111 C 34/2016-354

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], [IČO] místem podnikání [adresa žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa svědka] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného a svědka] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa svědka] o zaplacení 76 230 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 76 230 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. 8. 2015 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 77 960 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náhradu nákladů řízení ve výši 522 Kč, odpovídající svědečnému náležejícímu svědkům [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne 9.8.2016 a doplněnou podáním dne 30.9.2020 se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení částky 76 230 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1.8.2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě prohlášení dlužníka o uznání dlužné částky co do důvodu i výše ze dne 11.6.2015, uznal žalovaný svůj dluh vůči žalobci ve výši 76 230 Kč. Důvodem vzniku tohoto dluhu bylo neoprávněné používání strojní pily spolu s energiemi a amortizací pily žalovaným, na jehož straně tak vzniklo bezdůvodné obohacení. Žalobce tvrdil, že se žalovaný zavázal částku 76 230 Kč zaplatit žalobci do 31.7.2015. Avšak žalovaný žalobci ve stanoveném termínu ničeho nezaplatil, ačkoliv byl k tomu vyzván dne 13.5.2016 dopisem právního zástupce žalobce. K výzvě soudu ze dne 11.9.2020, formulované na základě pokynu dovolacího soudu, žalobce odstranil vytýkanou neurčitost žaloby. K vyčíslení amortizace strojní pásové pily [anonymizována tři slova] doplnil, že amortizace samotné strojní pásové pily činí 15 Kč za 1 hodinu. Amortizace pilového pásu, bez něhož by byl stroj nefunkční, činí 161,50 Kč za hodinu. Spotřeba elektrické energie na provoz strojní pily včetně osvětlení nad pilou činí 8 Kč za 1 hodinu. Spotřeba chladící kapaliny nutné při řezání činí 1 Kč za hodinu. Spotřeba stlačeného vzduchu při čištění třísek, tedy odpadu při řezání, činí 2,50 Kč za hodinu. Celkem náklady na řezání na strojní pile [anonymizována tři slova] za 1 hodinu činí 188 Kč. Za 1 minutu řezání potom náklady činí 3,13 Kč Náklady na řezání za 350 hodin žalobce vypočetl jako 350 x 188 = 65 800 Kč bez DPH, přičemž DPH z částky 65 800 Kč činí 13 818 Kč Celkem tedy náklady činí 79 618 Kč vč. DPH. Žalobce požaduje po žalovaném pouze částku 76 230 Kč, do které žalobce nezapočítal vícenáklady spojené s provozem strojní pily, i přesto, že je ve své kalkulaci uvedl a požaduje tedy částku nižší než by požadovat mohl. Tvrdil, že na žalované částce 76 230 Kč se žalobce se žalovaným dohodli a tato se stala předmětem uznávacího prohlášení a i žaloby samé. Samotný nárok žalobce opírá o tvrzení, že žalovaný coby jeho zaměstnanec dlouhodobě odcizoval z kovodílny žalobce magnetickou bronz, kdy k řezání materiálu za účelem jejich následného odcizení používal strojní pilu [anonymizována tři slova] v majetku žalobce, a kdy takto pilu neoprávněně využíval celkem 350 hodin. Na jednání dne [datum] uvedl, že skutečnost, že právě tímto způsobem, tedy za použití strojní pily, materiál odcizoval, potvrdil i sám žalovaný při svém výslechu před policejním orgánem dne [datum].

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Připustil, že se dopouštěl krádeží materiálu v dílně žalobce, odmítl však, že by k tomuto účelu používal strojní pilu. Pouze vynášel z dílny odřezky. Podpis uznávacího prohlášení byl žalobcem na žalovaném vynucen pohrůžkou, že v případě odmítnutí podpisu uvede žalobce žalovanému do posudku trestnou činnost jako důvod skončení pracovního poměru, což by žalovanému zásadně zkomplikovalo budoucí pracovní uplatnění. Uznávací prohlášení hodnotí žalovaný z popsaných důvodů jako právní jednání zdánlivé. Žalovaný dále poukázal na nedostatky žaloby s ohledem na fakt, že v dílně žalobce se nacházely dvě strojní pily a není odlišena údajná doba strávená žalovaným údajným odřezáváním materiálu na pile ve vlastnictví žalobce od doby strávené žalovaným údajným odřezáváním materiálnu na pile ve vlastnictví [právnická osoba]

3. Na jednání dne [datum] soud poučil žalobce podle § 118a odst. 2 o.s.ř., že žalobní nárok je třeba kvalifikovat jako nárok z titulu náhrady škody a nikoliv jako nárok z bezdůvodného obohacení.

4. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 30. 3. 2017, č.j. 111 C 34/2016-129, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Tento rozsudek byl k odvolání žalobce zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 22. 8. 2017, č.j. 35 Co 172/2017-157, které nabylo právní moci dne 4. 10. 2017. V kasačním rozhodnutí odvolací soud potvrdil některé dílčí skutkové a právní závěry napadeného rozsudku, přičemž těmito závěry je soud v dalším řízení po zrušení rozsudku vázán. Odvolací soud takto v kasačním rozhodnutí především závazně potvrdil závěr o neplatnosti uznávacího prohlášení žalovaného ze dne 11. 6. 2015 pro jeho neurčitost. Odvolací soud dále potvrdil závěr, že vzhledem k žalobou zvolené konstrukci vyčíslení výše škody coby násobku minutové sazby nákladů na energie a amortizaci zařízení a celkové doby strávené jeho neoprávněným užíváním, je nutnou podmínkou úspěchu žaloby prokázání skutkového tvrzení žalobce, že žalovaný neoprávněně užíval strojní pilu v jeho majetku právě 350 hodin. Pokud toto tvrzení prokázáno nebude, je provádění důkazů směřujících k prokázání správnosti vyčíslení minutové sazby nákladů procesně nadbytečné. Odvolací soud zavázal okresní soud k doplnění dokazování výslechy svědků, kteří dle žalobce měli mimo jiné prokázat právě dobu, po kterou měl žalovaný strojní pilu neoprávněně využívat. Po doplnění dokazování v naznačeném směru soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 11.1.2018, č.j. 111 C 34/2016-195, kterým žalobu opět v celém rozsahu zamítl. Tento rozsudek byl k odvolání žalobce potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28.6.2018, č.j. 35 Co 51/2018-225. K dovolání žalobce ve věci rozhodoval Nejvyšší soud ČR, který rozsudkem ze dne 25.2.2021, č.j. 21 Cdo 4606/2018-273, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 28.6.2018 a rozsudek zdejšího soudu ze dne 11.1.2018 zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou k dalšímu řízení. Dovolací soud vyslovil názor, že v řízení nebylo dosud postaveno najisto, zda je to žalobce, kdo je povinen tvrdit a prokazovat skutečnosti o splnění předpokladů odpovědnosti za škodu, kterou mu žalovaný způsobil tím, že k odcizování odřezků bronzových trubek používal strojní pilu v jeho vlastnictví, nebo zda na základě uznání dluhu obsaženého v písemném prohlášení žalovaného ze dne 11.6.2015 v souladu s § 2053 o.z. nastala vyvratitelná právní domněnka existence (trvání) dluhu v okamžiku jeho uznání a k přesunu důkazního břemene na žalovaného, který jako dlužník musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož plnění se žalobce jako věřitel domáhá, neexistuje. Nižším soudům rozhodujícím ve věci vytkl, že se při interpretaci posuzovaného právní jednání nepokusily, za použití výkladových pravidel, zjistit, jaká byla skutečná vůle žalovaného, kterou projevil v písemném prohlášení. Soudy učiněný závěr o neurčitosti uznání dluhu z 11.6.2015 hodnotil dovolací soud jako předčasný.

5. Soud vázán pokynem dovolacího soudu dokazování doplnil a provedl výslech žalovaného. Následně provedl i výslech žalobce.

6. Žalovaný vypověděl, že uznává podpis na uznávacím prohlášení za vlastní, a že uznávací prohlášení četl. K okolnostem, za kterých došlo k podpisu uznávacího prohlášení, vypověděl, že přibližně týden před podpisem potřeboval od žalobce zápočtový list k nástupu do nového zaměstnání. Žalobce jeho vydání oddaloval a on ho ještě neměl k dispozici v neděli, přičemž v pondělí měl nastoupit do zaměstnání. Na poslední chvíli se se žalobcem domluvil a přišel za ním. Bylo mu předloženo uznávací prohlášení, které si přečetl. Ptal se, co bude, když to nepodepíše. Byly mu předloženy dvě listiny, a to dva zápočtové listy. Se škraloupem, který udělal a bez škraloupu. [anonymizováno 21 slov]. Věděl, že je to špatně, ale prohlášení podepsal ze strachu o zabezpečení rodiny. Věděl, že to je nesmyl, že to je špatně, ale uznávací prohlášení ze strachu podepsal. K samotnému textu uznávacího prohlášení, kdy listina obsahuje formulaci, že náklady vznikly neoprávněnou činností žalovaného, žalovaný vypověděl, že je to z důvodu používání pily žalobce, že řezal materiál, ale že tak tomu nebylo. Uznávací prohlášení nesepisoval. U žalobce byl zaměstnaný zhruba od roku 2015 na pozici [anonymizováno]. Problémy v práci neměl. Přiznal, že odcizoval zbytku materiál, za což byl odsouzen. Uvedl, že uznávací prohlášení s jeho trestnou činností nesouvisí, že to jsou výmysly žalobce. Uznávací prohlášení podepsal ze strachu, že by nesehnal nové zaměstnání a ze strachu o rodinu. Pokud jde o vznik částky 76 230 Kč uvedené v uznávacím prohlášení, uvedl, že je to nesmysl, že žádná jednání se žalobcem ohledně výše neproběhla. Uznávací prohlášení včetně uvedené částky bylo připraveno žalobcem k jeho podpisu. Žalobce mu k jeho dotazu na výši řekl, že to je za to, co řezal, za energie, za pilu. Ohledně dluhů z jednotlivých nároků vypověděl, že to nechtěl uznat, není schopen říct, kolik činí výše dluhu za jednotlivé nároky. Podepsal to ve strachu, v časové tísni. Žádná další jednání se žalobcem nenásledovala, věděl, že se o to bude soudit, neměl v úmyslu platit za něco, co neudělal. Vypověděl, že současně pracoval pro [právnická osoba] i pro žalobce jako podnikatele, měl dvě pracovní smlouvy. Výplatu pobíral od obou, nevěděl, jestli pracoval pro obě firmy od začátku. Vypověděl, že na dílně byly dvě strojní pily (jedna na bronz a jedna na železo), přičemž pracoval zejména na pile na železo, na pile na bronz pracoval, když to bylo potřeba. Pila na bronz se používala denně. Všichni zaměstnanci měli přístup na jeho pracoviště. Vypověděl, že nebyla nějak, např. časově, odlišena práce pro [právnická osoba] a pro žalobce jako podnikatele, nevěděl, pro koho konkrétní práci dělá. Vypověděl, že jeho trestná činnost spočívala v odnášení odřezků bronzu, řezání materiálu popřel. Popřel, že by měl i klíč od skladu. Škodu uloženou mu k úhradě trestním rozsudkem zaplatil. Příchod do práce byl evidován píchačkami, po příchodu si odemkl pracoviště. Vypověděl, že kromě skladu, byly tyče i u pily v zadní dílně, a to u pily na bronz. Šlo o tyče použité, různých délek, půl metr, metr, i delší. Když bylo třeba jít do skladu, zaměstnanci si pomáhali, tyče byly těžké, asi 50 kg nebo 100 kg a v délce 3 m, tyče se vozily do dvora. Vypověděl, že jeho pracovní poměr skončil dohodou, již si nepamatuje, kdo dohodu navrhl, měl zájem na tom, aby u žalobce skončil tak, že nikde nebude mít uvedenu páchanou trestnou činnost, a to z důvodu získání nového zaměstnání. Věděl, že u žalobce dál pracovat nebude, byl se zeptat na jinou práci, kam nastoupil hned následující týden, jedná se o [právnická osoba] [obec], kde pracuje dosud, vzali jej tam bez problémů. Se žalobcem měl po pracovní stránce dobré vztahy. Vypověděl, že žalobce dělal nátlak, že mu říkal, že jej zničí, toto mu říkal jen mezi čtyřma očima, měl ze žalobce strach, nyní má z něho špatný pocit. Souvisí to i s oddalováním vydání zápočtového listu, říkal si, co vymýšlí za habaďůry, uvádí, že když spolu jeli do sběrných surovin, žalobce mu řekl,„ co stará, já vás zničím, skončíte pod mostem“. Žalovaný zopakoval, že podepsal prohlášení z důvodu starosti o rodinu, byl tam nátlak. Nátlak nikoliv fyzický, ale nátlak psychický, kdy mu již před podpisem říkal, že se na něj stará vysere a skončí pod mostem a zničí ho. Uznávací prohlášení podepsal, protože měl strach, považuje to za nesmysl. Pro případ, že by to nepodepsal, jej zastrašil čistý a špinavý zápočťák, měl strach, aby ho jinde zaměstnali. Ze strachu, že nedostane jiné zaměstnání, podepsal něco, s čím nesouhlasil.

7. Žalobce vypověděl, že 1. nebo 2. června 2015 se žalovaný vrátil z Policie ČR, kam ho ráno odvezli, odpoledne přišel za žalobcem do kanceláře, přišel se mu omlouvat, měli asi hodinový rozhovor. Když žalobce viděl tu hromadu materiálu u [příjmení] a u [příjmení], řekl žalovanému, že to musel v průměru hodinu denně řezat. Žalovaný to potvrdil. Protože u žalobce pracoval tehdy 350 dní a šlo o jednu hodinu denně, došel takto k výpočtu nákladů za řezání v časovém rozsahu 350 hodin. Dohodl se s ním na nákladech ve výši 3 Kč za minutu řezání. Žalovaný mu řekl, aby připravil úpis, že to chce uhradit, že jej to mrzí. Nikdo jiný rozhovoru přítomen nebyl. Rozhovor se odehrál v kanceláři žalobce na adrese [obec a číslo]. K podpisu uznávacího prohlášení žalobce vypověděl, že mu tehdy žalovaný zavolal, jestli už má papíry, ještě neměl všechno připravené, ale řekl mu, ať se zastaví. Když mu předložil uznávací prohlášení, žalovaný uvedl, že i když mu [příjmení] řekl, ať to nepodepisuje, on to slíbil a takto podepsal. Vypověděl, že zápočtový list byl jenom jeden, stejně tak pouze jednou byly všechny dokumenty, které jsou třeba při ukončení zaměstnání. Dokumenty připravovala účetní [jméno] [příjmení]. Byly jednou komplet vyplněné, žalobce jenom něco podepsal, nic nebylo dvakrát. Strojní pilu [anonymizována tři slova] na řezání bronzu zakoupil jako novou v polovině roku 2008 [obec] byla v době, kdy měl provozovnu v [obec], používána asi hodinu denně. Postupně se to zvyšovalo, od r. 2010 na [obec] asi 3 hodiny denně. V období, kdy byl u něj zaměstnaný žalovaný, byla pila používána v průměru přibližně 3 hodiny denně. Vypověděl, že žalovaný na dané pile pracoval i legálně, když bylo třeba něco nastavit, nebo si pro svoji práci potřeboval uříznout materiál. [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova]) [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. Když dochází tyč, spočítá se to, aby byl odpad jen pár milimetrů. Pokud jde o trubky s větším průměrem, vyrábí se z nich [anonymizována tři slova]„ [anonymizováno]“ o délce dvou kusů o vel. [číslo] mm. Popřel, že by mohl vzniknout velký zbytek tyče, rozpočítá se to. U obou typů materiálu může vzniknout odpad do 20 mm. U trubek na [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] je odpad menší než 10 mm. Pokud by žalovaný odnášel pouze odpad, tak by v bedně u [příjmení] nebo [příjmení] byl pouze tenký materiál. [příjmení] [příjmení], který nevyvezl bednu s materiálem asi od r. 2014 do února 2015, měly všechny kusy 35 mm. Takovýto rozměr se nepoužívá. Materiál měl řezy z obou stran, tedy je zřejmé, že byl úmyslně rozřezán, aby se vešel do kapsy, nemohlo jít ani o zmetky, když vše bylo v této velikosti, takovýto zmetek by nevznikl. Doplnil, že ve sběrně u [příjmení] se našel jen materiál z 23.5, opět měl vždy stejnou délku, v tomto případě 70-80 mm. Potom se už našlo asi 70 kg materiálu na balkoně u žalovaného během posledních 5-6 dnů v práci. K toleranci u přířezu, tj. výsledku řezání na pile, žalobce uvedl, že pokud byl výsledek o něco delší, nevadilo to, jinak se to muselo pohlídat [anonymizována dvě slova], byl tam přídavek 1 mm. Vypověděl, že brigádníci měli instrukce, ať konce tyčí nechají, ty se dávaly pod umyvadlo, ale nešlo o odpad, programátoři to pak rozměřili, aby to vyšlo, neboť brigádníci neměli přístup k výkresům.

8. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Soud na základě doplnění dokazování přistoupil k výkladu projevu vůle žalovaného vyjádřeného v písemném prohlášení, a to za aplikace pravidel vyplývajících z ustanovení § 555 a § 556 o.z. a § 18 zákoníku práce. Žalovaný vypověděl, že uznávací prohlášení podepsal ze strachu o získání nového zaměstnání a ze strachu o rodinu. Jeho motivem mělo tedy být získání určitého prospěchu spočívajícího ve snadnějším získání nového zaměstnání (tedy bez uvedení jeho trestné činnosti na příslušných pracovněprávních dokumentech). Existence více variant zápočtového listu či jiných pracovněprávních dokladů se však v řízení neprokázala a tato skutečnost zůstala v rovině tvrzení. Stejně tak tvrzení žalovaného o nátlaku je v kontextu ostatních důkazů osamocené a i toto zůstává v rovině tvrzení.

11. Za podstatné z hlediska dalšího hodnocení soud považuje, že žalovaný dne [datum] vypověděl, že v prohlášení uvedenou částku 76 230 Kč nechtěl uznat (považuje ji za nesmyslnou), přičemž nebyl schopen uvést výši dluhu za jednotlivé nároky. Rovněž při výslechu dne [datum] žalovaný vypověděl, že jej žalobce nijak neseznámil s tím, jak dospěl k částce 76 230 Kč. Je zde sice patrný rozpor mezi vůlí žalovaného a jejím projevem obsaženém v uznávacím prohlášení, nicméně závěr o neurčitosti uznání dluhu ze dne 11.6.2015 je i nadále platný, neboť se jej nepodařilo odstranit ani doplněním dokazování výslechem žalovaného, který byl zaměřen na zjištění jeho skutečné vůle. Nelze přitom opomenout ani skutečnost, že v případě uznání více dluhů musí z písemného prohlášení dlužníka (žalovaného) nepochybně vyplývat, které jednotlivé dluhy (co do důvodu i výše) uznává. V posuzovaném případě tato podmínka splněna není.

12. Jelikož nedostatek podmínky určitosti uznávacího prohlášení a s tím související identifikace uznávaného dluhu se ani prostřednictvím výkladu projevu vůle žalovaného nepodařilo odstranit, soud dospěl k závěru, že neurčitost uznávacího prohlášení v části důvodu vzniku dluhu přetrvala.

13. S ohledem na shora uvedené nelze přiznat písemnému prohlášení žalovaného ze dne 11.6.2015 právní účinky tzv. vyvratitelné právní domněnky existence dluhu v okamžiku jeho uznání s přesunem důkazního břemene na žalovaného.

14. Za popsané procesní situace bylo na žalobci, aby tvrdil a prokazoval skutečnosti o splnění předpokladů odpovědnosti za škodu, kterou mu měl žalovaný dle žalobních tvrzení způsobit tím, že odcizoval odřezky bronzového materiálu a za tím účelem používal strojní pilu v jeho vlastnictví.

15. V posuzované věci je třeba uvést, že aby mohl být žalobce ve sporu úspěšný, musel by prokázat dobu, po kterou žalovaný měl strojní pilu neoprávněně užívat, jinak řečeno výši žalobního nároku, (v celém rozsahu, nebo po jinou konkrétně zjištěnou dobu). Soud v naznačeném smyslu poučil žalobce podle § 118a odst. 3 o.s.ř. na jednání dne 18.1.2021, přičemž žalobce navrhl svůj účastnický výslech, který byl soudem proveden. Žádné další důkazy k této tvrzené skutečnosti žalobce nenavrhl s tím, že ve věci již byli slyšeni svědci. Po doplnění dokazování účastnickým výslechem žalobce byl žalobce v tomto smyslu opětovně poučen dle § 118a odst. 3 o.s.ř. na jednání dne 26.4.2021. Jiné důkazní návrhy žalobce po tomto poučení ani po poučení podle § 119a odst. 1 o.s.ř. nevznesl.

16. Na základě výsledků provedené (doplněného) dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce důkazní břemeno ve věci neunesl. Vyčíslení žalobního nároku se v dané věci opírá o tvrzenou dobu, po kterou měl žalovaný neoprávněně používat strojní pilu ve vlastnictví žalobce. Prokázat tvrzenou dobu (350 hodin) nebo dobu kratší, se však žalobci nepodařilo, neboť tvrzení žalobce zůstalo v souvislosti s ostatními důkazy zcela osamocené. Žalobce dokládal celkovou dobu neoprávněného užívání pily pouze svým tvrzením, přičemž nelze vycházet pouze z účastnické výpovědi žalobce (dne [datum] a dne [datum]) za situace, pokud žalovaný daná tvrzení popírá. Ve věci slyšení svědci, [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] sice shodně potvrdili, že žalovaný býval v provozovně sám, a že přicházel na pracoviště časně. Žádný svědek se však nebyl schopen vyjádřit k tomu, jakou dobu strávil žalovaný neoprávněným používáním strojní pily za účelem následného odcizení nařezaného materiálu, či zda takto strojní pilu žalovaný užíval. Žalobcem předložený úřední záznam Policie ČR ze dne 2.6.2015 zachycuje pouze výpověď žalovaného, že si občas nařezal malé části přímo z tyčí, avšak bez jakéhokoliv bližšího vymezení rozsahu.

17. Jelikož toto důkazní břemeno, týkající se rozsahu činnosti žalovaného, žalobce neprokázal, ačkoliv byl soudem řádně poučen, neprováděl soud pro nadbytečnost důkazní návrhy za účelem prokázání splnění dalších předpokladů odpovědnosti za škodu.

18. S ohledem na shora uvedené, soud uzavřel, že v důsledku neunesení důkazního břemene nelze podané žalobě vyhovět, a to ani z části, a žalobu v celém rozsahu zamítl.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož byl žalovaný ve věci plně úspěšný, náleží mu náhrada nákladů řízení v následovně vyčíslené výši. Žalovaný byl v řízení zastoupen advokátem. Výše přiznaných nákladů spočívá v odměně za právní zastupování dle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif, a.t.), a to ve výši 71 060 Kč za sedmnáct úkonů právní služby představující přípravu a převzetí věci, sepis odporu dne 16.9.2016, účast na jednání okresního soudu dne [datum], sepis vyjádření ve věci dne 3.2.2017, účast na jednání okresního soudu dne [datum], účast na jednání okresní soudu v délce přesahující dvě hodiny (tzn. odměna náleží za každé dvě započaté hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., počítáno jako dva úkony právní služby) dne [datum], sepis vyjádření k odvolání žalobce do rozsudku zdejšího soud ze dne 30.3.2017, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], účast na jednání okresního soudu v délce přesahující dvě hodiny (tzn. odměna náleží za každé dvě započaté hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., počítáno jako dva úkony právní služby) dne [datum], účast na jednání okresního soudu dne [datum], sepis vyjádření k dovolání žalobce dne 1.11.2018, sepis vyjádření k doplnění žaloby žalobcem dne 4.1.2021, účast na jednání okresního soudu v délce přesahující dvě hodiny (tzn. odměna náleží za každé dvě započaté hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., počítáno jako dva úkony právní služby) dne [datum] a účast na jednání okresního soudu dne [datum]. Dále v paušální náhradě hotových výdajů po 300 Kč za sedmnáct shora uvedených úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 adv. tarifu, tj. celkem 5 100 Kč a náhradě za promeškaný čas z osmnácti započatých půlhodin po 100 Kč cestou k jednání ze [obec] (sídla advokáta) do [obec] (sídla procesního soudu) a ze [obec] (sídla advokáta) do [obec] (sídla odvolacího soudu) a zpět podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 ad. tarifu v celkové výši 1 800 Kč. Konkrétně za sedm jízd [obec] – [obec] a zpět (v délce 14 započatých půlhodin) k soudním jednáním dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Jednu jízdu [obec] – [obec] a zpět (v délce 4 započaté půlhodiny) k soudnímu jednání dne [datum]. Náhradu jízdného advokát žalovaného nežádal. Celkem činí náhrada nákladů řízení částku 77 960 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

20. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci, jako procesně neúspěšné straně, aby nahradil České republice náklady řízení, které platil stát, tedy částku 522 Kč, odpovídající svědečnému hrazenému z rozpočtových prostředků a přiznanému svědkovi [celé jméno svědka] usnesením ze dne 5.10.2018, č.j. 111 C 34/2016-242 (v právní moci dne 7.11.2018), ve výši 261 Kč a svědkovi [celé jméno svědka] usnesením ze dne 5.10.2018, č.j. 111 C 34/2016-243 (v právní moci dne 26.10.2018), taktéž ve výši 261 Kč. V obou případech za podání svědecké výpovědi dne [datum].

21. Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení