11 Co 401/2024 - 135

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Prince ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený dne [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená dne [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupení advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [název], [IČO] sídlem [adresa] 2 za niž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o [částka] Kč s příslušenstvím a [částka] Kč s příslušenstvím o odvolání žalobců i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. června 2024, č.j. 37C 27/2024-104, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že žaloba žalobce a) se co do částky [částka] s 14,75% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení zamítá, ve výroku III. se mění tak, že žaloba žalobkyně b) se co do částky [částka] s 14,75% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení zamítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. a IV. co do částek [částka] s 14,75% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení potvrzuje.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů rovným dílem ve výši [částka], tedy každý [částka], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce a) domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni b) částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok III.), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně b) domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok IV.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok V.).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobci domáhali zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

3. Vyšel ze zjištění, že dne [datum] byla podána žaloba o určení, že [jméno] byl ke dni smrti vlastníkem nemovitosti; žalobce a) vystupoval jako žalovaný, žaloba mu byla doručena dne [datum]; žaloba byla též podána proti [jméno FO], které byla doručena dne [datum], a která zemřela v průběhu řízení a na její místo nastoupila její právní nástupkyně [Jméno žalobce B] (usnesení o pokračování v řízení nabylo právní moci dne [datum]). Podrobně shrnul průběh řízení, na konkrétní skutková zjištění odvolací soud pro stručnost odkazuje, zejména zjistil, že ve věci bylo rozhodnuto dne [datum] a žaloba byla zamítnuta, rozsudek byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu č.j. [spisová značka], soudy rozhodovaly o znalečném, k dovolání byl spis předložen Nejvyššímu soudu dne [datum] a dne [datum] byly rozsudky zrušeny rozhodnutím č.j. [spisová značka] se závěrem, že byla pominuta okolnost trestněprávního jednání osob vůči žalobkyni, v průběhu řízení do řízení přistoupilo dalších 8 účastníků, řízení bylo přerušeno, na jednání dne [datum] byl vyhlášen zamítavý rozsudek, k odvolání byl vyhlášen dne [datum] rozsudek odvolacího soudu a rozsudkem ze dne [datum] byly rozsudky sp. zn. [spisová značka] a rozsudek soudu prvního stupně zrušeny. Z aplikace infosoud zjistil, že řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] nebylo zatíženo průtahy, bylo zahájeno [datum], komisař rozhodl [datum]. Dále vyšel ze zjištění, že žalobci uplatnili nárok u žalované dne [datum], stanoviskem z [datum] žalovaná přiznala žalobci a) částku [částka], žalobkyni b) částku [částka], vyplaceno bylo k [datum].

4. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil věc podle § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., dospěl k závěru, že řízení trvalo od 6. 10. a [datum] (doručením žaloby) a dosud nebylo pravomocně skončeno. Žalobci se domáhali náhrady újmy pouze za období do [datum] (cca 8 let a 8 měsíců), nepřehlédl že žalobkyně vstoupila do řízení v jeho průběhu a je namístě odškodnit ji za celkovou délku řízení ([spisová značka]). Řízení probíhalo na 3 stupních soudní soustavy. Věc byla procesně složitá, neboť soud nechal vypracovat znalecký posudek, vyzýval účastníky k odstranění vady žaloby, rozhodoval o žádosti o přerušení řízení, změně účastníků, opakovaně odročoval jednání na žádost, řízení bylo přerušeno pro probíhající dědické řízení. Byl proveden výslech původní žalobkyně prostřednictvím videokonference za spolupráce se slovenským soudem. Skutková složitost spočívala v provádění desítek listinných důkazů, výslechu mnoha svědků, a celkově tak věc byla složitější. Žalobci se na řízení nijak nepodíleli. Význam řízení je standardní, u žalobce a) shledal vyšší význam z důvodu jeho věku, kdy po většinu trvání původního řízení byl osobou vyššího věku. Stran individuálního významu neshledal vyšší význam. K postupu soudu konstatoval, že původní řízení bylo poznamenáno průtahy (první období nečinnosti od [datum] do [datum], druhé období od [datum] do [datum]) a krom toho vzal v potaz i nekoncentrovaný postup v původním řízení, nepřehlédl, že dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů částečně pro nepřezkoumatelnost a pro nerespektování ustálené judikatury. S ohledem na uvedené dospěl k závěru, že došlo k porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě, avšak na rozdíl od žalované má za to, že žalobci vznikla újma ve výši [částka] a žalobkyni ve výši [částka] a rozhodoval o odškodnění pouze za období do [datum] dle návrhu. Základní částku stanovil ve výši [částka] ročně (původní řízení nepovažoval za extrémně dlouhé, nebylo namístě volit nižší základní částku, když na celkové délce řízení se svým nekoncentrovaným postupem podílely soudy), nenavyšoval ji ve vztahu k inflaci a vypočetl ji na [částka], kterou ponížil o 30% z důvodu počtu instancí a složitosti skutkové i právní (v rozsahu 20%), navýšil ji o 10% z důvodu postupu soudů (opakované průtahy, nekoncentrovaný postup), nevolil vyšší procentní ohodnocení na tomto kritériu, neboť žalobci jsou odškodňováni za celou dobu trvání původního řízení a nikoli jen za období nečinnosti. Pouze v případě žalobce a) navýšil o 5% z důvodu vyššího významu řízení pro věk a ponížil ji o 10% z důvodu sdílené újmy. Celkem tak v případě žalobce a) ponížil základní částku o 25% na [částka] a v případě žalobkyně b) jejím ponížením o 30% na částku [částka]. Protože žalovaná plnila žalobci [částka], přiznal [částka] a v případě žalobkyně b) žalovaná dobrovolně plnila [částka], přiznal částku [částka], ve zbytku žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř.

5. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná, navrhla rozsudek změnit a žalobu zamítnout. Vytýká soudu prvního stupně, že duplicitně aplikoval důvody pro navýšení nároku, když jednak pro nekoncentrovaný postup soudů vyšel při stanovení základní částky z navýšené sazby [částka], jednak celkovou vypočtenou základní částku navýšil o 10% opět z důvodu nekoncentrovaného postupu soudů.

6. Proti výroku II., IV. rozsudku co do výše [částka] pro každého z nich podali odvolání žalobci, navrhli rozsudek změnit a žalobě vyhovět. Vytýkají soudu prvního stupně, že zaměnil vydání 4 nezákonných rozhodnutí zrušených dovolacím soudem za běžnou trojinstančnost řízení. Vydání nezákonných rozhodnutí by mělo jít k tíži žalované, namísto toho je jí přičítána k dobru; základní částka měla být zvýšena a nikoli snížena. Vytýká soudu prvního stupně, že význam řízení posoudil jako běžný. V původním řízení byla předmětem určovací žaloba k vlastnictví bytu, v němž žalobce a jeho zesnulá manželka uspokojovali bytovou potřebu, a proto řízení mělo zvýšený význam. Domáhají se zvýšení nároku z důvodu ekonomické situace, která se od roku 2011 zásadně změnila a Stanovisko má pouze doporučující povahu, vypočetli konkrétní navýšení, které činí [částka] (byť v žalobě argumentovali základní částkou [částka]).

7. K odvolání žalované žalobci mají za to, že žalovaná odůvodnění soudu prvního stupně nesprávně interpretuje, z rozsudku se nepodává, že by soud zvýšil základní částku z [částka] na [částka]. Ke zvýšení došlo pouze jednou o 10 % (bod 34). Mají za to, že základní částka má být vyšší než [částka] a mělo by se nově zohlednit, že řízení trvá déle než 10 let.

8. Žalovaná ve vyjádření k odvolání ze dne [datum] nesouhlasila s úvahou o počtu stupňů soudních instancí, když podání opravných prostředků ovlivňuje délku řízení, což nelze přičítat k tíži žalobců, na druhou stranu na tyto návrhy musí soudy reagovat. Ke zvýšení částky, byť žalobci výslovně neuvedli navýšení o inflaci, odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 21/24 či Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka].

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání a v jejich mezích napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není opodstatněné, odvolání žalované je důvodné.

10. Soud prvního stupně správně zjistil rozhodné skutečnosti v dostatečném rozsahu a dospěl ke správným skutkovým zjištěním týkajícím se nároku na zadostiučinění, která strany nikterak nezpochybnily, nepochybil ani v právním posouzení věci podle § 13 odst. 1 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“), i přesto odvolací soud sdílí jeho odůvodnění jen zčásti. Správně soud prvního stupně uzavřel, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce soudního řízení, v jehož důsledku vznikla žalobcům nemajetková újma, jejíž vznik se presumuje. Správně dovodil, že tuto nemajetkovou újmu je třeba odškodnit v penězích. S ohledem na reakci právního zástupce žalobců, že se žalobci domáhají odškodnění jen za období do [datum], když naříkané řízení není dosud pravomocně skončeno a své nároky budou uplatňovat u žalované i pro další část (ústní jednání dne [datum]), soud prvního stupně učinil správný závěr, že celková rozhodná doba řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] činila 8 let a 8 měsíců - od [datum] a od [datum] doručením žaloby do [datum]. Správně zjistil, že v důsledku úmrtí právní předchůdkyně žalobkyně b) v průběhu naříkaného řízení bylo řízení přerušeno, bylo rozhodováno o právním nástupnictví a správně zjistil, že dědické řízení bylo krátké a plynulé. Nepochybil ani v závěru, že žalobkyni je nutno odškodnit i za délku řízení, jíž se účastnila její právní předchůdkyně.

11. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem ohledně výše základní částky [částka], za správnou považuje částku [částka], když žalobci učinili předmětem tohoto řízení jen část období trvání naříkaného řízení v délce 8 let a 8 měsíců, vycházeje ze Stanoviska Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010. Nejvyšší soud vymezil orientačně rozmezí [částka], ve kterém by se měla pohybovat základní částka za rok řízení, z níž bude při výpočtu výše zadostiučinění vycházeno; na částku [částka] je pohlíženo jako na částku základní, zatímco částka vyšší, blížící se [částka], by měla být odůvodněna extrémní délkou řízení, či jinými závažnými okolnostmi. Nelze přisvědčit námitce žalobců, že řízení již trvá více než 10 let a i proto by měla být přiznána částka vyšší, když to byli právě žalobci, kteří v žalobě svůj nárok sice původně vymezili dobou 9 let a 5 měsíců a 17 dnů ke dni podání žaloby (a o trvajícím řízení rozhodovala i žalovaná), avšak následně k výslovnému dotazu soudu prvního stupně se dožadovali odškodnění pouze do [datum], s tím, že si zbytek dožalují. Za této situace, kdy je předmětem řízení odškodnění za takto vymezené období a kdy odvolací soud neshledal, že by zde byly dány takové okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení vyšší základní částky, je třeba vycházet ze základní částky [částka]. V souzené věci soudní řízení, ač nepřiměřenou dobu trvající, neboť přesáhlo délku, kterou by bylo možno vzhledem ke složitosti věci a okolnostem případu očekávat, nebylo po žalobci vymezenou dobu nikterak extrémně dlouhé.

12. K možnosti překonání závěrů přijatých ve Stanovisku, a to s ohledem na ekonomický růst, se Nejvyšší soud vyjádřil v usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Kromě toho z části VI. Stanoviska vyplývá, že základní částka [částka] až [částka] za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva. V usnesení ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 21/24 Ústavní soud konstatoval, že skutečnost, že Nejvyšší soud nepřistoupil ke změně své ustálené judikatury v otázce základní částky zadostiučinění, a to v návaznosti např. na inflaci nebo proměny hospodářských poměrů, nemá za následek protiústavnost, a sám Ústavní soud neshledal, že by s ohledem na hospodářské poměry samotné nezvýšení základní částky zadostiučinění vycházející ze Stanoviska porušovalo právo stěžovatele v kontextu důsledného posouzení ostatních faktorů majících vliv na výslednou výši zadostiučinění. Odvolací soud proto neshledal námitku žalobců důvodnou.

13. Z uvedeného vyplývá, že za takto časově omezenou dílčí část období do [datum], tedy 8 let a 8 měsíců, při částce [částka] ročně (za prvé 2 roky ve výši poloviny) žalobcům náleží základní částka [částka] /(7x15 000 = 105 000) + (8x 1250 = 10 000)/.

14. Pokud jde o jednotlivé modifikace, odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že věc je skutkově, právně i procesně složitá (§ 31a odst. 3 písm. b) zák. č. 82/1998 Sb.). Předmětem řízení bylo určení, že zůstavitel [tituly před jménem] [jméno FO], byl ke dni úmrtí vlastníkem bytu, s žalobním tvrzením, že nejprve ustavil žalobkyni svou dědičkou, následně jí měl byt darovat, avšak podle znaleckých posudků byl stižen [podezřelý výraz]; v řízení soudy zjišťovaly, zda a od kdy žalobkyně věděla o zbavení způsobilosti k právním úkonům zůstavitele, když mj. odčerpala finanční prostředky a složila je do advokátní úschovy a v okamžiku, kdy se dozvěděla o úmrtí zůstavitele byt převedla na syna, ten se jej pokusil převést na další osoby; byly vydány rozsudky v [podezřelý výraz], v níž byly shledány třetí osoby vinnými ze spáchání pokračujícího [podezřelý výraz] a vydírání (právní zástupkyně žalobkyně byla shledána vinnou, že po předchozí domluvě přinutí žalobkyni k převodu majetku, který získala údajným darem na odsouzenou další třetí osobu, jež se vydávala za nevlastní dceru zůstavitele, ta pak žalobkyni vyhrožovala způsobením těžké újmy). V dědickém řízení bylo určeno ze závěti osm dědiců; sporné bylo i vlastnictví pozemků pod budovou a žalobkyně se domáhala změny žaloby. Správná jsou zjištění soudu prvního stupně ohledně skutkové složitosti, kdy bylo provedeno mnoho listinných důkazů, výslechy mnoha svědků, znalecký posudek; jakož i ohledně procesní složitosti, když žalobkyně bydlící na Slovensku musela být slyšena s ohledem na [podezřelý výraz] prostřednictvím videokonference, s ohledem na úmrtí paní [jméno FO] bylo rozhodováno o právním nástupnictví za tím účelem bylo řízení přerušeno (dědické řízení trvalo přiměřenou dobu). Správně soud prvního stupně dovodil, že řízení v žalobci vymezeném období probíhalo meritorně na 3 stupních soudní soustavy a byla vydána 2 rozhodnutí prvostupňová, 2 odvolacího soudu a 1x rozhodoval Nejvyšší soud, který dne [datum] rozsudky zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení s tím, že je nutno zohlednit věcnou legitimaci (k otázce platnosti darování, ale též závěti), jakož i posouzení právně relevantních skutečností a to i ohledně trestněprávního jednání osob vůči žalobkyni a nevyjasněnost dalších okolností, které se mohou podávat z trestního spisu. Rozsudky nebyly zrušeny pro nepřezkoumatelnost, nýbrž pro nedostatečné zjištění skutkového stavu a okruh účastníků řízení. Odvolací soud nepovažuje za důvodnou argumentaci žalobců, že mělo být přihlédnuto k vydání 4 nezákonných rozhodnutí (byť při ústním jednání odvolacího soudu právní zástupce vysvětlil, že takto je nazývá s ohledem na zvýšení intenzity újmy, aniž by měl na mysli nárok dle OdpŠK z titulu vydání nezákonných rozhodnutí), což má jít k tíži žalované. Zcela přiléhavě žalovaná v písemném vyjádření argumentovala tím, že účastníkům nelze vytýkat uplatňování procesních prostředků, které vnitrostátní právní řád poskytuje k ochraně jejich práv, na druhé straně je zřejmé, že prodloužení řízení, k němuž dojde v důsledku toho, že ve věci rozhoduje orgán či soud vyššího stupně, objektivně prodlužuje celkovou dobu řízení o dobu potřebnou pro přezkum. Instančnost je tak nutno modifikovat snížením nároku. Z těchto důvodů snížení nároku o 30% z důvodu složitosti řízení dle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk považuje odvolací soud za zcela opodstatněné.

15. Soudu prvního stupně lze přisvědčit, že v činnosti orgánů státu byly shledány 2 cca půlroční průtahy [§ 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk], které soud prvního stupně podrobně rozepsal, kdy se soud v naříkaném řízení snažil o zapůjčení trestního spisu a zajištění výslechu žalobkyně dožádaným soudem, jak mu bylo uloženo dovolacím soudem. Žalovaná pak správně namítala, že odůvodnění rozsudku vyznělo tak, že postup orgánů spočívající v prodlevě v rozhodování soud prvního stupně zohlednil duplicitně, jednou ve výši částky [částka] a jednou jako kritérium dle § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk. Takový postup je však nesprávný, neboť postup orgánů lze zohlednit jen jako kritérium dle § 31a odst. 3 OdpŠk. Soud prvního stupně nadto nesprávně hodnotil, že rozsudky byly zrušeny pro nepřezkoumatelnost, takový závěr se však z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nepodává, rozsudky byly zrušeny z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Dva průtahy prodloužily nedůvodně řízení o cca 8 měsíců, čemuž odpovídá zvýšení nároku jen o 5% (a nikoli 10% jak to učinil soud prvního stupně).

16. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního ohledně posouzení kritéria významu předmětu řízení podle § 31 odst. 3 písm. e) OdpŠk. Předmětem řízení určení, zda zůstavil byl ke dni smrti vlastníkem nemovitosti, z objektivního hlediska s tímto typem sporu není obecně Evropským soudem pro lidská práva shledáván vyšší význam řízení oproti řízení typu opatrovnických sporů, pracovně právních sporů, věcí osobního stavu, věcí sociálního zabezpečení, trestních věcí, zdraví nebo života (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Ze subjektivního hlediska žalobci zvýšený význam ani netvrdili, natož prokazovali, omezili se pouze na tvrzení, že během řízení zemřela paní [jméno FO] a že předmět zasahoval do práva bydlení. Při jednání soudu prvního stupně právní zástupce žalobců poukázal na vysoký věk žalobce a), který „je smířen s tím, že se konečného rozhodnutí nedožije“. Žádná jiná konkrétní tvrzení žalobci neuvedli. Za této situace soud prvního stupně nepochybil, přihlédl-li pouze k věku žalobce a) a pouze v jeho případě navýšil základní částku o 5% (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) a ve zbytku posoudil význam řízení jako standardní. Odvolací soud se ztotožnil též se snížením nároku o 10% s ohledem na sdílenou újmu. Výhody i nevýhody společného řízení jsou žalobcem a) jakožto otcem a žalobkyní b) jakožto jeho dcerou (a předtím její právní předchůdkyní jakožto jeho manželkou), tedy osobami v blízkém rodinném vztahu sdíleny. Žalobci se v žalobě pouze vyjádřili ke stanovisku žalované, že nepovažují snížení částky z tohoto důvodu za opodstatněné, konkrétně uvedli, že „sdílenost řízení újmu zvyšovala jak před úmrtím [jméno FO] tak po jejím úmrtí, předmět zasahoval do práva bydlení, ohrožení práva bydlení pro oba původní žalované újmu a obavy multiplikuje“. Žádné další konkrétní tvrzení žalobci ani neuvedli, natož prokazovali. Přitom čím důležitější je předmět řízení pro osobní situaci každého z účastníků, tím více se prohlubují nepříjemnosti a nejistota pociťovaná všemi účastníky. S ohledem na žalobní tvrzení účast obou žalobců vede odvolací soud k závěru o újmě nižší pro oba účastníky stejně; odvolací soud dbal na to, aby přisouzená částka byla přiměřená závažnosti porušení práva i k celkové částce přiznané oběma účastníkům řízení dohromady.

17. Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud dovodil, že žalobci se na délce řízení nepodíleli (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk.

18. Odškodňovaná délka řízení pro účely výpočtu činí 8 let, 8 měsíců, základní částka činí [částka]. Od této částky je třeba odečíst jednotlivé modifikace u žalobce a) v rozsahu 30% (tj. -30% složitost vč. počtu instancí, + 5% postup orgánů, -10% sdílená újma, + 5% věk), tedy žalobci a) náleží [částka] a byla-li mu již vyplacena v rámci mimosoudního projednání nároku částka [částka], byl již jeho nárok za jím omezenou dobu do [datum] plně uspokojen. V případě žalobkyně b) je třeba od částky [částka] odečíst jednotlivé modifikace v rozsahu 35% (tj. -30% složitost vč. počtu instancí, + 5% postup orgánů, -10% sdílená újma), tedy jí náleží [částka] a byla-li jí již vyplacena v rámci mimosoudního projednání nároku částka [částka], byl již její nárok za omezenou dobu do [datum] plně uspokojen.

19. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené výroky I., III. změnil tak, že soudem prvního stupně přiznané částky oběma žalobcům zamítl [§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] a ve výrocích II. a IV. ohledně předmětu odvolacího řízení co do částky [částka] s příslušenstvím rozsudek jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), b) a c) vyhl. č. 254/2015 Sb., když procesně úspěšné žalované vznikly za řízení před soudem prvního stupně náklady řízení písemné vyjádření, přípravu účasti na jednání a jednání před soudem prvního stupně ve výši [částka] a v odvolacím řízení náklady řízení za odvolání, vyjádření k odvolání, přípravu účasti na jednání, účast na jednání odvolacího soudu, tj. 4 paušální náhrady po [částka] ve výši [částka], tj. celkem [částka], které odvolací soud uložil oběma žalobcům zaplatit rovným dílem ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení