117 C 1/2020-164

Rubrum

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobkyně: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] ; zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] ; zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 140 857 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100 698,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 9. 8. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 40 158,57 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 9. 8. 2018 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 52 166 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě na náhradě nákladů řízení částku 214,66 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě na náhradě nákladů řízení částku 538,55 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 140 857 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 8. 2018 do zaplacení. Svůj požadavek opřela o tvrzení, že na základě písemné objednávky žalované z [datum] účastnice uzavřely smlouvu o dílo, podle které žalobkyně jakožto zhotovitelka provedla pro žalovanou ve dnech [datum] až [datum] frézování asfaltového povrchu na hřišti v [obec]. Dne [datum] došlo k protokolárnímu předání a převzetí řádně provedeného díla a následující den vystavila žalobkyně žalované fakturu na žalovanou částku se splatností 8. 8. 2018, kterou sice žalovaná převzala, avšak dosud neuhradila.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Potvrdila, že si u žalobkyně objednala frézování asfaltového povrchu na hřišti v [obec], i to, že dílo bylo žalobkyní provedeno. Namítala však, že při sjednávání díla nebyla dohodnuta cena 79 Kč za 1 m2, kterou žalobkyně uplatňuje. O konkrétní ceně díla nebyla mezi účastnicemi žádná dohoda, a proto by žalovaná měla platit cenu obvyklou, která podle ní činí maximálně 35 Kč za 1 m2.

3. Soud neprováděl dokazování k tvrzením, která byla mezi účastnicemi nesporná. Konkrétně, že: -) si žalovaná v [anonymizováno] [rok] objednala u žalobkyně provedení frézování asfaltového povrchu na akci hřiště [obec], a to za úplatu, přičemž mělo být provedeno frézování bez nakládky na automobil, -) se žalobkyně zavázala dílo provést a tuto činnost ve dnech [datum] až [datum] řádně vykonala, dílo dokončila a předala žalované, -) žalovaná [datum] dílo bez výhrad převzala, -) bylo fakticky frézováno 1 783 m2 silniční frézou šíře 350 mm o hmotnosti 4,5 tuny, -) žalované byla doručena faktura na zaplacení ceny díla ve výši žalované částky, -) žalovaná z této částky žalobkyni nic nezaplatila. 4. [příjmení] účastnic se tak týkal primárně pouze samotné ceny díla, a to ve dvou ohledech. Zatímco žalobkyně po úvodních nejasných tvrzeních a opakovaných výzvách soudu učiněných u prvního jednání tvrdila, že od počátku existovala mezi účastnicemi dohoda na určení ceny díla 100 Kč za 1 m2, žalovaná toto popírala s tím, že dílo mělo být provedeno za úplatu, avšak tato nebyla dohodnuta. Pokud jde o obvyklou cenu provedeného díla, žalobkyně tvrdila, že se pohybovala kolem 120 Kč za 1 m2, oproti tomu žalovaná uváděla částku 35 Kč za 1 m2.

5. U prvního jednání byla žalobkyně poučena, že musí uvést konkrétní tvrzení ohledně obsahu dohody na určení ceny díla včetně toho, kdo, s kým, kdy a jak takovou dohodu uzavřel, a k doplněným tvrzením navrhnout důkazy. Je to totiž žalobkyně, kterou tíží v řízení břemeno tvrzení a důkazní ohledně uplatněného požadavku na zaplacení ceny díla. Současně byla poučena, že v opačném případě bude soud vycházet z toho, že se účastnice na určení ceny díla nedohodly, a bude se zabývat cenou srovnatelného díla v té době za obdobných podmínek, tedy cenou obvyklou. Po tomto poučení žalobkyně doplnila, že cena díla byla sjednána telefonicky v částce 100 Kč za 1 m2, ale žalobkyně toto není schopna prokázat, proto navrhla vypracování znaleckého posudku k ohodnocení ceny provedených prací. Protože žalobkyně ke svému tvrzení ohledně dohodnuté ceny díla nenavrhla žádné důkazy, soud toto její tvrzení nemá za prokázané. Ze shodných tvrzení účastnic je však zřejmé, že obě věděly, že dílo má být provedeno za úplatu.

6. Podle § 2586 občanského zákoníku se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

7. Mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o dílo – obsah jejich ujednání naplňuje veškeré její pojmové znaky, kterými jsou závazek žalobkyně coby zhotovitelky provést pro žalovanou jakožto objednatelku konkrétní dílo, závazek žalované dílo převzít a zaplatit za ně cenu. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by byla ujednána určitá cena díla, avšak na obou stranách existovalo vědomí o úplatnosti díla, zabýval se soud v intencích druhé věty druhého odstavce § 2586 občanského zákoníku obvyklou cenou provedeného díla, což je otázka odborná, a proto v tomto směru zadal vypracování znaleckého posudku, současně znalce vyslechl a vyžádal si odborné vyjádření.

8. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] [rok] včetně položkového rozboru ceny podle ceníku [ústavní nález] a z jeho výpovědi bylo zjištěno, že výše ceny frézování asfaltových povrchů je ovlivněna třemi základními parametry, a to tloušťkou úběru (zde do 5 cm), frézovanou šířkou (zde 1 m) a velikostí plochy (zde 1 783 m2); na trase frézování neexistovaly žádné překážky, které by případně mohly mít další vliv na cenu. Pro splnění úkolu znalec provedl výpočet podle cenové soustavy [anonymizováno] jakožto měřítka průměru cen obvyklých, konkrétně položky [číslo] - frézování živičného krytu tloušťky 50 mm, pruh šíře do 1 m, plocha přes 1 000 m2 do 10 000 m2, bez překážek v trase. Základní jednotkovou cenu za 1 m2 takto stanovil na 51,18 Kč. Při určení konečné ceny zohlednil odpočtem 6,58 Kč skutečnost, že při provádění díla nebyl použit kropicí vůz s vodou, a naopak přičtením 2,03 Kč zvýšenou potřebu doby frézování včetně navýšení mzdových nákladů v souvislosti s tím, že použitá položka předpokládá záběr v šířce 1 m, ale fakticky činil záběr pouze 350 mm, což bylo dáno typem použité frézy; pro frézování pruhu o šíři 1 m tak vznikla potřeba trojnásobku doby frézování a mzdových nákladů. Výslednou cenu 1 m2 díla tedy určil na 53,21 Kč; za 1 783 m2 pak 94 873,43 Kč bez DPH. Obecně platí, že při frézování frézou s užším záběrem jsou ceny vyšší než při frézování frézou se širším záběrem. Jako vedlejší rozpočtové náklady 5 825 Kč znalec uvažoval náklady na dopravu frézy z místa sídla zhotovitele na místo provádění díla a zpět, neboť ceníková položka zohledňuje pouze výkon v místě stavby. Protože na výslednou cenu nemá vliv skutečnost, zda jsou práce prováděny v den pracovního volna či v pracovní den, neboť dílo má stále stejnou hodnotu, určil konečnou obvyklou cenu díla částkou 100 698,43 Kč bez DPH.

9. Správnost základní jednotkové ceny za 1 m2 podle položky použité znalcem – 51,18 Kč, po zaokrouhlení 51,20 Kč – vyplývá jak z e-mailu [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] z [datum], tak z odborného vyjádření [celé jméno znalce], který působí jako znalec v oboru stavebnictví, odvětví stavební odvětví různá, specializace rozpočtování staveb a fakturace stavební výroby, a oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitostí. Z jeho odborného vyjádření vzal soud dále za prokázané, že i on by při plnění daného znaleckého úkolu vycházel z cenové soustavy [anonymizováno] nebo z cenové soustavy [anonymizováno] – ceny v nich uvedené jsou odbornou veřejností považovány za ceny obvyklé pro celou Českou republiku, pro dané místo se upravují vedlejšími a ostatními náklady, které upřesňují mimo jiné např. dojezdovou vzdálenost; toto dle soudu podporuje správnost závěru znalce [celé jméno znalce] o nutnosti připočíst k ceně frézování náklady na dopravu 5 825 Kč. Dále je z odborného vyjádření zřejmé, že ceny [anonymizováno] jsou tvořeny vždy pro následující kalendářní pololetí cenovým porovnáním skutečných cen na trhu ve spojení s odhadem inflace, přičemž s nárůstem nových technologií jsou průběžně přidávány do cenové soustavy nové položky. Pokud cenová soustava obsahuje položku odpovídající stavební práci, měla by být použita; soustava však přes četné množství položek neobsahuje veškeré materiály a práce. Právě položka soustavy na frézování asfaltové plochy nad 1 000 m2 ([číslo] – poznámka soudu) nekalkuluje s tím, že by někdo takovou plochu frézoval frézou se záběrem 350 mm, která je určena pro menší plochy do 500 m2. Pro tuto menší frézu je určena položka [číslo] - frézování živičného krytu tloušťky 50 mm, pruh šíře do 0,5 m, plocha do 500 m2, bez překážek v trase – se základní jednotkovou cenou 150 Kč za 1 m2.

10. Z listinných důkazů předložených žalobkyní směřujících ke zpochybnění věrohodnosti znaleckého posudku byly dále zjištěny ceny, za které nabízejí frézování různé stavební firmy, tak: -) 135 Kč za 1 m2 bez naložení a odvozu do hloubky 5 cm pro výměru od 30 m2 (ceník [právnická osoba], [rok]), -) 115 Kč za 1 m2 do hloubky 5 cm s šíří frézy 500 mm (e-mail [anonymizována dvě slova] [územní celek], p. o., z [datum]), -) 135 Kč za 1 m2 frézování živičného krytu nad 500 m2, bez překážek, tloušťky do 5 cm, bez odvozu a uložení, s šíří frézy 500 mm (rozpočet [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], z [datum]), -) 100 Kč za 1 m2 frézování živičných povrchů tloušťky do 50 mm, nad 500 m2, frézou šíře 500 mm (ceník [anonymizováno] a [anonymizováno] [právnická osoba], [rok]).

11. Ze znaleckého posudku a odborného vyjádření vyplynulo na straně jedné, že pro zjištění obvyklé ceny díla má význam šíře použité frézy, na straně druhé, že není standardní frézovat tak velkou plochu (nad 1 000 m2) frézou s tak úzkým záběrem (350 mm). Současně znalec vypověděl, že obecně frézování užší frézou zvyšuje cenu díla. Žalovaná přitom tvrdila, že jí nebylo předem známo nic o tom, jakým typem frézy bude frézování prováděno. V této souvislosti soud zjistil z objednávky [číslo] [rok], že žalovaná si objednala u žalobkyně frézování dohodnutých vrstev a plochy asfaltového povrchu na akci hřiště [obec] dle domluvy se stavbyvedoucím [jméno] [příjmení], tedy bez konkrétního určení typu frézy v objednávce. Proto soud prolomil účinky koncentrace řízení tím, že poučil žalobkyni, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a důkazní návrhy k tomu, zda žalovaná předem věděla, že žalobkyně použije k provedení sjednaného díla frézu s menší šíří, než je obvyklé, tedy frézu šíře 350 mm, a toto akceptovala, jakož i k tvrzení, že dílo nebylo možné provést frézou s větší šíří.

12. Žalobkyně na poučení reagovala tak, že žalovaná věděla již před započetím práce, že bude frézováno frézou šíře 350 mm, protože to zaměstnanec žalobkyně [jméno] [příjmení] sděloval stavbyvedoucímu žalované [jméno] [příjmení] (jméno a příjmení opraveno soudem na správné). Ke zvolenému typu frézy také žalovaná neměla po celou dobu provádění díla žádné připomínky. Kromě toho širší frézou nebylo možné dílo provést, protože její podstatně vyšší hmotnost by zničila stávající podloží a již vybudované obrubníky běžeckého oválu; větší fréza by se na dané místo ani nevešla. K takto doplněným tvrzením žalobkyně navrhla vyslechnout jmenované osoby jako svědky.

13. Soud provedl důkaz třemi fotografiemi, které žalobkyně do spisu založila již dříve, a zjistil z nich, že zachycují částečně vyfrézovaný běžecký ovál, po jehož okrajích jsou již zabudovány obrubníky.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je synem majitele žalobkyně a jejím zaměstnancem, s žalovanou přišel do kontaktu pouze v souvislosti s frézováním běžeckého oválu v [obec]. Svědek měl zakázku na starost, telefonoval mu pan [příjmení], potřeboval ovál vyfrézovat co nejrychleji, v dalším odkázal svědka na pana [příjmení], který řešil zakázku za žalovanou. Společně se byli podívat na stavbě, dohodli se na typu frézy, žalovaná od začátku věděla, že je nutné provést dílo tzv. chodníkovou, tedy malou frézou, a to kvůli špatnému přístupu (prudký sjezd s ostrou pravotočivou zatáčku), nově vybudovaným obrubníkům, které by širší fréza zničila, nestabilnímu podloží, jež by frézu o větší hmotnosti neuneslo, a kvůli šířce dráhy, kterou by fréza frézující pás o šíři 1 m, přesahovala. Dokonce i použitá malá fréza zapadla, tento problém pak vyřešil pan [příjmení]. Použití větší frézy vylučoval i její rádius, který by rovněž zapříčinil zničení podloží a obrubníků. Kvůli nestabilnímu podloží byl vyfrézovaný asfalt ponechán na zemi a nebylo možné ho odvézt nákladním autem. Veškeré práce proběhly podle domluvy, jejich průběh kontroloval pan [příjmení], byl spokojený, při předání díla neměl žádné námitky, za celou dobu nikdo nic proti použití menší frézy nenamítal. Žalobkyně vlastní několik fréz s různými šířkami, všechny běžně používá, když je to možné.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že je zaměstnán u žalované jako stavbyvedoucí, přičemž v této pozici vystupoval i v souvislosti se zakázkou frézování asfaltu v [obec], setkal se tenkrát s [jméno] [příjmení] a dohodli se, že bude vyfrézován asfaltový povrch, v jaké tloušťce a v jakém termínu; práce byly prováděny přes víkend, protože zakázka byla akutní, přičemž svědek provádění prací kontroloval a viděl, že jsou realizovány malou frézou, proti čemuž neprotestoval. V době zahájení frézování přitom bylo již vše olemováno obrubníky; pouze příjezd (2,5 m až 3 m), nikoliv však celý běžecký ovál, byl ošetřen geotextilií a dřevěnými fošnami pro přístup těžké techniky, aby nebyly obrubníky poničeny. V ostatním soud hodnotí jeho výpověď jako nevěrohodnou vzhledem k jejímu rozporu s ostatními provedenými důkazy, a dokonce se skutkovými tvrzeními samotné žalované. Svědek opakovaně uváděl, že dílo bylo provedeno jen z 50 %, následně že nebylo provedeno v termínu, dále že pan [příjmení] dílo reklamoval a že k předání díla vůbec nedošlo. Toto všechno však odporuje jak nesporným tvrzením obou účastnic, že dílo bylo řádně dokončeno, předáno žalované a žalovaná je bez výhrad převzala, tak obsahu předávacího protokolu, který za žalovanou podepsal sám svědek [příjmení]. Svědek také nejprve popřel zapadnutí malé frézy do podloží, později připustil, že stroje žalované nějakou frézu vyprošťovaly.

16. Jak už bylo uvedeno výše, žalobkyně nenavrhla žádné důkazy k prokázání dohody účastnic o konkrétně sjednané ceně díla a u prvního jednání bylo řízení zkoncentrováno, přičemž koncentrace byla prolomena podle § 118b odst. 1 občanského soudního řádu pouze ve vztahu ke zpochybnění věrohodnosti znaleckého posudku listinnými důkazy o nabídkových cenách stavebních firem a dále v návaznosti na poučení soudu ohledně nutnosti použití malé frézy a vědomosti žalované v tomto směru. Proto soud nemohl přihlížet k té části svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], ve které začal popisovat údajnou dohodu o ceně díla, protože k této otázce nebyl jeho výslech žalobkyní navrhován.

17. Další navrhované důkazy soud neprovedl. Některé pro jejich nadbytečnost, to se týká především místního šetření, zhlédnutí frézy a znaleckého posudku ohledně možnosti provést dílo širší frézou – skutečnosti, které jimi měly být prokázány, totiž vyplývají z obou svědeckých výpovědí a z fotografií. K výslechu osob navrhovaných žalovanou k tomu, že nebyla uzavřena dohoda o ceně díla, soud nepřistoupil, protože důkazní břemeno ohledně uzavření dohody o ceně tíží žalobkyni, nikoliv žalovanou. Soud rovněž nezadal doplnění znaleckého posudku, protože není pravdou, že znalec [celé jméno znalce] nezohlednil, že dílo bylo provedeno frézou šíře 350 mm, jak tvrdí žalobkyně. Zohlednění této skutečnosti vyplývá z přičtení částky 2,03 Kč k základní jednotkové ceně 51,18 Kč. Současně soud nemůže uložit znalci, jaký má zvolit postup pro zodpovězení znalecké otázky, protože to je věcí odbornou; soud pouze hodnotí, zda jsou znalecké závěry logické, zda plně postihují znalecké zadání a zda je znalec náležitě a věrohodně obhájil.

18. Znalec [celé jméno znalce] logicky vysvětlil, z jakého důvodu nezvolil při vypracování znaleckého úkolu metodu porovnání s určitými reprezentativními vzorky – v daném případě to nepovažoval za vhodné, protože na rozdíl od ceníku [anonymizováno], který obecně zohledňuje veškeré potřebné náklady, míru zisku a odvody státu, jednotlivé firmy reagují při stanovování svých cen na momentální vlastní poptávku a množství zakázek; z ceníků firem pak nelze dovodit, zda ceny v nich uvedené jsou následně právě těmi cenami, za které je dílo v konkrétním případě skutečně realizováno. K tomu soud doplňuje, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývají ceny, za které byla nějaká konkrétní srovnatelná díla prováděna. V případě všech důkazů se jedná pouze o cenové nabídky (či návrh rozpočtu) zhotovitelských firem, nikoliv výsledné ceny dohodnuté mezi zhotovitelem a objednatelem. Adekvátnost metody použité znalcem vyplývá i z odborného vyjádření [celé jméno znalce], který by ji coby znalec rovněž použil, neboť právě cenová soustava [anonymizováno] odráží aktuální realitu cen na trhu, na kterou reaguje pravidelně co půl roku podle realizovaných vzorků cen. V tomto smyslu tedy znalec [celé jméno znalce] při vypracování posudku metodu porovnávací zvolil, i když jiným způsobem, než si představovala žalobkyně. Současně znalec přesvědčivě obhájil způsob výpočtu ceny včetně zvolené položky [anonymizováno]. Z odborného vyjádření [celé jméno znalce] jasně vyplývá, že na způsob realizace díla v této věci přímo nepamatuje ani jedna z položek cenové soustavy [anonymizováno] – položka [číslo] zvolená znalcem uvažuje sice s plochou nad 1 000 m2, což odpovídá frézované ploše 1 783 m2, avšak počítá s pruhem šíře do 1 m, který sice byl fakticky frézován, avšak frézou šíře pouhých 350 mm. Oproti tomu položka [číslo] uvedená jako druhá varianta v odborném vyjádření [celé jméno znalce] uvažuje s pruhem šíře do 0,5 m, který je sice bližší použité fréze 350 mm, avšak neodpovídá reálně frézované šířce 1 m; současně tato položka počítá s plochou do 500 m2, avšak ve skutečnosti bylo frézováno 1 783 m2. Jak uvedl Ing. [celé jméno znalce], přes množství položek soustava, i když se o to snaží, nepostihuje veškeré varianty materiálů a prací, které se mohou v realitě vyskytnout. V takovém případě je potom třeba dané položky určitým způsobe upravit. V této věci byla zcela netypicky použita malá fréza, ač byla frézována značná plocha. Jak už bylo uvedeno výše, znalec tuto skutečnost při výpočtu zohlednil, protože jak vyplývá z upraveného rozboru ceny, uvažoval právě kvůli reálné šířce frézovaného pruhu 1 m s nutností trojnásobku doby pro frézování (fréza šíře 350 mm musela jet po trase třikrát, aby pruh této šíře vyfrézovala) a s tím spojeným trojnásobkem mzdových nákladů, což navýšilo cenu za 1 m2 o 2,03 Kč na konečných 53,21 Kč. Kdyby toto nezohlednil, byla by cena za 1 m2 rovna základní jednotkové ceně podle použité položky 51,18 Kč. Tímto způsobem znalec plně vyhověl zadání. Naproti tomu variantní položka Ing. [anonymizováno] neodpovídá zadání ani co do velikosti frézované plochy, ani co do šíře frézovaného pruhu. Z rozboru položkové ceny pod písmenem D je rovněž zřejmé, že v ní není zahrnuta doprava, takže její zohlednění v rámci vedlejších nákladů se jeví jako logické a i ono je podpořeno odborným vyjádřením Ing. [anonymizováno]. V neposlední řadě se znalec u jednání vypořádal s veškerými dalšími námitkami účastníků k posudku – s neprovedením nakládky kalkuloval, naopak odečetl náklady na kropicí vůz a vodu.

19. Pokud jde o nestandardní užití malé frézy, jeho nutnost vyplývá ze zjištěných podmínek na místě samém. Jednak byly evidentně v době započetí frézování podél běžeckého oválu vybudovány obrubníky, které by větší fréza nutně musela zničit (fotografie, výpovědi obou svědků). V tomto ohledu byl přitom geotextilií a dřevěnými fošnami zabezpečen jen počáteční příjezd na stavbu, nikoliv celý běžecký ovál (výpověď svědka [příjmení]). Jednak podloží nebylo natolik pevné, aby sneslo zatížení větší frézou, protože i použitá malá fréza do něj zapadla (výpovědi obou svědků). Z uvedených důvodů lze přisvědčit námitce žalobkyně, že za tohoto stavu je bez významu, zda mezi účastnicemi existovala dohoda o konkrétním typu frézy, neboť podmínky staveniště byly známy všem. Nadto existence dohody o typu frézy vyplynula z výpovědi svědka [příjmení]. Navíc oba svědci vypověděli, že svědek [příjmení] práce průběžně kontroloval, viděl, čím jsou prováděny, a neměl vůči tomu žádné námitky. Ty se evidentně objevily až v průběhu soudního řízení v návaznosti na znalecké dokazování.

20. Z provedených důkazů tak soud činí následující podstatný závěr o skutkovém stavu: Žalovaná si při znalosti místních podmínek objednala u žalobkyně frézování asfaltového povrchu běžeckého oválu na hřišti u školy v [obec], žalobkyně objednávku akceptovala, přičemž obě strany počítaly s úplatou za provedené práce. Frézování přitom nebylo možné provést větším typem frézy, a proto se účastnice dohodly na užití frézy chodníkové. Žalobkyně v dohodnutém termínu frézování provedla, dílo žalované předala a ta je bez výhrad převzala. Následně žalobkyně vystavila za provedení díla fakturu na žalovanou částku se splatností 8. 8. 2018, žalovaná fakturu převzala. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně dohody na konkrétní ceně díla, přičemž obvyklá cena provedeného díla činí 100 698,43 Kč včetně vedlejších nákladů za dopravu.

21. Podle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla. Podle § 2604 občanského zákoníku je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

22. Žaloba je částečně opodstatněná.

23. Řádným dokončením a předáním díla bylo dílo provedeno, a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení jeho ceny. Z výše popsaných důvodů je cenou díla v této věci cena obvyklá, tedy cena za srovnatelné dílo při srovnatelných podmínkách vyplývající ze znaleckého posudku ve spojení s odborným vyjádřením. Vzhledem k tomu, že ji žalovaná ve lhůtě poskytnuté jí žalobkyní ve vystavené faktuře nezaplatila, dostala se ode dne následujícího do prodlení a vznikla jí druhotná povinnost zaplatit žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku zákonný úrok z prodlení vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nad zjištěnou obvyklou cenu včetně příslušenství není žalobní požadavek důvodný.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která byla ve věci částečně úspěšná. Žalobnímu požadavku bylo vyhověno co do částky 100 698,43 Kč, což představuje 71,5 % žalované částky, oproti tomu byla žalobkyně neúspěšná ohledně požadavku na zaplacení 40 158,57 Kč, což činí 28,5 % žalované částky. Rozdíl 43 % tak představuje celkový úspěch žalobkyně ve věci. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 121 317 Kč a skládají se -) z odměny advokáta 74 140 Kč - 11 úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k odporu, vyjádření ke znaleckému posudku, doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů v návaznosti na poučení soudu, účast u jednání [datum], [datum], [datum] a [datum] – přesahující 2 hodiny) po 6 740 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., -) z paušální náhrady hotových výdajů 3 300 Kč - 11 úkonů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky, -) z náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 vyhlášky ve výši 3 005 Kč za 4 cesty k jednání z [obec] do [obec] a zpět (4 x 106 km), z toho 3 cesty v roce 2021 [značka automobilu] [anonymizováno] se spotřebou motorové nafty 8,1 l [číslo] km při ceně 27,20 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a 1 cesta v roce 2022 [značka automobilu] se spotřebou benzinu N98 9,5 l [číslo] km při ceně 40,50 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., -) z náhrady za ztrátu času za tyto cesty ve výši 1 600 Kč – 16 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky, -) z náhrady DPH (21 %) z částek odměny a náhrad ve výši 17 229 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu, -) ze soudního poplatku za žalobu 7 043 Kč, -) ze zálohy na znalecké dokazování 15 000 Kč. 43 % z částky 121 317 Kč činí 52 166 Kč.

25. V průběhu řízení vznikly náklady řízení i státu, a to ve výši 753,21 Kč. Znalci [jméno] [celé jméno znalce] bylo přiznáno znalečné 10 327,10 Kč za písemně vypracovaný znalecký posudek a 2 726,11 Kč za výslech, [celé jméno znalce] bylo přiznáno 2 700 Kč za odborné vyjádření. Celkem tak bylo na nákladech dokazování vyplaceno 15 753,21 Kč, z toho 15 000 Kč ze zálohy složené žalobkyní a 753,21 Kč z rozpočtových prostředků soudu. O náhradě těchto nákladů soud rozhodl podle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu a podle výsledku řízení zavázal žalobkyni k zaplacení částky 214,66 Kč, což odpovídá jejímu neúspěchu ve sporu v rozsahu 28,5 %, zatímco žalovanou zavázal k zaplacení částky 538,55 Kč, což odpovídá jejímu neúspěchu ve sporu v rozsahu 71,5 %.

Poučení