obžaloby byla věc projednána u soudu, který usnesením ze dne [datum] postoupil věc k projednání přestupku dle § 222 odst. 2 tr. ř. Žalobci bylo kladeno za vinu, že dne [datum] v 21,30 hod v obci [adresa] po předchozí slovní rozepři s [jméno FO] týkající se hluku ze sekání trávy jej udeřil do oblasti pravého oka. Před vydáním usnesení, jímž bylo zahájeno [podezřelý výraz], byl žalobce bezúhonnou osobou; nebyl vzat do vazby. 13. b) K délce [podezřelý výraz] řízení. Žalobce byl trestně stíhán po dobu 2,5 roku od [datum], kdy bylo zahájeno [podezřelý výraz] usnesením č.j. [číslo], do [datum], tedy do vydání shora uvedeného usnesení. Odvolací soud považuje ve shodě se soudem prvního stupně délku [podezřelý výraz] za přiměřenou, bylo třeba se vypořádat s množstvím důkazů (výslechy žalobce i [jméno FO], několika svědků; byl zpracován znalecký posudek, proti jehož závěrům se žalobce vymezil jím vypracovaným znaleckým posudkem a dále nechal vypracovat znalecký posudek se specializací jazykové expertizy [tituly před jménem] Musilovou. Věc byla skutkově složitá, právně i procesně byla standardně složitá. Odvolací soud se neztotožnil s tvrzením žalobce, že délka řízení činí 3,5 roku, kterou vymezil obdobím od [datum] (kdy byl slyšen policií v souvislosti s prověřováním) do [datum] (kdy bylo definitivně rozhodnuto o přestupku tak, že věc byla odložena pro zánik odpovědnosti). Ohledně počátku je judikatura jednotná v tom, že v případě [podezřelý výraz] je třeba považovat řízení za zahájené v zásadě okamžikem sdělení obvinění osobě podezřelé ze spáchání [podezřelý výraz] tr. ř.), resp. doručením opisu usnesení o zahájení [podezřelý výraz]. Ohledně konce řízení se odvolací soud plně ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně a za rozhodné datum považuje [datum]. Přestupkové řízení představuje samostatnou fázi řízení, ve které již není možné odčinit následky „zbytečně“ vedeného [podezřelý výraz] (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1099/19, sp. zn. II. ÚS 2767/16 či sp. zn. II. ÚS 1930/17). Jen za období od zahájení [podezřelý výraz] do postoupení věci totiž náleží žalobci náhrada újmy, která mu v příčinné souvislosti s vedením [podezřelý výraz] vznikla. 14. c) Následky způsobené [podezřelý výraz] v osobnostní sféře žalobce. V souzené věci se nepresumuje nemajetková újma, ale je třeba její konkrétní projevy tvrdit a v řízení prokazovat. Odvolací soud nikterak nezpochybňuje subjektivní nepohodu, v níž se žalobce [podezřelý výraz] ocitl. V odvolacím řízení nebyla zpochybněna skutková zjištění soudu prvního stupně, že [podezřelý výraz] mělo dopad na jeho osobní život, nicméně nelze přehlédnout, že v takto těžkém životním období byl podporován rodinou (ve smyslu, že nedošlo k rozpadu jeho manželství a rodina se od něj neodvrátila). Správně soud prvního stupně shledal poškození občanské pověsti i profesní pověsti. Odvolací soud shledal dopady do občanské pověsti, když žalobce bydlí na malé vesnici, kde se každý zná s každým, a nemá tak zaručenu anonymitu velkoměsta. Na druhou stranu byla celému incidentu přítomna i starostka obce, kterou p. [jméno FO] fyzicky napadl, a jako místostarostka i manželka žalobce, které jako svědkyně (společně s p. [název]) vypovídaly v průběhu [podezřelý výraz] (posledně uvedený mj. vypověděl, že již jednou ošetřoval ženu napadenou p. [jméno FO], z čehož lze dovodit jistou problematičnost jeho osoby, která je nepochybně vnímána i sousedy v obci). Žalobce při své účastnické výpovědi uvedl, že jej vyšetřující kriminalista po celou dobu ujišťoval, že pan [jméno FO] lže, ale že na pokyn státní zástupkyně je nutné, aby věc byla projednána před soudem. S ohledem na to, že k uvedenému incidentu, při němž došlo k poraněním, byla přivolána [veřejný orgán], bylo povinností orgánů činných v [podezřelý výraz] a věc vyšetřit, v opačném případě by stát rezignoval na jednu ze základních funkcí. V oblasti profesní soud prvního stupně správně poukázal na to, že žalobce omezil svoji činnost, což potvrdila slyšená svědkyně [tituly před jménem] [jméno], která popsala zásahy do profesní i osobní sféry žalobce, na druhou stranu z její výpovědi též vyplynulo, že žalobci ráda vyšla vstříc a jeho pacienty v ordinaci převzala. Zásah do profesní sféry odvolací soud shledal i v [podezřelý výraz], kde žalobce musel vysvětlit dopis poškozující jeho dobrou pověst, jehož autorem byl [jméno FO], který je v tomto rozsahu sám odpovědný za zásah do profesní sféry žalobce. [podezřelý výraz] vždy představuje zásah do práv stíhané osoby a je nepochybné, že nezákonné [podezřelý výraz] je způsobilé vyvolat i vznik nemajetkové újmy, která žalobci v příčinné souvislosti s [podezřelý výraz] trvajícím 2,5 roku vznikla a stát za ni odpovídá.

15. Odvolací soud zcela sdílí závěr soudu prvního stupně, že jednání [jméno FO] a jeho aktivitu na sociálních sítích a dopis zaměstnavateli žalobce nelze klást žalované k tíži. Je pouze na uvážení žalobce, zda se hodlá domáhat nároků přímo vůči [jméno FO]. Princip presumpce neviny byl narušen [jméno FO] a tím došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi vedením trestního stíhání a skutečností, která újmu zakládá či zvyšuje[Anonymizováno]

16. Odvolací soud se zabýval otázkou, jakého odškodnění by se žalobci mělo za nezákonné [podezřelý výraz] dostat. Aby bylo možno považovat zadostiučinění za přiměřené, mělo by odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích shodují. Soud prvního stupně nepochybil, vyzval-li žalobce dle § 118a o. s. ř. k označení důkazů týkající se komparace, když primárně tato povinnost tíží žalobce, a provedl-li srovnání s rozhodnutími, která jsou mu známa z úřední činnosti (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]). V prvém srovnávaném případě byl poškozený stíhán pro [podezřelý výraz] dle § 146 odst. 1 tr. zák., šlo o povahou stejný [podezřelý výraz], se stejnou výší trestu, jednalo se o bezúhonnou osobu, tudíž lze předpokládat, že by mu byl uložen max. podmíněný trest, poškozený nebyl vazebně stíhán a omezen na svobodě shodně jako žalobce, jen délka řízení byla o polovinu kratší; dopady [podezřelý výraz] byly obdobné; na rozdíl od souzené věci poškozený byl [podezřelý výraz] při výkonu zaměstnání, byl dokonce pravomocně odsouzen a teprve poté byl rozsudek zrušen Nejvyšším soudem; tedy nejistota a obava již nadto pravomocně odsouzeného je nepochybně vyšší; tomuto poškozenému bylo přiznáno [částka]. Druhý případ je méně přiléhavý, jednak se liší typem [podezřelý výraz].), tudíž poškozenému hrozila dvojnásobně vyšší [podezřelý výraz] o 16 měsíců déle, poškozený byl nucen ukončit podnikatelskou činnost, došlo k narušení soužití s rodinou a byla poskytnuta finanční kompenzace [částka]. Na rozdíl od soudu prvního stupně proto odvolací soud považuje za přiměřenou finanční kompenzaci ve výši [částka], které se již žalobci dostalo.

17. Odvolatel brojí proti komparaci jednotlivých rozhodnutí. Na rozdíl od žalobce odvolací soud nepovažuje ve shodě se soudem prvního stupněza přiléhavá jím označená rozhodnutí, v [Anonymizováno] je rozhodující sjednocující prvek povolání lékaře ([spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). V souzené věci však žalobce nebyl [podezřelý výraz] pro [podezřelý výraz] spojenou s výkonem povolání. Nedůvodně vytýká žalobce soudu prvního stupně, že posuzoval drobné nuance, naopak soud prvního stupně pečlivě přihlížel ke všem kritériím vymezeným v bodu 11. odůvodnění tohoto rozsudku. Při jednání dne [datum] soud prvního stupně vysvětlil, z jakých důvodů považuje za nepřiléhavá rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka] ([podezřelý výraz] politika pro zneužití pravomoci úřední osoby při zadání veřejné zakázky), sp. zn. [spisová značka] (trestně stíhaná soudkyně), sp. zn. [spisová značka] šlo na rozdíl od žalobce rovněž o trestnou činnost páchanou v souvislosti s povoláním, nadto poškozenému hrozila [podezřelý výraz] až 5 let a délka [podezřelý výraz] byla téměř dvojnásobná; ani tento srovnávací rozsudek proto není přiléhavý. Domáhá-li se žalobce komparace s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] (o níž Nejvyšší soud rozhodoval usnesením č.j. [spisová značka]), pomíjí, že [podezřelý výraz] bylo vedeno pro obvinění z [podezřelý výraz] podvodu, tedy majetkovou trestnou činnost, jíž se poškozený lékař dopustil na rozdíl od žalobce v souvislosti s výkonem povolání, byl dokonce odsouzen, byl mu uložen trest 2 roky s podmíněným odkladem a následně byl obžaloby zproštěn, [podezřelý výraz] trvalo 3 roky; byla mu vypovězena smlouva o závodní péči, a proto změnil formu podnikání; jeho občanská a profesní čest byla narušena jako v případě žalobce. Žalobcem zvolený rozsudek z uvedených důvodů tak nevykazuje shodné znaky, stejně jako rozhodnutí Městského soudu v Praze vydané ve věci [spisová značka], kdy šlo o zcela jiný [podezřelý výraz]. 1 písm. a) tr. zák.], trestná činnost byla spojena s výkonem povolání, přičemž poškozenému hrozil trest až 3 roky, navíc též zákaz činnosti, tedy v těchto třech podstatných znacích se porovnávaný případ zcela liší od případu žalobce. V případě rozhodnutí vedeného u Krajského soudu v [adresa], rozhodnutí nebylo předloženo, žalobce pouze uvedl, že ho našel v přehledu (tabulce) [podezřelý výraz], ale písemné vyhotovení nemá k dispozici. Z popisu, který žalobce uvedl ve vyjádření ze dne [datum] (č.l. 166), se nepodává, jaká [podezřelý výraz] poškozené hrozila, není uvedeno v jakém odstavci byl [podezřelý výraz] ublížení na zdraví spáchán. Soud prvního stupně předestřel účastníkům při jednání dne [datum], že není schopen provést srovnání s touto věcí. Platí zásada, že soud není vázán důkazními návrhy účastníků potud, že by byl povinen provést všechny nabízené důkazy; je oprávněn posoudit všechny důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z těchto důkazů provede. V poměrech věci uvedené znamená, že považoval-li soud prvního stupně srovnatelnou judikaturu za již dostačující, nikterak nepochybil, neprováděl-li další dokazování a ani odvolací soud nepovažuje žalobcem nabízená rozhodnutí za relevantní, neboť se ve většině případů jedná o nezákonná [podezřelý výraz] vedená pro jiný [podezřelý výraz], který měl být páchán v souvislosti s výkonem povolání, tak tomu v souzené věci v případě žalobce není.

18. K nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení [částka]. Odvolací soud neshledal délku řízení 2,5 roku, kterou soud prvního stupně správně vymezil, za nepřiměřenou s ohledem na skutkovou složitost případu danou nutností výslechů množství osob a znaleckých posudků. Odpovědnost státu tak není dána, neboť chybí jeden z předpokladů, a proto je nadbytečné zabývat se námitkou promlčení a její (ne)důvodností.

19. K majetkové škodě. V rámci předběžného projednání nároku (byť až po podání žaloby) žalovaná vyplatila [částka] a dále částku [částka] na náklady obhajoby. Žalobce ani po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. svá tvrzení nedoplnil (uvedl výslovně, že je doplňovat nebude – č.l. 229). Poněvadž žalobce podal odvolání do celého výroku II., avšak odvolací argumentace se nikterak neupíná k tomuto nároku, odvolací soud shledal rozhodnutí i v této části správné (na správné závěry soudu prvního stupně stačí odkázat), vyjma drobné nepřesnosti, kdy došlo již při vyhlášení rozhodnutí ke zjevné chybě a žaloba byla zamítnuta co do částky [částka], namísto správných [částka], tedy o [částka]. Tuto zjevnou nesprávnost odvolací soud napravil a výrok II. potvrdil jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. ve znění správné částky.

20. V napadené části výroku I., tj. [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení napadené rozhodnutí změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř., když žalovanou již poskytnutou částku [částka] a omluvu považuje za přiměřenou a dostatečnou satisfakci.

21. Odvolací soud se neztotožnil ani s odvolací argumentací žalobce stran rozhodnutí o nákladech řízení. Odkazy na rozhodnutí Ústavního soudu nepovažuje za přiléhavé. Žalobce pomíjí, že se žalobou domáhal celkem [hodnota] nároků, přitom byl plně úspěšný pouze s jediným ve výši [částka] za nezákonné [podezřelý výraz]. Na tento nárok se vztahuje žalobcem citovaná judikatura - přestože žalobci nebyla přiznána celá částka, ale jen [částka], jedná o jeho plný úspěch (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Ohledně nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení byl žalobce zcela neúspěšný. Ohledně nároku na majetkovou škodu byl žalobce úspěšný pouze částečně v rozsahu [částka] (71 518,30 + [částka]). Při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace) je zpravidla třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví dle § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

22. O nákladech řízení před soudem prvního stupně odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. Pro účely rozhodnutí o nákladech řízení před soudem prvního stupně byla meritem věci (pro účely nákladů řízení coby tarifní hodnota) částka [částka] [2 x [částka] za nemajetkovou újmu spočívající ve 2 samostatných nárocích (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) a [částka] (jakožto součet obhajného [částka] a náklady [částka]), z níž úspěch žalobce je třeba vztáhnout k částce [částka]]. Součet částek, v nichž žalobce dosáhl úspěchu, činí [částka] (85 368 + [částka]). Žalobce byl úspěšný co do 42% (135 368 / 325 917) a ve zbytku 58% nebyl úspěšný. Z uvedeného vyplývá, že procesně úspěšnější byla v řízení žalovaná, která má nárok na 16% náhrady nákladů řízení (58% - 42%). Náklady řízení žalované soud prvního stupně vyčíslil ve správné výši a přiznal je dle správných ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), b) a c) vyhl. č. 254/2015 Sb., za 9 úkonů (4x příprava na jednání, 4x účast na jednání a 1x písemné podání), tj. paušální náhrada 9x [částka], ve výši [částka], z toho 16% činí [částka].

23. V odvolacím řízení byl žalobce zcela procesně neúspěšný, žalovaná byla procesně plně úspěšná, a proto jí náleží 100% nákladů řízení dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), b) a c) vyhl. č. 254/2015 Sb., za odvolání, vyjádření k odvolání, přípravu účasti na jednání, účast na jednání odvolacího soudu, tj. 4 paušální náhrady po [částka], celkem [částka]. Tuto částku odvolací soud přičetl k částce [částka] a uložil žalobci zaplatit žalované na nákladech řízení částku [částka] ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení