110 C 8/2019 - 405
Citované zákony (6)
Rubrum
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vlachem, Ph.D. ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupenému advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 305 996,10 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 150 053,40 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení od 2.3.2019 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni dalších 150.053,40 Kč s příslušenstvím se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Účastníci jsou povinni zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou státem zálohované náklady řízení ve výši 12 065,60 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, a to každý jednou polovinou, tedy 6 032,80 Kč.
Odůvodnění
1 Žalobkyně se po žalovaném žalobou podanou soudu dne 8.4.2019 domáhá zaplacení částky 305.996,10 Kč s příslušenstvím s tím, že se má jednat o škodu, kterou způsobil žalovaný tím, že se dostatečně nestaral o svůj dům č.p. [Anonymizováno], který bezprostředně sousedí s jejím domem č.p. [Anonymizováno] na st.p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], jedná se o tzv. řadovku. Z balkónu domu žalovaného, který nemá ani funkční hydroizolaci, zatékalo do společné dělící zdi domu, došlo k opadnutí omítky a části cihel, zeď původní šířky 300 mm je zúžena asi o 50 mm. Došlo k sesednutí zdi a v důsledku toho k průhybu nosníku a betonové desky balkonu, v důsledku toho popraskala dlažba na balkoně a poškodila se podkladní betonová mazanina. Došlo ke vzniku trhlin ve stěně v interiéru domu žalobkyně, k poškození parketových podlah žalobkyně. Druhým problémem je vlhkostní poškození na obvodové zdi v suterénu žalobkyně, příčinou je zatékání dešťové vody z nevhodně upraveného dešťového svodu domu žalovaného. Dešťová voda, po úpravách na domě žalovaného, byla vypouštěna volně na terén a vzhledem ke sklonu terénu stékala volně k obvodové zdi domu žalobkyně a k jejímu průniku do interiéru domu č. [hodnota]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k odstranění poruch a závad, případně k úhradě vynaložených nákladů, které byly vyčísleny na 215.000 Kč, a to předžalobní upomínkou ze dne 25.6.2018, ale bezvýsledně. Žalobkyni vznikla majetková újma ve výši 164.879 Kč, tato částka jí byla vyfakturována společností Structura s.r.o., se kterou uzavřela žalobkyně smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava dělící stěny mezi domy č. [hodnota] a č. [hodnota] v ceně 31.493,90 Kč, zesílení a zajištění za 31.259,30 Kč, odstranění vlhkostních poruch v interiéru za 42.012 Kč a exteriéru za 43.474,60 Kč a oprava dešťové kanalizace za 16.639,40 Kč. Dále topenáři z firmy [právnická osoba] vystavili fakturu na 5.888 Kč. Žalobkyně dále uzavřela smlouvu o dílo se společností Structura s.r.o. na opravu podlah ve druhém nadzemním podlaží, práce byly vyfakturovány fakturou č. 180100089 na 79.997,10 Kč. Společnost Deba Bohemia provedla opravu podlah za 42.342 Kč. Žalobkyně si nechala vypracovat znalecký posudek [titul]. [jméno FO], který si za něj vyfakturoval 12.890 Kč. Žalovaný minimálně nedodržel obecnou prevenční povinnost dle § 2900 o.z., nepočínal si tak, aby nedošlo ke škodě. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému plnění, což se nestalo, dala mu dána lhůta do 1.3.2019, od 2.3.2019 je tak v prodlení. 2 Okresní soud rozsudkem ze dne 1.2.2021 pod č.j. 110 C 8/2019-151 žalobu zamítnul z důvodu promlčení žalovaného nároku. K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením ze dne 24.11.2021 rozsudek okresního soudu zrušil s tím, že okresní soud rozhodoval o zatím neprojednatelné žalobě, aniž by se její vady pokusil odstranit. Žalobkyně musí v žalobě uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tedy musí vymezit předmět řízení po skutkové stránce tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným. Žaloba proto byla, co se týká vylíčení rozhodujících skutečností, zcela nedostatečná, neboť z ní nebylo zřejmé ani to, v čem konkrétně má škoda spočívat, respektive jaký konkrétní majetek žalobkyně (či jeho část) a jak byl poškozen. Neobsahovala-li žaloba ani tato základní tvrzení o škodě, absentovala v ní přirozeně i tvrzení o tom, kdy každé jednotlivé poškození vzniklo, respektive se o něm žalobkyně dozvěděla, závěr o promlčení nároku je předčasný. Uložil okresnímu soudu postupem dle § 43 odst. 1 o.s.ř. odstranit vady žaloby spočívající v nedostatečném skutkovém vymezení uplatněného nároku tak, aby bylo zřejmé, čeho se konkrétně žalobkyně žalobou domáhá, tj. jaká škoda a na čem jí vznikla a má být nahrazena. U každého z jednotlivých poškození svého domu musí rovněž žalobkyně doplnit, kdy se projevilo. 3 Soud vyzval usnesením ze dne 9.3.2022 č.j. 110 C 8/2019-212 žalobkyni k odstranění vad žaloby, což žalobkyně provedla podáním došlým soudu dne 11.4.2022 a zejména podáním došlým soudu dne 2.11.2022. V tomto podání už uvedla, jaké konkrétní škody jí vznikly a kdy pozorovala jejich projev navenek, tedy například vlhkou vnitřní zeď nebo vrzající a odlepující se parkety. Soud má za to, že nelze požadovat po žalobkyni, aby vznik škody či proces jejího vznikání pozorovala již od samého počátku, tedy například by seznala, že do obvodové zdi vniká voda, ačkoliv se toto její vnikání navenek nijak zatím neprojevilo, nebo že se zvyšuje procento vlhkosti parket, které se však zatím navenek nijak neprojevilo. 4 Pro přehlednost soud zopakuje v tomto odůvodnění částečně i odůvodnění z předcházejícího zrušeného rozsudku č.j. 110 C 8/2019-151, hlavně provedené výslechy svědků, citované faktury, znalecké posudky a případně další již provedené důkazy. 5 V dalších podáních soudu a před soudem žalobkyně (její zástupce) uvedla, že žalovaný uvádí, že žalobkyně přichází nově s tvrzením, že první známky vlhkostních poruch zpozorovala v únoru 2017, to však není pravda, nejedná se o nové tvrzení, toto uváděla opakovaně, a to včetně jejího výslechu. Pokud žalovaný v souvislosti s námitkou promlčení odkazuje na dopis z 25.6.2018, tak odvolací soud v této věci uvedl, že se jedná o nedostačující důkaz pro učinění závěru o tom, že je nárok promlčen. Poukazuje zde na rozhodnutí Nejvyššího soudu, dle kterého, pokud se jedná o pokračující děj, je pro počátek běhu promlčecí doby rozhodující okamžik ukončení tohoto děje. Žalovaný dále uvádí, že domky byly vystavěny na zamokřeném podloží, toto není pravda, sám svědek [jméno FO] uváděl, že vlhko v jejich domě nebylo a není, dům je vystaven na skále. V prosinci 2009 pan [jméno FO] uváděl, že domek žalobkyně nevykazuje vlhkost a je v dobrém stavu. Pokud žalovaný zpochybňuje mechanizmus zatékání, tak odkazuje na znalecký posudek a na výslechy znalců, kteří objasnili, jak k tomu došlo a že zde je příčinná souvislost. Dále žalovaný poukazuje na zprávu firmy DEBA BOHEMIA o tom, že vlhkost podlahy byla 7 – 9 % a u zdi až 12 % a že jde o minimální rozdíl, tak poukazuje na to, že přípustná vlhkost je 1 – 2 %. [titul]. [jméno FO] prováděl stavební dozor, a proto se dostává do kolize, tak to není pravdou, jednalo se o autorský dozor. Pokud žalovaný namítá, že žalobkyně měla žalovat na odstranění závad, tak toto nebylo možné, neboť se jednalo o havarijní stav, kde hrozilo zřícení balkonu, věc se musela řešit urychleně. Předkládá soudu projekt kanalizace (kopii předávám žalované), ze kterého je jasné, jak měl být svod vody ze střechy zatrubněn do kanalizačního potrubí a vpravo je vidět, jaký je skutečný stav a je naznačeno, jak docházelo k podmáčení domu žalobkyně. Pokud jde o námitku k výslechu [jméno FO], tak současný o.s.ř. po provedené novele již nezakazuje přítomnosti potencionálního svědka v jednací síni. Dopis z roku 2004 upozorňuje na to, že byl proveden svod dešťové vody na opačné straně, než má být, ale nezmiňuje, že by již začalo docházet k zatékání vody či dokonce ke vzniku škody. K úvaze žalovaného o tom, že kdyby závadný stav nebyl odstraněn by vlastně nemohlo dojít k počátku běhu promlčecí doby uvádím, že pokud by nedošlo k odstranění závadového stavu, došlo by ke zřícení zdi, což by již byla zcela zřejmá škoda a mohlo by dojít k běhu promlčecí lhůty. pojistná událost z roku 2013 se týkala druhé společné zdi, tedy mezi čísli evidenčními 24 a 26, kdežto nyní řešíme mezi čísly 26 a 28. Žalobkyně odmítla plnění ve výši 1.441 Kč a pojistná událost tak byla odložena, vlastně se jednalo o odložení pojistné události z důvodu, že se na to nevztahuje pojištění domácnosti uzavřené žalobkyní. Na č.l. 13-20 spisu jsou založeny faktury za provedené práce a jsou tam i doklady potvrzují platbu, zjistila, že tam není potvrzení o platbě za posudek [titul]. [jméno FO] a o platbě firmě DEBA Bohemia, tyto zakládá do spisu. Pokud jde o amortizaci, tak odkazuje na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2202/2019, dle kterého se má v úvahu brát i to, co bylo vynaloženo na obnovení funkce věci, přičemž může dojít ke zvýšení ceny až o 1/3 oproti hodnotě poškozené věci. Znalec [jméno FO], svědek [jméno FO] i svědek [jméno FO] uváděli, že výměna parket by byla složitá, nákladná až nemožná, žalobkyně tedy zvolila vinylovou podlahu, která je ale horší než dřevěné parkety. Živnost podlahy není nikde určena, je dána její funkčností, tato podlaha přestala svoji funkci plnit právě v souvislosti s tím zatékáním. Znalec dnes uvedl, že z 90 % je příčinou zatékání vody do zadní části domu to přendání svodu. V tomto se ztotožňuje s [titul]. [jméno FO]. zakládá do spisu fotografii z 12/2023, na které je vidět, že se provádí izolace balkonu žalované. Dále předkládá soudu předžalobní upomínku z 1.3.2019, kde se uvádí, že balkon u [jméno FO] byl již opraven, resp. že byla provedena opatření, což ale nebyla pravda. Pokud znalec uváděl, že do objektu mohlo zatékat 10 až 15 let, tak ale to neznamená, že se to před 10 až15 lety viditelně projevilo tak, aby žalobkyně viděla, kdy jí vznikla škoda. 6 V závěrečném návrhu před prvním vynesením rozsudku žalobkyně uvedla, že nárok nemůže být promlčený, jelikož prvotní poškození byly viditelné v únoru 2017. Co se týče námitky žalovaného, že žalobkyně dopisem ze dne 25.6.2018 uváděla, že se skutkovým závadovým stavem byl žalovaný seznámen už v únoru 2016, poukazuje na to, že jde o chybu zástupkyně žalobkyně a toto lze prokázat a je to patrno ze skutečnosti, že v únoru 2017 byla první jednání účastníků řízení a to poté, co žalobkyně objevila poškození ve své nemovitosti. Právě v únoru 2017 žalovaný oznámil pojišťovně Kooperativa škodní událost, následně v roce 2017 žalovaný objednal zpracování znaleckého posudku k posouzení statických a vlhkostních poruch na domě žalobkyně. Při místním šetření byla za žalovaného na místě paní [jméno FO], výsledky posudku jasně popisují, co je příčinou poruch na domě žalobkyně. Vzhledem k tomu, že ani po opakovaných urgencích mezi účastníky řízení nedošlo ze strany žalovaného k žádné nápravě, když žalovaný zůstal zcela nečinný, avšak dle závěrů posudku hrozilo nebezpeční dalšího poškození majetku obou účastníků řízení, tak žalobkyně ještě předtím, než proběhla rekonstrukce, zaslala žalovanému 25.6.2018 předžalobní upomínku, v níž žádala, aby žalovaný odstranil poruchy dělící stěny mezi domky č. 26 a 28, aby zajistil opravu izolací na domu č. 28, aby odstranil vlhkostní poruchy v suterénu domu žalobkyně. K tomu současně žalobkyně předložila znalecký posudek, kde byly vyčísleny náklady na požadovanou rekonstrukci. Je tedy evidentní, že datum uvedený v dopise, únor 2016, je chyba, když veškeré kroky účastníků řízení jsou zaznamenány od února 2017. Ani poté však žalovaný žádné kroky směřující k nápravě neučinil a proto žalobkyně byla nucena zajistit opravu na své náklady, aby předešla dalším vznikajícím škodám. Ve spise jsou 3 posudky, [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO], [právnická osoba], [tituly za jménem], všechny posudky shodně hovoří o tom, že příčinou poruch na domě žalobkyně je nevyhovující stav nemovitosti žalovaného. Co se týče přední části nemovitosti, tam to bylo jednoznačně pouze tím, že žalovaný nedostatečně udržoval nemovitost. Pokud jde o zadní část domu, toto zadokumentoval [titul]. [jméno FO], [tituly za jménem], uvedl, že dešťový svod byl přemístěn žalovaným, s tímto projektová dokumentace původní nepočítala. Vzhledem k tomu, jak jsou domy situovány v terénu kaskádovitě, tak dospěl k závěru, že ta vlhkost v suterénu v domě žalobkyně je způsobena právě tím přesunutím dešťového svodu žalované. Tím došlo k většímu zatížení hydroizolace, původně projektované na působení zemní vlhkosti, což vyvolalo vlhkostní poruchy u žalobkyně. Co se týče námitky žalovaného ohledně prací a nákladů, které žalobkyně požaduje nahradit v rámci škody, tak jak již bylo řečeno, v době, kdy se prováděla rekonstrukce, tak původní podlaha (parkety) již nebyla na trhu k dispozici a nebylo tudíž možné vyměnit jen jednu třetinu poškozených parket. Co se týče dalších nákladů, poukazuji na posudek [titul]. [jméno FO], kde jsou položky přesně vyčísleny. Znalci dospěli k závěru, že vady vznikly právě v příčinné souvislosti se stavem nemovitosti žalovaného, který je ale ze zákona za stav nemovitosti plně odpovědný a i ta pasivita zakládá odpovědnost žalovaného za škodu, která žalobkyni vznikla. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k nápravě, měl informace o tom stavu, avšak žalovaný neučinil ničeho. Žalobkyně navrhuje, aby soud žalobě vyhověl, přiznal žalobkyni náklady řízení. Závěrečný návrh před vynesením druhého rozsudku dodala soudu písemně a sdělila jeho obsah. 7 Žalobkyně jako účastnice řízení vypověděla, že v domě bydlí od roku 2001, v době, kdy dům pořídili, nebyly patrné žádné problémy s vlhkostí, a to ani ve sklepě, i kdyby tam docházelo ke vzniku nějakých plísní, tak nebyly vidět, protože ve sklepě byla sauna. Materiály postupně dosluhovaly, a proto oni i ostatní vlastníci začaly provádět opravy. Opravy však nebyly prováděny na domě č. 28, který užívá paní [jméno FO], což je starší paní, která tam bydlí sama. Nehází v zimě sníh, který potom také taje a voda zatéká. Problémy pozoruje od roku 2017. Došlo k nadzvednutí dlažby na balkoně, vznikly fleky na stěnách, a to na balkoně a uvnitř domu a na vnitřní stěně obývacího pokoje se začaly objevovat trhlinky ve zdi. Psali mail na SBD [Anonymizováno], který dnes předložili, SBD slíbilo pomoc, ovšem k účinné opravě nedošlo. Pokud jde o opravy podlah, tak jedno patro domu je v podstatě velký obývací pokoj a nelze provést opravu jen v jedné části, takže se provedla rekonstrukce celé podlahy, v celé ploše obývacího pokoje. Faktura od topenářů souvisí s tím, že při opravě podlahy se musel sundat radiátor a potom byl dán zpět. Pokud jde o opravy podlah, tak se opravovala ještě podlaha na balkoně a dole v suterénu, podlahy byly původní. Pokud jde o opravu dělící stěny, tak oslovili firmu, stavební dozor dělal pan [jméno FO], [tituly za jménem], ona sama tomu nerozumí, stěna z její strany byla již zeslabena, bylo nutno ji opravit, aby nedošlo k nějaké další škodě. Pokud měl její právní zástupce v předžalobní výzvě uvádět, že stav je znám žalované již od února 2016, tak to neumí vysvětlit, opakuje, že ona vady pozorovala od roku 2017. V souvislosti se vznikem škody se obrátili na pojišťovnu, předložila soudu dopis této pojišťovny ze dne 1. 2. 2018. 8 Žalovaná v podáních soudu a před soudem uvedla, že žalobkyně stále neřeší to, co řešit má. Žaloba je stále neprojednatelná, žalobkyně odvádí pozornost od této skutečnosti tím, že řeší kanalizaci, ta se týká případného zatékání k zadní části domu, ale bylo i znalcem řečeno, že možností zatékání je více, je to neprokazatelné. Případná tvrzení žalobkyně, pokud vůbec byla učiněna, činíme spornými. Ve spise je stále řada různých dokumentů s různými daty, stále není tvrzeno, kdy a jaká škoda konkrétně vznikla, žalobkyně nepředkládá žádné fotografie jejího domu, které by snad mohly ukazovat vzniklou škodu, předložila pouze jednu fotografii suterénu, ale zároveň říkala, že suterén řešit nebudou. Novotou je dopis z 30.8.2004, kde je již zmiňováno zatékání, to jen dosvědčuje, že problémy trvají desítky let. Byla provedena koncentrace řízení, byly učiněny výzvy žalobkyni, je tedy nadbytečné vyslýchat zaměstnance firem a trváme na tom, že není možný výslech [jméno FO]. Z judikatury NS neplyne, že by promlčení běželo až od ukončení děje, tak to by v případě neodstranění zatékání vlastně vůbec nedošlo k počátku běhu promlčecí doby. Žalobkyně stále neuvedla, kdy která konkrétní škoda vznikla, jak se projevila a jaká je výše této škody. Žalovaný uvádí, že sice uznali svoji odpovědnost, ale to bylo v rámci řešení pojistné události. Neznamená to, že by zcela uznávali svoji odpovědnost. Upozorňuje na to, že pojišťovna škodu plnila ve výši asi 1.400 Kč, žalobkyně však požaduje cca 300 tisíc Kč. Doplnění dokazování zprávami pojišťoven potvrdilo, co uvádí žalovaná. V průběhu doby bylo řešeno více pojistných událostí se stále stejnou příčinou a následkem. Totiž zatékání vodou. Z jednotlivých fotografií je zřejmé, že už v roce 2013 byly patrné záteky na dělící stěně. Příčina je sporná a žalobkyně ani jednoznačně v tomto směru nic relevantního netvrdí. K opravě došlo následně a nyní řešený problém byl pojišťovnou nazván jako průsak vody 2016. Nárok by tedy musel být promlčen. Zásadní fotografie interiéru s tvrzenými poškozeními dodány nebyly ba právě naopak. Na těchto fotografiích není vidět již nic. V průběhu řízení žalobkyně prohlásila, že zadní část domu nebude řešit a příčin dle posudku mohlo být více. Nyní je tato otázka opětovně otvírána, dokonce požadavkem na revizní posudek znaleckého ústavu. Stále znovu a znovu jsou předkládány další důkazy, když např. poslední koncentrační poučení je z 9.3.2022. A opakovaný výslech znalce do věci nic nového nevznesl. Znalec zopakoval pouze to, co již uvedl v mimořádně podrobném výslechu. Žalovaná trvá na tom, že nejde ani o znalce, jeho posudek neobsahuje žádnou z náležitostí, které vyžaduje platná právní úprava. Jde o soubor fotografií žalobkyně s jejím popisem. Veškeré další skutečnosti pak znalec musí uvádět v rámci svých výslechů. O jeho separátní schůzce s žalobkyní, kterou nedovedl nikdy vysvětlit, již bylo hovořeno dříve. Jediná nová skutečnost je snad to, že podle znalce byly zřejmé poruchy a poškození 10 až 15 let od doby vyhotovování jeho posudku. Rovněž znalec [jméno FO] nemůže být považován za znalce. Jeho posudek ani nemá doložku podle § 127a o.s.ř. a dopouští se právních úvah včetně náhrad nemajetkové újmy, která mu nepřísluší. Nicméně i tento znalec potvrdil promlčenost nároku. Byla slyšena řada nových svědků, kteří potvrdili, že dříve na nemovitosti žalobkyně pracovali a něco tam rekonstruovali. Podstatný byl výslech [titul]. [jméno FO], co by zástupce pojišťovny, který uvedl, že žalobkyně v minulosti uplatňovala z důvodu průsaku řadu pojistných událostí. První vlhkost v r. 2013, další v r. 2017, zcela první pak v r. 2011. Pojistná události v r. 2017 byla nazvána samotnou žalobkyní průsak vody 2016, kdy žalobkyně uvedla, že nosnou opravila před 5 lety. V r. 2024 pak žádá náhradu škody. Ze všech těchto skutečností je nárok i kdyby jaký vznikl, nepochybně promlčen. Žalobkyně kromě jiného, jak jí uložil krajský soud, musí prokázat, jaké škody vznikly, kdy a kde. Byť jedinou fotku k otázce vzniku škod nenabízí. Vše zůstává pouze v rovině jejího tvrzení. Poučena byla mnohokrát. Nedosti na tom, v minulosti žalobkyně prohlásila, že vlhkosti v suterénu a v zdaní části neřeší, mj. proto, že znalec uvedl množství příčin, které by k tomu mohly vést. Nyní je nově zase tato otázka otevřená. 9 Žalovaný ve velmi obsáhlém závěrečném návrhu uvedl, že žaloba není důvodná. Žalobkyně vytvořila za celé roky v řízení toliko nepřehledný stav, ve kterém už se patrně neorientuje ani ona sama. Žalovaná odkazuje na všechna dosavadní podání a tvrzení. Podstatné je, že žalobkyně musí prokázat všechny komponenty náhrady škody. Protiprávní jednání, následek, příčinnou souvislost a v neposlední řadě i dobu, kdy která škoda vznikla. Pokud jsou zde pochybnosti, má je žalobkyně odstranit. Nelze ale postupovat v neprospěch žalovaného. Žalobkyně na prokazování těchto skutečností rezignovala a dospívá k závěru, že výše škody jsou proplacené faktury za rekonstrukční práce. Tak tomu ale není. Když už nic jiného, výše škody je snížení majetku poškozeného. Celý spor by se tedy rozpadal do dvou částí, a to jedna ohledně prokázání shora uvedených komponent, druhá samostatná část týkající se vyčíslení samotné škody. Toto vyčíslení žádným znaleckým posudkem se doposud nikdy nenastalo a žalobkyně žádný takový důkaz ani nenavrhla. Z 50 % tedy podstatné okolnosti vůbec prokázány nebyly. Z dalších 50 % rovněž ne. Pokud jde o doplnění dokazování po vrácení věci odvolacím soudem. Ve spise jsou založeny listiny Global Expert pojišťovny. Tyto potvrzují tvrzení žalované. V průběhu času došlo na domě žalobkyně k mnoha pojistným událostem spočívajících v nadměrné vlhkosti. Bylo poskytováno pojistné plnění a už jen z tohoto důvodu vzniká zásadní nejasnost co je uplatňováno nyní, zda to již nebylo nahrazeno a ve kterých letech vůbec škoda vznikla. V roce 2011 je vykázána první pojistná událost, kde je udávána vlhkost obývacího pokoje, a poškození suterénu vlhkostí. V roce 2013 nastala další událost, vytopení od sousedů. Zde jsou přiloženy fotografie, ze kterých vyplývá, že již v roce 2013 tam vlhkostní poruchy a zatékání existovalo. Nicméně poškození uvnitř domu žalobkyně tak, jak uvádí v žalobě ani zde nejsou vidět. Žalobkyně nikdy nepředložila jedinou fotografii, která by dokládala jí uváděná poškození a škody. Fotografováno, pokud vůbec je vše okolo. Z fotografií sousedního objektu je vidět, že toliko na fasádě z její strany se nachází vlhkostní známky, ale ani fasáda není opadaná. Sám manžel žalobkyně hlášení pojistné události v únoru 2017 uvádí, že jde o průsak vody 2016. Namítá vlhkou dělící stěnu a otlučenou zeď. Dále uvádí, že před 5 lety provedli opravu nosné zdi. Likvidátor vyčísluje škodu osobním ohledáním na 1.441 Kč. Už jen z toho se podává, že nárok, by musel být promlčen. V dotazníku pan [jméno FO] uvádí, že zatéká pro špatný technický stav balkonu opakovaně a v roce 2016 byla provedena oprava. Stav tedy musel trvat roky. Pokud jde o výslech svědka [jméno FO], jeho výpověď se jeví bezpředmětná. Uvedl, co v domě dělali a co fakturovali. Nicméně tento svědek si pamatuje na tak extrémní detaily v podobě používané pryskyřice apod., že lze pochybovat o jeho nepodjatosti. Svědek [jméno FO] potvrdil ve prospěch žalované, že měřená vlhkost v obývací místnosti byla naprosto v pořádku 8 až 11 %, u balkonu pak 12 %. [titul]. [jméno FO] v rámci svého slyšení uvedl, že manžel žalobkyně dokonce udával opravu balkonu v roce 2015 tzn. 2 roky zpětně od kontroly 2017. Na místě viděl vlásečnice – 2 trhliny a neví, zda toto vzniklo zatékáním. Potvrdil tři pojistné události v podobě zatečení v roce 2013 a dvě z roku 2017. Jedna byla likvidována z pojistky SBD, jedna z pojistky žalobkyně. Pokud jde o výslech [jméno FO], tento byl u jednání, veškerá podání četl a reagoval na ně, takže jeho výpověď je bezpředmětná. Nicméně k dotazu, jaké pojistné události hlásily, kdy a co bylo předmětem škod, tak zde náhle ztratil paměť. Pokud jde o návrh na vyhotovení revizního posudku, tak šlo o úkon podmíněný, co by k němu podle § 41 odst. 2 o.s.ř. neměl přihlížet. Nakonec od něj sama žalobkyně upustila a zálohu odmítla uhradit. Šlo by však v podstatě o revizní znalecký posudek na posudek [titul]. [jméno FO], který nejenže nenavrhl, ale ze kterého nelze vycházet. Znalecký posudek [tituly před jménem]. [jméno FO] neobsahuje snad jedinou podstatnou náležitost vyžadovanou zákonem. Obsahem posudku je soubor fotografií dodaných žalobkyní s jejím komentářem. Celý posudek znalce pak spočívá v tom, že v části nález uvádí, že fotografie jsou pouze ilustrativní, na str. 20 však znalec na fotografie odkazuje a tvrdí, že vše vyjadřuje právě v nálezové fotografické části. Takže vlastně žádný přezkoumatelný závěre posudek neobsahuje. K tomu se přidává fakt, že na většině fotografií není vyznačeno ani datum. Znalec zapomíná zmínit podstatné skutečnosti v podobě skonu lodžie, že prováděl místní šetření v domě žalované či jakou vlhkost tam naměřil. Veškeré další závěry znalce jsou tak čistě spekulativní. Uvádí, že k poškození vedlejšího objektu žalobkyně došlo zadržovanou vodou na lodžii, na dotaz, jak by tam voda mohla stát při sklonu lodžie, vytvářel názor, že díky výtlukům zadržujícím vodu či neuklizeným sněhem. Stejná spekulace se týká údajné dřívější prasklé trubky dešťového svodu. Zásadním problémem celého sporu je, že žalobkyně veškeré údajné škody zahladila a nelze dojít k žádnému relevantnímu závěru. Tomu také odpovídají sdělení znaleckých ústavů. Znalec [tituly před jménem]. [jméno FO] prováděl jakási tajná místní šetření toliko s žalobkyní, se kterou celé dopoledne 25.5.2020 cosi probírali. U toho žalovaná strana nebyla. To samé se týká posudku dalšího místního šetření 2.7.2020. Posudek znalce a jeho závěry jsou tak natolik vadné a neuchopitelné, že z nich vycházet nelze. Žalovaná opakovaně vznáší i námitku podjatosti znalce. Při svém posledním osobním slyšení znalec uvedl, že k zatékání dochází 10 až 15 let od vyhotovení fotek obsažených v posudku. K tomu už by nebylo co dále dodat ve vztahu k promlčení. K posudku ještě žalovaná dodává, že se nacházíme v běžném sporném řízení, nelze nahrazovat nečinnost žalobkyně. I když vznikají případné pochybnosti. Žalobkyně má povinnost tvrzení a důkazní s následky stanovené zákonem. To nelze přemostit v neprospěch žalované žádný způsobem. Konečně budiž uvedeno, že sama žalobkyně dobu vniku škody a její výši fixuje ve svém jednoznačném dopise ze dne 25.6.2018. Krajský soud uzavřel, že nárok může a nemusí být promlčen s ohledem na naprostou neurčitost tvrzení žalobkyně, nutno zjistit, tvrdit a prokázat, kdy ke škodě došlo. To se nezdařilo a jako ve všech dalších podstatných otázkách jsme se ani mnohonásobným doplněním dokazováním nikam neposunuli. Obecně si vůbec lze klást otázku jak by voda z částečně krytého balkonu, který má sklon 2 % tekla do strany, protekla hydroizolací, nosnou dělící stěnou, stékala z druhé strany po stěně žalobkyně a poškodila topení či celou plochu podlahy. To je proti fyzikálním zákonům. Drobná vlhkost patrna na fotografiích nemůže nikdy vést k následkům, které tvrdí žalobkyně. Nelze přehlédnout, že řadové domy jsou přes 50 let staré a jejich stavebně technické uspořádání odpovídá tehdejší době výstavby. Sama žalobkyně tvrdí skutečnosti, které následně vyvrací popř. dovozuje závěry, které z nabízených východisek nemohou vyplývat. To vytváří ve věci další zmatek. K posudku [tituly před jménem]. [jméno FO] se již žalovaná opakovaně vyjadřovala a tento je pro věc nepoužitelný. [tituly před jménem]. [jméno FO] však nikde nevyčísluje konkrétní výše škody. Spíše oceňuje nemajetkovou újmu, morální újmu či další nesouvisející úkony. Žalovaná se domnívá, že žalobkyně, pokud jakákoliv škoda na místě byla si zavinila sama. Roky věc neřešila a následně konečné rekonstrukční práce žádá k proplacení. Podstatné ale je, kdy která konkrétní škoda vznikla a kdo za ní odpovídá. V tomto směru nevíme nic. Ze všech těchto důvodů žalovaná navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta. Pokud jde o náklady řízení, tyto jsou vyčísleny za první řízení před soudem prvého stupně v podání žalované do nákladového výroku a vycházejí na částku 79.212 Kč. Za odvolací řízení jsou účtovány dva celé úkony (vyjádření k odvolání, účast u jednání KS LBC) a poloviční úkon za odvolání do nákladů řízení, k tomu náleží 3x režijní paušál po 300 Kč, promeškaný čas az 4 půlhodiny za cestu do Liberce a zpět v částce 400 Kč. Celkem odvolací řízení vychází na částku 25.150 Kč. Konečně za fázi řízení po vrácení věci je účtováno 11 úkonů právní služby z toho dva poloviční a 11 režijních paušálů po 300 Kč, celkem 98.700 Kč. 10 Svědek [jméno FO] vypověděl, že v domě žalovaného bydlí jeho matka. Domy jsou staré asi 46 let. Problémy tam byly, ale ne výrazné. Pokud jde o dům, který užívá matka, tak se tam asi před 15 až 20 lety na balkoně dělala nová dlažba, pak dostal zprávu, asi před 3 lety, že dům sousedů je mokrý, vlhko však bylo pod jejím balkonem, neví, jestli to nějak souvisí s domem, který užívá matka. Na tu dlažbu na balkoně dal IPU, situace se zlepšila. Za domem byly svody vody ze střechy, svod se rozbil pádem ledu ze střechy, což nevěděl, on v domě nebydlí, ale jen matka, ten svod nějak opravoval soused, tedy manžel žalobkyně. Spolu však nekomunikují. Myslel, že voda z tohoto svodu stéká po skále pod domem matky, před dům. Je to asi dva roky, co se ve vodoměrné šachtě, která je před domem, objevila voda. Za rok 2018 přišla matce faktura na spotřebu vody 60 m3, to však bylo mnoho, matka nikdy nespotřebovala více než 20 m3, tak se zjistilo, že se vodoměr stále pomalu točí, byl poškozen hlavní přívod vody do domu, takto tedy vyteklo asi 40 m3 vody. Toto nechalo družstvo opravit a asi po třech měsících voda ze šachty zmizela. Pod domem je opět sucho. Chtěl nechat opravit i ten svod ze střechy, který provizorně opravil soused tím, že tam dal koleno a trubkou vodu odváděl dále od domu, pak zjistil, že svod již napojil na svou kanalizaci. Oni v domě problém neměli, nikdy se neobracel na družstvo s tím, že mají nějaký problém s vlhkostí, který je třeba řešit. Již uváděl, že asi v roce 2016 nebo 2017 v šachtě, která je před domem, objevil vodu, měl za to, že to tam může téci dešťovým svodem. Opakuje, že v domě vlhko nemají a ani ho neměli, dům stojí na betonových základech, které stojí na skále, ví to, neboť pomáhal otci v době, kdy se domy stavěly. Jedná se o tzv. řadovky, přičemž každý dům je o něco posunut dozadu oproti předcházejícímu a zároveň je o něco výše. Na vršek balkonu žalobkyně je jakoby položen, ale výškově výše spodek jeho balkonu a mezi nimi je ještě zeď, nedovede si tedy představit, jak by se voda z jeho balkonu mohla dostat pod balkon žalobkyně. V minulosti obdržel dvě výzvy, jedna byla od družstva a druhá asi od žalobkyně a týkaly se toho rozbitého svodu za domem a balkonu. Neví, jak je to dlouho, ta prvá výzva mohla být asi před 3 lety, druhá před rokem. Myslí, že ústně mu žalobci sdělovali, že k nim zatéká z jeho střechy, střechu kontroloval, ví, že střechu průběžně natíral, případné spáry zakytoval. Je nástrojař. Jedná se o střechu, která má uprostřed hřeben, ale jde o velmi nízký skon, výškový rozdíl je asi půl metru, sklon střechy je před dům a za dům, nikoliv směrem k sousedům. 11 Svědek [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem] vypověděl, že místní poměry jsem posuzoval dvakrát, jednou k žádosti družstva, to bylo v roce 2017 a podruhé ho objednával pan [jméno FO], to bylo v roce 2019, v tu dobu si nechával provádět opravy domu a chtěl potvrzení, o tom, že ta firma, kterou si sjednal, posupuje správně. V tom roce 2017 zjistil dva problémy, pokud jde o balkony, tak balkon žalobkyně je ukotven do společné zdi mezi jejím domem a domem, který užívají [jméno FO]. Tato zeď však byla na straně [jméno FO] silně poškozena, byla opadaná omítka a i cihly do hloubky asi 3 až 4 cm, ale toto zdivo bylo porušeno i hlouběji, kdyby stav pokračoval, mohlo by dojít k tomu, že by se jedna strana balkonu, která byla zabudována do té zdi, mohla zřítit. Druhý problém byl za domem, kde se ve sklepě žalobkyně objevila vlhkost a plíseň, bylo zjištěno, že asi [jméno FO] při opravě střechy přemístili svod dešťové vody ze vzdálenější strany na stranu, která sousedí s [jméno FO] a tento svod nebyl vyústěn do kanalizace, takže voda vytékala volně na terén. S takovouto zátěží však zřejmě při výstavbě domu nebylo počítáno a izolace toto již neudržela a docházelo k průsakům vody do sklepa žalobkyně. Domnívá se, že vlhkost u žalobkyně byla způsobena právě zvýšeným množství vody, která tam tekla ze střechy [jméno FO]. Když v roce 2017 byl na místě, tak [jméno FO] měli balkon opravený, byla tam položena nová dlažba, je vidět, že pod dlažbou je izolace. Balkon [jméno FO] byl v původním stavu, byl to dezolátní stav, má za to, že voda od [jméno FO] protékala do té zdi. Voda si vždy hledá cestu nejmenšího odporu, je možné, že ve zdi byly nějaké spáry či praskliny, kterou voda protékala k [jméno FO], takže byla víc poškozena jejich strana zdi, než strana zdi [jméno FO]. K odpadání zdiva dochází tzv. odmrzáním, to je způsobeno tím, že voda, která zateče do zdiva, v zimě zmrzne, tím zvětší svůj objem a dojde k utržení části zdiva. Je tedy možné, že strana u [jméno FO] byla více porézní a proto je jejich strana více poškozena, než těch [jméno FO]. U [jméno FO] bylo vidět vlhkostí fleky na spodní straně balkonu a na jejich straně zdi. Do roku 2019 se nic nedělo, stav byl stejný, možná došlo k dalšímu zhoršení. Mluvil se zástupcem firmy Struktura, která měla provádět opravy, odsouhlasili si postup prací, balkon podepřeli ocelovými stojkami, opravili tu stěnu. Za domem se provedly výkopy, byly tam zjištěny nějaké staré betonové konstrukce, které mohly způsobovat zadržování vody, tyto konstrukce se perforovaly, aby se tam voda nezdržovala, provedly se nové izolace domu žalobců a svod vody od [jméno FO] se napojil na dešťovou kanalizaci a následně se vše zase zasypalo. Myslí si, že nyní je vše v pořádku. Kdyby oprava nebyla provedena, tak by se stav zdi stále zhoršoval, mohlo by dojít až k sesednutí či zřícení balkonu, těžko říci v jakém časovém horizontu, odhaduje 4 až 5 let. V případě zřícení balkonu by nejspíš nedošlo k poškození interiéru. Když naposledy viděl balkon [jméno FO], tak tam byly z vrchu navařené asfaltové pásy, ale nikoliv celé ploše balkonu, a nebyly provedené detaily, tedy takováto zakončení u zdi a kolem okapu. Pokud se nic nezměnilo, tak tudy stále zatéká, ale v menší míře a ke zřícení balkonu již nemůže dojít, neboť je podepřen ocelovými stojkami. Byl i uvnitř v domě žalobců, vlhko a plíseň byly ve sklepě a v obýváku v prvém nadzemním podlaží byly vidět vlhkostí skvrny. Bylo to v blízkosti balkonu, má tedy za to, že to souviselo s tím zatékáním balkonem. Je jasné, že v případě oddálení opravy by docházelo k většímu poškozování v té zdi mezi domy, jakož i k většímu pronikání vlhkosti ze zadní části domu, což by vedlo k většímu a dražšímu rozsahu prací. U prací firmy Struktura působil spíš jako autorský dozor, což znamená, že občas zašel na stavbu zkontrolovat provádění prací, zda jsou naplněna doporučení uvedená v jeho odborném posouzení. K tomu si ho sjednala žalobkyně. Poškození té dělící zdi bylo způsobeno zatékáním vody od [jméno FO], to uvádí jako jedinou příčinu. Nemůže vyloučit, že by částečně mohlo zatékat i balkonem [jméno FO], ale když viděl stavy těch dvou balkonů, tak je přesvědčen, že se jednalo z 90 % o vodu od [jméno FO]. Pokud jde o vlhko v suterénu domu – v zadní části domu, tak tam špatný svod vody byl rozhodující příčinou, ale může to souviset i s dožíváním izolací, které byly provedeny v době výstavby domu. Opět však je třeba říci, že větší množství vody z tohoto svodu tuto izolaci zatěžovalo větší měrou, než bylo původně zamýšleno. Poprvé domy viděl v roce 2017, v domě [jméno FO] nebyl, jejich balkon viděl z balkonu žalobkyně. Poškození zdi poprvé viděl v srpnu 2017, k poškození zdi jejím odmrzáním muselo dojít v předcházející zimě případně ještě o jednu zimu dříve, tedy asi rok až rok a půl před tím srpnem 2017. Jedná se o jeho odhad. 12 Z posudku [tituly před jménem]. [jméno FO] (se specializací oceňování stavebních prací a rozpočty staveb z října 2018), který však neobsahuje doložku dle § 127a o.s.ř. se zjišťuje, že se znalec vyjadřuje ke stavu nemovitosti a příčinám poruch, provádí ocenění výše škody prostřednictvím rozpočtu jednotlivých prací. 13 Z odborného posudku [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] soud zjistil, že přední dělící stěna mezi domy č. 26 a č. 28 je ze strany domu čp. 26 u stěny nesoucí balkon opadaná omítka a odrolená vnější strana cihel, stěna je zúžena asi o 50 mm, dle sdělení majitele domu došlo vlivem zamokření k deformaci, sesednutí stěny, což vedlo k průhybu nosníku betonové desky balkónu, dlažba popraskala a nadzvedla se mazanina pod dlažbou. Příčinou je špatný stav balkónu domu čp.
28. Tento nemá funkční hydroizolaci ani napojení na dešťový svod. Z konstrukce balkónu stéká voda k dělící stěně a zatéká do ní. Zjištěný stav ilustrují vlhkostní skvrny na čele a podhledu balkónu. Druhým problémem je vlhkostní poškození na obvodové stěně v suterénu zadní části domku, příčinou je zatékání dešťové vody z nevhodně upraveného dešťového svodu, voda je vypouštěna na terén a vzhledem ke sklonu terénu stéká k obvodové stěně domu čp. 26. 14 Znalec [tituly před jménem]. [jméno FO] ve svém posudku a před soudem vypověděl, že provedl místní šetření, měl k dispozici původní projektovou dokumentaci, archivní fotografie a písemnosti [jméno FO]. Může říci, že poruchy na objektu žalobkyně byly zapříčiněny stavem sousedního objektu. Na okraj chce uvést, že zde je nevhodné uspořádání jednotlivých objektů, jedná se o projekt, který měl být použit na rovinatém terénu, zde je ovšem terén mírně svažitý, v důsledku čehož nejsou všechny balkony ve stejné výškové linii, ale jsou odstupňovány o 60 cm výše či níže od sousedního objektu. To způsobuje to, že když na balkoně např. roztaje sníh a voda se dostane do zdiva, tak vůči sousednímu objektu nedochází k zatékání na úrovni železobetonové konstrukce podlahy, která má menší nasákavost než cihelné zdivo, jedná se o desítky procent, zde začalo docházet k zatékání přímo do cihelného zdiva asi 60 cm nad podlahou sousedního objektu. V přední části objektu tak docházelo k zatékání ze sousedního balkonu, tedy objektu žalovaného a dále poškozeným svodem. Při jeho šetření byl tento svod již v pořádku, ale v místě prostupu svodu balkonem byly vidět na zdivu poruchy, které byly způsobeny právě zatékající vodou a zamrzáním této vody. V zadní části objektu byl svod v pořádku, ale jeho vyústění bylo na terén, až později došlo k jeho vyústění do splaškové kanalizace. Zde se v posudku vyjadřoval, že to však nemůže určit jako jednou příčinu zatékání, mohly tam být i jiné vlivy, přesná příčina není dohledatelná. Mohlo se jednat o vadnou hydroizolaci, vadný prostup kanalizace, či vadnou část pozemní nádrže na LTO nebo jejím napojením. Pokud se má vyjádřit k období, kdy k zatékání docházelo, tak toto nelze spolehlivě určit, odhaduje, že následky zatékání musely být viditelné asi 3 až 5 let předtím, než byl na místě, k vlastnímu zatékání muselo docházet ještě déle. Pokud jde o nutnost provést celou podlahu nově, tak při nejnižším ekonomickém řešení by zřejmě šlo odstranit jen ty parkety, které byly poškozeny vlhkem, opravit podklad pod těmito parketami a v tomto místě položit parkety jiné, stejné parkety by sehnat nešlo. Původní parkety i po vysušení by již měly jiné rozměry. Asi 1/3 těch původních parket byla poškozena. Pokud u zadní části objektu zmiňoval jako další možnosti příčin zatékání vadnou hydroizolaci, vadný prostup kanalizace či vadnou nádrž na LTO, tak se jedná o součásti domu žalobkyně. Pokud mluvil o svodu, tak ten je na objektu žalované. Opakuje, že příčinnou zatékání a vzniku poruch v přední části domu byl stav objektu žalované a žalobkyně toto nemohla nijak ovlivnit. Pokud jde o vznik poruch v zadní části domu, nelze jednoznačnou příčinu určit. Stavební předpisy neurčují, kde má být umístěn svod dešťové vody, ale je dáno, že by neměl pronikat do konstrukcí sousedního objektu. Někdy v minulosti při opravě střechy u objektu žalované došlo k přespádování žlabu dešťové vody a umístění svodu na druhou stranu domu, než byl předtím. To samo o sobě však není nijak závadné, lze říci, že pokud tento svod nebyl zatrubněn do kanalizace, podmáčel by jiný dům, než dům žalobkyně. Dle původní projektové dokumentace měl být svod na opačné straně, než je nyní, na opravu střechy není třeba stavební povolení ani ohlášení stavby. Pokud mluvil o viditelných vadách, či následcích vad, tak má za to, že žalobkyně mohla pozorovat mokré zdi či fleky, dále má za to, že by byly vidět i barevné rozdíly na podlaze, mokré parkety musely být tmavší než ty suché, asi došlo i k vyboulení podlahy. Určitě vznikaly i vlasové trhliny ve zdivu, ale je pravdou, že každý objekt pracuje a k nějakým malým trhlinkám může docházet vlivem sesedání objektu i bez zatékání vody. Totéž platí i v suterénu a v garáži, vlhkost v garáži by mohli přičítat vodě ze sněhu, po zajetí vozidlem do garáže. Vlhkost zdiva a případné plísně je i cítit, ale to je obvyklé u většího rozsahu zatékání, v tomto případě si myslí, že to cítit nemuselo být, pokud se na to vyloženě člověk nesoustředí. Pokud by nedošlo k opravě a docházelo by dále k zatékání, mohlo by to časem vést k destrukci předního nosného pilíře a následně ke zřícení poloviny balkonu, jakož i k narušení stěny v obývacím pokoji. Pokud jde o zadní část domu, tak nelze říci, jak by se projevovalo další zatékání do domu. K těm svodům ještě uvádí, že jejich umístění je irelevantní, ale prostupy zdivem a hydroizolace musí zajistit, že voda nebude vnikat do objektu. Rekonstrukce objektu žalobkyně byla účelná. Pokud jde o stav domu SBD, tak v době jeho šetření měl běžnou údržbu zanedbanou, neví však, zda neplánují rekonstrukci domu. Pokud říkal, že byla poškozena asi třetina parket, tak má za to, že vnikání vlhkosti do zdi v obývacím pokoji bylo v šíři 2 až 3 metry a stejně tak do hloubky pokoje, takže celkem mohlo být zasaženo 9 m2. Pokud uváděl, že voda ze svodu tekla částečně na komunikaci a do objektu žalobkyně, tak mluvil o zadní části domu. Pokud mluvil o tom, že žalobkyně nemohla ovlivnit vnikání vlhkosti z objektu žalovaného do jejího, tak tím myslel technicky, samozřejmě to mohla žalované oznámit. Pokud existuje dopis žalobkyně z února 2016 adresovaný žalované, ve kterém zmiňuje, že je seznámila s technickým stavem, který souvisel s tím zatékáním, tak je to dle jeho názoru možné, že v tu dobu již byly poruchy viditelné. Není znalcem z oboru rozpočty staveb. Měl k dispozici soudní spis. Dne 25.5.2020 mělo být původně místní šetření, žalovaný zmiňoval, že se nemůže zúčastnit, tak to mailem odvolal, přesto se dostavil na místo pro případ, že by se některá ze stran dostavila. Zaparkoval tam auto, šel se projít k objektu Větruše, neboť v 90 letech se podíleli na rekonstrukci. Mluvil se žalobkyní, bylo to ve dveřích jejího objektu, je možné, že byl i v předsíni. Žádné vlastní šetření neproběhlo, to bylo až 29.5.2020. Dne 2.7.2020 vracel žalobkyni její materiály a pak ještě jednou obhlédl situaci, to byl sám, žalobkyně ani její manžel u toho nebyli. Nefotil vnitřky objektu, dle jeho názoru tyto fotografie nemají pro řízení význam. Byl v objektu obou účastníků, měřil tam vlhkost, byla standardní, byl v suterénu i u žalované, žádné závady nezjistil. Sklon balkonu v přední části domu neměřil, ale bylo zřejmé, že tam sklon je směrem od domu. Okolo podlahy balkonu je tzv. sokl, ten je vysoký 10 cm, což odpovídá normě. Dochází však k tomu, že voda může pronikat mezi soklem a podlahou, obvykle se tam dává spárovací hmota, ale ta vypadává, má být vodotěsná, ale to funguje asi tak jeden rok, takže voda z tohoto balkonu pronikala do zdi, zřejmě kolem tohoto soklu. Na fotografii č. 15 i 16 je vidět svod, který prostupuje balkonem, jedná se o objekt žalované, fotografie č. 15 je od žalobkyně, fotografie 16 je jeho, pořízená v době místního šetření. I na této fotografii jsou dostatečně vidět znaky předchozího zatékání. Fotografie č. 20 zachycuje svod a je vidět, že v blízkosti tohoto svodu je trhlina, což je též způsobeno zatečením vody a jejím zmrznutím. Byl v objektu žalobkyně, neviděl tam žádná poškození, ale jsou tam patrné znaky opravných prací. 15 Při opakovaném výslechu znalec [tituly před jménem]. [jméno FO] vypověděl, že posudek si znovu prošel, 18.6.2024 se jel podívat na místo a dospěl k závěru, že se situace oproti situaci, která tu byla, když vyhotovoval posudek, nijak nezměnila. Ke svému posudku nemá co dodat. Dům byl postaven asi v r. 1975, životnost tehdejších hydroizolací byla asi 20 let. I když se tedy provedou nějaké kopané sondy a zjistí se poškození izolací, tak nemají jistotu, kdy k poškození izolace došlo a z jakých důvodů. Postupem času dochází k degradaci té izolace, asfalt na lepence zpuchří, zkřehne, sesychá se, tím vznikají trhlinky, do kterých se dostává voda. Voda se dostane až k tomu vlastnímu jádru izolace a tam si hledá další cesty, jako další trhlinky a takto se dostane až k objektu. Když udělají kamerové či tlakové zkoušky kanalizace, tak zjistí současný stav, ovšem ne stav, jaký tam byl v době, kdy mělo docházet k zatékání. Cihly jsou zkoušeny na odolnost na mrazové cykly, cihla odolává zatékání 1-2 roky. Pokud dochází k opadávání omítky a kusu cihel, muselo do objektu zatékat cca 10 až 15 let. Kdyby zatékalo 1 až 2 roky, tak by se to asi přešlo, na zeď se dostává dešťová voda i zvenčí, např. když prší a fouká. Pokud do nějaké zdi zatéká voda, nelze s jistotou určit, jak dlouho se tak děje. Záleží na různých okolnostech, např. před zdí mohl stát kontejner, který zeď před deštěm chránil. Pokud mluvil o příčinách zatékání, tak mluvil obecně. Pokud jde o zadní část, tak v řádu jednotek procent to mohly způsobit prostupy izolací okolo trubek, tím myslí kanalizační trubku a dále k tomu mohlo docházet v souvislosti s nádrží na LTO. Z 90 % však bylo zatékání způsobeno v létě vsakováním vody ze dvou dešťových svodů a v zimě v důsledku vzniku sněholedové bariéry, která bránila odtoku vody od domu, tím myslí vody, která vzniká např. táním sněhu. V zadní části domu byly dva svody dešťové vody, jeden žalobkyně a jeden z domu žalovaného. Svod u domu žalobkyně byl zaústěn do kanalizace, takže voda odcházela kanalizací pryč. I kdyby docházelo k nějakým únikům vody z kanalizace, tak by to bylo v řádu jednotek procent a zcela okrajové oproti tomu druhému svodu, který nebyl zaústěn, neboť z něj veškerá voda tekla na zem a musela se někde vsáknout. Část vody samozřejmě odtékala přirozeným sklonem terénu. Tím, že na domě žalovaného došlo k přendání svodu dešťové vody z levé strany na pravou, tedy k domu žalobkyně, vedlo k tomu, že se tam nejednou ocitlo dvojnásobné množství dešťové vody než předtím. Toto mohlo mít vliv na vlhkostní poruchy a zatékání. Pokud na fotografii na str. 5 posudku je vidět u svodu dešťové vody u domu označeného A koleno, tak tím došlo k zaústění tohoto svodu do kanalizace, ale to bylo provedeno až následně, až poté, co došlo k tomu zatékání do domu žalobkyně. Toto je vidět i na str. 8 posudku, na fotografii pod těmi okny byla nádrž na LTO, v pravé části fotografie je vidět i zbytek zídky. Kopaná sonda prováděná v době, kdy vypracovával posudek, by nemohla určit, zda poškozené hydroizolace jsou dány jenom uplynutím času, nebo tím došlo při bourání nádrže na LTO, anebo v souvislosti s napojením dešťového svodu na kanalizaci žalobkyně. V době, kdy se domy stavěly, se nerozlišovala zemní vlhkost a srážková vlhkost. Prostě se bralo, že ta zemina je mimo jiné. vlhká od srážek. Mohl se seznámit se stanovisky s [tituly před jménem]. [jméno FO], ale nečetl je, nechtěl být jimi ovlivněn. Pokud je mu žalobkyní citován závěrem [tituly před jménem]. [jméno FO], tak se s tím dá ztotožnit. Přesněji uvádí, že převážnou částí bylo zatékání způsobeno tím svodem. Práce provedené žalobkyní považuji za nutné a účelné. Sauna byla za těmi dvěma okny, která jsou vidět v posudku na č.l. 8, nelze říci, jak dlouho musely probíhat vlhkostní poruchy, aby došlo k viditelnému poškození dřevěné sauny. Záleží na druhu dřeva, resp. dřeviny, a na jejím ošetření. I dnes jsou dřevostavby, které již po dvou letech je nutné opravovat. I když se jedná o infrasaunu, tak dřevo trpí i zevnitř, zejm. v důsledku střídání teplot. Když byl na místě nyní 18.6.2024, tak s nikým nemluvil, byl tam sám. Pokud jde o kvalitu provedení domků, tak v domě výstavby z tehdejšího pohledu se jednalo o kvalitní stavbu. Z pohledu dnešního se jedná o průměr. Ví z jiného sporu, že ležatá kanalizace o průměru 100 mm je schopna odvést všechnu vodu z obou svodů. 16 Ze zprávy firmy DEBA BOHEMIA s.r.o. soud zjistil, že parkety jsou staré více jak 20 let, došlo k jejich uvolnění, což mohlo být způsobeno i srážením vlhkosti v levé části místnosti u zdi je vlhkost 12 %. Na ostatních místech 7 až 9 %. 17 Žalobkyně předložila i smlouvu o dílo ze dne 12.12.2018 se společností Structura s.r.o., předmětem smlouvy je odstranění škod způsobených vlivem zatékání vody na společnou nosnou zeď a vypouštěním dešťových vod. 18 Dále žalobkyně předložila faktury společnosti Structura s.r.o. vs 180100092 ze dne 12.12.2018 na 164.879 Kč za zajištění a zesílení dělící stěny, za opravu dělící stěny, odstranění vlhkostních poruch interiér a odstranění vlhkostních poruch exteriér a dešťová kanalizace z východní strany, fakturu vs 180100089 ze dne 29.11.2018 na 79.997 Kč za práce a materiál (bez bližší specifikace), nabídku společnosti Deba Bohemia s.r.o. vs [IBAN] ze dne 25.10.2017 na vinilovou podlahu za cenu 42.341 Kč a fakturu vs 218118 ze dne 17.10.2018 na částku 42.342 Kč, dále likvidaci znalečného znalce [tituly před jménem]. [jméno FO] na 5.305 Kč ze dne 8.10.2018. 19 Svědek [jméno FO] vypověděl, že žalobkyni zná jen z realizace té zakázky. On je majitelem a jednatelem firmy STRUCTURA, která pro žalobkyni prováděla opravy. Byl na místě, vypracovali rozpočet a smlouvu. Předmětem byly opravy dle znaleckého posudku, který byl k dispozici. Práce na místě řídil mistr, což byl pan [jméno FO] a později pan [jméno FO], on jezdil na kontroly. V přední části se jednalo o podepření balkonu, asanaci zdiva a omítky. V zadní části se dělal nový odtok pro okap, odkopávala se zemina od obvodové zdi, dělala se nová hydroizolace. Zevnitř v tom suterénu bylo zdivo poškozené, musela se omítka otlouct a provést sanace. Původně tam byla nějaká sauna, muselo se to vybourat. Dále v patře v pokoji v přední části se odstraňovaly staré parkety a prováděli přípravy po pokládku nové podlahové krytiny. Podlahovou krytinu již nepokládali. Neví, jak ta místnost byla velká, asi 30 metrů. V té přední části byla také svislá trhlina, z 2. NP do 3. NP. Trhlinu musel dočistit, vyplnit pryskyřicí, dát tam příčné kotvy a znovu oházet. Podlaha byla nejvíce poškozená v části, která sousedila s balkonem toho druhého domu, parkety odstranili, změřili vlhkost, byla 12 %, což je moc. Přípustné je 2,5 %. Podklad byl nesoudržný. Zvažovala se jen renovace v místě poškození, ale to by vyšlo cenově srovnatelně, protože by se předchozí parkety musely brousit a lakovat, aby byl zachován odstín. Navíc by nemohli zaručit, že ty ponechané, staré parkety nebudou dělat problémy. Bylo potřeba, aby podklad vyschl v celé ploše. Parkety byly asi původní, byly dubové, byly asi z toho roku 1974. Parkety, které nebyly bezprostředně poškozené, již nebyly v nejlepším stavu, ale bylo by možné je přebrousit a přelakovat, pak by vypadaly dobře, ale byl tam problém s vlhkostí betonové podlahy pod parketami. Pokud ví, tak nová podlaha byla pokryta vinylem. Myslí, že zakázka byla v roce 2018 nebo 2019. Pamatuje si na to proto, že jezdí na první prohlídku, dělá rozpočet, jezdí na kontroly a navíc zde byly k dispozici znalecký posudek, což nebývá běžné, a také není běžné podpírat balkon. [jméno FO] viděl naposledy při předání zakázky. Firma má za rok asi 3 větší zakázky a 10-12 menších. Hydroizolace, které měnili, byly původní. Pokud jde o omítky, tak těžko říct, zda byly původní nebo nikoliv. 20 Svědek [jméno FO] vypověděl, že žalobkyni zná jen z té zakázky. Pamatuje si, že byl objednán na renovaci parket. Parkety v části u balkonu byly zvlněné, uvolněné. Žalobkyně zvažovala renovaci, ale parkety by se musely přebrousit, na to je asi 100 kg těžký stroj, který by zajisté uvolnil i další parkety. Nepamatuje si přesně jaká vlhkost tam byla, norma je 8 % až 11 %, tady byla vyšší, předpokládám, že to bylo asi 12 % až 13 %. Znovu tam přišli, když už byly staré parkety odstraněny, byl udělán nový beton. Oni provedli nivelaci a položili vinylovou krytinu. Parketová podlaha je dražší než vinylová. Renovace starých parket by byla levnější, než pokládka nové vinylové krytiny, jedná se o dílce, které se pokládají. Vlhkost se měří speciálním přístrojem, zapíchne se do parkety z vrchu, není třeba se dostat pod parketu. Nepamatuje si, zda stejné parkety v tu dobu byly či nebyly na trhu, dá se to řešit tak, že se parkety daného rozměru vyrobí na zakázku, což je asi o 50 % dražší pořizovací cena. Parkety byly položené do asfaltu, když se odloupe jedna řada parket, tak se v tomto případě uvolní parkety z druhé řady. V tu dobu to byla běžná technologie pokládky. Rozhodující je, zda se parkety začnou uvolňovat či nikoliv, kdyby se neuvolňovaly, tak by mohla podlaha fungovat dál. K uvolnění parket obvykle dochází v místě, kde je podlaha nejvíce namáhaná, anebo vlivem vlhkosti, např. zatékáním nebo kdyby se tam vylil kýbl vody. Problém podlahy byl, že parkety byly zvlněné a byla tam deformace spár, což znamená i deformaci parket. Ty uvolněné by se musely vyměnit, šlo asi o 3-4 metry, ale jak již říkal, při té výměně by se začaly uvolňovat další, mohlo to klidně dosáhnout až 10 metrů. Musí se přebrousit i zbývající část podlahy a přelakovat, jinak by to bylo hodně vidět, ty vyměněné parkety. To, že parkety jsou uvolněné se pozná i tak, že při chůzi vržou. Nepamatuje si, zda tato podlaha již vrzala všude nebo jen v blízkosti toho balkonu. 21 Svědek [jméno FO]. Vít Hanspach vypověděl, že účastníky nezná. Pracuje jako technik pojišťovny, pracuje pro Kooperativu a ČPP, oboje patří pod Global Expert, neví tedy již pro kterou pojišťovnu tam byl. Byl poslán do bytu žalobkyně, ale to už je asi 6 let, pořizoval fotografie. Řešilo se zatečení do domu žalobkyně z důvodu špatného stavu balkonu sousedního domu, který snad patří žalovanému. Na to sousedním balkonu byly vidět známky zatékání. Měřil vlhkost v bytě v místě zatékání a byla zjištěna zvýšená vlhkost a pak mu pan [jméno FO] říkal, že museli opravit balkon, byla vidět nová omítka na společné venkovní zdi. [jméno FO] říkal, že proběhla oprava asi 2 roky předtím, než tam přišel. Mělo se jednat o odpovědnostní pojistku z pojištění žalovaného. Podruhé tam byl asi půl roku poté, to se už mělo jednat o vlastní pojistku žalobkyně, ukazovala mu praskliny ve zdivu, jedna byla v garáži a druhá v tom obývacím pokoji, myslí, že tam byla ta prasklina širší, mohla být i vyškrábnutá, jednalo se stále o vlásečnicové praskliny. V tom místě, kde před půl rokem měřil vlhkost, bylo již viditelné poškození malby vodou. Neví, jak byla pojistná událost vyřízena, on má za úkol sepsat protokol a nafotit a pak to předává dál. Stav malby byl zhoršený určitě v důsledku vlhkosti, asi způsobené zatékáním. Pokud jde o ty vlásečnicové praskliny, tak ty jsou ve starších domech běžné, nemůže říci, že to bylo způsobeno vlivem vlhkosti. Nevzpomíná si, že by viděl plísně. Je schopen zjistit, zda bylo žalobkyni plněno, může dohledat i tehdy pořízené fotografie a jím sepsaný protokol. Včera se díval na ty události, takže ví, že prvá uplatněná škoda byla v roce 2013, mělo jít o zatečení vody v důsledku vady vodovodní trubky ze sousedovy koupelny. On tam byl 2x, je to asi 6 let dozadu, ale přesně neví, určitě je datum uveden na protokolu. 22 Svědek [jméno FO] vypověděl, že žalobkyně je jeho manželkou. Nemovitost nabyla manželka v roce 2001, od roku 2000 sháněli nějaké kvalitní bydlení. Viděli desítky nemovitostí, nejlépe ze všech vyšla ta, kterou pořídili. Je to nejžádanější lokalita. Je tam 12 domků a všichni měli zájem je získat od družstva do osobního vlastnictví. Bylo zřejmé, že to ale bude nějakou dobu trvat, manželka proto vstoupila do družstva. V roce 2005 první domek získal pan [tituly před jménem]. [jméno FO] a postupně byly převáděny další domky. V tu dobu byly v bezvadném stavu. Je samozřejmé, že každý, kdo dům chtěl do svého vlastnictví si ho nechal prohlédnout odborníkem a vždy bylo vše v pořádku. Takto bylo převedeno 11 domů, jen ten poslední nikoliv, bydlela tam paní [jméno FO] a její syn se vyjadřoval, že jí v domku nechá dožít a pak domek prodá. [jméno FO] v domě žila až do března tohoto roku, kdy již byla nesoběstačná a myslí, že nyní v DD, je jí přes 90 let. Při nějakých opravách střechy pan [jméno FO] dal svod dešťové vody na druhou stranu, než byl a nechal vodu vytékat na terén. Když to tehdejší předseda družstva [jméno FO]. [jméno FO] zjistil (byl to rok 2004), tak [jméno FO] napsal výtku s tím, ať to uvedenou do původního stavu, což ale neučinili. Je třeba říci, že dům družstva celou dobu existence není nijak udržován. Do února 2017 bylo vše v pohodě, ale v tom únoru 2017 začali pozorovat zatékání vody do zdi v jejich obývacím pokoji. Hned 6.2.2017 šel na družstvo. Bylo zřejmé, že to jde z balkonu žalovaného. Jedná se o řadové domky, které mají společnou nosnou zeď a navíc jsou jakoby posunuté jeden vůči druhému o něco dozadu a jedná se o stavbu na svahu, takže sousední domek je ještě o něco výše než ten, se kterým sousedí. Asi v květnu 2017 při chůzi po parketách slyšeli takové praskání, což bylo způsobeno uvolňováním parket z jejich podkladu, parkety byly ukotvené v asfaltu. Takto se uvolnily parkety do vzdálenosti asi 1,8 metru od společné zdi a asi 3 metry od prosklené zdi, která jde na balkon. Parkety do té doby byly v bezvadném stavu, oni je nijak nerenovovali, nic s nimi nedělali, nebylo to potřeba. Družstvo si objednalo [jméno FO] na kontrolu balkonu a nosné zdi, ten provedl měření a zjistil, že je deska balkonu u té nosné zdi asi o 2 až 3 níže než na té druhé straně balkonu, bylo to způsobeno oslabením nosné zdi. [právnická osoba] uváděl, že se jedná o havarijní a nebezpečný stav, dal i návod, jak postupovat při odstranění této vady. Žalobkyně se tím řídila, objednala stavební firmu Struktura, která tam zazdila traverzu. [jméno FO] prováděl tzv. autorský dozor, tedy byl asi čtyřikrát na místě zkontrolovat, jak firma postupuje a byl s jejich prací spokojen. Chodil tam ještě s technikem družstva paní [jméno FO]. V červnu 2019 provedl zápis z kontrolního dne a uváděl, že oprava balkonu družstevního domku je nedostatečná, že bude nadále zatékat. Oprava spočívala v tom, že pan [jméno FO] nalepil či navařil v rozsahu asi 1/3 balkonu asfaltové pásy, čímž chtěl zabránit zatékání vody do společné zdi. Tento stav trvá dosud, je pravdou, že zatékání se zmírnilo, již se jim v obývacím pokoji neobjevují mapy, ale pohmatem je cítit, že zeď není suchá. Vadu nosné zdi pozoroval v lednu 2018, kdy směrem od shora tedy jako by pod balkonem opadlo asi půl metru omítky z té zdi. Když tam pak byl [jméno FO]. [jméno FO], tak velmi snadno do zdi vrazil šroubovák, to bylo způsobeno tím, že cihly či tvárnice byly zcela mokré a nesoudržné. Asi v roce 2015 jsme prováděli opravu jejich balkonu, stávající dlažba byla poškozená, tak tam dali novou, ale předtím vyměnili hydroizolaci, byť i ta původní byla ještě v pořádku. Oprava balkonu nesouvisela s nějakým zatékáním. Pokud jde o zadní stěnu, tak již mluvil o tom, že svod vody ze střechy byl dán na druhou stranu, než jak byl projektován a zkolaudován. Voda vytékala volně na terén a tak se dostala až k jejich zdi. Zeď byl opatřena hydroizolací již z roku 1974, ta byla v pořádku, ale nebyla stavěna na tlakovou vodu, nepočítalo se s tím, že tam při každém dešti poteče voda ze sousední střechy. Když dům koupili, tak předchozí majitel si v místnosti u zadní stěny nechal udělat saunu, byla to sauna na míru, šlo o infrasaunu. Užívali ji až do začátku roku 2018, kdy zjistili, že se začala houpat některá prkna, pak se již i propadla. Obrátil se na [jméno FO]. [jméno FO], který si to fotil a saunu ohodnotil na 43 tisíc Kč. Sauna se musela vybourat, firma zvenku odkopala zeminu, udělala novou hydroizolaci a svod dešťové vody zatrubnila. Místnost je nyní opravená, vybílená, ale saunu již neobnovili. V roce 2009 [jméno FO]. V. [jméno FO] prohlédl celou jejich nemovitost a shledal ji v naprostém pořádku a dobré kondici, bez vlhkosti. To bylo v souvislosti se žádosti na dotaci na výměnu oken. V důsledku vlhkosti a sesednutí nosné zdi došlo k tomu, že asi 1,5 metru od prosklení na balkon v obývacím pokoji došlo ke vzniku vlasové trhliny, a to až po strop. [jméno FO] upozorněni, že i poté, co zeď bude opravena a balkon podepřen, může stále docházet k trhlinám, než si zeď opět sedne. Na družstvu byl opakovaně, a to i poté, co obdrželi zprávu od [jméno FO], mluvil s panem [jméno FO]. [jméno FO], byla u toho i jeho manželka. Vždy však dával jen sliby, nic se nedělo, nic se nevyřešilo. V listopadu 2017 posílal email, že po roce sehnal [jméno FO], mluvil s nimi, ti vše popřeli. Dále uváděl, že se jich zapomněl zeptat na tu zadní zeď. Oni začali hned s opravami dle stanoviska [právnická osoba]. [jméno FO] si prodloužil střechu na objektu družstva a přemístil i svod dešťové vody, tu nezaústil do kanalizace, snad to udělal i schválně. [jméno FO]. [jméno FO] byl u nich třikrát na místním šetření než vyhotovil znalecký posudek. U jednání v této věci jsem byl přítomen dvakrát. Má plnou moc k nahlížení do spisu, jednou i nahlížel, četl protokoly, které dostávala manželka. Pojistné události hlásil pojišťovně on. [právnická osoba] si objednalo družstvo, vypracoval šestistránkovou technickou zprávu včetně rozpočtu, to platilo družstvo. Oni pak objednali stavební firmu, [právnická osoba] tam působil jako autorský dozor, to už platili oni. Stav domu [jméno FO] ho do roku 2017 nezajímal, ale z venku viděl, že tam neprobíhá žádná údržba. Někdy v roce 2004 prodloužil tu střechu a dal opačně svody. Pojistné události byly hlášeny v únoru 2017, to hlásil [jméno FO]. [jméno FO] za žalované družstvo, přišel [jméno FO]. [jméno FO] za pojišťovnu a pak se nic nedělo. V lednu 2018 opět zateklo, tak události nahlásil na jejich pojistku, opět přišel [jméno FO]. [jméno FO] a koncem února přišlo oznámení, že se na to vztahuje výluka a nic jim nehradili. [jméno FO]. [jméno FO] u nich byl na místním šetření, bylo to za účasti [jméno FO]. [jméno FO], prohlédli jejich dům i dům družstva a [jméno FO]. [jméno FO] asi po 2 měsících přišel vrátit podklady, které mu předtím poskytl. 23 Dle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 24 Dle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. 25 Dle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 26 Pokud jde o námitku promlčení vznesenou žalovaným družstvem, tak hlavním důvodem shledání oprávněnosti námitky promlčení byl dopis žalobkyně, ve kterém uvádí, že o vzniku škody informovala žalovaného již v únoru 2016. Následně žalobkyně uvedla, že jed o písařskou chybu, že se mělo jednat o únor 2017. Odvolaní soud ve zrušujícím usnesení uvedl, že „uvedená zmínka (co do škody zcela nekonkrétní) v předžalobní upomínce, jejíž správnosti nesvědčí žádná z dalších listin týkající se zjišťování škody, jestliže jsou až z roku 2017, sama o sobě k prokázání fixace výše škody a škůdce již v únoru 2016 nedostačuje“. 27 Žalobkyně uvádí, že k pozorování (projevu) škody došlo až v únoru 2017, v tuto dobu také začíná jednat s pojišťovnou a oznamuje tyto skutečnosti žalovanému. Žalovaný, který námitku promlčení vznesl a je tak ku jeho prospěchu, nijak neprokazoval, že k promlčení skutečně došlo, neunesl v tomto směru důkazní břemeno. Lze citovat z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.11.2005 ve sp.zn. 32 Odo 204/2005 „Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením § 120 odst.1 větou první o. s. ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána a kdy tedy výsledky zhodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout závěr ani o pravdivosti této skutečnosti, ani o tom, že by tato skutečnost byla nepravdivá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2002, pod číslem 86)….Stíhá-li důkazní břemeno toho účastníka (nestanoví-li právní předpis jinak), jemuž je existence skutečnosti, o níž tvrdí, že nastala, ku prospěchu, pak v případě námitky promlčení nese také tento účastník (v souzené věci žalovaná) důkazní břemeno o skutečnostech, s nimiž zákon spojuje počátek a běh promlčecí doby.“ 28 Soud tak uzavírá, že žalovaný nárok žalobkyně promlčen není. 29 Pokud k projevu škody došlo v únoru 2017, byl v tu dobu již účinný tzv. nový občanský zákoník, tedy zákon č. 89/2012 Sb. Na daný případ lze aplikovat ustanovení § 2900 o.z. a § 2937 odst. 1 o.z. Jedná se o objektivní odpovědnost, kde se nevyžaduje zavinění. V případě § 2937 odst.1 věta druhá o.z. je uveden liberační důvod spočívající v tom, že vlastník věci prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. 30 Dle § 2926 o.z. kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou. 31 Dle § 2937 odst. 1 o.z. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. 32 K otázce odpovědnosti za vzniklou škodu v případě pronikání vody z balkonu žalovaného na balkon žalobkyně soud uvádí, že zajisté lze považovat za protiprávní stav takový stav, kdy není prováděna běžná údržba nemovitosti, zde balkonu a prostupu svodu tímto balkonem, v důsledku čehož dešťová voda či voda z roztálého sněhu proniká do společné zdi účastníků sporu a způsobuje vlhkost v domě žalobkyně. Toto bylo zhodnoceno i znalcem [jméno FO] a znalcem [jméno FO]. [jméno FO], kde oba znalci uvádějí jako jedinou příčinu zatékání právě poškození balkonu žalovaného. Toto je patrno i na fotografiích, kde jsou zřetelně vidět „mapy“ vzniklé zatečením do zdiva. Soudu nepřísluší hodnotit znalecké zkoumání, které vedlo k tomuto závěru, ale pro úplnost soud uvádí, že se mu jeví logickým to, že za situace, kdy balkon domu ve vlastnictví žalovaného je oproti balkonu žalobkyně posunut vlivem terénu, na kterém jsou domy postaveny, dozadu a výše, než je balkon žalobkyně, voda zatéká do zdi nejen na úrovni balkonu žalobkyně, ale několik desítek centimetrů (uváděno 60 cm) nad ním. Takto lze vysvětlit námitku žalovaného, že voda nemůže téci do kopce, nahoru, že jde o porušení fyzikálních zákonů. Zatékáním vody byla způsobena škoda žalobkyni, a to v dělící společné zdi na úrovni terénu, kde došlo k opadnutí omítky a části cihel, zeď původní šířky 300 mm je zúžena asi o 50 mm. Došlo k sesednutí zdi a v důsledku toho k průhybu nosníku a betonové desky balkonu, v důsledku toho popraskala dlažba na balkoně a poškodila se podkladní betonová mazanina. Došlo ke vzniku trhlin ve stěně v interiéru domu žalobkyně, k poškození parketových podlah žalobkyně. Soud tak má za to, že došlo ke vzniku škody u žalobkyně a za tuto část škody odpovídá žalované družstvo. Ostatně žalované družstvo při jednání s pojišťovnou samo uvádělo, že příčinou vzniku škody je zanedbaná údržba domu družstva. 33 Pokud jde o škodu v zadní části domu, zde žalobkyně tvrdí, že ke škodě došlo zatékáním vody v důsledku přemístění svodu dešťové vody ze střechy žalovaného na druhou stranu, tedy k nemovitosti žalobkyně. Znalec [jméno FO]. [jméno FO] v posudku uvedl, že v zadní části docházelo k zatékání asi svodem, který byl přemístěn, ale nemusela to být jediná příčina, není to již dohledatelné a to i v důsledku toho, že došlo k řadě stavebních úprav včetně ležaté kanalizace. K prostupu vlhkosti mohlo dojít i vlivem vadné hydroizolace, vadným prostupem kanalizace, vadnou částí nádrže na LTO nebo jejím napojením. Svedení svodu, respektive na které je straně je irelevantní, není k tomu dán žádný předpis, ale nesmí docházet k pronikání vlhkosti do objektu. Hydroizolace degraduje věkem, tato byla původní z doby výstavby domu, při opakovaném výslechu znalec [jméno FO]. [jméno FO] uvedl, že z 90 % je příčinou zatékání přemístění svodu. [jméno FO] též uváděl přemístění svodu jako pravděpodobnou příčinu zatékání, vidí to jako rozhodující příčinu, ale vliv mohla mít i dožívající izolace. Zajisté vyšší zatížení vodou vytékající ze svodu a tekoucí k domu žalobkyně, tuto izolaci více namáhalo a vedlo k rychlejší degradaci. Soud dále uvádí, že žalobkyně předložila soudu dopis, kde žalované družstvo vyzývá uživatele jeho domu ([jméno FO]), aby vrátili svod na původní stranu. Jde o dopis z roku 2004. Zároveň žalobkyně uvádí, že v roce 2009 byla provedena prohlídka domu a byl shledán v dobrém stavu, žádná vlhkost nebyla pozorována. Toto svědčí o tom, že hydroizolace byla v pořádku, ale v důsledku přemístění svodu a většího zatížení hydroizolace začalo zatékat do objektu. Soud má za to, že i zde je odpovědnost za zatékání příčinou vzniku vlhkostních poruch a vzniku škody na majetku žalobkyně. 34 Pokud jde o výši vzniklé škody, soudu nezbylo než vycházet z faktur vystavených společnostmi Structura a Deba Bohemia a posudku [tituly před jménem]. [jméno FO], který není oprávněn vyjadřovat se k příčinám poruch, ale je znalcem v oboru rozpočty staveb. 35 Pokud jde o statické zajištění a zesílení dělící stěny v úrovni 1. nadzemního podlaží, tak znalec se shoduje s cenou dle faktury firmy Structura ve výši 31.493 Kč. Oprava dělící stěny v úrovni 2. a 3. nadzemního podlaží stanovena znalcem na 36.380 Kč, faktura Structura na 31.259,30 Kč (soud vycházel z této částky) a pokud jde o opravu (výměnu) parket a opravu podlahy, znalec uvádí 127.349 Kč, faktura firmy Structura uvádí 42.342 Kč a faktura Deba Bohemia 79.997,10 Kč. Pokud jde o škodu v zadní části domu, tak odstranění vlhkostních poruch v exteriéru (demontáž staré a montáž nové hydroizolace) je fakturováno částkou 43.474 Kč a dle znalce jde o částku 43.474 Kč, odstranění vad obvodové stěny v suterénu v interiéru domu (oprava omítek a podlahy po vybourání sauny, přičemž náhrada škody za destrukci sauny není žalována) je fakturováno částkou 42.012 Kč, dle znalce 68.154 Kč. Za zřízení dešťové kanalizace (napojení svodu žalovaného na dešťovou kanalizaci) je fakturováno částkou 16.639,40 Kč, kdyby nedošlo k přemístění svodu, žalobkyně by toto nemusela dělat. Pokud byla původně požadována i částka za topenáře ve výši 5.888 Kč, v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu zpět. Celkem tak žalobkyně požadovala původně celkem částku 293.104,80 Kč, po částečném zpětvzetí 287.216,80 Kč. 36 Soud má za to, že ačkoliv žalobkyně uvádí, že toto je výše její škody, neboť tyto částky musela vydat na odstranění poruch a jejích následků a odkazuje na rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2202/2019, soud se s tímto názorem neztotožňuje. Stavba je stará asi 50 let, parkety byly původní, dělící zeď před domem zajisté také, stejně jako podlahy a zdi mezi oběma domy. 37 Dle rozsudku NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2202/2019 „I s přihlédnutím k těmto dlouholetým zkušenostem ze zemí kulturně blízkých České republice a jejímu právnímu řádu lze dovodit, že podtrhuje-li nová česká právní úprava význam uvedení věci v předešlý stav, jde sice o jednoznačný princip směřující k dosažení spravedlivé náhrady za poškození věci, nemůže však jít o bezbřehou kompenzaci, protože smyslem je účelné nahrazení nebo obnovení funkce poškozené věci. Přitom je zajisté nutno zabývat se otázkou účelnosti nákladů, nutných k uvedení poškozené věci (z pohledu funkčnosti) do předešlého stavu. Nadále tedy uplatnění principu neobohacení se poškozeného škodní událostí (jenž je stále platným) bude znamenat nutnost hodnocení, zda poškozený pro odstranění škody na věci, nutné k obnovení její funkčnosti, vynaložil skutečně pouze takové účelné náklady, bez kterých by nebylo možné uvedení věci v původní stav tak, aby mohla znovu plnit původní funkci. Tyto zásady platí pro stanovení nákladů na náhradu škody jak na věci movité, tak na nemovitosti. Nová právní úprava je také v souladu s judikaturou Ústavního soudu k náhradě škody podle občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, podle níž ustanovení o rozsahu náhrady škody mají být vykládána takovým způsobem, který zahrne všechny druhy nákladů, kterým byl poškozený vystaven v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce a škodou na věci vzniklou (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. IV. ÚS 444/11).“ 38 Soud na toto upozorňoval žalobkyni, ale tato nenavrhla znalecký posudek k hodnotě věci před poškozením ani nenavrhla jiný důkaz, přesto je nepochybné, že k vzniku škody na straně žalobkyně došlo. Soud tedy nemohl zamítnout tuto část žaloby s tím, že nebyla prokázána konkrétní výše škody, tedy o co se snížila majetková sféra žalobkyně, její hmotné statky. 39 Soudu nezbylo, než výši škody určit dle § 136 o.s.ř. (Lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy). 40 Soud vycházel ze znaleckého posudku a z faktur firem, které opravy prováděly, avšak zde by se jednalo o přehlédnutí amortizace, opotřebení částí domu, které podlehly vlivům vody a vlhkosti. Dle účetních předpisů je životnost nemovitosti 100 let, pokud byl dům postaven asi před 50 lety (počátek 70. let 20. století), soud určil amortizaci 50 %, takže přiznal žalobkyni náhradu škody ve výši 50 % fakturovaných částek. Součet žalovaných částek souvisejících s opravou domu bez faktury za topení ve výši 5.888 Kč, která byla vzata zpět, je 287.216,80 Kč, jedna polovina je pak 143.608,40 Kč, které soud žalovanému družstvu uložil zaplatit žalobkyni. Žalobkyně požaduje i úhradu znaleckého posudku [tituly před jménem]. [jméno FO], který si nechala vyhotovit před zahájením soudního sporu, a který stál 12.890 Kč. Posudek určuje hodnotu nutných oprav škod vzniklých v souvislosti se zatékáním vody do objektu. Potřebnost tohoto posudku je dána, na jeho základě žalobkyně jednala s protistranou a i následně podala žalobu. Soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni polovinu tohoto posudku též z důvodu jejího polovičního úspěchu ve věci, kdyby znalec hned určil hodnotu vzniklé škody s přihlédnutím k amortizaci, je možné, že by ke sporu ani nedošlo. Polovina pak odpovídá částce 6.445 Kč. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 143.608,40 + 6.445, což je 150.053,40 Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítnul. 41 Žalovaný je povinen zaplatit i zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z., kde počátek prodlení žalobce určil na 2.3.2019, kdy zřejmě byla sepsána žaloba. Předžalobní výzva byla z 25.6.2018 s lhůtou do tvou týdnů. Škoda pak vznikla zajisté ještě dříve. Soud má za to, že pokud žalobkyně požaduje lhůtu pozdější, je to ve prospěch žalovaného a proto uložil platit úrok z prodlení až od 2.3.2019. 42 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je přibližně stejný. 43 Pokud jde o náklady znalečného zálohované státem v celkové výši 12.065,60 Kč soud ze stejného důvodu dle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil každému z účastníků zaplatit je ČR na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve výši , tedy každý 6.032,80 Kč.