113 C 12/2017 - 855

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 1 400 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1 400 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 15. 4. 2016 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 342 900 Kč.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Berouně náklady řízení ve výši 41 838,55 Kč s tím, že co do částky 5 000 Kč jako zaplacené zálohy se žalované lhůta k plnění nestanoví a co do zbývající částky činí lhůta k plnění tři dny od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu 16. 5. 2017 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1 400 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla dne 14. 10. 2015 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla dostavba stavby komunikace v k.ú. [adresa] včetně osazení dopravního značení a osvětlení za celkovou cenu 1,4 mil. Kč. Žalobkyně dále uvedla, že ohledně předmětné stavby byla oslovena svědkem [jméno FO] s tím, že jeho kamarád, jednatel žalované, potřebuje tuto stavbu dokončit. Žalobkyně proto svědka [jméno FO] vnímala jako zprostředkovatele žalované. Práce byly započaty nejprve na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo, a až před podpisem předmětné smlouvy žalobkyně zjistila, že objednatelem díla je žalovaná. Žalobkyně namítala, že svědek [jméno FO] pracoval pro žalovanou i na jiných zakázkách, například na půdní vestavbě v Berouně. Žalobkyně provedla sjednané práce a dílo žalované řádně předala dne 18. 2. 2016. Za provedené práce pak vyúčtovala žalované fakturami č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] vždy částku 278 300 Kč a fakturou č. [hodnota] částku 286 800 Kč, a to na žádost jednatele žalované [jméno FO] s ohledem na finanční situaci žalované, kdy cena měla být placena hotově. K fakturám předloženým žalovanou v průběhu řízení s úhradou 0 Kč žalobkyně uvedla, že je nikdy nevystavila a považovala je za falzifikáty. Žalobkyně vyloučila, že by se účastníci domluvili na tom, že by žalovaná měla hradit cenu díla k rukám svědka [jméno FO], neboť změny smlouvy bylo možné činit pouze písemně. Žalobkyně popřela, že by svědek [jméno FO] byl jejím zaměstnancem, a žalovaná se ani nemohla domnívat, že by byl pověřen k převzetí peněz od žalované. O pokladních dokladech vystavovaných žalovanou na svědka [jméno FO] se žalobkyně dozvěděla, až po dokončení díla. Žalobkyně dále uvedla, že jí žalovaná částku 1 400 000 Kč neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta.

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl. Žalovaná potvrdila, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o dílo, na jejímž základě žalobkyně zhotovila pro žalovanou dostavbu komunikace. Podle žalované již v době dojednávání podmínek smlouvy vystupoval za žalobkyni svědek [jméno FO], se kterým žalobkyně spolupracovala již na jiných stavbách, např. pro společnost [právnická osoba] Svědek [jméno FO] byl přítomen i u podpisu předmětné smlouvy. Žalovaná namítla, že s ohledem na to, že ještě v dubnu 2016 bylo třeba odstranit vady a nedodělky, nebyly splněny podmínky pro vystavení faktur žalobkyní dle smlouvy. Žalovaná podle jejího názoru zaplatila žalobkyni cenu díla, i když nikoliv v souladu se smlouvou, kdy se z důvodu svých finančních problémů dohodla s (bývalým) jednatelem žalobkyně panem [jméno FO]. a svědkem [jméno FO], že bude hradit cenu díla průběžně. [jméno FO]. výslovně určil svědka [jméno FO] jako zástupce žalobkyně na stavbě. Svědek [jméno FO] působil jako stavbyvedoucí, zajišťoval a vyplácel jednotlivé subdodavatele a materiál, a byl uváděn i ve stavebním deníku. Finanční prostředky na úhradu ceny díla získala žalobkyně od spřízněných společností, a to [právnická osoba] a [právnická osoba]. Žalovaná v podání ze dne 8. 9. 2017 uvedla, že svědek [jméno FO] přebíral za žalobkyni finanční prostředky v hotovosti, a od 6. 11. 2015 do 1. 4. 2016 přijal deset plateb ve výši celkem 1 479 500 Kč, přičemž částka 79 500 Kč představovala vícepráce. V podání ze dne 8. 3. 2018 žalovaná uvedla, že doklad o výplatě částky 30 000 Kč byl pouze dočasným dokladem, a tato částka byla zahrnuta do platby z 1. 4. 2016. Dále uvedla, že některými dalšími platbami ve výši celkem 600 000 Kč bylo hrazeno dílo společnosti [právnická osoba], která pro žalovanou prováděla zemní práce s vědomím žalobkyně. Platba dne 14. 4. 2016 ve výši 60 000 Kč byla vyplacena svědku [jméno FO] jako půjčka, který ji vrátil 1. 5. 2016. Teprve po zaplacení ceny díla obdržela žalovaná od svědka [jméno FO] faktury č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] a č. [hodnota]. Žalovaná proto považovala žalobu za nedůvodnou, protože si jí žalobkyně řešila své neshody se svědkem [jméno FO], který jí měl dlužit 250 000 Kč. Poté, co bylo žalované v dubnu 2017 k jejímu dotazu sděleno, že svědek [jméno FO] není zaměstnancem žalobkyně, jí tento svědek předložil pracovní smlouvu ze srpna 2015 uzavřenou se žalobkyní. Pokud podle žalované překročil svědek [jméno FO] zástupčí oprávnění, nebyla jí tato skutečnost známa. Žalovaná namítla, že v případě, kdy by soud dospěl k závěru, že žalovaná cenu díla žalobkyni nezaplatila, pak dílo neprováděla žalobkyně, ale svědek [jméno FO], a proto žalobkyni nárok na zaplacení ceny díla nevznikl.

3. Okresní soud v Berouně žalobě vyhověl svým rozsudkem ze dne 28. 8. 2019, č.j. 113 C 12/2017-363. Toto rozhodnutí bylo k odvolání žalované změněno rozsudkem Krajského osudu v Praze ze dne 5. 5. 2020, č.j. 22 Co 35/2020-409, a žaloba byla zamítnuta. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 12. 2021, č.j. 23 Cdo 3067/2020-509, rozsudek soudu II. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud v Praze poté usnesením ze dne 7. 2. 2022, č.j. 22 Co 35/2020-527, zrušil rozsudek soudu I. stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že je třeba objasnit roli pana [jméno FO] ve věci. Okresní soud v Berouně se proto věcí znovu zabýval při vázanosti závěrů soudů vyšších stupňů.

4. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že dne 14. 10. 2015 uzavřely Smlouvu o dílo, na jejím základě žalobkyně zhotovila pro žalovanou dostavbu stavby komunikace v katastrálním území [adresa] včetně osazení dopravního značení a osvětlení. Cena díla byla sjednána ve výši 1 400 000 Kč. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

5. Z pracovní smlouvy ze dne 31. 8. 2015 vyplývá, že byla uzavřena mezi žalobkyní a svědkem [jméno FO]. Na základě ní měl pan [jméno FO] pracovat pro žalobkyni od 31. 8. 2015 jako technik - řidič na dobu neurčitou. Podle rukou psané listiny s datem 1. 9. 2015 mělo poté dojít ke zrušení pracovního poměru svědka [jméno FO] ve zkušební době, protože se nedostavil do pracovního poměru s tím, že nadále pracuje na podkrovních bytech v [adresa].

6. Z e-mailu ze 7. 10. 2015 z 19:46 hod. spolu s přílohou je zřejmé, že [jméno FO] za společnost [právnická osoba], zaslal z e-mailu [e-mail] na e-mail svědka [jméno FO] [e-mail] (viz trestní spis) text smlouvy označený jako „[právnická osoba]“. Příloha e-mailu měla obsahovat text smlouvy o dílo. V konceptu smlouvy, která nebyla stranami podepsána, je oproti znění předmětné smlouvy o dílo (viz bod 8 odůvodnění rozsudku) v článku I. uvedeno, že vadně provedené části (dosavadní) stavby budou specifikovány na základě místního šetření, kterého se měl zúčastnit svědek [jméno FO] jako zástupce zhotovitele. Podle konceptu také nebyla sjednána cena díla a přílohou smlouvy měl být rozpočet zhotovitele. Mezi účastníky bylo nesporné, že e-mail [e-mail] je e-mailem pověřeného zástupce žalované, pana [jméno FO] (dříve jejího jednatele). Soud tuto nespornou skutečnost za svá skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

7. Podle e-mailu s datem 7. 10. 2015 v 19:58 hod. s předmětem „harmonogram“ napsal svědek [jméno FO] zprávu, u které však chybí text i adresát zprávy. Tento e-mail byl následně dne 7. 9. 2017 přeposlán panem [jméno FO] jeho právní zástupkyni s tím, že přílohou e-mailu byl soubor „[adresa]“. Podle přílohy e-mailu bez data označené jako „harmonogram prací pojezdové komunikace [adresa]“ měly být práce na komunikaci zahájeny 1. 10. 2015 a dokončeny 30. 11. 2015. Podle harmonogramu mělo být provedeno v první etapě do 16. 10. 2015 dobagrování, štěrkování a osázení obrubníků, a ve druhé etapě do 30. 11. 2015 pokládka zámkové dlažby, osazení pouličního osvětlení, dokončení nezpevněných ploch a požádání o kolaudaci.

8. Ze Smlouvy o dílo ze dne 14. 10. 2015 soud dále zjistil, že za žalobkyni uzavřel smlouvu její (tehdejší) jednatel [jméno FO] a za žalovanou její (tehdejší) jednatel [jméno FO]. Stavba byla v době podpisu smlouvy již z části provedena jinými zhotoviteli, a to z části vadně. Žalovaná se zavázala řádně a včas provedené dílo převzít a zaplatit za něj žalobkyni sjednanou cenu. Podle článku II. smlouvy činila cena díla pevnou částku 1 400 000 Kč včetně DPH. Podle článku III. smlouvy měla žalovaná zaplatit celkovou cenu díla žalobkyni na základě konečné faktury/daňového dokladu vystaveného žalobkyní, se splatností 7 dní od doručení žalované. Žalobkyně byla oprávněna vystavit konečnou fakturu po řádném předání a převzetí díla žalovanou, vydání kolaudačního souhlasu a odstranění vad a nedodělků uvedených v předávacím protokolu. Podle článku III. odst. 3 si smluvní strany sjednaly, že platby podle smlouvy budou probíhat pouze na bankovní účty. Podle článku VIII., bod 7 smlouvy se žalovaná zavázala zajistit kolaudaci díla. Podle článku XII. odst. 1 bylo možné smlouvu měnit a doplňovat pouze formou písemných dodatků.

9. Z SMS zprávy od svědka [jméno FO] z 16. 10. 2015 a 20. 10. 2015 a připojených fotografií vyplývá, že se svědek [jméno FO] byl v blízkém vztahu s panem [jméno FO], protože jej v konverzaci oslovoval „Pavčo“. Současně mu poslal fotografie stavby[Anonymizováno]

10. E-mailem ze dne 22. 10. 2015 zástupce společnosti [právnická osoba] zaslal neznámému adresátovi nabídku č. [hodnota]. Z e-mailu svědka [jméno FO] pak byla tato zpráva přeposlána 2. 8. 2017 rovněž neznámému adresátovi, zřejmě panu [jméno FO], protože ten ji 7. 9. 2017 zaslal své právní zástupkyni. Nabídka č. [hodnota] byla učiněna společností [právnická osoba]. žalobkyni s tím, že zboží mělo být doručeno do [obec] (viz nabídka).

11. Z úvěrové smlouvy ze dne 30. 10. 2015 vyplývá, že ji uzavřel pan [jméno FO]. se společností [právnická osoba]., IČO [IČO], a na jejím základě čerpal úvěr na pořízení osobního automobilu Audi A3 za cenu 199 949 Kč včetně DPH splatnou ve 48 měsíčních splátkách po 6 986 Kč. Podle karty vozidla byl pan [jméno FO]. zapsán jako provozovatel tohoto automobilu v době od 14. 1. 2016 do 18. 12. 2023. Mezi účastníky bylo nesporné, že se jednalo o vozidlo registrační značky [SPZ], a proto soud vzal tuto nespornou skutečnost za své skutkové zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř.

12. Ze stavebního deníku soud zjistil, že v něm byly činěny zápisy několika osobami (viz rovněž výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO].). Podle prvního zápisu z 14.9.2015 byl při předání staveniště přítomen za zhotovitele [jméno FO] s označením jako stavbyvedoucí a [jméno FO] s tím, že na dalším řádku je uvedeno „[právnická osoba].“ V deníku jsou popsány jednotlivé práce a počet pracovníků, kteří na stavbě pracovali v jednotlivé dny. „Stavbyvedoucí“ byl na stavbě v zásadě každý den. Od 16. 10. 2015 se na stavbě pohybovali i pracovníci společnosti [právnická osoba] či osoby moldavské národnosti. Dne 28. 1. 2016 pan [jméno FO]. zapsal, že byly dodány doklady pro kolaudační souhlas a, že zemní práce byly prováděny bez vědomí žalobkyně. Dne 8. 2. 2016 proběhla oprava plotu a úklid staveniště, a podle následujícího zápisu pak dne 18. 2. 2016 došlo k předání stavby a ke kolaudaci. Podle posledního zápisu ze dne 24. 2. 2016 byly provedeny opravy obrubníků podle zápisu z kolaudace, tedy odtoku vody ze stání pro invalidy.

13. Z faktury č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] vyplývá, že společnost [právnická osoba] jako zhotovitel vyúčtovala žalované jako objednateli dne 28. 10. 2015 částku 150 000 Kč, dne 5. 11. 2015 částku 250 000 Kč a dne 19. 11. 2015 na částku 200 000 Kč, tedy celkem 600 000 Kč za provedené zemní práci na akci [právnická osoba] – odvoz a likvidaci odtěžené zeminy, rozšíření komunikace a dodávku štěrkopísku.

14. Fakturami č. [hodnota] a č. [hodnota] ze dne 10. 11. 2015, a č. [hodnota] ze dne 13. 11. 2015 vyúčtovala společnost [právnická osoba]. žalobkyni dodávku materiálu s tím, že v poznámce je uvedeno „doručit: [adresa], p. [jméno FO]“. Fakturou č. [hodnota] ze dne 17. 12. 2015 pak tato společnost vyúčtovala žalobkyni dodávku zboží s poznámkou „doručit: [adresa], p. [jméno FO] [hodnota]“.

15. Podle e-mailů z 14. 1. 2016 a 22. 1. 2016 si žalobkyně jednající [jméno FO] objednala zboží u společnosti [právnická osoba] [právnická osoba]. [jméno FO] následně zaslal e-mail svědku [jméno FO].

16. E-mailem z 19. 1. 2016 spolu s přílohou zaslal pan [jméno FO] (spoluvlastník pozemku ve [obec] – viz výpis z katastru nemovitostí) svědku [jméno FO] nákres a umístění plochy pro úpravu (viz tento e-mail).

17. E-mailem z 10. 2. 2016 zaslal zástupce společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] prohlášení o likvidaci odpadů pro žalobkyni panu [jméno FO]. Ten toto prohlášení poté téhož dne zaslal svědku [jméno FO] (viz e-mail a příloha - prohlášení).

18. Podle e-mailu z 11. 2. 2016 spolu s nabídkou zaslal zástupce společnosti [právnická osoba] pan [jméno FO] svědku [jméno FO] nabídku materiálu společnosti [právnická osoba], podle které měla být odběratelem žalobkyně.

19. Podle Předávacího protokolu ze dne 18. 2. 2016 předala žalobkyně žalované zhotovené dílo, tedy předmětnou dostavbu stavby komunikace v k.ú. [adresa]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované potřebnou spolupráci v rámci kolaudačního řízení a odstranit veškeré případné vady a nedodělky zjištěné při závěrečné kontrolní prohlídce. Po odstranění veškerých vad a nedodělků se dílo považovalo za dokončené, a teprve poté mohlo dojít k předání díla. V předávacím protokolu nebyly uvedeny žádné vady ani nedodělky.

20. Městský úřad [adresa] vydal žalované na její žádost jako stavebníkovi dne 19. 2. 2016 kolaudační souhlas ke stavbě „výstavba místní obslužné komunikace pro 22 rodinných domů [adresa].

21. Podle příjmového pokladního dokladu ze dne 6. 10. 2015 předala žalovaná svědku [jméno FO] jako pokladníkovi částku 100 000 Kč s poznámkou „záloha na dokončení komunikace - [adresa]“ s tím, že na tomto dokladu je uvedeno označení žalobkyně. Podle příjmových pokladních dokladů přijala žalovaná od svědka [jméno FO] dne 5. 11. 2015 částku 150 000 Kč s poznámkou duplikát, „záloha [adresa]“ a dne 6. 11. 2015 částku 200 000 Kč s poznámkou „záloha [adresa]“. Podle výdajových pokladních dokladů přijal svědek [jméno FO] od žalované dne 22. 10. 2015 částku 30 000 Kč s poznámkou „záloha na cestu“, dne 27. 11. 2015 částku 27 500 Kč s poznámkou „[obec]“, dne 4. 12. 2015 částku 15 000 Kč bez bližšího určení, dne 10. 12. 2015 částku 240 000 Kč s poznámkou „záloha dle smlouvy o dílo [adresa]“, dne 12. 1. 2016 částku 80 000 Kč s poznámkou „záloha [adresa]“, dne 18. 2. 2016 částku 220 000 Kč s poznámkou „záloha komunikace [adresa]“, dne 7. 3. 2016 částku 210 000 Kč s poznámkou „záloha komunikace [adresa]“, dne 10. 3. 2016 částku 200 000 Kč s poznámkou „záloha na [adresa]“, dne 22. 3. 2016 částku 110 000 Kč s poznámkou „záloha stav. práce komunikace [adresa]“, dne 30. 3. 2015 částku 30 000 Kč bez bližšího určení, dne 1. 4. 2016 177 000 Kč s poznámkou „záloha [adresa]“, dne 14. 4. 2016 částku 60 000 Kč s poznámkou „záloha [adresa]“, a dále neznámo kdy částku 200 000 Kč, částku 150 000 Kč, částku 45 000 Kč, částku 165 000 Kč a částku 110 000 Kč vždy s poznámkami, že se jedná o zálohy na pozemky či stavbu [adresa]. Na žádném z výše uvedených pokladních dokladů není připojeno razítko žalobkyně. Součet přijatých a vydaných částek činí 1 885 500 Kč s tím, že v případě že by žalovaná omylem vyplnila příjmové doklady na místo výdajových, jak sama tvrdila, a tedy svědek [jméno FO] by přijal od žalované i v nich uvedené částky, převzal by od žalované celkem 2 585 500 Kč.

22. Žalobkyně vyúčtovala žalované dostavbu předmětné komunikace částkou vždy ve výši 278 300 Kč fakturou č. [hodnota] s datem 25. 3. 2016 jako 1. dílčí fakturu, fakturou č. [hodnota] s datem 29. 3. 2016 jako 2. dílčí fakturu, fakturou č. [hodnota] s datem 1. 4. 2016 jako 3. dílčí fakturu, fakturou č. [hodnota] s datem 5. 4. 2016 jako 4. dílčí fakturu a částkou ve výši 286 800 Kč fakturou č. [hodnota] s datem 12. 4. 2016. Splatnost jednotlivých faktur byla totožná s dnem jejich vystavení. Z faktur dále vyplývá, že ceny byly vyúčtovány včetně DPH a jejich úhrada měla být provedena v hotovosti. V textu je uvedeno, že je vystavil svědek [tituly před jménem] [jméno FO]. Celkem takto žalobkyně vyúčtovala žalované 1 400 000 Kč. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že faktury vystavila žalobkyně, byly podepsány tehdejším jednatelem [jméno FO]., a žalované je doručil svědek [jméno FO]. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. Tyto faktury založila do spisu žalobkyně.

23. Z faktur předložených žalovanou na čísle listu 56 až 58 spisu, a to č. [hodnota] s datem 25. 3. 2016, č. [hodnota] s datem 29. 3. 2016, č. [hodnota] s datem 1. 4. 2016, č. [hodnota] s datem 5. 4. 2016, a č. [hodnota] s datem 12. 4. 2016 vyplývá, že jsou téměř totožné s fakturami uvedenými pod bodem 22 odůvodnění tohoto rozsudku, avšak s tím rozdílem, že na každé z těchto faktur je uvedeno, že k úhradě zbývá částka 0 Kč. Na každé faktuře je také připojeno razítko žalobkyně a podpisy, které však byly mezi účastnicemi sporné.

24. Pokud jde o faktury, uvedené pod bodem 23 odůvodnění rozsudku, ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem]. [jméno FO] ze dne 18. 12. 2018 soud zjistil, že sporné podpisy na fakturách nejsou pravými spontánními podpisy bývalého jednatele žalobkyně [jméno FO]., ani svědka [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec dále konstatoval, že na všech těchto pěti sporných fakturách se mikrostruktura autotypického rastru dílčího údaje „K úhradě 0 Kč“ výrazně odlišuje od mikrostruktury autotypického rastru všech ostatních strojopisných údajů. Tyto poznatky prokazují, že údaj „K úhradě 0 Kč“ a ostatní strojopisné údaje nebyly vyhotoveny najednou. K vyhotovení sporných faktur a srovnávané pracovní smlouvy (viz bod 5 odůvodnění rozsudku) bylo použito skupinově rozdílných tiskových zařízení. Stejně tak znalec uvedl, že k vyhotovení faktur, které do spisu založila žalobkyně a faktur, které do spisu založila žalovaná, bylo použito skupinově rozdílných tiskových zařízení. Znalec také konstatoval, že je pravděpodobnější, že otisk razítka žalobkyně na sporných fakturách a na fakturách založených do spisu žalobkyní, byly vyhotoveny jedním razítkem, než že by byly vyhotoveny dvěma rozdílnými razítky.

25. Z audiozáznamu pořízeného svědkem [tituly před jménem] [jméno FO]. v březnu nebo dubnu 2016 (viz výslech svědka [jméno FO].) soud zjistil, že se svědek [jméno FO] dostavil ke svědku [tituly před jménem] [jméno FO]. za účelem vystavení faktur za práce žalobkyně na předmětném díle. Svědek [jméno FO]. v audiozáznamu sděluje, že s ohledem na limity placení hotovostních částek je třeba vystavit více faktur. Svědek [jméno FO] pak svědku [jméno FO]. říká, jak mají jednotlivé faktury vypadat, s jakým číslem a datem mají výt vystaveny. Svědek [jméno FO]. pak faktury vystavuje.

26. E-mailem z 5. 4. 2016 zaslal zástupce společnosti [právnická osoba] svědku [jméno FO] a žalobkyni na e-mail [e-mail] cenovou nabídku na závoz zboží do [adresa] (viz e-mail a nabídka). Mezi účastníky bylo také nesporné, že e-mail [e-mail] je emailem žalobkyně. Soud proto vzal tuto nespornou skutečnost za své skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

27. Městský úřad [adresa] vyzval dne 25. 4. 2016 žalovanou jako stavebníka k oznámení a doložení odstranění vady a nedodělku výše uvedení stavby, a to úpravě obrubníku mezi parkovacím místem pro invalidy a zelenou plochou umožňující zasakování vody.

28. E-mailem ze dne 4. 5. 2016 zástupce společnosti [právnická osoba] p. [jméno FO] zaslal neznámému adresátovi přehled faktur vystavených žalobkyni, splatných v květnu a červnu 2016. Podle e-mailu svědka [jméno FO] (viz též spis PČR) pak byla tato zpráva přeposlána 2. 8. 2017 opět neznámému adresátovi, zřejmě panu [jméno FO], který ji 7. 9. 2017 zaslal své právní zástupkyni.

29. Z e-mailu ze dne 6. 5. 2016 vyplývá, že Město Beroun opětovně vyzvalo žalovanou k oznámení odstranění nedodělku a [jméno FO] tento e-mail přeposlal svědku [jméno FO] dne 9. 5. 2016.

30. Z e-mailové adresy svědka [jméno FO] byla dne 22. 8. 2016 zaslána zpráva s přílohou „vyúčtování [adresa] [jméno FO]“ zřejmě panu [jméno FO] za [právnická osoba], když z e-mailu nevyplývá, adresát, ale pan [jméno FO] následně zaslal tento e-mail dne 3. 5. 2017 své právní zástupkyni (viz e-mail a příloha). Příloha e-mailu byla označena jako „[adresa] [jméno FO]“ a podle ní byla vyúčtována celkem částka 1 424 110 Kč bez DPH za různé položky, a to mimo jiné za platbu 40 000 Kč v hotovosti [jméno FO], a dalším 11 osobám, dále za dopravu štěrku, stavebninám [právnická osoba], za plány projektanta, „opravu provedenou [jméno FO] po škodách [jméno FO] na parkovišti“ a dále za „naftu a práce [jméno FO]“ s tím, že soud má za to, že se jednalo o [jméno FO] (viz též tyto listiny z trestního spisu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [adresa], sp. zn. [spisová značka]).

31. Mezi účastníky bylo také nesporné, že účastnice navzájem doručili výzvy v roce 2016 a 2017, kterými řešily zaplacení předmětných faktur. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

32. Dopisem ze dne 14. 9. 2016 spolu s přílohami žalobkyně zaslala žalované předmětné faktury ve výši celkem 1 400 000 Kč a požádala ji s odkazem na ústní jednání mezi účastnicemi jejich úhradu. Dále žalované sdělila, že faktury, které byly žalobkyni předloženy s úhradou 0 Kč, byly pozměněny a padělány. Dopis byl žalované odeslán 15. 9. 2016 (viz obálka z téhož dne).

33. Z dopisu z 27. 10. 2016 vyplývá, že žalovaná odmítla úhradu předmětných faktur s odůvodněním, že je již uhradila hotovostně k rukám svědka [jméno FO], a to ještě před jejich vystavením. Podle žalované byl svědek [jméno FO] pracovníkem žalobkyně, protože dojednával předmětnou smlouvu, pravidelně se účastnil stavby s tím, že žalovaná odkazovala i na zápis ve stavebním deníku. Podle žalované si byla žalobkyně vědoma, že uhradila zálohy na cenu díla v hotovosti, protože požadovala úhradu cenu díla pěti fakturami. Podle podacího lístku byla výzva odeslána žalobkyni 31. 10. 2016.

34. Dopisem z 15. 2. 2017 žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 1 400 000 Kč v dodatečné lhůtě do 28. 2. 2017, s tím, že pokud žalovaná před vystavením jakékoliv faktury žalobkyní uhradila celou částku třetí osobě, nebyla tato osoba zaměstnancem žalobkyně a nebyla ani zplnomocněna k inkasu jakýchkoliv finančních částek za žalobkyni.

35. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 3. 2017 žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě do 25. 3. 2017. Současně uvedla, že nesouhlasí s plněním třetí osobě, protože tato nebyla účastníkem smlouvy o dílo, a tedy jí bylo plněno bez právního důvodu.

36. Dopisem ze dne 28. 3. 2017 žalovaná sdělila, že cenu díla řádně uhradila vícero platbami k rukám svědka [jméno FO] vystupujícího podle žalované na straně žalobkyně. Žalovaná v tomto směru odkázala na daňové doklady vystavené žalobkyní.

37. Dopisem z 31. 3. 2017 žalobkyně sdělila žalované, že jí vystavené faktury neobsahovaly potvrzení, že by byly zaplaceny, a podle žalobkyně byly upraveny. Žalobkyně sdělila, že se o platbách svědku [jméno FO], známému žalované, dozvěděla až poté, co vyzvala žalovanou k platbě. Žalobkyně dále uvedla žalovanou, že ji s požadavkem na uzavření předmětné smlouvy o dílo oslovil svědek [jméno FO], který vystupoval na straně žalované jako zprostředkovatel. Svědek [jméno FO] žalobkyni sdělil, že za toto zprostředkování dostane od žalované pozemky, protože zakázka měla být původně jeho, avšak nemá potřebnou mechanizaci. Žalobkyně v dobré víře a na svůj náklad dílo provedla, avšak žalovaná hradila platby svědku [jméno FO], přestože jí muselo být zřejmé, že tento svědek není účastníkem smlouvy o dílo.

38. Z e-mailů ze dne 27. 4. 2017 a 28. 4. 2017 vyplývá, že se žalobkyně dotazovala žalobkyně, zda byl svědek [jméno FO] po dobu provádění předmětného díla zaměstnancem žalobkyně, a žalobkyně sdělila, že nikoliv.

39. Podle prohlášení [právnická osoba], sídlem [adresa], ze dne 6. 9. 2017, podepsaného svědkem [jméno FO], měl tento svědek prohlásit, že na dostavbě komunikace ve [adresa] prováděl v listopadu 2015 až únoru 2016 pokládku zámkové dlažby a terénní úpravy. Cenu za činnost měl obdržet v hotovosti od svědka [jméno FO]. Podle výpisu ze živnostenského rejstříku je uvedené družstvo [právnická osoba], se sídlem [adresa], v likvidaci od 24. 8. 2016. Jeho statutárním orgánem je svědek [jméno FO], a předmětem činnosti družstva jsou balicí činnosti, a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

40. V prohlášení [jméno FO], bytem [adresa], rovněž ze dne 6. 9. 2017, měl tento prohlásit, že měl v listopadu 2015 až únoru 2016 provádět na dostavbě komunikace ve [adresa] obrubníky silnic a cenu za činnost měl rovněž obdržet v hotovosti od svědka [jméno FO].

41. Ze smlouvy o dílo ze dne 8. 6. 2015 vyplývá, že společnost [právnická osoba] jako objednatel zastoupená panem [jméno FO] objednala u společnosti [právnická osoba] jako zhotovitele zastoupeného [tituly před jménem]. [jméno FO] práce spojené s výstavbou bytových jednotek v půdních prostorách domu v [adresa]. Práce měly být zahájeny do 3 týdnů do podpisu smlouvy a dílo mělo být provedeno do 12 měsíců od zahájení provádění díla.

42. Ze dvou Smluv o zápůjčce ze dne 31. 8. 2015, které byly uzavřeny společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] jako zapůjčiteli zastoupenými panem [jméno FO] a žalovanou jako vypůjčitelem, rovněž zastoupenou panem [jméno FO], vyplývá, že se uvedené společnosti zavázaly poskytnout žalované do 31. 12. 2020 až částku 1 400 000 Kč každá, a to bezúročně. Z výpisů z bankovních účtů společnosti [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba], vyplývá, že v listopadu a prosinci 2015 a únoru a březnu 2016 byla vybrána hotovost z účtu první společnosti ve výši celkem 1 290 000 Kč a v lednu 2016 z účtu druhé společnosti hotovost ve výši 120 000 Kč. Podle příjmových pokladních dokladů žalovaná převzala v hotovosti v téže době od první společnosti celkem 1 180 000 Kč, a od společnosti [právnická osoba] v listopadu 2015 až lednu 2016 a v dubnu 2016 celkem 299 500 Kč.

43. Z usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [adresa], ze dne 18. 4. 2023 (dále jen „usnesení Policie ČR“) soud zjistil, že byla odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu, kterého se měl dopustit pan [jméno FO] jako jednatel žalované a svědek [jméno FO], kdy přestože pan [jméno FO] uzavřel jako jednatel žalované se žalobkyní předmětnou smlouvu o dílo, žalovaná dosud cenu díla 1,4 mil. Kč žalobkyni neuhradila s tím, že svědek [jméno FO], který vystupoval jako zprostředkovatel mezi účastnicemi, předložil žalované faktury založené do spisu žalobkyní a dosud neznámý pachatel měl na těchto fakturách graficky upravit ve fakturačních údajích částky k úhradě na 0 Kč a zfalšovat podpisy jednatele žalobkyně [jméno FO]., a inkasovat od žalované různé finanční částky oproti pokladním dokladům vystaveným na jméno svědka [jméno FO]. [jméno FO]. předložil policejnímu orgánu účetnictví žalobkyně, z něhož vyplývá, že na předmětné stavbě pracovaly různé třetí osoby, včetně pana [jméno FO] a společnosti [právnická osoba], nicméně žádný doklad nezněl na svědka [jméno FO]. Z usnesení dále vyplývá, že bývalý jednatel žalované pan [jméno FO] vypověděl, že svědka [jméno FO] zná od roku 1999 až 2001. Potkali se v roce 2015 na stavbě v [adresa], kde pracoval pro [tituly před jménem]. [jméno FO]. Dále uvedl, že svědek [jméno FO] od počátku vystupoval jako zaměstnanec žalobkyně a dojednával s ním veškeré smluvní podmínky. Svoji pracovní smlouvu však žalované předložil až po podání žaloby. [jméno FO] dále uvedl, že jednatel žalobkyně pan [jméno FO]. opakovaně řekl, že za žalobkyni řídí práce svědek [jméno FO] a uvedl jej při předání staveniště jako stavbyvedoucího. Peníze měly být žalobkyni vyplaceny až po kolaudaci, ale na základě ústní dohody při podpisu smlouvy o dílo se svědkem [jméno FO] a panem [jméno FO]. žalovaná vyplácela zálohy v hotovosti svědku [jméno FO]. Žalovaná takto vyplatila šest nebo sedm plateb. K předmětným fakturám pan [jméno FO] uvedl, že je přivezl žalované svědek [jméno FO] do kanceláře, nebyly v nich ale uvedené vyplacené zálohy. Svědek [jméno FO] se pak vrátil zpět a přivezl faktury, které již byly v pořádku, a byla v nich uvedena k úhradě 0 Kč. [jméno FO] dále uvedl, že připravil čestné prohlášení některých dodavatelů staveb, že v souvislosti se stavbou přebírali od pana [jméno FO] hotovost. Poté uvedl, že prohlášení [jméno FO] a [právnická osoba] družstvo v likvidaci zajišťoval [jméno FO]. Protože mu svědek [jméno FO] nedodal více takovýchto slíbených důkazů, uzavřeli se svědkem [jméno FO] dohodu o uznání závazku, že dluží žalované částku 1 400 000 Kč pro případ, že by žalovaná musela tuto částku žalobkyni uhradit. [jméno FO] dále uvedl, že původně měl stavbu komunikace realizovat ve [adresa]. [jméno FO], ale pak se domluvili se svědkem [jméno FO]. Ten od počátku jednal za žalobkyni, a žalovanou nikdy nezastupoval, ani jí nebyl vyplácen. [jméno FO] dále uvedl, že za stavbu komunikace nabízeli žalobkyni 2 000 000 Kč, ale prvních 600 000 Kč žalovaná zaplatila hotově předchozímu dodavateli, kterého dodala žalobkyně, a to společnosti [právnická osoba] Tyto peníze přebíral svědek [jméno FO]. Druhý jednatel žalované [jméno FO] vypověděl, že svědek [jméno FO] dělal cestu ve [adresa], a původně dělal půdní byty s panem [jméno FO], který tyto byty stavěl. Zasíťování pozemků svědek [jméno FO] domlouval s panem [jméno FO]. Na stavbě nejprve pracovala nějaká firma, která však neodvedla žádnou práci a nechala si peníze. Svědek [jméno FO] se nabídl, že by pro žalovanou práce udělal, a že je domluven s panem [jméno FO], nebyl ale jejich zástupcem. Svědek dále uvedl, že pan [jméno FO] pak pracoval jako stavbyvedoucí pro pana [jméno FO]. Jednalo se o zřízení komunikace, osvětlení, vjezd na pozemky, obrubníky a vydláždění. Podle pana [jméno FO] vyplácel v té době svědka [jméno FO] [jméno FO] oproti faktuře. [jméno FO] poté uvedl, že si nepamatuje okolnosti uzavření předmětné smlouvy o dílo, dále ovšem uvedl, že u uzavření smlouvy vystupoval svědek [jméno FO] v zastoupení [jméno FO]. jako jeho zaměstnanec. Žalobkyně dílo dokončila a předala, nedodělky předělal svědek [jméno FO]. Svědek [jméno FO] vypověděl, že pracoval na půdách v [adresa], kde se seznámil s panem [jméno FO]., který ale na stavbě nepracoval. Svědek [jméno FO] pracoval pro pana [jméno FO]. jako stavební technik a měl s ním uzavřenu pracovní smlouvu. Na předmětné stavbě komunikace ve [adresa] pracovala podle [jméno FO] nejprve firma, kterou si najal pan [jméno FO]. Dále uvedl, že cena za dílo měla činit 2 mil. Kč, a s výstavbou započali v březnu 2015. Zemní práce na stavbě měla dělat jiná společnost, kterou dohodil svědek [jméno FO], a vyplatil jí 600 000 Kč, pan [jméno FO]. s tím neměl nic společného, tehdy na stavbě ještě nebyl. Protože ale daná firma pana [jméno FO] podvedla, udělali mu svědek [jméno FO] s panem [jméno FO]. nabídku a účastnice poté podepsaly předmětnou smlouvu. Svědek [jméno FO] popřel, že by vyjednával podmínky předmětné smlouvy o dílo, byla to pouze věc žalobkyně a žalované. [jméno FO] dále uvedl, že pan [jméno FO]. souhlasil s tím, že pan [jméno FO] bude vyplácen panem [jméno FO]. Od pana [jméno FO] dostával zálohy, z nichž platil materiál, betony, zámkovou dlažbu a provedené práce. Společně sepisovali příjmové doklady, o nichž pan [jméno FO]. věděl. Následně se zjistilo, že pan [jméno FO] st. je přeplacen. [jméno FO] poté uvedl, že pracoval pro pana [jméno FO]., respektive pro žalobkyni. Žalovanou ani pana [jméno FO] nezastupoval, byl spojkou mezi účastnicemi jako zástupce žalobkyně. K předmětným fakturám pan [jméno FO] uvedl, že první faktury mu dal pan [jméno FO]. na stavbě v [obec], a on je předal panu [jméno FO]. Ten mu je vrátil s tím, že mají být vystaveny s nulou. Proto na pokyn pana [jméno FO]. faktury odvezl svědku [jméno FO]., který je vystavil, a přinesl je svědku [jméno FO] dolů, kde na něj pan [jméno FO] čekal. [jméno FO] také policii vypověděl, že [jméno FO] pracoval na stavbě jako „univerzál“. Na stavbě pracovalo i [právnická osoba] družstvo, a provádělo zámkovou dlažbu a obrubníky. [jméno FO] je platil z peněz, které dostal od pana [jméno FO]. Z usnesení dále vyplývá, že pan [jméno FO] již dva roky bydlí ve Spolkové republice Německo. [jméno FO] uvedl, že prohlášení ze dne 6. 9. 2017 podepsal, protože ho svědek [jméno FO] ujistil, že tyto práce jsou hotovy a chtěl mu pomoci; dostal za to 2 000 nebo 3 000 Kč. [jméno FO] žalobkyni nezná a ve [adresa] nikdy nebyl. V listopadu a prosinci 2015 byl ve Velké Británii a živnostenské oprávnění má až od 20. 4. 2016 (viz též úřední záznam z 6. 5. 2021 a e-mailová komunikace na č.l. 483 – 484 spisu PČR, KŘSK, Územní odbor [adresa], sp. zn. KRPS-[spisová značka]).

44. Z podstatného obsahu trestního spisu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [adresa], sp. zn. [incidenční spisová značka] (dále jen „trestní spis“), vyplývá, že původní jednatel žalobkyně pan [jméno FO]. se se svědkem [jméno FO] seznámil v srpnu až říjnu 2015 na stavbě bytů v [adresa], kterou měl svědek [jméno FO] v té době na starosti; stavbu měl dělat pan [jméno FO]. [jméno FO] oslovil pana [jméno FO]., že by potřeboval dodělat komunikace, parkovací stání, veřejné osvětlení a dopravní značení ve [adresa] za 1 400 000 Kč, po nichž by mohla následovat akce za 90 mil. Kč, a proto pan [jméno FO]. nabídku přijal. Svědek [jméno FO] mu sdělil, že se jedná o jeho akci, za kterou měl dostat od žalované dva pozemky. Žádné oprávnění jednat za žalovanou však panu [jméno FO]. neukázal. Po první etapě měla žalobkyně dostat 600 000 Kč od svědka [jméno FO], nikdy jí je ale nepředal. Před dokončením první etapy jeli účastnice společně podepsat smlouvu do společnosti [právnická osoba]. Připravenou smlouvu předložil panu [jméno FO]. jednatel žalované na obrazovce a svědek [jméno FO] mu řekl, že mu ji přeposlal; pan [jméno FO]. ji ale nedostal. Protože pan [jméno FO]. již proinvestoval určité peníze, smlouvu bez úprav dne 14. 10. 2015 podepsal. [jméno FO]. popřel, že by svědek [jméno FO] byl jeho zástupcem. Po předání hotové stavby volal jednateli žalobkyně jeho syn, svědek [tituly před jménem] [jméno FO]., zaměstnanec žalobkyně, že svědek [jméno FO] požaduje vystavit na provedené dílo faktury jako příjem v hotovosti, s čímž za žalobkyni souhlasil. Jeho syn schůzku nahrál, a na pokyn svědka [jméno FO], který mu nadiktoval znění faktur, tyto vystavil a bez podpisu je svědku [jméno FO] předal. [jméno FO]. faktury podepisoval dodatečně. K žádosti žalobkyně o úhradu faktur jí sdělila, že již vše uhradila a následně žalobkyni předložila štos příjmových a výdajových pokladních dokladů, jakož i faktur, které byly graficky upraveny, a byla na nich uvedena k úhradě částka 0 Kč. K předmětnému vozidlu Audi A3 pan [jméno FO]. uvedl, že se domluvili se svědkem [jméno FO], že vozidlo bude psané na [jméno FO]., a svědek [jméno FO] bude hradit leasing. Protože ale dohodu nedodržel, pan [jméno FO]. mu vozidlo odebral. [jméno FO]. dále uvedl, že žalobkyně poskytla svědku [jméno FO] na jeho akci v [obec] bagr. K pracovní smlouvě uvedl, že svědek [jméno FO] měl zákaz řízení, a žalobkyně na jeho žádost vystavila pracovní smlouvu s datem v době předcházejícím jejich seznámení, aby svědek získal dříve zpět řidičský průkaz (viz úřední záznam ze dne 3. 3. 2021 a ze dne 21. 6. 2021). Z protokolu o vyhodnocení audiozáznamů předaných policii [jméno FO], označeného jako „Schůzka [jméno FO], 8. 6. 2020“, vyplývá, že se pan [jméno FO] sešel se starším mužem, a dohadoval se s ním, čí byl svědek [jméno FO] zaměstnancem. Ze záznamu označeného jako „Schůzka [jméno FO], [jméno FO], 12. 6. 2020“ vyplývá, že po rozhodnutí soudu II. stupně proběhla schůzka pana [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] st. a staršího muže, na které řešili případné smírné vyřešení předmětu sporu. Z komunikace [jméno FO] na č.l. 344 až 351 se svědkem [jméno FO] vyplývá, že dne 5. 10. 2015 posílal svědek [jméno FO] panu [jméno FO] identifikační údaje žalobkyně. Dne 7. 10. 2015 pan [jméno FO] žádal svědka [jméno FO] o rozpočet a harmonogram. Dne 2. 2. 2016 zaslal pan [jméno FO] panu [jméno FO] zprávu, že jednal „s p. [jméno FO] od p. [jméno FO]“, který mu slíbil, že opraví plot, srovnají vyježděné koleje a rozhrnou hromadu. [jméno FO] jej informoval, že mu pan [jméno FO] slíbil, že do čtvrtka bude vše hotové. Dne 24. 8. 2016 informoval svědek [jméno FO] pana [jméno FO], že proběhla schůzka s panem [jméno FO], a že bude mít kopie faktur v kanceláři. Podle úředního záznamu ze dne 25. 1. 2023 [jméno FO] uvedl, že se pan [jméno FO] st. seznámil se svědkem [jméno FO] na půdní vestavbě na [adresa], kterou dělali lidé od pana [jméno FO] a kde pan [jméno FO] pracoval. Podle dr. [jméno FO] zprostředkoval Smlouvu o dílo pan [jméno FO], který působil na stavbě jako předák nebo dozor investora, a zastupoval pana [jméno FO] a žalovanou. [jméno FO] nebyl oprávněn přijímat finanční prostředky za žalobkyni. [tituly za jménem] [jméno FO] dále uvedl, že pan [jméno FO] st. koupil panu [jméno FO] automobil. Svědek nevěděl, zda byl pan [jméno FO] zaměstnancem žalobkyně. O dokladech o platbách žalované svědku [jméno FO] se žalobkyně dozvěděla až následně při jednání o zaplacení díla žalovanou. Podle úředního záznamu ze dne 4. 4. 2023 svědek [jméno FO] vypověděl, že působil na předmětné stavbě za žalobkyni jako stavbyvedoucí a technický dozor. Takto jej ustanovil pan [jméno FO] st. a měl i se žalobkyní uzavřenou pracovní smlouvu. Svědek původně pracoval na stavbě půdních bytů pana [jméno FO] v [obec] pro pana [jméno FO]. Svědek řekl panu [jméno FO] st., že dělají zemní práce na [adresa] a domluvili se, že panu [jméno FO] dají smlouvu a podíl ze zisku. Svědek [jméno FO] byl prostředníkem mezi panem [jméno FO] st. a společností pana [jméno FO]. Svědek psal stavební deník a vyřizoval veškeré záležitosti s úřady jménem žalobkyně. Dále uvedl, že mu pan [jméno FO] vyplácel finanční prostředky jako zálohy, a na pokyn pana [jméno FO] st. z nich prováděl výplaty, které poté vyúčtoval. Svědek také uvedl, že zaplatil svědku [jméno FO] za obrubníky ze stavebnin a že svědek [jméno FO] také dělal nějaké práce pro pana [jméno FO] st.

45. V soudním řízení svědek [jméno FO] vypověděl, že byl zaměstnán u žalobkyně zhruba od června 2015, a v té době s ní uzavřel pracovní smlouvu. Svědek měl základní plat a pan [jméno FO] st. mu platil i provoz automobilu zn. Audi A3 černé barvy, které si vzal na své jméno na leasing. Svědek zpočátku neměl řidičské oprávnění, které bylo mu vráceno v listopadu 2015. Svědek dále uvedl, že zná žalovanou, resp. jejího tehdejšího jednatele [jméno FO] zhruba 15 až 20 let, nikdy ale nebyl jejím zaměstnancem. [jméno FO] svědka oslovil, že je třeba zhotovit komunikaci ve [adresa]. Svědek se proto domluvil s panem [jméno FO], a protože věděl, že pan [jméno FO] nemá peníze, sám se domluvil s panem [jméno FO], že se práce bude zálohovat. Svědek dále vypověděl, že stavbu komunikace v podstatě udělal celou on a zařizoval veškeré věci i se starostou obce, stavebním úřadem, a s vlastníky domů, když chtěli posunout vjezd. Sám se žalovanou smlouvu neuzavřel, protože neměl potřebnou techniku, kterou měl pan [jméno FO]. Po celou dobu výstavby dostávali peníze za odvedený a zkontrolovaný kus práce. Žalobkyně od začátku věděla, že svědek bude oprávněn přebírat peníze, hovořili o tom již při podepisování smlouvy. [jméno FO] vždy svědkovi podepsal, že svědek peníze přebral. Svědek dával peníze panu [jméno FO] st., někdy z nich platil práci, materiál, nebo lidi. Dále uvedl, že na stavbě pracoval i pan [jméno FO] a svědek [jméno FO]. Konečné faktury vyhotovil pan [jméno FO] st. za dílo v okamžiku, kdy bylo skutečně hotovo, a svědek je odvezl panu [jméno FO]. Ten je ale odmítl s tím, že dílo je v podstatě uhrazeno, a požadoval, aby na fakturách bylo uvedeno „nula korun“. Svědek proto vzal originály faktur, žalované ponechal kopie a jel zpátky do firmy, kde však již pan [jméno FO] st. nebyl. Na základě telefonátu s panem [jméno FO] st. zajel domů za jeho synem, svědkem [jméno FO] ml., který pracuje pro žalobkyni jako účetní. Ten mu následně vystavil nové faktury s nulovou úhradou, podepsal je a svědek faktury předal panu [jméno FO]. [jméno FO] se pak na telefonickou žádost pana [jméno FO] dostavil do jeho kanceláře, kde již byl pan [jméno FO] st. s právníkem dr. [jméno FO]. Chtěli po panu [jméno FO] asi 212 000 Kč, které ale pan [jméno FO] st. dlužil jemu, a všichni se pohádali. Svědek dával panu [jméno FO] asi 40 000 Kč, což popřel. [tituly za jménem] [jméno FO] pak svědek předával vozidlo Audi A3. Svědek rovněž vypověděl, že v době výstavby ve [adresa] pracoval i na jiných zakázkách pro pana [jméno FO], kterému zajistil montáž nějakých světel, a vybudování základů na instalaci pojezdové brány. S panem [jméno FO] st. pracoval pro pana [jméno FO] na stavbě na [obec]. Pracovní poměr svědka u žalobkyně nijak neskončil, a s panem [jméno FO] st. ani neřešili jeho ukončení.

46. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], ml., syn bývalého jednatele žalobkyně [jméno FO] st., a zaměstnanec žalobkyně vypověděl, že se žalobkyně původně domnívala, že stavba silnice ve [adresa] je akcí svědka [jméno FO] pro žalovanou. S panem [jméno FO] se jeho otec seznámil, když pan [jméno FO] pracoval v [obec] na stavbě bytového domu v [adresa] pro pana [jméno FO]. Pokud jde o předmětnou stavbu, jejím zhotovitelem se stala žalobkyně, i když se smlouva o dílo podepisovala až v průběhu jejího provádění. Svědek [jméno FO] ve smlouvě vůbec nefiguroval, i když po celou dobu stavby vždy vystupoval jménem pana [jméno FO] a stavbu koordinoval. Placen byl žalovanou a za tuto práci měl dostat od žalované dvě parcely ve [obec], které svědkovi ukazoval. Žalobkyně začala pracovat na stavbě někdy před 14. 9. 2015, a to až do zimních měsíců roku 2016. Pracovali na ní asi tři její zaměstnanci, a to [jméno FO] a pan [jméno FO], i pan [jméno FO] st., a některé věci dělali i subdodavatelé. Zámkovou dlažbu dělala firma [právnická osoba]. Osoby, se kterými měla žalobkyně uzavřené pracovní smlouvy, byly uložené u účetní společnosti [právnická osoba]; pracovní smlouva pana [jméno FO] zde ale uložena nebyla. Žalobkyně platila náklady díla ze svých prostředků převodem, nebo hotově, např. společnosti [právnická osoba] a ve stavebninách ve [obec]. Pokud jde o zápisy ve stavebním deníku, ze začátku je psal pan [jméno FO], protože vystupoval tak, že se jedná o jeho akci. To se týká i prvního zápisu v deníku. Později, po podpisu smlouvy o dílo vedl deník svědkův otec. Svědek [jméno FO] nikdy nebyl zaměstnancem žalobkyně. Pouze aby si mohl dříve zažádat o vrácení řidičského průkazu, vystavil mu svědek na jeho žádost pracovní smlouvu, v níž bylo uvedeno, že průkaz potřebuje pro výkon své práce. Byli ale domluveni, že svědek pro žalobkyni pracovat nebude a žalobkyně za něj nehradila zdravotní a sociální pojištění. Smlouvu pak ukončil pan [jméno FO] st. V době provádění stavby i poté žalobkyně spolupracovala se svědkem [jméno FO] na stavbě na [obec] pro pana [jméno FO] a v [obec] pro paní [jméno FO], a současně očekávali zaplacení ceny předmětného díla. Ohledně vozu zn. Audi A3 svědek uvedl, že se jeho otec domluvil s panem [jméno FO], který měl dluhy, že si pan [jméno FO] st. vezme automobil na leasing od společnosti [právnická osoba], který bude používat svědek [jméno FO]. Protože pan [jméno FO] přestal hradit splátky, vozidlo otci odevzdal. Pokud jde o zaplacení ceny díla žalovanou, pan [jméno FO] ml. byl po skončení akce v březnu nebo dubnu 2016 telefonicky kontaktován [jméno FO], že pan [jméno FO] chce již hotové faktury. [jméno FO] proto přijel ke svědkovi domů, a svědek [jméno FO] ml. po konzultaci s otcem vystavil podle pokynu pana [jméno FO] pět faktur, ve znění „úhrada v hotovosti“ s tím, že faktury neměly jednotnou číselnou řadu. Protože se jednání pana [jméno FO] zdálo svědkovi podezřelé, pořídil z této události zvukovou nahrávku. Svědek popsal průběh vystavení faktur shodně s obsahem audiozáznamu (viz bod 25 odůvodnění rozsudku). Svědek předal nepodepsané faktury [jméno FO], a jeho otec je poté podepsal. Faktury však nikdy uhrazeny nebyly, a žalobkyně se i proto dostala do finančních problémů. Žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] v roce 2016 dohodu o splácení jejich faktur. Pokud je na fakturách společnosti [právnická osoba] uvedena poznámka „pan [jméno FO]“, jednalo se o faktury za zámkovou dlažbu. Protože pan [jméno FO] zaštiťoval celou akci, zřejmě se na znění faktur takto domluvil; měl u společnosti [právnická osoba] slevu. Faktury předložené žalovanou svědek nikdy neviděl, a nepodepsal je ani on, ani jeho otec; razítko firmy na nich však považoval za autentické. Svědek neznal [jméno FO], [jméno FO], nebo firmu [právnická osoba]. Pokud jde o pana [jméno FO], pracoval pro [jméno FO] a na stavbě dělal elektroinstalaci. Později se stal zaměstnancem žalobkyně.

47. Svědek [jméno FO] vypověděl, že byli s [jméno FO] st. přátelé, svědek pro něj brigádně připravoval stavební rozpočty. Od pana [jméno FO] st. svědek věděl, že mu žalovaná společnost dluží peníze. Svědek byl před několika lety ve [adresa], kde se dělala komunikace na akci [právnická osoba]. Akci žalobkyni dohodil pan [jméno FO], a stavbu řídil [jméno FO] st., dojednával si i materiál a svědek jej na stavbu vozil. Pro pana [jméno FO] st. pracovali i další lidé, a to bagrista pan [jméno FO], a rodina [jméno FO]. Svědek jiného stavbyvedoucího nezaregistroval. Svědek se domníval, že stavební deník vedl pan [jméno FO] st., deník ale neviděl.

48. Svědek [jméno FO] uvedl, že nezná žádného z účastníků a ve [adresa] nepracoval. Svědek znal [jméno FO], pro kterého před šesti až sedmi lety dělali čtrnáct dní subdodavatelsky sádrokartony na stavbě rodinného domu v [adresa], kde pan [jméno FO] působil jako stavební dozor. [jméno FO] měl na starosti i finance, ale práce jim poté nezaplatil, a proto se nedokončily. Poté se svědek setkal s [jméno FO] i na nástavbách bytů v [adresa] také dělal stavební dozor, a kde se také dílo nedokončilo. Svědek poté uvedl, že mu není známo, komu se práce fakturovaly. Svědek rovněž uvedl, že [jméno FO] chtěl na [adresa] nějaký dům, možná tam měl pozemek.

49. Svědek [jméno FO] vypověděl, že od pana [jméno FO] zakoupil dvě pozemkové parcely ve [adresa]. Na pozemku mu postavila jiná společnost než některá z účastnic rodinný dům. [jméno FO] mu pak kolem jeho nemovitosti postavil kolem pozemku komunikaci z dlažby. Na stavbě působil [jméno FO], který ale za práci nezaplatil dvěma pracovníkům, které zaměstnával. Na stavbě pracovala i nějaká firma z [adresa]. Svědek ale neznal žalobkyni, ani pana [jméno FO] st.

50. Svědek [jméno FO] vypověděl, že od žalované zakoupil stavební pozemek ve [adresa], na kterém si nechal postavit rodinný dům. Komunikace kolem domu stavěla žalovaná, a svědek byl v tomto směru v kontaktu zejména s panem [jméno FO]. Sice vznikl problém s termínem dokončení komunikace, ale pan [jméno FO] přislíbil její dokončení. Svědek měl za to, že pan [jméno FO] byl jeden z původních vlastníků sousedního pozemku.

51. Svědek [jméno FO] vypověděl, že nezná ani jednu z účastnic. Svědek měl družstvo [právnická osoba] na dokončovací stavební práce. Se svědkem [jméno FO] se seznámil v Praze, protože pan [jméno FO] jezdil za prací do [obec]. Společně ale nepracovali, pouze si pomáhali, svědek mu poskytl na výpomoc své lidi na výmalbu bytu v [obec]. [jméno FO] pracoval sám na sebe. Svědek si nejprve nepamatoval, že podepsal prohlášení uvedené pod bodem 39 odůvodnění tohoto rozsudku. Po předložení listiny svědek uvedl, že ji podepsal na žádost [jméno FO]; ovšem práce ve [adresa] v ní uvedené nedělal. Za podpis listiny zřejmě dostal od pana [jméno FO] nějaký materiál. Protože mu pak pan [jméno FO] nezaplatil, svědek s ním přestal komunikovat. Cca počátkem března 2024 (viz úřední záznam ze dne 13. 3. 2024 – č.l. 721) jej pak [jméno FO] telefonicky kontaktoval ohledně [adresa] a výslechu u soudu, svědek ale na jeho žádosti odmítl reflektovat.

52. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že pracovala jako asistentka ve společnosti [právnická osoba], které patřily panu [jméno FO], a to až do dubna 2016. Žalovaná společnost prodávala pozemky ve [adresa], a patřila také panu [jméno FO], svědkyně za ni ale nejednala. Svědkyně dále uvedla, že pokud někdo donesl zálohu na prodej bytu, přijala ji, případně vyplácela realitní makléře. Svědkyně neznala pana [jméno FO], nicméně uvedla, že na pokyn pana [jméno FO] podepsala pokladní doklady ohledně výplaty zálohy na stavební práce. Zda se ale jednalo o peníze na tyto práce, svědkyně nevěděla a nepamatovala si ani, že peníze vyplácela.

53. Svědek [jméno FO] vypověděl, že řešil právní otázky pana [jméno FO] st., než tento zemřel. Účastnice jednaly o úhradě částky přes 1 000 000 Kč za předmětnou stavbu, a svědek několikrát jednal s jednateli žalované, tedy i s panem [jméno FO], aby pohledávku žalobkyni zaplatili. V rámci smírného jednání žalovaná navrhla k vyrovnání 800 000 Kč, což ale bývalý jednatel žalobkyně (pan [jméno FO] st.) odmítl. Při jednání byly svědkovi a panu [jméno FO] st. ukázány ofocené doklady, na nichž ale nebyl podpis pana [jméno FO] st. a vyplývalo z nich, že žalovaná vyplatila peníze panu [jméno FO]; ten je ale žalobkyni nedal. Svědek nepředpokládal, že by pan [jméno FO] byl zaměstnancem žalobkyně, protože pan [jméno FO] st. žádné zaměstnance neměl. Svědek se s panem [jméno FO] seznámil na stavbě půdní vestavby v [obec]. Podle svědka pan [jméno FO] přislíbil panu [jméno FO] st. práci na další akci a spolupracovali spolu. [jméno FO] st. koupil panu [jméno FO] osobní automobil AUDI A3, na který pak ale pan [jméno FO] nehradil leasingové splátky. [tituly za jménem] [jméno FO] mu proto vozidlo na pokyn pana [jméno FO] st zabavil.

54. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné.

55. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná prodávala pozemky pro výstavbu v obci [adresa] a součástí této akce bylo i zajištění vybudování komunikace v obci žalovanou. Již od počátku výstavby komunikace působil na stavbě pan [jméno FO] jako koordinátor stavby či stavbyvedoucí, který od žalované přijímal finanční prostředky a vyplácel je subjektům pracujícím na stavbě. Výstavbu komunikace prováděla pro žalovanou nejprve soudu neznámá společnost, která ale práci nedokončila. Svědek [jméno FO] pak na dokončení zajistil žalobkyni, která na stavbě zahájila práce v září 2015, a se kterou pak žalovaná uzavřela dne 14. 10. 2015 písemnou smlouvu o dílo. Na jejím základě se žalobkyně zavázala zhotovit pro žalovanou dostavbu komunikace v katastrálním území [adresa] za cenu 1 400 000 Kč. Smlouva stanovila, že její obsah lze měnit pouze písemnými dodatky. Žalobkyně dílo provedla, a předala jej žalované dne 18. 2. 2016. Následně pak odstranila nedodělky. Cena díla nebyla vyúčtována žalované jednorázově, ale na základě požadavku žalované žalobkyně vystavila pět faktur s úhradou v hotovosti. Žalovaná však tyto faktury nezaplatila a předložila žalobkyni pokladní doklady, podle nichž bylo postupně v listopadu 2015 až dubnu 2016 vyplaceno panu [jméno FO] celkem 1 885 500 Kč, případně 2 585 500 Kč (viz bod 21 odůvodnění rozsudku). Současně jí sdělila, že má k dispozici faktury, na nichž je uvedeno, že k úhradě zbývá 0 Kč. Podle znaleckého posudku však podpisy na těchto fakturách nejsou spontánními pravými podpisy bývalého jednatele žalobkyně, ani jeho syna. Údaje na nich pak nebyly vyhotoveny najednou s tím, že faktury, které do spisu založila žalobkyně nebyly vyhotoveny na shodných tiskových zařízeních jako faktury, které do spisu založila žalovaná, i když otisky razítek na obou typech faktur jsou s vysokou pravděpodobností vyhotoveny jedením razítkem. Žalovaná měla získat finanční prostředky k úhradě částek podle pokladních dokladů mimo jiné od svých spřízněných společností. Žalobkyně uzavřela s [jméno FO] pracovní smlouvu ze dne 31. 8. 2015, aby mohl dříve získat zpět své řidičské oprávnění, o které přišel. Bývalý jednatel žalobkyně, pan [jméno FO] st. uzavřel na své jméno jako fyzickou osobu úvěrovou smlouvu na zakoupení vozidla AUDI A3, které po určitou dobu používal svědek [jméno FO], za což panu [jméno FO] st. hradil po určitou dobu splátky úvěru. Poté, co přestal, mu bývalý jednatel žalobkyně vozidlo odebral.

56. Podle ustanovení § 430 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), platí, že pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podle § 431 o.z. překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.

57. Podle § 559 o.z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 582 odst. 1 o.z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. Podle odstavce 2 téhož ustanovení není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

58. Podle § 1721 o.z. má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

59. Podle § 1758 o.z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

60. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 o.z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2623 o.z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.

61. V řízení bylo prokázáno, že účastnice uzavřely dne 14. 10. 2015 smlouvu o dílo podle § 2586 odst. 1 o.z., a to poté, co žalobkyně jako zhotovitel započala v září 2015 pro žalovanou jako objednatele provádět dostavbu komunikace v katastrálním území [adresa] včetně osazení dopravního značení a osvětlení. Před žalobkyní pracovala na výstavbě komunikace soudu neznámá společnost, kterou si na práci najala žalovaná, jak vyplývá z usnesení Policie ČR – výpovědi svědka [jméno FO], jakož i z výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO], kterým žalovaná prodala ve [adresa] pozemky. Tato společnost však práci nedokončila, přestože jí svědek [jméno FO] vyplatil 600 000 Kč, jak vyplývá z usnesení Policie ČR. Z tohoto usnesení je dále zřejmé, že žalobkyně neměla s touto realizací nic společného, protože v té době ještě na stavbě nepůsobila, jak uvedl svědek [jméno FO]. Je sice pravdou, že podle stejného usnesení Police ČR tehdejší jednatel žalované [jméno FO] uvedl, že tímto předchozím dodavatelem měla být společnost [právnická osoba], kterou na stavbu zajistila žalobkyně, nicméně soud má za to, že jeho výpověď v trestním řízení nebyla pravdivá, neboť ji nepotvrzují žádné další důkazy. Jak je zřejmé z citovaného usnesení, z výpovědi druhého jednatele žalované [jméno FO] vyplynulo, že žalobkyně započala práce na stavbě až následně, což potvrdil i svědek [jméno FO]. Navíc je nelogické, aby společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalované svoji práci z doby někdy do srpna 2015, až třemi fakturami vystavenými v říjnu a listopadu 2015, (tj. č. 2015/9, č. 2015/10 a č. 2015/11). Soud má proto za to, že žalobkyně s původní etapou neměla nic společného, a se stavbou započala až v září 2015.

62. Žalobkyně provedla dílo v souladu se smlouvou ze dne 14. 10. 2015, jak je zřejmé ze stavebního deníku, a tato skutečnost byla i mezi účastnicemi nesporná. Žalovaná jí proto měla zaplatit cenu díla, a to na základě konečné faktury. Žalobkyně byla oprávněna vystavit tuto konečnou fakturu při kumulativním splnění několika podmínek, a to po řádném předání a převzetí díla žalovanou, po vydání kolaudačního souhlasu a po odstranění vad a nedodělků uvedených v předávacím protokolu. Dne 18. 2. 2016 došlo k předání stavby a její kolaudaci, což potvrzuje i předávací protokol z téhož dne. Podle tohoto protokolu se sice žalobkyně zavázala poskytnout žalované potřebnou spolupráci v rámci kolaudačního řízení a odstranit veškeré případné vady a nedodělky zjištěné při závěrečné kontrolní prohlídce, nicméně v předávacím protokolu žádné vady ani nedodělky uvedeny nebyly. Městský úřad [adresa] pak vydal dne 19. 2. 2016 kolaudační souhlas. Pokud následně tento úřad vyzval dne 25. 4. 2016 žalovanou jako stavebníka k oznámení a doložení odstranění jedné vady a nedodělku výše uvedené stavby, tedy úpravy obrubníku mezi parkovacím místem pro invalidy a zelenou plochou pro zasakování vody, pak zápis ve stavebním deníku prokazuje, že tyto vady již byly odstraněny dne 24. 2. 2016. Z výzvy Městského úřadu ze dne 25. 4. 2016 totiž nevyplývá, že by tyto vady a nedodělky nebyly odstraněny, pouze jejich provedení nebylo žalovanou tomuto úřadu doloženo, přestože se k tomu zavázala podle článku VIII., bod 7 smlouvy o dílo. Splatnost ceny díla pak nebyla vázána na to, aby žalobkyně toto odstranění vad a nedodělků doložila Městskému úřadu v [adresa], jak je zřejmé z předávacího protokolu z 18. 2. 2016, jakož i ze smlouvy o dílo. Soud má proto za to, že žalobkyni vznikl nárok vystavit konečnou fakturu, což dle dohod stran učinila, jak dále uvedeno 5ti fakturami, a žalované proto vznikla povinnost celou cenu díla žalobkyni zaplatit. Nad to i svědek [jméno FO] vypověděl, že žalobkyně vystavila konečné faktury za zhotovené dílo v okamžiku, kdy dílo bylo skutečně hotovo. Soud v této části považoval výpověď svědka [jméno FO] za věrohodnou, neboť korespondovala s výše uvedenými důkazy.

63. Je pravdou, že podle článku III. smlouvy měla žalobkyně vystavit žalované konečnou fakturu s bezhotovostní úhradou, tj. převodem na účet. Byť podle článku XII. odst. 1 smlouvy bylo možné smlouvu o dílo měnit a doplňovat pouze formou písemných dodatků, z provedených důkazů je zřejmé, že se strany poté dohodly, že žalobkyně vyfakturuje sjednanou cenu pěti fakturami s úhradou v hotovosti, a proto je žalobkyně takto i vystavila (viz bod 22 odůvodnění tohoto rozsudku). Přestože žádná písemná listina tuto dohodu o změně způsobu placení nezachycuje, svědek [jméno FO] i svědek [tituly před jménem] [jméno FO] ml. shodně vypověděli, že k vystavení pěti předmětných faktur dal svědku [jméno FO] ml. telefonický pokyn tehdejší jednatel žalobkyně, pan [jméno FO] st., a to na žádost tehdejšího jednatele žalované, pana [jméno FO]. Žalovaná pak tyto faktury akceptovala, nijak se proti nim neohradila, a naopak tvrdila, že již byly uhrazeny. Dohodou účastnic tak došo ke změně platebních podmínek ceny díla dle smlouvy a contrario dle § 1758 o.z. Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 3501/2019, v němž soud konstatoval, že „Výhradu formy právního jednání je možno později opustit, přičemž dohodu o opuštění jiné než dříve vyhrazené formy je možno učinit i v jiné než vyhrazené formě. Je však nezbytné, aby strany učinily nejen neformální právní jednání samotné, nýbrž aby současně opustily (ať již v jakékoliv formě) i dříve ujednanou výhradu formy, což musí být prokázáno a doloženo; v tomto smyslu tudíž jde o vyvratitelnou právní domněnku. Právně však jde o dvě skutečnosti – dohodu o opuštění sjednané formy, pro niž je právně významné i následné chování stran, a samotné neformální právní jednání. Samotné neformální právní jednání pro opuštění sjednané formy nepostačuje. Pokud je právní jednání uskutečněno v později dohodnuté formě, není neplatné pro nedodržení dříve (původně) sjednané formy. Faktury pak byly podepsány tehdejším jednatelem [jméno FO] st. a doručeny žalované svědkem [jméno FO], což bylo mezi účastnicemi nesporné.

64. Z provedených důkazů však vyplývá, že žalovaná řádně vyúčtovanou cenu díla ve výši 1 400 000 Kč žalobkyni nezaplatila. Pokud žalovaná tvrdila, že cenu díla uhradila podle faktur svědku [jméno FO] v hotovosti a odkazovala v tomto směru na pokladní doklady, soud má za to, že jednak jimi žalovaná neplatila cenu díla žalobkyni, ale činnost svědka [jméno FO] na stavbě, a i v případě, že by tak skutečně učinila, tedy že by se jednalo o platby na dílo provedené žalobkyní, svědek [jméno FO] nebyl osobu oprávněnou přijímat od žalované finanční prostředky ve prospěch žalobkyně, neboť nebyl jejím zaměstnancem, ani osobou pověřenou za žalobkyni jednat a přijímat za ni finanční prostředky, a nemohl tak být ani vnímán žalovanou.

65. Předně je třeba poukázat na rozpory ohledně údajné výplaty peněz podle pokladních dokladů svědku [jméno FO] na úhradu ceny díla. [jméno FO] podle usnesení PČR uvedl, že žalovaná takto vyplatila panu [jméno FO] šest nebo sedm plateb. To však neodpovídá provedeným důkazům, protože ve skutečnosti bylo těchto výplat 20 (viz bod 21 odůvodnění rozsudku). Podle citovaných dokladů převzal svědek [jméno FO] od žalované minimálně 1 885 500 Kč či dokonce 2 585 500 Kč, přičemž není zřejmé, z jakého důvodu by měla žalobkyně tuto výrazně navýšenou částku získat. Svědkyně [jméno FO], která měla provádět některé z výplat svědku [jméno FO], nebyla nikdy zaměstnancem žalované, a ani si nepamatovala, že by peníze svědku [jméno FO] skutečně vyplácela. Pokladní doklady v porovnání s dalšími důkazy neprokazují, že platby byly určeny právě žalobkyni. Na některých pokladních dokladech není účel platby uveden. Na dokladech ze dne 5. 11. 2015 a 6. 11. 2015 je shodně uvedeno „záloha [adresa]“, přestože podle těchto nich měla být hrazena faktura společnosti [právnická osoba], která neměla se žalobkyní nic společného, jak v bodě 61 odůvodnění tohoto rozsudku uvedeno. Byť tyto dva doklady jsou výdajovými pokladními doklady, měl podle nich svědek [jméno FO] předat žalované částku 150 000 Kč a 200 000 Kč. I podle názoru soudu se jedná o chybně použitý typ dokladu, když i žalovaná ve svém vyjádření ze dne 8. 9. 2017 uvedla, že na základě těchto dokladů vyplatila svědku [jméno FO] uvedené částky, což uváděl i pan [jméno FO] podle usnesení Police ČR. Soud dále poukazuje na to, že podle těchto dokladů měla být uvedené společnosti předána částka pouze 350 000 Kč, ovšem podle faktur pod bodem 13 odůvodnění rozsudku muselo být žalovanou vyplaceno této společnosti prostřednictvím svědka [jméno FO] ještě 150 000 Kč některým z dalších dokladů. Dva doklady pak neměly bližší označení účelu platby, a podle dokladu o platbě 60 000 Kč ze dne 14. 4. 2016 byla jejím účelem rovněž „záloha [adresa]“, přesto se však podle vyjádřen žalované (z 8. 9. 2017) mělo jednat o půjčku svědku [jméno FO], který ji měl vrátit 1. 5. 2016. Pouze v pokladním dokladu ze dne 6. 10. 2015 je uvedeno označení žalobkyně nicméně v případě, že by svědek [jméno FO] přejímal peníze jako zaměstnanec žalobkyně, připojil by ke svému podpisu i razítko žalobkyně, což však neučinil. V některých dokladech pak ani není uvedeno datum, kdy mělo k předání peněz dojít. Soud má proto za to, že platby podle pokladních dokladů nebyly určeny na úhradu ceny předmětného díla podle smlouvy, ale žalovaná jimi poskytovala svědku [jméno FO] finanční prostředky na úhradu svých závazků vůči dalším subjektům.

66. Z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že finanční prostředky přijaté od tehdejšího jednatele žalované pana [jméno FO] použil na výplatu osob, které pracovaly na předmětné stavbě komunikace. Mělo se jednat o [právnická osoba], jak vyplývá i z jeho prohlášení ze dne 6. 9. 2017 a [jméno FO], bytem [adresa], jak je zřejmé z prohlášení rovněž ze dne 6. 9. 2017. Podle trestního spisu dále svědek [jméno FO] prohlásil, že zaplatil svědku [jméno FO] za obrubníky ze stavebnin, a že svědek [jméno FO] také dělal nějaké práce pro pana [jméno FO] st. Tato tvrzení svědka [jméno FO] však nejsou pravdivá. Pokud jde o prohlášení [jméno FO], z usnesení Police ČR soud zjistil, že pan [jméno FO] policii sdělil, že žalobkyni nezná, ve [adresa] nikdy nebyl, v listopadu a prosinci 2015 se zdržoval ve Velké Británii a uvedené prohlášení podepsal na žádost svědka [jméno FO], za což dostal finanční odměnu. Stejně tak svědek [jméno FO] uvedl, že na předmětné stavbě nikdy nepracoval a prohlášení uvedené od bodem 39 odůvodnění tohoto rozsudku podepsal pouze na žádost svědka [jméno FO], a dostal za to od něj materiál na stavbu. I svědci [jméno FO] a [jméno FO] popřeli, že by na předmětné stavbě cokoliv dělali. Soud má za to, že je nepravděpodobné, aby si všechny tyto čtyři osoby vymýšlely, když jejich jména se neobjevují ani ve stavebním deníku, a žádná z uvedených osob nemá zájem na výsledku sporu. Je pak poněkud zarážející, že obě výše uvedená prohlášení byla podepsána 6. 9. 2017, text obou prohlášení je v podstatě totožný, družstvo [právnická osoba] bylo k danému dni již v likvidaci, jak je zřejmé z výpisu ze živnostenského rejstříku, a přesto to není jinak v prohlášení zachyceno, a pan [jméno FO] obě prohlášení zaslal hned druhý den po jejich vystavení své právní zástupkyni, tj. dne 7. 9. 2017, která je dalšího dne předložila soudu. Podle názoru soudu je zřejmé, že svědek [jméno FO] zajistil tyto nepravdivé důkazy na žádost žalované, a tedy byl s ní v užším vztahu. Nad to je otázkou, kdo skutečně připravil text předmětných prohlášení, když podle usnesení Police ČR pan [jméno FO] uvedl, že připravil čestná prohlášení některých dodavatelů staveb, že v souvislosti se stavbou přebírali od pana [jméno FO] hotovost. Je proto otázkou, na co skutečně svědek [jméno FO] použil peníze, které měl přijmout podle pokladních dokladů, vzhledem k tomu, že svědci [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] ani [jméno FO] na stavbě nepracovali, a tedy od svědka [jméno FO] za to nemohli získat žádné finanční prostředky.

67. V této souvislosti je třeba poukázat i na to, že svědek [jméno FO] sice zaslal panu [jméno FO] vyúčtování zřejmě přijatých plateb, a to e-mailem s přílohou označenou jako „[adresa] Z.[jméno FO]“, učinil tak však až po dokončení stavby v srpnu 2016 a podle obsahu účtoval . Podle této přílohy měla být vyúčtována celkem částka 1 424 110 Kč bez DPH, tedy jiná částka, než činila cena díla, a to za různé položky, mimo jiné za platby různým osobám 12ti osobám, dále za dopravu štěrku, za [právnická osoba], jakož i za plány projektanta, a za „naftu a práce [jméno FO]“. Součástí vyúčtování jsou tak zcela zřejmě i jiné věci a činnosti, než které byly obsahem smlouvy o dílo, když např. projekt stavby neměla zajišťovat žalobkyně, ale byla podle názoru soudu věcí žalované jako investora a objednatele stavby. Stejně tak částka určená za naftu a práce svědka [jméno FO] by nebyla účtována zvlášť žalované, pokud by jej sama samostatně nevyplácela, protože pokud by svědek [jméno FO] byl zaměstnancem žalobkyně, byly by jeho náklady na naftu a práci zahrnuty v celkové ceně díla dle smlouvy uzavřené se žalobkyní. Sám svědek [jméno FO] pak ve výpovědi u soudu uvedl, že v době, kdy se pracovalo na silnici ve [adresa], pracoval i na jiných zakázkách pro pana [jméno FO].

68. Pokud jde o výplatu peněz podle pokladních dokladů, soud poukazuje i na rozpor v tvrzení žalované, že cenu díla ve výši 1,4 mil. Kč financovala na základě dvou Smluv o zápůjčce ze dne 31. 8. 2015 z finančních zdrojů společností spřízněných s ní osobou jejího tehdejšího jednatele [jméno FO], tedy [právnická osoba] a [právnická osoba]. s provedenými důkazy. Podle výpisů z bankovních účtů uvedených společností částky vybrané v hotovosti z těchto účtů neodpovídají částkám, které měla žalovaná od těchto společností převzít na financování stavby, zejména pokud se jedná o společnost [právnická osoba] Jak je zřejmé z bodu 42 odůvodnění tohoto rozsudku, tato společnost měla podle výpisu z účtu vybrat hotovost 120 000 Kč, nicméně měla žalované poskytnout částku 299 500 Kč. Soud má proto ze všech výše uvedených důvodů za to, že žalovaná platbami podle pokladních dokladů neplatila cenu díla žalobkyni.

69. I v případě, že by snad platby byly skutečně určeny na úhradu ceny díla, z provedených důkazů vyplývá, že svědek [jméno FO] nebyl zaměstnancem žalobkyně. Jak vyplývá již z bodu 61 odůvodnění tohoto rozsudku, svědek [jméno FO] nepůsobil na stavbě jako zaměstnanec žalobkyně, ale již od března 2015 koordinoval stavbu pro žalovanou, která byla hlavním investorem, jak potvrzuje kolaudační souhlas. Současně přijímal od žalované finanční prostředky, jak výše uvedeno, z nichž vyplácel různé subjekty, odlišné od žalobkyně, např. společnosti [právnická osoba] částku ve výši celkem 600 000 Kč. Svědek [jméno FO] tak nečinil na pokyn žalobkyně, ale žalované, která byla objednatelem prací této společnosti, což je zřejmé i z toho, že přestože byly výplaty prováděny za účinnosti předmětné smlouvy o dílo, uvedla tato společnost ve fakturách jako objednatele žalovanou a nikoliv žalobkyni. V případě, že by svědek [jméno FO] byl skutečně zaměstnancem žalobkyně, není logické, aby mu žalovaná svěřovala finanční prostředky a dala mu pokyn k jejich výplatě tedy třetí osobě. Pokud žalovaná tvrdila, že společnost [právnická osoba], prováděla pro žalovanou zemní práce s vědomím žalobkyně, odporuje to zápisu ve stavebním deníku ze dne 28. 1. 2016, podle něhož byly zemní práce prováděny právě bez vědomí žalobkyně. Svědek [jméno FO] tak působil na stavbě jako zprostředkovatel a koordinátor stavby, což ostatně i sám uváděl ve své výpovědi u soudu, a plyne to i z výpovědi svědka [jméno FO] st. (viz trestní spis) a nepřímo to potvrzují i výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří hovořili o tom, že komunikaci zhotovovala žalovaná, na stavbě se pohyboval svědek [jméno FO], nicméně žalobkyni vůbec neznali. I další jednatel žalované [jméno FO] podle usnesení Police ČR uvedl, že svědek [jméno FO] řešil s tehdejším jednatelem žalované panem [jméno FO] zasíťování pozemků ve [adresa], a to v době, kdy na stavbě ještě žalobkyně nepracovala. Trestní spis - komunikace [jméno FO] na č.l. 344 až 351 se svědkem [jméno FO] potvrzuje, že svědek [jméno FO] byl koordinátorem stavby, nikoliv však jako zaměstnanec žalobkyně. To potvrzuje i zpráva ze dne 2. 2. 2016 zaslaná panem [jméno FO] panu [jméno FO], že jednal „s p. [jméno FO] od p. [jméno FO]“. Z této zprávy je zřejmé, že pan [jméno FO] vnímal pana [jméno FO] jako jakéhosi „nadřízeného“ žalobkyně, a tedy zástupce investora stavby. I svědek [jméno FO], který nemá na výsledku sporu žádný zájem, vypověděl, že [jméno FO] pracoval sám na sebe. Tímto způsobem působil pan [jméno FO] i na stavbě půdních bytů prováděných na základě smlouvy o dílo ze dne 8. 6. 2015 pro společnost [právnická osoba], jejímž jednatelem byl pan [jméno FO], což vyplývá i z usnesení Policie ČR, výpovědi svědka dr. [jméno FO], i samotného pana [jméno FO] před policejním orgánem, obsah trestního spisu, výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO], ml.. Skutečnost, že svědek [jméno FO] vystupoval jako koordinátor i dalších staveb, a to nikoliv jako zaměstnanec žalobkyně, vyplývá z výpovědi svědka [jméno FO], jehož výpověď soud hodnotil jako věrohodnou, neboť svědek nemá žádný zájem na výsledku sporu a jeho výpověď byla zcela spontánní a plynulá.

70. Pokud svědek [jméno FO] jednal se stavebním úřadem, jednal jménem žalované, které byl pak vydán i kolaudační souhlas. Dále v případě, že by svědek [jméno FO] byl zaměstnancem žalobkyně, měla by jeho e-mailová adresa příponu [Anonymizováno], a nikoliv @seznam.cz. Rovněž soudu není zřejmé, pokud měl být svědek [jméno FO] zaměstnancem žalobkyně, z jakého důvodu mu žalovaná poskytla půjčku ve výši 60 000 Kč, jak uvedla ve svém podání ze dne 8. 9. 2017. Ohledně vozidla AUDI A3, RZ [SPZ], ohledně něhož uzavřel úvěrovou smlouvu dne 30. 10. 2015 pan [jméno FO] st. jako fyzická osoba, pak ani ze skutečnosti, že s tímto vozidlem jezdil po určitou dobu svědek [jméno FO], nelze dovodit, že by pan [jméno FO] byl zaměstnancem žalobkyně. V případě, že by tomu tak bylo, bylo by logické, aby úvěr na vozidlo čerpala žalobkyně, která by jej svědku [jméno FO] poskytla jako svému zaměstnanci.

71. Protože tedy ještě před tím, než žalobkyně zahájila práce na stavbě pracoval svědek [jméno FO] sám na sebe jako koordinátor stavby, či jako zástupce žalované jako investora, je nepravděpodobné, aby se v průběhu září 2015 jeho pozice změnila na zaměstnance či pověřeného zástupce žalobkyně. Tomu nepovídá ani pracovní smlouva svědka [jméno FO], která je datována 31. 8. 2015, tedy před tím, než žalobkyně na stavbu nastoupila. Podle této pracovní smlouvy měl být svědek [jméno FO] zaměstnán u žalobkyně nikoliv jako stavbyvedoucí, ale jako „technik – řidič“. Sám svědek [jméno FO] vypověděl, že tuto smlouvu uzavíral se žalobkyní v červnu 2015, což však neodpovídá její skutečné dataci 31. 8. 2015, když řidičský průkaz musel být svědku [jméno FO] odebrán na přelomu srpna a září 2015, protože vypověděl, že mu řidičské oprávnění bylo vráceno po 2,5 měsících v listopadu 2015. Soud má proto za to, že se skutečně jednalo o účelově sepsanou pracovní smlouvu, o jejíž existenci se nad to žalovaná dozvěděla až na její žádost po dokončení celého díla, jak vyplývá již z vyjádření žalované k žalobě, a usnesení Policie ČR. Smlouvu jí navíc nepřiložila žalobkyně, ale svědek [jméno FO]. Tato pracovní smlouva pak ani nebyla evidována v účetním systému žalobkyně, jak vyplynulo z výpovědi svědka [jméno FO] ml.

72. Pokud tedy pan [jméno FO] vypověděl podle usnesení Police ČR, že výplaty v hotovosti svědku [jméno FO] byly domluveny s panem [jméno FO] st. již při podpisu smlouvy o dílo, není rovněž tato výpověď pravdivá. Soudu totiž není zřejmé, z jakého důvodu nebyla tato dohoda zakotvena přímo do smlouvy, což by zcela jistě před jejím podpisem nebyl problém, pokud by se na tom obě strany shodly. Obdobně svědek [jméno FO] vypověděl, že žalobkyně od začátku věděla, že svědek bude oprávněn přebírat peníze od žalované, o čemž mluvili již při podepisování smlouvy, s tím, že žalovaná bude hradit cenu díla zálohami v hotovosti svědku [jméno FO]. Jak je výše uvedeno, je nelogické, aby v okamžiku, kdy písemná smlouva o dílo ještě nebyla podepsána stranami, nebyla do ní tato ujednání zakotvena. Pokud pak snad pan [jméno FO] zaslal e-mailem ze 7. 10. 2015, tedy před podpisem předmětné smlouvy, návrh smlouvy panu [jméno FO], a v tomto návrhu bylo uvedeno, že se místního šetření zúčastní svědek [jméno FO] jako zástupce zhotovitele, tedy žalobkyně a ve smlouvě, která byla následně účastnicemi podepsána, tato skutečnost není uvedena, je zřejmé, že s touto formulací některá ze stran nesouhlasila, a svědek [jméno FO] tedy nebyl zástupcem žalobkyně, a ani nebyl oprávněn přijímat za žalobkyni finanční prostředky od třetích osob. V opačném případě by uvedená formulace byla v textu smlouvy ponechána. Sám svědek [jméno FO] popřel, že by vyjednával podmínky předmětné smlouvy o dílo, a smluvní podmínky si dojednávaly pouze žalobkyně a žalovaná, jak vyplývá z usnesení Police ČR. Stejně tak svědek [jméno FO] zaslal podle závěru soudu tehdejšímu jednateli žalované [jméno FO] e-mail s datem 7. 10. 2015 v 19:58 hod. s předmětem „harmonogram“, neboť tento e-mail pak pan [jméno FO] dne 7. 9. 2017 přeposlal své právní zástupkyni. Podle přílohy e-mailu byla v harmonogramu prací zahrnuta i žádost o kolaudaci, kterou měla ovšem podle předmětné smlouvy o dílo zajišťovat žalovaná. Je proto zřejmé, že svědek [jméno FO] nemohl vystupovat jako zástupce či zaměstnanec žalobkyně.

73. Ani e-mailová komunikace nepotvrzuje, že by svědek [jméno FO] byl zaměstnancem žalobkyně. Tomu svědčí e-mail ze dne 5. 4. 2016, jímž sice až po dokončení předmětné stavby zaslal zástupce společnosti [právnická osoba] svědku [jméno FO] a současně i žalobkyni cenovou nabídku na závoz zboží do [adresa]. V případě, že by svědek [jméno FO] byla zaměstnancem žalobkyně, nebylo by třeba mu e-mail rovněž zasílat. Stejně tak podle e-mailu z 10.2.2016 zástupce společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], zaslal prohlášení o likvidaci odpadů pro žalobkyni panu [jméno FO], který je teprve poté zaslal svědku [jméno FO]. V případě, že by svědek [jméno FO] vystupoval jako zástupce žalobkyně, bylo by prohlášení zasláno přímo svědku [jméno FO] jako jejímu zástupci.

74. Jediným důkazem, který by mohl svědčit tomu, že svědek [jméno FO] jednal za žalobkyni, by mohla být faktura č. [hodnota] ze dne 17. 12. 2015 vystavená společností [právnická osoba]. žalobkyni za dodávku zboží. Ve faktuře je sice uvedeno v poznámce jméno svědka [jméno FO], a místem doručení je předmětná stavba, nicméně není zřejmé, kdo skutečně objednávku činil, a pokud svědek [jméno FO] byl koordinátorem stavby, je možné, že žalobkyně objednala určité zboží, aby jej tento svědek převzal. Pokud pak jde o faktury č. [hodnota] a č. [hodnota] ze dne 10. 11. 2015, a č. [hodnota] ze dne 13. 11. 2015 vystavené rovněž společností [právnická osoba]. žalobkyni za dodávku materiálu, v nichž je v poznámce uvedeno u místa doručení [adresa] jméno svědka [jméno FO]. V [adresa] však předmětná stavba nebyla prováděna. Jestliže pak společnost [právnická osoba]. zaslala e-mail z 5. 4. 2016 s cenovou nabídku na závoz zboží do [adresa] svědku [jméno FO] a žalobkyni, je zřejmé že sice svědek [jméno FO] spolupracoval se žalobkyní i na dalších stavbách, (obdobně jako v jiném případě se žalovanou), nicméně nevystupoval jako její zástupce či zaměstnanec žalobkyně, protože v opačném případě, by e-mail nebyl zaslán současně i žalobkyni, ale právě jen svědku [jméno FO]. Protože se žalovaná dozvěděla o existenci těchto listin až po provedení díla, neboť jí je svědek [jméno FO] poskytl až v průběhu soudního řízení, nemohla se v průběhu výplat částek podle pokladních dokladů domnívat, že svědek [jméno FO] je pověřeným zástupcem žalobkyně k přijetí plateb ze smlouvy o dílo.

75. Stejně tak ani stavební deník neprokazuje, že by svědek [jméno FO] vystupoval na stavbě za žalobkyni, když označení [právnická osoba], tedy žalobkyně je až na dalším řádku, za jménem jejího tehdejšího jednatele.

76. Všechny tyto skutečnost proto svědčí o samostatném vztahu žalované se svědkem [jméno FO], a nikoli o tom, že by svědek [jméno FO] byl zaměstnancem žalobkyně, či za ni jednal. Ze všech výše uvedených důvodů je zřejmé, že žalovaná nezaplatila žalobkyni cenu díla.

77. Pokud pak žalovaná předložila faktury s tzv. nulovou úhradou, a tvrdila, že je vystavila žalobkyně, a proto prokazují zaplacení ceny díla, ze znaleckého posudku [tituly před jménem]. [jméno FO] vyplývá, že údaj „K úhradě 0 Kč“, uvedený na fakturách předložených žalovaným, nevznikl na stejném tiskovém zařízení jako zbylé údaje, které faktury obsahovaly. Zároveň znalec konstatoval, že podpisy na sporných fakturách, tedy na fakturách předložených žalovaným, nejsou spontánními pravými podpisy jednatele žalobkyně, ani jeho syna [tituly před jménem] [jméno FO] ml.. Znalecké závěry jasně podporují stanovisko soudu, že žalovaný ve skutečnosti cenu díla žalobci neuhradil a své tvrzení o opaku se pokusil prokázat listinami, jejichž obsah lze považovat za nepravý. Na tomto závěru nemůže nic změnit konstatování znalce, že otisk razítka na fakturách předložených žalobcem i na fakturách předložených žalovaným je s největší pravděpodobností otiskem jednoho a téhož razítka. Je totiž všeobecně známo, že s ohledem na stav soudobé techniky není žádný problém opatřit si jakékoliv razítko, zejména pokud samotné razítko nevykazuje jakékoliv znaky zvláštnosti či nevšednosti. Tomu pak odpovídá i citovaný audiozáznam, který byl pořízen svědkem [jméno FO] ml. bez vědomí a souhlasu pana [jméno FO] (viz výpověď svědka [jméno FO] ml.). Soud tento důkaz provedl v návaznosti na závěry přijaté v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 64/2004, a v nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1774/14. Podle daného nálezu „základním kritériem, jež má vést k rozhodnutí o použitelnosti či nepoužitelnosti záznamu rozhovoru pořízeného soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby jako důkazu v příslušném řízení, je poměřování chráněných práv a zájmů, které se v této soukromé sféře střetávají, a kde se stát stává arbitrem (zpravidla prostřednictvím soudu) rozhodujícím o tom, který z těchto zájmů bude v daném konkrétním střetu převažujícím. … Kromě okolností, za nichž byla taková nahrávka pořízena, bude rozhodující i význam právem chráněného či uznávaného zájmu, který je předmětem vlastního řízení, a možnosti, které měl účastník, uplatňující informace z nahrávky, k dispozici k tomu, aby získal takové informace jiným způsobem, než za cenu porušení soukromí druhé osoby.“ Pokud v projednávaném případě svědek [jméno FO] ml. pořídil předmětný audiozáznam, nezachytil jím projev ryze osobní povahy svědka [jméno FO]. Záznam se týkal výlučně jednání o způsobu úhrady ceny díla provedeného žalobkyní pro žalovanou, a žalobkyně nemohla jiným způsobem prokázat nepravdivost výpovědi svědka [jméno FO], jakož i tvrzení žalované. Soud má proto za to, že daný důkaz není nepřípustný v občanském soudním řízení. Z audionahrávky vyplynulo, že svědek [jméno FO] přišel ke svědku [jméno FO] ml., a oba se bavili, jak mají faktury vypadat. Svědek [jméno FO] pak uděloval svědku [jméno FO] ml. pokyny, s jakým číslem a datem mají být faktury vystaveny. Tento průběh vystavování faktur tak zcela odporuje výpovědi svědka [jméno FO] před soudem, v níž uvedl, že konečné faktury vyhotovil pan [jméno FO] st. za zhotovené dílo, stejně jako jeho výpovědi u Police ČR, kde uvedl, že faktury dal svědkovi pan [jméno FO] st. na stavbě v [obec]. Podle audiozáznamu byly faktury vystaveny, tak jak byly následně založeny do spisu žalobkyní, a nikoliv s nulovou hodnotou. Soud má proto za to, že faktury založené do spisu žalovanou nevystavila žalobkyně. Tomuto závěru svědčí i to, že by žalobkyně neměla důvod složitě měnit rastr dílčího údaje „K úhradě 0 Kč“, jakož i vyhotovovat v rozdílnou dobu strojopisných údajů na faktuře, neboť v případě, že by jí žalovaná skutečně cenu díla zaplatila, mohla žalobkyně vystavit celé faktury znovu či pouze vystavit doklad o jejich zaplacení.

78. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla pro žalovanou předmětné dílo, a vznikl jí nárok na zaplacení ceny díla podle § 2610 o.z., kterou jí však žalovaná nezaplatila. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu, včetně nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o.z. Výši tohoto úroku z prodlení soud stanovil ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože splatnost poslední ze žalobkyní vystavených faktur nastala dne 12. 4. 2016, když ostatní faktury byly splatné dříve, je žalovaná v prodlení se zaplacením celé částky nejpozději od 13. 4. 2016. Protože žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení až od 15. 4. 2016, soud rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

79. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a má tedy právo na plnou náhradu jejích nákladů. Žalobkyni vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 70 000 Kč za žalobu a ve výši 14 000 Kč za podání dovolání a dále náklady na její právní zastoupení, neboť žalobkyně byla až do 30. 11. 2023 zastoupena advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO]. Náklady právního zastoupení žalobkyně představují mimosmluvní odměnu za 18 úkonů právních služeb po 13 900 Kč (dle ust. § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tedy 1x za převzetí a příprava zastoupení, 1x předžalobní výzvu, 1x sepis žaloby, 7 x sepis podání ze dne 9. 10. 2017, 25. 6. 2018, 21. 1. 2019, 16. 1. 2020, sepis dovolání, podání ze dne 11. 7. 2020 a vyjádření ze dne 18. 9. 2022, a dále 1x za účast na jednání soudu dne 7. 2. 2018, 1x 4. 4. 2018, 2 x účast na jednání dne 11. 7. 2018, které trvalo přes 2 hodiny (tj. 2 úkony), a účast na jednání soudu dne 1x 28. 8. 2019, 1x 5. 5. 2020, 1x 15. 6. 2022 a 1x 12. 10. 2022, jakož i náhradu hotových výdajů za 18 úkonů právní služby po 300 Kč (dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.. Dále náklady žalobkyně představují paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně od 1. 12. 2023 nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud proto žalobkyni přiznal paušální náhradu za 11 úkonů podle § 1 odst. 3, písm. a) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“), tj. za 4 x vyjádření, tj. z 25. 1. 2024, 20. 2. 2024, 3. 3. 2024 a 26. 3. 2024 a dále za účast na jednání 2 x dne 28. 2. 2024, které trvalo přes 2 hodiny, 2x dne 10. 4. 2024, které trvalo přes 2 hodiny a 2x dne 17. 5. 2024, které rovněž trvalo přes 2 hodiny a 1 x dne 24. 5. 2024, a to paušální náhradu vždy ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky. Celkem tak soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 342 900 Kč. Soud doplňuje, že nepřiznal žalobkyni paušální náhradu za podání ze dne 17. 4. 2024, neboť ji nepovažoval za účelnou, když žalobkyně mohla předložit doklady o zápočtu již s podáním ze dne 26. 3. 2024. Soud proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

80. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu v průběhu tohoto řízení vznikly náklady ve výši 39 879 Kč v souvislosti s přibráním znalce [tituly před jménem]. [jméno FO], kterému bylo znalečné v této výši přiznáno usnesením ze dne 19.2.2019, č.j. [spisová značka]. Dále vznikly státu náklady v souvislosti s předvoláním svědka [jméno FO] na ústní jednání, jehož aktuální adresa místa pobytu nebyla soudu sdělena, a kterému bylo usnesením ze dne 13. 3. 2024, č.j. [spisová značka], přiznáno svědečné ve výši 546,43 Kč a dále v souvislosti s přibráním tlumočníka [jméno FO], kterému bylo usnesením ze dne 13. 3. 2024, č.j. [spisová značka], přiznáno tlumočné ve výši 1 413,12 Kč. Protože státu vznikly náklady ve výši celkem 41 838,55 Kč a žalovaná neměla ve věci úspěch, uložil jí soud povinnost zaplatit náklady státu v celkové výši s tím, že co do částky 5 000 Kč byla část těchto nákladů zaplacena ze žalovanou složené zálohy. Proto byla žalované stanovena lhůta k plnění ve zbývajícím rozsahu 36 838,55 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení