112 C 8/2018 - 837

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Šedivou ve věci žalobkyně: a) [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A] trvale bytem [Adresa žalobkyně A] zastoupená [Jméno Zástupce A], advokátkou sídlem Huťská 1383, 272 01 Kladno žalobkyně: b) [Jméno žalobkyně B], narozená [Datum narození žalobkyně B] trvale bytem [Adresa žalobkyně B] zastoupená [Jméno Zástupce B], advokátkou sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], 272 01 Kladno žalobkyně: c) [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] republiky, [Anonymizováno] [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno] 4/[Anonymizováno], 130 [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], regionální pobočka Praha, [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], se [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 110 [Anonymizováno], [Anonymizováno] 1. proti žalované: 1) EG [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená [Jméno Zástupce C], advokátem sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] za účasti vedlejšího účastníka: [Jméno účastníka A]. se sídlem [Adresa účastníka A] s doručovací adresou [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] 00, [Anonymizováno] 4. žalované: 2) [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená [Jméno Zástupce D], advokátem sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] za účasti vedlejšího účastníka: [Jméno účastníka B] IČO [IČO účastníka B] se sídlem [Adresa účastníka B] žaloba o náhradu škody na zdraví a náhradu vynaložených nákladů léčení, to vše v celkové výši 2 008 209,23 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný č. 1 je povinen uhradit žalobkyni a) částku 1 428 617,40 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně jdoucím z částky 724 777 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, s 8,50% úrokem z prodlení ročně jdoucím z částky 695 414 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení, s 8,50 % úrokem z prodlení jdoucím z částky 34 835 Kč od 14. 9. 2021 a s 8,50% úrokem z prodlení ročně jdoucím z částky 77 454 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh žalobkyně a) na zaplacení částky 103 862,60 Kč s 8,50% úrokem z prodlení od 1. 1. 2018 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 77 454 Kč od 14. 9. 2021 do 1. 11. 2023 se zamítá.

III. Žalovaný č. 1 je povinen uhradit žalobkyni b) částku 50 899 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně jdoucím od 1. 1. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Návrh, aby žalovaná č. 2 zaplatila společně a nerozdílně s žalovaným č. 1 částku 2 008 209,23 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

V. Žalovaný č. 1 je povinen uhradit žalobkyni c) částku 502 284,23 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně jdoucím z částky 418 779,23 Kč od 27. 1. 2018 do zaplacení, s 9 % úrokem z prodlení ročně jdoucím z částky 45 264 od 12. 11. 2019 do zaplacení a s 9,75% úrokem z prodlení ročně jdoucím z částky 38 241 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Ve vztahu mezi žalobkyní a) a žalovanými žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalovaná 1. je povinna uhradit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 74 468,24 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyň a, b,.

VIII. Ve vztahu mezi žalobkyní c) a žalovanými 1. a 2. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .

IX. Ve vztahu mezi žalobkyní b) a 2.žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení .

X. Žalovaný č. 1 je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na nákladech státu částku 40 345 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku a náklady na ustanoveného zástupce žalobkyně a) ve výši 100% těchto nákladů. Výše nákladů ustanoveného zástupce bude stanovena samostatným rozhodnutím.

Odůvodnění

1. Žalobkyně a), b) a c) se svojí žalobou na žalovaných 1 a 2 domáhali zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaná 2 si u žalované 1 objednala na základě zakázky č. [hodnota] herní prvek Strážní věž na dětské hřiště v [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Herní prvek byl dodán dne 9. 12. 2015. Součástí zakázky nebyla realizace dopadové plochy (kačírek), to si žalovaná 2 chtěla zajistit sama. V době montáže herního prvku byl problém s dodávkou kačírku na dopadovou plochu, proto kačírek nebyl pod herní prvek umístěn. Za žalovanou 2 převzala herní prvek starostka [Anonymizováno]. [adresa] nebylo dokončené, nebylo možné jej užívat, a toho si byla starostka vědoma. Dne 9. 12. 2015, tedy v den dodání zakázky, dala pokyn zaměstnanci žalované 2 Košťálovi, aby oba herní prvky v Bratkovicích i Mileticích zajistil červenou páskou. Zaměstnanec Košťál popřel, že by takový pokyn od starostky obdržel a proto herní prvky nezajistil. Dne [datum] se na hřišti v Mileticích pohybovala žalobkyně a) spolu se svou sestrou a dalšími dvěma kamarádkami, které vylezly na herní prvek a žalobkyně a) se opřela o zábranu nad řetězovým žebříčkem. V důsledku špatné montáže se zábrana uvolnila a žalobkyně dopadla z výšky 2,34 m na záda, přičemž utrpěla tříštivou zlomeninu těla prvního bederního obratle s odlomením zadní hrany obratlového těla, zlomeninu oblouku prvního bederního obratle procházející pravou částí oblouku a jeho trnovitým výběžkem a další zlomeniny obratlů, které si vyžádaly opakované chirurgické zákroky. Okresní státní zastupitelství v Kladně podalo na montéra herního prvku [jméno FO], narozeného [datum], obžalobu pod č. j. 2 ZT 324/2016 ze dne 21. 6. 2017. Ve věci proběhlo několik líčení. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 15. 11. 2017 byl obžalovaný [jméno FO] zproštěn obžaloby. Ke stížnosti státní zástupkyně Krajský soud v Praze napadené rozhodnutí dne 23. 1. 2018 zrušil a věc vrátil zpět nalézacímu soudu k dalšímu řízení. Žalobkyně a), b), c) jsou si vědomy, že trestně stíhán byl pouze montér žalované 1 [jméno FO], nicméně žalobkyně mají za to, že za vzniklou újmu je odpovědna i žalovaná 2 z důvodu, že nezajistila herní prvek proti jeho užívání před samotným dokončením hřiště, tedy dodáním dopadové plochy tak, aby bylo možné herní prvek bezpečně použít. Žalované 2 je vytýkáno, že s veškerou péčí nepředešla vzniku újmy žalobkyně a). Starostka [Anonymizováno] si po dobu od 9. 12. 2015 do 27. 12. 2015 nezkontrolovala stav hřiště, nezajistila dopadovou plochu, ani se nesnažila předejít rizikovým situacím. Žalované 1 je vytýkáno, že herní prvek vyrobila v rozporu s technickou dokumentací, neboť zábrana nad řetězovým žebříčkem byla k nosným sloupkům herní sestavy namontována z vnější strany, namísto z vnitřní strany a navíc při montáži došlo k překroucení vrutu do dřeva, jimiž byla zábrana připevněna, takže vruty neplnily svůj účel. Tím, že byla zábrana namontována vně namísto vnitřní strany, došlo ke snížení bezpečnosti příslušného spoje, který byl takto vystaven zvýšenému namáhání v tahu. Z výše uvedeného je patrné, že příčinná souvislost mezi nezákonným jednáním žalovaných 1 a 2 a vznikem újmy a škody, je prokázána. Pokud by žalovaná 2 zajistila dopadovou plochu, byla by odpovědná pouze žalovaná 1, protože jejím pochybením byla zábrana namontována nesprávně v rozporu s projektovou dokumentací, která je součástí objednávky a navíc dodala prvek, který nebyl certifikován. V daném případě došlo u obou žalovaných k pochybení. Žalobkyně a) a b) se na žalované obrátily přípisem ze dne 1. 12. 2017 s žádostí o poskytnutí poškození. Žalobkyním se ozvala [Anonymizováno] [Anonymizováno], u které byla žalovanou 2 pojistná událost nahlášena. Žalobkyně poskytly pojišťovně veškeré doklady, ale stanovisko vztahující se k odpovědnosti žalované 2 bylo negativní. Žalovaní odmítají pochybení a svalují vinu na druhou stranu, proto nezbývá žalobkyním nic jiného než se domáhat nároku soudní cestou. Nároky jsou vypočítávány následovně. Bolestné ve výši 200 351 Kč, což odpovídá 780 bodů dle znaleckého posudku, který je vypracován v souladu s metodikou NS ČR ze dne 14. 4. 2014, kdy jeden bod činí 256,86 Kč (průměrná mzda za rok 2014 činí 25 686 Kč), trvalé následky (ztížení společenského uplatnění - dále ZSU) ve výši 335 206 Kč dle znaleckého posudku, který je vypracován v souladu s metodikou Nejvyššího soudu výše uvedenou. Další nemajetková újma ve výši 98 800 Kč. Další nemajetková újma je vnímána tak, že jde o období, které není pokryté ani bolestným ani ZSU. Jedná se o omezení v běžném způsobu života, zejména v období rekonvalescence, kdy nebýt škodné události, žalobkyně a) by omezená nebyla. Za nemajetkovou újmu v částce 74 100 Kč považuje žalobkyně a) zásah do svého zdraví, života a soukromí. Omezení v běžném způsobu života a zásah do osobního štěstí spatřuje žalobkyně a) zejména v tom, že byla upoutána na lůžko, nemohla docházet do školy, byla za celý rok neklasifikována a její základní školní docházka se tak zbytečně o rok prodloužila. Byla vytržena ze svého domova. Po dobu rekonvalescence bydlela sice u babičky, nicméně žalobkyni a) chyběl domov, její věci, na které byla zvyklá, stejně tak nepřetržitá přítomnost matky a sourozenců. Žalobkyně b) se snažila obden za žalobkyní a) dojíždět, starat se o ní. Nicméně tato péče a přítomnost nejužší rodiny je nesrovnatelná s tím, jak to bylo v této rodině zavedeno. Žalobkyni a) chyběla přítomnost kamarádek, byla odkázána na dálkové elektronické spojení. Toto omezení nelze podřadit ani pod bolestné ani pod ZSU. Žalobkyně a) žádá, aby soud užil svého moderačního práva a ve smyslu ustanovení § 2956 a násl., § 2958 o. z. nárok, který žalobkyně a) považuje za přiměřený v dané situaci, přiznal. Žalobkyně a) se musela podrobit dvěma operativním zákrokům a další operace ji čeká. Po návratu byla žalobkyně a) do 11. 3. 2016 u prarodičů v Praze, neboť bytové zázemí v [Anonymizováno] nebylo pro ni vhodné. V [Anonymizováno] bydlí žalobkyně a) s rodiči a sourozenci v rodinném domě a pokoj žalobkyně a) je v patře. Schodiště do patra je velmi prudké a rodina by nebyla schopna žalobkyni a) do patra přenášet. Dne 11. 3. 2016 nastoupila žalobkyně a) k druhému operativnímu zákroku a do péče prarodičů se vrátila dne 16. 3. 2016, kde byla do 29. 4. 2016. V květnu 2016 se žalobkyně a) vrátila domů. Po dobu hospitalizace a pobytu u prarodičů žalobkyni a) navštěvovala její matka. Od června 2016 chodila žalobkyně a) bez berlí, v chůzi byla ale omezená. Navštěvovala rehabilitace, nemohla docházet do školy a v prvním pololetí nebyla klasifikována. Od května měla žalobkyně a) zajištěné individuální doučování doma. Celý červen chodila žalobkyně a) do ZŠ [adresa], kde měla nastavený 4hodinový individuální denní plán a do školy ji vozila matka vozidlem. Před úrazem žalobkyně a) dojížděla do školy veřejnou dopravou. Celkově nebyla žalobkyně a) klasifikována a opakovala 8. ročník. Žalobkyni a) to moc mrzí, neboť byla narušena vazba se spolužáky a ráda by bývala pokračovala ve výtvarném oboru - šperkařství. Na podzim 2016 absolvovala žalobkyně a) měsíční pobyt v [Anonymizováno] [Anonymizováno], kam nastoupila 19. 9. 2016 a pobyt ukončila 17. 10. 2016. Od května 2016 měla žalobkyně a) zajištěnou hippoterapii na koních. Žalobkyně a) měla mimoškolní aktivity, docházela do skauta v Kralupech, pravidelně se skauty jezdila na výlety, túry a dětské tábory, ale o tuto možnost v důsledku úrazu přišla. Žalobkyně a) nemohla docházet na dramatický kroužek ve [adresa] z důvodu úrazu. Při určení výše odškodnění je třeba využít jiných předpisů, neboť výše újmy se stanoví podle zásad slušnosti. Pokud se bude vycházet ze zákona č. 82/1998 Sb. náleží poškozenému za nezákonně vykonanou vazbu 500 - 1 500 Kč za jeden den, pak lze nejnižší částku pro omezení v osobní svobodě použít v projednávaném případě, tedy 500 Kč za každý den omezení v běžném způsobu života, neboť toto omezení zasahuje do svobody člověka. V neposlední řadě lze k této části dojít i z výše nároku, která náleží cestujícím v případě, kdy jejich let byl zrušen nebo má zpoždění více jak 5 hodin. V takovém případě poškozeným cestujícím náleží náhrada až 600 €. Žalobkyně a) navrhuje, aby odškodnění za další nemajetkovou újmu bylo stanoveno částkou 400 Kč denně. Požaduje odškodnit v dennodenních dávkách pouze po dobu 8 měsíců, kdy rekonvalescence byla pro žalobkyni nejnáročnější. Žalobkyně se musela ve všech směrech přizpůsobit svému omezení, tedy zdravotnímu stavu. Žalobkyně a) žádá za období od 27. 12. 2015 do 31. 8. 2016 odškodnění ve výši 98 800 Kč (24 dnů x 400 Kč). Náklad spojený s poskytnutím péče o osobu blízkou požaduje žalobkyně za období od 11. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 90 420 Kč, kdy žalobkyně a) byla odkázána na pomoc osob blízkých, vyžadovala pomoc při osobní hygieně, oblékání, stravování. V období navazujícím bezprostředně po návratu z hospitalizace byla péče o žalobkyni a) celodenní, žalobkyně ale uplatňuje nárok pouze za 6 hodin pomoci. Žalobkyně a) má za to, že se jedná o náklad podřaditelný pod ustanovení § 2960 občanského zákoníku, neboť se týká léčení. Pomocným hlediskem je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. Podle vyhlášky MPSV je 1 hodina hodnocena částkou 100 až 120 Kč. Pro období od 11. 1. 2016 do 11. 3. 2016 tak tyto náklady činí 110 x 6 hodin = 660 Kč x 61 dnů, tedy 40 260 Kč. Pro období od 16. 3. 2016 do 29. 4. 2016 náklady činí 110 x 6 hodin = 660 Kč x 45 dnů, tedy 29 700 Kč, a pro období od 30. 4. 2016 do 30. 6. 2016 tyto náklady činí 110 x 3 hodiny = 330 Kč x 62 dnů, tedy 20 460 Kč. Nález I. Ústavního soudu 870/14 uvádí, že náhradu lze požadovat v rozsahu částky, kterou by poškozená osoba zaplatila za odbornou pečovatelskou službu. Pokud se vezme v úvahu, že nejblíže obci [adresa] je město [adresa], pak by nejhospodárnější bylo využít sociálních služeb města. Na stránkách města [adresa] je ceník za tyto služby platný od 1. 9. 2015 s tím, že průměrná cena za 1 hodinu práce činí 100 Kč bez dopravy. V Praze, kde žalobkyně a) fakticky rekonvalescenci absolvovala, by cena byla vyšší. Požadovaná částka 110 Kč za hodinu je zcela odůvodněná. Žalobkyně b) požaduje uplatnit tyto nároky účelně vynaložené na náklady spojené s hospitalizací a léčením. Jedná se o cestovní náklady v souvislosti s jízdami za žalobkyní a) v době její hospitalizace a pobytu u babičky na Praze 6. Byly zapotřebí osobní návštěvy vzhledem k věku žalobkyně a). Žalobkyně a) byly dováženy osobní věci do nemocnice, k jízdám byl užit osobní automobil Ford Galaxy Combi RZ [SPZ] průměrnou spotřebou 7,03 litru/100 km, palivo nafta. Výpočet cestovních náhrad je činěn dle vyhlášky č. 328/2014 Sb., a č. 385/2015 Sb., celkové náklady činí 50 399 Kč. Jedná se o návštěvy v termínech od 30. 12. 2015 do 17. 9. 2016, kdy žalobkyně b) vyjížděla z místa bydliště [adresa] a žalobkyni a) navštěvovala ve Fakultní nemocnici [adresa] Lázní. Dále žalobkyně b) požaduje náklad spojený s vypracováním lékařské zprávy ze dne 19. 1. 2017 ve výši 500 Kč. Žalobkyně c) se připojuje k tomuto řízení s uplatněním nároku na úhradu vynaložených nákladů léčení poškozené [Jméno žalobkyně A], žalobně a), které uhradila smluvním zdravotnickým zařízením v příčinné souvislosti s jednáním žalovaných 1) a 2), z prostředků veřejného zdravotního pojištění, kdy se jedná o náklady na hrazené služby poskytnuté přímo poškozené v celkové výši 418 779,23 Kč. Žalobkyně c) se obrátila se svou výzvou k zaplacení náhrady nákladů léčení na žalovanou 1) a 2), jelikož má za to, že za celý incident odpovídají společně a nerozdílně. Žalobkyně c) dále uplatňuje náklady řízení, jako paušální náhradu výdajů v částce 300 Kč za každý z následujících úkonů, 1) výzva k plnění, 2) příprava věci a návrh ve věci samé, tedy 900 Kč. Okresní soud v Kladně rozhodl o návrhu na schválení právního úkonu k podání žaloby za nezletilou žalobkyni a), protože se nejedná o běžnou záležitost, kterou by mohla rozhodovat matka žalobkyně. Dne 29. 11. 2017 proběhlo jednání, při kterém byl opatrovnickým soudem schválen právní úkon za nezletilou – podání žaloby. Žalovaná 1) a 2) by měly uhradit náklady řízení spojené s tímto opatrovnickým řízením, a to z důvodu, že se jednalo o účelné a nezbytné náklady. Z opatrovnického spisu vyplývá, že byly provedeny dva úkony, příprava a převzetí zastoupení, odměna za 1 úkon činí částku 1 000 Kč. Náklady na schválení právního úkonu tak činí 3 146 Kč včetně DPH.

2. Ve věci byl Okresním soudem v Kladně vydán platební rozkaz pod č. j. 112 C 8/2018-33 ze dne 17. 5. 2018, proti kterému podaly žalované 1) a 2) odpor. Žalovaná 1) v kterém uvedla, že nárok žalobkyň a), b), c), neuznává, a to ani z části. Podle názoru žalované 1) a názoru trestního senátu Okresního soudu v Kladně, nedošlo k žádnému pochybení žalované 1), odkazuje na zprošťující výrok trestního soudu Okresního soudu v Kladně. Současně žalovaná 1) poukazuje na fakt, že je společnosti samozřejmě hluboce líto nešťastného zdraví dítěte, avšak odmítá jakékoliv pochybení na své straně. V celém trestním stíhání, tedy ve fázi prověřování celé události, byla prověřována právnická osoba [právnická osoba], a dvě fyzické osoby – [jméno FO] [Anonymizováno] a [jméno FO]. Právnická osoba jako taková nikdy stíhání nikdy nebyla, neboť u ní nebyla prokázána ani sebemenší míra zavinění. [jméno FO] a [jméno FO] jsou oba úzce spjati s žalovanou 1), ať už v současném zaměstnaneckém poměru, nebo zaměstnaneckém poměru v minulosti, vina nebyla prokázána ani jednomu z nich. Zahájení trestního stíhání [jméno FO], bylo zrušeno, jako nezákonné. [jméno FO], byl zproštěn Okresním soudem v Kladně viny, přestože je zaměstnancem žalované 1) s tím, že předmětný herní prvek před expedicí pečlivě kontroloval. Dle orgánu činným v trestním řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná 1) či její zaměstnanci byli přímo či nepřímo odpovědni za nehodu v obci [adresa]. Žalobkyně b), jako zákonná zástupkyně nezletilé [jméno FO], neučinila prevenční povinnost a nezajistila, zda je dané území již provozu schopné hřiště či pouhé staveniště. Nelze odhlédnout od zavinění žalované 2), jež řádně nezajistila zákaz vstupu na nedokončenou stavbu dětského hřiště, avšak nutno podotknout, že se ze strany žalované 1), byla stavba dětského hřiště dle objednávky obce zcela dokončena. Nelze odhlédnout ani od zavinění, tedy zanedbání dozoru ze strany zákonných zástupců nezletilé. Žalovaná 1) se na průběhu událostí nikterak nepodílela. Žalovaná 2) uvedla, že nárok není dán, neboť chybí příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením povinnosti žalované 2).

3. Soud vzhledem k nutnosti rozsáhlého dokazování ohledně výše škody rozhodl ve věci mezitimním rozsudkem ze dne 30. 1. 2020 č. j. 112 C 8/2018 - 382 a určil, že za újmu žalobkyně v plném rozsahu odpovídá žalovaný č.

1. K jejímu odvolání pak Krajský soud v Praze toto rozhodnutí zrušil a určil, že řízení je třeba doplnit o další znalecký posudek z oboru biomechaniky, k určení, zda by na zranění žalobkyně a) mělo vliv obsypání herního prvku kačírkem.

4. Na základě znaleckého posudku rozšířila žalobkyně svoji žalobu o částku 34 835 Kč na bolestném a o částku 695 414 Kč za ztížení společenského uplatnění za psychické problémy. Soud usneseními ze dne 22. 9. 2021 č.j.112 C 8/2018 – 458 a ze dne 13. 10. 2021 č.j. 112 C 8/2018 – 499 připustil. Po všech rozšířeních žaloby se žalobkyně A) nakonec domáhala částky 200 351 Kč za bolestné, 335 206 Kč za ZSU, 98 800 Kč za další nemajetkovou újmu, 695 414 Kč za ZSU po psychické stránce, 34 835 Kč za další bolestné v souvislosti s depresivními stavy a pokusem o sebevraždu a částky 77 454 Kč za ZSU, dopočítané podle revizního znaleckého posudku.

5. Z usnesení Okresního soudu v Kladně č. j. 13 Nc 801/2017-19 ze dne 24. 10. 2017 soud zjistil, že soud přiznal nezletilé [Jméno žalobkyně A] v řízení o náhradu škody osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a nezletilé [jméno FO] ustanovil k ochraně jejích zájmů pro řízení o náhradu škody zástupce [Jméno Zástupce B], advokátku.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. 42 P 423/2013-130 ze dne 29. 11. 2017 soud zjistil, že soud vydal rozhodnutí, kterým udělil souhlas s podáním žaloby za nezletilou [Jméno žalobkyně A], narozenou [Datum narození žalobkyně A], a nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč, proti společnosti [právnická osoba], a Obecnímu úřadu [adresa].

7. Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů řízení ze dne 11. 1. 2018 soud zjistil, že žalobkyně c) vyzvala žalované 1) a 2) k úhradě nákladů léčení ve výši 418 779,23 Kč.

8. Z výzvy ze dne 1. 12. 2017 soud zjistil, že žalobkyně a) a b) vyzvaly žalované 1) a 2) k úhradě částky 700 077 Kč ve prospěch žalobkyně a) a částky 50 899 Kč ve prospěch žalobkyně b).

9. Ze smlouvy o dodání a montáži zařízení dětského hřiště č. [Anonymizováno] ze dne 15. 10. 2015 soud zjistil, že žalovaná 1), jako zhotovitel, s žalovanou 2), jako objednatelem, uzavřely smlouvu, kdy o dodání herního prvku, strážní věž, na dětské hřiště v [Anonymizováno], objednatel se zavázat zhotoviteli zaplatit sjednanou cenu ve výši 267 149 Kč bez DPH. Sjednaná cena zahrnuje celé provedení díla, včetně dopravy, montáže i revizní zprávy. Náklady součinnosti objednatele, k níž se tento smlouvou zavazuje, platí sám objednatel. Součástí smlouvy byly záruční podmínky.

10. Z protokolu o předání díla uzavřené mezi zhotovitelem, žalovanou 1), a objednatelem, žalovanou 2), ze dne 9. 12. 2015 soud zjistil, že tohoto dne došlo k předání a převzetí díla, domečku hrací Šmoula distance, houpadla pružinové Maxipex distance, sestavy Modrovousova strážní věž distance, a byla provedena montáž s výhradou, že chybí skluzavka 2,5 metru a malovací tabule u domečku hradí Šmoula.

11. V průběhu řízení vstoupila, jako vedlejší účastník, do řízení [Jméno účastníka B], jako vedlejší účastník na straně žalované 2).

12. Z rozpisu plateb k náhradě za léčení s datem zpracování 23. 9. 2016 soud zjistil, že žalobkyně c) za sledované období 28. 12. 2015 do 23. 9. 2016 vyúčtovala rozpis plateb k náhradě za léčení. Náhrada č. [hodnota].

13. Z rozpisu plateb k náhradě za léčení s datem zpracování 6. 2. 2017 soud zjistil, že žalobkyně c) za sledované období 28. 12. 2015 do 31. 12. 2016 vyúčtovala rozpis plateb k náhradě za léčení. Náhrada č. 8840151711.

14. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 17. 1. 2017 soud zjistil, že žalobkyně b) uhradila částku 500 Kč za vypracování lékařské zprávy.

15. Z certifikátu č. J-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne 29. 1. 2010 soud zjistil, že strojírenský zkušební ústav SP [adresa] vydal výrobci žalované 1) výše uvedený certifikát na výrobky zařízení dětských hřišť, herní prvky a jejich kombinace, kde je uveden herní prvek dodaný na dětské hřiště v [Anonymizováno].

16. Ze zprávy Fakultní nemocnice v [Anonymizováno] bylo zjištěno, že dne 4. 1. 2017 proběhlo ambulantní vyšetření žalobkyně a), pacientka odchází z ambulance ve stabilizovaném stavu, rodiče poučeni.

17. Ze zprávy Fakultní nemocnice v [Anonymizováno] ze dne 11. 1. 2016 soud zjistil, že nezletilá byla hospitalizována na klinice od 30. 12. 2015 do 11. 1. 2016. Závěr – diagnózy S3200 – zlomenina bederního obratle zavřená, W1791J – pád z jedné úrovně na druhou, NS – místo, volný čas. Doporučen klidový režim chůze o PB na WC, péče o krytí, prevence TEN, dále dle VL, tři týdny od operace, kontrola na klinické ambulanci.

18. Z výměnného listu – poukazu ze dne 11. 1. 2017 [tituly před jménem] [jméno FO], praktické lékařky [právnická osoba] a dorost, soud zjistil, že nezletilá je subjektivně bez obtíží, nález t. č. v normě.

19. Ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 12. 1. 2017, lékařky oftalmoložky soud zjistil, že nezletilá byla vyšetřena očním lékařem.

20. Ze zprávy Dětské a dorostové psychiatrie [adresa] ze dne 19. 1. 2017 soud zjistil, že nezletilá byla vyšetřena. Diagnóza DG lehká porucha přizpůsobení na změnu školy, obavy z konstrukcí, z lidí, ze sportu, kde by se mohla zranit. Charakter v některých případech až fobický. Souvislost s úrazem je velmi pravděpodobná.

21. Z propouštěcí zprávy Fakultní nemocnice v [Anonymizováno] ze dne 16. 3. 2016 soud zjistil, že nezletilá byla hospitalizována na klinice od 11. 3. 2016 do 16. 3. 2016. Diagnostický závěr – stav po kompresivní faktuře Th 11, 12, L1 – stav po spondylodéze Th 12-L1, stav po úrazu páteře, hrudní drenáž vlevo – po SPCH výkonu.

22. Z propouštěcí zprávy Státní léčebné lázně [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. p., ze dne 17. 10. 2016 soud zjistil, že nezletilá byla léčena v lázních od 19. 9. 2016 do 17. 10. 2016. Stav při propuštění afebrilní, kardiopulm.comp. bez známek akutního infektu. Z doporučení pokračovat ve cvičení dle zácviku, navázat cvičení v ambulantní rehabilitaci v místě bydliště.

23. Ze zpráv Fakultní nemocnice v [Anonymizováno] soud zjistil, že nezletilá byla ambulantně vyšetřena dne 29. 4. 2016 a dne21. 11. 2017, problémy nezletilé s bolestí v kříži, nezletilá v případě přetrvání bolesti zad, by měla být vyšetřena neurologem v místě bydliště, v případě bolesti brát analgetika.

24. Z formuláře péče o osobu blízkou ze dne 8. 11. 2016 soud zjistil, že o pacientku [Jméno žalobkyně A], narozenou [Datum narození žalobkyně A] dne [datum], doba pracovní neschopnosti od 27. 12. 2015 do 17. 10. 2016. Doba ošetřování a poskytování osobní péče 16. 3. 2016 – 29. 4. 2016, 11. 1. 2016 – 11. 3. 2016. celodenní péče o dítě po úrazu a operaci.

25. Z prohlášení 1) žalované [právnická osoba], ze dne 10. 11. 2016 soud zjistil, že 1) žalovaná tímto prohlašuje, že herní prvek sestava Strážní věž, splňuje požadavky všech norem a předpisů příslušných pro daný druh výrobku. Prohlášení bylo vydáno na základě dokumentu, certifikátu typu J-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] vydaný dne [datum] s neomezenou platností, certifikát byl vydán Strojírenským zkušebním ústavem s. p., [adresa].

26. Z osvědčení o registraci vozidla, technického popisu vozidla soud zjistil, že vozidlo reg. zn. [SPZ] bylo registrováno dne 14. 10. 2013 na vlastníka [Anonymizováno] [Anonymizováno], r. č. [RČ], bytem [adresa].

27. Ze znaleckého posudku ze dne 15. 11. 2016 vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem v oboru zdravotnictví – odvětví různá, se zvláštní specializací chirurgie a traumatologie, soud zjistil, že nezletilá [Jméno žalobkyně A] spadla dne 27. 12. 2015 z houpačky, pád z výše cca 3 metry na záda. Po ošetření na místě nehody byla RZS převezena k definitnímu ošetření do FN [adresa]. Po propuštění odborná, ambulantní a lázeňská péče. Bodové hodnocení za bolest dle metodiky NS podle § 2958 o. z., kód klasifikace poškození zdraví, počet bodů 780.

28. Ze znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví různá se zvláštní specializací, chirurgie a traumatologie ze dne 30. 6. 2017, soud zjistil, že nezletilá [Jméno žalobkyně A] utrpěla výše popsaný úraz a byla vypočtena výše ztížení společenského uplatnění ve výši [částka]. Ve znaleckém posudku je uvedeno postižení tělesných struktur: dolní, hrudní a bederní páteř, postižení tělesných funkcí: mobilita páteře.

29. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství ze dne 26. 2. 2016 bylo znalcem zjištěno, že nezletilá [jméno FO] utrpěla při pádu těžké zranění, poranění si vyžádalo v první fázi nezbytný vysoce odborný chirurgický zákrok a další nezbytný chirurgický zákrok bud proveden v březnu 2016. Posuzované poranění vede k omezení v běžném způsobu života po dobu nejméně tří měsíců. Omezení spočívá v omezení sedu a chůze za pomocí berlí na minimální nezbytně nutnou dobu. U osoby pracující trvá pracovní neschopnost vždy po dobu nejméně 4 měsíců. Trvalé následky posuzovaného poranění nelze dosud, vzhledem k tomu, že jeho intenzivní léčba nadále probíhá, hodnotit. Na poranění nezletilé [jméno FO] lze z hlediska soudně lékařského pohlížet, jako na těžkou újmu na zdraví, t. č. pro delší dobu trvající poruchu zdraví. Zlomenina hrudní a bederní páteře, která byla u nezletilé [jméno FO] zjištěna, vzniká mechanizmem nepřímým – prudkým před kolenem trupu s přenesením energie násilí na dolní hrudní a horní bederní páteř. Uvedený mechanizmus úrazového děje se mohl dobře u poškození uplatnit při nekontrolovaném pádu z výše na záda, tedy způsobem, který ve svých výpovědích popsali svědkyně [jméno FO] a [jméno FO]. Vzhledem k výšce, ze které poškozená dopadla na záda, se z hlediska soudně lékařského jeví jako nejvýš pravděpodobné, že by ke vzniku zlomeniny dvou dolních hrudních a prvního bederního obratle mohlo dojít i v případě, že by poškozená dopadla na podklad pokrytý kačírkem. Blíže se však v případě nutnosti k dané otázce může vyslovit znalec z odvětví biomechanika.

30. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru stavebnictví, odvětví různá, specializace statika pozemních staveb, konstrukce zděné, betonové, dřevěné a ocelové, ze dne 15. 4. 2016 soud zjistil, že předmětem posudku bylo stanovení příčiny odtržení nad řetízkovým žebříkem herní sestavy lezecí Strážní věž. Znalec dospěl k závěru, že na podkladě výše uvedeného posouzení příčiny odtržení zábrany nad řetízkovým žebříkem na dětském zařízení Strážní věž, nainstalovaném dne 9. 12. 2015 na dětském hřišti v obci [adresa], na parcele č. [Anonymizováno]/9, může znalec odpovědět, že příčinou odtržení zábrany nad řetízkovým žebříkem předmětné herní sestavy Strážní věž, byly dvě následně uvedené výrobní vady konstrukce herní sestavy, 1) zábrana nad řetězovým žebříkem byla k nosným sloupkům herní sestavy namontována za použití strojů typu DRd chybně a v rozporu s výkresovou dokumentací z vnější strany věže. Ve spoji typu DRd, kterým měla být stabilně připevněna zábrana nad řetězovým žebříčkem k nosnému zelenému sloupku herní sestavy Strážní věž, byl ponechán a nebyl zjištěn ukroucený vrut, který tak neplnil a nemohl plnit funkci hlavního nosného prvku spoje typu DRd.

31. V průběhu řízení žalovaná 1) navrhl vstup do řízení vedlejšího účastníka [Jméno účastníka A]. se sídlem [Adresa účastníka A], s doručovací adresou [adresa].

32. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. 27 T 49/2017-790 ze dne 21. 2. 2019 soud zjistil, že obžalovaný [jméno FO], narozený [datum], mistr výroby společnosti [právnická osoba], byl uznán vinným, že dne 29. 10. 2015, jako mistr výroby ve společnosti [právnická osoba], se sídlem v Karlovicích – Radvánovicích, zabývající se výrobou zařízení dětských hřišť, neprovedl řádným způsobem kontrolu herního prvku Strážní věž vyrobeného na základě zakázky č. [hodnota] pro obec [adresa], nezajistil tak, že při montáži došlo k překroucení vrutu do dřeva, jimiž byla zábrana připevněna, takže vruty neplnily svůj účel připevnit zábranu k sloupkům tak, aby nebylo možné ji pouhým tlakem uvolnit, v důsledku tohoto pochybení poté, co byl herní prvek umístěn na hřiště v obci [adresa], došlo k tomu, že dne 27. 12. 2015 kolem 15:45 hodin se nezletilá [Jméno žalobkyně A], žalobkyně a), která se na hřišti pohybovala ve společnosti dalších dětí, o zábranu opřela, zábrana se v důsledku špatné montáže uvolnila a nezletilá dopadla z výšky 2,34 metru na záda, přičemž utrpěla tříštivou zlomeninu těla prvního bederního obratle s odlomením zadní hrany obratlového těla, zlomeninu oblouku prvního bederního obratle procházející pravou částí oblouku a jeho trnovým výběžkem, a další zlomeniny obratlů, které si vyžádaly opakované vysoce odborné chirurgické zákroky a omezily poškozenou v běžném způsobu života po dobu minimálně do června 2016 s tím, že nelze vyloučit trvalé následky na zdraví poškozené. [jméno FO] tím spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. Proti výše uvedenému rozsudku podal [jméno FO] odvolání. Krajský soud v Praze svým rozsudkem č. j. 10 To 319/2020-976 ze dne 9. 2. 2021 zrušil rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 10. 9. 2020 č. j. 27 T 49/2017-922 a uznal obžalovaného vinným spácháním přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku a obžalovaného odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Obviněný [jméno FO] podal k Nejvyššímu soudu dovolání, které Nejvyšší soud svým usnesením č. j. 4 Tdo 842/2021-1004 ze dne 31. 8. 2021 odmítl. Následně podal [jméno FO] ústavní stížnost, kterou Ústavní soud svým usnesením II. ÚS 3295/21 ze dne 27. 2. 2023 odmítl.

33. Žalobkyně c) vznesla návrh na rozšíření svého žalobního návrhu ze dne 27. 2. 2019 o částku 45 264 Kč. Soud připustil změnu žaloby navrženou žalobkyní c) spočívající v rozšíření žaloby o částku 45 264 Kč svým usnesením č. j. 112 C 8/2018-346 ze dne 12. 11. 2019. Žalobkyně c) požaduje na žalované 1) a 2), aby žalobkyni c) zaplatili společně a nerozdílně částku 464 043,23 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 418 779,23 Kč od 27. 1. 2018 do zaplacení, a dále úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 45 264 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně c) uvedla, že v souvislosti se zraněním poškozené [Jméno žalobkyně A], byly zdravotnickými zařízeními vyúčtovány další pokračující náklady léčení, doúčtování pokračujících nákladů léčení vynaložených na léčení poškozené zdravotnickými zařízeními činí částku 2 564 Kč, a dále částku 42 700 Kč.

34. Z rozpisu plateb k náhradě za léčení za období od 28. 12. 2015 do 22. 10. 2019 pod pořadovým č. [hodnota] a 4 soud zjistil, že žalobkyně c) vyúčtovala výkony související s újmou na zdraví [Jméno žalobkyně A], s datem úrazu 28. 12. 2015.

35. Z výpovědi žalobkyně b) bylo zjištěno, že na hřiště s dcerou nechodily v zimě, věděl o tom, že bude prováděna nějaká rekonstrukce. Dcera měla povoleno chodit na čas v obci na procházku. Ten, kdy se to stalo, tak dala dceři peníze, aby si koupila zmrzlinu, kupovala ji v krámku nedaleko bydliště, netušila, že půjde na hřiště. Na hřiště šla se sestrou a spolužačkou. [jméno FO] jí vždy poslechla, kdy se má vrátit domů, respektovala její přání. [jméno FO] před tím nezakazovala, aby na hřiště chodili, netušila, že tam půjdou, protože si šli koupit zmrzlinu a pak někam ven. Dcera i sestřenice vyprávěly o tom, jak se celá situace stala, byly u výslechu na policii. Na hřišti před tím byla, když bylo ještě staré a na nové hřiště přišla až po tom, co měla dcera úraz. V době, kdy se událost stala, tak dcera chodila do osmé třídy. Dcera byla nadaná, chodila na kroužky, skauty, absolvovala uměleckou školu ve [adresa] a od páté třídy směřovala ke studiu umělecké školy. Osmou třídu základní školy nedokončila, opakovala ji, po úrazu absolvovala 2 zákroky, brala tlumící léky, špatně se soustředila a byla na tom psychicky špatně, platili ji doučování. V současné době dcera studuje střední školu návrhářskou, spolu s ní na hřišti byla její sestra a spolužačka, ne sestřenice. Dceru operovali v [Anonymizováno] a operoval ji lékař, který byl odborník na úraz, který prodělala. V té době měla svoji 12cti letou dceru a syny ve věku 4 a 2 roky. Bydlí v rodinném domě a nebylo tam opravdu vhodné prostředí pro péči o nezletilou, dcera proto byla u babičky v Praze a matka za ní dojížděla. Jezdila za dcerou do nemocnice každý den, výjimečně obden, stejně tak za ní jezdila, když byla u prarodičů. Se sestrami v nemocnici se domluvila, že na ni počkají a ona bude dceru umývat, byla v choulostivém věku, bylo jí 14 let. Rodiče matce nabídli, že jí v péči o dceru pomohou, matka v dobu byla v předčasném důchodu po prodělaném onkologickém onemocnění, táta ještě chodil do práce. Neměli možnost se o dceru starat 24 hodin denně, jezdila proto za ní a dbala jsem o to, aby to bylo časově tak, že si máma může odpočinout. Dcera úraz těžce nesla, mají velkou rodinu, kde se pořád něco děje a dceři se stýskalo. Za babičkou do Prahy jezdila, ale tak jednou za měsíc. Když za dcerou jezdila, tak musela prosit souseda, aby jí pohlídal oba syny, vyzvedl [jméno FO] z kroužku, bratři za dcerou nemohli z počátku jezdit, protože byla na „áru“, kam nemohla. Dcera chodila do skauta 1x týdně, dále chodila 1x týdně na kreslení, do ZUŠ na dramatický kroužek, s tím spojeně navštěvovala vystoupení, výlety a prázdniny. Tyto aktivity určitě nemohla provozovat rok. Nikam nejezdila, bála se třeba tahat batoh nebo jezdit na lyžích. Dcera, když bylo u prarodičů, tak byla sama se sebou, trpěla depresemi, musela ji uklidňovat, říkala, že se třeba bojí, aby bratry nezajelo auto, aby se někomu něco nestalo. Dcera má stále v těle oba šrouby, na poslední kontrole jí bylo sděleno, že je nebudou vyndávat. Trpí poúrazovou skoliózou páteře. Záda jí bolí, nevydrží dlouho sedět a stát. Sešla se s učitelským sborem na střední škole, řekla jim o celém úrazu a domluvili se, že dcera bude během kreslení moct chodit, udělat si přestávku, aby se protáhla. Dcera bere léky proti bolesti Brufen, někdy více, někdy méně, byla s ní na koncertě, nevydržela dlouho stát a museli jet domů. Dcera absolvovala lázně, potom chodili rehabilitovat na koně, chodí cvičit, plavat a do posilovny, posilovat zádové svalstvo. Dcera po každé z operací ležela dva měsíce a potom, když se vrátila domů, tak chodila o berlích, mohla být v polosedu, dojít si krátce na WC, nesměla dosedat. Dcera je od úrazu opatrná, když leží, tak cítí konstrukci, kterou má v zádech, myslí na celou událost, necítí se dobře. Ten den, kdy se stal úraz, věděla, že si jdou dívky koupit zmrzlinu, o hřišti nepadlo ani slovo. Dcery se neptaly, jestli mohou jít na hřiště, kdyby věděla v jakém je stavu, tak by jim to nedovolila, ten den jí řekly, že si jdou koupit zmrzlinu. Nikdy se nestávalo, že by dcery neuposlechly jejího pokynu nebo příkazu. Bydlí v malé, klidné obci, děti si šly koupit zmrzlinu. Když jdete pár kroků, tak obejdete celou obec. V tu dobu měly dcery mobilní telefon a měly ho u sebe. Nedostala od dcer zprávu, že jdou na hřiště, mobilním telefonem. Dcera nechodí k psychologovi ani k psychiatrovi, chodí pouze na kontroly k ortopedovi. Použila slovo deprese, ale měla spíš použít slovo úzkosti.

36. Z výpovědi žalobkyně a) učiněné při jednání dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že babička, u které bydlela, jí ve všem pomáhala, vařila jí jídlo, chodila nakupovat, pomáhala, když lezla do vany nebo ji držela na wc. Babička se takhle o ni starala od rána do večera. Máma se o žalobkyni a) starala 3 hodiny, tak, jak uvedla ve své výpovědi. Do lázní jí máma vezla, byla tam za ní 2x a je možné, že jí i z lázní odvážela. Určitě svědkyni [Anonymizováno] říkala o svých zdravotních problémech, chodila se o jejích hodinách protáhnout na žebřiny. Měla špatný prospěch především z konstrukce oděvů, z praxe a z výšivky, jinak si nevzpomíná. Pracuje v gastronomii v kavárně, střední školu nedokončila, má pouze základní vzdělání. Špatný prospěch měla z více faktorů. Je názoru, že si zvolila špatný obor. Nebylo to moc příjemné sedět 10 hodin u šití, žalobkyně a) se prostě u toho potřebuje hýbat. Ve škole po psychické stránce na tom byla špatně. Na té škole nebylo nic příjemného, musela tam dojíždět, školu nestíhala a byla velmi unavená. Při praxích jí záda dělaly problémy. Když dělala výšivku, tak u toho musela být shrbená a bolela ji záda. Zpočátku jí trvalo hodinu a čtvrt než se zvedla z postele a potřebovala přítomnost někoho, aby jí jistil, aby neomdlela, potřebovala kontrolu ve sprše.

37. Z výpovědi žalobkyně b) učiněné při jednání dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že byla ve škole v prvním čtvrtletí prvního ročníku, kdy [jméno FO] studovala a měla sezení s učitelským sborem, kde studovala a hovořili i o jejím zdravotním stavu. Žádala třídní učitelku o zápis z třídní schůzky, ale žádný nedostala, myslí si ale, že zápis se dělal. Probírali i problémy [jméno FO] s dojížděním a také problémy s tím, že nemůže neustále sedět, že se musí projít a protáhnout. S tím, co zde vypověděla svědkyně, s tím souhlasí. Když dcera byla hospitalizována v Motole, tak za ní jezdili každý druhý den, když potom byla u babičky, tak za ní jezdili 3x až 4x v týdnu. Má 4 děti a měla problémy s hlídáním, protože na JIP děti nepouští. Musela čekat, až jejich soused, který jí hlídal děti, bude mít volno a pak jela za [jméno FO]. Za [jméno FO] jezdila do nemocnice, byla tam třeba hodinu a půl, hodinu, záleželo na tom, jak byla unavená, nebo třeba přivezla jídlo a střídala se tam v návštěvách s babičkou a dědou. Když jezdila za [jméno FO] k prarodičům, brala děti s sebou a byla tam tak 3 hodiny až 3,5 hodiny. [jméno FO] vezla do lázní. Potom za ní byla 2x. Jela tam vlakem. Ráno přijela a večer zas odjela. Rodičům dávala finanční prostředky, přivezla jídlo, uvařila. Hygienu zvládla [jméno FO] s babičkou, žalobkyně b) si s ní spíše povídala a rozebíraly různé věci. Když přivezli [jméno FO] sanitkou z kontroly tak jí řekli, že ji do čtvrtého patra nevynesou, musela ji na zádech vytáhnout sama. Jak uvedla, na každé návštěvě byla 3 hodiny až 3,5 hodiny 3x, 4x v týdnu. Za [jméno FO] jezdila jen ve dne. Její otec je starší ročník a vadily by mu děti v domácnosti. Babička se o [jméno FO] starala, pomáhala jí s hygienou, vařila jí. Příčinou slabého prospěchu dcery bylo to, že práce byly na dceru dlouhé. Dceru odvážela z Jánských lázní. Když přijela, přivezla [jméno FO] jídlo, uvařila, aby babičce ulehčila práci. Vozila jídlo na ten daný den a rodičům přispívala. Celá situace ohledně úrazu [jméno FO] byla psychicky i fyzicky velmi náročná, dcera prodělala několik operací a nevědělo se s jakým výsledkem. Měla problémy i s hlídáním dětí, když za dcerou jezdila. Zhruba před rokem a půl žádala třídní učitelku o zaslání zápisu ze schůzky, ale zápis žádný nedostala. Bezprostředně po té schůzce nepátrala po existenci zápisu. [jméno FO] s kamarádkou, se sestrou ten den, co se stal úraz, si šly koupit zmrzlinu a šly na dětské hřiště. Potom žalobkyni b) volala kamarádka dcery, že [jméno FO] spadla a že se nemůže hýbat. Nevěděla o tom, že [jméno FO] půjde na hřiště. Na hřišti byly i před tím. Nevěděla o tom, že hřiště není dokončené a otevřené [právnická osoba]. Facebookové stránky obce má, sleduje je, ale tohle nečetla. Neměla důvod pátrat po zápisu ze školy dříve.

38. Z výpovědi svědkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno], bývalé učitelky žalobkyně a) soud zjistil, že pracuje jako učitelka na [adresa] ve [právnická osoba]. Učí konstrukci oděvů a šití. [jméno FO] učila pouze rok a 1 měsíc, zná ji a odešla od nich v září roku 2020 na jinou školu. [jméno FO] odešla ze školy z důvodu slabého prospěchu. O jiném důvodu neví. Odešla od nich před třemi lety a několika měsíci, takže si to ani nepamatuje. Učí šití 4 hodiny týdně. Učí skupiny 8 – 10 studentů, někdy i 12 a při šití zaslechla, jak [jméno FO] říká před ostatními, že utrpěla úraz ještě před tím, než na školu nastoupila a že má problémy se zády. [jméno FO] za ní konkrétně nepřišla, že by ji bolela záda a potřebovala si odpočinout nebo se protáhnout. Výuka je variabilní, u stroje se třeba sedí 10 minut, potom se jde třeba stříhat, žehlit, není to tak, že by 4 hodiny seděla u stroje. Myslí si, že [jméno FO] mluvila s paní třídní a s tělocvikářkou, ale neslyšela o tom, co mluvily. S paní třídní se řeší všechny odchody k lékaři, omluvenky, prostě když potřebuje omluvit. To je vše, co je jí o věci známo. Nepamatuje si, jaké známky měla [jméno FO] ze všech předmětů v prvním ročníku. Myslí si, že střední školu v podstatě nezvládala. Příčinu slabého prospěchu neví. Při šití se baví o všem, o tom, co koho bolí a i jaký má problém. Na škole se učí celkem 17 předmětů. Nepamatuje si, jak byla [jméno FO] úspěšná v jejím předmětu, ani v jiných předmětech, jedná se o dobu delší než 3 roky. Než šla k jednání, vyžádala si od vedení školy, od paní ředitelky potvrzení o důvodu ukončení studia a nejsou zde uvedeny žádné záznamy o špatném zdravotním stavu.

39. Z vyjádření ředitelky školy, kterou navštěvovala Žalobkyně a), soud zjistil, že žalobkyně a) byla studentem vzdělávacího programu modelářství a návrhářství oděvů od [datum] do [datum]. Důvodem ukončení studia byl přestup na jinou školu z důvodu špatného prospěchu. Žádné záznamy o špatném zdravotním stavu nebo nějakých zdravotních obtížích nedoloženy.

40. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

41. Podle § 2912 odst. 1,2 o. z. nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale. Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

42. Podle § 2914 kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

43. Podle § 2915 odst. 1 o. z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila.

44. Podle odst. 2 tohoto ustanovení jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi.

45. Podle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

46. Nejprve se soud zabýval odpovědností jednotlivých žalovaných za způsobenou újmu. V daném případě byli žalováni dva žalovaní. Žalovaný 1 jako výrobce a montér herního prvku s tím, že tento nebyl řádně proveden. Ve věci probíhalo trestní řízení proti zaměstnancům 1. žalovaného, žalobci se připojili s nárokem na náhradu újmy, nebyli však připuštěni s odůvodněním, že obžalovaní pracovali jako zaměstnanci 1. žalovaného a nelze proto újmu žádat přímo na zaměstnanci. Odpovědnost žalované 2 byla odvozována z toho, že starostka obce herní prvek převzala, přestože nebyl okolo prvku položen kačírek a prvek nebyl dostatečně zabezpečen proti vstupu osob.

47. Z trestního spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 27 T 49/2017 bylo prokázáno, že zaměstnanec 1. žalovaného pan [jméno FO] byl uznán vinným tím, že dne 29. 10. 2015 jako mistr výroby ve společnosti [právnická osoba] se sídlem v Karlovicích-Radvánovicích, zabývající se výrobou zařízení dětských hřišť, neprovedl řádným způsobem kontrolu herního prvku Strážní věž, vyrobeného na základě zakázky č. [hodnota] pro obec [adresa], nezjistil tak, že při montáži došlo k překroucení vrutů do dřeva, jimiž byla zábrana připevněna, takže vruty neplnily svůj účel připevnit zábranu k sloupkům tak, aby nebylo možné ji pouhým tlakem uvolnit, v důsledku tohoto pochybení poté, co byl herní prvek umístěn na hřiště v obci [adresa], došlo k tomu, že dne 27. 12. 2015 v době kolem 15.45 hodin se nezletilá [Jméno žalobkyně A], nar. [Datum narození žalobkyně A], o zábranu opřela, zábrana se v důsledku špatné montáže uvolnila a nezletilá dopadla z výšky 2,34 m na záda, přičemž utrpěla tříštivou zlomeninu těla prvního bederního obratle s odlomením zadní hrany obratlového těla, zlomeninu oblouku prvního bederního obratle procházející pravou částí oblouku a jeho trnovým výběžkem a další zlomeniny obratlů, které si vyžádaly opakované vysoce odborné chirurgické zákroky a omezily poškozenou v běžném způsobu života po dobu minimálně do června 2016 s tím, že nelze vyloučit trvalé následky na zdraví poškozené, tím z nedbalosti způsobil žalobkyni A) těžkou újmu na zdraví, a spáchal tento čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání. Za toto byl pravomocně odsouzen za přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odstavec 1, 2 trestního zákoníku a odsouzen podle § 147 odstavec 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem.

48. V průběhu trestního řízení byla provedena řada důkazů. Z výrobního lístku k tomuto hernímu prvku Strážní věž bylo prokázáno, že prvek kontroloval obžalovaný [jméno FO] dne 29. 10. 2015 a sestavil jej svědek Dulysh. Obžalovaný [jméno FO], podle popisu funkčního místa, byl mistrem výroby od 1. 9., na této pozici mino jiné řešil technické a technologické změny v rámci podmínek platného technologického postupu vždy součinnosti s konstrukcí.

49. Součástí trestního spisu jsou dva nákresy prvku Strážní věž lišící se pouze umístěním předmětné zábrany nad řetězovým žebříkem. Oba nákresy společnost [právnická osoba] předložila v průběhu trestního řízení spolu s potvrzením [právnická osoba] ze dne 22. 11. 2016 o tom, že přídržná madla herních prvků, resp. věžových sestav, které jsou předmětem certifikátu typu J-30-20027-10 ze dne [datum] (č.l. 690), je přípustné instalovat jak uvnitř, tak i vně věže. Způsob instalace přídržného madla je v souladu s ČSN EN 1176-1-2009 a ČSN EN 1176-03-2009 za předpokladu dodržení příslušných požadavků článku 4 komplexně. Dle zprávy [právnická osoba], jakož i závěrečného protokolu, se za kombinaci herních prvků považuje jejich umístění v rámci hřiště, tzn. jejich počet a konfigurace. Prvek Strážní věž nebyl předmětem certifikace č. J-[Anonymizováno]-10. Dle fotografické dokumentace k závěrečnému protokolu je zábrana na podobném prvku namontována vně např. na sestavě Modrovousova věž. Do certifikátu číslo J-30-20027-10 není výslovně zahrnut prvek Strážní věž Dle prohlášení společnosti [jméno FO] s.r.o. je Strážní věž modifikací prvků Prolézačka Mučírna, a Hrad Rampelník. Herní prvek Strážní věž je výslovně uveden v certifikátu Tüv Austria services.

50. Dále soud provedl důkaz znaleckým posudkem, obsaženým v trestním spise a protokolem o výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který ve věci vypracovával znalecký posudek z oboru stavebnictví, odvětví konstrukce zděné, betonové, dřevěné a ocelové. Znalec v písemném vyhotovení znaleckého posudku a i při svém vystoupení před soudem uzavřel, že zábrana nad řetězovým žebříčkem byla namontována chybně a v rozporu s výkresovou dokumentací, která byla znalci předložena a podle které měly být nad řetězovým žebříčkem a nad skluzavkou k nosným sloupkům zábrany být namontovány z vnitřní strany za použití 4 ks spoje typu DRd s distančními válečky, tedy za použití vrutů do dřeva 8 × 140 mm. Podle katalogu společnosti [právnická osoba] a webových stránek společnosti [právnická osoba] měly být zábrany nad řetězovým žebříčkem a nad skluzavkou, pokud byly montovány z vnější strany, montovány jiným typem spoje, tzv. spojů svorníkových, bez použití distančních válečků. V tomto případě, a to i šetřením na místě samém, znalec zjistil, že byla zábrana namontována z vnější strany věže za použití spojů typu DRd. Poškozený vrut a distanční váleček byly zajištěny policií. [adresa] vrutu i lom části vrutu ve dřevě sloupku odpovídal svým tvarem poškození způsobenému namáháním materiálu kroucením. Pro objektivní a průkazné stanovení příčiny odtržení zábrany si znalec přibral jako konzultanta Technický a zkušební ústav [adresa], s.p., jehož protokoly jsou součástí znaleckého posudku. Porovnáním dospěl k závěru, že vrut byl ukroucen. Ve spoji tak došlo k destrukci díky ukroucenému vrutu při vynaložení minimální síly. Dostatečné síly k překroucení vrutu mohlo být dosaženo pouze za použití příslušného technického vybavení, nikoli silou, kterou lze vyvinout ručně, tudíž k překroucení muselo dojít při výrobě. Pokud by za zábranu vzal dospělý člověk a zacloumal s ní, zábrana by povolila. Pokud by tedy dospělá osoba mechanicky zábranu kontrolovala, zjistila by technickou závadu. K ukroucení vrutu došlo téměř na ploše dřeva a v momentě ukroucení to držel jen distanční váleček, který byl zasazen do té latě.

51. Z uvedených důkazů tak soud vzal za prokázané, že herní prvek Strážní věž byl již z výroby vadný, vinou zaměstnanců 1. žalovaného nebyl dobře sestaven, nedostatečnou kontrolou v závodě 1. žalovaného nebyla tato vada zjištěna a odstraněna, nebyla zjištěna ani při montáži. V důsledku tohoto pochybení 1. žalovaného a vady jeho díla pak došlo k újmě žalobkyně a). Trestní rozsudek je pro občanskoprávní řízení závazný, odsouzený je zaměstnancem žalovaného 1), jehož nedbalostní jednání je v příčinné souvislosti s pádem žalobkyně a). Pokud by nebyl vrut ukroucen, žalobkyni a) by ochranné lano zachytilo a nenastal by pád s jeho následky.

52. Soud se dále zabýval tím, zda se 2. žalovaná nespolupodílela na vzniklém následku tím, že hřiště nebylo dostatečně zabezpečeno proti vniknutí dětí do doby, než bude na dopadovou plochu umístěn kačírek a herní prvek bude dokončen. Provedené důkazy v trestním řízení, které opět soud použil a z důvodu hospodárnosti všechny znovu neprováděl jinak, než čtením trestního spisu, pak také svědčí o tom, že stavba nebyla dokončena, dílo nebylo předáno, a to jednak proto, že nebyly dodány veškeré součásti herního prvku, ale také proto, že nebyla dokončena dopadová plocha. Soud má také z výpovědí svědků [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] i [Anonymizováno] za prokázané, že v den montáže byla Strážní věž zabezpečena tak, aby na ni nikdo nelezl. Nicméně dne 27. 12. 2015, kdy na věž vylezly poškozená [Jméno žalobkyně A] se svou sestrou a s kamarádkou, již zábrany na místě nebyly. Tomuto tvrzení všech tří svědkyň pak nasvědčují stopy bláta na herním prvku, které byly zadokumentovány při ohledání těsně po nehodě, a z nichž lze dovodit, že se na věži ještě před nimi pohybovaly jiné osoby. V době činu totiž bláto nebylo, z fotodokumentace pořízené při ohledání vyplývá, že okolní terén je suchý. Provedené důkazy pak také bez jakýchkoli pochybností svědčí o tom, že poté, co se opřela o zábranu nad řetězovým žebříkem, během krátké chvíle poškozená [Jméno žalobkyně A] spadla na záda. Z těchto důkazů má soud za prokázané, že 2. žalovaná se na újmě žalované nepodílela, žádnou svoji povinnost nezanedbala, po skončení prací věž zabezpečila.

53. Soud se zabýval i zjišťováním, zda žalovaná č. 2 neporušila svoji prevenční povinnost zabezpečit hřiště tak, aby nedocházelo ke škodám. Ze smlouvy o dodání a montáži dětského hřiště bylo prokázáno, že součástí dodávky nebylo zhotovení dopadových ploch pro jednotlivé herní prvky ani dodání materiálu pro dopadové plochy. Tyto zajišťovala obec sama a v okamžiku úrazu nebyly herní prvky tímto dopadovým materiálem (kačírkem) vybaveny. Z výpovědí znalců [tituly před jménem] [jméno FO] lopota a Doc. [tituly za jménem] [adresa] [tituly za jménem] z katedry anatomie a biomechaniky FTVS UK bylo prokázáno, že vzhledem k tomu, ve kterých místech byla páteř poškozena, a k podmínkám pádu by zranění bylo shodné bez ohledu na to, zda dopadová plocha byla kačírkem pokryta či nikoli. Terénní nerovnost se při pádu neuplatnila, jinými slovy na poškození žalobkyně by nemělo vliv, kdyby dopadla do plochy vyplněné kačírkem. Ke shodnému závěru dospěl i znalecký posudek z oboru soudního lékařství, vypracovaný pro účely trestního řízení. Žalovaná č. 2 se tedy na úrazu a následcích nijak nepodílela. Proto byla proti ní žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

54. S ohledem na výše uvedené důkazy má soud jednoznačně za prokázané, že odpovědný za újmu žalobkyně a) je výlučně, tedy ze 100% 1. žalovaný. Herní prvek, který vyrobil a namontoval, trpěl vadou, zaviněním zaměstnanců 1. žalovaného tato vada vznikla, špatnou kontrolou nebyla tato vada včas zjištěna a odstraněna a v příčinné souvislosti s tím pak žalobkyně a) utrpěla újmu.

55. Soud se zabýval i námitkou spoluodpovědnosti obou žalobkyň na způsobeném následku. Pokud jde o žalobkyni a), jednalo se v době úrazu o dívku ve věku 13 let. Areál s prolézačkami byl částečně oplocen, volně přístupný. Při ohledání na místě samém, které po úrazu provedla policie, nebyla zjištěna žádná zábrana, ani páska, kterou by žalobkyně a) se svými kamarády musela při vstupu na herní prvek překonat. Nedopustila se tedy žádného pochybení a na svém úrazu nenese zavinění. Shodně jako žalobkyně b), neboť skutečnost, že dívku ve 13 let pustí samostatně s kamarády na dětské hřiště, nelze klasifikovat jako zanedbání péče, nad dítětem tohoto věku, které samostatně navštěvuje i další zařízení a školu již není třeba vykonávat trvalý dohled. Odpovědnost za újmu má tedy výlučně 1. žalovaný, žalobkyně se na následcích nijak nespolupodílely.

56. Po zjištění odpovědnosti se soud zabýval výší odškodnění. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] bylo prokázáno, že pádem utrpěla žalobkyně a) zranění, bolestné znalec z oboru chirurgie a traumatologie ohodnotil podle metodiky NS počtem 780 bodů. Ztížení společenského uplatnění poté částkou 335 206 Kč.

57. Žalobkyně se dále domáhala odškodnění za psychickou újmu. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], psychiatr zjistil, že žalobkyně a) netrpěla až do úrazu žádnou psychickou poruchou ani duševní chorobou. V souvislosti s úrazem se u ní vyvinula porucha adaptace se znaky posttraumatické stresové poruchy středního stupně s negativními projevy v jejím životě, což negativně ovlivňuje celý její další život. Závěry posudku vyplývají i z lékařských zpráv Psychiatrické nemocnice [adresa], kde byla hospitalizována po pokusu o sebevraždu, shodně jako ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO], kterou žalobkyně a) navštívila. Znalcem [jméno FO] pak uvedená porucha byla hodnocena 100 body dle metodiky NS. Oba znalci své znalecké posudky stvrdili při výslechu u jednání, ke shodným závěrům dospěl i revizní znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Dle tohoto revizního posudku trpí duševní nemocí, klasifikovanou F 43.2, duševní porucha je stabilizována, zdravotní stav žalobkyně se ustálil [datum]. Uvedené onemocnění mohlo mít vliv na schopnost žalobkyně vystudovat obor návrhář šperků, nebyla schopna delší dobu setrvat v jedné pozici, má narušenou koncentraci a psychickou výkonnost. Hodnocení aktivit a participací odpovídá 135%, částce [částka]. O rozdíl mezi částkami bylo rozšíření žaloby řádně připuštěno.

58. S ohledem na vypracované znalecké posudky soud žalobě na úhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění vyhověl, znalecké zkoumání odpovídá metodice NS, kterou soud při výpočtu odškodnění použil. Bolestné bylo přiznáno ve výši 195 998,40 Kč. Toto odpovídá dle metodiky znaleckým posudkem zjištěným 780 bodům. Protože nárok na bolestné vznikl v roce 2015 (úraz se stal dne 27. 12. 2015), je nutno pro výpočet použít hodnotu bodu za rok předcházející vzniku bolestného, tedy rok 2014, kdy hodnota bodu činila částku 251,28 Kč. Do zbytku ve výši 4 352 Kč byla žaloba zamítnuta. Bolestné za psychické újmy jsou souhlasně znalcem Tichým i revizním posudkem hodnoceny 100 body, k ustálení zdravotního stavu po psychické stránce došlo podle posudků v roce 2021. Použitím hodnoty bodu za rok předcházející ve výši 341,25 Kč pak přísluší částka 34 125 Kč. Rozdíl mezi požadovanou částkou 34 835 Kč, byla žaloba zamítnuta. Ztížení společenského uplatnění pak znalec ohodnotil koeficientem 135%, což odpovídá částce 1 108 074 Kč. V tomto rozsahu bylo žalobě rovněž vyhověno.

59. Žalobkyně a) se dále domáhala zaplacení částky 98 800 Kč za další nemajetkovou újmu, spočívající v nemožnosti docházet do školy, odtržení od rodiny, vytržení z běžného života, pobyt v době rekonvalescence u prarodičů. Musela opakovat ročník školy, čímž došlo k přetrhání vazeb mezi ní a dosavadními spolužáky. Pro odškodnění požaduje částku 400 Kč denně a odkazuje na výši odškodnění za nezákonnou vazbu podle zák. č. 82/1998 Sb.

60. Pojem dalších nemajetkových újem je vedle relativně vyhraněných a dosavadní literaturou i soudní praxí definovaných nároků náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění kategorií dosti neurčitou a dosud nepojmenovanou. Nabízí se závěr, že jde o jakousi kategorii zbytkovou, která bez bližšího vymezení pokrývá ostatní újmy spojené se zdravotně podloženým zásahem do duševní a tělesné integrity, avšak pod pojem uvedených dvou nároků se nevejdou. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru; jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. Může jít například o nečekaně závažné komplikace spojené s léčením. Spadají sem tedy nepříznivé dopady do sféry poškozeného, které nejsou bolestivé a které nemají trvalý charakter, zejména různá dočasná omezení v dosavadních aktivitách (dieta, fixace končetiny, hospitalizace, omezení v běžném životě po přechodnou dobu apod.), nicméně jsou vnímána natolik intenzivně, že je bude namístě odškodnit peněžitou náhradou.

61. Vedle omezení spojených čistě s lékařskými výkony sem lze nejspíše řadit i poněkud odvozenější zásahy přinášející ztrátu různých životních příležitostí, např. nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže, sportovního utkání, kulturní akce, setkání s význačnou osobností, nemožnost strávit s osobami blízkými Vánoce nebo jiné pro poškozeného významné plánované aktivity. Na druhou stranu obvyklá omezení či obtíže spojené s jednotlivými diagnózami zejména u bolesti by měly být zahrnuty již v odškodnění za bolest v tzv. širším smyslu. Tak například obavy poškozeného z léčení, pocity méněcennosti, nesamostatnosti a závislosti na pomoci třetích osob, dlouhodobé odloučení od blízkých osob, omezení soukromí při sdílení nemocničního pokoje s ostatními pacienty, pocit studu při odkázání na pomoc ošetřovatelky a posléze vlastního dítěte při výkonu nejprve fyziologických a posléze hygienických potřeb v domácím prostředí, nepředstavují vybočení z obvyklého způsobu léčby a následné rekonvalescence ani omezení nadprůměrně zasahující do života poškozeného, a nejde tedy o strádání, jež by mělo být odškodněno nad rámec bolestného jako další nemajetková újma (viz ASPI, komentář k § 2958 o. z. – další nemajetkové újmy).

62. Dle názoru soudu nejsou žalobkyní požadovaná omezení natolik závažná a vymykající se běžné léčbě, aby spadala do kategorie další nemajetkové újmy. Je pravdou, že odtržení od rodiny může mít nepříznivý vliv, ale žalobkyně a), tehdy nezletilá dívka, trávila čas nikoli v neznámém nebo nemocničním prostředí, ale u prarodičů, matka ji téměř denně navštěvovala a trávila s ní čas, náhrada cestovného za tyto návštěvy jí byla přiznána. Rovněž další aktivity, kterých se žalobkyně po dobu po úrazu musela vzdát (výlety, tůry a dětské tábory), jsou dle názoru soudu součástí odškodnění bolesti, neboť jde o obvyklé omezení po každém takto rozsáhlém poranění. Veškeré tyto obtíže postihuje i znalecký posudek z oboru psychiatrie, který uvedené psychické zatížení spojené s léčením a odtržením od rodiny a kolektivu ve škole zohledňuje. Proto v této části byla žaloba žalobkyně a) zamítnuta.

63. Žalovaný namítal, že nelze zohlednit újmu žalobkyně a) za nedokončené vzdělání na umělecké škole. Je pravdou, že ze zprávy školy a výslechu učitelky Štainacherové bylo zjištěno, že žalobkyně a) nedokončila tuto školu z důvodu špatného prospěchu. Rovněž ze zprávy vyplývá, že před odchodem ze školy nežádala ze zdravotních důvodů o úlevy, učení je variabilní a umožňuje se protáhnout. Rovněž ze zprávy dětské lékařky nebylo zjištěno, že by ji žalobkyně a) s tímto účelem navštívila, požadovala nějaké lékařské potvrzení pro školu. Matka ale naopak uvedla, že školu o úlevy žádala na třídní schůzce, požadovala z ní zápis, ale nebyl jí poskytnut, i když se dělal. Práce na ni byly dlouhé. Znalec však jednoznačně změnu školy jako důsledek úrazu ohodnotil, shodně ve svém závěru psychické problémy, ke kterým přispěla i změna školy, zařadil mezi potíže v příčinné souvislosti s úrazem i revizní znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Oba znalci obhájili své posudky i při výslechu před soudem a soud nemá o jejich závěrech pochybnosti. Proto psychické obtíže žalobkyně a) byly odškodněny v plném rozsahu.

64. Podle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

65. Dle rozhodnutí NS ČR [spisová značka] náhrada účelných nákladů spojených s léčením podle této úpravy představuje odškodnění za účelně a prokazatelně vynaložené výdaje spojené s léčením poškozeného, nejsou-li kryty z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Patří sem např. náklady spojené s rehabilitační léčbou, náklady na ošetřovatele, náklady spojené s přilepšením na stravě, náklady na dietní stravování nebo náklady nejbližších příbuzných poškozeného spojené s návštěvami nemocného v nemocnici (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1875/2003, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí NS pod C 2991). Judikatura NS ČR i ÚS ČR dovodila, že se již nemusí jednat výslovně o vynaložené náklady.

66. Nálezem ze dne 24. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 870/14 Ústavní soud zrušil rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3419/2012, a dovodil aktivní legitimaci také u osob, které poskytují osobní péči poškozeným, s odůvodněním, že výklad nároku na náhradu účelných nákladů spojených s léčením podle § 449 odst. 1 a odst. 3 obč. zák. (nález se týká ustanovení obč. zák. č. 40/1964 Sb., ale je použitelný i pro dnešní ustanovení § 2960 o. z.) musí být legitimní, tj. v souladu s ústavními principy, a proto musí zahrnovat i náklady na udržování života a zdraví poškozeného v souvislosti s nutnou kompletní péčí o jeho osobu (a to i osobami blízkými). Náklady na zachování zdravotního stavu nebo na péči o poškozeného je podle tohoto nálezu nezbytné nahradit osobám, které je vynaložily, a pro vznik nároku na náhradu nákladů péče není podstatné, zda šlo o peněžní a věcné náklady, anebo o osobní výkony.

67. Nálezem ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. I. ÚS 2224/15, ve kterém Ústavní soud uvedl, že „nemůže dospět k závěru, že nepřiznání aktivní legitimace pečujícím osobám vede bez dalšího k porušení jejich základních práv. Totiž jediný výklad, který by takový závěr při existenci dřívějších nálezů Ústavního soudu umožňoval, by byl ten, že ústavní pořádek a práva z něj plynoucí vyžadují, aby aktivně legitimovány byly zároveň osoby poškozené i osoby o ně pečující. Takový požadavek však z ničeho nevyplývá, neboť nic nebrání tomu, aby se poškozený (buď sám, nebo prostřednictvím opatrovníka) svého nároku domohl, a stejně tak nic nebrání, aby následně došlo k jakémukoli vypořádání mezi poškozeným a osobami, které o něj pečují (aniž by bylo vyžadováno, aby poškozený cokoli dopředu formálně proplácel; viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 46/12).“ Ústavní soud tak vyšel z dosavadní judikatury Nejvyššího soudu, která aktivní legitimaci k uplatnění nároku na náhradu nákladů léčení v širším slova smyslu nepřiznávala osobám, které o poškozeného osobně pečují, nýbrž samotnému poškozenému, jestliže rozsah činnosti osob blízkých převyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a vymyká se běžné rodinné spolupráci a přirozené [rodné přijmení] péči. Je tedy zřejmé, že uvedené náklady, které žalobkyně a) uplatňuje ve výši, odpovídající zákonu o sociálních službách a prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu, může požadovat svým jménem. Vychází z částky průměrné ve výši 110 Kč na hodinu za odbornou pečovatelskou službu.

68. Možnost použít tuto výši dovodil Ústavní soud v rozhodnutí I. ÚS 870/14, kde uvádí: Pokud poškozený ani po podstoupení léčby nedosáhne samostatnosti v péči o svou osobu a domácnost, je nutno vyhledat pomoc třetích osob, ať už z kruhu rodinného, anebo z řad profesionálních pečovatelů. Dlouhodobě pak nelze využívat pouze pomoci rodiny, kdy jsou osoby blízké zatíženy péčí o poškozeného, vymyká-li se péče únosnému rozsahu. I v souvislosti s péčí o poškozeného vzniká škoda, která se u osob blízkých může projevovat omezenými možnostmi pracovního uplatnění, sníženým výdělkem, zmenšením časového prostoru pro odpočinek nebo vyšší psychickou a fyzickou únavou.

69. Ústavní soud konstatuje, že není žádoucí, aby bylo na osoby blízké přeneseno břemeno důsledků újmy na zdraví poškozeného v neúměrném rozsahu, a škůdce tak byl zcela osvobozen od povinnosti nahradit náklady péče o poškozeného, pokud byly vynakládány - ve větší, leč nezbytné míře - rodinou poškozeného. Mnohdy je poškozený v takovém zdravotním stavu, že nemá způsobilost k provedení volby péče o svou osobu. Je proto na zákonných zástupcích (rodičích nebo opatrovnících) zvolit způsob péče o poškozeného, tj. osobní výkony, nebo vynakládání peněžních prostředků na profesionální ošetřovatele apod. Pokud by osoby blízké osobně pečovaly o poškozeného bez nároku na náhradu, bylo by to často nepřiměřeným břemenem. Proto soud návrhu žalobkyně na zaplacení 90 420 Kč za dobu od 11. 1. 2016 do 11. 3. 2016 ve výši 6 hodin denně po 110 Kč za hodinu a za dobu 16. 3. 2016 – 29. 4. 2016 rovněž 6 hodin denně. Počínaje 30. 4. 2016 pak již požaduje náklady pouze v rozsahu 3 hodiny denně, což odpovídá lékařským zprávám a stavu žalobkyně a) v těchto obdobích. Nutnost péče a omezení žalobkyně a) pak kromě lékařských zpráv bylo zjištěno i z výslechů obou žalobkyň.

70. Druhá žalobkyně se domáhala zaplacení částky 50 399 Kč jako náhrady jízdného autem při návštěvách v nemocnici, u babičky, kde prodělávala rekonvalescenci po hospitalizacích a poté dovoz a odvoz a návštěvy v lázních. Je prokázáno, že přítomnost matky u dítěte v době nemoci je prospěšná a i lékaři doporučovaná. Je prokázáno lékařskými a propouštěcími zprávami, že žalobkyně a) se v době, za kterou jsou částky jízdného požadovány, nacházela v nemocnici a výpověďmi obou žalobkyň pak byly prokázány návštěvy matky u žalobkyně a) v době hospitalizace i rekonvalescence u babičky. Propouštěcí zprávou Státních léčebných lázní [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. p. bylo prokázáno, že byla léčena v tomto zařízení od 19. 9. 2016 do 17. 10. 2016, náhrada cestovného odpovídá dovozu a odvozu žalobkyně a) do lázní a zpět a celkem 3 návštěvy v průběhu měsíce jsou rovněž přiměřené stavu a hlavně věku tehdy nezletilé žalobkyně a). Výslechy obou žalobkyň pak byla prokázána četnost návštěv. Výše cestovného je účtována podle vyhlášky č. 328/2014 Sb., tehdy platné vyhlášce o cestovních náhradách, což je jediné objektivní vyčíslení těchto nákladů. Proto návrhu na zaplacení částky 50 399 Kč druhé žalobkyni bylo vyhověno.

71. Podle § 55 odst. 1) zákona č. 47/1998 o veřejném zdravotním pojištění příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

72. Protože z rozpisu plateb k náhradě za léčení bylo prokázáno, že za období od 28. 12. 2015 do 23. 9. 2016 bylo na léčení žalobkyně a) vydáno celkem za ústavní péči 327 838,85 Kč, ambulantní péči celkem 81 228,83 Kč, na léčiva 1 258,50 Kč, prostředky zdravotnické techniky 400 Kč a náklady na dopravu ve výši 8 053,05 Kč, byla tato částka žalobkyni c) přiznána, o výši částky nejsou pochybnosti.

73. Dne 6. 11. 2019 rozšířila žalobkyně c) žalobu o další částku ve výši 45 264 Kč s příslušenstvím, rozšíření žaloby bylo připuštěno usnesením, které nabylo právní moci 12. 11. 2019. Rovněž tato částka byla řádně prokázána vyúčtováním zdravotní péče za dobu od 28. 12. 2015 do 22. 10. 2019, popisem úkonů zdravotní péče a znaleckým posudkem z oboru chirurgie a traumatologie ze dne 11. 9. 2021 bylo pak jednoznačně prokázáno, že uvedené léčení je rovněž v příčinné souvislosti s úrazem žalobkyně a), proto i v této části bylo žalobě na náhradu nákladů léčení vyhověno.

74. Dne 19. 11. 2021 žalobkyně c) rozšířila návrh o další částku ve výši 38 241 Kč s příslušenstvím, rozšíření žaloby bylo připuštěno usnesením, které nabylo právní moci 9. 12. 2021. Rovněž tato částka byla řádně prokázána vyúčtováním zdravotní péče za dobu od 1. 1. 2021 do 10. 11. 2021, znaleckým posudkem z oboru psychiatrie ze dne 28. 8. 2021 bylo pak jednoznačně prokázáno, že uvedené léčení je rovněž v příčinné souvislosti s úrazem žalobkyně a), proto i v této části bylo žalobě na náhradu nákladů léčení vyhověno. Všechny částky byly přiznány s úrokem z prodlení ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb. účinné ke dni prodlení každé z částek.

75. O nákladech řízení mezi žalobkyní a) a oběma žalovanými bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a to za situace, kdy žalobkyně měla ve věci téměř plný úspěch, náklady řízení však neplatila, neboť měla ustanoveného právního zástupce, jehož náklady bude hradit stát.

76. Ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovaným 1. rozhodl soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni b) bylo v jejím nároku plně vyhověno. Náklady tvoří náhrada za 18 úkonů právní pomoci po 3 140 Kč včetně DPH a paušální náhrady za úkon, 3 úkony po 6 280 Kč za úkony časově náročné (§ 12 odst. 1 zákona č. 177/1996 Sb. advokátní tarif) ve výši dvojnásobku. Odměna v celkové výši 95 630,30 Kč pak byla ve smyslu § 12 odst. 4 a. t. snížena za zastupování obou žalobkyň o 20%. Náklady byly v plné výši přiznány proti žalovanému, který za újmu nese odpovědnost, vůči žalovanému 2. bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

77. Ve vztahu k žalobkyni c) rozhodl soud o nákladech řízení za situace, kdy tato, ač ve věci úspěšná plně, náhradu nákladů řízení nepožadovala.

78. Podle§ 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

79. O nákladech státu za zálohované znalečné a účast znalců u soudu při jejich výslechu ve výši 40 345 Kč bylo rozhodnuto podle tohoto ustanovení, neboť u ani jednoho z žalovaných nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Povinnost byla uložena žalovanému 1., jehož odpovědnost, jak je uvedeno shora, byla prokázána, a který neměl úspěch ve věci.

80. Podle § 149 odst. 2 o. s. ř. bylo žalovanému 1. uloženo uhradit náklady státu za ustanoveného zástupce žalobkyně a). Tyto náklady nelze v tuto chvíli vyčíslit, neboť zastoupení stále trvá. Proto byla uložena pouze povinnost k jejich úhradě, k vyčíslení a jejich splatnosti bude vydáno samostatné usnesení po skončení řízení, až bude pravomocně rozhodnuto o tom, kolik náklady právního zastoupení činí. Soud rozhodl o náhradě 100% těchto nákladů, neboť žalobkyně neměla úspěch pouze v nepatrné části požadovaného nároku a rozhodnutí o tom záviselo na znaleckém zkoumání.

Poučení