37 C 27/2024 - 104

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 135 597 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce a) domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně b) domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhali zaplacení v záhlaví uvedené částky coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] (dále též „OS“) pod sp. zn. 34 C 762/2013 (dále též „původní řízení“). Ve své žalobě zdůrazňovali, že původní řízení trvalo od [datum] do [Datum narození advokáta], tj. po dobu přibližně 9 let a 5 měsíců. Žalobci uplatnili své žádosti o náhradu nemajetkové újmy u žalované svým podáním dne [datum]. Žalovaná vypořádala jejich žádosti svým stanoviskem ze dne [datum], když přiznala žalobci a) náhradu ve výši [částka] a žalobkyni b) náhradu ve výši [částka]. Tuto náhradu pak žalobci považují za nepřiměřeně nízkou. K tomu zdůraznili, že považují ponížení základní částky o 35 % za nepřiměřené. Naopak by podle nich mělo dojít k navýšení, a to z důvodu postupu soudů v původním řízení. Rovněž snížení základní částky o 10 % z důvodu sdílené újmy považují žalobci za nedůvodné. Nadto žalobci zdůraznili, že s ohledem na měnící se hospodářské poměry by mělo dojít k navýšení vypočtené základní částky.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že mezi stranami není sporu o tom, že žalobci u ní uplatnili dne [datum] svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). K meritu věci žalovaná uvedla, že v původním řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Podle žalované je nicméně namístě vycházet ze základní částky [částka] za první dva roky řízení a poté za každý další rok řízení. Nadto je podle žalované třeba ponížit vypočtenou základní částku o 20 %, a to z důvodu složitosti původního řízení. Dále je dle žalované namístě ponížit vypočtenou základní částku o 5 % z důvodu četnosti rozhodování soudů a o 10 % z důvodu sdílené újmy. Na druhou stranu je podle žalované nutné s ohledem na vyšší věk žalobce a) navýšit základní vypočtenou částku o 5 %. Podle žalované by tak žalobci a) měla náležet pouze částka ve výši [částka] a žalobkyni b) částka ve výši [částka], když tyto částky sama žalovaná dobrovolně plnila. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobci uplatnili svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením vedeným u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 34 C 762/2013 dne [datum]. Tento nárok byl vypořádán stanoviskem žalované ze dne [datum], když přiznala žalobci a) částku [částka] a žalobkyni b) částku ve výši [částka] coby přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce původního řízení. Dotčené částky pak byly žalobcům vyplaceny dne [datum].

5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobci splnili podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. 34 C 762/2013 soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): dne [datum] došla Obvodnímu soudu pro [adresa] žaloba žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] proti žalovanému [adresa], žalované [jméno FO] a o určení, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl ke dni smrti vlastníkem nemovitosti, usnesením soudu ze dne [datum] žalobkyně vyzván k doložení plné moci zástupce advokáta [tituly za jménem] Petra Rendeckého, dne [datum] plná moc zaslána, usnesením soudu ze dne [datum] vyzvána žalobkyně k zaplacení soudního poplatku za žalobu, dne [datum] poplatek zaplacen, usnesením soudu ze dne [datum] žalobkyně vyzvána k doplnění vad žaloby spočívající v doplnění naléhavého právního zájmu, a to do 10 dnů od doručení výzvy, dne [datum] žalobkyně požádala o prodloužení lhůty ke splnění výzvy z důvodu čerpání dovolené právním zástupcem žalobkyně, usnesením soudu ze dne [datum] lhůta prodloužena do [datum], dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobkyně, usnesením soudu ze dne [datum] žalovaní vyzváni k vyjádření se k žalobě, žaloba byla panu [adresa] doručena dne [datum] a paní [jméno FO] byla doručena dne [datum], usnesením ze dne [datum] návrh žalobkyně na přerušení řízení zamítnut v právní moci [datum], dne [datum] zrušeno ÚJ nařízené na [datum] z důvodu žádosti žalovaných, příprava podkladů, jednání nařízeno na [datum], z důvodu onemocnění žalovaných jednání odročeno na [datum], na jednání dne [datum] čteno několik listinných důkazů, dána výzva žalovaným k objasnění skutečností, taktéž žalobkyni dána výzva k objasnění skutečností, jednání za účelem vyjádření se k výzvám odročeno na [datum], na jednání dne [datum] čteny další desítky listinných důkazů, žalovaní vyzváni, aby konkretizovali ve lhůtě 30 dnů, že žalobkyně měla jednat zneužívajícím způsobem, jednání odročeno na [datum], usnesením soudu v právní moci ze dne [datum] ustanoven znalec [jméno FO] z oboru zdravotnictví -psychiatrie, aby podal znalecký posudek do 40 dnů od obdržení spisu, dne [datum] došel soudu znalecký posudek, na jednání dne [datum] vyslýcháni tři svědci, prováděny další listinné důkazy, jednání odročeno na [datum] za účelem vyjádření se účastníků ke znaleckému posudku, usnesením ze dne [datum] přiznáno znalečné, dne [datum] podala žalobkyně blanketní odvolání proti usnesení o znalečném, dne [datum] odvolání odůvodněno, dne [datum] žalovaní vyzváni k vyjádření se k odvolání, na jednání dne [datum] prováděny další desítky listinných důkazů a vyhlášen zamítavý rozsudek č.j. 34 C 762/2013–228, dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobkyně do rozsudku, dne [datum] odvolání doplněno, usnesením z jeden [datum] žalobkyně vyzvána k zaplacení poplatku za odvolání, dne [datum] poplatek za odvolání zaplacen, dne [datum] žalovaní vyzváni k vyjádření se k odvolání, dne [datum] došlo vyjádření žalovaných k odvolání, dne [datum] věc předložena Městskému soudu v Praze, dne [datum] voláno k jednání na [datum], kde byl vyhlášen potvrzující rozsudek č. j. 39 Co 75/2016–286, usnesením ze dne [datum] stanovena výše nákladů žalované, která je žalobkyně povinná zaplatit, dne [datum] odesláno usnesení o znalečném znalci, dne [datum] došlo k soudu dovolání žalobkyně, dne [datum] předložena věc Městskému soudu v Praze, usnesení Městského soudu v Praze, v právní moci [datum], změněna výše znalečného, neboť znalci náleží snížená odměna, usnesením ze dne [datum] žalobkyně vyzvána k zaplacení poplatků za dovolání, dne [datum] poplatek za dovolání zaplacen, dne [datum] požádali žalovaní o prodloužení lhůty k vyjádření se k dovolání, dne [datum] došlo k soudu, vyjádření žalovaných k dovolání, dne [datum] je předložen Nejvyššímu soudu, dne [datum] vyhlášen rozsudek č. j. 30 Cdo 5603/2016–357, kterým byl zrušen rozsudek Městského soudu v Praze a rozsudek soudu prvého stupně ve věci samé v právní moci [datum], neboť při rozhodování byla pominuta okolnost zjištěného trestněprávního jednání předmětných osob vůči žalobkyni a dosavadní nevyjasněnost, případně další okolnosti, které může podávat trestní spis z hlediska chování žalovaných. Z odůvodnění napadených rozhodnutí nelze dost dobře prameny, z nichž ty, které dílčí závěry či hodnocení soudu činily, vysledovat, takže nejde dost dobře ani v dovolacím řízení posoudit logiku jejich uvažování při hodnocení důkazů. Dovolací soud ve svém rozhodnutí rovněž zdůraznil, že je nezbytné reflektovat v judikatuře dovolacího soudu ustálený právní názor, že účastníky řízení o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, musí být známy dědicové, pokud účastníky nejsou, tak pak takové rozhodnutí neodstraní stav právní nejistoty v právním vztahu a nemůže být spolehlivým základem pro projednání věci v dědickém řízení, přičemž nechtějí-li dědicové vystupovat na straně žalující, nezbývá žalobci, než aby je označil v žalobě za žalované, dne [datum] voláno k jednání na [datum], usnesením ze dne [datum] připuštěno, aby na straně žalovaných přistoupili účastníci [Anonymizováno], [jméno FO], [adresa], [Anonymizováno], v právní moci [datum] ve vztahu k [Anonymizováno], [jméno FO], [Anonymizováno] zemřel, usnesením ze dne [datum] noví žalovaní vyzváni k vyjádřením se k žalobě, usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] řízení přerušeno do skončení řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa], usnesením ze dne [datum] usnesení o přerušení opraveno tak, že se chybně uvedený text ve znění sp. zn. [Anonymizováno], usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] v řízení pokračováno, připuštěn další účastník na straně žalovaných [jméno FO], dne [datum] žádán spis [Anonymizováno] od Městského soudu v Praze, dne [datum] zaslání spisu urgováno, dne [datum] zaslání spisu urgováno, dne [datum], sděleno Městským soudem, že spis nelze zapůjčit, neboť se nachází u Nejvyššího soudu, dne [datum] dotázán Nejvyšší soud, zda si lze zapůjčit předmětný trestní spis, dne [datum] sděleno Nejvyšším soudem, že spis byl zaslán Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o stížnosti, dne [datum] dotázán Vrchní soud v Praze, zda si soud může zapůjčit trestní spis, dne [datum] sděleno, že spis se u vrchního soudu nenachází, dne [datum] žádost o zapůjčení spisu k vrchnímu soudu zopakována, dne [datum] sděleno vrchním soudem, že se u nich spis nenachází, dne [datum] po domluvě s Městským soudem zasláno, zaslána rozhodnutí městského soudu v trestní věci, shora popsané s doložkami právní moci, dne [datum] voláno k jednání na [datum], dne [datum] jednání zrušeno z důvodu úmrtí žalované [jméno FO], usnesení v právní moci dne [datum] soud pokračoval na místo žalované s žalovanou [Jméno žalobce B] a [jméno FO], dne [datum] voláno k jednání dne [datum], na jednání dne [datum] žalovaní vyzváni k doplnění tvrzení, navržené výslechy svědků, žalobkyně také vyzvána k doplnění tvrzení dvou měsíců jednání odročeno na [datum], dne [datum] došla žádost [jméno FO] a [jméno FO] o odročení jednání, neboť se potřebují vyjádřit k podání žalobkyně, které bylo doručeno soudu dne [datum], dne [datum] vyrozuměno, že se jednání z důvodu žádosti odročení nekoná, dne [datum] došla soudu replika ke stanovisku žalované, dne [datum] vyžádán spis [Anonymizováno], který byl připojen dne [datum], dne [datum] informováni účastníci, že je spis [Anonymizováno] k dispozici k nahlédnutí, dne [datum] sděleno žalobkyní či z důvodu špatného zdravotního stavu svědkyně [jméno FO] již nelze vyslechnout na jednání dne [datum], dne [datum] sděleno zástupcem svědkyně [jméno FO], že její stav se oproti předchozímu stavu nezlepšil s ohledem na úkol, který Nejvyšší soud uložil soudu, tak dne [datum] soud vyzval účastníky, že je třeba učinit výslech dožádaným soudem na Slovensku, a tedy, aby ve lhůtě 15 dnů sdělili otázky, které žádají zodpovědět, dne [datum] opět zjišťován stav žalobkyně, dne [datum] se soud dotazoval na stav trestního řízení [jméno FO], dne [datum] bylo sděleno okresní prokuraturou [Anonymizováno], že trestní řízení bylo zastaveno, dne [datum] se soud opět tázal na zdravotní stav [jméno FO] a její možnosti účasti na jednání, dne [datum] senát 34 C přebrala soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO], dne [datum] požádal zástupce žalobkyně [jméno FO] o skenování spisu a jeho zaslání s ohledem na jeho bydliště na Slovensku a s ohledem na situaci epidemie covid, dne [datum] opět žalobkyně vyzvána k doložení svého zdravotního stavu a její možnosti účastnit se jednání, usnesením ze dne [datum] [tituly za jménem] [Anonymizováno] vyzvána, aby sdělila, zda je žalobkyně schopna účastnit se jednání, dne [datum] [tituly za jménem] [Anonymizováno] sdělila, že se ke zdravotnímu stavu není schopna vyjádřit, neboť nemá informace o jejím zdravotním stavu, dne [datum] žalobkyně opět urgována ke sdělení jejího zdravotního stavu, dne [datum] sděleno zástupcem žalobkyně, že se mu s klientkou nepodařilo spojit, dne [datum] sděleno žalobkyní, že její zdravotní stav je nepříznivý, dne [datum] je žalobkyně vyzvána k doložení konkrétní diagnózy, dne [datum] zaslána žalobkyní odpověď soudu, voláno k jednání [datum], žalobkyně je dotázána, zda se bude moci účastnit skrze videokonferenci, dne [datum] sděleno OS v [Anonymizováno], že volný termín videokonference je až [datum], dne [datum] jednání odročeno na [datum], na jednání dne [datum] konstatováno, že namísto žalobkyně dorazila její dcera, jednání odročeno na [datum], zástupce žalobkyně se zavazuje, že zajistí účast žalobkyně na příštím jednání, na jednání dne [datum] vyslýchána žalobkyně, vyslýchán svědek [Anonymizováno], jednání odročeno na [datum] za účelem pokračování v dokazování, na jednání dne [datum] vyslýchán žalovaný [Anonymizováno], čteno několik listinných důkazů za účelem dání lhůty pro vyjádření se k listinným důkazům a výslechu svědkyně [Anonymizováno] se odročilo od [datum], na jednání dne [datum] vyslýchána svědkyně za účelem opětovného předvolání [Anonymizováno], odročeno na [datum], na jednání dne [datum] [Anonymizováno] odmítla vypovědět, čteno několik listinných důkazů jednání za účelem doplnění dokazování a čtení závěrečných řečí odročeno na [datum], na jednání dne [datum] prováděli listinné důkazy, zamítnuty návrhy na doplnění dokazování za účelem vyžádání důkazů a přednesu závěrečných řečí, jednání odročeno [datum], z důvodu úmrtí žalovaného [Anonymizováno] jednání [datum] zrušeno, usnesením ze dne [datum], v právní moci [datum], rozhodnuto, že v řízení po bude po žalovaném [Anonymizováno] bude pokračováno s [jméno FO], na jednání dne [datum] čteny závěrečné řeči, konstatováno, že soud nemá vykázáno doručení zástupci žalobkyně, jednání odročeno na [datum], na jednání dne [datum] přistoupeno k přednesu závěrečných návrhů a dále vyhlášen zamítavý rozsudek, podáním dne [datum] vyčíslili žalovaní náklady řízení a dále vyčíslili žalovaní náklady svými podáními dne [datum], [datum], dne [datum] byla v souladu s § 158 odst. 4 o. s. ř. prodloužena lhůta k vypracování rozsudku do [datum], dne [datum] pak byla v souladu s § 158 odst. 4 o. s. ř. prodloužena lhůta k vypracování rozsudku do [datum], rozsudek byl rozeslán dne [datum], dne [datum] bylo žalobkyní podáno odvolání proti rozsudku ze dne [datum], usnesením ze dne [datum] byli žalovaní vyzváni, aby se vyjádřili k odvolání, dne [datum] soud obdržel vyjádření k odvolání, usnesením ze dne [datum] byla prodloužena lhůta k vyjádření k odvolání žalobkyně do [datum], podáním ze dne [datum] se žalovaní vyjádřili k odvolání, odvolání žalobkyně, dne [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu Městskému soudu v Praze, dne [datum] volal odvolací soud k jednání dne [datum], dne [datum] obdržel soud žádost právního zástupce žalobce o odročení jednání nařízené k odvolacímu soudu z důvodu kolize, dne [datum] bylo jednání přeodročeno u odvolacího soudu na [datum], dne [datum] odvolací soud obdržel omluvu z jednání [jméno FO] a [jméno FO], dále odvolací soud obdržel dne [datum] vyjádření žalobkyně, dne [datum] se konalo jednání u odvolacího soudu, na kterém byl tvyhlášen potvrzující rozsudek, dne [datum] byl vyhlášen rozsudek odvolacího soudu; dne [datum] byla prodloužena lhůta písemného vyhotovení a vypravení rozhodnutí, potvrzující rozsudek odvolacího soudu byl rozeslán dne [datum], usnesením ze dne [datum], č.j. 34 C 760/2013-1031, byl doplněn rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] o výrok III., kterým se rozhodovalo o náhradě nákladů řízení, podání doručeném soudu dne [datum] bylo podáno dovolání žalobkyně, usnesením ze dne [datum] byli žalovaní vyzváni, aby se vyjádřili k dovolání žalobkyně, vyjádření žalovaných pak bylo soudu doručeno [datum], věc byla předložena Nejvyššímu soudu dne [datum], dne [datum] zažádal Nejvyšší soud v souladu s § 40 odst. 3 o. s. ř. o pořízení přepisu zvukových záznamů, dále pak přípisem ze dne [datum] požádal Nejvyšší soud o předložení přílohových spisů, dále rozsudkem ze dne [datum] byly rozsudky Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 39 Co 52/2023-31 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu ze dne [datum], č. j. 34 C 762/2013-976, zrušeny a věc se vrátila k Obvodnímu soudu pro [adresa] k dalšímu řízení. Dovolací soud v tomto rozhodnutí konstatoval, že dovolání, napadení rozsudku odvolacího soudu odůvodnění nedostatkem naléhavého právního zájmu žalobkyně na žalobu v požadovaném určení není v souladu s ústavní rozhodovací praxí dovolacího soudu a není žádného důvodu k tomu, aby tato již vyřešená otázka procesního práva měla být posouzena jinak. Dovolací soud rovněž konstatoval, že je třeba posoudit otázku dědického práva a žalobkyně, nicméně nemůže se tak stát v tomto řízení, neboť v něm nejde o vyřešení sporu o dědické právo podle ustanovení § 175k odst. 2 o.s.ř., takovéto posouzení vyšetření dědického práva náleží pouze soudu, který vede řízení o dědictví po zůstaviteli podle ustanovení § 175k odst. 1 o.s.ř., popřípadě soudu ve sporném soudním řízení, na které by byl případně odkázán některý z dosavadních účastníků dědického řízení podle ustanovení § 175k odst. 2 o.s.ř.

7. Z aplikace infosoud dostupné na stránkách infosoud.justice.cz a z nesporných tvrzení účastníků řízení soud zjistil, že řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno], nebylo zatíženo průtahy. Dále toto řízení bylo zahájeno [datum], dne [datum] bylo odeslán spis soudnímu komisaři, dne [datum] pak bylo vydáno rozhodnutí v této věci, které nabylo právní moci téhož dne, a soudní komisař vrátil spis dne [datum].

8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

9. Pouze pro úplnost soud dodává, že neprováděl důkazy týkající se měnící se hospodářských poměrů, a to pro nadbytečnost (odůvodnění viz níže).

10. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

11. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

12. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

13. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

16. Žalobci se svojí žalobou domáhali náhrady nemajetkové újmy, která jim měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

17. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 31 Cdo 1791/2011).

18. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

19. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

20. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

21. V dané věci začalo rozhodné období (z hlediska možné nemajetkové újmy žalobců) běžet dne [datum] a [datum] (kdy jim byla doručena žaloba). Posuzované řízení doposud nebylo pravomocně skončeno. Posuzované řízení tak trvalo ke dni vydání rozhodnutí zdejšího soudu 9 let a 7 měsíců. Dlužno poznamenat, že žalobci se domáhali náhrady újmy pouze za období do [datum] (tj. pouze za období přibližně 8 let a 8 měsíců). K tomu soud uvádí, že nepřehlédl, že žalobkyně b) nebyla účastníkem řízení od samotného počátku, nicméně žalobkyně b) vstoupila do původního řízení jako dědic původní žalované, pročež je namístě jí odškodnit za celou délku řízení (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4815/2009).

22. Posuzované řízení probíhalo opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. Ve věci rovněž rozhodoval dovolací soud. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

23. Po hmotněprávní stránce soud hodnotí věc jako standardně obtížnou (resp. složitou). Soud naopak považuje věc za obtížnější (resp. složitější) po stránce skutkové a procesněprávní. Pokud jde o složitost procesní, ve věci musel nechat soud I. stupně vypracovat znalecký posudek, vyzýval účastníky k odstranění vad žaloby, musel se vypořádat s žádostí o přerušení řízení, opakovaně odročovat jednání na žádost účastníků řízení, rozhodovat o změně účastníků řízení. Řízení bylo rovněž přerušeno kvůli probíhajícímu dědickému řízení. Rovněž byl proveden výslech žalobkyně v původním řízení pomocí videokonference za spolupráce se slovenským soudem. Pokud jde o složitost skutkovou, soud prováděl desítky listinných důkazů a vyslýchal řadu svědků. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako obtížnější (resp. složitější).

24. Dále je třeba konstatovat, že žalobci se na celkové délce původního řízení nepodíleli ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. V této souvislosti se uvádí, že soud nezaznamenal, že by se žalobci snažili o urychlení řízení, resp. že by podali žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

25. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako standardní. V původním řízení se totiž jednalo o spor majetkové povahy, u něhož se standardní význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 987/2015, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2138/2013). V této souvislosti nicméně nelze pominout, že je namístě uvažovat o vyšším významu původního řízení pro žalobce a) z důvodu jeho věku, neboť vyšší věk poškozeného se hodnotí v případě, přesáhne-li hranici 75 let (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 2292/2012). Podle uvedeného rozhodnutí „není myšleno osobami v pokročilejším věku osoby starší 60ti let. Období věku od 60 do 74 let je považováno za rané stáří, zatímco věk nad 75 let za vlastní stáří. Osobami v pokročilejším věku je tedy myšleno osoby starší minimálně 75 let, vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zejména zdravotní stav konkrétního člověka.“. Žalobce se přitom narodil [Datum narození žalobce A]. Po většinu trvání původního řízení tak byl osobou vyššího věku ve smyslu shora citované judikatury.

26. K tomu soud dále dodává, že jinak z okolností konkrétního případu nevyplývá jiný důvod pro zvýšený význam původního řízení pro žalobce. Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Není ovšem rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšený či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1597/2014). V projednávané věci přitom platí, že stran individuálního významu žalobci žádnou konkrétní újmu, která by jim vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jejich života, netvrdili.

27. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že původní řízení bylo poznamenáno následující průtahy. Zaprvé, první období nečinnosti soud spatřuje v období od [datum] (kdy bylo v řízení pokračováno) do [datum] (kdy bylo voláno k jednání). K tomu soud zdůrazňuje, že za období nečinnosti je třeba považovat i to období, kdy soud čekal na zapůjčení spisu (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 267/2021). Zadruhé, druhé období nečinnosti soud spatřuje v období od [datum] (kdy byli informováni účastníci) do [datum] (kdy se soud dotazoval na stav trestního řízení). Krom toho soud vzal v potaz i nekoncentrovaný postup soudů v původním řízení, když nelze přehlédnout, že dovolací soud zrušil rozhodnutí soudu I. a II. stupně částečně pro nepřezkoumatelnost a částečně pro nerespektování ustálené judikatury.

28. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě.

29. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobcům nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy.

30. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobců na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

31. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobce a) částkou [částka] a žalobkyně b) částkou [částka]. Dlužno poznamenat, že soud rozhodoval o odškodnění žalobců pouze za období do [datum], neboť takto svůj žalobní nárok omezili sami žalobci.

32. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby [částka] za první dva roky řízení a 17 000 za každý další rok řízení (tj. za 8 let řízení [částka]) a dále [částka] za každý další měsíc řízení (tj. [částka] za další 8 měsíců řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat vyšší základní částku; původní řízení totiž soud nepovažuje za extrémně dlouhé, resp. násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1320/2011). Na druhou stranu nebylo namístě ani volit nižší základní částku, když nelze přehlédnout, že na celkové délce řízení se svým nekoncentrovaným postupem podílely soudy.

33. K tomu soud uvádí, že nenavyšoval základní částku s ohledem na měnící se hospodářské poměry (jak požadoval žalobce) a ani k této otázce neprováděl žádné dokazování. K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2184/2020, rozsudku ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 1433/2020. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 bylo vydáno již dne [datum].

34. Vypočtená základní částka ve výši [částka] byla ponížena o 30 % z důvodu počtu instancí podílejících se na rozhodováním v původním řízení a složitosti původního řízení (a to jak skutkové, tak i procesně právní). Naopak vypočtená částka byla navýšena o 10 % z důvodu postupu soudů v původním řízení (opakované průtahy, nekoncentrovaný postup). Zdejší soud přitom nevolil vyšší procentní ohodnocení na tomto kritériu, neboť platí, že žalobci jsou odškodňováni za celou dobu trvání původního řízení, nikoliv jen za období nečinnosti. Dále byla v případě žalobce a) vypočtená základní částka navýšena o 5 % z důvodu zvýšeného významu původního řízení pro žalobce (z důvodu jeho vyššího věku). Soud rovněž ponížil vypočtenou základní částku o 10 % z důvodu sdílené újmy. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky v případě žalobce a) jejím ponížením o 25 % na částku [částka] a v případě žalobkyně b) jejím ponížením o 30 % na částku [částka].

35. Ke shora uvedenému se dodává, že při posouzení otázky sdílení újmy dovolací soud v minulosti judikoval, že při úvaze o snížení přiměřeného zadostiučinění z důvodu tohoto doplňkového kritéria je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu a k tomu, zda sdílení nepřiměřené délky řízení odůvodňuje nižší výši zadostiučinění, nebo zda naopak význam předmětu řízení pro jednotlivé účastníky má za následek individuální nejistotu pociťovanou každým z nich (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 2922/2012, či ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 2531/2016). K tomu dále Ústavní soud doplnil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3369/17, že koncept sdílené újmy lze použít zejména v situaci, kdy jednotliví poškození mohou objektivně vnímat odškodnění újmy každého z nich jako alespoň částečné odškodnění újmy vlastní (typicky se to týká osob příbuzných nebo společníků právnických osob). Ze skutkových zjištění se dá dovodit, že by se odčinění každého z poškozených mělo projevit ve sféře ostatních poškozených, neboť se jedná o blízké příbuzné (otec a jeho děti). V posuzovaném řízení zastávali totožná procesní stanoviska, vystupovali v zájmovém souladu a byli zastoupeni i stejným zástupcem. Lze tedy usoudit, že jejich vzniklá újma byla za daných okolností v určité intenzitě mírnější, pokud ji žalobci sdíleli navzájem, a nebyli nuceni ji nést sami (srovnej i usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 3547/2022 nebo rozsudek Nevyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 1181/2021).

36. Co se týče úroku z prodlení, ty se přiznávají v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 OdpŠk. V projednávané věci byl nárok u žalované uplatněn dne [datum]. V souladu s výše uvedeným tedy náleží žalobcům úrok z prodlení od [datum]. Výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

37. S ohledem na to, že žalovaná sama dobrovolně plnila žalobci a) částku 86 625 K, přiznal soud žalobci a) výrokem I. tohoto rozsudku zbývající částku ve výši [částka] včetně úroku z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení a ve zbytku jeho žalobu výrokem II. zamítl. V případě žalobkyně b) pak žalovaná sama dobrovolně plnila částku [částka]. Soud proto výrokem III. žalobkyni b) přiznal částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení a ve zbytku její žalobu výrokem IV. zamítl.

38. Výrok V. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

39. Náklady řízení žalobců sestávají ze zaplaceného soudního poplatku, kdy každý žalobce zaplatil [částka] a odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. [hodnota] ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka [částka] (z tarifní hodnoty [částka]), přičemž daná částka byla v souladu s § 12 odst. 4 advokátního tarifu ponížena o 20%, tj. odměna za jeden úkon ve vztahu k 1 žalobci činí [částka].

40. V daném případě byly provedeny v případě každého z žalobců 3 úkony právní služby. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby a (iii) účast na jednání dne [datum]. Dále žalobcům náleží náhrada za 3 režijní paušály po [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. [částka]. Celková částka nákladů na právní zastoupení každého z žalobců tak činí [částka] (zvýšená o 21%, když právní zástupce žalobců je plátcem DPH) + 2 000 soudní poplatek (tj. celkem [částka]). Žalobcům proto náleží na náhradě nákladů částka 2 x [částka], celkem tedy [částka] (srov. výrok V.).

41. Lhůta k plnění byla ve výrocích I., III. a V. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí. Náklady byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení