115 C 15/2022 - 274

Rubrum

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Dariou Vaňkovou ve věci žalobkyň: a) [Jméno žalobkyně A], narozená dne [Datum narození žalobkyně A] bytem [Adresa žalobkyně A] b) [Jméno žalobkyně B], narozená dne [Datum narození žalobkyně B] bytem [Adresa žalobkyně A] obě zastoupeny advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 1.365.000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 491.400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 491.400 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 511.875 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 511.875 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Ohledně zbývajícího požadavku žalobkyně a) vůči žalované na zaplacení částky 191.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 191.100 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Ohledně zbývajícího požadavku žalobkyně b) vůči žalované na zaplacení částky 170.625 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 170.625 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni a) na nákladech řízení částku 68.478 Kč k rukám [Jméno advokáta A], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VI. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni b) na nákladech řízení částku 77.316 Kč, k rukám [Jméno advokáta A], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě soudní poplatek ve výši 10.033 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VIII. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na nákladech řízení částku 2.470 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IX. Žalobkyně a) je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na nákladech řízení částku 472 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

X. Žalobkyně b) je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na nákladech řízení částku 418 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu 27. 9. 2022 se žalobkyně domáhaly zaplacení částky 1.365.000 Kč z titulu nemajetkové újmy v souvislosti s úmrtím jejich otce, které zavinil tehdejší zaměstnanec žalované, za jehož jednání žalovaná odpovídá. Vylíčily, že rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne [Anonymizováno] 2022 č. j. [Anonymizováno] byl [jméno FO] uznán vinným ze spáchání trestného činu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku tím, že „dne [Anonymizováno] 2020, na pozemku parcely č. [Anonymizováno] v obci [adresa], jako zaměstnanec – stavební dělník u společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako zhotovitelem a společností [právnická osoba] jako objednavatelem, prováděl stavební práce spočívající v odstranění střešní konstrukce a kompletním oddřevnění objektu bývalé sladovny, bez č.p., přičemž nezachoval dostatečnou míru opatrnosti a podcenil možná rizika tím, že odstranil dřevěnou nosnou konstrukci krovu, která současně zajišťovala stabilitu štítové zdi, aniž by předem zajistil stabilitu této zdi pomocnou konstrukcí, v důsledku čehož ztratila štítová zeď podél sousední stavby zcela svoji stabilitu a dne [Anonymizováno] 2020 v době okolo [Anonymizováno]. došlo k jejímu pádu na jednatele společnosti [právnická osoba], poškozeného [adresa], narozeného [Anonymizováno], který utrpěl zranění neslučitelná se životem – polytrauma, a v důsledku zasypání sutí na místě zemřel“. Žalobkyně jako pozůstalé dcery po usmrceném [jméno FO] uplatnily v trestním řízení vedeném proti [jméno FO] své nároky z titulu nemajetkové újmy v souvislosti s úmrtím jejich otce, a to každá ve výši 682.500 Kč (dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného, která v roce 2019 činila 34.125 Kč). Okresní soud v Třebíči pravomocně rozhodl o tom, že nárok žalobkyň není možné projednat v trestním řízení a osobou odpovědnou za majetkovou újmu způsobenou [jméno FO] je jeho tehdejší zaměstnavatel (žalovaná).

2. Žalovaná nečinila sporným, že pan [jméno FO] prováděl dne [Anonymizováno] 2020 na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v obci [adresa] stavební práce spočívající v odstranění střešní konstrukce a kompletním oddřevnění objektu bývalé sladovny bez čp. Žalovaná dále nesporovala, že pan [jméno FO] práce prováděl pro žalovanou na základě dohody o provedení práce ze dne 2. 1. 2020 a že dne [Anonymizováno] 2020 došlo k pádu štítové zdi na pana [jméno FO] a k jeho smrti v důsledku pádu zdi. Namítla však, že pád nezpůsobil pouze pan [jméno FO] tím, že odstranil střešní konstrukci domu. [jméno FO] střešní konstrukci odstranil dne [Anonymizováno] 2020 a k pádu došlo až [Anonymizováno]2020. Žalovaná má tedy za to, že pokud by jedinou příčinou bylo odstranění dřevěné konstrukce střechy panem [jméno FO], tak by stěna spadla bezprostředně poté. Příčinou tedy mohlo být i to, že se na stavbě pohybovali další lidé a prováděli zde práce. Proto žalovaná za škodu (nemajetkovou újmu) neodpovídá. Dále namítla, že sám pan [adresa] porušil celou řadu povinností a každá z nich přispěla k nehodě a jejím následkům. Předně dle rozsudku Okresního soudu v Třebíči č. j. [Anonymizováno] nezajistil stavební povolení, projektovou dokumentaci, neměl stavební dozor a posouzení statikem před zahájením bouracích prací. Přitom tuto povinnost mu ukládá zákon. Kdyby přitom toto zajistil, tak by jistě v posouzení a rozhodnutí byly stanoveny podmínky, za nichž lze práce provádět a žalovaná, resp. pan [jméno FO] by je mohl dodržet. Byl to tedy pan [jméno FO], kdo inicioval provádění prací bez příslušných povolení a posouzení. Přitom pan [jméno FO] panu [jméno FO] tvrdil, že povolení má u projektanta a doveze ho jeho bratr. Tak se však nestalo. [jméno FO] inicioval uzavření smlouvy o dílo s žalovanou a navrhl, v jakém rozsahu mají být práce provedeny. Dle smlouvy o dílo uzavřené s žalovanou požadoval odstranění celé dřevěné konstrukce střechy. Jak vyplývá ze smlouvy o dílo i z emailu ze dne [Anonymizováno] 2020, tak pan [jméno FO] požadoval rozebrání střechy, odvoz trámů, a to, aby po akci bylo 1. NP čisté. [jméno FO] požadoval odstranění veškerých dřevěných konstrukcí a jejich odvoz. Žalovaná prostřednictvím pana [jméno FO] pouze provedla jeho požadavek. Byla přitom v dobré víře, že pan [jméno FO] má vše potřebné zajištěné a že požadovaný postup probral s odborně způsobilou osobou a zajistil si případně všechna povolení a vyjádření. Pokud pan [jméno FO] neměl zajištěné příslušné povolení a posouzení statikem, tak jako majitel objektu neměl povolit přístup na stavbu nikomu, a to ani sobě. To, že na stavbu vstoupil, aniž měl potřebné posouzení, vystavil sebe riziku újmy. Navíc nepoužíval ochranné pracovní pomůcky, kdy neměl ani pracovní helmu. Bylo především na něm, aby s pomocí statika posoudil způsob provádění demoličních prací a jejich zajištění proti pádu. A pokud toto neměl, tak neměl na stavbu nevstupovat. Žalovaná má za to, že odpovědnost za škodu na životě nese z velké části především sám pan [jméno FO], který sám porušil celou řadu předpisů včetně samotné prevenční povinnosti předcházet škodám. Žalovaná má za to, že porušení výše uvedených povinností včetně prevenční povinnosti bylo ze strany pana [jméno FO] tak významné, že to v podstatě vylučuje odpovědnost žalované za škodu (nemajetkovou újmu), případně ji to alespoň významně snižuje. Žalovaná vznesla námitku nedostatku věcné pasivní legitimace, neboť smrt pana [adresa] byla způsobena pádem zdi budovy bez č. p. na pozemku č. parc. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], a proto by měl za vzniklou škodu odpovídat vlastník budovy – společnost [právnická osoba]

3. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:

4. Smlouvou o dílo ze dne [Anonymizováno] 2020 uzavřenou mezi [právnická osoba]. jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem vzal soud za prokázané, že se žalovaná zavázala provést odstranění střešní konstrukce a kompletní oddřevení nemovitosti na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v době od [Anonymizováno] 2020 do [Anonymizováno] 2020 s tím, že hlavní práce na stavbě zahrnuje odstranění veškerých částí střechy – střešní krytiny, krovů, trámů, prken, odbourání části zdi, která by mohla ohrožovat veřejnost. Dle předávacího protokolu [jméno FO] za objednatele převzal provedené práce dne [Anonymizováno] 2020.

5. Sdělením [právnická osoba], ze dne 25. 9. 2020 vzal soud za prokázané, že na demolici střechy objektu bývalé sladovny na pozemku č. parc. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ani na stavební úpravy objektu nebylo vydáno stavební povolení ani jiné opatření stavebního úřadu vyžadované stavebním zákonem.

6. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne [Anonymizováno] 2022 č. j. [Anonymizováno] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [Anonymizováno] 2022 č. j. [Anonymizováno] a usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [Anonymizováno] 2022 č. j. [Anonymizováno] vzal soud za prokázané, že [jméno FO], narozený dne [Anonymizováno], byl uznán vinným, že v přesně nezjištěné době dne [Anonymizováno] 2020 na pozemku parcely č. [Anonymizováno] v obci [adresa], jako zaměstnanec – stavební dělník u společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako zhotovitelem a společností [právnická osoba] jako objednavatelem prováděl stavební práce spočívající v odstranění střešní konstrukce a kompletním oddřevení objektu bývalé sladovny bez č. p., přičemž nezachoval dostatečnou míru opatrnosti a podcenil možná rizika tím, že odstranil dřevěnou nosnou konstrukci krovu, která současně zajišťovala stabilitu štítové zdi, aniž by předem zajistil stabilitu této zdi pomocnou konstrukcí, v důsledku čehož ztratila štítová zeď podél sousední stavby zcela svoji stabilitu a dne [Anonymizováno] 2020 v době okolo [Anonymizováno] hodin došlo k jejímu pádu na jednatele společnosti [právnická osoba] poškozeného [adresa], narozeného [Anonymizováno], který utrpěl zranění neslučitelná se životem – polytrauma, a v důsledku zasypání sutí na místě zemřel.

7. Odsouzený [jméno FO] se domáhal obnovy řízení; jeho návrh byl však usnesením Okresního soudu v Třebíči ze dne [Anonymizováno] č. j.[Anonymizováno][Anonymizováno] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně č. j. [Anonymizováno] zamítnut.

8. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] č. 73/2020, který byl vypracován pro účely trestního řízení obviněného [jméno FO], vzal soud za prokázané že příčinou pádu zdi stavby č. p. [Anonymizováno] v obci [adresa] dne [Anonymizováno] 2020 bylo odstranění dřevěné nosné konstrukce krovů, která současně zajišťovala stabilitu zdi. Odstraněním krovů ztratila štítová zeď podél sousední stavby zcela stabilitu a zřítila se. Pro takové bourací práce, jaké byly prováděny na uvedeném objektu, musí být zpracována projektová dokumentace a musí být vydáno platné stavební povolení, protože se jedná o podstatný zásah do statiky stavebních konstrukcí. V projektu pro stavební povolení musí být popsán stavební stav konstrukcí a nutná opatření pro bourání konstrukcí, včetně způsobu zajištění stability konstrukcí a dostatečné únosnosti proti silám, které na ni mohou působit (v tomto případě zajištění stability štítové zdi, zajištění stability klenbových stropů a podobně). Znalec dále uzavřel, že práce musí být prováděny tak, aby v žádném okamžiku bouracích prací nemohlo dojít ke zřícení některé části konstrukce. Pokud se má nějaká část konstrukce zachovat, musí se předem zajistit její stabilita pomocnou konstrukcí. Znalec posoudil zjištěný a zdokumentovaný pracovní a technologický postup tak, že stavební práce byly zahájeny bez stavebního povolení. Stavebník si nenechal zpracovat projektovou dokumentaci ve stupni „dokumentace pro stavební povolení“ a nepožádal na příslušném stavebním úřadu o vydání stavebního povolení. Pro stavbu nebyl stanoven stavební dozor, který by měl oprávnění pro provádění této činnosti. Stavbu měla provádět firma, která má oprávnění pro provádění takových staveb, tj. živnostenský list a stavbyvedoucího nebo osobu dozorující stavbu s autorizací pro statiku stavebních konstrukcí. Zhotovitel měl zpracovat technologický projekt postupu bouracích prací, ve kterém měl být popsán stavební postup prací a ten měl být odsouhlasen stavebním dozorem a projektantem. Štítová zeď měla být zajištěna dříve, než se začal rozebírat krov. Pro rozebírání krovů mělo být postaveno lešení, ze kterého by se krov postupně rozebíral. Při ústním jednání 29. 4. 2024 v této věci znalec vypověděl, že pokud by byla provedena pomocná konstrukce odborně, musela by být navržena tak, aby odolávala vlivům větru a dalším okolnostem, aby zajistila stěnu proti všem účinkům zatížení. Připustil, že i vlhko mohlo být částečnou příčinou zřícení, kdy se mohla zvýšit tíha zdi, ale to patrně nebylo rozhodující. Zeď by spadla stejně, i kdyby nepršelo. Nejprve bylo nutné zajistit zeď proti zřícení a až poté bylo možné začít dřevo vyřezávat, tj. ať už se dělalo s krovem cokoliv, měla být v prvé řadě zajištěna pomocná konstrukce, než se vůbec začalo s pracemi. Stavební firma si měla vyžádat nějaký výkres se zprávou, případně si to mohla udělat sama a neměla zahájit práce, dokud to nebylo zajištěné. Ti, kteří to vyřezávali, museli vědět, že je nutné nejdřív udělat pomocnou konstrukci, aby se to nezřítilo i na ně.

9. Protokolem o ohledání místa činu, protokolem o ohledání těla, fotodokumentací vzal soud za prokázané, že tělo [jméno FO] bylo dne [Anonymizováno] 2020 nalezeno pod závalem suti z neobydlené budovy sousedící s domem č. p. [Anonymizováno], poškozený byl oděn jen do krátkých kalhot a na nohou měl sportovní obuv.

10. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že jeho bratr [jméno FO] tragicky zemřel [Anonymizováno] 2020. Na místo se dostal za 40 minut po nehodě, tělo jeho bratra bylo již v troskách. Naposledy byl před úmrtím bratra v pivnici naproti v pátek [Anonymizováno] 2020. Svědek uvedl, že na staveništi nebylo nic ve smyslu zábran nebo varovných tabulí. Když [Anonymizováno] kolem 16. hodiny opouštěl, nebyla tam krytina a část latí. Viděl veškerou fotodokumentaci, včetně fotografie od pana [Anonymizováno], ze které je jasně patrné, že na střeše nezůstalo nic z nosného systému kromě svislic na stěnách. Strop prvního podlaží byla klenba, ani neví, jestli tam byly stropní trámy. Jeho bratr asi dával [Anonymizováno] do pytlů od sladu prachový odpad a uklízel trámy, které firma neodvezla. O vztahu [jméno FO] k žalobkyním vypověděl, že poškozený býval v pivovaru ve všední dny, ve čtvrtek odpoledne nebo v pátek ráno odjížděl do Prahy za dcerami a vozil tam pivo. Jeho vztah k dcerám byl úzkostlivý, jezdil za nimi každý víkend. V Praze přespával ve svém bytě, žalobkyně tam měly pokoj. Štědré dny trávil společně s dcerami a jejich matkou. Svědek několik let nevěděl o tom, že je jeho bratr rozvedený. Poškozený jezdil s dcerami na dovolené. Byly studentky. Když dospěla žalobkyně a), jezdily za ním (dojely do [Anonymizováno] a poškozený je vyzvedával). O prázdninách spolu trávili týden až deset dnů.

11. Svědek [jméno FO] vypověděl, že pracoval pro žalovanou. [jméno FO] mu v době, kdy se byl na místě podívat, říkal, že má povolení na rekonstrukci, že ho tlačí úřad, listinu doveze, resp. přepošle e-mailem. V době, kdy se demontovala střecha a shazovaly tašky, bylo místo zabezpečeno páskou, kterou tam osobně dával. Technologický postup prací se patrně nezpracovával, důvěřoval poškozenému, že má stavební povolení. Na místě pracoval s kolegou [jméno FO]. Byl tam naposledy před událostí. Při skončení prací na místě zůstalo vertikální dřevo - zazděné stojny, o které opřel vzpěry. Zůstaly tam pozednice a stropní trámy, které vázaly statiku, byly napojeny na pozednici a na zeď, která se zřítila. Stropní trámy byly zasekané do zdi. Místo zabezpečoval trámy z krovů, z nichž udělal vzpěry, dával tam pásku s nápisem o zákazu vstupu. Instaloval tam dvanáct až šestnáct kusů vzpěr, přičemž instalace jedné vzpěry mu trvá 10, maximálně 15 minut, respektive mohlo to být i dvacet minut. Ze stavby mohli odjíždět kolem půl desáté nebo desáté hodiny, než pan [jméno FO] uklidil dřevo a natáhl pásky. Jediný, kdo se ho ptal, jestli je to dostatečně zabezpečeno, byl pan [jméno FO]. Toho se vším seznámil, což má i v předávacím protokole. Fotografii stavby při odjezdu nedělal.

12. Svědek [jméno FO] vypověděl, že pracuje pro žalovanou. Vybavil si událost, kdy došlo ke zřícení zdi ve [Anonymizováno]. Sundávali tašky, latě, krovy. Nevyřezávali ani jeden stropní trám. Sundával s panem [jméno FO] šikmé krovy (to, co šlo od vrcholu střechy k pozednici). [jméno FO] prořezával podpěrnou stolici pod krovy tak, aby nevytrhl zeď. Vyřezával kleštiny. Musel tam dát nové vzpěry, aby zeď zajistil. Zajišťovalo se to do stojny ve zdi a do stropního trámu. Svědek [jméno FO] však vzpěry neviděl, protože byl již dole; pan [jméno FO] mu říkal, že je tam dával. [jméno FO] byl jeho nadřízený. Odváželi krovy a stolici, střešní latě nikoliv. Odřezávali středovou vaznici pod krytinou. Vazný trám zůstal. Svědek dále uvedl, že v daném případě tam byla klenba. Než začali s pracemi, žádná opatření nedělali. Až potom pan [jméno FO] udělal vzpěry. 13. [jméno FO] jako svědek vypověděl, že přijel do vesnice u [Anonymizováno] naložit dřevo. [jméno FO] byl na střeše a sundával krovy. [jméno FO] je začal nakládat. Když tam přijel, všechno bylo hotové a pan [jméno FO] to začal zabezpečovat; říkal, že si jde připravit dřevo na zabezpečení ke stojně. Dával je mezi stojnu a vaznici. Viděl, jak si připravuje dřevo, ale neviděl zabezpečení samotné. Dělal to až poté, co odstranili krovy. Jiné zabezpečení tam nedělal, protože to nebylo potřeba. Zastává všechny technické věci. Samotný obchod sjednává jeho přítelkyně [jméno FO], která je sestrou [jméno FO]. Tuto zakázku domlouval pan [jméno FO]. Svědek dále uvedl, že se pana [jméno FO] telefonicky dotazoval, zda má stavební povolení. Měl ho dát panu [jméno FO]. Řekl mu, že ty dokumenty má nějaký architekt, následně zjistili, že nemá nic. [jméno FO] psal, že povolení má, ale nebyla to pravda. Projekt ani plán stavebních prací panu [jméno FO] nebyl dodán.

14. Svědek [jméno FO] vypověděl, že poškozený [adresa] byl jeho známý. V pátek přijel ze zaměstnání, potkal se s ním a zjistil, že firma rozebírá střechu. Pak přišel k pivovaru kolem desáté nebo jedenácté večer, kdy byla tma, a viděl, jak firma s tím dřevem odjíždí. V sobotu v poledne se stavil za panem [jméno FO], který ho požádal o pilu, jestli by mu nepřeřízl nějaké trámy, které ležely na zemi a které firma neodvezla, resp. přeříznout pozednici a shodit ji dolů (jednalo se o volně loženou shnilou pozednici, která byla na opačné straně než zeď, která se zřítila). V neděli mu jako veliteli hasičů přišla z operačního střediska zpráva, že je zavalená osoba pod sutinami. Zeď, která se zřítila, nebyla zabezpečená. Byla tam jen holá zeď, v níž byly zazděné trámy (ty nebyly nijak podepřeny), komín, ta pozednice a jinak nic. Stropní trámy tam nebyly, protože tam byla klenba z cihel. Bezpečnostní prvky jako hrazení, páska, cedulka apod. tam nebyly. Nevšiml si, že by tam ta firma měla nějaké lešení. Malé lešení tam měl pan [jméno FO], aby mohl pohodlněji stoupat nahoru. Z pátka na sobotu nebo v sobotu odpoledne pršelo. Vztah žalobkyň a jejich otce líčil jako nadstandardní, určitě se měli rádi. Jeho dcery občas jezdili za ním, v létě jim tam zajistil brigádu. On za nimi jezdil do [Anonymizováno], každý rok spolu někam jezdili.

15. Svědek [jméno FO] vypověděl, že pomáhal panu [jméno FO], byly letní prázdniny. Byl tam dva dny, přenášel tašky z místa na místo. Druhý den ráno přišli, byl zase u těch tašek, pak pan [jméno FO] zařval, že to padá. Seskočil na lešení, které s ním spadlo. Lešení mělo metr na metr a sloužilo k tomu, aby se dostali nahoru. Poškozený byl na druhé půlce u silnice. Svědek uvedl, že si nevybavuje, že by na místě byla středová vaznice, nebo konstrukce, která by podpírala zeď, resp. páska či varovné cedulky. Uvedl, že má pocit, že to bylo celé holé. [jméno FO] patrně nepracoval s motorovou pilou, možná měl nějakou vrtačku, ale nedokázal uvést, co s ní dělal. 16. [jméno FO] jako svědek vypověděl, že v té době pracoval v Rakousku, přijel k večeru domů. Bydlí hned vedle. Firma, která to dělala, měla již odhalenou zeď. [jméno FO] říkal, že to není podepřené, protože má letité zkušenosti ze staveb. Vycházel z toho, že zeď byla stará, vysoká asi pět metrů, složená z hlíny a kamene. [jméno FO] mu odvětil, že je to pevné. V neděli jel po obědě přes ves a viděl oblak prachu. Poškozeného [jméno FO] našel on. Večer přijel statik a ubourávala se zeď. Zajistil plošinu a uboural zbytek zdi, aby to nespadlo na jejich dům. V pátek na té střeše nezůstalo žádné dřevo, všechnu krovinu odvezli. Ve štítové zdi, která spadla, byly v pátek jen svislé trámy (to bylo jediné dřevo, které tam zůstalo). Pozednice pod zřícenou zdí byla shnilá. Do toho patrně přes noc ze soboty na neděli pršelo. Nebyla tam jediná vzpěra. [jméno FO] určitě neříkal, že by tam chtěl něco instalovat. Nezaznamenal žádné bezpečnostní prvky. Neviděl, jak to ze střechy vyřezávají, spoustu trámů měli na zemi nebo ještě na střeše a pak to nakládali. Na střeše nezůstalo nic, co by si mohl odřezat někdo jiný. Uvnitř objektu byly klasické klenuté stropy. Z doslechu ví, že to nakládali do půlnoci. Ke vztahu poškozeného a žalobkyň uvedl, že za dcerami jezdil často do [Anonymizováno], miloval je. Žalobkyně k němu občas také jezdily, pomáhaly mu v hospodě.

17. Dle úředního záznamu [Anonymizováno], ze dne [Anonymizováno] 2020 [jméno FO] dne [Anonymizováno] 2020 ve [Anonymizováno] pořídil fotografii, na které je vidět stav střechy těsně před skončením prací firmou [právnická osoba], přičemž dle sdělení pořizovatele je na fotografii zachycen pracovník této firmy a nákladní motorové vozidlo patřící této firmě. Na fotografii samotné (v porovnání s fotografiemi z fotoaparátu [jméno FO], na kterých je zachyceno rozebírání střechy bývalé sladovny – sejmutí střešních tašek, latí, odstraňování krokví; je patrná pozednice na straně od štítové zdi, vrcholová a mezilehlá vaznice, vzpěry ve tvaru ypsilon spojené s kleštinami zasazenými do svislých trámů ve štítové zdi) pořízené [jméno FO] je zřejmé, že jsou odstraněny střešní tašky, latě, krokve, mezilehlá vaznice, vzpěry a kleštiny, v úrovni stropu přízemní části budovy je osoba, o hranu stropu přízemní části budovy jsou opřené trámy; na prostranství před budovou stojí zaparkovaný osobní automobil černé barvy, za ním nákladní automobil s kabinou zelené barvy; na zemi jsou patrné dešťové kaluže.

18. Zprávou [Anonymizováno] vzal soud za prokázané, že dne [Anonymizováno] 2020 v dané lokalitě slabě pršelo, dne [Anonymizováno] 2020 zde byl v době od [Anonymizováno] hodin a [Anonymizováno] hodin déšť proměnlivé intenzity.

19. Žalobkyně a) jako účastnice řízení vypověděla, že v době události jí bylo [Anonymizováno] let. Rodiče se sice rozvedli (asi tři nebo čtyři roky před událostí), s otcem nebydleli, ale když byl v [Anonymizováno], tak u nich přespával. S otcem trávili hodně času. Byli spolu v kontaktu tak, že byl v [Anonymizováno] minimálně jednou týdně, někdy i víckrát. Denně si volali nebo byli v kontaktu přes sociální sítě. Neměla pocit, že by nějak strádala, všechno měla. V tu dobu studovala na vysoké škole v [Anonymizováno]. Byla ve čtvrtém ročníku vysokoškolského studia. Rodiče byli domluveni na nějaké částce, která měla sloužit k její výživě, ale její výše jí nebyla známa. Když měla někam jít, tak se jí otec ptal, jestli nějaké peníze nepotřebuje. Ztráta otce pro ni byla tím nejhorším, co zažila. Otec chyběl na její promoci. Byla by ráda, aby věděl, co dělá, když šla do práce. V letech 2016 až 2020 spolu chodívali do kina, na koupaliště nebo do aquaparku, jezdili na výlety, lézt na stěnu. Vánoce trávili spolu, a to i na Štědrý den. Dostávala od otce dárky k narozeninám. Po jeho smrti bylo nutné řešit spoustu věcí souvisejících s bytem otce v [Anonymizováno], problémy související s vlastnictvím pozemku v pivovaru. S vyřizováním všech problémů jim pomáhala matka. Museli platit právníka, posudky. V pivovaru museli sehnat člověka, který by nahradil otce do provozu.

20. Žalobkyně b) jako účastnice řízení vypověděla, že v době úmrtí otce jí bylo [Anonymizováno] let, byla ve 4. ročníku na střední škole, opakovala maturitu. Vztah s otcem popsala jako velmi kladný. Trávili spolu spoustu času, podporoval ji ve studiu. Jezdili na výlety, do aquaparku. Doma si povídali nebo se dívali na televizi. Rodiče se rozvedli, ale otec byl v [Anonymizováno] bytě, tak to moc nevnímala. Pak začal jezdit na Moravu. Otec jí na účet žádné peníze neposílal. Bylo to stejné jako u sestry. Byli nějak domluveni s matkou, která jí pak dávala kapesné. Když potřebovala něco navíc, tak jí otec peníze dal. Vídala se s ním stejně jako její sestra. Když nebyl v [Anonymizováno], psali si. Trvalo jí dlouho, než začala věřit, že otec odešel. Vnímala a stále to vnímá velmi špatně. Vyhledala i psychologickou pomoc, ale ani to nepomohlo. Zásadními okamžiky, u kterých její otec chyběl, byl především maturitní ples, okamžik, kdy dostala potvrzení o přijetí na vysokou školu, promoce po ukončení bakalářského studia. Jezdili s tátou na pár dní do zahraničí, na hory, pak třeba na nějaké kratší výlety nebo na koupaliště. Vánoce trávili všichni společně. S otcem jezdili do zahraničí – asi v roce 2019 byli na pár dní v Nizozemí, dále byli v Itálii, jezdili k moři. Po smrti otce museli platit splátky bytu v [Anonymizováno], opravy, protože zatékalo do střechy a nikdo se tam nechtěl nastěhovat. S ohledem na bydliště rodiny v [Anonymizováno], musí v pivovaru platit pána, který se stará o provoz.

21. Další důkazy již soud neprováděl, resp. nehodnotil důkazy, které byly provedeny, a to s ohledem na výše uvedená skutková zjištění a právní hodnocení věci, když v tomto světle se jevily jako nadbytečné. Ohledně znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] soud uvádí, že prohlídka znalce se zaměřením měla být provedena [Anonymizováno] 2022, tedy až dva a čtvrt roku po tragické události, jeho závěr o tom, že někdo [Anonymizováno] 2020 do [Anonymizováno] hodin odstranil stropní trámy soud považuje spíše za hypotetický. Kromě toho ohledně osoby škůdce, protiprávního jednání, zavinění a jeho následku (vzniku újmy) je soud vázán výrokem rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne [Anonymizováno] 2022 č. j. [Anonymizováno] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [Anonymizováno] 2022 č. j. [Anonymizováno] a usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [Anonymizováno] 2022 č. j. [Anonymizováno] (§ 135 odst. 1 o. s. ř.). Ze stejného důvodu se soud nezabýval námitkou nedostatku věcné pasivní legitimace žalované.

22. Soud z hlediska hmotného práva na posuzovanou věc aplikoval níže uvedená ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

23. Dle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plnění jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

24. Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám (§ 2914 věta první o. z.).

25. Dle § 2918 o. z. Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

26. Dle § 103 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

27. Soud vzal za prokázané (cit. rozsudkem Okresního soudu v Třebíči), že protiprávním jednáním zaměstnance žalované byla způsobena smrt otce žalobkyň.

28. V daném případě došlo k zásahu do nosné konstrukce stavby – krovu střechy, tedy bylo nutné, aby si stavebník obstaral stavební povolení. Již k žádosti o vydání stavebního povolení bylo nutné stavebnímu úřadu připojit listiny vyjmenované v § 110 odst. 2 stavebního zákona, včetně projektové dokumentace zpracované projektantem obsahující průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení a dokladovou část. I když tato povinnost tížila primárně stavebníka, žalovaná měla trvat před započetím prací na předložení příslušného stavebního povolení a technických zpráv, neměla bez projektové dokumentace řešící zajištění stability nosné zdi a způsob odstraňování krovu, vůbec zahajovat práce. Zaměstnanec žalované místo nezabezpečil ani varovnými štítky nebo páskami zakazujícími vstup na staveniště, resp. varující před možností poškození života či zdraví. Svědek [jméno FO] sice vypověděl, že takové varování na místě nainstaloval, ale jiní svědci (kteří navíc na rozdíl od svědka [jméno FO], který je na výsledku sporu zainteresován) je neviděli. Zcela přesvědčivě o tom vypovídal svědek [jméno FO], který byl na místě v době, kdy došlo k pádu zdi, a uvedl, že vše bylo holé, podpěrná konstrukce či bezpečnostní opatření na místě nebyly. Svědek [jméno FO] dokonce pana [jméno FO] upozorňoval, že zeď není dostatečně podepřená.

29. Soud se dále zabýval otázkou spoluzavinění poškozeného [jméno FO] a na základě zvážení všech okolností dospěl k závěru, že je dáno ze 40 %. Jednak z důvodu, že jako jednatel společnosti [právnická osoba], resp. jako stavebník, nezajistil stavební povolení, resp. projektovou dokumentaci pro bourání konstrukce krovu, neboť jednoznačně bylo zasahováno do nosné konstrukce budovy. Kromě toho se na místě zcela zjevně pohyboval bez ochranných pomůcek (byl nalezen jen v krátkých kalhotách a sportovní obuvi) a dle obecné logiky musel být srozuměn s tím, že se pohybuje v nestabilním nebezpečném prostředí.

30. Soud v posuzované věci aplikoval závěry Nejvyššího soudu ČR vyjádřené v rozsudku ze dne 19. 9. 2018 sp. zn. 25 Cdo 894/2018, podle kterých při určení výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak na straně škůdce. Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Zohlednit lze rovněž, byl-li pozůstalý očitým svědkem škodní události, byl-li s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl. Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační zůstatek. Za základní částku náhrady modifikovanou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.

31. Dle informace [právnická osoba] v roce 2019 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství částky 34.125 Kč. Za základní částku náhrady pro každou ze žalobkyň je nutno považovat 682.500 Kč.

32. V době úmrtí bylo [jméno FO] [Anonymizováno] let, žalobkyni a) [Jméno žalobkyně A] bylo [Anonymizováno] let a žalobkyni b) [jméno FO] bez několika dnů [Anonymizováno] let. K oběma žalobkyním, které byly v době tragické události studentkami, měl poškozený vyživovací povinnost.

33. Soud přihlédl k okolnosti, že úmrtí otce žalobkyň bylo zcela nečekané. Nejen že žalobkyně musely čelit nové realitě související se ztrátou jednoho z rodičů, k němuž měly velmi blízký vztah, ale byly nuceny v brzké dospělosti řešit významné problémy majetkového charakteru. Obě shodně vypověděly, že jim otec chyběl při významných momentech jejich života. Žalobkyně a) zmínila především promoci, nástup do zaměstnání. Žalobkyně b) uvedla maturitní ples, okolnost přijetí na vysokou školu, promoci. Obě žalobkyně vypověděly, že byly se svým otcem ve velmi častém kontaktu, přestože rodiče byli rozvedeni. Žalobkyně a) dokonce uvedla, že otec u nich přespával, když byl v [Anonymizováno], žalobkyně b) doplnila, že spolu trávívali Štědrý den.

34. Soud tedy při úvaze o výši odškodnění pro žalobkyni a) snížil základní částku náhrady 682.500 Kč o 40 % představující spoluzavinění poškozeného (682.500 Kč – 273.000 Kč), kterou dále navýšil o 20 % s přihlédnutím k okolnostem popsaných v předchozím bodě. Soud proto žalobkyni a) přiznal právo na zaplacení částky 491.400 Kč (výrok I.) a ohledně jejího zbývajícího požadavku na zaplacení částky 191.100 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok III.).

35. U žalobkyně b) soud rovněž snížil základní částku náhrady 682.500 Kč o 40 % představující spoluzavinění poškozeného, kterou dále navýšil o 25 % s přihlédnutím k okolnostem popsaným v bodě 33., jakož i ke skutečnosti, že k události došlo jen pár dní před narozeninami žalobkyně b), díky čemuž nepochybně vnímala ztrátu rodiče o to intenzivněji. Kromě toho byla v situaci, kdy opakovala maturitní zkoušku, což pro ni samo o sobě bylo nepochybně zatěžující a nemohlo se jí dostát podpory od otce. Soud proto žalobkyni b) přiznal právo na zaplacení částky 511.875 Kč (výrok II.) a ohledně jejího zbývajícího požadavku na zaplacení částky 170.625 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok IV.).

36. Přiznané částky soud považuje rovněž za přiměřené ve vztahu k majetkové situaci žalované dle rozvah a výkazů zisků a ztrát.

37. Každé ze žalobkyň bylo přiznáno právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí sedmidenní lhůty k plnění po doručení předžalobní výzvy (žalované byla výzva doručena do datové schránky dne 12. 9. 2022).

38. Žalobkyně a) měla ve věci úspěch pouze částečný, a proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně a) byla ve věci úspěšná z 72 %, žalovaná z 28 %, tedy čistý úspěch žalobkyně je 44 %. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1.000 Kč v souvislosti s podaným návrhem na vydání předběžného opatření, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 13 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění, návrh ve věci samé - žaloba, písemná podání ve věci samé z 19. 11. 2022, 8. 12. 2022, 3. 12. 2023, 29. 1. 2024, účast při jednání soudu dne 6. 11. 2023 od 12:30 do 14:11 hodin, dne 15. 1. 2024 od 12:30 do 15:51 hodin, dne 29. 4. 2024 od 12:30 hodin 15:14 hodin, dne 20. 6. 2024 od 12:30 do 14:27 hodin - § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu) po 8.848 Kč, za 1 úkon právní služby (sepis návrhu na vydání předběžného opatření po zahájení řízení - § 11 odst. 2 písm. a) advokátního tarifu) za 4.424 Kč dle § 1 odst. 2, § 7 bodu 6., § 12 odst. 4 advokátního tarifu, dále 14 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas advokáta za cestu z [adresa] a zpět za 4 x 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu snížené o 50 % s přihlédnutím k přiznání stejné částky žalované b), cestovní výdaje advokáta v souvislosti s účastí na jednáních dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 1.688 Kč při použití osobního automobilu RZ [SPZ] při průměrné spotřebě 4,2 l na 100 km nafty při ujeté vzdálenosti 254 km k jednání 6. 11. 2023 při základní sazbě náhrady 5,2 Kč a ceně 34,40 Kč za 1 litr motorové nafty (vyhláška č. 467/2022 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2023), resp. 2 x 1.835 Kč k jednáním 15. 1. 2024, 29. 4. 2023 při základní sazbě náhrady 5,60 Kč a ceně 38,70 Kč za 1 litr motorové nafty (vyhláška č. 398/2023 Sb.), k jednání 20. 6. 2024 za cestu veřejnou hromadnou dopravou 534 Kč; cestovní náklady snížené o 50 % s přihlédnutím k přiznání stejné částky žalované b), tj. celkem cestovní výdaje 2.946 Kč, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o. s. ř. (26.837 Kč), celkem 155.631 Kč x 0,44 = 68.478 Kč.

39. Žalobkyně b) měla ve věci rovněž úspěch pouze částečný, a proto soud náhradu nákladů poměrně rozdělil (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně b) byla ve věci úspěšná z 75 %, žalovaná z 25 %, tedy čistý úspěch žalobkyně je 50 %. Tyto náklady se sestávají z nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 13 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění, návrh ve věci samé - žaloba, písemná podání ve věci samé z 19. 11. 2022, 8. 12. 2022, 3. 12. 2023, 29. 1. 2024, účast při jednání soudu dne 6. 11. 2023 od 12:30 do 14:11 hodin, dne 15. 1. 2024 od 12:30 do 15:51 hodin, dne 29. 4. 2024 od 12:30 hodin 15:14 hodin, dne 20. 6. 2024 od 12:30 do 14:27 hodin - § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu) po 8.848 Kč, za 1 úkon právní služby (sepis návrhu na vydání předběžného opatření po zahájení řízení - § 11 odst. 2 písm. a) advokátního tarifu) za 4.424 Kč dle § 1 odst. 2, § 7 bodu 6., § 12 odst. 4 advokátního tarifu, dále 14 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas advokáta za cestu z [adresa] a zpět za 4 x 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu snížené o 50 % s přihlédnutím k přiznání stejné částky žalované a), cestovní výdaje advokáta v souvislosti s účastí na jednáních dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 1.688 Kč při použití osobního automobilu RZ [SPZ] při průměrné spotřebě 4,2 l na 100 km nafty při ujeté vzdálenosti 254 km k jednání 6. 11. 2023 při základní sazbě náhrady 5,2 Kč a ceně 34,40 Kč za 1 litr motorové nafty (vyhláška č. 467/2022 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2023), resp. 2 x 1.835 Kč k jednáním 15. 1. 2024, 29. 4. 2023 při základní sazbě náhrady 5,60 Kč a ceně 38,70 Kč za 1 litr motorové nafty (vyhláška č. 398/2023 Sb.), k jednání 20. 6. 2024 za cestu veřejnou hromadnou dopravou 534 Kč; cestovní náklady snížené o 50 % s přihlédnutím k přiznání stejné částky žalované a), tj. celkem cestovní výdaje 2.946 Kč, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o. s. ř. (26.837 Kč), celkem 154.631 Kč x 0,5 = 77.316 Kč.

40. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyň podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

41. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.

42. Žalobkyně jsou dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od placení soudního poplatku osvobozeny. Dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo, není-li též od poplatku osvobozen. Žalované proti žalobkyním nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení, není ani od soudního poplatku osvobozena, proto jí soud uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve lhůtě podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, který stanovil ve výši dle položky 3 písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve výši 10.033 Kč (vycházeje z oběma žalobkyním přiznané částky 1 % z 1.003.730 Kč).

43. Soud dále uložil účastníkům řízení dle § 148 odst. 1 o. s. ř. v poměru jejich procesního neúspěchu ve sporu nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě náklady za znalečné 3.171 Kč a svědečné 189 Kč, celkem 3.360 Kč, a to žalované 73,5 %, zbývající část 26,5 % rozdělil mezi žalobkyni a) a žalobkyni b) v poměru 53 % : 47 % (výroky VIII – X).

Poučení