11 Co 8/2025 - 193

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobce: [název], IČO [číslo] sídlem [adresa] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o 897.336 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. 13 C 172/2024-145 ze dne 10. 9. 2024 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 325.974 Kč s 15% úrokem z prodlení od 29. 7. 2023 do zaplacení, potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku ve zbylém napadeném rozsahu mění tak, že se žaloba na zaplacení další částky 325.974 Kč s 15% úrokem z prodlení od 29. 7. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 651.948 Kč spolu s úrokem z prodlení od 27. 9. 2023 do zaplacení (odst. I. výroku), zamítl žalobu na zaplacení částky 245.388 Kč s úrokem z prodlení (odst. II. výroku), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 46.967 Kč (odst. III. výroku).

2. Proti výroku v odst. I. podal včasné odvolání žalovaný. Namítal především nesprávná skutková zjištění okresního soudu a nesprávné právní posouzení věci. Nesouhlasil se závěrem, že předmětná smlouva o dílo byla podepsaná ze strany města osobou k tomu oprávněnou, a proto byla uzavřena platně. Odkazoval na ust. § 561 a § 582 o. z., namítal, že smluvní strany si ujednaly písemnou formu právního jednání, kdy náležitostí a podmínkou platnosti je podpis jednajících osob. Neplatnost smlouvy je dána absencí podpisu osoby oprávněné jednat za žalobce. V záhlaví textu smlouvy o dílo je uvedeno, že žalobce je zastoupen starostou [jméno FO], v záhlaví smlouvy a ani nikde v textu není jako osoba oprávněná k podpisu smlouvy uvedena jiná osoba. Smlouva je však za žalobce podepsána [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucím investičního odboru. Předmětnou smlouvu měl za žalobce podepsat starosta a nikoliv [jméno FO]. Pokud by ten byl oprávněn smlouvu podepsat, měl by být uveden v jejím záhlaví. Dále žalobce se žalovaným ještě před podanou výpovědí uzavřel dohodu o ukončení spolupráce s tím, že dohoda předpokládá, že vzájemné závazky účastníků jsou vyrovnány a strany po sobě nebudou nic vyžadovat. Žalovaný návrh dohody akceptoval včas, neboť e-mailem z 12. 4. 2023 tuto skutečnost sdělil žalobci. Lze tak mít za to, že dohoda o ukončení smlouvy byla uzavřena v okamžiku, kdy žalobci byla žalovaným doručena jeho akceptace návrhu na ukončení smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě jsou neplatná v důsledku neurčitosti. Termín realizace díla není ve smlouvě nikde specifikován. Smlouva o dílo ve vztahu k právu žalobce na odstoupení od smlouvy a k právu žalobce na smluvní pokutu sice výslovně používá termín provedení části díla se současným odkazem na čl. III odst. 1, ovšem v tomto odkazovaném článku není sjednán žádný termín provedení díla, ale výslovně je sjednán termín realizace díla. Nárok na smluvní pokutu je proto sjednán odkazem na ve smlouvě nedohodnutý termín provedení části díla. Dále namítal zneužití práva žalobcem. Předmětná část díla měla být ukončena dle žalobního tvrzení v termínu do 7. 7. 2021, žalobce smlouvu o dílo ukončil písemnou výpovědí ze dne 28. 4. 2023 doručenou žalovanému dne 18. 5. 2023. Po celé období od 7. 7. 2021 do 18. 5. 2023 žalobce komunikoval se žalovaným způsobem, který v žalovaném vyvolával dojem, že má zájem na tom, aby žalovaný, přestože byl v prodlení, předmětnou část díla dokončil a žalobci předal. Neměl-li žalobce skutečný zájem na dokončení předmětné části díla žalovaným, měl možnost smlouvu ukončit písemnou výpovědí. Žalobcem požadovaná výše smluvní pokuty je pro žalovaného likvidační, čehož si byl žalobce vědom, jak vyplývá z jeho e-mailové komunikace. Žalobce s žalovaným ještě před podanou výpovědí ze strany žalobce uzavřel dohodu o ukončení spolupráce s tím, že dohoda předpokládá, že vzájemné závazky účastníků jsou vyrovnané a strany po sobě nebudou nic požadovat. Smluvní pokutu dále považuje žalovaný v souladu s judikatorní praxí Nejvyššího soudu za nepřiměřenou. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, která stanoví pravidla, jak mají soudy postupovat při moderaci smluvní pokuty. Vytýkal okresnímu soudu, že vůbec neujasnil, jakou funkci měla daná smluvní pokuta plnit. Navrhoval zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobce navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu odst. I. a III. výroku a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je částečně důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že žalobce požadoval po žalovaném zaplacení smluvní pokuty původně ve výši 897.336 Kč za dobu prodlení s dodáním díla dle smlouvy o dílo, když dokumentace pro územní řízení měla být vyhotovena do 90 kalendářních dnů od nabytí účinnosti smlouvy o dílo, tj. od 8. 4. 2021. K dodržení lhůty ze strany žalovaného nedošlo a žalobce formou výpovědi ukončil smluvní vztah, který tak zanikl dne 18. 6. 2023. Za období od 9. 10. 2021 do 18. 6. 2023 (618 dnů) při denní sazbě 1.452 Kč činí smluvní pokuta 897.336 Kč. Soud prvního stupně smluvní pokutu za období od 1. 1. 2023 do 18. 6. 2023 ve výši 245.388 Kč s příslušenstvím zamítl a přiznal žalobci smluvní pokutu za období od 9. 10. 2021 do 31. 12. 2022. Výrok v odst. II. o zamítnutí smluvní pokuty ve výši 245.388 Kč s příslušenstvím nabyl právní moci a předmětem přezkumu odvolacím soudem se tak stalo přiznání smluvní pokuty za dobu od 9. 10. 2021 do 31. 12. 2022.

6. Smlouva o dílo byla uzavřena dne 8. 4. 2021 a v souladu s § 555–558 o. z. bylo nutno provést výklad tohoto dvoustranného právního jednání, což okresní soud dostatečně neučinil. Odvolací soud proto zopakoval důkaz označenou smlouvou a provedl její výklad.

7. K žalovaného námitce, že smlouva za objednatele nebyla podepsaná oprávněnou osobou, uvádí odvolací soud, že s tímto žalobcovým názorem nesouhlasí. V záhlaví smlouvy na straně objednatele je uvedeno [název] zastoupený starostou [jméno FO]. Smlouva je podepsána [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucím odboru investičního. Dle zásad pro zadávání veřejných zakázek [název] a jím zřízených příspěvkových organizací článku II. je veřejný zadavatel [název] u veřejných zakázek malého rozsahu do 500.000 Kč bez DPH zastoupen příslušným vedoucím odboru nebo samostatného oddělení úřadu, z jehož části rozpočtu je veřejná zakázka financována, nebo na základě zřizovacích listin statutárním zástupcem příspěvkových organizací. [tituly před jménem] [jméno FO], narozen dne [číslo] byl dle jmenovacího dekretu z 28. 2. 2018 usnesením rady městského obvodu jmenován do funkce vedoucí odboru investičního [název] s účinností od 1. 3. 2018. Dle podpisového řádu [název], vedoucí odborů a samostatných oddělení úřadu podepisují písemnosti, u nichž podpisem dochází ke vzniku závazku nebo jeho potvrzení pro městský obvod v případech, kdy jsou k tomu výslovně zmocněni oprávněným orgánem městského obvodu, písemnosti, k jejichž podpisu jsou zmocněni radou nebo zastupitelstvem městského obvodu a které jsou vymezeny v pravidlech pro nakládání s finančními prostředky, evidencí majetku a postupy v účetnictví. Z toho vyplývá, že v případě veřejné zakázky malého rozsahu do 500.000 Kč bez DPH je [název] zastoupen [tituly před jménem] [jméno FO] jako vedoucím odboru investičního, z jehož rozpočtu byla označená veřejná zakázka – předmětná smlouva o dílo financována. Vyhotovení projektové dokumentace pro vydání územního rozhodnutí činilo dle smlouvy o dílo čl. IV bod 1 bez DPH 240.000 Kč, cena díla celkem včetně projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení a projektové dokumentace pro provedení stavby činila 335.000 Kč, DPH k tomu 70.350 Kč. Je tak zřejmé, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl oprávněn smlouvu za [název] podepsat. Námitka, že za objednatele smlouvu podepsala neoprávněná osoba, neobstojí.

8. Ze smlouvy o dílo z čl. II předmět smlouvy bylo zjištěno, že zhotovitel (žalovaný) se zavázal na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele v předem stanovené době dílo - zpracování projektové dokumentace stavby s názvem „vybudování jednosměrné komunikace [název]“ v rozsahu dle zadávací dokumentace k veřejné zakázce. Dále bylo specifikováno, kde se ulice nachází. Předmětem plnění byl rovněž výkon autorského dozoru. Projektová dokumentace bude zpracována na úrovni potřebné k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby (DUR), v žádosti o stavební povolení (DSP) a pro provádění stavby nebo její části (DSP) dle zákona č. 183/2006 Sb. - stavebního zákona. Dle článku III bod 1 čas plnění se smluvní strany dohodly na lhůtě realizace díla v termínech - dokumentace pro územní řízení (DUR) včetně inženýrské činnosti a podání žádosti o územní rozhodnutí do 90 kalendářních dnů od následujícího dne po dni účinnosti smlouvy, dokumentace pro stavební řízení (DSP) včetně inženýrské činnosti a podání žádosti o stavební povolení do 60 kalendářních dnů od nabytí právní moci územního rozhodnutí a dokumentace pro provádění stavby (DPS) včetně soupisu prací a inženýrské činnosti do 30 kalendářních dnů od nabytí právní moci stavebního povolení pro stavební práce. Dle článku III bod 2 bylo dohodnuto, že doba přerušení realizace díla, kterou písemně odsouhlasí kontaktní osoba objednatele ve věcech smluvních se do lhůty realizace díla nezapočítává. V těchto případech nebude uzavírán dodatek ke smlouvě o dílo. Zhotovitel zpracuje časový přehled čerpání lhůty realizace díla s uvedením počtu dní přerušení a počtu dní realizace odpovídajícímu lhůtě realizace díla dle odst. 1 tohoto článku, který bude přiložen k předávacímu protokolu. Dle bodu 3 pokud zhotovitel neprovede část díla v dohodnutém termínu dle odst. 1 tohoto článku ani ve lhůtě dalších 30 dnů objednatelem určeného nebo jinak dohodnutého termínu, je objednatel oprávněn od této smlouvy odstoupit. Dle bodu 4 v případě, že zhotovitel bude v prodlení s provedením části díla ve lhůtě dle odst. 1 tohoto článku, bude povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % ze sjednané ceny části díla, včetně DPH dle článku IV odst. 1 této smlouvy za každý započatý den prodlení.

9. K článku II předmět plnění a k článku III bod 1 smlouvy uvedly obě strany shodně u jednání před odvolacím soudem dne 18. 3. 2025, že úkolem bylo to, co je ve smlouvě uvedeno, to bylo úmyslem žalobce jako zadavatele a žalovaný jako zhotovitel to tak pochopil. Lhůtu 90 dnů pro dokumentaci DUR dle žalobce si do smlouvy vložil sám žalovaný. Žalovaný tuto skutečnost potvrdil s tvrzením, že věděl, že pokud by uvedl delší lhůtu a nenaplnil požadavek ukončit a předat dílo do 7/2021, byl by ze soutěže vyřazen, a to s ohledem na své předchozí zkušenosti se zadávacími řízeními žalobce. Žalobce k tomu doplnil, že žalovaný se jako první v nabídkovém řízení umístil i s tím, že nabídl nejkratší dobu realizace.

10. K článku III bod 2 smlouvy o dílo doplnil žalobce skutková tvrzení tak, že jeho úmysl byl takový, aby na každé přerušení, které bude případně nutné, nemusel být sepisován dodatek smlouvy, neboť tento dodatek by musela odsouhlasit rada města; měl být odsouhlasen pouze kontaktní osobou. Žalobce to mínil tak, že zhotovitel sdělí počet dnů, po které žádá přerušení běhu lhůty k plnění s následným harmonogramem, jak bude dílo dále pokračovat, to předloží zadavateli a kontaktní osoba to odsouhlasí. Třetí věta v článku III bod 2 byla míněna tak, že spolu s dokumentací DUR předloží zhotovitel harmonogram, ze kterého bude zřejmé, kolik dnů trvalo přerušení 90denní lhůty, která byla původně sjednána. Žádost o přerušení měla být odsouhlasena kontaktní osobou, což se v tomto případě nestalo. Znění uvedeného článku je žalobcem používáno dlouhodobě a nikdy nebyl v tom spatřován problém.

11. Oproti tomu žalovaný ve svých skutkových tvrzeních uvedl, že ze smlouvy bod III bod 2 nevyplývá, že harmonogram má být přiložen již k žádosti o přerušení běhu lhůty, naopak plyne, že bude přiložen až k předávacímu protokolu. V žádném z jiných případů, kdy žalovaný žádal o přerušení běhu lhůty, se takový harmonogram k žádosti nezpracovával a nebyl ze strany žalobce požadován. To nebylo užívanou praxí mezi účastníky.

12. S ohledem na rozdílné chápání bodu III bod 2 byl žalobce vyzván k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ohledně požadavku na vypracování harmonogramu. V podání ze dne 2. 4. 2025 (č. l. 179) žalobce uvedl skutkové tvrzení, že u projektových dokumentací není vyžadován harmonogram tak, jak je popsán ve smlouvě.

13. K článku III bod 3 doplnil žalobce skutková tvrzení, že tento článek dával objednateli možnost odstoupit od smlouvy v případě, že dílo nebude prováděno, míněno, když zhotovitel nezačne na díle vůbec nic dělat. Žalobce málokdy odstupuje z důvodu uvedeného v tomto článku. Snahou žalobce i zde bylo, aby dílo bylo dokončeno.

14. Žalovaný k tomu uvedl ve svých skutkových tvrzeních, že chápal ujednání v tomto článku tak, že pokud by dílo nebylo provedeno tak, jak je definováno v článku II bod 8 (zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným dokončením a předáním objednateli), tak má žalobce právo odstoupit od smlouvy. Poukázal na to, že v článku II bod 2 je uveden pojem „provést dílo“, kdežto v článku III je používán pojem „realizace díla“, což je výraz, který nikde jinde není uveden.

15. K článku III bod 4 doplnil žalobce skutková tvrzení, že tento článek je ve smlouvách užíván standardně, je z něj dle žalobce zcela jasné, jak se stanoví výše smluvní pokuty a za jaké porušení smlouvy. K dotazu soudu žalobce výslovně uvedl, že smluvní pokuta měla plnit 1) funkci preventivní, aby dílo bylo dodáno včas a 2) funkci sankční, pokud se zhotovitel dostane do prodlení s plněním díla, tak smluvní pokuta měla představovat sankci. Uhrazovací funkci smluvní pokuta plnit neměla, což je dle žalobce jasně uvedeno v článku IX odst. 4 smlouvy. (Smluvní pokuty sjednané touto smlouvou zaplatí povinná strana nezávisle na zavinění a na tom, zda a v jaké výši vznikne druhé straně škoda, kterou lze vymáhat samostatně.)

16. Žalovaný k tomu doplnil skutková tvrzení, že na znění článku III bod 4 se nepodílel a chápal to tak, že smluvní pokuta má preventivní funkci, když vycházel ze svých dosavadních zkušeností s žalobcem, kdy i pokud dílo bylo dodáno později nebo smluvní vztah ukončen dohodou, tak smluvní pokuta nebyla nikdy po žalovaném ze strany žalobce vyžadována. Když si toto ujednání přečetl, tak vyšel z toho, že tam to ujednání „prostě je“, ale nechápal to tak, že by s ohledem na dosavadní praxi žalobce ve vztahu k těm předchozím smlouvám o dílo po něm byla smluvní pokuta požadována.

17. Dle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

18. Dle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dle odstavce 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

19. Dle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

20. Ve smyslu citovaných ustanovení dospěl odvolací soud k následujícímu výkladu právního jednání – smlouvy o dílo. Předmět smlouvy dle článku II a článku III bod 1 chápaly obě strany shodně s tím, co bylo v písemném vyhotovení smlouvy uvedeno a zde není shledáván žádný výkladový rozpor. V dokumentaci pro územní řízení (DUR) měl žalovaný vyhotovit do 90 kalendářních dnů ode dne následujícího dne po účinnosti této smlouvy. Jestliže smlouva nabyla účinnosti 8. 4. 2021, měl ode dne následujícího, tj. od 9. 4. 2021 žalovaný 90 dní na vyhotovení dokumentace pro územní řízení dle článku III bod 1. Uvedený časový údaj do smlouvy vložil sám žalovaný. Ohledně povinnosti žalovaného předložit při žádosti o přerušení lhůty harmonogram nebylo nutno provádět výklad smlouvy. Žalobce v podání ze dne 2. 4. 2025 sdělil, že u projektových prací harmonogram nevyžaduje.

21. Pohnutka žalovaného, proč uvedl v návrhu smlouvy lhůtu 90 dnů na vyhotovení dokumentace pro územní řízení je bez významu. Podstatné je, že tato lhůta byla žalovaným uvedena a žalobcem akceptována.

22. Následně žalovaný, vědom si vzniklých obtíží a nemožnosti dodržet 90denní lhůtu, požádal žalobce o přerušení lhůty k provedení práce. Z e-mailu zaslaného žalovaným žalobci dne 9. 8. 2021 bylo zjištěno, že ten v příloze zaslal žádost o pozastavení lhůty termínu k vyřízení projektové dokumentace k územnímu řízení „vybudování jednosměrné komunikace na ulici [název]“ z důvodu vyřízení přeložky kabelu společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] (vyřízení cenové nabídky na realizaci přeložky, návrh smlouvy). E-mail obsahoval jako přílohu žádost o pozastavení lhůty uvedeného textu. Na tuto žádost žalobce nereagoval. K tomu doplnil žalobce skutková tvrzení, že je pravdou, že tato žádost se „ztratila“.

23. Z e-mailu žalovaného žalobci bylo zjištěno, že dne 29. 9. 2021 sdělil žalobci, že dne 9. 8. (2021) zaslal žádost o pozastavení lhůty termínu z důvodu vyřízení přeložky inženýrských sítí. U [právnická osoba] se čeká na návrh smlouvy. [úřad] požaduje v místě stavby provést nálevové zkoušky, klasický hydrogeologický posudek nestačí. Na tento e-mail reagovala pracovnice žalobce [jméno FO], z jejího emailu z 29. 9. 2021 bylo zjištěno, že vyzvala žalovaného, aby zaslal „nějaký doklad“, ze kterého bude patrno, „kdy jste podával na [právnická osoba] – bude doložen k žádosti o přerušení činnosti projektanta“. Z e-mailu ze dne 4. 10. 2021 zaslaného žalovaným žalobci bylo zjištěno, že ten odeslal foto „odeslaného e-mailu“, ostatní doklady, žádosti na [právnická osoba] a podobně zašle následovně. Na tento e-mail reagoval žalobce e-mailem z téhož dne z 9:48 hodin a požadoval příslušné doklady. K tomu doplnil žalobce skutková tvrzení, že vzhledem k tomu, že nesdělili žalovanému, že souhlasí s přerušením lhůty, tak z toho je dle jejich názoru jasné, že s přerušením lhůty nebyl vysloven souhlas.

24. Žalovaný na to reagoval skutkovým tvrzením, že to tak nepochopil, naopak měl za to, že je vše v pořádku a má v provádění díla pokračovat.

25. Žalobce byl vyzván k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů v tom smyslu, ve kterých konkrétních případech uzavřených smluv o dílo požádal žalovaný formálně o přerušení lhůty k provedení díla podle textu smlouvy, včetně uvedení údaje o době, po kterou chce lhůtu k provedení díla přerušit, zda v některém z těchto případů žalobce žádosti žalovaného vyhověl, zda v těchto konkrétních případech žalobce souhlasil s prodloužením lhůty formálně, tedy zda zaslal žalovanému písemné vyhotovení svého souhlasu, nebo zda tento souhlas projevil pouze neformálně, například tím, že de facto toleroval prodlení se zhotovením díla, aniž za ně žalovaného sankcionoval.

26. Podáním ze dne 2. 4. 2025 doplnil žalobce svá skutková tvrzení takto. Žalobce a žalovaný spolu v průběhu let uzavřeli celkem 9 smluv o dílo na zpracování projektových dokumentací, včetně předmětné smlouvy. K přerušení lhůty k provedení díla na žádost žalovaného jako zhotovitele došlo ve 2 případech: smlouva o dílo na zpracování projektové dokumentace stavby s názvem „Realizace odstavných ploch na [adresa]“, obsahuje formální žádost žalovaného o přerušení lhůty k provedení díla a písemně schválené přerušení lhůty podepsané osobou oprávněnou písemně potvrdit přerušení lhůty, včetně dokladů o doručení. Následně obsahuje sdělení o ukončení přerušení prací, včetně dokladu o doručení. Smlouva o dílo na zpracování projektové dokumentace stavby s názvem „Vybudování parkovacích stání na ulici [adresa]“. Žalovaný se osobně dostavil do [název] a požádal o přerušení termínu zpracování projektové dokumentace z důvodu nevyznačení doložky právní moci na vydaném územním rozhodnutí [název]. Svou žádost na jednání doložil e-mailovou komunikací týkající se reklamace dodejky. Byl pořízen zápis podepsaný zúčastněnými osobami a rovněž osobou oprávněnou písemně potvrdit přerušení lhůty k provedení díla. V ostatních spisech nejsou evidovány žádosti žalovaného o přerušení lhůty k provedení díla. Užívanou praxí odboru je, že pokud se doba realizace díla na žádost zhotovitele přerušuje, je zhotoviteli písemně sděleno, že odbor investiční přerušuje práce na projektové dokumentaci a je specifikována doba, po kterou se přerušuje (od konkrétního data buď do konkrétního data nebo uvedení počtu dní). Pokud se lhůta k provedení díla nepřerušuje, obvykle se zhotoviteli tato informace nesděluje.

27. K uvedenému skutkovému tvrzení předložil žalobce listinné důkazy, ze kterých bylo zjištěno, že dne 12. 5. 2020 požádal žalovaný jako zhotovitel písemně o prodloužení termínu odevzdání projektové dokumentace „Realizace odstavných ploch na [adresa]“, s tím, že chybí stanovisko společnosti [právnická osoba]. Dne 13. 5. 2020 sdělil žalobce žalovanému, že obdržel uvedenou žádost a přerušuje práce na zpracování projektové dokumentace na dobu do obdržení všech potřebných stanovisek. Dne 24. 6. 2020 sděluje žalobce žalovanému, že ukončuje přerušení prací na zpracování projektové dokumentace, neboť ze sdělení žalovaného bylo zjištěno, že pominuly důvody přerušení.

28. Ze zápisu z jednání ve věci přerušení prací na zpracování projektové dokumentace „Vybudování parkovacích ploch na ulici [adresa]“ ze dne 3. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný jako projektant akce požádal o přerušení termínu zpracování projektové dokumentace z důvodu nevyznačení nabytí právní moci [název] na vydaném územním rozhodnutí. Odbor investiční přerušil práce od 3. 5. 2018 po dobu 30 kalendářních dnů.

29. Z provedených důkazů je zřejmé, že bylo uzavřeno 9 smluv o dílo mezi žalobcem a žalovaným a mimo předmětnou věc ve 2 případech žalovaný požádal o přerušení lhůty ke zhotovení díla – projektové dokumentace. V obou případech žalobce pozitivně rozhodl, že lhůtu přerušuje. V jednom případě tak učinil písemným rozhodnutím a ve druhém přímo u jednání s žalovaným. Neobstojí však dle názoru odvolacího soudu tvrzení žalobce, že pokud se lhůta k provedení díla nepřerušuje, obvykle se zhotoviteli tato informace nesděluje. Jestliže mimo předmětnou věc ve 2 případech žalovaný jako zhotovitel žádal o přerušení lhůty a v obou případech bylo rozhodnuto (pozitivně), jeví se zcela logickým očekávání žalovaného, že také v tomto předmětném případě bude o jeho žádosti na přerušení lhůty rozhodnuto, a to buď pozitivně či negativně. Žalobce však žádné rozhodnutí nevydal a žalovanému nesdělil. Pokud žalobce dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro přerušení běhu lhůty ke zhotovení projektové dokumentace, například pro absenci doložených dokladů, měl tuto skutečnost sdělit žalovanému. Do doby předpokládaného rozhodnutí žalobce o žádosti na přerušení lhůty žalovaný mohl očekávat rozhodnutí, ať pozitivní či negativní. Žádné rozhodnutí však ze strany žalobce nebylo vydáno. Na druhou stranu z následné e-mailové korespondence mezi účastníky je zřejmé, že žalobce vyzýval žalovaného k dodání předmětu díla a upozorňoval jej, že je v prodlení (viz bod 5. odůvodnění napadeného rozsudku).

30. Dále bylo nutno vyložit ujednání o právu odstoupení od smlouvy a vyhodnotit žalobcem učiněný krok – zaslání návrhu dohody o ukončení smluvního vztahu e-mailem z 12. 4. 2023 žalobcem žalovanému. Úmysl žalobce ve vztahu k odstoupení žalovaný pochopil tak, jak je uvedeno v bodě 14 tohoto odůvodnění. Slovní vyjádření v článku III bod 3 odpovídá úmyslu žalobce i jeho pochopení žalovaným. Námitku žalovaného, že oproti článku II bod 2, kde je uveden pojem provést dílo, je v článku III použit pojem realizace díla má soud za to, že se jedná o námitku nedůvodnou, neboť tyto výrazy jsou rovnocenné. Dle slovníku současné češtiny, význam slova realizovat je uskutečňovat, provádět, uskutečnit, provést.

31. Bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím své pracovnice [jméno FO] zaslal žalovanému e-mail, ve kterém uvedl, že v příloze k obeznámení žalovaného zasílá „výše uvedenou dohodu“, takto bude předána radě [název] ke schválení. E-mail obsahuje sdělení „Tato zpráva není nabídkou na uzavření smlouvy nebo přijetím nabídky, není-li v ní uvedeno jinak. Je-li tato zpráva součástí procesu vyjednávání smlouvy, bere adresát zprávy na vědomí, že z ní nelze vyvozovat povinnost uzavřít smlouvu, a že nemůže založit jeho důvodné očekávání na uzavření smlouvy. Ukončení vyjednávání o smlouvě ze strany statutárního města v jakékoliv fázi vyjednávání, a to i bez vážného důvodu, nemůže být považováno za protiprávní či umožňující vznik jakýchkoliv závazků městského obvodu nebo nároků vůči němu. Možnost uzavření smlouvy, aniž by byl beze zbytku výslovně sjednán celý její obsah formou všemi stranami schváleného smluvního návrhu, je vyloučeno“. Z dohody bylo zjištěno, že je následujícího obsahu - dle článku I se smluvní strany dohodly na uzavření dohody o ukončení smluvního vztahu vzniklého uzavřením smlouvy o dílo na zpracování projektové dokumentace k předmětné stavbě, v článku II berou strany na vědomí, že uzavřením této dohody smluvní vztah vzniklý z výše specifikované smlouvy o dílo zaniká, a to bez jakékoliv úhrady ceny. Tímto jsou vzájemné závazky vyrovnány. Jako smluvní strany jsou označeny žalobce a žalovaný. Na to reagoval žalovaný e-mailem z 12. 4. 2023, ve kterém sdělil, že s dohodou souhlasí.

32. K tomu doplnil žalobce skutková tvrzení, že mu není zřejmé, proč paní [jméno FO] tento e-mail a návrh smlouvy poslala, ale na jednání rady šel materiál s vyjádřením všech příslušných odborů dle interních pravidel žalobce a výsledkem jednání rady bylo, že smluvní vztah bude ukončen výpovědí. Oproti tomu doplnil žalovaný svá skutková tvrzení, že e-mail z 11. 4. 2023, včetně návrhu dohody chápal jako závazný návrh na uzavření smlouvy a takto rovněž odsouhlasil.

33. Posledně uvedený e-mail žalobce žalovanému mohl v žalovaném vyvolat očekávání, že smluvní vztah bude přiloženou dohodou ukončen bez jakýchkoliv vzájemných finančních nároků. Avšak ze zákona o obcích je nutnost, aby uvedenou dohodu schválila rada městského obvodu, o čemž byl žalovaný také v e-mailu poučen. Do schválení radou nemohl brát jako hotovou věc ukončení smluvního vztahu bez dalšího. Nicméně očekávání, že tato dohoda schválená bude, bylo do jisté míry odůvodněné.

34. Po doplnění dokazování a provedení výkladu dvoustranného právního úkonu – smlouvy mezi účastníky, dospěl odvolací soud k závěru, že návrh na zaplacení smluvní pokuty je důvodný pouze částečně. Odvolací soud přezkoumával období zahrnující požadavek na zaplacení smluvní pokuty od 8. 10. 2021 do 31. 12. 2022, když žaloba byla za období od 1. 1. 2023 do 18. 6. 2023 pravomocně zamítnuta. Smlouva mezi účastníky byla zveřejněna v registru 8. 4. 2021, od 9. 4. 2021 počalo plynout 90 dnů pro provedení v první části smlouvy o dílo dle článku III bod 1 (dokumentace pro územní řízení, včetně inženýrské činnosti a podání žádosti o územní rozhodnutí), lhůta uběhla 8. 7. 2021, žalobce požaduje smluvní pokutu od 8. 10. 2021.

35. Právo žalobce na zaplacení smluvní pokuty bylo dohodnuto v článku III bod 4 smlouvy o dílo. Odvolací soud nemá pochybnosti o tom, že žalovaný si musel být vědom své povinnosti, ke které se zavázal, a to vyhotovit dokumentaci pro územní řízení ve lhůtě 90 dnů od účinnosti smlouvy, jinak vzniká žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty činí z částky 290.400 Kč půl procenta denně = 1.452 Kč, za 449 dnů to činí 651.948 Kč.

36. Odvolací soud se při úvaze o posouzení přiměřenosti smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. řídil judikaturou Nejvyššího soudu, a to rozhodnutím sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 z 11. 1. 2023. Dle závěrů vyslovených v tomto rozhodnutí přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ, a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Velký senát uzavírá, že postup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze. V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ. Na základě těchto okolností zodpoví soud otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou v konkrétním případě) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.

37. V návrhu žalovaného na úplné zamítnutí žaloby je obsažen návrh také na moderaci smluvní pokuty. Odvolací soud při snížení smluvní pokuty na 50 % z částky, která byla okresním soudem přiznána, tj. na částku 325.974 Kč vycházel z těchto úvah. Lhůta k dokončení díla – dokumentace pro územní řízení, včetně inženýrské činnosti a podání žádosti o územní rozhodnutí byla sjednána v délce 90 dnů od účinnosti smlouvy. Žalovaný po určité době s ohledem na absenci stanovisek dotčených subjektů požádal o prodloužení lhůty k vypracování projektové dokumentace. Jeho první žádost se „ztratila“, druhá žádost byla doručena žalobci dne 29. 9. 2021. Veškerá komunikace mezi účastníky probíhala elektronicky. Žalobce na tuto druhou žádost o prodloužení lhůty nereagoval ani pozitivně, ani negativně. Je pravdou, že pracovnice žalobce vyzvala žalovaného k doložení dalších dokladů, které žalovaný (zřejmě) nedoložil. Přesto však žalobce nerozhodl ani o tom, zda lhůtu prodlužuje, ani o tom, že ji neprodlužuje. Žalovaný tak neznal stanovisko žalobce ke své žádosti. Neobstojí žalobcovo tvrzení, že pokud žalovanému nesdělil žalobce k jeho žádosti o prodloužení ničeho, měl si žalovaný dovodit, že lhůta nebyla prodloužena. S tím odvolací soud nesouhlasí. Jestliže v předchozích 2 případech žalobce na žádost o prodloužení reagoval a rozhodl pozitivně, že lhůtu prodlužuje, neměl žalovaný důvod předpokládat, že žalobcovo mlčení znamená, že lhůtu neprodlužuje. Bylo na žalobci, pokud neměl zájem na další spolupráci s žalovaným a na prodloužení lhůty, aby to žalovanému výslovně sdělil. Tehdy také mohl smluvní vztah ukončit. Pokud tedy žalovanému nebylo sděleno ze strany žalobce žádné stanovisko k jeho žádosti o přerušení běhu lhůty, lze žalovaného domněnku, že bylo vše v pořádku a že může v provádění díla pokračovat, považovat za oprávněnou.

38. Dle výslovného skutkového tvrzení žalobce měla sjednaná smluvní pokuta funkci preventivní, když měla zajistit, aby dílo bylo dodáno včas a funkci sankční, pokud by se zhotovitel dostal do prodlení s plněním díla, tak měla představovat sankci. Uhrazovací funkci smluvní pokuta plnit neměla.

39. Odvolací soud vyhodnotil, že konkrétní nárok na smluvní pokutu za období od 8. 10. 2021 do 31. 12. 2022 je nepřiměřeně vysoký. Při porušení smluvní povinnosti žalovaným zde byly dány okolnosti, kdy žalovaný žádal o přerušení běhu lhůty k provedení díla, aniž by se od žalobce dočkal pozitivní či negativní reakce. Nelze odhlédnout, že k porušení lhůty došlo v důsledku toho, že dotčené subjekty ([právnická osoba]., [právnická osoba]., [právnická osoba]) potřebovaly výrazně delší lhůtu pro sdělení svých stanovisek, než jaká lhůta by byla potřebná pro to, aby žalovaný mohl dodržet sjednanou dobu 90 dnů pro provedení díla. Rovněž následný postup žalobce ohledně ukončení smluvního vztahu byl pro žalovaného poněkud zavádějící. Pracovnice žalobce [jméno FO] zaslala žalovanému elektronicky dohodu o ukončení smluvního vztahu a z jejího e-mailu mohl žalovaný dojít k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky bude ukončen, aniž by byly navzájem uplatňovány jakékoliv finanční nároky, s čímž žalovaný souhlasil, (a to přesto, že žalovaný na díle již část práce odvedl). Žalobce oním návrhem dohody mohl v žalovaném vzbudit domněnku, že smluvní vztah bude bez dalšího ukončen. Námitka žalobce, že e-mail obsahoval sdělení, že tato zpráva není nabídkou na uzavření smlouvy atd. (viz bod 32.) neobstojí, neboť stejné sdělení obsahovala veškerá e-mailová korespondence jdoucí od žalobce. Nicméně o nutnosti schválit dohodu radou městského obvodu žalovaný věděl.

40. Na druhou stranu není pochyb o tom, že žalovaný lhůtu k provedení díla nedodržel a žalobci právo na smluvní pokutu vzniklo. Za uvedené období by smluvní pokuta činila 651.948 Kč. Odvolací soud provedl moderaci výše smluvní pokuty a dospěl s odkazem na shora uvedené okolnosti k závěru, že přiměřená pokuta činí 50 % z této částky, tj. 325.974 Kč. Tuto částku spolu s úrokem z prodlení je žalovaný povinen žalobci zaplatit. Žalovaný byl žalobcem vyzván k zaplacení smluvní pokuty a od 29. 7. 2023 se ocitl v prodlení. Uvedenou moderací jsou funkce smluvní pokuty preventivní i sankční dostatečně naplněny.

41. Napadený rozsudek byl proto v odstavci I. výroku potvrzen co do částky 325.974 Kč s úrokem z prodlení v souladu s § 219 o. s. ř. Ve zbylém napadeném rozsahu byl rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku změněn tak, že se žaloba zamítá (§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.).

42. V souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud nově o náhradě nákladů řízení. Původně bylo žalováno 897.336 Kč, pravomocně byla zamítnuta částka 245.388 Kč soudem prvního stupně a částka 325.974 Kč odvolacím soudem. V řízení před soudem prvního stupně tak byl žalobce úspěšný v rozsahu 36 % a neúspěšný v rozsahu 64 %, v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. by měl zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 28 %. Odvolací soud v souladu s § 150 o. s. ř. dospěl k závěru, že jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele, pro které soud výjimečně náhradu nákladů řízení žalovanému nepřizná. Tyto důvody spočívají v podstatě samotné žaloby, kdy žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty, avšak odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, jak je uvedeno shora, neboť dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro moderaci výše smluvní pokuty. Odvolací soud by považoval za nespravedlivé vůči žalobci, který se domáhal svého nároku plynoucího ze smlouvy, aby musel platit náhradu nákladů řízení žalovanému. Moderace výše smluvní pokuty byla výsledkem úvahy soudu. Proto bylo rozhodnuto, že byť je žalovaný v řízení před soudem prvního stupně převážně procesně úspěšným, žalobce mu náhradu nákladů řízení v rozsahu 28 % platit nebude.

43. V odvolacím řízení bylo předmětem zaplacení částky 651.948 Kč, každý z účastníků byl úspěšný v rozsahu jedné poloviny v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení