35 Co 498/2024-525

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudců Mgr. Michala Marka a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 305 996,10 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně a odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 110 C 8/2019-405 ze dne 12. 9. 2024,

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I, kterou byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozhodnutí 118 595 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 2. 3. 2019 do zaplacení, potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve zbylé části žalobě vyhovujícího výroku I mění tak, že se žaloba o zaplacení částky 31 458,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 2. 3. 2019 do zaplacení zamítá.

III. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II, kterým byla zamítnuta žaloba v části o zaplacení částky 150 053,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 2. 3. 2019, Anonymizováno, do zaplacení, potvrzuje.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalovanému k rukám advokáta , Jméno advokáta B, náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 51 206 Kč.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice náhradu nákladů placených v řízení státem, a to ve výši 7 360 Kč u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou a ve výši 1 424 Kč u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice náhradu nákladů placených v řízení státem, a to ve výši 4 705 Kč u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou a ve výši 911 Kč u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 150 053,40 Kč 8,5% úrokem z prodlení od 2. 3. 2019 do zaplacení. Výrokem II žalobu co do částky ve shodné výši s příslušenstvím zamítl. Výrokem III žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení a výrokem IV každému z nich uložil povinnost k náhradě poloviny státem hrazených nákladů v celkové výši 12 065,60 Kč.

2. Žalobkyně se uvedené částky domáhala s tím, že jde o náhradu škody vzniklé na domě č. p. , Anonymizováno, na pozemku st. p. č. , hodnota, v jejím vlastnictví nedostatečnou údržbou bezprostředně sousedícího (řadového) domu č. p. , Anonymizováno, na pozemku st. p. č. , hodnota, (vše v k. ú. , adresa, ) ve vlastnictví žalovaného. Ke vzniku škody mělo dojít zatékáním z balkónu domu žalovaného do společné dělící stěny a dále zatékáním dešťové vody z nevhodně upraveného dešťového svodu žalovaného do domu žalobkyně. Došlo ke zvýšení vlhkosti dělící stěny, jejímu sesednutí a trhlinám ve stěnách a rovněž vlhkostním poruchám na zadní straně domu v podobě skvrn a puchýřů. Takto vznikla žalobkyni majetková škoda, když za opravy vzniklých poškození jí společnost , právnická osoba, . vyúčtovala 31 493 Kč za zajištění dělící stěny mezi domy č. , hodnota, a , Anonymizováno, , , částka, za opravu dělící stěny v interiéru a 79 997 Kč za přípravu podkladu pro výměnu podlahu v druhém nadzemním podlaží. Za pokládku této podlahy potom žalobkyně společnosti , právnická osoba, zaplatila 42 342 Kč. Uvedená škoda vznikla zatékáním vody do dělící stěny. V souvislosti se zatékáním vody z dešťového svodu žalovaného do suterénu domu potom žalobkyně zaplatila na základě faktury , právnická osoba, . , částka, za sanaci vlhkostních poruch v interiéru, 43 474 Kč za opravu hydroizolace v exteriéru a 16 639 Kč za úpravu dešťové kanalizace. Požadovala žalobkyně dále nahradit 12 890 Kč, které vynaložila na vyhotovení znaleckého posudku o výši škody. Původně požadovala i , částka, za demontáž a montáž topení, v tomto rozsahu ale vzala žalobu zpět a řízení o tuto částku bylo zastaveno. Vycházeje z odborných posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , a jejich výpovědí, a dále výpovědí svědků , jméno FO, z firmy , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, z firmy , právnická osoba, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, technika pojišťovny okresní soud uzavřel ohledně pronikání vody z balkonu žalovaného, že za protiprávní stav lze považovat léta neprováděnou běžnou údržbu nemovitosti. Znalci , právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, shodně jednoznačně určili jako jedinou příčinu zatékání do společné dělící zdi mezi domy poškození balkonu žalovaného, v důsledku terénu o něco výše položeného, zejména v místě prostupu dešťového svodu. I z fotografií jsou zřetelně vidět mapy vzniklé zatečením vody do zdiva. V důsledku zatékání vody došlo k opadnutí omítky, zúžení dělící stěny a projevům i v interiéru v podobě trhlin v interiérových zdech a poškození parketové podlahy. Sám žalovaný vliv nedostatečné údržby na vzniklém poškození při jednání s pojišťovnou nepopíral. Pokud jde o zatékání vody v zadní části domu (na jeho druhé straně), přiklonil se okresní soud k tomu, že ke škodě došlo v důsledku přemístění svodu dešťové vody na stranu k nemovitosti žalobkyně. Byť zmínění znalci uvedli, že nemuselo jít o jedinou příčinu, shledali ji jako vysoce pravděpodobnou a rozhodující. Došlo totiž v důsledku přemístění svodu k podstatnému nárůstu vlhkosti a zatékání vody. Neshledal okresní soud důvodnou žalovaným uplatněnou námitku promlčení žalobního požadavku. Údaj o únoru 2016 v předžalobní upomínce byl zřejmě písařskou chybou, neboť jeho správnosti nesvědčí žádná z dalších listin týkajících se škody, které jsou až z roku 2017. Žalobkyně měla zpozorovat projevy škody až v únoru 2017, kdy rovněž začala jednat s pojišťovnou a vznik škody oznámila žalovanému. V případě námitky promlčení nese důkazní břemeno o skutečnostech, s nimiž zákon spojuje počátek a běh promlčecí doby, ten, kdo námitku uplatnil. Žalovaný přitom neprokázal, že by k projevu škody na majetku žalobkyně došlo již dříve. Ohledně výše škody potom okresní soud vyšel z žalobkyní předložených faktur (vystavených společnostmi Structura a , právnická osoba, ) odpovídajících posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž jako znalec z oboru rozpočtování staveb výši nákladů na opravy zjištěných škod spočetl. Protože však jde o stavbu starší padesáti let s původními parketami a rovněž zdmi, nemělo by dojít k obohacení se poškozeného škodnou událostí. Měly by takto být nahrazeny jen účelné náklady na uvedení věci v původní stav, aby mohla plnit svoji původní funkci. V tomto směru odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2202/2019. Protože však žalobkyně nenavrhla znalecký posudek k hodnotě věci před poškozením ani jiný důkaz k výši škody, určil ji okresní soud podle § 136 o.s.ř. podle své úvahy. Při ní vyšel ze znaleckého posudku a faktur za opravy, ale zohlednil amortizaci a opotřebení částí domu škodou zasažených. Vzal v úvahu životnost nemovitostí dle účetních předpisů 100 let a stáří domu asi 50 let a určil amortizaci ve výši 50 %. Přiznal proto žalobkyni náhradu škody ve výši 50 % jí vynaložených částek včetně částky za znalecký posudek a žalobě vyhověl co do částky 150 053,40 Kč, a to i s úroky z prodlení, neboť v prodlení byl žalovaný již od doručení předžalobní upomínky, což bylo dříve než 2. 3. 2019, od kdy nárok žalobkyně uplatnila. Co do shodné částky i s příslušenstvím potom okresní soud žalobu zamítl. S ohledem na přibližně shodný poměr úspěchu a neúspěch u obou účastníků žádnému z nich náhrada nákladů nepřísluší a státem hrazené náklady jsou povinni uhradit každý polovinou.

3. Proti žalobu částečně co do částky 150 053 Kč s příslušenstvím zamítajícímu výroku rozsudku okresního soudu se odvolala žalobkyně. S rozhodnutím se ztotožňuje až do jeho bodu 35, kdy okresní soud po zhodnocení provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala vznik škody, protiprávní jednání žalovaného, jakož i příčinnou souvislost mezi uvedenými předpoklady. Nesouhlasí však žalobkyně s redukcí požadované náhrady na polovinu. Prokázala žalobkyně, že jí vznikla škoda ve výši 300 108 Kč, když tuto částku vynaložila na odstranění vlhkostních poruch a jejich následků a částka tudíž představuje žalobkyni vzniklou skutečnou škodu. Upozorňována byla žalobkyně okresním soudem, že amortizace bude zvažována jen v případě náhrady škody u dílčího nároku spočívajícího v poškození podlahové krytiny, v rozsudku však byl redukován celý nárok. Nebyly naplněny předpoklady pro postup dle § 136 o.s.ř., pokud okresní soud skutečnou výši škody zjistil. Soud přitom musí odůvodnit, v čem spatřuje obtíže při zjišťování výše nároku ve smyslu uvedeného ustanovení. Úvaha soudu není ani náležitě odůvodněna. V daném případě má výše škody odpovídat výši nákladů vynaložených na uvedení domu do stavu před vznikem škody. Jde o ekvivalent toho, co je nutné vynaložit na uvedení do stavu před poškozením. Majetková újma musí být poškozenému kompenzována v plné míře. Posudkem , tituly před jménem, , adresa, bylo prokázáno, že oprava škod byla provedena účelně a směřovala k odstraní následků škodné události. Výdaje byly nutné a účelné. I podlaha před vznikem škody plnila svoji funkci, na jejíž obnovení bylo nutno vynaložit žalobkyní doložené výdaje. Položení nové podlahy v celé místnosti byl postup nejen účelný, ale i jediný možný. I v případě, pokud by bylo rozhodnutí správné, měla být žalobkyni přiznána náhrada jí vynaložených nákladů, neboť byla žalobkyně v základu zcela úspěšná, přičemž rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Navrhuje, aby byl napadený rozsudek změněn ve výroku II tak, že jí bude přiznána i další částka 150 053 Kč s příslušenstvím a žalobě tak bude zcela vyhověno.

4. Proti rozsudku okresního soudu se odvolal i žalovaný, ten proti žalobě vyhovujícímu výroku co do částky 150 053 Kč s příslušenstvím a závislých výroků. Měla by být žaloba zamítnuta zcela, když žalobkyně neprokázala všechny komponenty odpovědnostního vztahu. Od minulého zrušujícího rozhodnutí nedoplnila v potřebné míře žalobkyně ani svá tvrzení. Byť nedošlo ke změně důkazní situace, soud co do poloviny nároku vyhovuje. Přes závěr, že se žalobkyni nepodařila prokázat výše škody, soud založil rozhodnutí netypicky na volné úvaze. Rezignovala žalobkyně od počátku na prokazování předpokladů odpovědnosti, protiprávního jednání žalovaného, vzniku následku, jeho kvantifikaci a zejména příčinnou souvislost mezi údajnou příčinou vad domku žalobkyně a sumami z faktur, které jako takové ani nejsou škodou (snížením hodnoty majetku poškozeného). Faktury stavebních firem škodu nepředstavují. Nepředložila nikdy žalobkyně jedinou fotografii tvrzených poškození a veškeré údajné škody zahladila rekonstrukčnímu pracemi. Nabízí žalobkyně fotografie všeho okolo, ale škod nikoliv. Byť byla žalobkyně poučována opakovaně, a i v rozporu se zásadou rovnosti stran, poučení nedostála. Obsáhle se žalovaný vyjadřuje k vadám řízení a nesprávnosti postupu žalobkyně. Má za to, že předmět sporu se vytratil a řízení se zacyklilo. Nelze donekonečna prolamovat koncentraci. Žalobě tudíž nemůže být vyhověno, pokud žalobkyně nenavrhla včas posudek k verifikaci škod. Nárok je promlčen. To jednoznačně vyplývá z dopisu z 25. 6. 2018, kdy nelze uvedení února 2016 považovat jen za jakousi chybu žalobkyně, že se spletla. Nemůže být navíc otázka promlčení uzavřena v neprospěch strany žalované, jestliže žalobkyně neprokázala dobu vzniku škody a z toho vyplývající fakt nepromlčenosti závazku. Není primárně na žalovaném prokazovat, že nárok je promlčen. Musel by totiž prokazovat i to, že škoda vůbec vznikla a kdy. Musí nejprve žalobkyně tvrdit a dokazovat komponenty škodního vztahu a ty potom může žalovaný vyvracet. Úvahy soudu k přiznání nároku jsou spekulativní, respektive vycházejí jen z neprokázaných tvrzení žalobkyně. Ani právní posouzení věci není správné, nejde o škodu při provádění prací ani vadou věci při plnění závazku. Že nebyla prováděna údržba na domě žalovaného podloženo není. Mapy na zdi jsou vidět na straně domu žalovaného nikoli na zdi žalobkyně, není omítka opadaná ani zásadně degradovaná. Jde o drobné projevy vlhkosti. Balkony jsou spádovány od domu ven. U zatékání v zadní části domu žalobkyně znalec připustil, že může mít více příčin. Lze si klást otázku, co mají a objektivně mohou znalci na místě zjistit a ověřit, když je vše předěláno a zahlazeno. Mělo být vzato v potaz, že škody v průběhu let vznikající se musí posuzovat samostatně, znalec Morávek uvedl že zatékat muselo deset, patnáct let. Již jen proto měla být pro promlčení žaloba zamítnuta. Bylo dále zjištěno, že ohledně domu žalobkyně byly opakovaně uplatňovány škodní události u pojišťovny, v letech 2011, 2013 a za průsak body v roce 2016. Již jen to potvrzuje promlčení. Správně okresní soud vzal v úvahu stáří řadových domků. Žalobkyně porůznu provádí rekonstrukční práce dožilých konstrukcí na domě, a vyžaduje, aby je hradil žalovaný. Zpochybňuje žalovaný již jen s ohledem na konstrukci domu, že by voda mohla do domu žalobkyně zatékat z jeho balkonu. Z logiky věci je nemyslitelné, že vlhkost by se projevovala jen v domě žalobkyně, nikoli i v domě žalovaného. Posudek , tituly před jménem, , jméno FO, nemá náležitosti znaleckého posudku. Vyjadřoval se i k otázkám, které mu nepřísluší. Znalec , právnická osoba, pro žalobkyni vykonával funkci dohledu, dostává se do kolizního postavení. Nemůže obstát myšlenka žalobkyně, že ke škodě došlo až uhrazením faktur za stavební práce. Potom by k promlčení práva nemuselo dojít nikdy. Podle posudků k zatékání docházelo roky, nárok je promlčen. Sporná je i výše škody. Je na žalobkyni, aby prokázala stav svého domu před provedením oprav. Ve skutečnosti vady domu plynou z jeho stavebně technického stavu, základového založení a charakteru řadových domů od počátku. Problém přitom žalobkyně neřešila. Namítá žalovaný i postup znalce , tituly před jménem, , adresa, , který má za podjatý. Jeho posudek potom za nezdůvodněný, když jej tvoří jen fotografie dodané žalobkyní a její komentáře. Dominantní část posudku je komentářového charakteru, přičemž jeho závěry se jeví spekulativními. Ze všech uváděných důvodů žalovaný navrhoval, aby byl rozsudek okresní ho soud v napadeném výroku změněn tak, že žaloba bude zamítnuta i ve zbývající části.

5. Odvolací soud napadený rozsudek včetně jemu předcházejícího řízení přezkoumal, a po zopakování dokazování hlášeními pojistné události s přílohami a fotografiemi dělící stěny na straně domu žalobkyně a výslechem znalců , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, dospěl k závěru, že z části zde jsou důvody pro potvrzení napadeného rozhodnutí, z části pro jeho změnu.

6. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 305 996 Kč s příslušenstvím (po částečném zastavení řízení co do částky 5 888 Kč ohledně náhrady související s topením částky 300 106 Kč) představující škodu jí vzniklou na domě v jejím vlastnictví v důsledku nedostatečné údržby sousedního (řadového) domu žalovaného a jeho zásahy do svodů dešťové vody. Předně napravila žalobkyně dříve vytýkanou vadu žaloby, když do svých žalobních tvrzení doplnila popis jednotlivých poškození, jak se na domě projevila, a nákladů na jejich odstranění, stala se tudíž žaloba projednatelnou.

7. Objasnil okresní soud, že na počátku roku 2017 se žalobkyně obrátila na žalovaného s tím, že dochází k zatékání vody z domu žalovaného (č. , hodnota, ) do domu žalobkyně (č. , hodnota, ), čímž jí vzniká škoda. Zatékání do dělící stěny mezi domy bylo nejprve (žalovaným) , datum, ohlášeno pojišťovně (podle hlášení mělo dojít k zatečení při oblevě). Následně bylo žalovaným zadáno zpracování odborného posouzení statických a vlhkostních poruch na domě žalobkyně. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, autorizovaný inženýr, v posudku z , datum, po místním šetření ze , datum, uzavřel, že bylo zjištěno vlhkostní poškození dělící nosné stěny mezi domy, přičemž ze strany domu č. , hodnota, je odpadlá omítka, odrolená vnější strana cihel, stěna původní šíře 300 mm je v místě poškození zúžena o cca 50 mm, cihly vykazují zvýšenou vlhkost. Ve stěně interiéru domu byly zjištěny trhliny. Jednoznačnou příčinou poruch , právnická osoba, označil špatný stav balkonu vedlejšího domu č. , hodnota, a absenci funkční hydroizolace a napojení na dešťový svod u něj, pročež voda z balkonu žalovaného stékala k dělící stěně a do ní zatékala. Došlo ke značnému zeslabení stěny a bez opravy by hrozilo i její zřícení. K nápravě doporučil statické zajištění stěny v podobě podepření balkonu vložením ocelového sloupku, doplnění odpadlých vrstev zdiva, provedení dvouvrstvé omítky a opravu a začištění trhlin v dělící stěně v interiéru. Označil dále , právnická osoba, další vlhkostní poškození v zadní části domu, a to vlhké plochy, puchýře a drolící se omítku na obvodové stěně v suterénu, kdy příčinu shledal v zatékání dešťové vody, která se dostává do terénu z nevhodně upraveného dešťového odpadu sousedního domu (č. , hodnota, ) a které neumí hydroizolace účinně čelit. Dešťový svod sousedního domu byl původně zapuštěn do navazující kanalizace, po úpravách provedených uživateli sousední nemovitosti, je dešťová voda vypouštěna na terén, vzhledem k jeho sklonu stéká k obvodové stěně domu žalobkyně a dochází k jejímu průniku do interiéru. Jako nezbytné opatření potom uvedl obnovení původního stavu odvodu dešťové vody, tj. zaústění svodu do kanalizace.

8. Žalobkyně si následně nechala , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí se specializací pro oceňování stavebních prací a rozpočtování staveb, zpracovat znalecký posudek (č. , hodnota, z , datum, ). Znalec po místním šetření , datum, , , datum, a , datum, u jednotlivých poškození popsal práce nutné k nápravě škody a v přílohách potom položkovým způsobem ocenil náklady na ně (práci a materiál) podle ceníku URS v cenové úrovni roku 2018. Takto ocenil náklady na statické zajištění a zesílení vnější dělící stěny mezi domy a její opravu částkou 31 493 Kč (příloha č. , hodnota, ), náklady na opravu vnitřních štukových omítek na dělící stěně od druhého nadzemního podlaží částkou 36 380 Kč (příloha č. , hodnota, ), náklady na odstranění vlhkostních poruch v interiéru zadní části domu v suterénu částkou 68 154 Kč zahrnujících však i montáž a dodávku sauny (příloha č. , hodnota, ), odstranění poruch na stejném místě z vnější exteriérové strany obnovou hydroizolace částkou 43 474 Kč (příloha č. , hodnota, ), náklady na výměnu parket v 2. nadzemním podlaží částkou 127 349 Kč (příloha č. , hodnota, ) a náklady na zřízení dešťové kanalizace z východní strany a jeho napojení do stávající dešťové kanalizace částkou 16 639 Kč (příloha 7).

9. Uzavřela pak žalobkyně , datum, smlouvu o dílo se společností , právnická osoba, ., jejímž předmětem bylo provedení oprav v rozsahu a cenách podle položkového rozpočtu, který byl přejat z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a tvořily ho přílohy posudku č. , hodnota, až 5 a příloha č. , hodnota, . Společnost vyúčtovala žalobkyni za provedení díla podle smlouvy fakturou z téhož dne částku 164 879 Kč v dílčích položkách 31 493 Kč za zajištění a zesílení dělící stěny, 31 259 Kč za opravy dělící stěny, 42 012 Kč za odstranění vlhkostních poruch - interiér, 43 474 Kč za odstranění vlhkostních poruch - exteriér a 16 639 Kč za dešťovou kanalizaci z východní strany. Zcela taka vyúčtované práce odpovídaly nákladům vyčísleným v posudku , tituly před jménem, , jméno FO, v přílohách č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , za práce na opravě štuků v interiéru v nadzemních podlažích bylo vyúčtováno 31 259 Kč oproti nákladům z posudku ve výši , částka, (příloha č. , hodnota, ) a od nákladů za opravu interiéru v suterénu dle posudku ve výši 68 154 Kč (příloha č. , hodnota, ) byla odečtena částka 25 175 za nerealizovanou montáž a dodávku sauny.

10. Samostatně s touž společností žalobkyně uzavřela , datum, smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava podlahových ploch ve druhém nadzemním podlaží – odstranění stávající podlahové krytiny (dřevěných parket s asfaltem) a uvedení podkladové plochy do stavu přípravy pro novou krytinu. Rozsah i cena díla byly sjednány položkovým rozpočtem. Doložila pak žalobkyně k této smlouvě položkový rozpočet na 79 997 Kč, jemuž odpovídá částka vyúčtovaná fakturou z , datum, .

11. Úhradu částky 164 879 Kč doložila žalobkyně dílčím výpisem z účtu svého manžela z 10. 1 2019, úhradu částky 79 997 Kč příjmovým pokladním dokladem na hotovost z 29. 11. 2018, vždy ve prospěch společnosti Structura.

12. Za pokládku vinylové podlahy potom žalobkyně zaplatila na základě faktury č. , hodnota, z 10. 10. 2018 společnosti , právnická osoba, 42 342 Kč, částku odpovídající položkové nabídce z , datum, .

13. Namítá v prvé řadě i nadále žalovaný, že nárok uplatněný žalobou z , datum, je promlčen. Svoji námitku zejména opírá o sdělení v předžalobní upomínce z , datum, , že žalovaný byl „se závadovým stavem seznámen už v únoru 2016“.

14. Podle § 609 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 619 odst. 1, 2 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

15. V případě postupně vznikající a v čase narůstající škody jde o okamžik dovršení jednotlivých škod a o to, zda nepůsobilo více škodních událostí.

16. Byť žalovaný nesouhlasí s vysvětlením žalobkyně, že v upomínce šlo o zřejmou chybu v psaní, když uveden měl být únor 2017, objektivně z žádného dalšího důkazu nebylo zjištěno, že by se žalobkyně na žalovaného kvůli škodě na svém majetku mající původ v nemovitosti žalovaného dříve, tj. před rokem 2017, obrátila. Ostatně nikdy to netvrdil ani žalovaný. Teprve v únoru 2017 se na žalovaného obrací. Škodu spočívající v zatékání do společné zdi potom jako škodnou událost hlásí u pojišťovny žalovaný s popisem, že v důsledku vadné hydroizolace na jeho balkonu došlo k průsaku vody do společné zdi (jak bylo zjištěno z oznámení škodné události z 8. 2. 2017 a zápisu o poškození věcí z 23. 2. 2017). Nelze tedy počátek běhu promlčecí lhůty situovat na základě zmínky v předžalobní upomínce do února 2016. Bez významu k otázce dovršení škody a vědomosti žalobkyně o tom jsou předchozí řešené pojistné události z let 2011 a 2013, když v prvém případě šlo o pojistnou událost v důsledku prasknutí potrubí a v druhém případě vytopení od sousedů, ale ve zcela jiné části nemovitosti. Bez významu pro určení počátku promlčecí lhůty jsou rovněž vyjádření znalců, že k zatékání (zejména do dělící stěny) muselo docházet postupně léta. Podstatným totiž je, kdy se škoda projevila natolik zřetelně, aby bylo možno uzavřít, že žalobkyně se o škodě a jejím rozsahu dozvěděla, či dozvědět měla a mohla. Bylo přitom ověřeno i z fotografie pořízené technikem pojišťovny, že ještě v únoru 2017 se zatékání do dělící stěny na straně domu žalobkyně projevovalo pouze vlhkostními mapami oproti druhé straně zdi podstatně menšího rozsahu. Šlo tedy o projev, který teprve signalizoval, že žalobkyni vzniká škoda, její rozsah i závažnost (ve vztahu k statice) však patrný nebyl. Obdobně i v suterénu se rozsah škody ukázal až po demontáži sauny po domluvě se znalcem. Reagovala přitom žalobkyně na zjištění o projevech škody správně a z hlediska prevence v souladu se zákonem, když v této chvíli (na počátku roku 2017) nechala poruchy domu, jejich rozsah, příčiny i způsob nápravy odborně posoudit. Rovněž to, že dříve (v roce 2015) došlo ke stékání vody z balkonu žalovaného na (níže umístěný) balkon žalobkyně, jeho poškození a k následné rekonstrukci (jak se podává z posudku , právnická osoba, ), neprokazuje, že již v té době mohla a měla mít žalobkyně vědomost o tom, že voda zatéká i do nosné dělící zdi a narušuje její statiku. Znovu lze poukázat na to, že ještě v únoru 2017 tato porucha (a zejména její rozsah) nebyla prostým pohledem zřejmá.

17. Zcela správně potom okresní soud dovodil, že je na žalovaném, námitku promlčení uplatňujícím, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyně se o tom, že ji vznikla škoda (v případě postupně vznikající škody byla dovršena) a v jaké určité výši, a že vznikla (ne)činností žalovaného, dozvěděla dříve, než na počátku roku 2017, respektive před 8. 4. 2016. Nemůže totiž žalobkyně prokazovat, že jí škoda nevznikla dříve. V tomto směru byl žalovaný poučen odvolacím soudem dle § 118a odst. 1 o.s.ř. I nadále ale promlčení dovozoval jen z provedených důkazů (předžalobní upomínky, zmínek znalců o dlouhodobém zatékání, zpráv o předchozích pojistných událostech, žádostí o přemístění svodu a informací o opravě balkonu žalobkyně v roce 2015), z nichž vědomost žalobkyně o škodě jsoucí předmětem řízení a jejím rozsahu neplyne. Jestliže se žalovanému nepodařilo prokázat, že měla žalobkyně vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě před 8. 4. 2016, nemohla být námitka promlčení jím uplatněná shledána důvodnou.

18. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

19. Jestliže byl tvrzen vznik škody na majetku žalobkyně v důsledku zanedbání běžné údržby sousedního domu, respektive nevhodným přemístěním dešťového svodu v rozporu s původním projektem, je třeba vzniklý odpovědnostní vztah posoudit dle citovaného ustanovení dopadajícího na porušení chráněných práv zaviněným protiprávním jednáním jiného. Předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody dle citovaného ustanovení jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a zavinění (jež se presumuje). Okresní soud nárok posuzoval dle zvláštní skutkové podstaty škody způsobené věcí ve smyslu § 2937 odst. 1 o. z. V takovém případě však musí jít o více méně samovolné působení věci, která je způsobilá vyvolat škodu. Jak vysvětlil Nejvyšší soud v rozsudku z 23. 3. 2023 sp. zn. 25 Cdo 2864/2022 „jde o situaci, kdy věc působí sama od sebe, tj. z vnitřních důvodů, okolností či vlastností, které nejsou vyvolány způsobem jejího užívání. I když tu zákon nepožaduje bezprostřední vnější podnět a věc má způsobit újmu „sama o sobě“, je zřejmé, že každou vnitřní příčinu něco zvenčí aktivovalo. Tímto spouštěčem však nemůže být přímo působení člověka na věc, neboť toto ustanovení nechrání před jednáním člověka“. V daném případě mělo ke škodě dojít nikoli ze samé podstaty věci (domu žalovaného), ale v důsledku (ne)činnosti povinné osoby spočívajícím v zanedbání běžné údržby nemovitosti či přesunutím svodu. Nejde tedy o škodu vzniklou bez ohledu na to, jak s věcí (domem) bylo zacházeno, a proto třeba odpovědnost posoudit dle § 2910 o. z. Ale i v případě, kdyby vzniklá újma byla nahlížena ustanovením § 2937 odst. 1 o. z. jako způsobená věcí samou od sebe, kdy není vyžadována protiprávnost ani zavinění (jde o objektivní odpovědnost za výsledek), škůdce by se se mohl ubránit uplatněním liberačního důvodu, že náležitý dohled nezanedbal. To úzce souvisí s otázkou případného porušení prevenční povinnosti.

20. Byť žalovaným zpochybňována, je dána jeho odpovědnost za škodu vzniklou na domě žalobkyně zatékáním vody do dělící stěny mezi domy. Bylo prokázáno porušení prevenční povinnosti ze strany žalovaného ve smyslu § 2900 o. z., podle nějž vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, i příčinná souvislost mezi tímto porušením povinnosti a vznikem škody. Z posudků , právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, totiž bylo zjištěno, že poruchy dělící stěny byly jednoznačně způsobeny zatékáním vody z balkonu žalovaného v důsledku jeho nedostatečné hydroizolace a nefunkčního napojení svodu dešťové vody v tělese balkonu. Uvedené potom potvrdil i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , byť konstrukce viděl již opravené. Výrazné zatékání vody do dělící stěny i jeho původ na balkoně žalovaného je však zcela zřejmě patrné již jen laickým pohledem na fotografie. Ostatně v souladu s tím je i původní ohlášení škody pojišťovně a zadání odborného posouzení rozsahu a příčin škody , právnická osoba, ze strany žalovaného.

21. Pokud jde o poškození dělící stěny v exteriéru i interiéru, prokázala žalobkyně i vznik škody včetně jejího rozsahu a výše. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

22. Rozsah poškození i nutné kroky k opravě dělící stěny vně i uvnitř (jejímu statickému zajištění a opravě povrchů) vymezil v odborném posouzení již , právnická osoba, . Následně po jednotlivých položkách nezbytné práce k obnovení stavu bez poškození popsal a rovněž tyto ocenil v posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , konkrétně pokud jde o dělící stěnu v přílohách posudku č. , hodnota, (vně domu) a č. , hodnota, (v interiéru), přičemž žalobkyně dle tohoto ocenění sjednala smlouvu o dílo, na základě níž k opravě došlo, a žalobkyně takto sjednanou cenu díla zaplatila. Škodu na věci představují i náklady na opravu věci tak, aby byla uvedena do původního stavu. Jestliže náklady na nezbytnou opravu věci byly vypočteny dle ceníku URS v cenové úrovni roku 2018, nelze je shledat jako vynaložené v nikoli obvyklé výši. Vyjadřoval uvedený ceník položkově průměrnou (a tedy běžnou) cenu práce a materiálu. Nevznikla potom pochybnost ani v tom směru, že by některé položky byly nadbytečné či s uvedením věci do původního stavu nesouvisely. Byly proto náklady ohledně opravy dělící stěny vynaloženy účelně a v rozsahu nezbytném k obnovení majetkového stavu žalobkyně, a představují proto náhradu skutečné škody v zákonném rozsahu dle § 2969 o. z.

23. Je proto důvodnou žaloba co do částky 31 493 Kč vynaložené na zajištění dělící stěny a co do částky 31 259 Kč vynaložené na opravu dělící stěny v interiéru, když na újmu důvodnosti posledně zmíněného nároku není, že žalobkyně zaplatila za opravu méně, než dle ceníků stanovil znalec.

24. Pokud jde o škodu v zadní části domu, i zde správně uzavřel okresní soud, že bylo prokázáno jak porušení povinnosti ze strany žalovaného (byť okresní soud uvažuje o protiprávním stavu vyvolaném žalovaným), tak i příčinná souvislost tohoto porušení se vznikem škody. Znalci (, právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, ) ve vtahu k pronikání vlhkosti do suterénu domu shodně konstatovali, že byť v případě přemístění dešťového svodu žalovaným na stranu k nemovitosti žalobkyně a ponechání volného vytékání dešťové vody z něj po terénu skloněnému k domu žalobkyně (oproti původnímu zatrubnění dešťové vody do dešťové kanalizace) nemuselo jít o jedinou příčinou vzniku škody, s vysokou mírou pravděpodobnosti šlo o příčinu hlavní a rozhodující. Docházelo totiž tímto volným vypouštěném dešťové vody k nadměrnému zavodnění terénu a průniku vody do interiéru domu, kterému jeho konstrukce nedokázala vzdorovat. Jednání spočívající v přemístění svodu oproti projektu a ponechání vytékání vody volně na terén směrem k domu žalobkyně přitom představuje minimálně porušení prevenční povinnosti předcházet škodám. Bylo proto zjištěno jak porušení zákonné povinnosti, tak i příčinná souvislost mezi tímto porušením a vznikem škody. Tak jako v předchozím případě byla i zde dostatečně prokázána i výše a rozsah škody, jestliže žalobkyně na opravu vzniklého poškození vynaložila náklady sjednané ve výši dle ocenění těchto nákladů znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dle ceníků URS. To platí s následující výhradou. Protože znalecké ocenění počítalo a dodávkou a montáží sauny původně v suterénu instalované, kterou však žalobkyně nerealizovala a ani u dodavatele díla neobjednala, byla částka za tuto dodávku od výše nákladů stanovené v příloze č. , hodnota, posudku ve výši 68 154 Kč odečtena. Protože však byla od této celkové částky i s daní z přidané hodnoty odečtena pouze částka za saunu bez daně z přidané hodnoty (25 174 Kč), součástí sjednané a posléze i vyúčtované a zaplacené ceny za dílo se stala i daň z přidané hodnoty z neuskutečněné dodávky. Ta nepochybně zhotoviteli díla nenáležela a nemůže ji žalobkyně po žalovanému požadovat, neboť nepředstavuje škodu způsobenou žalovaným.

25. Důvodně proto nebyla uplatněna celá částka 42 012 Kč vynaložená na opravu interiéru v suterénu domu, nýbrž jen část z ní ve výši 39 204 Kč (68 154 – 25 174 x 1,15). Naproti tomu požadavek na úhradu částky 2 808 Kč po právu není.

26. Posledním z důvodně uplatněných nároků jsou náklady vynaložené na zřízení dešťové kanalizace pro svod žalovaného a jeho napojení do stávající kanalizace ve výši 16 639 Kč. Bylo jednoznačně určeno již odborným posouzením , právnická osoba, , že pro odstranění vlhkostních poruch obvodové stěny v suterénu domu žalobkyně je nezbytně nutné uvést v prvé řadě do původního stavu odvodnění střechy sousedního domu s tím, že bez této úpravy budou ostatní opatření neúčinná.

27. Podle § 1019 o. z. vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Podle § 2908 o. z. kdo odvracel hrozící újmu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu újmy, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, nanejvýš však v rozsahu přiměřeném tomu, co odvrátil.

28. V daném případě bylo třeba, aby se škoda nezvětšovala, respektive po opravě nevznikala znova, aby žalovaný upravil součást své stavby – dešťový svod v souladu s původním stavem tak, aby nedocházelo ke stékání vody. Byť byl k tomu vyzván, neučinil tak. Nezbylo tudíž žalobkyni, než aby v rámci odvracení hrozící újmy (v podobě zatékání do jejího domu) sama dešťový svod žalovaného zaústila do dešťové kanalizace. Jestliže na to vynaložila náklady (s ohledem na jejich ocenění znalcem položkovým rozpočtem dle URS) v obvyklé výši a tyto náklady jsou přiměřené i hrozící a odvrácené škodě (náklady na sanaci vlhkosti, které by bez vyřešení odvodnění terénu znovu hrozily, činily 39 204 Kč), jde o účelně vynaložené náklady na odvracení hrozící újmy a má žalobkyně proti žalovanému, v jehož zájmu jednala, právo na jejich náhradu. Shledal pro odvolací soud žalobu důvodnou i v požadavku na zaplacení částky 16 639 Kč.

29. Je proto žaloba důvodnou co do částek 31 493 Kč, 31 259 Kč, 39 204 Kč a 16 639 Kč, celkem 118 595 Kč, přičemž vynaložením těchto nákladů na opravu věci došlo jen k obnovení jejích funkcí do stavu před poškozením, nikoli i ke zhodnocení nemovitosti žalobkyně. Protože nedošlo opravou domu žalobkyně v tomto rozsahu k jejímu obohacení, představuje uvedená částka účelně vynaložené náklady na uvedení věci v předešlý stav, a tudíž i skutečnou škodu ve smyslu § 2952 a § 2969 o. z. Neshledal proto odvolací soud, narozdíl od soudu okresního, žádný zákonný důvod ke krácení takto určené náhrady, popřípadě k užití úvahy soudu dle § 136 o.s.ř. ve vztahu k výši škody.

30. Pokud žalobkyně požadovala náhradu výdajů za odstranění vlhkostních poruch v exteriérové části obvodové stěny v suterénu domu ve výši 43 474 Kč dle přílohy č. , hodnota, posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , šlo, podle popisu prací v posudku (vykopání rýhy podél stěny, dodávka a montáž nopové folie s ukončovací lištou, ochrana nopové folie geotextilií a štěrkové lože, vysypání rýhy hrubým štěrkem a osazení betonových dlaždic), o obnovu – zhotovení nové hydroizolace obvodové stěny zadní části domu. Bylo zjištěno z výpovědi znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , že hydroizolace má životnost 20 let, některé druhy používané v 70 letech nefungovaly již po desíti letech. S ohledem na stáří domu přes 50 let byla v daném případě hydroizolace zcela jistě dožilá. Potvrdil přitom znalec odborně z logiky věci zřejmou věc, že hydroizolace je určena pro styk s vodou, respektive má bránit průniku vody v podobě zemní vlhkosti i vody tlakové. Sama voda, respektive její stékání, proto hydroizolaci poškozovat nemůže. I v případě vypouštění nadměrného množství vody znalec možnost vlivu vody samotné na funkčnost jinak řádně provedené, nedožité a jinak mechanicky neponičené hydroizolace vyloučil.

31. Z uvedeného je zřejmé, že v případě požadavku na náhradu nákladů na zhotovení nové hydroizolace není dán jeden z předpokladů nároku na náhradu škody, a sice existence příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalovaného a vznikem těchto nákladů. Degradace původní hydroizolace a potřeba jejího nového vybudování totiž byla důsledkem jejího dožití, popřípadě jiných (mechanických) vlivů, nikoliv ale důsledkem pronikání vody, za něž by žalovaný mohl odpovídat. Co do požadavku na zaplacení částky 43 474 Kč proto není žaloba důvodná.

32. Částku celkem ve výši 122 339 Kč žalobkyně požadovala za výměnu podlahové krytiny v pokoji v druhém nadzemním podlaží svého domu s tím, že původní parketová podlaha byla v důsledku zatékání vody do dělící stěny mezi domy poškozena nadměrnou vlhkostí a i v přiléhající části místnosti došlo k vyboulení parket a uvolnění i navazujících parket. Žalobkyně provedla kompletní výměnu podlahové krytiny, namísto parket zvolila levnější vinylovou variantu. Přestože posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ocenil náklady zhotovení „dražší“ parketové podlahy částkou 127 349 Kč, požadovaná částka v obdobné výši se má skládat z úhrady za fakturu za odstranění stávající podlahy a přípravu plochy pro pokládku nové ve výši 79 997 Kč a z úhrady za samotnou pokládku vinylové podlahy ve výši 42 341 Kč.

33. Důkazní břemeno ohledně vzniku škody, jejího rozsahu a výše škody tíží poškozeného. V případě, kdy poškozený hodlá před uplatněním svého nároku vzniklá poškození opravit, je na něm, aby si řádně vzniklou škodu zadokumentoval tak, aby byl schopen její existenci a rozsah v případě sporu doložit. V daném případě však žalobkyně k výměně podlahové krytiny přistoupila (a tím i údajné poruchy a poškození zahladila), aniž by tvrzené poškození podlahy vlhkostí zapříčiněnou ze strany žalovaného jakkoli zachytila. Předně nepředložila (a ani netvrdila její existenci) k doložení tohoto dílčího nároku jedinou fotografii, kterou by byla tvrzená škoda dokumentována. Byť i u některých dalších dílčích nároků fotodokumentace chyběla, či byla kusá, ostatní škody byly dostatečným způsobem zachyceny a podrobně popsány (co do existence či rozsahu) alespoň v odborném posouzení zpracovaném , právnická osoba, a vyhotoveném před provedením jednotlivých oprav. Tento odborný posudek přitom dle svého zadání i obsahu zachycuje komplexně veškerá poškození či poruchy na domě žalobkyně vzniklá zatékáním vody či průnikem vlhkosti do domu, ať již z přední či zadní strany, mezi nimi však nikoli poškození podlahy. Byť , právnická osoba, hodnotil v rámci zatékání vody do dělící stěny mezi domy i poruchy vzniklé v interiéru ve druhém nadzemním podlaží (trhliny v interiérové stěně domu), tedy v místnosti s posléze vyměněnou podlahovou krytinou, o vlhkosti v podlaze, poničení parket či jakémkoli poškozené podlahy v odborném posouzení není ani zmínka. Absentující jakákoli zmínka o poničení podlahy v jinak komplexním odborném vyjádření k posouzení vzniklých poruch tvrzení o vzniku škody na podlahové krytině způsobené žalovaným zásadním způsobem znevěrohodňuje. Jakékoli poškození podlahy potom žalobkyně neuplatnila ani v žádném hlášení škodné události u pojišťovny, ať již v únoru 2017 nebo v únoru 2018. I zde zdokumentování či alespoň zmínka o poškození podlahy absentuje.

34. Nedokládá vznik škody ani písemné posouzení stavu podlahy vypracované , právnická osoba, (pozdějším zhotovitelem nové krytiny) ze , datum, (použité i jako příloha posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ) z něhož vyplývá jen to, že parkety staré více jak 20 let vykazují uvolnění od podkladu, zejména v levé části místnosti při pohledu na balkon. Uvolnění parket mohlo způsobit srážení vlhkosti, když zjištěna byla vlhkost vyšší (12 %), než ve zbytku místnosti (7-9 %). Nebyla doporučena renovace parket. Naopak doporučeno bylo prozkoumat, zda nemůže být v levé části zdroj pronikání vlhkosti do podkladu. Ani z následné výpovědi svědka Horčičky, který písemné posouzení vystavil, neplyne přesný rozsah poškození parket, původ jejich poškození ani původ zvýšené vlhkosti. Uvedl jen, že v části místnosti byly parkety uvolněné, nepamatoval si, zda podlaha vrzala již všude. Pokud jde o vlhkost, norma je 8–11 %, naměřena byla zřejmě vlhkost 12–13 %. Svědek , jméno FO, ze společnosti , Anonymizováno, uvedl, že podlaha byla nejvíc poškozena v části sousedící s balkonem, vlhkost byla vyšší (12 %), podklad nesoudržný, problém byl s vlhkostí betonové podlahy pod parketami, která by musela vyschnout v celé ploše, proto nebylo možno měnit jen některé parkety. Parkety byly zřejmě původní, asi z toho roku 1974. Je proto zřejmé, že z uvedené listiny ani výpovědí svědků nelze uzavřít, jaký byl stav parketové podlahy před tvrzeným poškozením, jako moc byla zasažena vlhkostí, jaký byl zdroj vlhkosti a zda měl (výlučně) původ v jednání žalovaného. Stručněji řečeno, zda a případně v jakém rozsahu žalobkyni škoda vznikla.

35. Měl svědčit závěru o vzniku škody na parketové podlaze znalecký posudek , tituly před jménem, , adresa, , jenž v bodě 3.1.5 posudku uvedl, že „poté zcela jistě došlo i k poškození podlahových krytin“ s potřebou výměny celé podlahy v obývacím pokoji. Protože takový závěr nebyl v posudku žádným způsobem odůvodněn a nebyl (jako jiné okolnosti) ani podložen fotodokumentací, zopakoval odvolací soud důkaz výslechem znalce. Potvrdil znalec, že v roce 2020, kdy zpracovával posudek, již byla podlahová krytina vyměněna za vinylovou. Uvedl potom, že vycházel z jemu žalobkyní předložené fotografie, kterou však neučinil součástí posudku, na níž již byla zachycena v části místnosti zcela demontovaná podlaha. Vlastní poškození podlahy na fotografii nebylo vidět. Stěna vedle měla známky vlhkosti, což by svědčilo i poškození přiléhající podlahy. V části, kde podlaha nebyla demontována, byla v pořádku, o rozsahu poškození demontované podlahy si znalec představu nemohl udělat, neviděl ji. Znalec uvedl, že dle fotografie usuzoval na příčinnou souvislost se zatékáním vody do dělící stěny, verifikovat takový závěr ale nemůže. Připustil, že parketové vlýsky mohou degradovat i po pouhém neuklizení rozlité vody.

36. Nelze potom vyjít ohledně prokázání existence škody, jejího vzniku a rozsahu a rovněž i příčinné souvislosti se zatékáním do dělící stěny domu ani z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Předně posudek podával jako znalec se specializací na rozpočtování staveb a oceňování prací, znalcem k určení poruch či identifikace škod a jejich příčin nebyl. Přestože ve svém posudku k ocenění prací nutných k odstranění vad zjištěných , právnická osoba, vycházel znalec právě z jeho odborného posouzení, nemůže být tento posudek podkladem pro výpočet výše nákladů na výměnu podlahové krytiny, jestliže takovou škodu vůbec nezachytil. Přestože neměl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, žádný jiný podklad pro ocenění „škody“ vzniklé na podlaze, něž svoje šetření provedené na místě, výsledky svých zjištění z něj ohledně stavu podlahy či škody na ní v posudku nezaznamenal. Byť posudek doplňuje o fotografie, fotografii poškozené podlahy nepřipojil. Z písemné podoby posudku potom plyne, že ohledně stavu podlahy vycházel ze sdělení manžela žalobkyně. Byť ve výpovědi uvedl, že vyšel z toho, co viděl a vnímal při místním šetření 9. 2. 2018, z písemného posudku to neplyne. Například skutečnost, že při demontáži poškozených parket lze předpokládat uvolnění navazujících parket, což se následně potvrdilo, mohl znalec, jestliže jeho další místní šetření proběhlo až 2. 10. 2018, kdy již byla instalována nová podlaha, znát jen z informací podaných manželem žalobkyně. , adresa, způsobem potom ale věrohodnost uvedených závěrů zpochybňuje, že znalec nejprve na objednávku žalobkyně vyhotovil v březnu 2018 na základě prohlídek z 9. a 19. 2. 2018 znalecký posudek č. , hodnota, -29/2018, kde o poškození podlahy není ani zmínka a příloha č. , hodnota, s oceněním nákladů na výměnu podlahy absentuje, aby až po výměně podlahové krytiny na přání žalobkyně doplnil právě i část s konstatováním škody na podlaze a jejím ocenění do nového posudku č. , hodnota, -94/2018. Z popisu průběhu místního šetření z , datum, v původním posudku z března 2018 potom vůbec neplyne, že znalec shlédnutí provedl v interiéru domu jinde, než v suterénu. Pasáž týkající se nadzemních podlaží potom je doplněna až v posudku z října 2018.

37. V části doplněné oproti posouzení , právnická osoba, i proti původnímu posudku z února 2018 je proto znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, zcela nepřesvědčivý, nepodložený, založený evidentně na informacích nekriticky převzatých od žalobkyně a z části i mimo odbornost znalce. Z takto (v této konkrétní části) nepoužitelného posudku nebylo možno vůbec vycházet38. Lze uzavřít, že žalobkyně (přes poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. dané jí v odvolacím řízení) v řízení neprokázala ani vznik škody jí způsobené na parketové podlaze v druhém nadzemním podlaží a její případný rozsah, natož pak příčinnou souvislost mezi jejím poškozením, resp. náklady vynaloženými na výměnu podlahové krytiny, a zatékáním vody z balkonu domu žalovaného do dělící stěny mezi domy. Není proto žaloba důvodnou ani co do částky 122 339 Kč.

39. Konečně nepřísluší žalobkyni ani náhrada nákladů, které vynaložila na vyhotovení znaleckého posudku k ocenění nákladů na odstranění škod. Podle příjmového pokladního dokladu z 22. 3. 2018 totiž znalci , tituly před jménem, , jméno FO, zaplatila v hotovosti částku , částka, za posudek č. , hodnota, který však jako podklad pro uplatnění škody u žalovaného i u soudu nesloužil. Chce proto žalobkyně nahradit peněžní prostředky, které ale na uplatnění nároku nevynaložila, a proto jí nemůže být ani částka 12 890 Kč přiznána.

40. Lze shrnout, že žalobkyni vůči žalovanému vznikl nárok na náhradu škody ve výši 118 595 Kč. Důvodným je potom i požadavek na úroky z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z ní od 2. 3. 2018 do zaplacení odpovídající § 1968, § 1970 a § 1958 odst. 2 o. z., a pokud jde o výši § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., jestliže žalovaný byl v prodlení s úhradou této částky již od dřívějšího doručení předžalobní výzvy. Naopak nedůvodnou je žaloba co do požadavku na zaplacení částky 168 621 Kč s příslušenstvím.

41. Odvolací soud proto jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil rozsudek okresního soudu v části výroku I vyhovující žalobě co do částky 118 595 Kč s úroky z prodlení z ní počítanými (výrok I) a dále ve výroku II žalobu co do částky 150 053,40 Kč s příslušenstvím zamítajícím. Ve zbývající části výroku I rozsudku okresního soudu byl napadený rozsudek změněn podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, že žaloba byla zamítnuta i co do částky 31 458,40 Kč s příslušenstvím z ní požadovaným.

42. Protože byl napadený rozsudek částečně změněn, bylo třeba rozhodnout o nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o.s.ř.). S ohledem na výsledek byl v řízení převážně úspěšný žalovaný, a to v rozsahu 61 %, neúspěšný potom v 39 % předmětu řízení, úspěch a neúspěch žalobkyně uvedenému odpovídá zrcadlově. Má proto žalovaný dle § 142 odst. 2 o.s.ř. (v odvolacím řízení za užití § 224 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu 22 % (61 - 39) svých v řízení účelně vynaložených nákladů.

43. Náleží proto žalovanému za řízení před soudy obou stupňů: za první řízení před okresním soudem náhrada za právní zastoupení v rozsahu 7 úkonů právní služby s mimosmluvní odměnou ve výši podle § 7, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT) dle tarifní hodnoty sporu 305 966 Kč po 9 540 Kč za úkon, za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě, písemné vyjádření na výzvu soudu z 5. 8. 2020 a účast u tří jednání soudu, z toho jedno delší dvou hodin, podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) AT, celkem odměna 66 780 Kč, a náhrada hotových výdajů advokáta v paušální výši po 300 Kč za uvedených 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 AT, celkem náklady za tuto fázi 68 880 Kč. Za první řízení před odvolacím soudem náleží žalovanému náhrada za dva úkony právní služby v plné výši po 9 540 Kč a za jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny, za vyjádření k odvolání žalobkyně, odvolání proti nákladovému výroku, tedy nikoli ve věci samé, a účast u jednání odvolacího soudu dle § 11 odst. 1 písm. g), písm. k), odst. 2 písm. c) AT, celkem odměna ve výši 23 850 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta v paušální výši po 300 Kč za tyto tři úkony, a náhrada za ztrátu času cestou k jednání soudu a zpět, v rozsahu 4 započatých půlhodiny po 100 Kč, celkem za tuto fázi řízení 25 150 Kč. Za další řízení před okresním soudem vynaložil žalovaný na odměnu za celkem 9 úkonů právní služby s odměnou v plné výši 9 540 Kč a dva úkony právní služby s odměnou ve výši jedné poloviny po 4 770 Kč, za účast u celkem šesti jednání okresního soudu, z toho jednoho trvajícího déle, než dvě hodiny, za dvě písemná vyjádření k doplněním žaloby ze strany žalobkyně a za dvě podání vztahující se k znaleckému posudku dle § 11 odst. 1 písm. g), odst. 2 písm. a) ve spojení s odst. 3 AT celkem 95 400 Kč, a dále náhrada hotových výdajů advokáta v paušální výši po 300 Kč za těchto jedenáct úkonů, celkem tedy náhrada ve výši 98 700 Kč. Konečně za nynější odvolací řízení činí náklady žalovaného zaplacený poplatek z odvolání ve výši 7 503 Kč, odměna za pět úkonů právní služby po 9 540 Kč za písemné odvolání, písemné vyjádření k odvolání žalobkyně a účast u tří jednání odvolacího soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a k) AT, náhrada hotových výdajů advokáta v paušální výši 300 Kč za jeden úkon právní služby do 31. 12. 2024 a po 450 Kč za čtyři úkony učiněné od 1. 1. 2025 dle § 13 odst. 3 AT ve znění do 31. 12. 2024 a § 13 odst. 4 AT ve znění od 1. 1. 2025 a náhradě za ztrátu času při cestě ke třem jednáním soudu a zpět, vždy v rozsahu 4 započatých půlhodin, po 150 Kč za každou dle § 14 odst. 3 AT, celkem za toto odvolací řízení 40 023 Kč. Celkem proto činí žalovaným účelně vynaložené náklady v řízení před soudy obou stupňů 232 753 Kč.

44. Odvolací soud proto převážně neúspěšné žalobkyni uložil povinnost zaplatit v zákonné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. žalovanému podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v celkové výši 51 206 Kč představující 22 % ze shora odůvodněné částky 232 753 Kč.

45. Podle § 148 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, v daném případě před okresním soudem tedy částky 12 065 Kč uhrazené na znalečném ze státních prostředků. Podle poměru úspěchu ve věci tudíž odvolací soud uložil povinnost k úhradě této částky státu v rozsahu 61 % (kde byla neúspěšnou), tj. 7 360 Kč, žalobkyni a v rozsahu 39 % této částky, tj. 4 705 Kč, žalovanému, vždy ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a u okresního soudu. Shodně dle stejného poměru potom rozhodl i o náhradě nákladů placených státem v odvolacím řízení a spočívajících ve znalečném ve výši 2 335 Kč (výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ). Uložil proto povinnost k náhradě těchto nákladů u odvolacího soudu žalobkyni ve výši 1 424 Kč a žalovanému ve výši 911 Kč.