23 CO 257/2021-301

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Páchy a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupené advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa o zaplacení 72.393 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 11. 6. 2021, č. j. 112 C 26/2017-232,

I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že požadavek žalobce na zaplacení částky 72.393 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 9. 8. 2013 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované k rukám jejího advokáta náklady řízení před okresním soudem ve výši 82.453 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované k rukám jejího advokáta náklady odvolacího řízení ve výši 16.642 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku 1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobci 72.393 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8. 05 % ročně od 9. 8. 2013 do zaplacení (výrok I.) a dále povinnost nahradit náklady řízení ve výši 91.042 Kč (výrok II.).

2. Okresní soud rozhodoval o požadavku žalobce na doplacení ceny díla - zateplení objektu v ulici [ulice], [adresa] v [obec], které provedl žalobce pro žalovanou dle smlouvy ze dne [datum]. Žalobce tvrdil, že žalovaná, přestože dílo převzala a k jeho provedení neměla námitky, neuhradila zbývající cenu díla ve výši 72.393 Kč. Zpochybnil požadavky žalované na zaplacení smluvní pokuty a náhradu škody a namítl promlčení těchto jejích nároků. Uvedl, že s ohledem na promlčení pohledávek žalované, které žalovaná před jejich promlčením neuplatnila, nelze provést jejich započtení.

3. Žalovaná s požadavkem žalobkyně nesouhlasila. Namítala, že dílo nebylo žalobcem řádně dokončeno a předáno. Nenastala tak splatnost ceny dle smlouvy o dílo. Protože žalobce dílo nedokončil včas, náleží jí smluvní pokuta v částce 276.000 Kč (tj. 3.000 Kč denně za období 92 dnů od 16. 6. 2013 do 15. 9. 2013). V souvislosti s jednáním žalobce jí dále vznikla škoda ve výši 81.410 Kč, za prodloužený zábor území a další přítomnost stavebního dozoru. Tyto své nároky poté žalovaná započetla vůči požadavku žalobce na zaplacení doplatku ceny díla ve výši 72.393 Kč Vedle toho žalovaná tvrdila, že cenu díla zaplatila. Nejprve poukazovala na platbu 20.000 Kč, kterou dne 16. 8. 2013 zaplatila na zbývající cenu díla ve výši 72.393 Kč, a poté, co žalobce uvedl, že tuto platbu přijal na předchozí závazky žalované, trvala na tom, že žalobci zaplatila také 70.000 Kč, což prokazovala svým výdajovým dokladem ze dne 31. 7. 2013.

4. Soud prvého stupně učinil zjištění o tom, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo č. [název], ve které se žalobce jako zhotovitel zavázal pro žalovanou jako objednatele provést zateplení objektu [ulice], [adresa], [obec], za cenu ve výši 272.393 Kč (bez DPH) v době od [datum] do 16. 6. 2013 s tím, že fakturace proběhne každých 14 dní dle rozsahu provedené práce. Bylo sjednáno, že žalovaná převezme dílo na vyzvání žalobce do 14 dnů společným zápisem o předání a převzetí staveních prací. V případě prodlení s plněním je žalobce povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč za každý den z prodlení.

5. Podle zjišťovacího protokolu ze dne 25. 7. 2013 převzala žalovaná od žalobce práce dle smlouvy o dílo č. SOD [název] za období od [datum] do [datum] celkem za 272.393 Kč s tím, že 200.000 Kč již bylo uhrazeno za předchozí období.

6. V protokolu ze dne 25. 7. 2013 potvrdilo [anonymizována tři slova], [ulice a číslo], [obec a číslo] (jako objednatel), že převzalo od žalované (jako zhotovitele - generálního dodavatele) zadané dílo (komplexní zateplení pláště budovy polystyrenem, výměnu oplechování atik a parapetů, zateplení a izolace střechy, výměna zábradlí za nové žárové zinkové s výplní z bezpečnostního skla a oprava souvrství lodžie s novou protiskluznou dlažbou [název]) v dohodnutém rozsahu, kvalitě a termínu. Jako vady a nedodělky bylo uvedeno – uložení kabelů do 2. 8. 2013. Dle protokolu ze dne 15. 9. 2013 byly vady uvedené v protokolu ze dne 25. 7. 2013 odstraněny. Písemností ze dne 2. 9. 2013 společenství oznámilo žalované, že na její fakturu ve výši 656.632 Kč započítává částku 66.000 Kč jako úroky z prodlení (za období od 3. 7. 2013 do 25. 7. 2013), dále 25.410 Kč jako náhradu škody (za navýšení záboru území 8.360 Kč a nákladů na stavební dozor 17.050 Kč).

7. Žalobce vyúčtoval žalované jím provedené práce dvěma fakturami po 100.000 Kč a třetí ze dne 18. 7. 2013 na částku 72.393 Kč, splatnou dne 8. 8. 2013. Žalovaná uhradila žalobci 195.000 Kč. Úhrada další částky 70.000 Kč nebyla prokázána soukromou listinou žalované ani výslechem svědka [příjmení] [příjmení].

8. Rozsudkem ze dne 1.6. 2018 č.j. 112 C 26/2017-95 soud prvého stupně požadavku žalobce vyhověl. Uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo, žalobce dílo provedl a předal. Žalobci tak náleží požadovaný doplatek ceny díla v částce 72.393 Kč. Obranu žalované neshledal okresní soud za relevantní. Protože žalobce vznesl námitku promlčení případných nároků žalované na smluvní pokutu a náhradu škody a nebylo prokázáno, že by před uplynutím promlčecí doby se pohledávky účastníků staly způsobilými k započtení, nemohlo dojít k zániku pohledávky žalobce započtením.

9. Žalovaná napadla rozsudek okresního soudu odvoláním.

10. Odvolací soud rozhodl o odvolání žalované rozhodnutím ze dne 17.1.2019, č.j. 23 Co 335/2018-128. V něm se ztotožnil s tím, že mezi účastníky byla dne 3. 5. 2013 uzavřena smlouva o dílo (§ 536 obch. zák.), žalobce dílo pro žalovanou zhotovil a dne 25. 7. 2013 došlo k předání díla žalobcem žalované, neboť téhož dne žalovaná (jako generální dodavatel) předala celé dílo, zahrnující i subdodávku žalobce, investorovi ([anonymizována tři slova]), který dílo převzal s drobnými vadami (týkající se uložení elektrických kabelů). Odvolací soud dále sdílel závěr okresního soudu o tom, že žalovaná neprokázala zaplacení dalších 70.000 Kč žalobci.

11. Okresní soud ale nesprávně vyhodnotil nemožnost provedení zápočtu ze strany žalované. Započtením zanikají pohledávky v okamžiku, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení (srov. § 1 odst. 2 obch. zák. ve spojení s § 580 obč. zák.). U pohledávek z obchodních závazkových vztahů je předpokladem jednostranného započtení jejich vzájemnost a stejnorodost, a je-li pohledávka protistrany splatná, musí být splatná také aktivně započítávaná pohledávka. Nesplatnou pohledávku lze poté započítat pouze proti pohledávce nesplatné (srov. § 358, § 359 obch. zák., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.2.2018, sp.zn. 32 Cdo 545/2017). Započtení nebrání, jestliže je započítávaná pohledávka promlčená, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Pro přípustnost započtení bylo třeba vyhodnotit, kdy pohledávky účastníků vznikly (mohly vzniknout), kdy se staly způsobilými k započtení, a zda a případně kdy došlo k jejich promlčení.

12. Pohledávka žalobce na doplatek ceny díla ve výši 72.393 Kč vznikla dne 25. 7. 2013 předáním díla, dle faktury žalobce byla pohledávka splatná dne 8. 8. 2013, následujícího dne 9. 8. 2013 započala běžet čtyřletá promlčecí doba (§ 392 obch. zák.). Pohledávka žalobce není promlčená, neboť byla dne 7. 8. 2017 uplatněna u soudu (§ 402 obch. zák.) a došlo tak ke stavení promlčecí doby.

13. Tvrzená pohledávka žalované na smluvní pokutu měla vzniknout za každý den prodlení žalobce s předáním díla od 16. 6. 2013 v částce 3.000 Kč, a to nejméně do 25. 7. 2013 (tj. za 39 dnů ve výši 117.000 Kč). Ve smlouvě o dílo nebyla doba plnění smluvní pokuty určena. Pohledávka žalované na zaplacení smluvní pokuty je tak splatná na výzvu věřitele (srov. § 340 odst. 2 obch. zák.) a její splatnost vyvolala žalovaná až odporem ze dne 27. 9. 2017. Promlčecí doba pak započala běžet u každého denního nároku na smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč vždy od následujícího dne po jejím vzniku, neboť tehdy již mohla žalovaná jako věřitelka žalobce jako dlužníka o plnění závazku požádat (obdobně srov. R 10/2014). Žalovaná svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty neuplatnila jako protinárok, pro stavení promlčecí doby se tak neuplatní ust. § 404 odst. 1 obch. zák. V době uplatnění smluvní pokuty jako procesní obrany a provedení zápočtu dne 27. 9. 2017 byl tak tento nárok žalované promlčen.

14. Případná škoda mohla vzniknout žalované dne 2. 9. 2013 (úkonem [anonymizována čtyři slova], které provedlo zápočet vůči pohledávce žalované a neuhradilo jí požadovaný doplatek ceny prací). Pohledávka na náhradu škody je splatná na výzvu věřitele (srov. § 340 odst. 2 obch. zák.) a žalovaná ji vyvolala až výzvou ze dne 9. 2. 2018 (ve spise na č.l. 44), kdy požadovala nahradit škodu ve výši 81.410 Kč. Promlčecí doba započala běžet od následujícího dne po jejím vzniku, tj. od 3. 9. 2013. Protože ani tuto případnou pohledávku žalovaná neuplatnila jako protinárok (a nelze aplikovat ust. § 404 odst. 1 obch. zák.), byla pohledávka na náhradu škody v době jejího uplatnění v řízení k započtení dne 9. 2. 2018 promlčená.

15. Nesplatnou pohledávku proti nesplatné pohledávce lze započítat v rozsahu, ve kterém nebyly promlčeny v době, kdy se pohledávky setkaly, tj. v době, kdy vznikla pozdější z nich (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2017, sp. zn. 32 Cdo 1630/2016). Pohledávka žalobce na doplatek ceny díla vznikla 25. 7. 2013 a byla splatná dne 8. 8. 2013. Případná pohledávka žalované na zaplacení smluvní pokuty mohla vzniknout od 16. 6. 2013 v částce 3.000 Kč denně. Nelze tak vyloučit, že případná nesplatná pohledávka žalované na smluvní pokutu (za období od 16. 6. 2013 do 25. 7. 2013 ve výši 117.000 Kč) a nesplatná pohledávka žalobce na doplatek ceny díla (ve výši 72.393 Kč, vzniklá předáním díla dne 25. 7. 2013), se dne 25. 7. 2013 střetly (tj. vznikem pozdější z nich - pohledávky žalobce). Poté jednostrannému započtení ze strany žalované nebrání promlčení případné pohledávky žalované na zaplacení smluvní pokuty (dle § 358 odst. 1 věta druhá obch. zák.).

16. Protože obě práva účastníků, jak právo na doplatek ceny díla, tak právo na smluvní pokutu či náhradu škody, se vztahují k téže smlouvě o dílo, je v rámci procesní obrany přípustné započtení i promlčených pohledávek, a to bez ohledu na to, zda se pohledávky účastníků před promlčením střetly (§ 388 odst. 2 písm. a/ obch. zák.).

17. Žalobce tvrzené nároky žalované na smluvní pokutu a náhradu škody sporoval. Protože se okresní soud s ohledem na odlišný právní názor o nepřípustnosti započtení nezabýval jejich důvodností, odvolací soud výše uvedeným usnesením ze dne 17. 1. 2019, č.j. 23 Co 335/2018-128 zrušil rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

18. Soud prvého stupně vyslechl žalobce a svědky [příjmení] [jméno] [příjmení] (bývalého zaměstnance žalované), [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (bývalé zaměstnance žalobce) a požádal stavební úřad a společenství vlastníků o zapůjčení stavebního deníku.

19. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] zjistil, že akce zateplení domu v [ulice] v [obec] se nestihla v termínu. Zpoždění měl i žalobce, žalovaná dostala penále. Svědek vedl stavební deník, průběžně se do něj dělaly záznamy. V rozhodné době pršelo, což byla překážka v práci. Na zpoždění měl vliv počet pracovníku na stavbě. Řešily se také změny prováděných prací ve vztahu k projektové dokumentaci. Práce po žalobci pokračovaly, vše se dále zapisovalo do stavebního deníku. Žalobce si měl vést svůj vlastní stavební deník. Zřejmě si jej nevedl. Ze strany žalobce byly provedeny vícepráce, navíc byly sokly a sušáky. Nelze ale říci, že by se pro ně automaticky prodloužil čas díla, neboť některé vícepráce se daly dělat souběžně, byly tam také méněpráce. Na změny na prováděných pracích a posuny termínu se nedělaly písemné dodatky smlouvy, evidovalo se to stavebním deníku.

20. Z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] okresní soud zjistil, že při provádění díla byly komplikace s počasím, hodně pršelo. Vznikla potřeba víceprací na vchodu, dělaly se balkóny, sokly. Vícepráce žalobce zdržely, prodloužil se termín dokončení. Vše se zapisovalo do stavebního deníku, který se nechával ve sklepě domu, kde měli šatnu. Stavební deník pak zůstal na stavbě.

21. Z prohlášení [jméno] [příjmení], stavebního dozoru společenství, bylo zjištěno, že stavba byla přerušována z důvodu deštivého počasí, tím se minimálně o týden prodloužil termín provedení díla. Prováděla se oprava soklu, to byly nutné vícepráce doobjednané nad rámec díla. Vše se zapisovalo do stavebního deníku, který zůstal žalované.

22. Oba účastníci tvrdili, že stavební deník nemají k dispozici a soudu se jej nepodařilo vyžádat od stavebního úřadu (Úřadu městské části [obec a číslo], odbor stavební) ani investora – [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo].

23. Okresní soud poté setrval na svém předchozím závěru o důvodnosti požadavku žalobce. Uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, žalobce dílo provedl, žalované předal dne 25. 7. 2013 a žalovaná je povinna zaplatit žalobci doplatek sjednané ceny ve výši 72.393 Kč (§ 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb., § 536 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku).

24. Při posuzování procesní obrany žalované okresní soud postupoval dle ust. § 544 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 300 obchodního zákoníku. Obranu žalované neshledal za důvodnou. Vyložil, že byť k předání díla došlo s prodlením oproti sjednanému termínu dokončení díla, tak nebylo prokázáno, že by prodlení nastalo výlučně zaviněním žalobce. Stavební deník nebyl žalovanou předložen soudu, byť jde o důkaz, který by tuto skutečnost prokázal. Stavební deník nemá ani stavební úřad. Pokud se žalované ztratil, jde to na její vrub. Je to žalovaná, kdo měl prokázat, že prodlení bylo zaviněno výlučně žalobcem. Žalobce naopak prokázal, že prodlení nastalo zcela nebo z naprosté většiny bez jeho zavinění.

25. Rozsudek okresního soudu napadla odvoláním žalovaná. Zopakovala své námitky vůči tomu, že by žalobce dílo předal. Protože sama byla postižena investorem, začala vůči žalobci uplatňovat své nároky. O tom jej informovala ještě před podáním žaloby. Okresní soud v rozporu se zásadou koncentrace řízení vyslechl svědky [příjmení] a [příjmení], kteří mají vazbu k žalobci. Jejich tvrzení nebyla podložena dalšími důkazy. Z písemného vyjádření stavebního dozoru pana [příjmení] nelze vycházet, neboť takový důkaz vznikl za spoluúčasti žalobce a ona neměla možnost jej s jeho vyjádřeními konfrontovat. Vyjádření stavebního dozoru je zmatečné a nedůvěryhodné. Zcela neadekvátní je přístup okresního soudu k dokazování prostřednictvím stavebního deníku. V rámci řízení před okresním soudem pak nebyly prokázány skutečnosti, které by vedly odmítnutí jejího zápočtu. Ona své nároky prokázala a okresní soud nesprávně dovodil, že prodlení nevzniklo zaviněním žalobce. U smluvní pokuty je zavinění žalobce předpokládané a je na něm, aby jej vyvrátil a prokazoval. Významným faktorem uplatnění sankcí ze strany investora byla skutečnost, že došlo k prodlení. Žalobce byl hlavním a v podstatě jediným dodavatelem na stavbě a prodlení způsobil on. Z prodlení nebylo možné se vyvinit odkazem na vnější vlivy. Žalobce se nemůže dovolávat pouze obecných důvodů či přechodné překážky ve splnění díla, musí prokázat, proč právě v konkrétní den nebylo dílo dokončeno. Žalovaná poukázala na to, že na stavbě byl nízký počet pracovníků, ač smlouva předpokládá minimální počet 7 osob. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil a žalobu zamítl.

26. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Jeho nárok na doplatek je důvodný a žalovaná neprokázala své nároky na smluvní pokutu a náhradu škody, kterou uplatnila až následně a účelově. K pozdějšímu předání díla nedošlo z důvodu na jeho straně a není pravdou, že by na stavbě byl nedostatek pracovníků.

27. Nároky účastníků je třeba posuzovat podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) a dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), ve smyslu ust. § 3028 odst. 3 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť závazkový poměr mezi účastníky, ze kterého vznikly pohledávky účastníků, byl založen smlouvou o dílo ze dne 3. 5. 2013, tj. před 1. 1. 2014 (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 32 Cdo 5234/2016).

28. S ohledem na to odvolací soud účastníky upozornil na to, že při aplikaci ust. § 300 obch. zák. u smluvní pokuty, nelze použít ust. § 545 odst. 3 obč. zák., podle něhož není dlužník povinen platit smluvní pokutu, jestliže porušení smluvní pokutou zajištěné povinnosti nezavinil. Lze sice připustit odlišné smluvní ujednání (s ohledem na dispozitivní povahu § 300 obch. zák.), v této věci ale žádné takové ujednání ve smlouvě o dílo mezi účastníky nebylo sjednáno a závěr okresního soudu o tom, že pokud žalobce nezavinil prodlení s dokončením díla, tak není povinen platit smluvní pokutu, nemůže obstát.

29. Žalobce poté tvrdil, že při dokončení díla nebyl v prodlení, neboť dohodou účastníků došlo ke změně smlouvy a bylo dohodnuto, že dílo bude předáno 25. 7. 2013. Takové dohodě byli přítomni žalobce, pan [příjmení] a [příjmení], kteří ji podepsali ve stavebním deníku. O dohodě byli informováni i svědci [příjmení] a [příjmení]. Žalobce poukázal na to, že stavební deník se nepodařilo dohledat, žalovaná jej nepředložila. On nemá k dispozici žádnou kopii. K prokázání svého tvrzení navrhl žalobce výslechy výše uvedených osob jako svědků.

30. Odvolací soud dle § 213 odst. 4 o. s. ř. vyhověl důkaznímu návrhu žalobce na výslechu svědků, kteří měli být dle jeho tvrzení přítomni uzavření smluvního ujednání, zachyceného ve stavebním deníku – svědků [příjmení] a [příjmení]. Výslechy svědků [příjmení] a [příjmení] odvolací soud neopakoval, neboť ti v řízení před okresním soudem uvedli, že jim nic není známo o termínech předání díla a sepisu smluvního ujednání neměli být ani dle tvrzení žalobce přítomni.

31. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] odvolací soud zjistil, že pracoval pro žalovanou na stavbě v [obec] [ulice] jako vedoucí projektu. Žalobce prováděl kompletní zateplení pláště fasády a pomocné práce – parapety, dlažby na balkónech. Termín realizace díla se neprodlužoval a svědek o žádné dohodě o změně termínu dokončení díla neví. Vícepráce – zateplení soklu a sušáky do oken, byly řešeny samostatně a prováděly se až po ukončení prací dle smlouvy o dílo.

32. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že na stavbě v [obec] [ulice] prováděl technický dozor pro investora. Obsah smlouvy mezi účastníky neznal, smlouvu nikdy neviděl. Průběžně kontroloval provádění prací a případné vady zapisoval do stavebního deníku. [jméno] také zapisoval, co je třeba doplnit. Na nové práce se žalovaná zavázala připravit novou smlouvu. Nebyl přítomen žádnému jednání, kterým by se stvrzoval, měnil či posouval termín dokončení díla, které měl provést žalobce.

33. Poté dospěl odvolací soud k následujícím závěrům. Odvolací soud odkazuje na své předchozí rozhodnutí ze dne 17. 1. 2019 č.j. [číslo jednací], ve kterém se ztotožnil s tím, že okresní soud správně uzavřel, že mezi účastníky byla dne 3. 5. 2013 uzavřena platná smlouva o dílo (§ 536 obch. zák.), žalobce dílo pro žalovanou zhotovil a žalované je dne 25. 7. 2013 předal a vzniklo mu právo na zaplacení ceny díla. K opakovaným výhradám žalované o nepředání díla odvolací soud odkazuje na své předchozí závěry. Okresní soud také správně vyhodnotil, že žalovaná neprokázala zaplacení ceny díla a žalobci náleží její doplatek ve výši 72.929 Kč (§ 546 odst. 1 obch. zák.).

34. Dále se odvolací soud zabýval procesní obranou žalované. Dle smluvních ujednání mělo být dílo žalobcem dokončeno do 16. 6. 2013. K jeho předání došlo dne 25. 7. 2013. Pro případ prodlení s plněním žalobce byla ve smlouvě o dílo sjednána smluvní pokuta ve výši 3.000 Kč za každý den z prodlení (§ 300 obch. zák.).

35. Žalobce tvrdil, že dohodou účastníků došlo ke změně smlouvy o dílo v termínu jeho dokončení, kdy dílo mělo být předáno až 25. 7. 2013. Na podporu svého tvrzení nepředložil žádný listinný důkaz, uvedl, že samostatná listina o tom nebyla vyhotovena, ale taková dohoda účastníků byla obsažena zápisem ve stavebním deníku. Při jeho absenci se dovolával výslechu svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří měli být při uzavření dohody přítomni. Tito svědci ale uzavření takové dohody ve svých výpovědích nepotvrdili. Je třeba také odkázat na záhlaví smlouvy ze dne 3. 5. 2018 (dle něhož byl [titul] [příjmení] oprávněn jednat jménem žalované ve věcech dodávky) a dále na článek 13. písm. d) smlouvy (podle kterého byl oprávněn k zastupování žalované v technických věcech smlouvy a zaznamenávání rozhodující činností do stavebního deníku). Dle záhlaví smlouvy ve věch smluvních byl oprávněn za žalovanou jednat [titul] [jméno] [příjmení], jednatel žalované, který také za žalovanou s žalobcem smlouvu uzavřel. Nelze tak ani dovodit, že by byl [titul] [příjmení] oprávněn učinit za žalovanou takový právní úkon, kterým by změnil podstatnou náležitost smluvního závazkového vztahu účastníků, týkající se doby ukončení prací.

36. Žalobce poukazoval na nepříznivé počasí. Jeho existenci v době provádění díla potvrdili i svědci. Deštivé počasí ale nelze ve smyslu smluvních ujednání dle čl. 7 písm. g) považovat za okolnost vyšší moci, neboť takovými okolnostmi jsou dle smlouvy živelné pohromy, války, a žalobce ani netvrdil, že by žalované jako druhé smluvní straně neprodleně doporučeným dopisem takovou skutečnost oznámil (jak požadují smluvní ujednání v čl. 7 písm. h/) a v důsledku toho mohlo dojít k prodloužení doby dokončení díla. Pokud pak žalobce při své účastnické výpovědi před okresním soudem uváděl, že cena víceprací byla kompenzována jeho prodlením, tak v odvolacím řízení verzi změnil a svou obranu založil na tvrzení, že mezi účastníky došlo k dohodě o posunutí termínu dokončení díla.

37. Protože žalobce tuto svou skutkovou verzi neprokázal a dílo provedl s prodlením dne 25. 7. 2013, vzniklo žalované dle článku 9 písm. b) smlouvy právo na smluvní pokutu (§ 300 obch. zák.) 3.000 Kč za každý den prodlení (ve výši 117.000 Kč za 39 dnů od 16. 6. 2013 do 25. 7. 2013). Dne 25. 7. 2013 se střetly tehdy nesplatná nepromlčená pohledávka žalobce na doplatek ceny díla ve výši 72.393 Kč s nesplatnou nepromlčenou pohledávku žalované na smluvní pokutu ve výši 117.000 Kč (tj. vznikem pozdější z nich) a v důsledku zápočtu žalované pohledávka žalobce na doplatek ceny díla zanikla (§ 1 odst. 2 obch. zák. ve spojení s § 580 obč. zák.). K otázkám splatnosti, promlčení a způsobilosti započtení pohledávek odvolací soud odkazuje na své závěry, uvedené v předchozím rozhonutí (ze dne 17. 1. 2019, č.j. 23 Co 335/2018-128).

38. S ohledem na výše uvedené postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř., rozsudek okresního soudu změnil a žalobu zamítl, neboť shledal procesní obranu žalované za důvodnou.

39. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované náleží právo na náhradu nákladů řízení. V řízení před okresním soudem představují náklady žalované odměnu advokáta za 15 úkonů právní služby po 4.020 Kč (§ 11 odst. 1, § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb.), 15 x 300 Kč paušální náhradu hotových výdajů, 2 x 100 Kč náhradu ztráty času (§ 13 odst. 4, § 14 odst. 3 vyhl.č.177/1996 Sb.), 151 Kč náhradu jízdného (dle vyhl.č. 333/2018 Sb. z [obec] do [obec] a zpět), daň z přidané hodnoty a zaplacený soudní poplatek 3.620 Kč. Celkové náklady za řízení před okresním soudem činí 82.453 Kč.

40. V odvolacím řízení vznikly žalované náklady za zastoupené advokátem – odměna za tři úkony právní služby po 4.020 Kč (§ 11 odst. 1, § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 300 paušální náhrada hotových výdajů, náhrada ztrátu času 4 x 100 Kč (§ 13 odst. 4, § 14 odst. 3 vyhl.č.177/1996 Sb.), náhrada jízdného ve výši 394 Kč (dle vyhl.č. 511/2021 Sb. z [obec] do [obec] a zpět) a daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkové náklady za odvolací řízení představují částku 16.642 Kč. Uvedené náklady je žalobce povinen nahradit žalované k rukám jejího advokáta v zákonné třídenní lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).