116 C 1/2021- 88

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupeného advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupeného advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa vedlejší účastnice] o zaplacení částky 91.566 Kč s příslušenstvím – náhrada škody takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30.522 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30.522 Kč od 5. 1. 2021 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 61.044 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 5.1.2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 1.587 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 396,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Vedlejší účastník je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 396,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 12.229 Kč k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobce je povinen nahradit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13.01.2021 domáhal zaplacení částky 89.298 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že při dopravní nehodě dne [datum] byla žalobci způsobena škoda na zdraví a majetku, kterou mu způsobil žalovaný, když jako řidič vozidla [anonymizováno] nezvládl řízení, dostal s vozidlem smyk a po přejetí do protisměru narazil do protijedoucího vozidla a dále pak do stromu mimo komunikaci, v důsledku čehož došlo ke zranění osob jedoucích s ním ve vozidle, mezi nimiž byl i žalobce. Uvedené jednání vyplývá mimo jiné z trestního příkazu OS v [obec] ze dne 11.06.2020 čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 30.06.2020. Žalobce po zotavení se ze závažných poranění, která utrpěl, uplatnil svůj nárok na náhradu škody u pojišťovny [právnická osoba] a dopisem ze dne 19.10.2020 vznesl nárok na náhradu věcné škody a nemajetkové újmy v celkové výši 332.448,14 Kč. Pojišťovna provedla vlastní šetření, na jehož základě uznala nárok žalobce a vyplatila mu ve dvou platbách celkem 208.362 Kč. V souvislosti s výplatou pojistného plnění však informovala žalobce, že mu bylo pojistné plnění kráceno o 30 % z důvodu spoluviny s odůvodněním, že poškozený za jízdy nebyl připoután bezpečnostními pásy. Žalobce s krácením nesouhlasil, neboť námitka pojišťovny je spekulací, která nemá oporu v podkladech, které měla pojišťovna k dispozici a dne 22.12.2020 se obrátil s výzvou k úhradě částky 89.298 Kč představující krácené pojistné plnění přímo na žalovaného. Žalobce v této souvislosti odkazuje na obsah propouštěcí zprávy Krajské nemocnice v [obec] ze dne 17.12.2020, kde se v důvodu přijetí klienta uvádí, že na jeho těle byly nalezeny otlaky od pásu na hrudníku a břiše a dále odkazuje na znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] č. 35/2020 ze dne 01.04.2020, z něhož mimo jiné vyplývá, že je možno ze soudně lékařského hlediska usuzovat, že ani řádné připoutání poškozeného příčným (bederním) bezpečnostním pásem by velmi pravděpodobně nezabránilo vzniku poranění, která poškozený utrpěl, případně vzniku poranění svým charakterem a lokalizací obdobných poraněním skutečně utrpěným. Žalovaný odpovídá za škodu v souladu s ust. § 6 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. a dále v souladu s ust. § 2910 a § 2927 o. z. Podáním ze dne 12.03.2021 žalobce žalobu rozšířil o částku 2.268 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení od 12.03.2021) jako doplatek jízdného, kdy pojišťovnou bylo žalobci vyhověno opět pouze v rozsahu 70 % uplatněného nároku. Soud pravomocným usnesením ze dne 26.07.2021 změnu žaloby připustil. Nadále tak je předmětem zaplacení částky 91.566 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Na svou obranu uvedl, že zcela doznal svou vinu a zavinil dopravní nehodu. Všem poškozeným bylo poskytnuto pojistné plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu, způsobenou provozem motorových vozidel. Majitelem a pojištěncem vozidla je matka žalovaného a pojistné plnění poskytla pojišťovna [právnická osoba] Ta odmítla hradit škodu v žalobcem uplatněné výši, což bylo a je ryze na jejím posouzení a toto odůvodnila tím, že žalobce nebyl za jízdy ve vozidle řádně připoután. Ani znalecký posudek nemůže zakládat nárok na náhradu škody v plné výši, protože žalobce porušil zákonnou povinnost být připoután. Dle žalovaného bylo na posouzení pojišťovny, jakou část žalobci jako poškozenému uhradila. Žalovaný navrhl, aby do řízení na jeho straně přistoupil další účastník, a to [právnická osoba]

3. Vedlejší účastník na straně žalovaného se vstupem do řízení souhlasil. K žalobě pak uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává, když má za to, že není důvodný. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný jako řidič zavinil dopravní nehodu jím řízeného vozidla, v němž byl jako spolujezdec vedle dalších osob též žalobce. Při dopravní nehodě byli zraněni všichni spolujezdci žalovaného, mezi nimi i žalobce, který seděl na zadním sedadle uprostřed. Z podkladů vyšetřovacích orgánů bylo dle vedlejšího účastníka prokázáno, že žalobce nebyl za jízdy připoután bezpečnostními pásy, neboť pás byl zcela zasunut pod sedačku. Na základě těchto podkladů byl posouzen právní základ nároku na náhradu škody a vedlejší účastník je přesvědčen, že stanovená spoluvina žalobce v míře 30 % je naprosto adekvátní. V tomto rozsahu byly také vypořádány veškeré nároky na škodě na zdraví. Dle vedlejšího účastníka žalobce porušil právní povinnost danou spolujezdci ustanovením § 9 odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, kdy přepravovaná osoba je povinna být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno. Žalobce se dopustil zaviněného protiprávního jednání, k němuž je povinen pojistitel přihlédnout a svým jednáním přispěl ke zvětšení rozsahu škody na zdraví. V souladu s ust. § 2918 o. z. pojistitel poměrně sníží povinnost škůdce nahradit škodu, vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému.

4. Vedlejší účastník při jednání dne 26.07.2021 dále doplnil, že pokud jde o krácení nároku o 30 %, pak jde o běžnou zavedenou praxi pojistitele při větších dopravních nehodách. Věc se projednávala na právnické komisi vedlejšího účastníka a nepoužití bezpečnostních pásů je promítnuto do krácení nároku o 30 – 50 %.

5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:

6. Z nesporných vyjádření účastníků a protokolu o nehodě v silničním provozu (čl. 37 – 40) soud zjistil, že dne [datum] ve [údaj o čase] hodin na silnici [anonymizováno] třídy [číslo] v km [anonymizováno] v [anonymizováno] [územní celek] způsobil žalovaný dopravní nehodu s vozidlem [anonymizováno], které řídil. Mezi spolujezdci byl i [celé jméno žalobce], který seděl na zadním sedadle uprostřed. Z obsahu protokolu o nehodě v silničním provozu v části II – Popis stop pokračování je zřejmé, že bezpečnostní pás řidiče je vysunutý a je aktivovaný čelní airbag, bezpečnostní pás spolujezdce vpravo vpředu je vysunutý, bezpečnostní pás spolujezdce vpravo vzadu je částečně vysunutý, středový pás je schovaný pod sedákem, pás spolujezdce vlevo vzadu je v základní poloze, po vysunutí beze stop. Vedlejší účastník žádným způsobem nesporoval druh a rozsah jednotlivých zranění poškozeného, v důsledku kterých uplatnil u vedlejšího účastníka žalobce svůj nárok a za které bylo vyplaceno pojistné plnění. Pojistné plnění bylo přiznáno za újmu za bolest, znalečné, léky, parkovné, jízdné, nemajetkovou újmu a náklady právního zastoupení. Vedlejší účastník toliko z uplatněného nároku přiznal 70 %, když ve zbytku odmítl nárok akceptovat vzhledem k nepřipoutání se žalobce bezpečnostním pásem za jízdy, což posoudil v rozsahu 30 % jako spoluzavinění žalobce. [Anonymizovaný odstavec.]

8. Uvedené skutečnosti soud zjistil z lékařských zpráv (čl. 8 – 13), z trestního příkazu Okresního soudu v Semilech (čl. 14 – 15), ze zprávy [anonymizováno] [příjmení] se zprávou o příjmu pacienta (čl. 53 - 54). 9. [právnická osoba] informovala žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce o výplatě pojistného plnění v souvislosti s úrazem žalobce, způsobeného žalovaným jako řidičem při dopravní nehodě dne 22.11.2019 a o posouzení jeho spoluviny v rozsahu 30 % s odůvodněním, že žalobce nebyl za jízdy připoután bezpečnostními [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] jako konzultant vedlejšího účastníka dne 14.04.2021 podal vedlejšímu účastníku vyjádření k utrpěným zraněním [anonymizováno] [příjmení] konstatuje, že poškozený utrpěl poranění typu polytrauma, tedy několik poranění, které jej každé ohrožovalo na životě. Poranění byla jak kraniocerebrální s deteriorací vědomí při otřesu mozku a dif. axonálním poškozením, významné zlomeniny hrudního koše a pánve s nutností umělé plicní ventilace. Došlo k významnému poranění plic v důsledku kontuze. tato poranění byla závažná a jistě se na nich nepoužití dvoubodového pásu projevilo. Dle [anonymizováno] [příjmení] by s určitostí řadě poranění pás zabránil, či je zmírnil (tříštivá zlomenina klíční kosti, zhmoždění plíce, poranění mozku).

10. Uvedené skutečnosti soud zjistil z Informací o výplatě pojistného plnění (čl. 5, 6 p.v. – 7, 33 p.v.), z doplňujících informací k pojistnému plnění (čl. 6) a ze zprávy [anonymizováno] [příjmení] (čl. 55).

11. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 89.298 Kč předžalobní výzvou ze dne 21.12.2020, která byla žalovanému doručena dne 28.12.2020. Žalovaný reagoval na předžalobní výzvu prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 07.01.2021, v němž neakceptuje výzvu žalobce k zaplacení s odkazem na žalobcovo porušení zákonné povinnosti být za jízdy ve vozidle připoután.

12. Uvedené skutečnosti soud zjistil z předžalobní výzvy s informací o zásilce (čl. 3 p.v. - 4) a z vyjádření žalovaného (čl. 30).

13. V trestním řízení, vedeném u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. [spisová značka] byl zpracován [celé jméno znalce] znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství pod č. 35/2020, posuzující zranění a mechanismus jejich vzniku u poškozeného spolujezdce [celé jméno žalobce]. V tomto řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově byl znalec přibrán k podání a doplnění znaleckého posudku a rovněž byl před soudem vyslechnut.

14. Ze znaleckého posudku č. 35/2020 [celé jméno znalce] ze dne 01.04.2020, doplněného dne 25.10.2021 a z výslechu znalce soud zjistil, že úkolem znalce bylo popsat zranění a mechanismus jejich vzniku u poškozeného [celé jméno žalobce], a to s ohledem na pravděpodobné nepřipoutání se bezpečnostním pásem (bederním), vyjádřit se k závěrům [anonymizováno] [příjmení] – poradního lékaře vedlejšího účastníka zejména k tomu, zda by se užitím středového pásu poškozeným (dvoubodový bederní pás na zadním sedadle uprostřed) zabránilo, případně zmírnilo některé z utrpěných poranění poškozeného. Ve znaleckém posudku ze dne 01.04.2020, na jejichž závěrech znalec i v rámci svého výslechu dne 16.12.2021 před soudem setrval, [anonymizováno] [celé jméno znalce] uzavřel, že s ohledem na charakter a lokalizaci poranění poškozeného, průběh předmětné dopravní nehody (nárazy osobního vozidla, ve kterém se poškozený nacházel ve druhé řadě sedadel uprostřed, do dalších osobních vozidel, s převrácením vozidla do konečné pozice na pravý bok), rozsah poškození příslušeného osobního vozidla i přítomnost dalších osob vpravo i vlevo od poškozeného, je možno ze soudně lékařského hlediska usuzovat, že ani řádné připoutání poškozeného příčným (bederním) bezpečnostním pásem by velmi pravděpodobně nezabránilo vzniku poranění, která poškozený utrpěl, případně vzniku poranění, svým charakterem a lokalizací obdobných poraněním skutečně utrpěným. Na konkrétní charakter a lokalizaci poranění utrpěných v případě řádného připoutání poškozeného nelze s určitostí usuzovat ani je předjímat. Ve vztahu k závěrům [anonymizováno] [příjmení] znalec dospěl k závěru, že účelem řádně zapnutého a současně bezvadně fungujícího tříbodového bezpečnostního pásu je zabránění prudkému dopřednému pohybu těla člena osádky osobního motorového vozidla, resp. opuštění vozidla, a to v důsledku setrvačných sil, vznikajících při čelním nárazu vozidla do pevné překážky, a tímto způsobem vzniku poranění vznikajících přímým působením násilí – kontaktem jednotlivých partií těla připoutané osoby se součástmi interiéru vozidla, nacházejícími se před touto osobou. Této ochranné funkce, zprostředkované příčnou i šikmou složkou pásu, je efektivně dosaženo při střetových rychlostech do cca 60 – 80 km/hod. Při jiném než výlučně čelním nárazu vozidla do pevné překážky klesá zádržná funkce šikmé složky pásu, při výlučně bočním nárazu se zádržná funkce šikmé složky pásu neuplatňuje. Účelem řádně zapnutého a současně bezvadně fungujícího dvoubodového bezpečnostního pásu (příčně probíhajícího) je zadržení těla člena osádky osobního motorového vozidla v sedadle, resp. zabránění opuštění sedadla v důsledku setrvačných sil vznikajících při nárazu vozidla do pevné překážky. Z důvodu absence šikmé složky však tento pás nechrání připoutanou osobu před přímým kontaktem se součástmi interiéru osobního vozidla nacházejícími se před touto osobou při čelním nárazu do pevné překážky, ani se neuplatňuje při čelním nárazu s menším nebo větším podílem bočné složky nárazu. V případě, že by poškozený byl v průběhu předmětné dopravní nehody na„ svém“ místě ve vozidle řádně připoután dvoubodovým bezpečnostním pásem, mohlo by ke vzniku krevních výronů v měkkých lebních pokrývkách pravé čelní krajiny víceúlomkové zlomeniny pravé klíční kosti, zlomeniny 2. žebra vlevo a fakticky i zlomeniny přední hrany jamky levého kyčelního kloubu, resp. ke vzniku poranění obdobné lokalizace a závažnosti, dojít přímým působením tupého násilí, a to kontakty s předměty před poškozeným (přední řada sedadel), vpravo a vlevo od něj (spolucestující) či přímo s příčinnou složkou pásu, v případě zlomeniny pravé klíční kosti a 2. žebra vlevo přenesením výsledně působících sil. Ostatní zjištěná zranění, tedy otřes mozku s difúzním axonálním poškozením a zhmoždění zadních partií obou plic vznikla nepřímým působením tupého násilí, přenášením sil vznikajících při nekoordinovaných pohybech těla poškozeného v interiéru vozidla v průběhu předmětné dopravní nehody – působení těchto sil lze očekávat jak proti tělu nepřipoutaného poškozeného, tak i poškozeného řádně připoutaného bezpečnostním pásem, a to s ohledem na složitost nehodového děje. I v případě připoutání poškozeného by tak mohlo dojít ke vzniku těchto či lokalizací a charakterem obdobných poranění. V rámci svého osobního výslechu pak znalec uvedl, že v případě této dopravní nehody s ohledem na nehodový děj, pokud poškozený seděl uprostřed vzadu obklopen z obou stran dalšími spolucestujícími, pak lze očekávat, že by nehodový děj přivodil složité pohyby uvnitř a lze očekávat, že i v případě, že by byl poškozený připoután dvoubodovým pásem, mohlo dojít ke stejným poškozením zdraví či velmi obdobného charakteru a závažnosti, jako když připoután nebyl. Jak dvoubodový tak tříbodovým pás mají funkci zadržení osoby ve vozidle, například při nárazu do pevné překážky, aby fakticky nedošlo k její katapultaci. Tříbodový pás má navíc jako ochranu šikmou složku, fungující při čelním nárazu do určité rychlosti a fakticky tak brání prudkému předklonu takto zajištěné osoby. Pokud však nedojde k čelnímu nárazu a je zde jiný nehodový děj, např. náraz do boku, pak odpadá funkce šikmé složky a v podstatě i tříbodový pás funguje jako dvoubodový. Účelem bezpečnostního pásu a připoutání je eliminovat rozsah případných zranění v důsledku nehody. Dle znalce by s největší pravděpodobností ke zraněním způsobeným nepřímým působením tupého násilí došlo i v případě, kdy by poškozený byl připoután dvoubodovým pásem, a to právě s ohledem na složitost nehodového děje. Stejný závěr, pokud jde o následky způsobené nepřímým působením tupého násilí, může znalec učinit i v případě případného připoutání tříbodovým pásem.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jako policista byl přivolán na místo předmětné dopravní nehody, kterou zavinil žalovaný. V době příjezdu jejich hlídky bylo na místě již několik sanitek a hasičů. Ve vozidle [jméno] byly zaklíněny dvě osoby, a to vpravo vpředu a dále vpravo vzadu. Vyprošťování trvalo poměrně dlouho. Na místě střetu byla celkem 3 vozidla. Vozidlo [jméno] bylo původně převráceno na pravý bok, ale v době jejich příjezdu již bylo obráceno. Osoby z vozidla byly vyprošťovány zdravotníky. Svědek uvedl, že z jeho zkušeností není možné, aby byl zasunut upínací mechanismus pod sedačku v důsledku nárazu. Navíc vzadu seděly tři osoby, hlavní náraz byl z boku a z jeho pohledu je to technicky neproveditelné. Středový pás vzadu byl zasunutý, jedná se o textilní pás, který je podle pořízené fotodokumentace pouze středový v pase. Textilní pás byl zastrčen až dozadu pod sedák, takže ne do prostoru mezi vedlejšími sedadly, ale dozadu pod sedadlo. Svědek se za 23 let své policejní praxe nikdy nesetkal s tím, že by v souvislosti s manipulací zraněného ve vozidle byl někým zasunut středový pás. Pokud by při vyprošťování osoby bezpečnostní pás překážel, hasiči by jej vždycky uřízli nebo ustřihli, což je nejrychlejší.

16. Po zhodnocení všech provedených důkazů samostatně a ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

17. Podle § 6 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle odst. 2 cit. ustanovení nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

18. Podle § 9 odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích přepravovaná osoba je povinna být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu.

19. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

20. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

21. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle odst. 2 cit. ustanovení povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

22. V daném případě se žalobce domáhá žalobou, aby soud uložil žalovanému za povinnost zaplatit mu částku 91.566 Kč se zákonným úrokem z prodlení, jež představuje 30 % uplatněného nároku poškozeného u vedlejšího účastníka v souvislosti s odpovědností žalovaného za způsobenou škodu v důsledku dopravní nehody dne 29.11.2019. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný byl viníkem dopravní nehody a ani žalovaný, ani vedlejší účastník nečinili sporným uplatněný nárok za újmu za bolest, znalečné, léky, parkovné, jízdné a nemajetkovou újmu, jehož se žalobce u vedlejšího účastníka domáhal. Žalovaný i vedlejší účastník se shodně bránili tak, že nárok žalobci byl přiznán toliko v rozsahu 70 % a ve zbytku 30 %, tj. ve výši předmětu tohoto řízení, žalobci nebyl přiznán s odkazem na spoluúčast žalobce na následcích dopravní nehody, když nebyl při dopravní nehodě připoután.

23. V tomto řízení žalobce v žalobě tvrdil, že připoután asi byl, když sám si to nepamatuje, ale je to zřejmé z lékařské zprávy při příjmu na traumatologické oddělení Krajské nemocnice v [obec]. Dle soudu však bylo z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne 22.11.2019 a výpovědí svědka [příjmení] prokázáno, že žalobce při jízdě připoután nebyl. Tento závěr soudu podporuje i vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 13.08.2021, který jako lékař na příjmu vyšetřoval poškozeného při předání do nemocnice a upřesnil, že informace o zapnutém pásu pana [celé jméno žalobce] v době dopravní nehody jsou čistě anamnestické (informačního rázu) a na břiše zjištěné podlitiny jistě mohly být způsobené i jiným mechanismem, než od bezpečnostního pásu. Soud proto uzavřel, že žalobce připoután nebyl a tím porušil svou povinnost dle § 9 odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb.

24. Vedlejší účastník posoudil porušení této povinnosti žalobcem jako spoluzavinění na způsobené škodě žalobcem, a to v rozsahu 30 % s odkazem na obvyklou rozhodovací praxi. Občanský zákoník v ust. § 2918 používá spojení„ vznikla-li nebo zvětšila se“ škoda také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. S ohledem na dosavadní judikaturu je přitom třeba zmínit, že již podle stávající úpravy se účast poškozeného na způsobené škodě posuzuje i v případě náhrady škody bez ohledu na zavinění. [jméno] účasti se zásadně řídí tím, co je spravedlivým rozdělením míry účasti ve světle konkrétní odpovědnosti odpovědných osob za škodu vzhledem k jejich vlastnímu stupni zavinění a všem dalším příčinám, které důvodně zakládají nebo omezují jejich povinnost k náhradě škody (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2451/2007).

25. Pro posouzení spoluúčasti poškozeného musí být zkoumáno, vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému a je-li tomu tak, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží.

26. Z ustálené rozhodovací praxe soudů je zřejmé, že skutečnost, že byl poškozený při dopravní nehodě nepřipoután jako spolujezdec a v důsledku dopravní nehody utrpěl zranění, je posuzována jako porušení povinnost zapnout si bezpečnostní pás ve smyslu ust. § 9 odst. 1 písm. a) zák. o provozu na pozemních komunikacích a judikatura v obdobných případech dovozuje zavinění v rozsahu 30 % – 50 %, když míra spoluzavinění potom není stanovena rigidně, ale odvíjí se individuálně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2011 sp. zn. 23 Cdo 4111/2011). Poškozený nejedná deliktně vůči jiným osobám, ale jen vůči svým zájmům a neposuzuje se ani jeho zavinění, nýbrž pouze vynaložení potřebné pečlivosti ve vztahu k vlastním statkům (srov. Melzer in Melzer, Tégl a kol., 2018, § 2918, Rn. 26).

27. S ohledem na skutečnost, že v daném případě bylo vozidlo na místě spolujezdce, které bylo obsazené žalobcem, vybaveno toliko dvoubodovým a nikoli tříbodovým pásem a s ohledem na závěry znalce [celé jméno znalce], opřené mimo jiné o průběh dopravní nehody, z nichž vyplývá závěr o tom, že s největší pravděpodobností by ke zraněním způsobeným nepřímým působením tupého násilí poškozeného došlo i v případě, kdy by byl poškozený připoután dvoubodovým pásem a mohlo tak dojít ke stejným poškozením zdraví či velmi obdobného charakteru a závažnosti, soud uzavřel, že je třeba porušení povinnosti žalobce jako spolujezdce být za jízdy připoután posoudit podle ustanovení § 2918 o. z. jako spoluúčast na utrpěné škodě v rozsahu 20 %. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožňuje s tvrzením žalobce o tom, že dle znalce v podstatě nebylo rozdílu v následcích, které žalobce jako nepřipoutaný spolujezdec utrpěl a které by utrpěl stejně, i kdyby byl připoután, neboť znalec uzavřel své znalecké posouzení hypoteticky tak, že„ s největší pravděpodobností“ by došlo ke stejným poškozením zdraví nebo velmi podobného charakteru a závažnosti. Rozhodně tak nelze uzavřít, že by za takové situace byly 100 % stejné následky poškození zdraví u žalobce jako bezpečnostním pásem připoutaného spolujezdce či nepřipoutaného spolujezdce. Nicméně závěry znalce o obdobném charakteru zranění s přihlédnutím k zabudování pouze dvoubodového a nikoli tříbodového bezpečnostního pásu soud zohlednil při stanovení míry spoluzavinění poškozeného, které soud shledal jako adekvátní v rozsahu 20 %. Žalobci proto z jeho uplatněného nároku na zbývajících 30 % neuspokojeného nároku vedlejším účastníkem (v rozsahu, o který s ohledem na spoluzavinění poškozeného pojišťovna pojistné plnění krátila) bylo přiznáno 30.522 Kč (tj. 1/3) a ve zbytku 20 % neuspokojeného nároku, tedy 2/3 žalobního žádání, byla žaloba zamítnuta.

28. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud v této věci nesl náklady na znalečné [anonymizováno] [celé jméno znalce] v celkové výši 2.380 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení úspěšný co do 33 % nároku a neúspěšný co do 66 % nároku (viz násl. bod odůvodnění), byla povinnost k úhradě v tomto poměru rozdělena mezi účastníky, tedy žalobci bylo uloženo za povinnost uhradit 2/3 těchto nákladů, tj. 1.587 Kč a žalovanému a vedlejšímu účastníků pak každému polovinu ze zbývající 1/3, tj. 396,50 Kč každému z nich.

29. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 30.522 Kč, tj. 33,33 % (1/3) ze žalované částky, neúspěšný byl co do částky 61.044 Kč, tj. 66,66 % (2/3) ze žalované částky, proto vznikl nárok na náhradu nákladů řízení žalovanému a vedlejšímu účastníků v rozsahu 33,33 % (1/3) každému z nich.

30. Žalovaný prostřednictvím svého zástupce v tomto řízení učinil celkem 6 úkonů právní služby, a to příprava a převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu s vyjádřením ze dne 03.03.2021, účast přijednání soudu dne 26.07.2021, účast při jednání soudu dne 02.09.2021, účast při jednání soudu dne 16.12.2021 a sepis závěrečného návrhu. Paušální odměna za zastupování v tomto řízení podle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství činí 28.520 Kč (odměna za 1 úkon právní služby z punkta 89.298 Kč (tj. 2 úkony do 11.3.2021) činí 4.700 Kč a z punkta 91.566 Kč činí 4.780 Kč). Dále má žalovaný nárok na přiznání paušální náhrady hotových výloh za 6 úkonů právní služby po 300 Kč. Zástupce žalovaného doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 30.320 Kč. Daň činí 6.367,20 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného proto činí 36.687,20 Kč. S ohledem na výsledek řízení je tak žalobce povinen nahradit žalovanému 33,33 % z vynaložených nákladů řízení, tj. částku 12.229 Kč, která je splatná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného. 31. [ulice] účastník v tomto řízení učinil celkem 5 právních úkonů (souhlas se vstupem do řízení s vyjádřením k žalobě, účast přijednání soudu dne 26.07.2021, účast přijednání soudu dne 02.09.2021, účast při jednání soudu dne 16.12.2021 a sepis závěrečného návrhu). Celkové náklady řízení vedlejšího účastníka spočívají v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. v paušální náhradě 1.500 Kč (tj. 5 x 300 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalobce povinen nahradit vedlejšímu účastníkovi 33,33 % z vynaložených nákladů řízení, tj. částku 500 Kč 32. Lhůty k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.

Poučení