22 Co 246/2024 - 911

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeše a soudkyň JUDr. Terezy Dobešové a Mgr. Kateřiny Boudníkové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 1 400 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 24. 5. 2024, č. j. 113 C 12/2017 – 855 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že pro úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 400 000 Kč od 15. 4. 2016 do 19. 4. 2016, se žaloba zamítá; v dalším se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 251 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 36 838,55 Kč, na účet Okresního soudu v Berouně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 400 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 15. 4. 2016 do zaplacení (výrok I.), o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 342 900 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a o povinnosti žalované nahradit České republice na účet Okresního soudu v Berouně náklady řízení ve výši 41 838,55 Kč s tím, že co do částky 5 000 Kč jako zaplacené zálohy se žalované lhůta k plnění nestanoví, a co do zbývající částky činí lhůta k plnění tři dny od právní moci rozsudku (výrok III.)

2. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná. V něm namítá, že soud prvního stupně učinil nesprávný skutkový závěr o splnění předpokladů pro úhradu ceny díla, když vyšel z toho, že žalobkyně zhotovené dílo žalované předala dne 18. 2. 2016. Předložený předávací protokol datovaný dne 18. 2. 2016 však podle svého textu neosvědčoval předání díla ve smyslu čl. 5 odst. 7 smlouvy o dílo, neboť byl vyhotoven pouze pro účely kolaudace, k řádnému předání díla tak nikdy nedošlo. Soud prvního stupně také nesprávně vyhodnotil postavení svědka [adresa] při provádění stavby, když nezohlednil důkazy, z nichž vyplývalo, že [adresa] byl stavbyvedoucí žalobkyně (zhotovitele komunikace na pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]) a nikoliv žalované a v průběhu provádění stavby mu byla na základě předchozí dohody účastníků zaplacena v několika platbách v hotovosti celá cena díla. Výstavbu komunikace původně prováděla společnost [právnická osoba]. a následně [právnická osoba], které jí nedokončily. Na podzim roku 2015 část prací provedla společnost [Anonymizováno]., na ně pak navazovaly práce žalobkyně. Žalobkyně se podílela na dostavbě komunikace od podzimu 2015 v časově shodném období jako svědek [jméno FO]. [jméno FO] soud prvního stupně své závěry opřel o usnesení [právnická osoba], kterým bylo rozhodnuto o odložení věci, tak tento důkaz není pro něj závazný a nemá přednost před jinými důkazy provedenými v tomto řízení. Žalovaná přitom již v podáních ze dne 8. 9. 2017 a 8. 3. 2018 navrhovala důkazy k prokázání těchto skutečností. Z odůvodnění rozsudku také není zřejmé, z čeho soud prvního stupně dovodil, že žalovaná zaplatila [adresa] částku 1 885 500 Kč, popřípadě částku 2 858 500 Kč. Podle tvrzení žalované i jí předložených pokladních dokladů žalovaná zaplatila [adresa] v hotovosti částku 1 479 500 Kč, a to 1 400 000 Kč na cenu díla a 79 500 Kč na vícepráce. Tyto finanční prostředky získala od společností [právnická osoba] a [Anonymizováno]. [jméno FO] soud prvního stupně uzavřel, že poskytnutými finančními prostředky žalovaná hradila pouze činnost [adresa] na stavbě, tak nekonkretizoval, jakou činnost v hodnotě 1 479 500 Kč měl svědek pro žalovanou provést. Soud prvního stupně shledal nevěrohodnou výpověď tehdejšího jednatele žalované [jméno FO], učiněnou v trestním řízení o platbách žalované svědku [jméno FO] pouze z důvodu, že uvedl jiný počet plateb, než byl nakonec pokladními doklady doložen, aniž by přitom zohlednil, že k jeho výpovědi došlo osm let po těchto událostech a nemohl si tak přesně všechny platby pamatovat. Výplaty podle pokladních dokladů přitom potvrdila ve své výpovědi i svědkyně [jméno FO]. Soud prvního stupně zpochybnil přijetí plateb [adresa] za žalobkyni z důvodu absence razítka žalobkyně na příjmových dokladech, ačkoliv u jiného důkazu (faktur) význam razítka naopak relativizuje. Další spekulace soudu prvního stupně o účelu těchto plateb nezohledňují důkazy žalované navržené v podání z 8. 3. 2018. Soud prvního stupně také nesprávné uzavřel, že [adresa] z přijatých peněz měl vyplácet pouze společnost [právnická osoba] a [jméno FO], popřípadě svědky [jméno FO] a [jméno FO], přičemž u prvních dvou vyšel z jejích výpovědí (jenž byly v rozporu s jejich dříve vyhotovenými písemnými prohlášeními), že na stavbě nefigurovali. Z trestního spisu (včetně výpovědi [jméno FO] st. – tehdejšího jednatele žalobkyně) přitom plyne, že i subdodavatele žalobkyně, společnost [právnická osoba], přivedl [adresa] a vyplácel ho z peněz žalobkyně a i na faktuře společnosti [právnická osoba] [právnická osoba]. je uvedený u odběratele [adresa], který ji měl taktéž uhradit z prostředků žalobkyně. Soud prvního stupně také nesprávně uzavírá, že vyúčtování zaslané žalované [adresa] e-mailem ze dne 22. 8. 2016 se týkalo vztahu žalované a [adresa]. Naopak šlo o interní vyúčtování žalobkyně ve vztahu k [adresa]. Žalobkyně přitom sama ústně sdělovala žalované, že jí [adresa] dluží 200 000 Kč - 300 000 Kč, ačkoliv písemně po ní požadovala zaplacení celé žalované částky. [jméno FO] soud prvního stupně odmítl tvrzení žalované, že společnost [Anonymizováno] prováděla pro žalovanou zemní práce s vědomím žalobkyně, s poukazem na zápis ve stavebním deníku z 28. 1. 2016, tak opomněl, že tento zápis se týkal prací na sousedním pozemku p. č. [Anonymizováno] v katastrální území [adresa], sloužícím jako zahrada ve vlastnictví rodiny [Anonymizováno] a nikoliv stavby komunikace. Soud prvního stupně také nesprávně interpretoval výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO] (vlastníků pozemků sousedících s komunikací), že [adresa] působil jako zprostředkovatel a koordinátor stavby zajišťované žalovanou, neboť ti žalobkyni neznali, přesto se svědek [jméno FO] zmínil i o působení společnosti z [adresa], čímž nepochybně mínil žalobkyni. [jméno FO] soud prvního stupně opřel existenci užších vazeb mezi svědkem [adresa] a žalovanou o výpověď [právnická osoba], nezohlednil při hodnocení jeho výpovědi blízký vztah tohoto svědka k bývalému jednateli žalobkyně [jméno FO] st. Soud prvního stupně vyšel také z nepravdivé výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] ml., že [adresa] měl za zprostředkování žalobkyně jako zhotovitele stavby komunikace získat dva pozemky ve [Anonymizováno], když [jméno FO] žádné pozemky ve [Anonymizováno] nevlastní a vzhledem k hodnotě stavebních pozemků by byl takový postup pro žalovanou neekonomický. [jméno FO] je v rozsudku konstatováno, že [adresa] pracoval i na jiných zakázkách pro [jméno FO], tak se jednalo pouze o drobnosti jako montáž světel nebo základy pro pojezdovou bránu. Ani skutečnost, že se bývalý jednatel žalované [jméno FO] a [adresa] znali cca dvacet let, nedokládá jejich užší vztah, neboť se po tuto dobu nevídali a neměli spolu blízké vztahy. Z obsahu spisu tak nevyplývá jiný vztah mezi [adresa] a žalovanou než profesní. Žalovaná se na [adresa] obrátila až poté, co po ní žalobkyně požadovala zaplacení ceny díla ve výši 1,4 milionu Kč, neboť měla za to, že tuto částku [adresa] s účinky pro žalobkyni uhradila. Žalovaná poskytla [adresa] pouze krátkodobou půjčku, která neměla se stavbou nic společného. Žalovaná naopak v řízení prokázala úzký vztah [adresa] s žalobkyní. [adresa] byl ve stavebním deníku uveden jako stavbyvedoucí na straně zhotovitele – žalobkyně a celou dobu takto vystupoval. Takto ho vnímala také žalovaná i např. svědek [Anonymizováno] a tento závěr plyne i ze zpráv, kterými [adresa] informoval žalovanou o stavu provádění díla. Opak neplyne ani z výpovědi svědka [jméno FO], jehož výpověď je obecná a neurčitá a nelze z ní vyvozovat žádné závěry. Soud prvního stupně také nezohlednil, že [adresa] měl k dispozici vozidlo zn. [Anonymizováno] od [jméno FO] st. a s žalobkyní měl uzavřenou pracovní smlouvu. Podle § 430 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), může podnikatele zavazovat i jiná osoba pověřená určitou činností při provozu podniku, pokud tato činnost je vykonávána v souvislosti s provozem. Nemusí jít pouze o zaměstnanecký vztah. Ke konkrétním oprávněním stavbyvedoucího přijímat finanční prostředky pak odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4008/2010. Soud prvního stupně zpochybňuje výpověď [jméno FO] učiněnou v trestním řízení, že mezi účastníky existovala předchozí dohoda o výplatě ceny díla v hotovosti [adresa], ačkoliv ho sám nevyslechl. Existence vazby [adresa] na žalobkyni vyplývá i z textu návrhu smlouvy o dílo, v níž bylo uvedeno, že se místního šetření za účelem zjištění stavu rozpracovanosti stavby měl účastnit i [adresa] jako zástupce zhotovitele, nebo ze zpráv o průběhu provádění stavby, které tehdejšímu jednateli žalované [jméno FO] podával [adresa]. Ani argumentace soudu prvního stupně, že svědek [adresa] neměl emailovou adresu žalobkyně nebo že mu byly posílány nabídky subdodavatelů (od společnosti [právnická osoba].) nebo přeposílány jiné podstatné dokumenty (doklad o likvidaci odpadu) vedle další osoby vystupující za žalobkyni, nemůže popřít jeho aktivní účast na provádění stavby, neboť je běžné, že v rámci jednoho subjektu jsou relevantní emaily zasílány vícero osobám. Soud prvního stupně bagatelizuje uvedení osoby [adresa] vedle žalobkyně na některých dokumentech (fakturách subdodavatelů) nebo ve stavebním deníku jako stavbyvedoucího, přitom vedení stavebního deníku je povinností zhotovitele, žalobkyně tak odpovídala za jeho obsah. Soud prvního stupně také nesprávně neprovedl důkaz nahrávkami, které pořídila žalovaná, ačkoliv provedl nahrávku pořízenou [tituly před jménem] [jméno FO] ml. Na jednání konaném dne 17. 5. 2024 soud prvního stupně započal s přehráváním nahrávky pořízené žalovanou v rámci výslechu [právnická osoba], který schůzky nejprve popřel, následně svůj postoj bagatelizoval s poukazem na odstup času a svůj věk. Neprovedením tohoto důkazu soud vytvořil nerovné postavení mezi účastníky, aniž by se s tím v odůvodnění rozsudku řádně vypořádal. Soud prvního stupně se také nevypořádal s existencí faktur žalobkyně na cenu díla se splatností v hotovosti v den jejich vystavení, což bylo také v rozporu s textem smlouvy o dílo z 14. 10. 2015, argumentace svědka [jméno FO] ml., že tak činil dle pokynu svědka [jméno FO] je lichá, není zřejmé, proč by tak dělal. [jméno FO] by žalovaná něco žalobkyni dlužila, nebyl by důvod k vystavení jiné faktury než faktur v souladu se smlouvou, tj. s úhradou bankovním převodem a datem splatnosti podle smlouvy o dílo. Soud prvního stupně se také nepozastavil nad tím, že podle trestního spisu [právnická osoba] žalobkyně doložila doklady pouze na polovinu výdajů s prováděním komunikace. Odůvodnění rozsudku tak považuje za nedostatečné a účelově jednostranné ve prospěch žalobkyně. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne.

3. Žalobkyně se ztotožnila se závěry rozsudku soudu prvního stupně a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 věta první o. s. ř., podle § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je pouze částečně důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou podanou soudu prvního stupně dne 16. 5. 2017 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 400 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne 14. 10. 2015 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla dostavba komunikace na pozemku p. č. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], včetně osazení dopravního značení a osvětlení, za částku 1 400 000 Kč. Žalobkyně byla oslovena svědkem [adresa] s nabídkou dostavby komunikace z důvodu jeho přátelského vztahu s bývalým jednatelem žalované [jméno FO] a [adresa] považovala za zprostředkovatele žalované. Žalobkyně až před podpisem smlouvy zjistila, že objednavatelem díla je žalovaná. Dílo bylo prováděno prostřednictvím subdodavatelů, které vždy vyplácela žalobkyně, pouze výjimečně a v částkách nepřesahujících 10 000 Kč tak učinila prostřednictvím [adresa], ale vždy ze svých prostředků. Svědek [jméno FO] pro žalovanou pracoval i na jiných zakázkách, například na půdní vestavbě v [Anonymizováno]. Žalobkyně dílo předala po jeho dokončení dne 18. 2. 2016 a vyhotovila předávací protokol. Cenu díla vyúčtovala v souladu s požadavky žalované (jejího jednatele [jméno FO]) sdělených jí [adresa] fakturami č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] vždy v částce po 278 300 Kč a fakturou č. [hodnota] v částce 286 800 Kč. Odmítla, že by vystavila faktury na cenu díla ve výši 0 Kč. Taktéž vyloučila existenci dohody účastnic, že cena díla bude hrazena k rukám svědka [adresa]. Veškeré změny smlouvy mohly být provedeny pouze písemně. [adresa] nebyl žalobkyní pověřen přebíráním peněz, o jakýchkoliv pokladních dokladech vystavených žalovanou se žalobkyně dozvěděla až v souvislosti s vymáháním ceny díla.

6. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Potvrdila uzavření smlouvy o dílo, na základě které žalobkyně zhotovila dostavbu komunikace. V době dojednávání podmínek smlouvy za žalobkyni vystupoval svědek [adresa], s kterým žalobkyně spolupracovala na jiných stavbách, například pro společnost [právnická osoba], ten byl také přítomen uzavření smlouvy o dílo. Nebyly splněny předpoklady pro úhradu ceny díla, neboť ještě v dubnu 2016 bylo podle výzvy stavebního úřadu potřeba odstranit vady a nedodělky stavby. Žalovaná zaplatila cenu díla po dohodě s bývalým jednatelem žalobkyně [jméno FO] st. a svědkem [adresa] ještě před dokončením stavby zálohovými platbami předanými v hotovosti [adresa], který žalovanou při stavbě zastupoval a na stavbě působil jako stavbyvedoucí, byl tak označen i ve stavebním deníku, zajišťoval a vyplácel subdodavatele a platil materiál. Finanční prostředky na úhradu ceny díla žalovaná získala od spřízněných společností [právnická osoba] a [Anonymizováno]. Svědek [adresa] přebíral za žalobkyni finanční prostředky v hotovosti, od 6. 11. 2015 do 1. 4. 2016 přijal deset plateb celkem ve výši 1 479 500 Kč, částka 79 500 Kč představovala vícepráce. Dalšími platbami v částce 600 000 Kč pak bylo hrazeno dílo společnosti [Anonymizováno]., která pro žalovanou prováděla zemní práce. Žalovaná dne 14. 4. 2016 poskytla [adresa] zápůjčku ve výši 60 000 Kč, kterou jí dne 1. 5. 2016 vrátil. Poté, co bylo dílo zaplaceno, obdržela žalovaná od žalobkyně faktury s částkou k úhradě 0 Kč. Podanou žalobou si žalobkyně řeší své vlastní neshody s [adresa], který jí měl dlužit 250 000 Kč. V dubnu 2017 svědek [jméno FO] předložil žalované pracovní smlouvu se žalobkyní ze srpna 2015. Žalované není známo, že by svědek [jméno FO] překročil své zástupčí oprávnění.

7. Rozsudkem ze dne 28. 8. 2019, č. j. 113 C 12/2017 - 363 soud prvního stupně žalobě vyhověl, k odvolání žalované byl rozsudek soudu prvního stupně změněn rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2020, č. j. 22 Co 35/2020 – 409 tak, že žaloba byla zamítnuta. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 15. 12. 2021, č. j. 23 Cdo 3067/2020 - 509 rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud v Praze poté usnesením ze dne 7. 2. 2022, č. j. 22 Co 35/2020 - 527 zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že je potřeba objasnit roli [adresa] ve věci.

8. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového zjištění, že žalovaná zajišťovala výstavbu komunikace v obci [adresa]. [jméno FO] počátku výstavby působil na stavbě svědek [adresa] jako její koordinátor či stavbyvedoucí, který od žalované přebíral finanční prostředky a vyplácel je dalším osobám participujícím na stavbě. Výstavbu začala provádět jiná společnost, která ji nedokončila, prostřednictvím svědka [adresa] byla poté oslovena žalobkyně. Ta zahájila dostavbu komunikace v září 2015. Dne 14. 10. 2015 pak byla mezi účastníky uzavřena písemná smlouva o dílo (za žalobkyni smlouvu podepsal [jméno FO] st. a za žalovanou [jméno FO]), kterou se žalobkyně zavázala provést dostavbu komunikace v katastrálním území [adresa] včetně osazení dopravního značení a osvětlení za částku 1 400 000 Kč. Podle článku III. smlouvy o dílo byla žalobkyně oprávněna vystavit konečnou fakturu na cenu díla po dokončení díla a jeho předání žalované, vydání kolaudačního souhlasu a odstranění vad a nedodělků na bankovní účet žalobkyně. Žalovaná měla zaplatit cenu díla na základě konečné faktury vystavené žalobkyní se splatností 7 dní po jejím doručení a zajistit kolaudaci díla. Smlouva mohla být měněna pouze písemnými dodatky. V konceptu smlouvy o dílo, který zaslal dne 7. 10. 2015 [jméno FO] emailem [adresa], bylo oproti textu uzavřené smlouvy o dílo uvedeno, že místního šetření stavby se za účelem zjištění vadně provedených částí stavby účastní svědek jako zástupce zhotovitele. Podle zápisů ve stavebním deníku byl při předání staveniště dne 14. 9. 2015 přítomen za zhotovitele [adresa] s označením stavbyvedoucí a [jméno FO] za žalobkyni. Podle zápisu ze dne 28. 1. 2016 byly dodány podklady pro kolaudační souhlas. Současně je v zápise uvedeno, že zemní práce byly prováděny bez vědomí žalobkyně. Dne 8. 2. 2016 proběhla oprava plotu a úklid staveniště, podle zápisu z 18. 2. 2016 došlo k předání stavby a ke kolaudaci a podle zápisu ze dne 24. 2. 2016 byly s odkazem na zápis z kolaudace provedeny opravy obrubníků, tedy odtoku vody ze stání pro invalidy. Dne 18. 2. 2016 byl účastníky podepsán předávací protokol, podle kterého byla předána stavba komunikace v katastrálním území [adresa] podle stavebního povolení. Protokol byl vyhotoven pro účely kolaudace a žalobkyně se zavázala odstranit veškeré vady a nedodělky zjištěné při závěrečné prohlídce v rámci kolaudačního řízení. Po jejich odstranění je dílo považováno za dokončené a může dojít k předání. Cena díla byla vyúčtována fakturami vystavenými žalobkyní, a to fakturou č. [hodnota] datovanou dne 25. 3. 2016 na částku 278 300 Kč, č. [hodnota] datovanou 29. 3. 2016 na částku 278 300 Kč, č. [hodnota] datovanou dne 1. 4. 2016 na částku 278 300 Kč, č. [hodnota] datovanou 5. 4. 2016 na částku 278 300 Kč a č. [hodnota] datovanou dne 12. 4. 2016 na částku 278 300 Kč, den splatnosti se shodoval se dnem vystavení jednotlivých faktur, přičemž k úhradě mělo dojít oproti textu smlouvy o dílo v hotovosti. Požadavek na změnu způsobu fakturace vznesl za žalovanou podle pořízené audionahrávky svědek [adresa], který se za tím účelem v březnu nebo dubnu 2016 dostavil za [jméno FO] ml., a také mu sdělil, jak mají faktury vypadat. Podle výdajových a příjmových dokladů předložených žalovanou žalovaná v době od listopadu 2015 do dubna 2016 vyplatila [adresa] celkem částku 1 885 500 Kč, v případě, že by byl zohledněn žalovanou tvrzený omyl o volbě nesprávného druhu dokladu (vyplnění příjmového namísto výdajového dokladu) činila by celková vyplacená částka 2 585 500 Kč. Účel platby na většině dokladů byl uveden „záloha [adresa]“. Žalovaná předložila faktury, o nichž tvrdila, že byly vystavené žalobkyní a bylo v nich uvedeno, že zbývá k úhradě 0 Kč. Podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 18. 12. 2018 podpisy na fakturách nejsou spontánními pravými podpisy bývalého jednatele žalobkyně [jméno FO] st. ani jeho syna [tituly před jménem] [jméno FO] ml., údaje „K úhradě 0 Kč“ a ostatní strojopisové údaje na nich nebyly vyhotoveny najednou, listiny nebyly vyhotoveny na shodných tiskových zařízeních jako faktury, které do spisu založila žalobkyně, otisky razítek na obou fakturách byly pravděpodobně provedeny jedním razítkem. Žalovaná měla získat finanční prostředky k úhradě ceny díla od jí spřízněných společnosti [Anonymizováno]. a [právnická osoba] Žalobkyně uzavřela s [adresa] pracovní smlouvu dne 31. 8. 2015 na pozici technik - řidič, z důvodu umožnit mu získat zpět odebrané řidičské oprávnění, což potvrdili ve svých výpovědích [jméno FO] st. i [jméno FO] ml. Bývalý jednatel žalobkyně [jméno FO] st. pak uzavřel na své jméno úvěrovou smlouvu za účelem koupě vozidla [Anonymizováno], u kterého byl zapsán do roku 2023 jako vlastník a provozovatel a které přenechal v určité době do užívání svědku [jméno FO], který měl hradit splátky úvěru. Následně mu bylo vozidlo z důvodu neplacení splátek odebráno. Svědek [jméno FO] intenzivně komunikoval o průběhu provádění stavby s bývalým jednatelem žalované [jméno FO], s nímž si tykal, dne 22. 8. 2016 mu poslal zprávu obsahující vyúčtování „[adresa] [jméno FO]“, součástí kterého byla příloha, obsahující vyúčtování částky 1 424 110 Kč bez DPH, zahrnující mimo jiné platbu v hotovosti 40 000 Kč [jméno FO] st. i platby dalším osobám, za dopravu štěrku stavebninám Smola, plány projektanta, „opravu [Anonymizováno] po škodách [jméno FO] na parkovišti“ a naftu a práci [jméno FO]. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě ceny díla, což žalovaná odmítla s poukazem, že ji uhradila svědku [adresa] před vystavením faktur, na což žalobkyně reagovala, že považovala [adresa] za zprostředkovatele žalované. Podle čestných prohlášení [právnická osoba] (podepsaným [právnická osoba]) a [jméno FO] ze dne 6. 9. 2017 předložených žalovanou se jmenovaní měli účastnit dostavby komunikace ve [Anonymizováno], kdy [právnická osoba] mělo v listopadu 2015 až únoru 2016 provádět pokládku zámkové dlažby a terénní úpravy a [jméno FO] obrubníky silnic, přičemž cena díla měla být hrazena v hotovosti od [adresa]. Svědek [právnická osoba] (za [právnická osoba]) pak při svém výslechu uvedl, že prohlášení sice podepsal na žádost [adresa], s kterým si vzájemně vypomáhali, žádné práce však ve [Anonymizováno] nedělal a za svůj podpis obdržel od [adresa] nějaký materiál. [jméno FO] pak v rámci trestního řízení vedeného Krajským ředitelstvím policie [Anonymizováno], Územní odbor [adresa], sp. zn. [Anonymizováno], v emailu ze dne 15. 6. 2021 uvedl, že prohlášení ze dne 6. 9. 2017 podepsal, protože ho svědek [jméno FO] ujistil, že tyto práce jsou hotové a chtěl mu pomoci; dostal za to 2 000 nebo 3 000 Kč. Na zakázce ve [Anonymizováno] nepracoval, živnostenské oprávnění má až od 20. 4. 2016 a v listopadu a prosinci 2015 se nacházel ve [Anonymizováno]. Svědek [jméno FO] také popřel, že by pracoval na stavbě komunikace ve [Anonymizováno]. [adresa] vypověděl, že byl od června 2015 zaměstnán u žalobkyně se základním platem, přičemž mu bylo poskytnuto vozidlo [Anonymizováno], které mu hradil [jméno FO] st. Bývalého jednatele žalované [jméno FO] zná cca 15-20 let, ten ho také oslovil s nabídkou dostavby komunikace. Svědek se měl domluvit s [jméno FO] st. na provedení stavby včetně toho, že cena díla bude hrazena zálohově. Celé dílo měl provést svědek, pouze z důvodu, že neměl potřebnou techniku, byla smlouva uzavřena s žalobkyní. Zařizoval i vše se stavebním úřadem nebo vlastníky okolních pozemků, kteří chtěli posunout vjezd. Svědek byl oprávněn přebírat peníze za dílo, mluvilo se o tom při podpisu smlouvy. Svědek přebíral peníze od žalované, poté je buď předával [jméno FO] st., nebo z nich platil práci či materiál. [právnická osoba] se podíleli i [jméno FO] a [právnická osoba]. Po dokončení díla vystavil [jméno FO] st. faktury na cenu díla, svědek je dovezl [jméno FO], který je ale odmítl přijmout s tím, že dílo je zaplaceno, proto [jméno FO] st. vystavil faktury na 0 Kč. Pracoval i na jiných zakázkách pro [jméno FO], zajišťoval instalaci světel nebo základy na instalaci pojezdové brány. Svědek [jméno FO] ml. vypověděl, že žalobkyně se domnívala, že stavba komunikace je akcí [adresa], s kterým se jeho otec ([jméno FO] st.) v minulosti na jiné stavbě seznámil. Smlouva o dílo se podepisovala až v průběhu provádění díla, svědek [jméno FO] stavbu koordinoval jménem [jméno FO], za to měl dostat dvě parcely ve [Anonymizováno]. Žalobkyně stavbu hradila z vlastních finančních prostředků převodem z účtu nebo platbou v hotovosti (např. společnosti [právnická osoba].). Zápisy do stavebního deníku zpočátku vyhotovoval [adresa], po podpisu smlouvy o dílo pak [jméno FO] st. [adresa] nebyl nikdy zaměstnancem žalobkyně, pracovní smlouva byla podepsána pouze z důvodu, aby si mohl svědek [jméno FO] doložit potřebu řidičského oprávnění pro výkon práce a zažádat dřív o vrácení odebraného řidičského průkazu. Pro žalobkyni ale neměl vykonávat žádnou činnost, nebylo za něj odváděno pojištění, a smlouva nebyla zanesena v jejím účetnictví. Vozidlo [Anonymizováno] skutečně [adresa] užíval podle dohody s [jméno FO] st., neboť měl dluhy a nemohl si vozidlo pořídit sám, měl ale hradit splátky úvěru, což nečinil, vozidlo mu bylo proto odebráno. Po dokončení díla byl [jméno FO] ml. kontaktován [adresa] s požadavkem [jméno FO] na vystavení faktur v hotovosti, ten je po schválení [jméno FO] st. vystavil podle pokynu [jméno FO]. Protože mu to ale připadalo zvláštní, pořídil ze schůzky nahrávku. V důsledku neuhrazení faktur se žalobkyně dostala do finančních problémů, v roce 2016 musela uzavřít se společností [právnická osoba]. dohodu o splácení. [jméno FO] bylo na fakturách uvedeno jméno [adresa], jednalo se o faktury na zámkovou dlažbu, pravděpodobně se [adresa] na znění faktur takto domluvil, neboť zaštiťoval celou akci a měl u společnosti [právnická osoba]. slevu. Faktury předložené žalovanou znějící na částku 0 Kč svědek nevystavil, nikdy je neviděl. Svědek [jméno FO] uvedl, že jsou s [jméno FO] st. přátele, byl přítomen ve [Anonymizováno] na stavbě komunikace, stavbu řídil [jméno FO] st., kterého tam vozil, který vedl i stavební deník, zakázku žalobkyni dohodil [adresa]. Svědek [jméno FO] potvrdil působení [adresa] na stavbě ve Skuhrově, pracovala tam i společnost z [adresa]. Svědkyně [jméno FO] pracovala jako asistentka ve společnosti [Anonymizováno]., kterou vlastnil [jméno FO]. Na pokyn [jméno FO] podepsala pokladní doklady ohledně výplaty zálohy na stavební práce, nic konkrétního si nepamatovala. Svědek [právnická osoba] uvedl, že poskytoval zemřelému [jméno FO] st. právní služby, účastníci jednali o zaplacení ceny díla ve [Anonymizováno], nedohodli se, žalovaná předložila doklady, podle kterých měla vyplácet částky [adresa], ten ale žalobkyni žádné peníze nepředal. Svědek [jméno FO] slíbil [jméno FO] st. práci na jiné zakázce a následně spolupracovali, ten koupil pro [adresa] vozidlo na leasing, [jméno FO] však splátky nehradil, proto mu svědek vozidlo odebral. Z obsahu trestního spisu Krajského ředitelství policie Středočeského kraj, Územní odbor [adresa], sp. zn. [Anonymizováno], vyplývá, podle úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno FO] st. oslovil [jméno FO] st. s tím, že potřebuje dostavět komunikaci ve [Anonymizováno] za 1 400 000 Kč, poté by mohla následovat další zakázka v hodnotě [hodnota] mil. Kč. Smlouvu o dílo mu předložil k podpisu jednatel žalované. [adresa] nikdy nebyl zástupcem žalobkyně. Některé subdodávky žalobkyně jeho prostřednictvím zaplatila. Po dokončení a předání stavby mu volal syn [jméno FO] ml., že svědek [jméno FO] požaduje vystavit faktury na cenu díla v hotovosti, tyto faktury pak následně podepisoval. Poté, co žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě faktur jí žalovaná sdělila, že faktury již uhradila a předložila příjmové a výdajové pokladní doklady i graficky upravené faktury, které žalobkyně nevystavila. Ohledně vozidla [Anonymizováno] se s [adresa] dohodl, že bude psané na něj a [adresa] bude hradit splátky, ten je ale nehradil, proto mu vozidlo odebral. Pracovní smlouva byla vyhotovena pouze za účelem získání řidičského průkazu. [právnická osoba] v rámci úředního záznamu o podání vysvětlení popřel, že by [adresa] byl oprávněn přijímat finanční prostředky za žalobkyni, [adresa] vypověděl, že byl prostředníkem mezi účastníky, takto ho ustanovil [jméno FO] st., s kterým měl pracovní smlouvu. [právnická osoba] se podíleli i svědek [jméno FO] a [jméno FO], kterému platil za obrubníky ze stavebnin. Dne 18. 4. 2023 bylo vydáno usnesení, kterým byla trestní věc - podezření ze spáchání zločinu podvodu, kterého se měl dopustit [jméno FO] a [adresa] tím, že [jméno FO] jako jednatel žalované za žalovanou uzavřel smlouvu o dílo, dosud cenu díla neuhradil a [adresa] vystupoval jako zprostředkovatel mezi účastníky, předložil faktury na částku 0 Kč, na nichž byla graficky upravena částka 0 Kč a zfalšován podpis jednatele žalobkyně a inkasoval různé částky oproti pokladním dokladům, odložena. Ve věci vypovídal také [jméno FO], který uvedl, že vnímal [adresa] jako zaměstnance a stavbyvedoucího žalobkyně. Při podpisu smlouvy o dílo se měli s [adresa] [jméno FO] st. dohodnout, že peníze za stavbu budou v hotovosti zálohově hrazeny [adresa]. [adresa] předal žalované faktury od žalobkyně s částkou k úhradě 0 Kč. [jméno FO] připravil čestné prohlášení [jméno FO] a [právnická osoba], že v souvislosti se stavbou přebírali hotovost od [adresa], podpisy zajistil [adresa]. Z důvodu nedodání více slíbených obdobných důkazů byla uzavřena dohoda o uznání závazku [adresa] ve výši 1 400 000 Kč pro případ, že by žalovaná měla dluh uhradit. [adresa] žalovanou nikdy nezastupoval. Dílo bylo dokončené a bylo předáno. Podle výpovědi [jméno FO] (druhého jednatele žalované) svědek [jméno FO] nabídl žalované zhotovení stavby komunikace s tím, že je domluven s [jméno FO] st. [právnická osoba] komunikace pracoval jako stavbyvedoucí pro [jméno FO] st. oproti faktuře ho vyplácel [jméno FO]. Při uzavření smlouvy vystupoval [adresa] v zastoupení [jméno FO] st. jako jeho zaměstnanec. Žalobkyně dílo dokončila a předala, [adresa] odstraňoval nějaké nedodělky. [adresa] vypověděl, že zemní práce za 600 000 Kč před prováděním díla žalobkyní dělala jiná společnost, kterou on přivedl, [jméno FO] st. s ní neměl nic společného, na stavbě v té době nebyl. On sám nevyjednával podmínky smlouvy o dílo, ale [jméno FO] st. souhlasil, že bude vyplácen [jméno FO], [jméno FO] dostával zálohy, z kterých vyplácel materiál, beton, zámkovou dlažbu, i práce, podepisoval příjmové doklady, o tom [jméno FO] st. věděl. Při provádění stavby pracoval pro žalobkyni a v komunikaci s žalovanou vystupoval jako zástupce žalobkyně. Faktury s částkou 0 Kč vystavila žalobkyně, on je předával žalované. [právnická osoba] pracovali [právnická osoba] a [jméno FO]. Podle faktur společnosti [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] označená společnost vyúčtovala žalované celkem 600 000 Kč za odvoz a likvidaci odtěžené zeminy, rozšíření komunikace a dodávku štěrkopísku. Fakturami č. [hodnota] a č. [hodnota] ze dne 10. 11. 2015 a č. [hodnota] ze dne 13. 11. 2015 a č. [hodnota] ze dne 17. 12. 2015 vyúčtovala společnost [právnická osoba]. žalobkyni dodávku materiálu s poznámkou doručit [adresa], p. [jméno FO]. Objednávka zboží u [právnická osoba] [právnická osoba]. i prohlášení o likvidaci odpadu pro žalobkyni od [jméno FO] – odpady přeposílal [jméno FO] (kterému uvedené dokumenty za žalobkyni byly zaslány) [adresa]. S [adresa] pak komunikoval spoluvlastník pozemku ve [Anonymizováno] [Anonymizováno], který mu posílal nákres a umístění plochy pro úpravu i zástupce společnosti WOODCOTE ohledně nabídky materiálu, podle které měla být odběratelem žalobkyně. Další důkazy soud prvního stupně pro nadbytečnost neprovedl.

9. Soud prvního stupně zjištěné skutečnosti posoudil podle § 430 odst. 1, § 431, § 559, § 582, § 1721, § 1758, § 2604, § 2605, § 2610, § 2623 o. z., a dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne 14. 10. 2015 smlouvu o dílo podle § 2586 odst. 1 o. z., podle které měla žalobkyně pro žalovanou dokončit výstavbu komunikace v katastrálním území [adresa] včetně osazení dopravního značení a osvětlení za částku 1 400 000 Kč. Tu původně prováděla jiná společnost, která výstavbu i přes úhradu částky 600 000 Kč [adresa] nedokončila. Žalobkyně práce započala po ukončení činnosti předchozího dodavatele společnosti Kompaktreal services s. r. o. Podle smlouvy o dílo byla žalobkyně oprávněna vystavit fakturu na cenu díla po řádném dokončení díla, jeho předání žalované, vydání kolaudačního souhlas a odstranění vad a nedodělků uvedených v předávacím protokolu. Dne 18. 2. 2016 došlo k předání stavby, o tom byl sepsán předávací protokol, v němž nebyly uvedeny žádné vady ani nedodělky stavby. Dne 19. 2. 2016 byl vydán kolaudační souhlas. Stavební úřad sice vyzval žalovanou dne 25. 4. 2016 jako stavebníka k oznámení a doložení odstranění vad a nedodělků, konkrétně úpravy obrubníků mezi parkovacím místem pro invalidy a zelenou plochou, zápis ve stavebním deníku ale prokazuje, že tyto vady byly odstraněny dne 24. 2. 2016. Žalobkyně vystavila pět faktur na cenu díla s požadavkem na úhradu v hotovosti na základě dohody účastníků, kterou se odchýlili od původně sjednané úhrady podle článku III. smlouvy o dílo. Písemná dohoda o změně způsobu úhrady sice nebyla provedena písemně, svědek [jméno FO] i svědek [jméno FO] ml. však vypověděli, že k vystavení pěti faktur došlo na základě telefonického pokynu tehdejšího jednatele [jméno FO] st. a i žalovaná způsob úhrady akceptovala, pouze tvrdila, že již byly (v hotovosti) uhrazeny. Dohodou tak došlo ke změně platebních podmínek podle § 1758 o. z. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3501/2019, podle kterého výhradu formy právního jednání je možno později opustit, přičemž dohodu o opuštění jiné než dříve vyhrazené formy je možno učinit i v jiné než vyhrazené formě. Je však nezbytné, aby strany učinily neformální právní jednání samotné a současně opustily dřívější ujednání výhrady formy, což by mělo být prokázáno a doloženo. Žalovaná svůj závazek k úhradě ceny díla nesplnila. [jméno FO] tvrdila, že ji uhradila svědku [adresa] v hotovosti a odkazovala na pokladní doklady, tak jimi žalovaná neplatila cenu díla ale činnost svědka [adresa] na stavbě. [adresa] nebyl osobou oprávněnou k přijímání plateb za žalobkyni, nebyl jejím zaměstnancem ani jinou osobou pověřenou za ni jednat a přijímat finanční prostředky. Navíc výpověď [jméno FO] obsahovala rozpory, kdy podle usnesení [právnická osoba] uvedl, že žalovaná vyplatila [adresa] šest nebo sedm plateb, předložené doklady však prokazují asi dvacet výplat, přičemž [adresa] převzal minimálně 1 885 500 Kč či dokonce 2 585 500 Kč. Není zřejmé, z jakého důvodu by žalobkyně měla takto navýšenou částku získat. Svědkyně [jméno FO], která měla některé výplaty svědku [jméno FO] provést, nebyla zaměstnancem žalované ani si nepamatovala konkrétní skutečnosti. Ani obsah pokladních dokladů neprokazuje, že by platby byly určeny žalobkyni, na některých není uveden ani účel platby nebo datum. Na dokladech ze dne 5. 11. 2015 a ze dne 6. 11. 2015 je také uveden účel platby záloha [adresa], peníze byly vyplaceny [adresa], ačkoliv podle tvrzení žalované jimi měly být hrazeny faktury společnosti [Anonymizováno], která neměla s žalobkyní nic společného. Podle účelu platby uvedeného v dokladu ze dne 14. 4. 2016, kterým byla vyplacena částka 60 000 Kč [adresa], mělo jít o zálohu [adresa], žalovaná však tvrdila, že tato částka představovala zápůjčku svědku [adresa], který ji měl vrátit dne 1. 5. 2016. Pouze v pokladním dokladu ze dne 6. 10. 2015 je označena jako příjemce žalobkyně (peníze byly vyplaceny [adresa]). V případě, že by svědek přijímal peníze jako zaměstnanec žalobkyně, logicky by připojil k potvrzení o přijetí její razítko. Soud prvního stupně tak uzavřel, že platby podle pokladních dokladů nebyly určeny na úhradu ceny díla, ale žalovaná jimi poskytovala svědku [jméno FO] finanční prostředky na úhradu jiných svých závazků. Podle výpovědí [adresa] byly finanční prostředky od žalované použity na výplatu osob, které pracovaly na předmětné stavbě, a to společnosti [právnická osoba] a [jméno FO], [jméno FO] nebo svědka [jméno FO], ačkoliv jeho výpověď všechny označené osoby popřely, čestné prohlášení podepsaly pouze za protiplnění od [adresa]. Je přitom nepravděpodobné, že by si všechny čtyři osoby vymýšlely, nebyl zjištěn jejich zájem na výsledku sporu a jejich jména se neobjevují ani ve stavebním deníku. Svědek [adresa] sice zaslal [jméno FO] vyúčtování zřejmě přijatých plateb e-mailem s přílohou označenou jako [adresa] z. dlažba, učinil tak až po dokončení stavby v srpnu 2016. Podle přílohy byla vyúčtována částka 1 424 110 Kč bez DPH, jejíž výše se neshodovala s cenou díla a byly účtovány položky mimo smlouvu o dílo, jako projekt stavby nebo odměna a náklady svědka [jméno FO]. V případě, že by byl svědek [jméno FO] zaměstnancem žalobkyně, byly by jeho náklady zahrnuty v ceně díla. Svědek [jméno FO] přitom v době výstavby komunikace ve [Anonymizováno] pracoval i na jiných zakázkách pro [jméno FO]. Žalovaná tvrdila, že cenu díla financovala z prostředků získaných ze dvou smluv o zápůjčce ze dne 31. 8. 2015, od společností spřízněných s tehdejším jednatelem [jméno FO], [Anonymizováno] a [právnická osoba] Částky vybrané v hotovosti z těchto účtů však neodpovídaly částkám, které měla žalovaná od těchto společností převzít na financování stavby. Podle soudu prvního stupně tak žalovaná uvedenými platbami neplatila cenu díla žalobkyni. Svědek [jméno FO] od března 2015 koordinoval stavbu pro žalovanou, která byla hlavním investorem. Přijímal od ní finanční prostředky, z nichž měl vyplácet například společnost [Anonymizováno]. která byla se žalovanou v samostatném smluvním vztahu. V případě, že by byl svědek [jméno FO] zaměstnancem žalobkyně, není logické, že by mu žalovaná svěřovala finanční prostředky a dávala mu pokyn k jejich výplatě třetím osobám. Tvrzení žalované, že společnost Kompaktreal services s. r. o. prováděla pro žalovanou zemní práce s vědomím žalobkyně, odporuje zápisu ve stavebním deníku, podle kterého byly zemní práce prováděny bez vědomí žalobkyně. Svědek [jméno FO] pak působil na stavbě jako zprostředkovatel a koordinátor ještě před započetím prací žalobkyně, což plyne z výpovědi svědka [jméno FO] st a nepřímo to potvrzují i výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří hovořili o tom, že stavbu komunikace prováděla žalovaná, na stavbě se pohyboval svědek [jméno FO], žalobkyni však neznali. I průběžná komunikace [jméno FO] se svědkem [jméno FO] nebo výpověď svědka [jméno FO] potvrzuje, že [jméno FO] byl koordinátorem stavby, ale nikoliv jako zaměstnanec žalobkyně. Svědek [jméno FO] jednal se stavebním úřadem jménem žalované, které pak byl vydán kolaudační souhlas. V případě, že by byl zaměstnancem žalobkyně, používal by e-mailovou adresu žalobkyně. Také není zřejmé, z jakého důvodu mu pak měla žalovaná poskytnout částku 60 000 Kč. Zaměstnanecký poměr nelze dovodit ani z užívání vozidla [Anonymizováno], které mu bylo poskytnuto [jméno FO] st. Ani podle textu pracovní smlouvy z 31. 8. 2015 neměl svědek [jméno FO] vykonávat práci stavbyvedoucího, ale pouze technika – řidiče. I podle soudu prvního stupně se jednalo o účelově uzavřenou pracovní smlouvu, o jejíž existenci se žalovaná dozvěděla až po skončení díla a tato smlouva nebyla evidována v účetním systému žalobkyně. [jméno FO] [jméno FO] vypověděl, že na předávání výplat v hotovosti svědku [jméno FO] s účinky pro žalobkyni byli domluveni s [jméno FO] st. již při podpisu smlouvy o dílo, soud prvního stupně nepovažoval výpověď za pravdivou, neboť není zřejmé, proč by tato ujednání nebyla vtělena do smlouvy. Je tedy nelogické, aby ujednání odlišné od textu smlouvy o dílo nebylo ve smlouvě o dílo zohledněno, když k němu mělo dojít ještě před podpisem smlouvy. [jméno FO] v návrhu smlouvy bylo uvedeno, že se místního šetření za zhotovitele účastní jako zástupce [adresa], tak tento text nebyl do samotné smlouvy převzat, je zřejmé, že s tím některý z účastníků nesouhlasil. Svědku [adresa] byly vedle žalobkyně zasílány cenové nabídky společností [právnická osoba]., byly mu přeposílány další emaily vztahující se k stavbě (prohlášení o odpadech) od [jméno FO], pokud by byl zaměstnancem žalobkyně a jednal by za ni, nebylo by potřeba dalšího přeposílání nebo odeslání na dva emaily různým osobám. Jediným důkazem svědčícím podle soudu prvního stupně o tom, že svědek [jméno FO] jednal za žalobkyni, mohla být faktura vystavena společnosti [právnická osoba]. na dodávku zboží, u které bylo v poznámce uvedeno jméno svědka a místem doručení je předmětná stavba. Není však zřejmé, kdo tuto objednávku činil a pokud byl svědek [jméno FO] koordinátorem stavby, mohla žalobkyně objednat určité zboží, které měl svědek převzít. Žalovaná uvedené listiny neměla k dipozici v době výplat částek podle pokladních dokladů a nemohla se tudíž domnívat, že svědek [jméno FO] je pověřeným zástupcem žalobkyně. Ani stavební deník neprokazuje, že by [adresa] vystupoval na straně žalobkyně, neboť označení žalobkyně je až na dalším řádku za jménem tehdejšího jednatele. Všechny tyto skutečnosti pak svědčí o samostatném vztahu žalované se svědkem [jméno FO], a nikoliv o vztahu mezi [jméno FO] a žalobkyní. Pravost žalovanou předložených faktur na částku 0 Kč byla vyvrácena znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], podpisy na těchto fakturách nebyly pravými podpisy ani [jméno FO] st. ani [tituly před jménem] [jméno FO] ml. Na tomto závěru nic nemění ani konstatování znalce, že otisk razítka je pravděpodobně otiskem jednoho a téhož razítka, neboť není problém opatřit si další razítko, které nevykazuje žádné zvláštnosti. Z audiozáznamu pořízeného [jméno FO] st. je zřejmé, že faktury byly vystaveny tak, jak byly do spisu založeny žalobkyní, tedy nikoliv s nulovou hodnotou. Žalobkyni nebyla uhrazena cena díla, z tohoto důvodu soud prvního stupně žalobě vyhověl, včetně úroku z prodlení, když splatnost nastala 12. 4. 2016.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1, o nákladech řízení státu pak podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

11. Soud prvního stupně dospěl k správným skutkovým zjištěním, pokud jde o uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky, její obsah, předání díla, absenci dohody o zaplacení ceny díla zálohově v hotovosti před jeho provedením, odvolací soud na ně odkazuje. Odvolací soud pak doplnil dokazování nahrávkou schůzky, které se měli účastnit [jméno FO] st., [jméno FO], [jméno FO] a [právnická osoba], ze které ale nezjistil žádné podstatné skutečnosti. Na nahrávce je zřetelně slyšet pouze jednu osobu (podle tvrzení účastníků se jedná o bývalého jednatele [jméno FO]), která (s vědomím pořízení nahrávky) sděluje vlastní pohled na věc, další osoby jsou pouze v defenzivě a samy nesdělují žádné pro věc podstatné skutečnosti. Navržená nahrávka další schůzky nebyla provedena, neboť se jí neúčastnil jednatel žalobkyně, nemá tak relevantní vypovídací hodnotu. Z přehledu vyúčtování a plateb dodavatelům vyhotoveného žalobkyní vyplývá seznam úhrad dodavatelům ([právnická osoba], [právnická osoba], [jméno FO], [právnická osoba], [právnická osoba], [jméno FO], [Anonymizováno], [právnická osoba], [Anonymizováno]) podle vystavených faktur v době od října 2015 do prosince 2015 celkem v částce 1 100 199,02 Kč bez DPH. Fakturami vystavenými společností [právnická osoba]. byla vyúčtována cena přírodního kameniva do místa dodání [adresa], a to fakturou č. [hodnota] ze dne 6. 10. 2015 ve výši 6 524 Kč, fakturou č. [hodnota] ze dne 6. 10. 2015 ve výši 6 685 Kč a fakturou ze dne 6. 10. 2015 s nečitelným číslem ve výši 6 339 Kč, fakturou č. [hodnota] ze dne 6. 10. 2015 ve výši 6 150 Kč, fakturou č. [hodnota] ze dne 7. 10. 2015 ve výši 6 541 Kč, fakturou č. [hodnota] ze dne 7. 10. 2015 ve výši 7 521 Kč, fakturou č. [hodnota] ze dne 7. 10. 2015 ve výši 6 492 Kč, fakturou č. [hodnota] ze dne 7. 10. 2015 ve výši 6 488 Kč, fakturou č. [hodnota] ze dne 7. 10. 2015 ve výši 6 488 Kč, fakturou ze dne 21. 10. 2015 s nečitelným číslem ve výši 2 303 Kč a ve výši 2 346 Kč a ve výši 2 316 Kč, fakturou č. [hodnota] ze dne 22. 10. 2015 ve výši 1 037 Kč. Daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne 23. 10. 2015 byla společností [právnická osoba]. vyúčtovaná částka 3 441 Kč za dodávku cementové malty, která byla uhrazena v hotovosti, fakturou VS [var. symbol] ze dne 2. 11. 2015 byla žalobkyni vyúčtovaná [jméno FO] částka 1 200 Kč za dopravu bagru ve [Anonymizováno], platba měla být provedena v hotovosti, zjednodušeným daňovým dokladem byla společností [Anonymizováno] [právnická osoba]., vyúčtována dne 4. 11. 2015 částka 992,60 Kč a dne 27. 10. 2015 částka 2 242 Kč s DPH a dne 26. 10. 2015 částka 2 264 Kč, Podle příjmových pokladních dokladů byly [jméno FO] přijaty od žalobkyně částky 20 000 Kč, 20 000 Kč a 9 248 Kč na faktury č. FV 447/15 a FV 462/15 (uvedené platby odpovídaly částkám účtovaným uvedenými fakturami za dodávku silničních obrubníků), z výpisu z účtu žalobkyně č. [č. účtu] za únor 2016 jsou pak zřejmé další úhrady společnosti [právnická osoba]. (v částce 3 898 Kč podle faktury č. [IBAN] ze dne 23. 11. 2015 za práce na výstavbě komunikace [adresa] [jméno FO] (v částce 4 725 Kč odpovídající faktuře VS [var. symbol] ze dne 25. 1. 2016). Z výpisu z účtu žalobkyně č. [č. účtu] za dobu 27. a 28. 12. 2015 je zřejmá platba za geodetické práce na úhradu faktury č. [Anonymizováno] v částce 5 445 Kč, což odpovídá faktuře vystavené společností [právnická osoba] – geodetické práce ze dne 10. 11. 2015 v částce 5 445 Kč za vytyčení osy a oblouků komunikace na pozemku p. č. [Anonymizováno]. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [č. účtu] za dobu listopadu 2015 jsou zřejmé dvě platby společnosti [právnická osoba] v částce 1 524,60 Kč a 19 819,80 Kč, což odpovídalo fakturám č. [Anonymizováno] ze dne 11. 11. 2015 a č. [Anonymizováno] ze dne 11. 11. 2015 vystaveným uvedenou společností na žalobkyni v částce 1 524 Kč a 19 819,80 Kč. Zálohovou fakturou č. [IBAN] ze dne 15. 1. 2016 vyúčtovala společnost [právnická osoba] a. s. žalobkyni částku 40 179 Kč, následně fakturou č. [IBAN] byla v důsledku úhrady vyúčtovaná částka 0 Kč. Z výpisu z účtu z února a března 2016 č. [č. účtu] jsou zřejmé platby 30 000 Kč (dne 29. 2. 2016) a 23 227 Kč (dne 4. 3. 2016) s variabilním symbolem [var. symbol] na účet č. [č. účtu], což odpovídá vystavené faktuře společností [právnická osoba]. č. [hodnota]. Dalšími fakturami č. [hodnota] byla vyúčtovaná částka 78 000 Kč s poznámkou uhrazeno zálohou a částka k úhradě 0 Kč, č. [hodnota] byla vyúčtovaná částka 25 950 Kč s poznámkou uhrazeno zálohou, k úhradě 0 Kč, na faktuře je poznámka doručit [adresa] u [Anonymizováno] p. [jméno FO], fakturou č. [hodnota] byla vyúčtovaná částka 6 200 Kč vyúčtovaná na záloze v částce 6 200 Kč s poznámkou uhrazeno zálohou, fakturou č. [hodnota] byla vyúčtovaná částka 32 238 Kč, na faktuře je poznámka hrazeno zálohou, k úhradě 0 Kč, na faktuře je poznámka doručit [adresa] u [Anonymizováno] p. [jméno FO], a fakturou č. [hodnota] byla vyúčtovaná částka 25 950 Kč s poznámkou uhrazeno zálohou, na faktuře je poznámka doručit [adresa] u [Anonymizováno] p. [jméno FO]. Podle příjmového pokladního dokladu vystaveného společností [právnická osoba]. ze dne 18. 2. 2016 bylo na faktury č. [hodnota] a [Anonymizováno] zaplaceno 154 001 Kč v hotovosti žalobkyní. Dohodami o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků ke dni 1. 12. 2015, 5. 1. 2016, 19. 2. 2016 a 24. 5. 2016 uzavřenými mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]. byly vzájemně započteny pohledávky společnosti [právnická osoba]. z faktur č. [hodnota], [Anonymizováno] a pohledávka žalobkyně z opravného dokladu č. [hodnota] v částce 12 555 Kč, pohledávky společnosti [právnická osoba]. z faktur [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a pohledávky žalobkyně z opravných dokladů č. [hodnota] a [Anonymizováno] v částce 33 565 Kč (zbývalo uhradit 56 373 Kč), pohledávka společnosti [právnická osoba]. z faktury [Anonymizováno] a pohledávka žalobkyně z opravného dokladu č. [hodnota] v částce 3 146 Kč (zbývalo uhradit 53 227 Kč), pohledávka společnosti [právnická osoba]. z faktury [Anonymizováno] a pohledávka žalobkyně z opravného dokladu č. [hodnota] v částce 2 509 Kč (zbývalo uhradit 53 731 Kč).

12. V souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. 27 Cdo 1154/2017 odvolací soud, nad rámec výše uvedených zjištění, zjistil z důkazů provedených již soudem prvního stupně, konkrétně ze smlouvy o dílo, že v článku III. obsahovala závazek žalované zaplatit cenu díla na bankovní účet žalobkyně na základě konečné faktury vystavené žalobkyní se splatností 7 dní od doručení objednateli, kterou byla žalobkyně oprávněna vystavit po řádném provedení díla a jeho předání žalované, vydání kolaudačního souhlasu a odstranění vad a nedodělků uvedených v předávacím protokole. Podle odst. 6 žalobkyně splnila svůj závazek řádným dokončením díla bez vad a nedodělků a jeho předáním. V odst. 7 si pak strany upravily převzetí díla žalovanou na výzvu žalobkyně, přičemž o odevzdání a převzetí díla měl být vyhotoven protokol podepsaný oběma stranami. Nedílnou součástí zápisu měl být soupis vad a nedodělků s termínem jejich odstranění. Nejpozději při předání a převzetí díla měla být předána také všechny podklady pro řádné užívání stavby a kolaudaci, či potřebné podle stavebního zákona či jiných právních předpisů. Z obsahu výpovědí [jméno FO] a [jméno FO] v úředních záznamech o podání vysvětlení pak vyplývá na přímý dotaz o dokončení a předání díla výstavby komunikace, že dílo bylo dokončeno i předáno žalované.

13. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

14. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

15. Podle § 2605 odst. 1 o.z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

16. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

17. Podle § 430 odst. 1 o. z. platí, že pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

18. Podle § 431 o.z. překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.

19. Podle § 559 o.z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

20. Podle § 582 odst. 1 o.z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. Podle odstavce 2 téhož ustanovení není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

21. Podle § 1758 o.z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

22. Žalovaná se v řízení bránila tím, že nedošlo k naplnění předpokladů vzniku nároku žalobkyně na cenu díla podle smlouvy o dílo ze dne 14. 10. 2016, neboť stavba komunikace nebyla řádně předána, když protokol o předání nebyl protokolem podle článku III. odst. 7 smlouvy o dílo, a dále cena díla byla v souladu s předchozí ústní dohodou účastníků žalobkyni zcela uhrazena ještě před jeho provedením zálohovými platbami vyplacenými [adresa], který za žalobkyni jednal.

23. Z provedeného dokazování vyplynulo, že smlouva o dílo ze dne 14. 10. 2015 obsahovala v článku III. závazek žalované zaplatit cenu díla žalobkyni na její bankovní účet do sedmi dnů od doručení konečné faktury. Tu byla žalobkyně oprávněna vystavit po řádném provedení díla a jeho předání žalované, vydání kolaudačního souhlasu a odstranění vad a nedodělků uvedených v předávacím protokolu. V článku III. odst. 7 si účastníci upravili převzetí díla žalovanou na výzvu žalobkyně, přičemž o odevzdání a převzetí díla měl být vyhotoven protokol podepsaný oběma účastníky a měly být předány doklady potřebné k užívání stavby. Součástí zápisu o předání měl být soupis vad a nedodělků s termínem jejich odstranění. Dne 18. 2. 2016 účastníci podepsali předávací protokol, kterým potvrdili předání a převzetí stavby komunikace v katastrálním území [adresa] podle vydaného stavebního povolení. Protokol byl vyhotoven pro účely kolaudačního řízení a závěrečné kontrolní prohlídky stavby s tím, a na rozdíl od předávacího protokolu podle článku III. odst. 7 neobsahoval soupis vad a nedodělků ale se v něm žalobkyně zavázala odstranit vady a nedodělky zjištěné až při závěrečné prohlídce stavby stavebním úřadem. Kolaudační souhlas byl vydán dne 19. 2. 2016, přičemž při závěrečné prohlídce byly stavebním úřadem zjištěny nedodělky spočívající potřebě úpravy obrubníku mezi parkovacím místem pro invalidy a zelenou plochou umožňující zasakování vody. Ty pak byly odstraněny dne 24. 2. 2016.

24. Již v rozsudku ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1505/2013, Nejvyšší soud vyjádřil názor, že nebylo-li ve smlouvě o dílo sjednáno, že sepsání předávacího protokolu je hmotněprávní podmínkou předání díla, ale předávací protokol měl sloužit jen jako důkaz o předání díla, má zhotovitel právo na zaplacení ceny díla, i když nebyl sepsán předávací protokol. Pouze byl-li podle smlouvy o dílo podmínkou předání a převzetí díla podpis protokolu o předání a převzetí díla v písemné formě, tvoří existence takového protokolu hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3085/2016). Tak je tomu zejména tehdy, je-li vznik nároku na cenu díla (její doplatek) vázán na předání zhotoveného díla bez vad a nedodělků, a to výslovně na základě předávacího protokolu, jímž bylo deklarováno, že dílo je prosto vad a nedodělků (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 23 Cdo 2197/2017). Vůle smluvních stran podmínit předání a převzetí díla pořízením předávacího protokolu nemusí být ve smlouvě vyjádřena výslovně; postačí, lze-li ji dovodit výkladem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 32 Cdo 2847/2019). Ustanovení § 555 odst. 1 o. z. formuluje východiska výkladu právního jednání; podstatný je jeho obsah, nikoliv např. jeho označení či pojmenování. Pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla nebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. Ustanovení § 556 odst. 2 o. z. přitom uvádí demonstrativní výčet okolností, k nimž soud při výkladu právního jednání přihlíží (zavedená praxe stran, tomu, okolnosti předcházející právnímu jednání, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají). Shodné zásady vyplývají z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 23 Cdo 3359/2018, ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1850/2017, ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 33 Cdo 827/2019, ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 33 Cdo 4172/2019, a ze dne 15. 7. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1767/2019.

25. Odvolací soud pak po zohlednění výše uvedených kritérií dospěl k závěru, že předávací protokol zmíněný v článku III. odst. 7 smlouvy o dílo plnil zejména důkazní funkci, neboť měl osvědčovat stav díla včetně existence případných vad a nedodělků po dokončení díla žalobkyní. Řádným dokončením díla (jež bylo podmínkou fakturace) smlouva rozuměla v souladu s článkem III. odst. 6 jeho provedení bez vad a nedodělků. K předání díla tak mohlo dojít až po jeho řádném dokončení (včetně odstranění vad zachycených v předávacím protokole), aniž by smlouva vyžadovala vyhotovení dalšího předávacího protokolu nebo formalizovala další postup při předání (viz také článek III. odst. 1 smlouvy, podle kterého bude konečná faktura vystavena „po řádném provedení díla včetně jeho předání a převzetí, vydání kolaudačního souhlasu a odstranění vad a nedodělků uvedených v předávacím protokolu“). Z obsahu předávacího protokolu ze dne 18. 2. 2016 je zřejmé, že jím došlo k modifikaci článku III. odst. 7 v tom směru, že soupis vad a nedodělků neměl být obsažen v předávacím protokolu ale v zápise ze závěrečné prohlídky v rámci kolaudačního řízení, na které teprve měly být případné vady a nedodělky zjištěny. Žalobkyně se zavázala odstranit takto zjištěné vady a nedodělky a po jejich odstranění měla být stavba považována za dokončenou a předána. Žádná ze smluvních stran řádné dokončení (po odstranění nedodělků) a následné předání díla nezpochybňovala, což je zřejmé z trestního spisu (viz úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 6. 4. 2021 [jméno FO] i úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 31. 3. 2021 [jméno FO]) i výpovědi [adresa] a to až do procesní obrany žalované v tomto řízení. Soud prvního stupně proto dospěl ke správnému závěru, že předpoklady vzniku nároku na cenu díla žalobkyní byly naplněny a žalobkyně byla oprávněna vystavit konečnou fakturu, neboť sepis dalšího předávacího protokolu nebyl hmotněprávní podmínkou předání díla ani předpokladem zaplacení ceny díla (srov. k rozdílu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3085/2016 a usnesení ze dne 22. 6. 2022, sp. zn. 33 Cdo 1710/2021). Soud prvního stupně také správně s ohledem na obsah výzvy stavebního úřadu zdůraznil, že výzva směřovala pouze k dokladování odstranění nedodělků nikoliv k jejich odstranění.

26. Ani druhý argument žalované o existenci dohody o zálohovém plnění celé ceny díla [adresa] před provedením stavby s účinky splnění závazku vůči žalobkyni neshledal odvolací soud opodstatněným. Z provedeného dokazování k roli svědka [adresa] při provádění stavby komunikace vyplynulo, svědek znal oba jednatele účastníků ([jméno FO] st. i [jméno FO]) ještě před uzavřením smlouvy o dílo ze dne 14. 10. 2015 z jiných zakázek, uzavření smlouvy o dílo na dostavbu komunikace v katastrálním území [adresa] žalobkyni zprostředkoval, neboť to byl on, kdo oslovil jejího jednatele s nabídkou dokončení stavby komunikace, kdy sám měl o tuto zakázku zájem, ale neměl potřebné vybavení. [právnická osoba] byl v době trvání smluvního vztahu účastníků fyzicky přítomen, některé subdodávky prokazatelně sám dojednal (např. společnosti [Anonymizováno]. nebo [právnická osoba].), přivedl i společnost Kompaktreal services s. r. o., která na stavbě vykonávala práce na základě samostatného smluvního vztahu s žalovanou ještě před započetím prací žalobkyní a tuto společnost také z prostředků žalované (v částce 600 000 Kč) vyplácel. S oběma tehdejšími jednateli účastníků měl nadstandartní vztahy, podle výpovědí [jméno FO] st. a [jméno FO] ml. s ním žalobkyně uzavřela pracovní smlouvu na pozici technik – řidič za účelem pomoci mu získat dříve odebrané řidičské oprávnění, svědek užíval vozidlo [Anonymizováno], které pro tento účel nabyl [jméno FO] st. a financoval ho z poskytnutého úvěru, jehož splátky měl [adresa] hradit. Naproti tomu žalovaná svědkovi poskytla zápůjčku a předávala mu vysoké finanční částky v hotovosti za účelem úhrady jiným dodavatelům (např. [Anonymizováno]. Účastníci spolu komunikovali v zásadě přes svědka, přičemž obě strany tvrdily, že ho považovaly za osobu vystupující za druhou smluvní stranu. Vztah svědka k žalobkyni nedokládá žalovanou předložený text konceptu smlouvy o dílo, kterou [jméno FO] s [adresa] dojednával, neboť se jednalo pouze o komunikaci mezi nimi dvěma a z žádného důkazu nevyplynulo, že by na něm jakkoliv participovala žalobkyně. Nic podstatného pak nebylo zjištěno ani z „vyúčtování“ zaslaného svědkem [jméno FO] emailem ze dne 22. 8. 2016, neboť z něho není zřejmé, že by se jednalo o interní dokument žalobkyně, jak tvrdí žalovaná. Tento závěr podporuje i citově zabarvený text vyúčtování „oprava [Anonymizováno] po škodách [jméno FO] na parkovišti“, o němž lze stěží předpokládat, že by ho v tomto znění vyhotovil jednatel nebo jiný pracovník žalobkyně. Navíc je potřeba zdůraznit, že u veškerých důkazů, dotýkajících se ceny díla nebo plateb v souvislosti se stavbou, které opatřil svědek [adresa], byla jejich pravost nebo pravdivost v řízení účinně zpochybněna. Podle svědka z peněz vyplacených žalovanou na cenu díla platil svědek subdodavatele žalobkyně, mimo jiné společnost [právnická osoba] a [jméno FO] či svědky [jméno FO] a [jméno FO], což v případě prvních dvou dokládal jejich čestným prohlášením. Výslechem [právnická osoba] jednajícího za společnosti [právnická osoba] i emailovým vysvětlením [jméno FO] v trestním řízení bylo prokázáno, že šlo pouze o fingované potvrzení za poskytnuté protiplnění a uvedené subjekty se na stavbě vůbec nevyskytovaly. Svou účast pak popřel i svědek [jméno FO] a [jméno FO] pouze sdělil, že vozil [jméno FO] st. na staveniště. I faktury, které svědek předložil žalované s tvrzením, že byly vystaveny žalobkyní s částkou k úhradě 0 Kč v důsledku provedených úhrad, byly podle znaleckého posudku částečně pozměněny a podpis na nich nebyl podpisem tehdejšího jednatele žalobkyně. Je zřejmé, že svědkem sdělované informace nebo opatřované důkazy nelze považovat za věrohodné a spíš odpovídají snaze svědka vyhnout se následkům svého vlastního jednání, když žalovaná disponuje pokladními doklady o předání vysokých finančních částek [adresa], ale neexistují důkazy prokazující jejich výplatu žalobkyni nebo v její prospěch případným subdodavatelům. Přitom i žalovaná (její tehdejší jednatel [jméno FO]) ve své výpovědi uvedla, že nechal podepsat [adresa] uznání dluhu 1 400 000 Kč vůči žalované z důvodu, že nedoložil přislíbené doklady o jeho platbách subdodavatelům žalobkyně. Naopak žalobkyně v řízení (alespoň zčásti) doložila, že její subdodavatelé vyúčtovávali cenu svých subdodávek přímo jí a ze svých finančních prostředků je také vyplácela, případně s nimi uzavírala dohody o jiném způsobu plnění (zápočty).

27. Avšak ani v případě, že by byl [adresa] pověřen žalobkyní činností stavbyvedoucího (jak bylo uvedeno v zápise ve stavebním deníku ze dne 14. 9. 2015) neměnilo by to nic na absenci jeho oprávnění z tohoto titulu přijmout cenu díla a takové plnění žalované by nemělo účinky splnění závazku ze smlouvy o dílo ze dne 14. 10. 2016.

28. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k rozsahu zmocnění stavbyvedoucího jako osoby pověřené určitou činností při provozování podniku, při činnosti stavbyvedoucího obvykle dochází k uzavření smluv potřebných k realizaci díla, tj. stavbyvedoucí bude např. jménem zhotovitele stavby nakupovat materiál (srov. usnesení ze dne 23. 11. 2004, sp. zn. 32 Odo 274/2004). Z funkce stavbyvedoucího může vyplývat i oprávnění uzavírat smluvní dodatky, v nichž by byly řešeny technické otázky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 32 Odo 1409/2005). Do rozsahu zmocnění stavbyvedoucího spadá „rovněž oprávnění přijímat od objednatele zálohy k nákupu materiálu určené, neboť stavbyvedoucí je obvykle osobou, s níž se objednatel při kontrolách postupu stavby stýká jako se zástupcem zhotovitele, přičemž není rozhodné, zda uvedené platby přijímá v hotovosti či jiným způsobem“ srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 07. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2550/2008, nebo také žalovanou zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4008/2010). V souladu s judikaturou je však potřeba zdůraznit, že je-li určitá osoba pověřená činností stavbyvedoucího, není ve smyslu § 15 ObchZ s výkonem této činnosti obvykle spojeno oprávnění měnit (popř. rušit) smlouvu o dílo. Žalovaná sice tvrdila, že mělo dojít k dohodě o změně způsobu placení ceny díla, uvedené ale z provedených důkazů nevyplývalo. § 1758 o. z. předpokládá, že strany nechtějí být vázány dříve dohodnutou formou, pokud nebude tato forma dodržena. Smlouva o dílo však byla uzavřena písemně, a to včetně způsobu úhrady ceny díla, ačkoliv podle tvrzení žalované mělo dojít k jinému ujednání o způsobu úhrady ceny díla ještě před jejím podpisem. Text písemné smlouvy o dílo přitom vyhotovila žalovaná včetně v ní uvedených platebních podmínek a vznik nároku na cenu díla vázala na jeho dokončení a předání, vydání kolaudačního souhlasu a odstranění vad a nedodělků, a to převodem na účet žalobkyně. [jméno FO] st. v úředním záznamu o podání vysvětlení na policii uvedl, že text smlouvy mu nebyl přes příslib svědka [jméno FO] předem elektronicky zaslán, předloženou písemnou smlouvu i přesto (a přes absenci úpravy úhrady zálohy žalobkyni) nakonec podepsal. [jméno FO] již v té době měla existovat dohoda o jiném způsobu platby, která významným způsobem měnila smlouvu co do způsobu úhrady, žalovaná logicky nevysvětlila, proč přes tuto skutečnost došlo k uzavření písemné smlouvy v stávající podobě. Tvrzení žalované o jiné dohodě, podle které měla být celá cena díla zaplacena [adresa] zálohově v hotovosti, nepůsobí pravděpodobně, neboť ho kromě úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno FO] a [adresa] nepodporují žádné další důkazy, z nichž by bylo možné takovou vůli žalobkyně při uzavření smlouvy (ani později s ohledem na výhradu písemné změny postupem předvídaným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3501/2019) dovodit. Žalobkyně toto tvrzení žalované popírala, nikdy nevystavila zálohovou fakturu, kterou by cenu díla účtovala před provedením stavby, jak je to běžné v obchodním styku, ale faktury vystavila až po provedení a předání díla, nebyl předložen žádný doklad prokazující zaplacení jakékoliv finanční částky žalobkyni (který by současně mohl být podkladem v účetnictví), nebo že by [adresa] (kromě drobných částek výplat subdodavatelům z peněz žalobkyně) s vědomím a souhlasem žalobkyně nějaké další finanční částky obdržené od žalované použil na platby subdodavatelům. Naopak žalobkyně prokazovala, že sama svým subdodavatelům vyúčtované částky hradila ze svých finančních prostředků. Ani z následného chování účastníků tak nebylo možné existenci dohody o takové změně smlouvy dovodit. Odvolací soud pak považoval za nadbytečné provádět výslech bývalého jednatele žalované [jméno FO] k uzavření takové dohody, neboť s ohledem na dříve zachycenou jeho výpověď v úředním záznamu lze předpokládat, že bude vypovídat stejně, přičemž veškeré další důkazy svědčily o neexistenci takové dohody. K zániku závazku je třeba, aby jeho splnění proběhlo stanoveným nebo ujednaným způsobem, aby se uskutečnilo na stanoveném nebo sjednaném místě a aby k němu došlo ve stanoveném nebo sjednaném čase. K tomu, aby závazek kompletně zanikl, je nutné, aby byly splněny všechny povinnosti z něj vyplývající. Řádným splněním závazek zaniká (srov. rozsudek ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 32 Cdo 1604/2008). Z uvedeného je zřejmé, že i pokud žalovaná plnila [adresa] v úmyslu cenu díla uhradit způsobem odporujícím jejím závazkům obsaženým ve smlouvě o dílo, nemohlo dojít k splnění závazku žalované vůči žalobkyni. Z tohoto důvodu tak nebyl důvod provádět výslech osob [jméno FO] a [jméno FO] navržených žalovanou za účelem potvrzení hádky mezi [jméno FO] st. a [adresa] o údajném dluhu svědka vůči žalobkyni, neboť by na závěrech odvolacího soudu nemohl nic změnit.

29. Se zohledněním výše uvedených skutečností pak nelze z provedeného dokazování dovodit ani existenci dohody o úhradě v hotovosti, kterou tvrdila žalobkyně, neboť ačkoliv oba účastníci dohodu o plnění v hotovosti tvrdili, činili tak výhradně ve vztahu k jimi tvrzené verzi způsobu úhrady ceny díla. Z nahrávky pořízené svědkem [jméno FO] ml. sice [adresa] vznesl požadavek na platbu v hotovosti, není ale zřejmé, že by skutečně byl oprávněn za žalovanou jednat, lze tedy dospět k závěru, že ani v tomto případě k účinné změně smlouvy o dílo co do místa plnění nedošlo. Splatnost ceny díla tak nastala 7 dní po doručení faktur žalované, které jí po jejich vystavení žalobkyní předložil [adresa] (bez ohledu na to, že je odmítla), kdy poslední faktura byla vystavena 12. 4.2016, dne 19. 4. 2016 byl závazek splatný, ode dne následujícího je žalovaná v prodlení a je povinna hradit žalobkyni i úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1968 a § 1970 o. z.).

30. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. v části úroku z prodlení tak, že pro úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 400 000 Kč od 15. 4. 2016 do 19. 4. 2016 žaloba zamítl; v dalším ho v tomto výroku podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

31. Po změně rozsudku rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně. Žalobkyně byla v řízení před soudem prvního stupně procesně úspěšná, má tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří podle § 137 odst. 1 o. s. ř. soudní poplatek za žalobu ve výši 70 000 Kč a za dovolání ve výši 14 000 Kč a náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta za 12 a půl úkonů právní služby podle dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1) písm. a), d), g), k) odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), vypočtené z tarifní hodnoty 1 400 000 Kč v sazbě 13 900 Kč za jeden úkon právní služby a 13 paušálních náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Původní zástupce žalobkyně učinil úkon převzetí a příprava zastoupení, sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění, za kterou náleží odměna v rozsahu jedné poloviny sazby, sepis žaloby, vyjádření žalobkyně ze dne 9. 10. 2017 k odporu a vyjádření žalované, účast na ústních jednáních konaných ve dnech 7. 2. 2018, 4. 4. 2018, 11. 7. 2018 (z důvodu délky jednání počítáno za dva úkony), 28. 8. 2018, vyjádření ze dne 16. 1. 2020 k odvolání žalované, účast na ústním jednání před odvolacím soudem dne 5. 5. 2020, sepis dovolání, účast soudu prvního stupně na jednáních konaných ve dnech 15. 6. 2022 a 12. 10. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), dále žalobkyně jako nezastoupený účastník učinila 7 úkonů po 300 Kč (účast na dne 28. 2. 2024, které trvalo přes 2 hodiny, dne 10. 4. 2024, které trvalo přes 2 hodiny, dne 17. 5. 2024, které trvalo přes 2 hodiny a dne 24. 5. 2024) vypočtených podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Další vyjádření žalobkyně učiněné jejím zástupcem nebo přímo žalobkyní jako nezastoupeným účastníkem odvolací soud nezohlednil, neboť šlo o opakování již dříve uvedených tvrzení nebo pouze krátké sdělení či návrhy důkazů. Celkem tak činí náklady řízení žalobkyně částku 251 200 Kč.

32. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., opět dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, náhrady nákladů řízení se však vzdala.

33. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že neúspěšné žalované uložil zaplatit jejich náhradu. Náklady státu ve výši 36 838,55 Kč spočívají v znalečném znalce [tituly před jménem] [jméno FO], přiznaném usnesením ze dne 19. 2. 2019, č.j. 113 C 12/2017-346 ve výši 39 879 Kč (v částce 5 000 Kč bylo hrazeno ze zálohy složené žalovanou), svědečné za výpověď svědka [právnická osoba] na jednání dne 28. 2. 2024, přiznané usnesením ze dne 13. 3. 2024, č.j. 113 C 12/2017-723, ve výši 546,43 Kč a dále tlumočné za tlumočení výpovědi svědka [právnická osoba] na jednání dne 28. 2. 2024 tlumočníkem [jméno FO], přiznané usnesením ze dne 13. 3. 2024, č.j. 113 C 12/2017-724, ve výši 1 413,12 Kč.

34. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod, platební místo pro náhradu nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení