13 C 172/2024 - 145

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci žalobce: [právnická osoba] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro 897 336 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 651 948 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 651 948 Kč od 29. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 245 388 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 245 388 Kč od 29. 7. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 46 967 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení částky 897 336 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne 8. 4. 2021 smlouvo o dílo, kterou se žalovaný zavázal provést pro žalobce dílo, spočívající ve zpracování projektové dokumentace stavby dopravní komunikace. Smlouva nabyla účinnosti dne 8. 4. 2021. Žalovaný měl dílo provést ve třech částech, jejichž termíny byly sjednány následovně: - dokumentace pro územní řízení (DUR) včetně inženýrské činnosti a podání žádosti o územní rozhodnutí do 90 kalendářních dnů od následujícího dne po dni účinnosti smlouvy, - dokumentace pro stavební řízení (DSP) včetně inženýrské činnosti a podání žádosti o stavební povolení do 60 kalendářních dnů od nabytí právní moci územního rozhodnutí, - dokumentace pro provádění stavby (DPS) včetně soupisu prací dle čl. II. odst. 6 smlouvy a inženýrské činnosti do 30 kalendářních dnů od nabytí právní moci stavebního povolení pro stavební práce. V rámci lhůty realizace díla mělo proběhnout přejímací řízení předmětu díla. Cena díla byla sjednána ve výši 405 350 Kč vč. DPH. Ačkoliv, dokumentaci pro územní řízení měl žalovaný dodat nejpozději dne 7. 7. 2021, tuto povinnost nesplnil, a to ani po uplynutí lhůty ke splnění celého díla (8. 10. 2021). Žalovaný podal dne 24. 2. 2022 Magistrátu města [adresa], Odboru územního plánování a stavebního řádu, žádost o vydání územního rozhodnutí, která však neobsahovala požadované náležitosti a vykazovala zásadní nedostatky, k jejichž odstranění jej správní úřad vyzval. Jelikož žalovaný žádost o vydání územního rozhodnutí o požadované náležitosti nedoplnil ani v prodloužené lhůtě do 31. 12. 2022, bylo územní řízení z tohoto důvodu dne 24. 1. 2024 zastaveno. Žalobce proto smluvní vztah s žalovaným ukončil formou výpovědi, která mu byla doručena dne 18. 5. 2023. Smluvní vztah zanikl uplynutím výpovědní doby dne 18. 6. 2023. Pro případ prodlení zhotovitele s provedením díla si účastníci ve smlouvě o dílo dohodli smluvní pokutu ve výši 0,5 % ze sjednané ceny části díla včetně DPH za každý započatý den prodlení. Žalobce proto žalovanému vyúčtoval smluvní pokutu za období od 9. 10. 2021 do 18. 6. 2023 (tj. 618 dnů) při denní sazbě 1 452 Kč (tj. 0,5% z částky 290 400 Kč, jakožto ceny první části díla), tedy smluvní pokutu v celkové výši 897 336 Kč. Vyúčtování smluvní pokuty bylo žalovanému doručeno dne 28. 6. 2023 a smluvní pokuta se stala splatnou uplynutím 30 dnů. Jelikož žalovaný smluvní pokutu nezaplatil, je od 29. 7. 2023 s její úhradou v prodlení.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok odmítl jako nedůvodný. Namítl, že smlouva o dílo není řádně podepsána a proto je absolutně neplatná. V záhlaví textu smlouvy je uvedeno, že žalobce je zastoupen starostou [tituly před jménem] [jméno FO], avšak smlouvu fakticky podepsal [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí odboru investičního, který k tomu dle žalovaného nebyl oprávněn. Ke konvalidaci smlouvy ve smyslu § 582 odst. 2 o. z. dle žalovaného nedošlo, neboť ani jedna ze stran na smlouvu neplnila. Žalovaný se dále domnívá, že ujednání o smluvní pokutě je neurčité. Termín „realizace díla“ není ve smlouvě blíže specifikován, přičemž následně smlouva v kontextu smluvní pokuty a práva na odstoupení od smlouvy používá pojem „provedení části díla“. Nárok na smluvní pokutu je proto sjednán odkazem na ve smlouvě nedohodnutý termín. V postupu žalobce, spočívajícím v uplatnění nároku na smluvní pokutu žalovaný spatřuje zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Žalovaný poukázal na to, že ačkoliv předmětná část díla měla být dokončena do 7. 7. 2021, žalobce doručil žalovanému výpověď smlouvy až 18. 5. 2023. Po dobu od 7. 7. 2021 do 18. 5. 2023 žalobce komunikoval s žalovaným způsobem, kterým v žalovaném vyvolával dojem, že má zájem na tom, aby žalovaný, přesto že byl v prodlení, předmětnou část díla vyhotovil, dokončil a žalobci předal a žalovaný se snažil tomuto požadavku dostát. Žalobce dle žalovaného jednal v úmyslu prodloužit celkové období, za které lze požadovat smluvní pokutu, ačkoliv si byl vědom toho, že požadovaný výše smluvní pokuty je pro žalovaného likvidační. V důsledku toho, že žalobce zaslal žalovanému e-mailem ze dne 11. 4. 2023 návrh dohody o ukončení smlouvy, který žalovaný dne 12. 4. 2023 akceptoval, došlo dle žalovaného k ukončení smlouvy dohodou, a to bez nároku obou stran na jakékoliv plnění. Konečně žalovaný namítl, že požadovaná smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká a navrhl, aby jí soud snížil až do výše způsobené škody. Jako důvod pro snížení pokuty uvedl, že k prodlevě při plnění díla zásadním způsobem přispěla povaha a rychlost součinnosti poskytované třetími stranami (především ze strany správců sítí), která byla pro plnění díla nezbytná. V návaznosti na jejich požadavky musel žalovaný opakovaně přepracovat projektovou dokumentace. Další prodlení bylo vyvoláno požadavky státních orgánů. Při vědomí těchto překážek žalovaný dne 9. 8. 2021 požádal žalobce o pozastavení termínu k provedení první části díla, žalobce ovšem na tuto žádost nikdy nereagoval. Poukázal na to, že cena příslušné části díla byla sjednána ve výši 240 000 Kč bez DPH, z níž mu nebylo uhrazeno ničeho, ačkoliv velkou část dokumentace dokončil.

3. Účastníci učinili v řízení nesporným, že dne 8. 4. 2021 podepsali smlouvu o dílo, kterou za žalobce podepisoval vedoucí investičního odboru [tituly před jménem] [jméno FO], a dále že žalovaný neprovedl část díla, spočívající ve zhotovení dokumentace pro územní řízení (DUR) včetně inženýrské činnosti, pročež žalobce smlouvu o dílo vypověděl s účinností ke dni 18. 6. 2023. Předmětem sporu účastníků byla otázka platnosti smlouvy a především pak platnost ujednání o smluvní pokutě.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: - Ze smlouvy o dílo ze dne 8. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný se touto smlouvou zavázal provést pro žalobce dílo spočívající ve zpracování projektové dokumentace stavby s názvem „Vybudování jednosměrné komunikace ul. P. Lumumby č. [hodnota]-64“ na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], a to v úrovni potřebné k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby (DUR), k žádosti o stavební povolení (DSP) a pro provádění stavby nebo její části (DPS). Smluvní strany se dohodly, že část díla spočívající ve zpracování dokumentace pro územní řízení, včetně inženýrské činnosti a podání žádosti o územní rozhodnutí, měla být realizována do 90 kalendářních dnů od následujícího dne po dni účinnosti smlouvy (čl. III odst. 1 smlouvy). Účinnosti smlouva nabyla dnem zveřejnění v centrálním registru smluv (čl. IX odst. [právnická osoba] případ prodlení žalovaného s provedením části díla si účastníci ujednali smluvní pokutu ve výši 0,5 % ze sjednané ceny části díla včetně DPH za každý započatý den prodlení (čl. III odst. 4). Celková cena díla byla sjednána částkou 405 350 Kč vč. DPH, přičemž na část díla, spočívající ve zpracování dokumentace pro územní řízení (DUR) připadala částka 290 400 Kč. V záhlaví smlouvy je uvedeno, že žalobce (objednatel) je zastoupený [tituly před jménem] [jméno FO], starostou, přičemž smlouva je za žalobce podepsána [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucím odboru investičního. - Z potvrzení Digitální a informační agentury vyplývá, že smlouva o dílo byla zveřejněna v registru smluv dne 8. 4. 2021. - Z dokumentu „Zásady pro zadávání veřejných zakázek Statutárního města [adresa], městského obvodu [adresa]-Jih a jím zřízených příspěvkových organizací“ mimo jiné vyplývá, že pro zajištění nezbytné operativnosti při jeho činnosti je žalobce u veřejných zakázek malého rozsahu do 500 000 Kč bez DPH zastoupen zodpovědnou osobou, kterou může být příslušný vedoucí odboru nebo samostatného oddělení úřadu, z jehož části rozpočtu je veřejná zakázka financována, nebo statutární zástupce příspěvkových organizací (čl. II odst. 1.2. zásad). - Jmenovacím dekretem ze dne 28. 2. 2018 byl do funkce vedoucího odboru investičního Úřadu městského obvodu [adresa]-[adresa] jmenován [tituly před jménem] [jméno FO]. - Z usnesení Magistrátu města [adresa], odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne 13. 9. 2022, č. j. [č.j.] vyplývá, že žalobce (zastoupený žalovaným) podal dne 24. 2. 2022 žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby „Vybudování jednosměrné komunikace ul. P. Lumumby č. [hodnota]-64“. Jelikož žádost neobsahovala požadované náležitosti byl žadatel vyzván k doplnění chybějících závazných stanovisek, rozhodnutí a vyjádření dotčených orgánů (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, [právnická osoba], koordinovaného závazného stanoviska Magistrátu města [adresa] a silničního správního úřadu, jako i stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury ([právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba]., [právnická osoba].) K odstranění uvedených nedostatků byla žadateli poskytnuta lhůta do 31. 8. 2022. která byla následně prodloužena do 31. 12. 2022, přičemž územní řízení bylo do té doby přerušeno. - Usnesením Magistrátu města [adresa], odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne 24. 1. 2024, č. j. [č.j.] bylo územní řízení ve věci výše uvedené žádosti o umístění stavby zastaveno, a to s odůvodněním, že žadatel ve stanovené lhůtě do 31. 12. 2022 neodstranil nedostatky žádosti, když nedoplnil požadované podklady. - Dopisem ze dne 28. 4. 2023 žalobce vypověděl žalovanému předmětnou smlouvu o dílo, a to s jednoměsíční výpovědní lhůtou, která počala běžet dnem doručení výpovědi žalovanému. Výpověď byla žalovanému doručena do datové schránky dne 18. 5. 2023. - Dopisem ze dne 26. 6. 2023 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 897 336 Kč, která byla stanovena jako součin denní sazby ve výši 1 452 Kč (tj. 0,5 % z částky 290 400 Kč) a 618 dnů prodlení (od 9. 10. 2021 do 18. 6. 2023). Přílohou dopisu byla faktura č. 2023100493K04 na částku 897 336 Kč, splatná dne 27. 7. 2023. - Z vyjádření žalobce ze dne 11. 9. 2023 vyplývá, že žalobce neodsouhlasil žalovaným navrhované snížení smluvní pokuty na částku 100 000 Kč a informoval žalovaného, že na předmětnou akci vyhlásil novou veřejnou zakázku, v rámci které byla vybrána nejvýhodnější nabídka ve výši 659 450 Kč vč. DPH, což oproti původní smlouvě o dílo představuje navýšení o 254 100 Kč vč. DPH. - Předžalobní výzvou ze dne 20. 10. 2023 žalobce žalovaného opětovně vyzval k zaplacení částky 897 336 Kč. - Dopisem ze dne 5. 1. 2024 právní zástupce žalovaného sdělil žalobci, že žalovaný není ochoten uhradit na smluvní pokutu částku ve výši 250 000 Kč.

5. Soud dále k důkazu provedl obsáhlou e-mailovou korespondenci účastníků, z níž bylo zjištěno, že uzavření smlouvy o dílo předcházela výzva k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu, jejímž předmětem bylo zpracování předmětné projektové dokumentace, kterou zaslala pracovnice žalobce žalovanému dne 16. 2. 2021 (e-mail ze dne 16. 2. 2021, výzva k podání nabídek). Následně pracovnice žalobce upřesnila, že součástí cenové nabídky musí být i přeložky sítí, které budou nutné pro zbudování komunikace. Ke zprávě byl přiložen snímek se zakreslením sítí s upozorněním, že tento bude nutné aktualizovat (e-mail ze 17. 2. 2021 vč. přílohy). Po uzavření smlouvy žalovaný oslovil vlastníky technické infrastruktury ([právnická osoba]., [právnická osoba]., [právnická osoba].) s žádostí o poskytnutí údajů o existenci a umístění jednotlivých sítí (sdělení [právnická osoba]. ze dne 16. 4. 2021, e-mail od společnosti [právnická osoba] ze dne 3. 6. 2021, e-mail od společnosti [právnická osoba] dne 2. 8. 2021). Dne 9. 8. 2021 žalovaný požádal žalobce o pozastavení lhůty ke splnění díla z důvodu vyřízení přeložek inženýrských sítí (e-mail z 9. 8. 2021 vč. přílohy). Na tuto žádost žalobce reagoval až 29. 9. 2021, kdy požádal o její opětovně zaslání a doložení žádosti o přeložku pro [právnická osoba]. Žádost žalovaný opětovně zaslal dne 4. 10. 2021, přičemž přislíbil, že ostatní doklady zašle následně (e-mailová korespondence z 29. 9. a 4. 10. 2021). Již v této fázi procesu pořizování projektové dokumentace byl žalovaný ze strany žalobce opakovaně urgován o sdělení stavu rozpracování případně o předání stavební dokumentace (např. e-maily žalobce ze dne 22. 9., 27. 9., 26. 10., 5. 11. 2021, 4. 1., 17. 1. 2022), kdy mu bylo mimo jiné pohroženo i ukončením smluvního vztahu (e-mail ze 14. 2. 2022). Teprve po těchto urgencích žalovaný vypracoval projektovou dokumentaci (bez dokladové části), kterou dne 21. 2. 2022 zaslal vlastníkům sítí k vyjádření (e-maily jednotlivým vlastníkům ze dne 21. 2. 2022) a dne 24. 2. 2022 podal ke stavebnímu úřadu žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby (první strana žádosti s podacím razítkem). Následně žalovaný od vlastníků sítí obdržel vyjádření k projektové dokumentaci, z nichž vyplývá, že všechny tři výše uvedené společnosti s projektovou dokumentaci vyjádřily souhlas, který byl vázán na splnění stanovených podmínek, z nichž jednou bylo i provedení přeložek dotčených sítí (vyjádření [právnická osoba]. ze dne 25. 2. 2022, [právnická osoba]. ze dne 10. 10. 2022 a [právnická osoba]. ze dne 23. 9. 2022). Příprava a realizace těchto přeložek měla být prováděna jednotlivými vlastníky na náklady žalobce, přičemž příprava návrhů smluvní dokumentace trvala několik měsíců (e-mailová korespondence se společností [právnická osoba]. ze dne 21-22, 11. 2022 a 13-15. 2. 2023). V mezidobí byl žalovaný žalobcem opětovně upozorňován na prodlení s plněním díla, přičemž v e-mailu ze dne 5. 10. 2022 je žalovaný informován i o tom, že žalobce obdržel informaci o zrušení územního řízení z důvodu nedoplnění požadovaných podkladů (e-maily ze dne 5. 10., 24. 10., 26. 10. 2022, 10. 2., 24. 3. 2023).

6. V souvislosti s námitkou žalovaného, že smlouva o dílo byla ukončena dohodou účastníků, soud provedl důkaz e-mailovou korespondencí účastníků ze dne 11-12. 4. 2023, včetně nepodepsaného návrhu dohody o ukončení smluvního vztahu. Z těchto listin vyplývá, že pracovnice žalobce zaslala žalovanému „k obeznámení“ návrh dohody o ukončení smluvního vztahu s tím, že tento návrh bude předán radě městského obvodu ke schválení. Ze samotného návrhu dohody vyplývá, že jim měla být předmětná smlouva o dílo ukončena s tím, že vzájemné závazky jsou tím vyrovnány a ze smlouvy o dílo nelze požadovat žádné plnění. Návrh obsahoval rovněž ujednání, že dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem uveřejnění v centrálním registru smluv. Průvodní e-mail dále obsahoval prohlášení, podle kterého (mimo jiné) předmětná zpráva není nabídkou na uzavření smlouvy nebo přijetím nabídky, není-li v ní uvedeno jinak. Na zaslání uvedeného návrhu žalovaný reagoval sdělením, že souhlasí.

7. Soud neprovedl navrhované listinné důkazy týkající se jiných zakázek, které žalovaný prováděl pro žalobce. Těmito listinami žalovaný reagoval na argument žalobce, že na žádost o pozastavení provádění díla nereagoval proto, že tato žádost neobsahovala určení lhůty, na kterou mělo být dílo pozastaveno. Žalovaný chtěl předloženými listinami prokazovat, že mezi účastníky bylo zavedenou praxí, že provádění díla bylo možné přerušit i na dobu neurčitou, případně že v minulosti došlo k ukončení jiných smluv o dílo formou dohody, aniž by žalobce po žalovaném požadoval jakékoliv sankce. Podle názoru soudu ovšem tyto listiny nebyly pro rozhodnutí důležité, jelikož žalovaný ani jen netvrdil, že by se účastníci na přerušení provádění díla dohodli; pouze tvrdil, že o přerušení požádal a žalobce na tuto žádost nereagoval. Ze smlouvy ovšem žalovanému neplyne žádný nárok na přerušení provádění díla, takže pokud žalobce na jeho žádost nereagoval, pak k přerušení díla nedošlo a je lhostejné z jaké důvody k tomu vedly a jaká byla praxe účastníků v jiných případech. Stejně tak skutečnost, že se účastníci v případě jiných zakázek dohodli na ukončení smlouvy bez uplatnění smluvních sankcí, nemá žádný vliv na právo žalobce postupovat v nyní projednávané věci jinak. Soud dále neprovedl žalobcem navržené výslechy svědků [jméno FO] a [jméno FO], a to proto, že pokud jde o popis okolností, provázejících plnění díla, tyto soud považuje za dostatečně zjištěné z provedených listinných důkazů, a to zejména z e-mailové korespondence účastníků.

8. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

9. Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

10. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

11. Podle § 2606 o. z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

12. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

14. Podle § 166 odst. 1 o. z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.

15. Poté, co soud aplikoval citovaná zákonná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že žaloba je co do základu uplatněného nároku důvodná.

16. Smlouvu o dílo, uzavřenou mezi účastníky dne 8. 4. 2021, považuje soud za platnou. Smlouvu za žalobce podepsal [tituly před jménem] [jméno FO] (vedoucí odboru investičního), tedy zaměstnanec žalobce, jehož zástupčí oprávnění vyplývá z § 166 o. z. (které se uplatní i v poměrech obce – k tomu srov. [spisová značka]), ve spojení s vnitřním předpisem žalobce - zásadami pro zadávání veřejných zakázek, podle kterých je u veřejných zakázek malého rozsahu do 500 000 Kč bez DPH žalobce zastoupen zodpovědnou osobou, kterou může být příslušný vedoucí odboru nebo samostatného oddělení úřadu, z jehož části rozpočtu je veřejná zakázka financována. [tituly před jménem] [jméno FO] je jako zástupce žalobce uveden rovněž v části smlouvy, obsahující podpisy, kdy příslušné označení splňuje požadavky § 161 věta druhá o. z. Skutečnost, že v záhlaví smlouvy je jako zástupce žalobce uveden starosta městského obvodu [tituly před jménem] [jméno FO] na výše uvedeném závěru nic nemění, když z obsahu smlouvy je naprosto jasné (a byli si toho vědomi i účastníci), že podepisující osobou byl [tituly před jménem] [jméno FO], který k takovému jednány byl oprávněn. Jen pro úplnost soud dodává, že i kdyby snad [tituly před jménem] [jméno FO] smlouvu o dílo podepsal bez příslušného oprávnění, pak by došlo ke konvalidaci takového jednání ve smyslu § 440 odst. 1 o. z., a to už jen tím, že žalobce smlouvu bezprostředně po jejím podpisu zveřejnil v registru smluv, čímž dal jednoznačně najevo, že její uzavření schvaluje.

17. Soud neshledal důvodnou ani námitku žalovaného, že ujednání o smluvní pokutě je neurčité, jelikož odkazuje na ve smlouvě nedohodnutý termín „provedení části díla“. Především je nutno uvést, že termín „provedení díla“ je vymezen v § 2604 o. z. a to tak, že provedením díla se rozumí jeho dokončení a předání. Současně podle § 2606 o. z. platí, že provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit (což je případ i nyní projednávané věci), může být předáno a převzato i po částech. Pokud tedy smlouva váže povinnost k zaplacení smluvní pokuty k prodlení s provedením části díla, přičemž „částmi díla“ se zde rozumí jednotlivé úrovně projektové dokumentace, považuje soud takové ujednání za dostatečně určité. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že v článku III smlouva stanovuje lhůtu „realizace díla“. Jak plyne z čl. III odst. 1 smlouvy, realizace díla měla obnášet jednak zhotovení jednotlivých stupňů projektové dokumentace, a současně jejich předání v „přejímacím řízení“ dle čl. II odst. 7 smlouvy. Smluvní termín „realizace díla“ je tedy obsahově zcela shodný se zákonným termínem „provedení díla“ a skutečnost, že smlouva na různých místech pracuje s oběma těmito termíny dle názoru soudu nezpůsobuje takovou neurčitost, kterou by nebylo možné překlenout výkladem.

18. Za situace, kdy smlouva o dílo, včetně ujednání o smluvní pokutě, byla sjednána platně, přičemž mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný část díla spočívající ve zhotovení dokumentace pro územní řízení (DUR) neprovedl, vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty, a to ve výši 0,5 % ze sjednané ceny části díla včetně DPH za každý započatý den prodlení. Část díla, spočívající v pořízení dokumentace pro územní řízení, včetně inženýrské činnosti a podání žádosti o územní rozhodnutí, měla být provedena do 90 kalendářních dnů ode dne následujícího po účinnosti smlouvy o dílo. Smlouva o dílo nabyla účinnosti zveřejněním v registru smluv, tedy dne 8. 4. 2021 a lhůta pro provedení první části díla tak uplynula dne 7. 7. 2021. Jelikož žalovaný příslušnou část díla v tomto termínu neprovedl, počínaje dnem 8. 7. 2021 se dostal s jeho provedením do prodlení a od tohoto okamžiku vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu, jejíž denní výše činila 1 452 Kč, tj. 0,5 % z částky 290 400 Kč, jakožto ceny za provedení první části díla včetně DPH, jak byla sjednána v čl. IV smlouvy. Prodlení žalovaného trvalo až do ukončení smluvního vztahu, k němuž došlo dne 18. 6. 2023, a to uplynutím jednoměsíční výpovědní lhůty, která počala běžet v důsledku výpovědi smlouvy ze strany žalobce, která byla žalovanému doručena dne 18. 5. 2023. I přesto, že nárok na smluvní pokutu žalobci vznikl již od 8. 7. 2021, žalobce jej nárokoval až od 8. 10. 2021. Za období od 8. 10. 2021 do 18. 6. 2023, tj. za 618 kalendářních dnů, činila výše smluvní pokuty 897 336 Kč.

19. Na tomto místě soud konstatuje, že v uplatnění nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty, rozhodně nespatřuje zjevné zneužití práva, jak bylo argumentováno žalovaným. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu slouží zákaz zneužití práva k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak jenž je vzhledem k okolnostem případu nepřijatelný (srov. 22 Cdo 5159/2014). Z judikatury Nejvyššího soudu se dále podává, že zamítnutí žaloby pro zjevné zneužití práva (tedy odepření ochrany subjektivnímu právu účastníka) je výjimečným postupem, jenž musí být podložen mimořádně závažnými okolnostmi konkrétního případu, které svou intenzitou převáží nad ochranou subjektivního práva účastníka řízení (srov. např. 22 Cdo 4490/2018 nebo 23 Cdo 2155/2021). V rozsudku ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3385/2021, Nejvyšší soud zdůraznil, že zamítnutí žaloby pro zjevné zneužití práva podle § 8 o. z. má být až poslední možností, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona. Takové mimořádné okolnosti v nyní posuzované věci dány nejsou. Možnost ukončit smlouvu výpovědí byla právem, nikoliv povinností žalobce a z pouhé skutečnosti, že žalobce tohoto práva nevyužil bezodkladně poté, co se žalovaný dostal do prodlení s plněním díla nelze dovozovat, že by tím žalobce zneužíval své právo na smluvní pokutu. Naopak, z korespondence účastníků je zjevné, že žalobce žalovaného opakovaně upozorňoval na jeho prodlení s plněním smlouvy, jako i na smluvní sankce, které z toho vyplývají. Z dopisu ze dne 5. 1. 2024 pak vyplývá, že žalobce byl ochoten přistoupit na snížení smluvní pokuty na částku 250 000 Kč, což rozhodně nesvědčí o tom, že by úmyslem žalobce bylo profitovat z prodlení žalovaného.

20. Konečně, nelze přisvědčit ani názoru žalovaného, že nárok na smluvní pokutu zanikl v důsledku dohody účastníků. V řízení bylo prokázáno, že dne 11. 4. 2023 zaměstnankyně žalobce – [tituly před jménem] [jméno FO] zaslala žalovanému text „Dohody o ukončení smluvního vztahu“, z něhož vyplývá, že pokud by tato dohoda byla uzavřena, smluvní vztah ze smlouvy o dílo by tím zanikl bez nároku na jakékoliv plnění (včetně smluvní pokuty), přičemž žalovaný zaslaný text dne 12. 4. 2023 odsouhlasil. Avšak, na rozdíl od žalovaného, je soud toho názoru, že tímto způsobem k ukončení smlouvy o dílo nedošlo. Již z průvodního e-mailu, kterým byl žalovanému návrh dohody zaslán, vyplývá, že se jedná o dokument, který má být teprve předložen radě městského obvodu ke schválení a žalovanému je zasílán „k obeznámení“. V připojeném prohlášení (tzv. disclaimer) je pak výslovně uvedeno, že se nejedná o nabídku na uzavření smlouvy. Popsané jednání zaměstnankyně žalobce, spočívající v zaslání textu dohody, proto soud nehodnotí jako návrh na uzavření smlouvy ve smyslu § 1731 o. z., a to zejména proto, že z tohoto jednání nelze dovodit úmysl žalobce předmětnou dohodu uzavřít. Navíc, i kdyby byl návrh dohody míněn jako nabídka, byl by učiněn neoprávněnou osobou. Z obsahu smlouvy o dílo vyplývá, že osobou oprávněnou jednat za žalobce ve věcech smluvních byl [tituly před jménem] [jméno FO], který je označen jako podepisující osoba rovněž v předmětném textu dohody o ukončení smluvního vztahu. Jestliže text dohody žalovanému odeslala [tituly před jménem] [jméno FO], jejíž pracovní zařazení je dle podpisu v průvodním mailu „stavební technik“, nelze u ní dovodit ani existenci zákonného zmocnění dle § 166 o. z. Jen pro úplnost pak soud dodává, že dle textu dohody měla tato nabýt účinnosti uveřejněním v registru smluv, přičemž v řízení nebylo ani jen tvrzeno, že by k takovému uveřejnění došlo.

21. S odkazem na výše uvedené skutečnosti proto soud uzavírá, že nárok žalobce na smluvní pokutu byl uplatněn po právu.

22. Následně se soud zabýval návrhem žalovaného na snížení smluvní pokuty z důvodu její nepřiměřené výše ve smyslu § 2051 o. z. Žalovaný jako hlavní důvod pro snížení smluvní pokuty uváděl skutečnost, že jeho prodlení s plněním díla bylo zásadním způsobem ovlivněno nedostatkem součinnosti ze strany dotčených správců technické infrastruktury, jejichž vyjádření jsou nezbytnou podmínkou pro vydání územního rozhodnutí. Jakkoliv je pravdou, že komunikace s těmito subjekty trvala poměrně dlouhou dobu a jimi vyžádané úpravy projektové dokumentace se významně projevily na celkovém prodlení žalovaného, nepovažuje soud tyto skutečnosti za důvod pro moderaci smluvní pokuty. Současná zákonná úprava smluvní pokuty je vybudována na principu absolutní objektivní odpovědnosti za porušení utvrzené povinnosti a z povinnosti zaplatit smluvní pokutu se proto nelze vyvinit ani s odkazem na vyšší moc či jiné okolnosti vylučující nárok na náhradu škody – v tomto případě nedostatek součinnosti třetích osob. To platí tím spíše v případě žalovaného, který jako odborník v oblasti projektování staveb měl předpokládat, že proces pořizování projektové dokumentace můžou zkomplikovat požadavky na realizaci přeložek dotčených sítí a přizpůsobit tomu smluvně sjednaný termín k provedení díla, obzvláště když byl ještě před podáním cenové nabídky pracovnicí žalobce upozorněn na to, že její součástí musí být i přeložky sítí, které budou nutné pro zbudování komunikace. Pokud žalovaný přesto uzavřel smlouvu o dílo s relativně krátkým termínem plnění, a to aniž by znal přesnou polohu dotčených sítí (když tyto informace si od jednotlivých správců sítí vyžadoval až po uzavření smlouvy), nelze než konstatovat, že si počínal značně nedbale a nikoliv s odbornou péčí, a důsledky takového jednání pak jdou k jeho tíži (§ 5 o. z.)

23. I přes předchozí konstatování však soud návrhu na moderaci uplatněného nároku částečně vyhověl. Soud přitom vycházel ze závěrů rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, podle kterého soud při posuzování konkrétního nároku na smluvní pokutu přihlíží nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ.

24. Soud k moderaci smluvní pokuty přistoupil proto, že shledal částečně oprávněným argument žalovaného, že žalobce vyčkával s vypovězením smlouvy o dílo nepřiměřeně dlouhou dobu. Jak již bylo uvedeno výše, soud toto počínání žalobce nepovažuje za zneužití práva, když žalobce nejednal v úmyslu žalovaného pozdějším vypovězením smlouvy poškodit, nebo sám sebe obohatit. Současně ale platí, že pokud prodlení žalovaného s provedením první části díla trvalo již od 8. 7. 2021, přičemž žalobce smlouvu vypověděl až dopisem ze dne 28. 4. 2023 (tedy téměř po dvou letech), neodpovídal takový postup hlavnímu účelu smluvní pokuty, kterým v daném případě bylo zajištění včasného provedení díla (tj. preventivní funkce smluvní pokuty). Soud je toho názoru, že v situaci, kdy žalovaný předání první části díla, i přes opětovné urgence, opakovaně odkládal, přičemž nevyhověl ani výzvě stavebního úřadu k dodání chybějících podkladů pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, muselo být žalobci zřejmé, že žalovaný není schopen dílo v dohledné době provést. Měl-li žalobce zájem na, když už ne včasném, tak alespoň co nejdřívějším provedení díla, měl smlouvu vypovědět dříve než až dne 28. 4. 2023, tak aby mohl na provedení díla zadat novou veřejnou zakázku. Pokud jde o žalovaného, ten se do situace, kdy nebyl schopen provést dílo ve sjednaném termínu, dostal vlastní nedbalostí, spočívající zejména v nesprávném stanovení doby provedení díla, který zjevně neodpovídal jeho složitosti (případně tím, že bezdůvodně spoléhal na to, že mu termín pro předání díla bude po uzavření smlouvy prodloužen). Na druhou stranu je však nutno zohlednit i to, že smlouva o dílo byla koncipována tak, že jedinou stranou, která byla oprávněna smlouvu vypovědět byl žalobce, a žalovaný se tak nebyl schopen ze situace (byť jim zaviněné), kdy zjevně nebyl schopen dílo včas provést, přičemž za každý den prodlení mu vznikala povinnost k úhradě smluvní pokuty, sám vymanit.

25. Z popsaných důvodů proto soud nárok žalobce na smluvní pokutu snížil, a to na částku 651 948 Kč, která odpovídá sjednané denní sazbě (1 452 Kč) za období od 8. 10. 2021 do 31. 12. 2022 (tj. 449 dnů). Soud se při stanovení výše smluvní pokuty řídil úvahou, že termín do 31. 12. 2022 byl nejzazším termínem pro doplnění podkladů k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby, jak byl stanoven stavebním úřadem, a jeho marným uplynutím muselo být oběma stranám zřejmé, že žalovaný dílo v blízké době neprovede. Žalobce byl o zamýšleném zastavení územního řízení stavebním úřadem informován s předstihem (viz jeho e-mail žalovanému ze dne 5. 10. 2022) a tudíž mohl smlouvu vypovědět k datu uplynutí uvedené lhůty, tedy k 31. 12. 2022. K výraznějšímu snížení smluvní pokuty soud neshledal důvody, a to i s přihlédnutím k tomu, že nárok na smluvní pokutu snížil již samotný žalobce, a to tím, že jej neuplatnil již od prvního dne prodlení s provedením první části díla (tj. od 8. 7. 2021), ale až od uplynutí lhůty pro provedení díla jako celku (8. 10. 2021).

26. Nárok na zaplacení smluvní pokuty žalobce vyúčtoval fakturou č. [číslo] se splatností do 27. 7. 2023, která byla žalovanému doručena dne 28. 6. 2023. Jelikož žalovaný na uplatněný nárok nezaplatil ničeho, počínaje dnem 28. 7. 2023 se dostal s jeho úhradou do prodlení, a je proto podle § 1970 o. z. povinen žalobci zaplatit rovněž zákonný úrok z prodlení, jehož výše je upravena nařízením nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v konkrétním případě činí 15 % ročně. Úrok z prodlení žalobce požadoval od 29. 7. 2023 a proto mu byl soudem přiznán od tohoto data.

27. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 245 388 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za období od 29. 7. 2023 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.

28. Žalovanému byla dále uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení, a to v plné výši. Soud tak postupoval proto, že žaloba byla podána důvodně, a ačkoliv žalovaná částka nebyla žalobkyni přiznána v celém rozsahu, k částečnému zamítnutí žaloby došlo výlučně z důvodu moderace smluvní pokuty soudem, tedy z důvodu, který spočíval na úvaze soudu (§ 142 odst. 3 o. s. ř.) Výše přiznané náhrady odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku (44 867 Kč) a sedmi paušálním náhradám po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., za předžalobní výzvu, sepis žaloby, dvě vyjádření ze dne 28. 5. 2024 a 20. 8. 2024, přípravu na první jednání a účast u dvou soudních jednání. Celkem byla tedy žalobci přiznána náhrada nákladů ve výši 46 967 Kč.

29. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku.

Poučení