112 C 26/2017- 232

Rubrum

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [obec a číslo] [PSČ] [obec] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupené advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa], o zaplacení 72 393 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 72 393 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 72 393 Kč od 9.8.2013 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 91 042 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou soudu podanou 7.8.2017 se žalobce domáhal po žalované zaplacení 72 393 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 72 393 Kč počínaje 9.8.2013 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že provedl na základě smlouvy o dílo z 3.5.2013 zateplení objektu v ulici [ulice] [adresa] v [obec] při sjednané ceně 272 393 Kč bez DPH. Žalobce provedl dílo řádně a včas, žalovaná ho převzala, byl sepsán protokol o převzetí díla, žalovaná neměla námitek k provedení díla, přesto nebyla uhrazena cena díla v plné výši, za práce od 1.7.2013 do 25.7.2013 72 393 Kč bez DPH nebylo uhrazeno, faktura na tuto částku z 18.7.2013 splatná 8.8.2013 nebyla dosud uhrazena a to i přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, podle smlouvy o dílo nebyly vady a nedodělky nebyly dosud odstraněny, a proto nenastala splatnost ceny díla dle odst. 5 d). Žalovaná uhradila 16.8.2013 20 000 Kč ze žalované částky představující adekvátní úhradu za provedené práce po odečtení způsobených škod a slevy za nekvalitu. Rozdíl mezi fakturovanou a uhrazenou cenou odpovídá nárokům žalované z titulu vadného plnění, náhrady škody a smluvní pokuty dle odst. 9 b) smlouvy 3 000 Kč za každý den prodlení, termín ukončení byl v čl. 3 sjednán na 16.6.2013, fakticky dokončeno bylo podle žalované nejdříve 15.9.2013 předáním díla investorovi, k předání mezi žalobcem a žalovanou nedošlo ani k tomuto dni, nebylo protokolárně potvrzeno odstranění vad a nedodělků. Žalobce byl jediným subdodavatelem a nedostatky díla jsou přímým důsledkem jeho pochybení. Z titulu prodlení nejméně 92 dní má žalovaná nárok na smluvní pokutu 276 000 Kč, kterou do výše žalovaného nároku uplatňuje a započítává. Žalovaná dále poukazovala na to, že se žalovaná v důsledku prodlení žalobce dostala do prodlení vůči investorovi a byla na ní uplatněna sankce v adekvátní výši, tudíž jí byla žalobcem způsobena škoda, kterou rovněž uplatňuje a započítává jako obranu proti žalovanému nároku.

3. Žalobce vylučoval provedení jakékoli i částečné úhrady na žalovanou fakturu, ohledně k započtení namítaných nároků na smluvní pokutu a z vad plnění, žalobce vznesl námitku promlčení náhrady škody, neboť až dosud nebyly v odporu uvedené nároky proti žalobci uplatněny, a vznesl i námitku pozdního uplatnění vad díla u žalobce.

4. Žalovaná v reakci na to tvrdila, že smluvní pokutu uplatnila řádně vůči žalobci prostřednictvím odporu z 27.9.2017, ve kterém ji řádně započetla na žalovanou pohledávku žalobce, což je možné s ohledem na skutečnost, že promlčení pohledávky nastalo až poté, kdy se pohledávky staly způsobilé k započtení. Žalobce podle žalované prodlení s dokončením díla uznává, když tvrdí předání díla nejdříve k 25.7.2013 (39 dní) a netvrdí skutečnosti, které by ho z povinnosti hradit smluvní pokutu vyvinily. Kromě toho žalovaná uplatňuje k započtení současně i nárok na náhradu škody vzniklé z důvodu porušení povinnosti žalobce jeho prodlením s předáním díla kdy vůči žalované byly uplatněny sankce investorem v podobě provedení zápočtu úroku z prodlení a náhrady škody spojených s náklady na prodloužený zábor území a přítomnosti stavebního dozoru 81 410 Kč vůči sjednané kupní ceně, čímž žalované vznikla škoda. Žalovaná vůči žalobci nárok na náhradu škody uplatnila již v dopise z 25.8.2016 zástupkyni žalobce, ze kterého je zřejmé, že na zbylou částku žalobci nevznikl nárok, dále pak v odporu z 27.9.2017.

5. Ohledně částky 20 000 Kč žalobce tvrdil, že vystavil žalované faktury [číslo] [rok] 19.6.2013 na 100 000 Kč splatných 29.6.2013, [číslo] [rok] 3.7.2013 na 100 000 Kč splatných 13.7.2013 a [anonymizováno] [rok] 18.7.2013 na 72 393 Kč splatných 8.8.2013, na tyto přijal žalobce od žalované 15 000 Kč 27.6.2013 v hotovosti, 50 000 Kč 10.7.2013 přes vklad pokladnou ([jméno] [anonymizováno]), 30 000 Kč 31.7.2013 bezhotovostně, 20 000 Kč 16.8.2013 přes vklad pokladnou ([jméno] [anonymizováno]) a 20 000 Kč 22.8.2013 bezhotovostně. Žalovaná tak neuhradila cenu díla v plné výši, rozdíl je žalovanou částkou. Plnění na fakturu [číslo] [rok] neproběhlo ani z části. Žalovaná vůči žalobci neprojevila nespokojenost s provedením díla, vady nebyly dodnes vytčeny a žalobce namítá promlčení tohoto práva z práva na uplatnění vad z díla. Žalovaná žalobce nikdy neupozornila na porušení jeho povinností ze smlouvy o dílo. Nárok na smluvní pokutu vzniká až její splatností, splatnost nebyla účastníky sjednána, a proto ten, kdo povinnost zajištěnou smluvní pokutou porušil, je povinen závazek z titulu smluvní pokuty splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl osobou oprávněnou o plnění požádán. Toto latentní oprávnění by tedy muselo být nejdříve žalovanou u žalobce uplatněno. Žalobce však nikdy žádnou výzvu žalované k uhrazení smluvní pokuty neobdržel, dílo bylo zhotoveno nejpozději k předání 25.7.2013, proto je právo na uhrazení promlčené. Argument žalované o uplatnění smluvní pokuty v odporu nelze akceptovat, pohledávka nebyla specifikována, nebyla proto uplatněna. Nadto byl odpor žalobci doručen 5.10.2017. Kromě toho má žalobce za to ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o dílo jsou jednostranná a i jejich výše je v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem ve smyslu obchodního zákoníku, nemohou požívat právní ochrany a jsou neplatná, jejich lze označit za šikanózní a má jim tak být odepřena soudní ochrana. Podle žalobce se pohledávky účastníků dosud nestřetly, zejména pro dosud neexistující pohledávku žalované, její nekonkrétnost, nevyčíslení a lhůtu splatnosti. I tak by byla promlčena. Tvrzené započtení ze strany žalované je neplatné a bez právních účinků. Zjišťovací protokol z 25.7.2013 upravuje konečné předání díla, nikdy nebylo rozporováno předané dílo a jeho etapové části. Podle žalobce je jednání žalované v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a proti dobrým mravům. Jednou žalovaná proti žalobci primárně uplatňuje nároky z vadného plnění, náhrady škody a smluvní pokuty bez specifikace a pak zase tvrdí, že primárně uplatňuje pohledávku ze smluvní pokuty nezávisle na vadách, žalobce má za to, že tak činí v reakci na žalobu a ne pro pochybení žalobce před téměř pěti lety.

6. Žalovaná nepovažuje zjišťovací protokol z 25.7.2013 za klasický předávací protokol, když nepotvrzuje provedení všech prací ani částku za tyto práce, ale pouze za jakousi účetní likvidaci případu, jakýsi pomocný dokument. Žalobce v argumentaci namítal, že žalovaná raději ztratila fakturu a podepsaný zjišťovací protokol oběma stranami, žalobce jim ho proto musel posílat elektronicky znovu. Zaplacených 20 000 Kč žalovanou není podle žalobce plněním na předmětnou fakturu, protože neoznačené platby žalované byly započítávány předchozí fakturace v závislosti na stáří jejich splatnosti v souvislosti se 2 předchozími etapami smlouvy o dílo.

7. Žalovaná 9.2.2018 ke koncentrační výzvě doplnila, že vůči žalobci především uplatnila k započtení nárok na úhradu smluvní pokuty dle odst. 9 písm. b) smlouvy o dílo [anonymizováno] 3 000 Kč za každý den prodlení, když ukončení prací bylo v čl. 3 smlouvy o dílo sjednáno ke dni 16.6.2013, nicméně fakticky byly dokončeny nejdříve dne 15.9.2013, kdy bylo dílo předáno investorovi. Podle žalované se v důsledku nepředání díla žalobce dostal do prodlení nejméně 92 dní a žalovaný má nárok na smluvní pokutu ve výši 276 000 Kč, splatnou ihned po vzniku nároku (prodlení) bez nutnosti předchozí výzvy. Žalovaná smluvní pokutu vůči žalobci řádně uplatnila prostřednictvím odporu ze dne 27.9.2017, ve kterém smluvní pokutu zároveň v souladu s právními předpisy řádně započetla na žalovanou pohledávku žalobce, přičemž započtení je možné s ohledem na skutečnost, že promlčení pohledávky nastalo až po době, kdy se pohledávky staly způsobilé k započtení. Žalobce prodlení s dokončením díla uznává, tvrdí předání díla nejdříve k 25.7.2013 (tedy minimálně 39 dní prodlení) a netvrdí žádné skutečnosti, jež by ho z povinnosti hradit smluvní pokutu vyvinily. Podle žalované je tento nárok zcela prokázán a v podstatě nesporný. Žalovaná kromě nároku na úhradu smluvní pokuty uplatňuje k započtení současně i nárok na náhradu škody vzniklé z důvodu porušení povinností žalobce. Prodlení žalobce s dokončením díla mělo za následek, že rovněž žalovaná se ocitla v prodlení s předáním díla investorovi, což následně vedlo k uplatnění sankcí ze strany investora vůči žalované. Investor uplatnil vůči žalované sankci v podobě provedení zápočtu úroku z prodlení a náhrady škody spojených s náklady na prodloužený zábor území a přítomnosti stavebního dozoru ve výši 81 410 Kč vůči sjednané kupní ceně, čímž žalované vznikla škoda. To prokazují dopisy investora, smlouva mezi žalovanou a investorem a výpisy z účtů žalované ohledně krácení plateb v souladu s uvedenými sankcemi. Nárok na náhradu škody žalovaná vůči žalobci uplatnila již v dopise ze dne 25.8.2016, kde žalovaná doložila úhradu 20 000 Kč a ze kterého je zároveň zřejmé, že na zbylou částku žalobci nevznikl nárok z důvodu zápočtu škody vzniklé žalované. Jde o zřejmý projev vůle, kdy škoda a smluvní pokuta jsou uplatněny a jednostranně započítány. Kromě toho následně žalovaná uplatnila nárok rovněž prostřednictvím odporu ze dne 27.9.2017, ve kterém současně započetla nárok na náhradu škody na žalovanou pohledávku žalobce. Žalovanou uplatněné nároky jsou podle ní oprávněné, způsobilé k zápočtu vůči žalované částce, což bylo učiněno a pohledávka žalobkyně tak zanikla, a žaloba má být zamítnuta.

8. Žalobce žalované předal dílo ve sjednaném termínu a v požadovaném provedení, v sepsaném předávacím protokole není projevena nespokojenost s provedením díla. Žalovaná si byla povinna dílo prohlédnout a případné vady bez zbytečného odkladu žalobci oznámit, což neučinila dodnes, toto právo žalované je promlčeno a námitce promlčení se trvá. Žalovaná nikdy žalobce neupozornila na porušení jeho povinností plynoucích ze smlouvy o dílo. Mezi účastníky nebyla splatnost smluvní pokuty sjednána, proto je žalobce povinen k úhradě smluvní pokuty bez zbytečného odkladu poté, co o to byl oprávněnou osobou požádán. Připustil-li by žalobce porušení svých povinností, vzniklo by žalované pouze latentní oprávnění, které by musela nejprve u žalobce uplatnit. K 25.7.2017 bylo právo na uhrazení smluvní pokuty promlčeno. V odporu chybí specifikace pohledávky nezaměnitelným způsobem. Kromě toho považuje žalobce ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o dílo za jednostranná s výší v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem, která nemohou požívat právní ochrany a být platná. Jako šikanóznímu výkonu práv ze strany žalované by mu neměla být poskytnuta soudní ochrana. Žalobce nesouhlasí ani s obranou žalované proti námitce promlčení, když nárok žalované na smluvní pokutu neexistoval v tvrzené době a neexistuje ani nyní. Pohledávky účastníků se dosud nestřetly, protože pohledávka žalované dosud neexistuje. Pokud by se žalovaná dovolávala její existence z obsahu odporu, pak i tak chybí konkretizace, vyčíslení a lhůta splatnosti pohledávky, i tak by se však střetla pohledávka promlčená a takové tvrzené započtení je neplatné a nevyvolává právních účinků. Co se týče důkazů předložených žalovanou – protokol o převzetí prací z 25.7.2013 a z 15.9.2013 vztahují se ke smlouvě o dílo mezi žalovanou a [anonymizována čtyři slova] [číslo], stejně tak zápočet faktur a pozastávka platby jsou irelevantní ve vztahu k předmětnému řízení mezi účastníky. Žalovanou až dosud nebyly žádné nároky vůči žalobci uplatněny, nebyla žádána žádná náhrada škody, uplatněny vady díla, nebyla specifikována jejich výše a vady nebyly specifikovány. Žalobce navrhl, že tvrzené neurčité návrhy neexistují.

9. Žalovaná nepovažovala zjišťovací protokol na č.l. 6 za klasický předávací protokol, pouze za jakousi účetní likvidaci případu, pomocný dokument, kdy k předání díla nedošlo až dosud.

10. Za smlouvy o dílo č. [anonymizováno] uzavřené 3.5.2013 bylo zjištěno, že se žalobce jakožto zhotovitel zavázal pro žalovanou jako objednatele provést akci zateplení objektu [ulice] [adresa] [obec] dle nabídky žalobce v době od 6.5.2013 do 16.6.2013 za cenu 272 393 Kč bez DPH s tím, že fakturace proběhne každých 14 dní dle rozsahu provedené práce. Žalovaná je povinna oznámit vady díla žalobci bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, žalovaná převezme dílo na vyzvání žalobce do 14 dnů společným zápisem o předání a převzetí stavebních prací, žalovaná je oprávněna dílo nepřevzít, vykazuje-li vady a nedodělky. Zápis má obsahovat i závazné termíny odstranění vad a nedodělků. Žalobce měl mít na stavbě denně nejméně sedm pracovníků. V případě prodlení termínu plnění je žalobce povinen, nebude-li dohodnuto jinak, zaplatit žalované smluvní pokutu 3 000 Kč za každý den prodlení. Předložena byla i nabídka z 9.7.2012, celková cena činila 272 393 Kč.

11. Z faktury bylo zjištěno, že bylo žalobce vystavil žalované 18.7.2013 fakturu na úhradu 72 393 Kč za provedené práce – zateplení budovy [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo] [část obce], splatných 8.8.2013.

12. Ze zjišťovacího protokolu soud zjistil, že žalovaná převzala práce od žalobce podle smlouvy o dílo [anonymizováno] zatep1 za období od 1.7.2013 do 25.7.2013 za celkem 272 393 Kč, kdy 200 000 Kč již bylo uhrazeno za období předchozí.

13. Soudu byla předložena i předžalobní upomínka sepsaná zástupkyní žalobce 25.8.2016 pro žalovanou k úhradě 72 393 Kč s úrokem z prodlení 17 759,92 Kč do sedmi dní od doručení výzvy s tím, že jinak bude vymáháno soudně. Dopisem z 25.8.2016 reagovala žalovaná vůči zástupkyni žalobce s tím, že dokládá úhradu 20 000 Kč a ve zbytku nemá žalobce na částku nárok, protože nebylo dílo dosud žalobcem předáno, pro doplnění, že žalovaná byla pro nedodržení termínu zatížena penále ze strany investora.

14. Z protokolu o převzetí zadaných prací sepsaného 25.7.2013 mezi objednatelem [anonymizována čtyři slova] [číslo], [IČO], [obec a číslo], [část obce], [anonymizováno] [spisová značka] a žalovanou jako zhotovitelem – generálním dodavatelem díla soud zjistil, že objednatel potvrdil převzetí zadaných prací dle smlouvy o dílo [anonymizováno] v dohodnutém rozsahu, kvalitě a termínu, konkrétně šlo o komplexní zateplení pláště budovy polystyrenem, výměnou oplechování atik a parapetů, zateplení a izolaci střechy, výměnu zábradlí za nové žárově zinkované s výplní z bezpečnostního skla Conex a opravu souvrství lodžie s novou protiskluznou dlažbou Taurus. Jako vady a nedodělky je uvedeno:uložit kabely od elektrického vrátného v termínu do 2.8.2013.

15. Z protokolu o převzetí zadaných prací ke smlouvě o dílo č. [anonymizováno] ze dne 15.9.2013 mezi objednatelem [anonymizována čtyři slova] [číslo], [IČO], [obec a číslo], [část obce], [anonymizováno] [spisová značka] a žalovanou jako zhotovitelem – generálním dodavatelem díla soud zjistil, že byla provedena povrchová úprava soklu a montáž sušáků na prádlo, dovětkem je uvedeno, že závady protokolu o předání z 25.7.2013 byly odstraněny. Z dopisu [anonymizována čtyři slova] [číslo], [IČO], [obec a číslo], [část obce], [anonymizováno] [spisová značka] žalované z 2.9.2013 bylo zjištěno, že v návaznosti na fakturu vystavenou žalovanou na 656 632 Kč provádí [anonymizováno] pozastávku ve výši 10%, tj. 57 098,40 Kč, kdy k proplacení zůstalo 599 533,60 Kč, proti kterým byla započtena faktura na 66 000 Kč za úroky z prodlení za období od 3.7.2013 až 25.7.2013 a faktura na 25 410 Kč řešící náhradu škody za nutné navýšení záboru území 8 360 Kč a nárůst nákladů na stavební dozor 17 050 Kč dle připojené faktury. Uvolnění pozastávky ve výši 5% mělo proběhnout po odstranění všech nedodělků v protokolu z 25.7.2013. Soud měl k dispozici výpis žalované z obchodního rejstříku.

16. Z faktur vystavených žalobcem žalované bylo zjištěno, že pod [číslo] [rok] z 19.6.2013 bylo vyúčtováno k úhradě 100 000 Kč splatných 29.6.2013, pod [číslo] [rok] z 3.7.2013 bylo vyúčtováno k úhradě 100 000 Kč splatných 13.7.2013 a pod [číslo] [rok] z 18.7.2013 bylo vyúčtováno k úhradě 72 393 Kč splatných 8.8.2013, Dle výpisů z účtu žalovaná uhradila 10.7.2013 pokladnou 50 000 Kč, 31.7.2013 bezhotovostně 30 000 Kč, 16.8.2013 pokladnou 20 000 Kč, 22.8 2013 bezhotovostně 20 000 Kč. Dne 27.6.2013 bylo uhrazeno na výdajový pokladní doklad žalovanou žalobci 15 000 Kč, tento doklad je podepsán pokladníkem, nikoli příjemcem. Z výdajového pokladního dokladu vystaveného [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] 31.7.2013 bylo zjištěno, že mělo být žalobci žalovanou vyplaceno 70 000 Kč, bylo to účetně provedeno, podpis příjemce i pokladníka však na dokladu chybí. V části týkající se účetního případu je uvedeno, že jde o„ středisko [příjmení]“. Z příjmového-výdajového pokladního dokladu vystaveného žalovanou 4.6.2013 bylo zjištěno, že na úhradu faktury [číslo] [rok] bylo zaplaceno žalobci 60 000 Kč, je zde i podpis osob vydávajících a přijímajících. Žalobce uvedl k tomuto dokladu, že k úhradě částky 60 000 Kč došlo. Z výdajového pokladního dokladu vystaveného žalovanou nečitelného data, kdy čitelné je 31 na začátku a 013 na konci, bylo zjištěno, že mělo být vyplaceno žalovanou žalobci 70 000 Kč na úhradu faktury [anonymizováno] [rok], vydávající i přijímající jsou podepsáni, vydávajícím je svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], podpis je vizuelně podobný s dokladem na 60 000 Kč. Podpis osoby přijímající byl žalobcem sporován a tento podpis je odlišný od podpisu osoby přijímající na pokladním dokladu na 60 000 Kč, který žalobce uznal za vlastní. Podle pokladního příjmového dokladu [jméno] [příjmení] uhradil na účet č. 2200395106 (uvedený ve faktuře) dne 16.8.2013 20 000 Kč.

17. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalované na pozici vedoucího projektů bylo zjištěno, že spolupracoval na projektu [anonymizováno] v [obec] i se žalobcem realizujícím zateplenía základě smlouvy o dílo. Tu akci tehdy nestihli v termínu, protože se na ni nastoupilo opožděně a vznikly problémy při realizaci. Zpoždění pak měl i žalobce, týkalo se fasády. K předávání prací docházelo na kontrolních dnech při účasti technického dozoru investora. Žalobce fakturoval průběžně jednou za 14 dní nebo měsíc na základě podepsaného zjišťovacího protokolu. Zjišťovací protokoly vytvářel svědek, myslí si, že byl zjišťovací protokol pořízen až na celou částku. Peníze za dílo se žalobci platily přes účet a částečně hotově, probíhaly i částečné úhrady, svědek sám zprostředkovával nějaké úhrady žalobci, na což peníze dostával přímo na firmě nebo od kolegů a žalobci to dával na stavbě, o čemž se podepisovaly výdajové pokladní doklady. Ohledně výdajového pokladního dokladu vystaveného žalovanou patrně 31.7.2013 svědek uvedl, že ho evidentně psal on, podle něj žalobci dával 70 000 Kč, jako osoba vydávající je podepsán přímo svědek, kdo je podepsán jako osoba přijímající, to se nedá zjistit, svědkovi to není známo a nepamatuje si, kdo doklad podepsal. Výdajový pokladní doklad na 15 000 Kč z 27.6.2013 vystavený žalovanou žalobci jako platba faktury č. 14/ 2013 není svědkovi znám, neví, čí podpis jako pokladníka je na listině. Svědek se nemůže vyjádřit k tomu, zda zaplatil 70 000 Kč za žalovanou žalobci 31.7.2013, nepamatuje si to. Zálohy se vyplácely, ale svědek si nevzpomíná, zda odpovídaly částkám na fakturách. Co se týče žalobce, tam se nestihl termín dokončení a žalovaná dostala penále. Svědek byl přítomen některým jednáním mezi účastníky. Při ukončení spolupráce se žalobcem diskutoval jen termín, kvalita díla diskutována nebyla. Projednávalo se jen to, že se dílo nestihlo v termínu, v té době už ale pan [celé jméno žalobce] nebyl na stavbě přítomen. Svědek si nevzpomíná, že by předával peníze pro pana [celé jméno žalobce] někomu jinému. Stát se to může, že se to nechá nějakému zástupci, ale svědek si nepamatuje, že by to tak bylo v tomto případě. Práce na [anonymizováno] v [obec] byly v etapách, nejdřív se dělalo zateplení střechy, pak se stavělo lešení na polovině domu a pak na druhé polovině domu. Žalobce dělal zateplení fasády a balkónů, pracoval hned v první etapě, kdy se dělala střecha s fasádou. Když to žalobce předal, tak se ještě možná potom vyměňovaly vstupní dveře. V průběhu akce mohlo i pršet, to se pak dělat nedalo, údaje o tom se zapisovaly do stavebního deníku. Když už tam nebyl žalobce přítomen, takto už na stavbě nebyl nikdo a jednalo se jen s investorem ohledně akce. Svědek nebyl jediný, kdo vyplácel peníze žalované žalobci při akci, ale nedokáže říct, jestli peníze vyplácel pro žalobci někomu jinému nebo ne, nepamatuje si to.

18. Ve věci soudem prvního stupně vydaný rozsudek vyhovující žalobě v plném rozsahu byl zrušen Krajským soudem v Hradci Králové a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud sdílel závěry soudu prvého stupně o tom, že mezi účastníky byla dne 3.5.2013 uzavřena platná smlouva o dílo, žalobce dílo pro žalovanou zhotovil a žalované je dne 25.7.2013 předal. Byť zjišťovací protokol ze dne 25.7.2013 o rozsahu provedených prací neobsahuje veškeré náležitosti předávacího protokolu sjednané v písemné smlouvě o dílo, dne 25.7.2013 došlo k předání díla žalobcem žalované, neboť téhož dne žalovaná (jako generální dodavatel) předala celé dílo, zahrnující i subdodávku žalobce, investorovi ([anonymizována tři slova]), který dílo převzal s drobnými vadami (týkajícími se uložení elektrických kabelů). Nemůže tak obstát tvrzení žalované o tom, že dílo žalobcem nebylo předáno, a proto se žalobce nemůže domáhat doplatku ceny díla. Správně okresní soud vyhodnotil i úhrady částek 20 000 Kč a 70 000 Kč, kdy 20 000 Kč 16.8.2013 byla částečnou úhradou ceny díla na dříve vyúčtovaných 200 000 Kč, kdy se žalované se nepodařilo prokázat zaplacení dalších 70 000 Kč žalobci, a to ani výdajovým pokladním dokladem ze dne 31.7.2013 neobsahujícím potvrzení žalobce o zaplacení ceny, ani svědecky výpovědí [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Soudu prvního stupně byl odvolacím soudem vytknut závěr týkající se nemožnosti provedení zápočtu ze strany žalované, protože nesprávně vyhodnotil, kdy se pohledávky účastníků mohly střetnout, a také se nezabýval tím, zda nejsou v dané věci splněné předpoklady ust. § 388 odst. 2 obch. zák., umožňující započtení i promlčené pohledávky. Započtení poté nebrání, jestliže je započítávaná pohledávka promlčená, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Pohledávka žalobce na doplatek ceny díla ve výši 72 393 Kč vznikla dne 25.7.2013 předáním díla, při splatnosti ceny díla ve lhůtě 14 dnů od doručení faktury objednateli tomuto odpovídá stanovená splatnost pohledávky dne 8.8.2013 dle faktury k doplatku ceny díla. Následujícího dne 9.8.2013 započala běžet čtyřletá promlčecí doba (§ 392 obch. zák.). Pohledávka žalobce není promlčená, neboť byla dne 7.8.2017 uplatněna u soudu (§ 402 obch. zák.) a došlo tak ke stavení promlčecí doby. Žalovaná tvrdí, že jí vznikla pohledávka na zaplacení smluvní pokuty a pohledávka na náhradu škody. Smluvní pokuta měla vzniknout žalované za každý den prodlení žalobce s předáním díla od 16.6.2013 v částce 3 000 Kč, a to nejméně do 25.7.2013 (tj. za 39 dnů ve výši 117 000 Kč). Protože ve smlouvě o dílo nebyla doba plnění smluvní pokuty určena, je pohledávka žalované na zaplacení smluvní pokuty splatná na výzvu věřitele (srov. § 340 odst. 2 obch. zák.) a její splatnost vyvolala žalovaná až odporem ze dne 27.9.2017, když předtím žalobce určitým úkonem nevyzvala k její úhradě, promlčecí doba pak započala běžet u každého denního nároku na smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč vždy od následujícího dne po jejím vzniku, neboť tehdy již mohla žalovaná jako věřitelka žalobce jako dlužníka o plnění závazku požádat (obdobně srov. R 10/2014). Žalovaná svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty neuplatnila jako protinárok, pro stavení promlčecí doby se tak neuplatní ust. § 404 odst. 1 obch. zák. V době uplatnění smluvní pokuty jako procesní obrany a provedení zápočtu dne 27.9.2017 byl tak tento nárok žalované promlčen. Případná škoda mohla vzniknout žalované dne 2.9.2013 (úkonem [anonymizována tři slova] [anonymizováno], které provedlo zápočet vůči pohledávce žalované a neuhradilo jí požadovaný doplatek ceny prací). Pohledávka na náhradu škody je splatná na výzvu věřitele (srov. § 340 odst. 2 obch. zák.) a žalovaná ji vyvolala až výzvou ze dne 9.2.2018 (bod 7 odůvodnění tohoto rozsudku), kdy požadovala nahradit škodu ve výši 81 410 Kč. Promlčecí doba započala běžet ode následujícího dne po jejím vzniku, tj. od 3.9.2013. Protože ani tuto případnou pohledávku žalovaná neuplatnila jako protinárok (a nelze aplikovat ust. § 404 odst. 1 obch. zák.), byla pohledávka na náhradu škody v době jejího uplatnění v řízení k započtení dne 9.2.2018 promlčená. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2017, sp. zn. 32 Cdo 1630/2016 lze nesplatnou pohledávku proti nesplatné pohledávce započítat v rozsahu, ve kterém nebyly promlčeny v době, kdy se pohledávky setkaly, tj. v době, kdy vznikla pozdější z nich. Pohledávka žalobce na doplatek ceny díla vznikla 25.7.2013 a byla splatná dne 8.8.2013. Případná pohledávka žalované na zaplacení smluvní pokuty mohla vzniknout od 16.6.2013 v částce 3 000 Kč denně. Nelze tak vyloučit, že případná nesplatná pohledávka žalované na smluvní pokutu (za období od 16.6.2013 do 25.7.2013 ve výši 117 000 Kč) a nesplatná pohledávka žalobce na doplatek ceny díla (ve výši 72 393 Kč, vzniklá předáním díla dne 25.7.2013), se dne 25.7.2013 střetly (tj. vznikem pozdější z nich - pohledávky žalobce). Poté by jednostrannému započtení ze strany žalované nebránilo ani promlčení případné pohledávky žalované na zaplacení smluvní pokuty (dle § 358 odst. 1 věta druhá obch. zák.) Vedle výše uvedeného nelze pominout speciální právní úpravu obchodního zákoníku, a to ust. § 388 odst. 2 písm. a), kterého se dovolává žalovaná, jež umožňuje i po uplynutí promlčecí doby uplatnit právo při obraně nebo při započtení, pokud se obě práva vztahují k téže smlouvě (nebo k několika smlouvám, uzavřeným na základě jednoho jednání, nebo několika souvisejících jednání). Obě práva účastníků, tj., jak právo na doplatek ceny díla, tak právo na smluvní pokutu či náhradu škody, se vztahují k téže smlouvě o dílo, a proto je započtení promlčených pohledávek v rámci procesní obrany přípustné, a to bez ohledu na to, zda se pohledávky účastníků před promlčením střetly. Protože žalobce tvrzené nároky žalované na smluvní pokutu a náhradu škody sporoval a namítal, že nevznikly, neboť pokud bylo dílo předáno později (dne 25.7.2013, ač mělo být dle smlouvy předáno dne 16.6.2013), tak k prodlení nedošlo z důvodu na jeho straně, ale z důvodu na straně žalované či povětrnostních vlivů a dovolával se stavebního deníku, měl soud I. stupně doplnit dokazování v tomto směru a vyzvat žalovanou dle § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení důkazů k prokázání jejího tvrzeného nároku na náhradu škody, provést důkaz stavebním deníkem k tvrzení žalobce ohledně důvodů opožděného předání díla dne 25.7.2013 a vyhodnotit, zda žalované vznikl nárok na smluvní pokutu či náhradu škody, a poté se znovu posoudit, zda pohledávka žalobce na doplatek ceny díla nezanikla započtením žalované.

19. K výzvě soudu ohledně stavebního deníku žalobce uváděl, že ho předložit nemůže, protože zůstal ve všech vyhotoveních a kopiích žalované jako stavebníkovi a [anonymizována tři slova] [číslo], [IČO] jakožto investorovi, soud měl podle žalobce vyzvat tyto subjekty do doložení stavebního deníku. Následně se investor vyjádřil tak, že stavební deník k předmětné stavbě od žalované nepřevzal podle protokolu o převzetí zadaných prací (viz bod 14 odůvodnění tohoto rozsudku) a není si vědom, že by se tak stalo krátkou cestou bez písemného potvrzení. Investor v závěru stavby řešil se žalovanou několik problémů včetně kolaudace řízení, a protože bylo zjevné, že stavba je fakticky dokončena, stavební deník investor nepožadoval. Vést ho měl podle § 157, odst. 2zákona č. 186/2006 Sb. zhotovitel stavby (žalovaná). Žalovaná tvrdila, že nemá stavební deník, podle ní ho neměla k dispozici, byl v držení investora, respektive generálního dodavatele. Kdo měl být generálním dodavatelem, žalovaná soudu ani nenaznačila. Podle žalované ohledně kolaudace a vypořádání díla mezi investorem a generálním dodavatelem zřejmě došlo k neshodám a tudíž se strany zdráhají poskytnout stavební deník, po nich měl být stavební deník soudem žádán a následně bylo navrženo ho vyžádat ze stavebního úřadu – [anonymizována tři slova] [obec a číslo], stavebního odboru. Kopii zápisu ze stavebního deníku podle žalované většinou odebírá stavební dozor investora, což byl podle žalované v tomto případě pan [příjmení] a je otázkou, jestli jej předal investorovi nebo je stále v jeho držení, což následně žalovaná upřesnila, že stavebním dozorem investora byl pan [příjmení], ne [anonymizováno] [ulice] úřad soudu sdělil, že předmětný spis k zateplení domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec a číslo] – [část obce] neobsahuje stavební deník a ze spisu nebyla zjištěna ani osoba vykonávající stavební dozor investora, přičemž odkazoval na povinnost zhotovitele stavby vést stavební deník, který má být po dokončení stavby předán stavebníkovi a vlastník stavby ho má uchovávat 10 let. Zateplení stavby je dosud nezkolaudované. Žalobce namítal, že to nebyl on, kdo stavební deník ztratil, považoval tvrzení žalované, že ho nemá, za účelové, neboť jeho stavební činnost spořívala v subdodávce a nebyl ani objednatelem, ani zhotovitelem, jakožto generálním dodavatelem, přičemž ve stavebním deníku jsou zapsána veškerá tvrzení žalobce, zejména ohledně pozdního předání staveniště, nepříznivého počasí apod.. Žalobce žalované po ukončení svých prací na díle stavební deník předal, stavba pak pod vedením žalované nadále pokračovala, ta zabezpečovala odborné vedení stavby stavbyvedoucím i vedení stavebního deníku. Žalovaná následně tvrdila, že stavební deník je i důkazem v její prospěch, protože by z něj vyplynul i nedostatečný počet pracovníků žalobce nejenom deště a podle žalované je důkazní břemeno k vyvrácení jeho prodlení na žalobci, smluvní pokuta za prodlení je objektivně daná. Žalobce trval na tom, že se důkazní břemeno přesouvá na žalovanou, když žalobce nemá možnost dohledat stavební deník, ve stavebním deníku byl celý průběh stavby včetně předání staveniště, záplav, deště, víceprací, žalobce odmítal provedení méněprací uvedených svědkem [příjmení], naopak ve zjišťovacím protokole potvrdil [příjmení] provedení prací dle smlouvy, které i částečně uhradil. Pokud tam byly méněpráce, byly plně kompenzovány dohodnutými víceprácemi, na nichž se strany dohodly, kdy žalobce předkládá e-mail svědka [příjmení] k docenění víceprací, ústně bylo mezi žalobcem a [anonymizováno] [příjmení] domluveno, že vzhledem k prodlení, nebude docenění žalobcem účtováno, dohodli se ústně i na posunutí termínu. Žalobci nebylo až dosud vytýkáno méně zaměstnanců na stavbě, nebyla po něm žádána ani smluvní pokuta ani náhrada škody. Žalobce navrhoval prokázání tvrzení, že prodlení nenastalo z jeho strany zaviněně, výslech stavebního dozoru a výslechy pracovníků pracujících pro žalobce na stavbě. Na navrhovaných výsleších svědků [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] žalobce posléze netrval.

20. Z účastnických výpovědí žalobce bylo zjištěno, že se stavbou zateplení začali o něco později, také počasí byl problém. Stavební deník byl na stavbě, měl ho k dispozici stavbyvedoucí p. [příjmení] generálního dodavatele, jemu zůstal stavební deník. Žalobce také musel udělat vícepráce, které nebyly ve smlouvě o dílo, ale zjistily se v průběhu stavby, např. izolace na balkonech, záznamy o nich byly prováděny ve stavebním deníku. [ulice] deník byl v šatně, tam se psal. Když žalobce předával dílo generálnímu dodavateli, tak pak navazovaly další práce na soklech a sušácích. Žalobce se žalovanou hovořil, konkrétně s jednatelem [jméno] [příjmení], po skončení prací, urgoval o zaplacení. Do stavebního deníku zapisoval žalobce a o kontrolních dnech také stavební dozor a investor. Stavební deník vedla žalovaná, jiný stavební deník neexistoval, byly v něm propisované listy. Stavební dozor byl pan [příjmení]. Co konkrétně žalobci bránilo, aby dílo bylo dokončeno v termínu, po tolika letech žalobce nemůže říct, všechno to bylo v tom stavebním deníku uvedeno, při předání díla se dohodli, že je vše v termínu a v pořádku. Žalobce byl pro [anonymizováno] jediný dodavatel, takže nejprve žalovaná převzala staveniště od investora, bylo to později, žalobce neví kdy a ani kdy konkrétně začala stavba. Stavbyvedoucí ing. [příjmení] tlačil na to, aby se psalo do deníku, byl tam i problém s počasím. Pan [anonymizováno] tam byl jednou týdně, stavební dozor tam byl jednou za týden nebo dva. S jednatelem žalované se o placení z jejich strany celou dobu bavili, že úhrada proběhne, ale teprve po žalobě byl najednou uplatněn protinávrh. Stavba pokračovala i po fázi žalobce, stavební deník tam zůstal. Stavební deník měl vést stavbyvedoucí. Žalobce s panem [příjmení] a jednatelem žalované [příjmení] spolu normálně komunikovali, všechno si psali do stavebního deníku, žalobce si po té době není schopen detaily vybavit. Kluci ([příjmení] a [příjmení]) si při výpovědích dokonce vzpomněli na problém se štítem, který se předělával, žalobce měl na stavbě své chlapy a ještě k tomu celou partu Ukrajinců. Lešení bylo [anonymizováno], takže ho stavěli oni. Žádné sankce za zpoždění nebyly vůči žalobci uplatňovány ani investorem, prostřednictvím stavebního dozoru, ani žalovanou. Nic nebylo namítáno. Žalobce hovořil s panem [příjmení] po novém roce po jeho vyrozumění vůči soudu a ten žalobci telefonicky sdělil, že byl stavební deník odcizen z auta [anonymizováno] Smluvní pokuta se začala řešit až po výzvě k úhradě ze strany žalobce vůči žalované. O placení si žalobce s jednatelem žalované [příjmení] psali, že případný dluh doplatí, o smluvní pokutě nekomunikovali. Kompenzaci formou nižší ceny soklu s panem [příjmení] domluvili ústně, a to za nedokončení díla včas, vyplývá to i z toho, že se sokl nacenil ze strany žalobce až na konci stavby. Žalovaná měla v té době i jiné akce, které byly průserové a kvůli nim pan [příjmení] dokonce ani nechodil na kontrolní dny se stavebním dozorem a chodil na ně žalobce místo něj. Je možné, že žalobce v době téhle akce měl další akce, už si nevzpomíná, ale určitě je měla žalovaná, protože to říkal pan [příjmení] a dokonce žalobce na jednu akci v [obec] [anonymizována dvě slova] vzal, aby je vytáhli z průseru, ale nakonec žalobce tu akci odmítl. Kdyby se žalobcem nebyli spokojení, nebyla by žalobci nabídnuta další práce. Žalobce byl i nyní s odstupem u investora, kde mu potvrdili, že dodnes nejsou žádné problémy s předaným dílem. Žalobce hovořil s panem [příjmení] [anonymizováno], který říkal, že kdyby žalovaná předala včas stavební deník investorovi, tak by k penalizaci z jejich strany nedošlo. Pan [anonymizováno] ml. dokonce říkal, že před ním pan [příjmení] prohlásil, že otázka penalizace v téhle akci pro něj není až tak zásadní, protože mají zakázku, kde jim hrozí daleko větší penalizace a tuhle zakázku musí upřednostnit. Žalovaná ještě po odchodu žalobce ze stavby dodělávala další součásti díla, které už se netýkaly jeho práce. Pro žalobce pracovalo na zateplení 8-10 pracovníků, podle žalobce by to bylo možné udělat včas s tímto počtem lidí, pokud by bylo dobré počasí.

21. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], stavbyvedoucího, bylo zjištěno, že vedl stavební deník, průběžně se do něj dělaly záznamy, určitě tam tehdy týden pršelo a došlo k záplavám, což byla překážka v práci, určitě se tam také řešily změny prováděných prací ve vztahu k projektové dokumentaci, psalo se to do stavebního deníku. Po skončení prací žalobcem měl stavební deník u sebe svědek sám a má za to, že jednu kopii stavebního deníku má u sebe stavební dozor, kterým byl pan [jméno] [příjmení], kterého si najímal pan [příjmení] ze [anonymizována tři slova] (investora). Práce po žalobci pokračovaly, dělaly se tam sušáky v oknech a další, dál se to psalo do stavebního deníku. Podle svědka si žalobce měl vést vlastní stavební deník, ale určitě si ho nevedl, protože do něj svědek nic nezapisoval. Vícepráce tam určitě byly, dělaly se změnové listy, navíc byly sokly a sušáky, ale nedá se říct, že u všeho je automatické prodloužení času díla, protože některé vícepráce se dají dělat souběžně, navíc tam byly i méněpráce. Jestli svědek podepsal předávací protokol, takto nemá význam pro nějaké sankce podle smlouvy o dílo za včasnost. Protokol neřeší soulad se smlouvou. Ten zjišťovací protokol svědek podepisoval (viz bod 12 odůvodnění tohoto rozsudku), dílo žalobce předal. Zjišťovací protokol není předávacím protokolem, je podkladem pro fakturaci díla, teď už si na podepisování protokolu dává svědek pozor. Na stavbách je standardně nepořádek a k samotnému předání díla předávacím protokolem mezi žalobcem a žalovanou nedošlo, v podstatě zjišťovací protokol se dělá v okamžiku, kdy je splněn sjednaný objem prací podle smlouvy o dílo. Nemusí to nutně znamenat, že je hotovo celé dílo, protože tam můžou být sjednány změnovými listy i vícepráce a ty nemusí být hotové. V tomto případě byly sušáky jako vícepráce, které si ujednali s investorem v průběhu díla, navíc byly i sokly. Na změny na prováděných pracech a posuny termínů se nedělaly písemné dodatky smlouvy o dílo, evidovalo se to ve stavebním deníku. Svědek nebyl schopen se vyjádřit k tomu, a to ani obecně, zda bylo prodloužení termínu díla způsobeno objektivními okolnostmi, či zda zaviněním žalobce. Svědek vypověděl, že má za to, že i v některých zápisech z kontrolních dnů je uvedeno, že má žalovaná skluz oproti uvedeným termínům, a to z důvodu malého počtu pracovníků, myslí si, že ta výtka byla zasílána i elektronicky jemu a spolumajitelům žalované p. [příjmení] a p. [příjmení], že už v průběhu díla ohledně nějakých dílčích termínů posílal pan [příjmení] za investora výpočty penále za prodlení s dílem. Svědek také vypovídal, že co ví z deníku, tak tam měl žalobce denně asi 3 pracovníky, ale svědek osobně tam denně nebyl, tak nemůže říct, jestli mezi nimi byl žalobce nebo ne. Svědek si myslí, že měl počet pracovníků vliv na zpoždění stavby. V zápisech z kontrolních dní je podle svědka určitě uvedeno, že provádění stavby neprobíhá ve shodě se smlouvou o dílo ze strany žalované potažmo ze strany žalobce jako jejich dodavatele. Faktor počtu pracovníků měl podle svědka pravděpodobně vliv na zpoždění díla. Kdy nastupoval žalobce na staveniště, a zda v souladu se smlouvou o dílo nebyl svědek schopen říct, stejně tak, nebyl schopen říct, jestli bránilo něco žalobci včas provést dílo, pak určitě týden záplav, ale to by se bývalo dalo dohnat.

22. Z e-mailu Ing. [jméno] [příjmení] [email] bylo zjištěno, že 6.8.2013 zaslal žalobci docenění zpracované 18.7.2013, kde jsou uvedeny jednotlivé položky úpravu povrchu soklů za celkem 19 948 Kč. Z e-mailové komunikace z února 2014 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval jednatele žalované k úhradě dlužné faktury z 18.7.2013 do deseti dnů s tím, že jinak bude dluh vymáhat právně, na což jednatel žalované [jméno] [příjmení] reagoval s tím, že pokud něco dluží a faktura má všechny náležitosti, bude uhrazena, žalobce byl upozorňován, že žalované dluží 15 000 Kč a také na něm nebyl vymahač.

23. Z prohlášení [jméno] [příjmení], stavebního dozoru stavby zateplení objektu [anonymizováno] [spisová značka] [obec], bylo zjištěno, že žalobce byl zhotovitelem části díla, na stavbě vykonávali práci i jiní zhotovitelé, kteří na sebe často čekají, než bezvadně dokončí práce jiní. Je pravdou, že některé práce lze vykonávat současně, ovšem mnohé práce na sebe navazují a současně je konat nelze. Stavba byla často přerušována z důvodu deštivého počasí. Velkou částí stavby bylo zateplení, které předpokládá dobré počasí, konec jara a začátek léta 2013 byl nadprůměrně deštivý, kdy v té době byly záplavy. V deštivém počasí se zateplení budov provádí ś velkými obtížemi a komplikacemi a pokud se k tomu přidá neodborné zajištění stavby ze strany klempířů a pracovníků při oplechování atik, je evidentní, že si to vyžádá nepředpokládaný čas, se kterým se v projektové dokumentaci nepočítalo. Stavba je živý proces, kdy se přizpůsobuje okolnostem. Do stavebního deníku se vpisovaly tyto okolnosti a poznámky o prodloužení doby zhotovení díla, kompletně to vycházelo na konec července, termíny se posouvaly podle okolností vzájemnou dohodou, zapisovalo se to do stavebního deníku. Velké zdržení stavby bylo způsobeno několika faktory – jednak obecně špatným počasím, jednak špatným zabezpečením střechy při oplechování atik, kdy byl sundán původní plech a takto odkrytá stavba nebyla řádně přikryta provizorním, dočasným krytem a v důsledku nezakryté části stavby promokl plášť budovy, čímž došlo k úplnému promočení a poškození. Před jeho opláštěním tak bylo nutné počkat na jeho absolutní vyschnutí, aby se mohla řádně nanést fasáda. Před samotným nanesením fasády byly ještě prováděny opravy poškození budovy způsobené právě deštěm. Pokud by se tak nestalo, byla by fasáda provedena vadně, což jako stavební dozor nemohl připustit. Časová prodleva byla opravdu značná, opravdu tehdy hodně pršelo. Dále před rekonstrukcí balkonů zjistili, že balkony potřebují přebetonovat, tudíž je i sanovat a opravit jejich omítky, s čímž se rovněž v projektové dokumentaci nepočítalo, kdy se vycházelo z lepšího stavu balkonů, tím se také minimálně o týden prodloužil termín provedení díla. K dalšímu zdržení došlo, když při demontáži opláštění zjistili, že opláštění není předpokládané polystyrénové, ale je provedeno z neznámé konstrukce, kterou bylo nutno postupně a opatrně rozebírat. Tuto konstrukci nikdo nepředpokládal a muselo se nejdřív přijít na to, jak ji rozebrat, aby nedošlo k poškození budovy. Během stavby byla zjištěna potřeba dalších stavebních úprav, ve vztahu k žalobci to byly například opravy soklu, to byly nutné vícepráce doobjednané nad rámec díla, stavba si je vyžádala. Vše se zapisovalo do stavebního deníku, což stavební dozor ví, protože zápisy prováděl a kontroloval. [jméno] [příjmení] si nepamatuje, že by si investor stěžoval na opožděné předání ve vztahu k žalobci, byl si vědom nutnosti víceprací, nepříznivého počasí i objevených vad stavby jako takové, na termíny předání díla si nestěžovali, což podle [jméno] [příjmení] snad plynulo i z předávacích protokolů. Stavební deník zůstal žalované, o jeho předání investorovi [jméno] [příjmení] nic neví, ale ví, že stavba dosud nebyla kolaudována, tak že je možné, že ho žalovaná stále má pro účely kolaudace. Deník se vedl řádně a to i po předání části díla žalobcem, byly v něm veškeré zápisy o průběhu stavby, jejich částech, zjištěných vadách, potřebách víceprací, změnách na prováděných pracech, posunech termínů i zastavení stavby pro nepříznivé počasí.

24. K rozporování vyjádření [jméno] [příjmení] jako stavebního dozoru, které podle žalované až podezřele kopíruje tvrzení žalobce, žalovaná předložila fotografie provádění díla, z nichž podle ní vyplývá, že tvrzené zatékání do systému zateplení během provádění díla žalobcem z důvodu neodborné demontáže oplechování je v rozporu s realitou. Ohledně fotografie na č.l. 218 žalovaná uváděla, že se jedná o štít budovy v původním stavu, kde je vidět izolace domu, která tam byla provedena v době zahájení prací, podle žalobce tam byla i lepenka a pod ní se nacházela nepředpokládaná konstrukce, jejíž odstranění bylo nutné provést formou víceprací. Fotografie na č.l. 219 podle žalované dokumentuje navýšení atiky a rozpracovanou střechu, kdy střecha byla dodávána rovněž žalovanou, podle žalobce na fotografii není dodělané oplechování ani kompletní izolace a navíc z fotografií není patrná doba pořízení a časová posloupnost fotografií. Podle žalobce se na fotografii teprve dělá izolace v souvislosti s oplechováním, které tam ještě není. Podle žalované je oplechování v rohu za oběma osobami, přičemž směrem doleva je již připravena natavovací izolační fólie (fotografie na č.l. 224). Podle žalobce jde o stádium, kdy by v důsledku nedostatku oplechování zateklo do nově dělaného opláštění. Podle žalované tato fotografie ve spojení s č.l. 205 potvrzuje, že svědci žalobce nevypovídali pravdu, což žalobce odmítá, protože z dané fotografie nevyplývá o jakou jde fázi, zda byl polystyrén již zaplechovaný, na jaké části budovy či nikoli, nevyplývá z ní ani to, zda a jak pracovníci žalované zabezpečili rozdělanou práci proti zatečení. Na fotografii na č.l. 221 jsou již patrné plechy na atice podle žalované, což dokazuje to, že zde ještě není polystyrén, ale mohlo se ze strany žalobce pracovat, protože tam nemělo kudy zatéct, což žalobce sporoval, že na fotografii není čas pořízení, jde o boční stěnu, přičemž zateklo do štítové stěny, navíc jde o horní část stěny, kdy není patrné, zda dole již neprobíhalo zateplování, protože to se začíná vždy odspodu. Fotografie č.l. 222 – podle žalované fotografie štítové stěny, kde je patrné, že muselo dojít ke strhávání původního zateplení před novým provedením díla. Žalobce uvádí, že v rozpočtu díla bylo 60 Kč za metr odstraňované plochy, kdy se předpokládalo strhávání nalepeného polystyrénu, ale pak se ukázalo, že odstraňování je složitější, protože se tam nacházely hřebíky a prkna. Na fotografii na č.l. 205 je podle žalované štítová zeď a lepí se polystyrén a nahoře už je oplechování a podle žalované svědci mluvili nepravdu, když uváděli, že tam bylo staré oplechování. Soudem zjištěno, že fotografie na č.l. 205 není opatřena datem pořízení, není tak patrné, zda byla štítová zeď opatřena plechováním již před zatečením, které popisoval stavební dozor pan [příjmení], nebo po předělání.

25. Z faktury vystavené [právnická osoba] žalované jako odběrateli dne 13.5.2013, kdy zdanitelné plnění bylo provedeno 6.5.2013, bylo zjištěno, že je fakturováno za montáž a dopravu lešení na bytovém domě [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo] – [část obce], 39 375 Kč se splatností 27.5.2013, kdy k zaplacení mělo dojít 27.6.2013. Z faktury vystavené [právnická osoba] žalované jako odběrateli dne 31.5.2013 bylo zjištěno, že za pronájem lešení od 6.5.2013 do 31.5.2013 bylo pro tuto akci zaplaceno 16.7.2013 20 475 Kč.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který byl v minulosti v pracovním vztahu se žalobcem bylo zjištěno, že byl na stavbě účastníků spíš až ke konci, ne od začátku, určitě tam bylo nějaké zdržení, byl tam problém se štítem, který se musel celý předělávat, protože tam horem zateklo. Důvodem bylo to, že to nahoře nebylo zakryté. Kromě žalobce tam byla určitě i firma zabývající se kovovýrobou, která dělal sušáky na balkonech a zábradlí, určitě tam byli i klempíři, kteří pod žalobce nespadali. Přišel stavební dozor pan [příjmení] a chtěl ten štít předělat. Svědek dělal pouze fasádu, jeho se zakrytí netýkalo. Stavební deník byl na stavbě veden přímo žalobcem a jeho kolegou a po celou dobu, co tam byl svědek, tak byl v šatně, když se dílo předávalo, tak si předávali i deník, svědek se pamatuje, že si podávali ruce a všechno bylo v pořádku. Vícepráce se na stavbě také objevily, konkrétně si pamatuje, že tam byl nějaký problém u soklů, který se objevil, a něco u zvonků. Původně se měla dělat jen fasáda podle smlouvy, ale pak tam vzniklo nějaké zpoždění. Protože tam bylo nějaké zdržení, tak se zúčastnění domluvili na tom, že žalobce udělá sokl za lepší peníze jako kompenzaci zdržení právě tou nižší cenou za vícepráce na soklu. Zdržení je obvyklé a bylo i na této stavbě, svědek má k dispozici vlastní fotografie fasády a balkonů toho bytového domu, kde se fasáda dělala. Svědek přišel v době, kdy se na domě dělala perlinka s lepidlem, od žalobce tam bylo vždy 6-7 lidí, ti ostatní řemeslníci se tam střídali, svědek si jich moc nevšímal, třeba jich tam mohlo být 4-5 nějaký den, svědek tam byl přes měsíc. Když se dělaly balkony, tak tam bylo víc lidí, když ne, tak o něco méně. Jeden pracovník tam byl pořád a měl na starost materiál a šatnu, bylo tam totiž nějaké odcizení materiálu. Jestli měl žalobce rozjetou i nějakou souběžnou stavbu, svědek neví, ale určitě tam vozil materiál a pracoval na téhle stavbě. Svědek na samotné střeše objektu nebyl, ale přišel tam stavební dozor pan [příjmení] a vytýkal, že tam nahoře udělala boule, že tam zateklo ze shora a musí se to předělat. Jak to bylo nahoře zajištěno proti zatečení, svědek neví. Ten problém se štítem byl před samotnou finální fasádou, bylo to v perlince a lepidle. Svědek si pamatuje, že tehdy byla i nějaká bouřka, protože museli uklízet binec kolem stavby. Stává se, že v průběhu stavby prší, ale běžně deště takové zpoždění obvykle nezpůsobí. Nějaké zdržení bylo a žalobce měl na stavbě dělat fasádu a balkony. Určité zdržení způsobilo i vykradení šatny a odcizení nářadí z ní. K fotografiím na č.l. 201 spisu svědek popsal, že jde o předmětnou stavbu, na druhé fotografii je štít, který se předělával, dole polystyrén., nahoře původní oplechování, kdy jakmile se polystyrenem vyjede až nahoru, je nutné odstranit původní oplechování a znovu oplechovat zateplenou stěnu. To zaplechování nedělal žalobce. Způsob zajištění po odstranění plechů do nového oplechování záleží na dohodě zúčastněných, jak to bylo v tomto případě, svědkovi není známo. Svědek na stavbu nastoupil až po nalepení polystyrénu, na samotnou fasádu, určitě jde o původní oplechování, svědek má fotografie, kde je ten stav oplechování úplně jiný. Svědek [příjmení] předložil fotografii ze 17.7.2013, kde je zateplená zeď s novou fasádou, kde je již nové oplechování. Předloženo k nahlédnutí oběma stranám. Jednatel žalované předložil svědkovi barevné fotografie shodné s č.l. 201 a 202, kdy svědek připustil, že v barevné verzi je to možné, že to bylo nové oplechování. Sám předložil vlastní fotografii v mobilu z 22.7.2013, kde je dům již bez lešení kompletně.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který pracoval pro žalobce při rekonstrukci fasády a vícepracích, které se v průběhu díla objevily, bylo zjištěno následující. Když svědek nastoupil, byl tam složený materiál, kotvili polystyren, tahali perlinku a pak se dělala finální fasáda. Měli tam komplikace s počasím, hodně pršelo a pak se střechou. Také tam vznikla potřeba víceprací na vchodu, na soklu, dělaly se i balkony a sokly na balkonech. U těch balkonů nepředpokládali, že budou tak strašně křivé a ve špatném stavu. Muselo se to čistit, penetrovat, dávat hydroizolace a spádovat. Střechu dělala nezávislá firma a svědek si pamatuje, že tam byl špatně ukotvený plech nebo tam nebyl vůbec. Určitě to nebylo ošetřeno řádně a jim to poškodilo práci, odfouklo to perlinku, čehož si všiml i dozor a začal za to tahat a zjistil, že je to mokré. U toho byl i [jméno] [příjmení]. Taky měli ve sklepě šatnu, kde se nechával stavební deník, do kterého žalobce nebo i svědek psal, když třeba žalobce nakupoval, a došlo k vykradení šatny, ztratila se i perlinka a další věci. Do deníku všechno dopisovali podle dohody s p. [příjmení] za žalovanou, vícepráce a prakticky cokoliv. I vykradení šatny firmu žalobce zdrželo, protože se ztratil ten materiál a muselo se to řešit s policií. Vícepráce žalobce také zdržely i díky balkonům se tím prodloužil termín dokončení. Hezky bylo až na samotnou finální fasádu, kterou dělali za sucha, jinak totiž pršelo. Bylo tam asi osm lidí za žalobce, mimo jiné i pět Ukrajinců. Vícepráce se dělaly na soklech, balkonech, balkonových soklech, tam se i ubourávalo, odpadávalo tam zdivo, což dopředu nepředpokládali. Taky sokl se tahal z marmolitu a oni se pak rozhodli, že v tom samém chtějí udělat i vchod, a proto se tam muselo něco demontovat, buď schránky nebo zvonky. [ulice] deník byl v šatně, zůstal pak na stavbě, celou dobu si mysleli, že je na stavbě všechno normální, když se to všechno psalo do deníku a domlouvalo s p. [příjmení], že není prodlení. Svědek nebyl u příprav staveniště – u navážení materiálu, nějakých demontáží a přípravy, přišel, až když stálo lešení asi v květnu 2013. Na stavbě bylo stabilně pět Ukrajinců, normálně tam bylo 7-8 lidí. Svědek tam byl 95% času, denně tam byl i žalobce. Občas tam někdo z těch osmi nebyl. Oplechování dělala úplně jiná parta na střeše. Vícepráce byly domlouvány mezi panem [příjmení] a svědkovi je sděloval žalobce až následně. Celou dobu měl svědek za to, že nejsou v prodlení, protože byly sjednány vícepráce, které nutně představovaly zdržení oproti tomu, kdyby nebyly sjednány. [ulice] deník se předával panu [příjmení].

28. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1.1.2014 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle § 536 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. se smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Podle § 537 odst. 2 obchodního zákoníku je objednatel je povinen provedené dílo převzít. Podle § 544 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení (§ 358 obch. zákoníku). Podle § 388 odst. 1 obchodního zákoníku promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby. I po uplynutí promlčecí doby však podle odstavce 2 téhož ustanovení může oprávněná strana uplatnit své právo při obraně nebo při započtení, jestliže se obě práva se vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným na základě jednoho jednání nebo několika souvisejících jednání, nebo jestliže právo mohlo být použito kdykoli před uplynutím promlčecí doby k započtení vůči nároku uplatněnému druhou stranou. Podle § 373 obchodního zákoníku kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídala (§ 373 obchodního zákoníku).

29. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo 3.5.2013, kdy se žalobce jako zhotovitel zavázal pro žalovanou jako objednatele provést akci zateplení objektu [ulice] [adresa] [obec] (v podrobnostech bod 10 odůvodnění tohoto rozsudku) a to dle nabídky žalobce s celkovou cenou 272 393 Kč v době od 6.5.2013 do 16.6.2013 za cenu 272 393 Kč bez DPH s tím, že fakturace měla proběhnout každých 14 dní dle rozsahu provedené práce. Žalovaná byla povinna oznámit vady díla žalobci bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, převzít dílo na vyzvání žalobce do 14 dnů společným zápisem o předání a převzetí stavebních prací, byla oprávněna dílo nepřevzít v případě vad a nedodělků díla, v zápise měly být i závazné termíny odstranění vad a nedodělků. V případě prodlení termínu plnění byl žalobce povinen, nebude-li dohodnuto jinak, zaplatit žalované smluvní pokutu 3 000 Kč za každý den prodlení. K předání díla žalobcem vůči žalované došlo dne 25.7.2013, v této souvislosti nedošlo k uplatnění nároků z vad díla žalovanou vůči žalobci. Celkově dílo žalované pro investora nespočívalo pouze v pracech podle smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, ale i v zateplení a izolaci střechy, oplechováním atik a parapetů, výměně zábradlí, opravě souvrství lodžie dlažbou (podrobně body 14,15 odůvodnění rozsudku). Žalovaná v průběhu prvního řízení před soudem prvního stupně namítala, že uhradila 20 000 Kč, k tomuto bylo prokázáno, že žalobce na jím vystavené faktury [číslo] [rok] 19.6.2013 na 100 000 Kč splatných 29.6.2013, [číslo] [rok] 3.7.2013 na 100 000 Kč splatných 13.7.2013 a [anonymizováno] [rok] 18.7.2013 na 72 393 Kč splatných 8.8.2013, přijal od žalované 15 000 Kč 27.6.2013, 50 000 Kč 10.7.2013, 30 000 Kč 31.7.2013, 20 000 Kč 16.8.2013 a 20 000 Kč 22.8.2013. Žalobce uznal i úhradu 60 000 Kč podle pokladního dokladu vystaveného žalovanou 4.6.2013. Na poslední fakturu vystavenou žalobcem na 72 393 Kč (bod 11 tohoto odůvodnění rozsudku) se splatností 8.8.2013 nebyla provedena žalovanou úhrada ani částečná. Nadto žalovaná tvrdila, že se pro prodlení žalobce ocitla v prodlení s předáním díla investorovi a byly vůči ní uplatněny sankce investorem v podobě provedení zápočtu úroku z prodlení a náhrady škody spojených s náklady na prodloužený zábor území a přítomnost stavebního dozoru 81 410 Kč vůči sjednané kupní ceně, čímž žalované vznikla škoda. Žalobce tvrdil opak, tedy že prodlení nezavinil, kdy se plně odkazoval na stavební deník, který však byl žalobcem jako subdodavatelem žalované jakožto generálnímu dodavateli předán, a neměl ho proto dále k dispozici. Tvrzení žalované, že si měl žalobce vést vlastní stavební deník, respektive si z něj alespoň brát kopie, není obranyschopné v tom směru, že by se„ nepořádnost“ žalované zhojila na úkor žalobce, který deník řádně vedl a předal žalované. Soud nedoplňoval dokazování navrženým třetím výslechem svědka [příjmení] k případnému odcizení stavebního deníku, když bylo prokázáno, že stavební deník byl svědku [příjmení], tj. žalované, žalobcem předán řádně, zda byl pak ukraden nebo se žalované ztratil nemá rozhodující význam, a proto nebyl proveden jako nadbytečný, zvlášť s přihlédnutím k tomu, že si svědek s odstupem let mnoho nevzpomněl a v detailech odkazoval na stavební deník. Přes veškerou snahu se soudu nepodařilo zajistit stavební deník od žádného ze tří subjektů angažovaných na zhotovování předmětného díla, ani ze stavebního úřadu. Nepochybně bylo prokázáno, že jej žalobce ve své fázi řízení vedl a při předání subdodávky žalované 25.7.2013 jej předal žalované, konkrétně svědku [příjmení] za žalovanou (bod 21 odůvodnění rozsudku). Za stěžejní důkaz pak soud považuje prohlášení svědka [příjmení], který působil jako stavební dozor investora na stavbě, a je jako takový nestranný oproti svědkům ze strany jednotlivých účastníků (podrobně v bodě 23 odůvodnění rozsudku). Všichni svědci i stavební dozor se shodli jednoznačně na tom, že v předmětném období bylo velmi deštivé počasí, což představovalo překážky v práci, o nichž byly záznamy pořízeny do stavebního deníku a posouvaly se tam termíny. Ostatně dosud jsou v živé paměti živelné povodně, které sužovaly Českou republiku v období konce května a začátku června 2013 Stavební dozor uvedl i další skutečnosti, které se při uzavírání smlouvy nedaly předpokládat, a to v souvislosti s demontáží stávajícího opláštění z neznámé konstrukce, s potřebou přebetonování, sanace a oprav omítek balkonů, s potřebou oprav soklů, něco se dělalo i u zvonků. Balkony prodloužily podle dozoru stavbu minimálně o týden. V souvislosti s dešti došlo i k promočení a poškození pláště budovy před nanesením samotné fasády, kdy špatným zabezpečením střechy při oplechování atik nebyla stavba řádně přikryta, což vyvolalo zpoždění opravou a potřebou absolutního vyschnutí, kdy v tomto směru se vyjadřovali mimo stavebního dozoru i svědci [příjmení] a [příjmení] (body 27, 26 odůvodnění rozsudku). Žalovaná se snažila vyvrátit skutečnosti prohlášené stavebním dozorem předloženými fotografiemi, ty však nebyly předloženy s časovými údaji a nelze z nich vycházet jako z průkazného materiálu, v tomto soud přisvědčil žalobci. Soud by musel mít dokumentaci celého průběhu stavby, aby dokázal z fotografií určit detailní průběh stavby. Zpochybňování stavebního dozoru žalovanou je laciné gesto, které nebylo nijak prokázáno. Již z postavení zaštiťovatele zájmů investora se podává, že jde o nestranný třetí subjekt, který„ hledá“ chyby a působí na dodavatele, případně subdodavatele, když není přítomen dodavatel, k jejich odstranění. Uvažovat tak o nějaké oblíbenosti bez konkrétních důkazů je liché. Sporným ve výpovědích svědků bylo stanovení počtu pracovníků žalobce na stavbě, zatímco svědek [příjmení] jakožto zaměstnanec žalované vypovídal o podstavu, kdy se podle něj k tomu vyjadřovalo i při kontrolních dnech, stavební dozor naopak uváděl, že si ve vztahu k žalobci investor nestěžoval, byl si vědom počasí i víceprací i objevených vad stavby, mělo to plynout i z předávacích protokolů, o vyšším počtu se vyjadřovali i svědci [příjmení] a [příjmení] a samozřejmě i žalobce sám. Soud vycházel ze zjištění od stavebního dozoru z již popsaných důvodů. Ostatně ani svědek [příjmení] nebyl schopen se vyjádřit stran zavinění žalobce a objektivních okolností vedoucích k prodlení. Po žalobci se na stavbě pokračovalo, jak se vyjádřil i svědek [příjmení], který hovořil i o následné výměně dveří.

30. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. podle ustanovení § 536 a násl. obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. a § 544 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve spojení s § 300 a násl. obchodního zákoníku a podle § 387 a násl., § 358 obchodního zákoníku. Soud dospěl k závěru, že byla žaloba podána důvodně v celém rozsahu a žalobce své břemeno tvrzení a břemeno důkazní k žalovanému nároku plně unesl. Ostatně tento závěr byl potvrzen již v průběhu předchozího odvolacího řízení, kdy byl rozsudek zrušen z důvodu nesprávného právního posouzení obrany žalované spočívající v namítané smluvní pokutě a náhradě škody. Zde měl soud vyzvat žalovanou k prokázání tvrzeného nároku na náhradu škody či smluvní pokutu. Bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, k předání díla došlo 25.7.2013, tedy s 39 denním prodlením vůči sjednanému termínu dokončení díla, nebylo však žalovanou prokázáno, že by prodlení nastalo vlivem výlučně zaviněním žalobce. Navržený důkaz stavebním deníkem, který by nesporně tuto skutečnost a okolnosti stavby prokázal, nebyl žalovanou ani jejím smluvním partnerem-investorem předložen. Stavební deník nebyl předložen ani stavebnímu úřadu. Stavební deník se podle svědka [příjmení] a stavebního dozoru vedl ještě po skončení dodávky žalobce podle smlouvy o dílo. Stavební deník byl v držení svědka [příjmení], jak bylo prokázáno, tedy žalované, pokud se stavební deník žalované ztratil, jde to na její vrub. V tomto směru soud shledává důkazní břemeno k tvrzením o prodlení vzniklém výlučně zaviněním žalobce jako subdodavatele na straně žalované, kdy to je žalovaná, kdo měl prokázat, že tomu tak u žalobce bylo. Ovšem žalobce vyvíjel aktivitu a podařilo se mu navrhnout takové důkazy, které podle soudu prokázaly, že prodlení nastalo zcela nebo z naprosté většiny bez zavinění žalobce, jak je podrobně uvedeno v předchozím bodě tohoto odůvodnění, zejména důkaz prohlášení stavebního dozoru investora. Ačkoli vůči žalované byly v září 2013 uplatněny sankce ze strany investora v souvislosti s prodlením, žalovaná sama žádné nároky z tohoto titulu u žalobce neuplatnila dříve, než byla podána žaloba žalobcem na doplacení sjednané ceny díla. Žalovaná začala takto neurčitě na svou obranu argumentovat až při podání odporu proti vydanému platebnímu rozkazu. Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu a uložil žalované zaplatit žalobkyni 72 393 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 72 393 Kč od 9.8.2013 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (§ 160 občanského soudního řádu).

31. Pro plný úspěch žalobce ve věci mu soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši odměny za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advokátního tarifu za 13 hlavních úkonů právní pomoci po 4 020 Kč, 13 x režijní paušál 300 Kč, cestovné celkem 10 691 Kč, a to 4 879 Kč ke třem jednáním při prvním řízení před soudem 1. stupně osobním automobilem s průměrnou spotřebou nafty 5,6 l /100 km, amortizačním koeficientu 4 Kč/km a vyhláškové ceně nafty 29,80 Kč při ujetých 6x 146 km, cestovné 1 125 Kč k jednání odvolacího soudu v roce 2019 osobním automobilem s průměrnou spotřebou nafty 5,6 l /100 km, amortizačním koeficientu 4,10 Kč/km a vyhláškové ceně nafty 33,60 Kč při ujetých 2x 137 km, cestovné 1 228 Kč k jednomu jednání v roce 2020 osobním automobilem s průměrnou spotřebou nafty 5,6 l /100 km, amortizačním koeficientu 4,20 Kč/km a vyhláškové ceně nafty 31,80 Kč při ujetých 2x 146 km, cestovné 3 459 Kč ke dvěma jednáním při druhém řízení před soudem 1. stupně osobním automobilem s průměrnou spotřebou nafty 5,6 l /100 km, amortizačním koeficientu 4,40 Kč/km a vyhláškové ceně nafty 27,80 Kč při ujetých 4x 146 km, 54 náhrad za promeškaný čas po 100 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty z těchto položek a zaplaceného soudního poplatku 3 620 Kč. Náhradu nákladů řízení 91 042 Kč soud podle § 160 o.s.ř. stanovil žalované zaplatit v obecné třídenní lhůtě.