11 Co 363/2024 - 262

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Prince ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [firma], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o [částka] Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. května 2024, č.j. 31C 135/2020-209, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku za řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet soudu prvního stupně.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal jednak náhrady majetkové újmy v celkové výši [částka] sestávající jednak z nákladů na cestovné do zaměstnání ve výši [částka], jednak z nákladů na právní pomoc v řízení o zadržení řidičského průkazu ve výši [částka], dále požadoval nemajetkovou újmu v celkové výši [částka] sestávající jednak ze zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši [částka] a jednak z částky [částka] představující ponížení žalobce a jeho omezení v sociálním a pracovním životě tím, že nemohl sám řídit automobil. Nároky spojoval s řízením o zadržení řidičského průkazu, které probíhalo před Magistrátem města [adresa] pod sp. zn. [číslo] jako správním orgánem prvního stupně a před Krajským úřadem Ústeckého kraje pod sp. zn. [číslo] jako orgánem odvolacím. Rozhodnutí byla zrušena rozsudkem Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka], ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], pro nezákonnost spočívající v absenci odůvodnění míry naplnění rozumných kritérií pro zadržení řidičského průkazu. Vyšel ze zjištění, že žalobce uplatnil nárok (náklady na dopravu, náklady za právní zastoupení a nemateriální újmu za průtahy ve správním řízení ve výši [částka]) nedatovanou žádostí u [název] dne [datum], která byla postoupena žalované [datum], stanoviskem ze dne [datum] žalovaná konstatovala, že nejsou splněny podmínky pro přiznání odškodnění.

3. Po právní stránce posoudil věc dle § 32 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. a dovodil, že nárok je promlčen. Žalobce se o škodě dozvěděl dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení policie o odložení věci jeho [podezřelý výraz], čímž byly odklizeny účinky rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu a žalobci byl řidičský průkaz vrácen. K tomuto datu žalobce znal výši nákladů, které vynaložil na cestovné, a věděl, že se na základě rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu podrobil omezujícímu opatření, [podezřelý výraz] se nedopustil a dne [datum] mohl uplatnit nárok u soudu, avšak učinil tak až dne [datum]. U nároků na náhradu majetkové újmy činí promlčecí doba 3 roky a uplynula dne [datum] (s připočtením 6 měsíců doby stavení z důvodu předběžného uplatnění nároku u žalované). Ohledně cestovného žalobce neprokázal výši škody ani příčinnou souvislost. Neprokázal, kolik cest konal tam a zpět, ani jaké náklady za tyto cesty vynaložil a jak bylo hrazeno. Svědkyně [jméno FO] sice uvedla, že někdy platil benzín on, jindy jí dával peníze, avšak neuvedla ani rámcové částky, jindy jela i další osoba event. svědkyně, která pracovala v Lipsku. Z výslechu svědkyně [jméno FO] a matky žalobce nebylo prokázáno, že by jim hradil za to, že ho vozily do zaměstnání, a vynakládal tak pouze náklady na benzín, které by musel vynakládat i kdyby jezdil vlastním vozidlem. Řidičský průkaz mu byl zadržen dne [datum] a zaměstnání skončilo [datum], tedy 22 týdnů, neprokázal ani, kolik směn v měsíci odpracoval, když neměl pravidelné denní směny. I kdyby odpracoval 4 dny v pracovním týdnu, cena benzínu neodpovídá požadované částce. Ohledně nákladů na právní zastoupení je nárok promlčen, když počátek promlčecí doby je [datum] a ta marně uplynula [datum]. Ohledně zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka], která měla spočívat v jeho poníženém postavení, kdy nemohl konat cesty do zaměstnání, realizovat společenská setkání, musel omezit sportovní aktivity, shledal nárok promlčeným, když o vzniku újmy se dozvěděl dne [datum] a šestiměsíční promlčecí doba uplynula [datum]. Nadto zdůraznil, že dojížděl-li žalobce do zaměstnání za pomoci rodinných příslušníků, nemohl být tímto jednáním ponížen tak, aby bylo vůbec na místě přiznat nemajetkovou újmu v penězích, když existují i další prostředky, např. konstatování nepřiměřenosti délky řízení, čehož žalobce nevyužil. Připomněl, že zpočátku se nároku domáhal z nesprávného úředního postupu, ale ten měl spočívat v nesprávném úředním rozhodnutí, a nakonec specifikoval, že částku požaduje z titulu nepřiměřené délky řízení. Ohledně nároku [částka], který žalobce spojuje s nepřiměřenou délkou řízení, dovodil, že dobu řízení nelze považovat za nepřiměřenou, k zahájení došlo v červenci 2016 a účinky byly odstraněny k [datum] a pouze v této době mělo řízení pro žalobce význam, neboť po odložení [podezřelý výraz] bylo zřejmé, že dojde k zastavení řízení. Dobu 7 měsíců nepovažuje za nepřiměřenou. Nárok je promlčen a žalobce ani přes výzvu soudu tvrzení nedoplnil. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Namítá, že posouzení počátku promlčecí doby vychází z nesprávného právního posouzení; na věc nemá vliv, zda policie [podezřelý výraz] žalobce zastavila či nikoli, ale to, že rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu bylo zrušeno. Na svých právech byl omezen od [datum] do [datum] (7 měsíců); řidičský průkaz mu byl zadržen dne [datum] dle § 118b odst. 1 a § 118a odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb. pro podezření ze spáchání nehody, při níž došlo k [podezřelý výraz] na zdraví řidiče motocyklu [jméno FO] [jméno FO]. Pro podezření z [podezřelý výraz] odst. 1 tr. zák. byl udělen souhlas státního zástupce; dne [datum] zahájil správní orgán řízení o zadržení řidičského průkazu, odvolání žalobce bylo zamítnuto a bylo potvrzeno rozhodnutí [název] [adresa] ze dne [datum]. Rozhodnutí žalobce napadl správní žalobou a rozhodnutí byla jako nezákonná zrušena rozsudkem Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka]. Nezákonně vedené řízení trvalo 4 roky, a proto je náhrada odpovídající. I doba soudního řízení o správní žalobě se do délky správního řízení započítává (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Namítá, že nikdy nebyl vyzván k doplnění tvrzení a důkazů, aby mohlo dojít k zamítnutí žaloby, nárok prokázal, v době zadržení řidičského průkazu do [datum] byl zaměstnán v [země], nebyl schopen osobně dojíždět do zaměstnání, kam ho vozily [jméno FO] (za cesty uhradil [částka]) a matka [jméno FO] (uhradil [částka]), což vyplývá z jejich čestných prohlášení; jedná se o úhradu za marné cesty, kdy musely vykonat 4 cesty namísto 2, celkem tedy o 105,2 km více a 94 min stráveného času na cestách. Zachoval se nejúspornějším způsobem, neboť mohl cestovat za npoužití taxi. Náklady za právní služby spočívají v přípravě a převzetí zastoupení [datum], vyjádření [datum], odvolání [datum] (požaduje zvýšenou sazbu 2x) a podnětu k vydání řidičského průkazu, celkem [hodnota] úkonů po [částka], 5 náhrad hotových výdajů a DPH. Zdůraznil, že náhrada škody je požadována v minimálním rozsahu než dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., jednalo se o duplikované cesty; nelze ho nutit, aby cestoval vlakem, když cesta dostupným vlakovým spojem trvá 2h 7min.

5. Ve vyjádření k odvolání žalobce žalovaná navrhla napadený rozsudek potvrdit. Nárok je promlčen a jeho výši žalobce neprokázal. Okamžikem vrácení řidičského průkazu vznikl žalobci nárok na náhradu škody. Žalobce sice prokázal, že pracoval v [země], avšak netvrdil ani neprokázal, kolik cest na pracovní směny musel vykonat, nelze předpokládat, že jako číšník pracoval denně. Žalovaná provedla výpočet, z něhož vyplynulo, že při ceně benzínu [částka]/l by celkové náklady činily [částka] (9 240 km x 6l/100 km x [částka], tedy částku podstatně nižší než [částka]; čestná prohlášení svědkyň jsou nepravdivá. Nárok ve výši [částka] je promlčen, hradí se jen náklady řízení vynaložené účelně na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, žalobci by náležely jen náklady na právní pomoc za sepis odvolání proti rozhodnutí [název] [adresa] ze dne [datum], neboť náklady na pomoc v řízení o žalobě proti odvolacímu rozhodnutí byly nahrazeny v rámci řízení správního. Promlčecí doba počala běžet dne [datum] a uplatnil-li nárok předběžně dne [datum] a žalobu až dne [datum], stalo se tak až po uplynutí tříleté promlčecí doby. Ohledně zadostiučinění uplynula šestiměsíční promlčecí doba [datum], žalobce nárok uplatnil až dne [datum], nadto tvrzenou újmu nikterak neprokázal a je otázkou, zda ji vůbec v tvrzeném rozsahu utrpěl. Od okamžiku vrácení řidičského průkazu dne [datum] řízení nemělo význam. Délku řízení 7 měsíců nelze považovat za nepřiměřenou.

6. V reakci na vyjádření žalobce namítl, že žalovaná zaměňuje [podezřelý výraz] s řízením o zadržení řidičského průkazu, kdy jde o to, že existuje nezákonné rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o zadržení řidičského průkazu, nezákonnost rozhodnutí byla konstatována správním soudem.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

8. V souzené věci soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, na jehož základě zjistil všechny rozhodné skutečnosti a odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle správných zákonných ustanovení § 32 ve spojení s § 7, 8 a dále § 13 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“). Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že došlo k promlčení tří nároků ze čtyř a ohledně nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení nebyly splněny podmínky pro odškodnění.

9. Odvolací soud vychází z následujících zjištění. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě a žalobci byl zadržen řidičský průkaz. Dne [datum] bylo zahájeno správní řízení, dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí, které bylo potvrzeno dne [datum]. Dne [datum] žalobce podal správní žalobu, o níž bylo rozhodnuto Krajským soudem v [adresa] rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Ještě předtím však [veřejný orgán] [podezřelý výraz] usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], a v důsledku toho byl žalobci řidičský průkaz navrácen (dle soudu prvního stupně dne [datum], dle tvrzení žalobce dokonce již dne [datum]).

10. Z rozhodnutí Magistrátu města [adresa] ze dne [datum] (č.l. 43) vyplývá, že žalobci byl zadržen řidičský průkaz dle § 118b odst. 1 a § 118a odst. 1 písm a) zák. č. 361/2000 Sb. pro podezření z [podezřelý výraz] odst. 1 tr. zák. do doby pravomocného rozhodnutí o [podezřelý výraz]. Usnesením [veřejný orgán] č.j. [číslo], ze dne [datum], byla dle § 159a ods. 1 tr.ř. odložena [podezřelý výraz] podezření ze spáchání [podezřelý výraz] odst. 1 tr. zák, neboť o něj nejde a věc není na místě vyřídit jinak, usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Tímto usnesením tak bylo „rozhodnuto o [podezřelý výraz]“.

11. V nálezu sp. zn. III. ÚS 2201/10 Ústavní soud konstatoval odpovědnost státu za škodu vzniknou rozhodnutím o zadržení řidičského průkazu, kterou nelze vyloučit jen proto, že k výslovnému formálnímu zrušení, resp. „faktickému odstranění“ nedošlo, jestliže o něm lze uvažovat již tím, že dříve zadržený řidičský průkaz je vrácen coby přímý důsledek určitého výsledku jiného řízení, např. [podezřelý výraz] (tj. zproštění obžaloby, zastavení řízení), v souzené věci též odložení věci, protože nejde o podezření z [podezřelý výraz]. Ostatně uvedené lze analogicky připodobnit k situaci, kdy došlo k vydání nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení [podezřelý výraz]), nevyžaduje se speciální řízení, jímž by bylo odklizeno usnesení o zahájení [podezřelý výraz], když zproštění obžaloby stejně jako zastavení řízení má podle judikatury stejné důsledky jako zrušení usnesení o zahájení [podezřelý výraz] pro nezákonnost, a nárok na náhradu újmy způsobené zahájením a vedením [podezřelý výraz] se proto posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk, tedy jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [právnická osoba] 6/90, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 35/1991).

12. Odvolací soud se ztotožňuje s argumentací žalované (přednesenou při odvolacím jednání), která správně namítá, že kdyby nebyla rozhodnutí [název] [adresa] ze dne [datum] ve spojení s potvrzujícím rozhodnutím [kraj] ze dne [datum] zrušena krajským soudem pro absenci odůvodnění, pak by i nadále zůstala v platnosti, avšak na nárok žalobce by to nemělo vliv. Již z toho logicky vyplývá, že není nutno trvat na formálním zrušení těchto rozhodnutí, neboť k odklizení rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu došlo již usnesením [veřejný orgán], které nabylo právní moci dne [datum] (a ostatně pouze do vydání tohoto rozhodnutí byl řidičský průkaz žalobci rozhodnutím [název] [adresa] zadržen, jak výslovně vyplývá z namítaných rozhodnutí). Od tohoto okamžiku tak počíná běžet promlčecí doba ohledně 3 nároků, tj. 2 nároků na majetkovou újmu (ve výši [částka] a [částka]), jakož i nároku na nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Soud prvního stupně nepochybil ani v právním posouzení, když správně konstatoval, že v případě majetkové újmy (škody) je promlčecí doba 3 roky dle § 32 odst. 1 věty druhé OdpŠk a běží ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí, tím se má na mysli den, kdy takové rozhodnutí nabylo právní moci (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka]). Protože oním „zrušovacím“ rozhodnutím, v jehož důsledku došlo k odklizení rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu, je již rozhodnutí Policie ČR ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], správně soud prvního stupně určil datum actio nata ke dni [datum]. Nesprávně pouze posunul začátek a konec k druhému dni v příslušných měsících, což však nemá zásadní dopad na výsledek tohoto řízení. Ostatně žalobce již v té době nepochybně věděl, že za škodu odpovídá stát a kolik činí náklady na právní zastoupení dle § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za úkon a k němu náležející náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 cit. vyhl., jakož i DPH, když z obsahu spisu vyplývá, že žalobce byl zastoupen advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] který podal vyjádření ve věci datované [datum] a odvolání proti rozhodnutí ze dne [datum] datované dne [datum] (podnět k vydání řidičského průkazu není úkonem právní služby, za který by právnímu zástupci žalobce náležela odměna). Stejně tak žalobce věděl, měl a mohl disponovat relevantními důkazy (např. v podobě výpisů z účtu při platbě kartou na benzinové pumpě či pokladních dokladů), kterými by prokázal jaké částky vynaložil za benzín při cestách do zaměstnání v době od [datum] do [datum], kdy mu skončil pracovní poměr u zaměstnavatele v [název], [země]. Uvedené skutečnosti však odvolací soud uvádí pouze pro úplnost. Právně významné, je pouze to, že je-li začátek promlčecí doby datován ke dni [datum], pak tříletá doba uplynula dnem [datum] a k tomu datu se nároky žalobce na majetkovou újmu v podobě 2 samostatných nároků (náklady na cestovné v tvrzené výši [částka] a náklady na právní zastoupení v tvrzené výši [částka]) promlčely. Uplatnil-li žalobce předběžně tyto nároky u státu až dne [datum] a žalobou až dne [datum], je námitka promlčení vznesená žalovanou zcela důvodná.

13. Stejný závěr o nedůvodnosti žaloby pro promlčení lze přijmout i v případě tvrzeného nároku na nemajetkovou újmu spočívající v poníženém postavení žalobce, který v důsledku zadržení řidičského průkazu po dobu 7 měsíců nemohl sám aktivně řídit (do práce i za jinými sociálními a sportovními aktivitami) ve výši [částka]. V tomto případě soud určil správně počátek promlčecí doby taktéž ke dni [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí [veřejný orgán]. Nepochybil ani v právním posouzení dle § 32 odst. 3 OdpŠK, který představuje komplexní úpravu běhu promlčecí lhůty pro nároky na náhradu nemajetkové újmy v režimu odpovědnosti státu a které kombinuje dvě promlčecí lhůty a to šestiměsíční subjektivní a desetiletou objektivní, přitom platí obecná zásada, že uplynutím jedné zaniká druhá. Protože předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy bylo odklizení rozhodnutí (resp. popření následků rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu), počala promlčecí doba běžet v souzené věci dnem, kdy takové rozhodnutí [veřejný orgán] nabylo právní moci, tj. [datum], v tu dobu ostatně žalobce věděl o zásahu do svých práv, jenž vnímal úkorně, neboť tvrzená nemajetková újma mu vznikala již od doby zadržení řidičského průkazu do jeho vrácení. Šestiměsíční subjektivní promlčecí doba tak marně uplynula dnem [datum] a uplatnil-li žalobce předběžně nárok u žalované, resp. [veřejný orgán] až dne [datum] a žalobu až dne [datum], je námitka promlčení vznesená žalovanou zcela důvodná.

14. V případě nároku na nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení ve výši [částka] odvolací soud přisvědčil žalobci v závěru, že pro účely odškodnění je třeba považovat za rozhodné období okamžik od zadržení řidičského průkazu, tj. od [datum] do [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] č.j. [spisová značka], jímž byla pro nezákonnost zrušena rozhodnutí [název] [adresa] a [kraj] ze dne [datum]. Konec rozhodné doby je typicky ohraničen právní mocí posledního rozhodnutí, které je v řízení vydáno. V poměrech souzené věci oním rozhodnutím je prvoinstanční rozhodnutí krajského soudu na úrovni správního soudnictví (kasační ani ústavní stížnost podány nebyly). Dle § 32 odst. 3 OdpŠk tak promlčecí doba začala plynout dnem [datum], uplatněním žádosti v rámci předběžného uplatnění nároku dle § 14 odst. 1, resp. 2 OdpŠk dne [datum] došlo k jejímu stavení až do [datum], a podal-li žalobce žalobu dne [datum], pak šestiměsíční promlčecí doba neuplynula a nárok zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení byl uplatněn včas. Odvolací soud se proto zabýval shodně jako soud prvního stupně jeho důvodností s přihlédnutím ke kritériím dle § 31a OdpŠk. Celková délka řízení činila takřka 3,5 roku [§ 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk], řízení před správními orgány i ve správním soudnictví vykazovalo standardní složitost skutkovou, procesní i právní [§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk], žalobce k průtahům v řízení nikterak nepřispěl [§31a odst. 3 písm. c) OdpŠk], dále vzal odvolací soud v úvahu postup orgánů veřejné moci během řízení [§ 31a odst. 1 písm. d) OdpŠk] a shledal, že řízení před správním orgánem probíhalo rychle a plynule, před správním soudem shledal průtah, když žaloba byla podána dne [datum] a bylo o ní rozhodnuto až dne [datum]. Konečně odvolací hodnotil význam řízení dle § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk a ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že okamžikem navrácení zadrženého řidičského průkazu již řízení nemělo pro žalobce žádný význam, neboť účelu pro který správní žalobu podal, již bylo dosaženo. Časové období, kdy mělo řízení pro žalobce význam, neboť v důsledku nezákonně zadrženého řidičského průkazu nemohl sám řídit, tak trvalo od [datum] do [datum] (resp. jak sám tvrdí do [datum]). Tuto délku je nutno považovat za přiměřenou s přihlédnutím k tomu, že bylo třeba prošetřit možnou trestnou činnost i za pomoci znaleckého posudku. S přihlédnutím ke všem shora uvedeným kritériím odvolací soud shledal, že k naplnění předpokladu odpovědnosti státu za škodu ohledně tohoto nároku nedošlo, neboť délka řízení odpovídala s ohledem na nulový význam řízení v období od [datum] do [datum], a byla tak přiměřená.

15. K odvolací námitce, že žalobce nebyl vyzván k doplnění tvrzení a důkazů, odvolací soud konstatuje, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce, resp. jeho právní zástupce, se z 6 nařízených ústních jednání účastnil pouze 2, a to dne [datum] a dne [datum], kdy byly slyšeny svědkyně; z ostatních jednání se vždy omluvil, a proto se svojí neúčastí na jednání zbavil možnosti poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., které lze poskytnout výlučně při jednání, což ostatně vyplývá již ze zákonné definice. Pouze pro úplnost odvolací soud konstatuje, že ze spisu se podává, že žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení usnesením č.j. [spisová značka], usnesení obsahuje odkaz na zákonné ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Tento odkaz však správný není, zjednodušeně řečeno písemně lze účastníka vyzvat k doplnění tvrzení, nikoli však ve smyslu § 118a o. s. ř. s možným následkem zamítnutí žaloby či rozhodnutí v neprospěch účastníka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [hodnota] v časopise Soudní judikatura, roč. 2003, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. [hodnota] v časopise Soudní judikatura, roč. 2005).

16. S ohledem na promlčení obou nároků na majetkovou újmu odvolací soud nemá důvod vyjadřovat se k odvolací argumentaci ohledně účelnosti nákladů na právní zastoupení ani ohledně toho, zda měl žalobce cestovat vlakem či nikoli a ani k věrohodnosti provedených důkazů (čestných prohlášení a výslechů svědkyň) o uskutečněných cestách a jejich počtu.

17. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř. včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), b) a c) vyhl. č. 254/2015 Sb., když procesně úspěšné žalované vznikly náklady řízení za vyjádření k odvolání, přípravu účasti na jednání, účast na jednání odvolacího soudu, tj. 3 paušální náhrady po [částka], celkem [částka], které odvolací soud uložil žalobci zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. O výroku III. odvolací soud rozhodl dle § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. a § 8a Sazebníku soudních poplatků, když předmětem řízení byly 4 samostatné nároky, za něž měl být vybrán soudní poplatek po [částka], tj. v celkové výši [částka], a byl vybrán pouze ve výši [částka] (č.l. 10). Odvolací soud tak uložil žalobci zaplatit za žalobu dalších [částka] na účet soudu prvního stupně. Odvolací soud dále připomíná, že z obsahu spisu se podává, že žalobce zaplatil za odvolací řízení soudní poplatek ve výši [částka] (č.l. 235), ačkoli odvolací řízení poplatkové povinnosti nepodléhá. Z těchto důvodů bude na soudu prvního stupně, aby soudní poplatek za odvolání ve výši [částka] žalobci vrátil.

Poučení