117 C 98/2021 - 280

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] žalobkyně:[Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] oba žalobci zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o odstranění závadného stavu takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen provést vhodná a přiměřená opatření na budově garáže, která je součástí pozemku p.č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [adresa], obec [adresa], a to o provedení celkové rekonstrukce skladby střešního pláště garáže, tj. kompletní odstranění stávající skladby střešního pláště až na stropní konstrukci, posouzení stavu stropní konstrukce ze statického hlediska (není vyloučená omezená únosnost vlivem dlouhodobého pronikání vlhkosti do skladby konstrukce (předpoklad keramický strop do ocel. I profilů), kontrola stavu prostupu střešním pláštěm (stropní konstrukcí) svod v ploše střechy. Demontáž oplechování atiky a kontrola stavu atikového zdiva po obvodu stavby včetně předmětné garáže, zjištění stavu atikového zdiva a stavu dilatační spáry mezi objekty. Provedení nové skladby střešního pláště garáže odbornou firmou na základě projektové dokumentace, s důrazem na funkční odvodnění – zajištění plynulého odtoku srážkové vody (spádování – sklon střechy, opracování detailu vpustí) a řádné opracování detailů v provedení nové střešní krytiny např. povlakové hydroizolace, krytí koruny atiky se spádem do plochy střechy, a to vše v souladu s ČSN 73 1901-3/2020 (Navrhování střech, část 3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi), ČSN P 73 0606/2000 (Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení), ČSN EN 12056-3/2021 (Vnitřní kanalizace; odvádění dešťových vod ze střech), ČSN 73 3610/2002 (Navrhování klempířských konstrukcí), a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit společně a nerozdílně žalobci a) a žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 56 971 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení, jejichž přesná výše bude stanovena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] se žalobci domáhali odstranění závadného stavu, a to konkrétně provedení celkové rekonstrukce skladby střešního pláště garáže žalovaného, která je součástí pozemku p.č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [adresa], obec [adresa] tak, aby bylo zamezeno zatékání, které pravděpodobně povede k újmě na majetku žalobců v podobě pronikání dešťové vody z předmětné garáže ve vlastnictví žalovaného do garáže žalobců (vznik vodních map), případně může dojít k odpadávání omítky a poškození věcí žalobců. Konečně může dojít ke zřícení stropu garáže v důsledku dlouhodobého zatékání.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal v plném rozsahu. Podstatou jeho argumentace bylo, že stěžejní je určit vlastnickou hranici mezi jednotlivými pozemky, aby bylo zřejmé, co by bylo případně předmětem opravy, kdy mezi garážemi je prostor [hodnota] cm, kde je nejistý majitel. Není zřejmé, co by mělo být předmětem opravy a kde. Uvedené má být řešeno v řízení sp. zn. [spisová značka]. Dále žalovaný setrvale poukazoval na skutečnost, že žalobci při opravě své garáže poškodili atiku na jeho části garáže, a proto do jejich garáže zatéká.

3. V podrobnostech argumentace účastníků odkazuje soud na jejich písemná podání a přednesy, které jsou součástí spisu a jsou druhé straně sporu známy.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Žalobci mají ve společném jmění manželů garáž, která je součástí pozemku p. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno na LV [hodnota] (výpis z katastru nemovitostí LV, č. l. 24). Žalovaný má ve svém výlučném vlastnictví garáž, která je součástí pozemku p.č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno na LV [hodnota] (výpis z katastru nemovitostí LV [hodnota], č. l. 25).

6. Dopisem ze dne [datum] informovali žalobci žalovaného, že se jim v garáži začala objevovat vodní mapa způsobená zatékáním dešťové vody ze střechy žalovaného, který má s izolací střechy problémy. Součástí dopisu byla i nabídka žalobců na odkup garáže žalovaného (dopis žalobců ze dne [datum], č. l. 17). Žalovaný v reakci sdělil, že stále není jasná vlastnická hranice mezi pozemky žalobců a žalovaného. Navíc bylo odtrženo oplechování atiky, což může mít vliv na zatékání. Součástí dopisu je nabídka řešení, pokud žalobci přiznají skutečný průběh vlastnické hranice (dopis žalovaného ze dne [datum], č. l. 19). Dne [datum] se žalobci obrátili s podnětem na stavební úřad, nechť provede místní šetření a stavební úřad donutí žalovaného k opravě střešní hydroizolace jeho garáže, čímž mělo dojít k eliminaci zatékání do garáže žalobců (podnět na stavební úřad ze dne [datum], č. l. 30). Dne [datum] stavební úřad sdělil žalobcům, že dne [datum] provedl místní šetření, na němž zjistil, že žalovaný stavbu dlouhodobě neužívá, ta je neudržovaná a zatéká do ní střešní konstrukcí. Stavební úřad vyzval žalovaného k provedení udržovacích prací (sdělení [Anonymizováno] ze dne [datum], č. l. 5). Dne [datum] sdělili žalobci žalovanému, že do věci zapojili stavební úřad, který jej vyzval k provedení udržovacích prací. Stav zatékání se od poslední komunikace zhoršil. Součástí dopisu byla opětovně nabídka odkupu garáže žalovaného (dopis žalobců ze dne [datum], č. l. 18). Dne [datum] sdělili žalobci stavebnímu úřadu, že žalovaný svoji garáž na přelomu [měsíc] a [měsíc] [rok] natřel černou hmotou, avšak deště v [měsíc] [rok] odhalily, že tento nátěr nepomohl a zatékání dále prostupuje. Žalobci sdělili, že se omítka u nich v garáží drolí a vyzvali stavební úřad k jednání (sdělení žalobců pro stavební úřad, č. l. 32 ze dne [datum]).

7. Dne [datum] sdělil [právnická osoba] žalovanému, že v katastrálním území [adresa] digitální katastrální mapa vykazuje určitou míru nepřesností a tato lokalita je navržená k obnově katastrálního operátu novým mapováním pro období do roku 2030. Dále bylo žalovanému sděleno, že na základě protokolu o kontrolním zaměření vyhotoveném [tituly před jménem] [jméno FO] nedošlo ke zpřesnění vlastnické hranice (přípis [právnická osoba] ze dne [datum], č. l. 95).

8. Žalovaný podáním doručeným [právnická osoba] dne [datum] sděloval, že průběh vlastnické hranice je stále nejednoznačný. Snažil se docílit, aby stavební úřad nařídil žalobci a) odstranění jeho vertikálního oplechování a uvedení atiky do původního stavu. Dále žalovaný v tomto podání uvedl, že atika mezi garážemi je na jeho polovině společné zdi (podání žalovaného ze dne [datum], č. l. 96).

9. Z fotodokumentace ke dni [datum] (č. l. 49-53) soud zjistil, že na stěnách garáže žalovaného jsou patrné stopy zatékání. V garáži žalobců je patrné, že do ní zatéká, omítka je vlhká a dochází ke drolení omítky.

10. Fotografie (č. l. 100-140) prokazují postupný proces zatékání do garáže žalobců, proces degradace omítky ze strany společné stěny mezi garážemi. Dále fotografie prokazují masivní zatékání do garáže žalovaného. Data uváděná v podání žalobců ze dne [datum] ohledně pořízení jednotlivých fotografií, ze strany soudu provedena kontrola pomocí zjištění informací o souborech a tato data souhlasí.

11. Dne [datum] žalobci prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali žalovaného k odstranění závadného stavu, a to k provedení prací spočívajících v obnovení hydroizolace ploché střechy garáže do [datum] (výzva k odstranění újmy ze dne [datum], č. l. 23).

12. Dne [datum] žalovaný reagoval na předžalobní výzvu sdělením, že při opravě garáže žalobců došlo k poškození oplechování, v důsledku zatéká přes zeď mezi garážemi. Žalovaný poukazoval na problém vlastnické hranice s tím, že odmítá opravit část s nejistou vlastnickou hranicí. Opravy může provést až po určení vlastnické hranice, což mu žalobci záměrně znemožňují (reakce žalovaného ze dne [datum], č. l. 21-22).

13. Ze záznamu z prohlídky inspektorem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] (č. l. 6-16) soud zjistil, že garáž žalovaného nebyla zpřístupněna k prohlídce, nicméně na střeše garáže žalovaného povlaková krytina je silně degradovaná se ztrátou funkce hydroizolačních vlastností. Vznik prasklin, smršťování, vrásnění a puchýřů jest signálem velmi pokročilých degradačních procesů, kdy hydroizolace ztrácí svůj izolační funkci. U stropní konstrukce garáže žalobců byla naměřena vysoká vlhkost. Závadný stav střechy garáže že způsobuje vlhkostní poruchy v garáži žalobců, které vedou k degradaci zdiva a navazující stropní konstrukce s rizikem narušení statiky stropní konstrukce dlouhodobým zatékáním. Vlhkostní poruchy u garáže žalobců způsobují opadávání omítky.

14. Za prohlídku a záznam z prohlídky dotčených garáží uhradili žalobci [tituly před jménem] [jméno FO] částku 4 500 Kč (faktura č. [hodnota], č. l. 20 + faktura č. [hodnota], č. l. 33 + doklady o úhradě, č. l. 26-27).

15. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (č. l. 164-190) soud vzal za prokázané, že omítka pravé stěny garáže žalobců je postižena dlouhodobým zatékáním vody. Omítka je silně zdegradovaná a na více místech opadává ze stěny a stropu garáže. Termovizní snímek dle znaleckého posudku prokazuje rozsáhle pronikání vody do stropní konstrukce podél celé společné stěny. Vlhkostí jsou zasaženy i ocelové nosníky stropní konstrukce. Při provádění oprav krytiny garáže žalobců došlo k poškození jedné cihly v nároží pod oplechování atiky. Tato skutečnost nijak nesouvisí s výskytem vlhkostních vad v garáži žalobců, neboť zdivo širokém okolí tohoto místa i suché, což potvrzuje i termovizí snímek. Příčinou vzniku vlhkostní poruchy garáže žalobců jednoznačně dlouhodobé zatékání dešťových vod z povrchu střechy garáže žalovaného. Krytina garáže žalovaného je velmi špatném technickém stavu. Střešní krytina garáže žalovaného je ve stavu akutní nutnosti provedení celkové rekonstrukce. Dochází k pronikání dešťových vod z plochy střechy garáže žalovaného do stropní konstrukce garáže žalobců, kde následně dochází k rozsáhlé degradaci omítek a povrchových vrstev zdiva. Znalec navrhl u garáže žalovaného sanační opatření v podobě kompletní rekonstrukce střešní krytiny. Technologie zahrnuje odstranění celého souvrství historických vrstev krytiny až za nosnou konstrukci střechy, zajištění bezpečného odtoku srážkových vod ze střechy (zabránit vzniku kaluží) a provedení nové střešní krytiny, a to v souladu s požadavky technických norem zejména: ČSN 73 1901-3/2020 (Navrhování střech, část 3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi), ČSN P 73 0606/2000 (Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení), ČSN EN 12056-3/2021 (Vnitřní kanalizace; odvádění dešťových vod ze střech), ČSN 73 3610/2002 (Navrhování klempířských konstrukcí).

16. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] na jednání dne [datum] soud vzal za prokázané, že z měření, které učinil znalec v rámci místního šetření vyplývá, že vlhkost garáže žalobců je nižší než v rámci stěn u garáže žalovaného. Výsledky měření jsou markantním znakem zatékání do garáže žalovaného. Stav garáže žalovaného je velmi špatný. Je tam patrné masivní nasycení garáže vodou. Do garáže žalovaného tedy dlouhodobě zatéká. Garáže tvoří jeden objekt a mají jednu společnou zeď s tím, že pokud jedna strana zanedbává údržbu hydroizolace, tak dochází k těm negativním důsledkům v podobě zatékání, kdy nejprve tedy dochází v důsledku špatného materiálu k prostupu vodní páry a následně vody. Dochází tedy k masivnímu zatékání u garáže žalovaného, a to přes její krytinu a následně tedy to prostupuje do garáže žalobců. U garáže žalobců dochází k degradaci omítky, ke korodování ocelových nosníků střechy neboli stropu. K oplechování (atice) při hranici obou garáží znalec uvedl, že k těm defektům dochází na jiném místě. K největšímu zatékání dochází na druhém konci garáže a ty nejbližší vlhkostní mapy jsou ve vzdálenosti maximálně metr a půl od zde uvedeného místa. Přestože oplechování zcela nepřiléhá, tak je to u chodníku, a proto na to zatékání to nemá vůbec žádný vliv. Jiné vady oplechování tam neshledal. Sanační opatření navrhované žalobci je obsahově shodné s jeho návrhem ve znaleckém posudku. Bez opravy garáže žalovaného může dle znalce dojít k majetkovým škodám, odpadávání zdiva. Vlhké zdivo je náchylné na plísně, což může působit zdravotní problémy. Dále může dojít ke korozi nosných prvků, což by mohl být v budoucnosti statický problém. Znalec dále uvedl, že nezkoumal vlastnické poměry. Jeho nákresy ve znaleckém posudku jsou schematické, aby znázornil srozumitelně zatékání z garáže žalovaného do garáže žalobců.

17. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaný se v řízení u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] domáhá určení vlastnické hranice mezi jeho pozemkem a pozemkem žalobců, a to i hranice mezi garážemi. Dle soudu však žalobce od roku 2018 ke dni rozhodnutí v projednávané věci nebyl schopen vymezit, kudy má vlastnická hranice probíhat mezi garážemi.

18. Soud považoval shora provedené dokazování za dostatečné, a proto rozhodl, že další dokazování prováděno nebude. Zjištěný skutkový stav považoval soud za dostatečný pro jeho právní posouzení. Žalovaný na svých dosud neprovedených důkazních návrzích netrval (výslech [tituly před jménem] [jméno FO], znalecký posudek č. [hodnota]).

19. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

20. Podle § 2903 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „o. z.“), při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

21. Podle § 1028 o. z. jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

22. Právním posouzením shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná v celém rozsahu.

23. Ustanovení § 2903 odst. 2 o. z. má preventivní charakter. Pro jeho aplikaci musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení žalobce anebo jeho majetku, přičemž není podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně; postačí, jde-li zatím jen o ohrožení, avšak vážné, v jehož důsledku škoda vznikne v budoucnu. Současně však musí být dostatečně zjištěno, že opatření bude vhodné a přiměřené k naplnění preventivního účelu tohoto ustanovení. Dosavadní judikatura dovolacího soudu k § 417 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen "obč. zák.") je přiměřeně aplikovatelná i v režimu § 2903 odst. 2 o. z. (např. stanovisko Najvyššieho súdu SSR ze dne 27.6.1972, sp. zn. Cpj 57/71, uveřejněné pod č. 65/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2.4.2001, sp. zn. 22 Cdo 1599/99, publikovaný pod C 383 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.12.2008, sp. zn. 25 Cdo 822/2008, publikovaný tamtéž pod C 6854).

24. Soud na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že garáž žalobců přímo sousedí s garáží žalovaného, přičemž je oddělena společnou zdí. Z posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], jeho výslechu a předložených fotografií bylo bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že dochází k pronikání dešťových vod z plochy střechy garáže žalovaného do stropní konstrukce garáže žalobců, kde následně dochází k rozsáhlé degradaci omítek a povrchových vrstev zdiva. Z výslechu znalce bylo dále prokázáno, že výsledky měření jsou markantním znakem zatékání do garáže žalovaného. Stav garáže žalovaného je velmi špatný. Je tam patrné masivní nasycení garáže vodou. Do garáže žalovaného dlouhodobě zatéká. Tuto skutečnost rovněž potvrdil sám žalovaný (jednání dne [datum] a jednání dne [datum]).

25. Dle soudu bylo dále z předložené fotografické dokumentace a z výslechu znalce zcela nepochybně prokázáno, že v důsledku masivního zatékání do garáže žalobců se vnitřní stav garáže žalobců zhoršuje v podobě vlhnutí stěny, dochází k degradaci omítky. Bez opravy garáže žalovaného může dle znalce dojít k majetkovým škodám, odpadávání zdiva. Vlhké zdivo je náchylné na plísně, což může působit zdravotní problémy. Dále může dojít ke korozi nosných prvků, což by mohl být v budoucnosti statický problém. Dle soudu je z uvedené zcela nepochybně prokázáno, že u garáže žalobců existuje vážné ohrožení majetku žalobců, a to ať již uskladněného v garáži v důsledku odpadávání omítky, tak i případného ohrožení statiky jejich garáže. Rovněž existuje i ohrožení žalobců z důvodu možného vzniku zdravotních problémů z důvodu vzniku plísní. Tyto závěry se shodují rovněž s konstatováním z posudku [tituly před jménem] [jméno FO], dle které závadný stav střechy garáže že způsobuje vlhkostní poruchy v garáži žalobců, které vedou k degradaci zdiva a navazující stropní konstrukce s rizikem narušení statiky stropní konstrukce dlouhodobým zatékáním.

26. Dle soudu argumentace žalovaného, že k zatékání do garáže žalobců dochází v důsledku neodborně provedeného zásahu do oplechování atiky ze strany žalobců, byla spolehlivě vyvrácena zpracovaným znaleckým posudkem a výslechem znalce. Ze znaleckého posudku bylo prokázáno, že při provádění oprav krytiny garáže žalobců došlo k poškození jedné cihly v nároží pod oplechování atiky. Tato skutečnost nijak nesouvisí s výskytem vlhkostních vad v garáži žalobců, neboť zdivo širokém okolí tohoto místa i suché, což potvrzuje i termovizí snímek. Příčinou vzniku vlhkostní poruchy garáže žalobců je jednoznačně dlouhodobé zatékání dešťových vod z povrchu střechy garáže žalovaného. Ve svém výslechu znalec dále vysvětlil, že k těm defektům (degradace omítek) dochází na jiném místě. K největšímu zatékání dochází na druhém konci garáže a ty nejbližší vlhkostní mapy jsou ve vzdálenosti maximálně metr a půl od zde uvedeného místa. Přestože oplechování zcela nepřiléhá, tak je to u chodníku, a proto na to zatékání to nemá vůbec žádný vliv. Jiné vady oplechování znalec neshledal.

27. Již v rozsudku ze dne 17. 8. 2009, sp. zn. 33 Cdo 420/2008, Nejvyšší soud vysvětlil, že důkaz znaleckým posudkem se od jiných důkazních prostředků liší potud, že jeho hodnocení podle § 132 o. s. ř. nepodléhají znalecké závěry (nálezy) ve smyslu jejich odborné správnosti; soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. Dle ustálené rozhodovací praxe nemohl tedy soud přezkoumávat odborné závěry obsažené ve znaleckém posouzení [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud však po zhodnocení znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] má za to, že tento znalecký posudek je náležitě logicky odůvodněn a je úplný ve vztahu k zadaným úkolům, posudek má podklad v obsahu nálezu. Je třeba zdůraznit, že závěry posudku jsou podloženy dosavadními výsledky řízení např. v podobě fotografií a posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] provedených k důkazu, a nejsou s nimi v rozporu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1561/2010 publikován mimo jiné v systému ASPI pod č. JUD192743CZ). [tituly před jménem] [jméno FO] navíc své závěry obhájil v rámci své výpovědi u soudu.

28. Dle soudu bylo rovněž dostatečně zjištěno, že žalobci navržené opatření podrobně popsané ve výroku I. tohoto rozsudku je vhodné a přiměřené k naplnění preventivního účelu podané žaloby dle § 2903 odst. 2 o. z. Sanační opatření navrhované žalobci je obsahově shodné s návrhem znalce [jméno FO] v jeho znaleckém posudku. Dle soudu za situace, pokud je krytina garáže žalovaného je velmi špatném technickém stavu a dále ve stavu akutní nutnosti provedení celkové rekonstrukce, tak vhodným a přiměřeným opatření pro zamezení vzniku vážného ohrožení žalobců anebo jejich majetku je právě provedení celkové rekonstrukce skladby střešního pláště garáže v souladu s požadavky technických norem podrobně popsané ve výroku I. tohoto rozsudku.

29. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 o. s. ř. Pokud se žalobci domáhali, aby žalovaný provedl celkovou rekonstrukci své garáže ve lhůtě 30 dnů, tak dle soudu je tento požadavek v rozporu s realitou provádění stavební prací. Dle soudu žalovanému zabere nějaký čas zajištění odborné společnosti pro provedené těchto prací. Rovněž se nejedná o menší stavební práce, ale o celkovou rekonstrukci skladby střešního pláště, a proto samotné stavební práce určitý čas zaberou. Proto soud stanovil žalovanému ke splnění těchto vhodných a přiměřených opatření lhůtu 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku, kterou považoval za přiměřenou ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem.

30. Ohledně jediné podstatné argumentace žalovaného ohledně nejisté vlastnické hranice mezi garážemi a vlivu řízení u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4071/2016, a ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4127/2016.

31. V těchto rozhodnutích Nejvyšší soud srozumitelně vysvětlil, že existují dva typy žalob, které se zabývají sporem mezi vlastníky ohledně vlastnické hranice mezi sousedními pozemky.

32. Prvním typem sporu je tzv. žaloba na „určení sporné hranice“ mezi pozemky, o které žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je jen zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobce; soud za použití pravidel pro dokazování ve sporném řízení zkoumá, kudy vede sporná hranice, a pokud zjistí, že žalobcova tvrzení jsou správná, žalobě vyhoví, jinak ji zamítne. V případě, že žalobce svá tvrzení ohledně průběhu hranice neprokáže, soud nemůže bez změny žaloby hranici určit podle poslední držby či podle svého uvážení, ale musí žalobu zamítnout.

33. Naopak druhou možností je tzv. žaloba podle § 1028 o. z. Ta se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení. Podmínkou pro vyhovění žalobě podle § 1028 o. z. je, že hranice opravdu nelze zjistit. Zjistí-li se, že hranici lze objektivně určit (zjistit, kudy vede), nebudou splněny podmínky pro její stanovení a žalobu bude třeba zamítnout.

34. V posuzované věci se tedy soud zabýval vlivem řízení u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], kde se žalovaný domáhá určení vlastnického hranice mezi svým pozemkem a pozemkem žalobců. Nicméně z úřední činnosti soud zjistil, že ke dni svého rozhodování, tj. [datum], žalovaný (v posuzované věci) jako žalobce v řízení pod sp. zn. [spisová značka] od roku 2018 nebyl schopen vymezit, kudy má vlastnická hranice probíhat mezi garážemi, ani z tohoto řízení nebylo patrné, že hranici mezi pozemky opravdu nelze zjistit, tj. zda se jedná o žalobu ve smyslu 1028 o. z. Žalovaný netvrdil konkrétní skutečnosti dle toho typu žaloby, tj. že hranice mezi pozemky jsou neznatelné (hraniční znaky byly odstraněny) nebo pochybné (např. došlo k pohybu zeminy v důsledku záplav).

35. Žalovaný pouze neustále opakoval, že neví kudy vlastnická hranice vlastně vede a že mezi garážemi je prostor [hodnota] cm, kde je nejistý majitel. Aby řízení sp. zn. [spisová značka] mělo na posuzovanou věc vliv, muselo by dle soudu být ze skutkových tvrzení žalovaného podložených důkazními návrhy zcela zřejmé, že vlastnická hranice mezi garážemi je jiná, oproti stavu zapsanému v katastru nemovitostí tím způsobem, že by byla navrhovaná oprava garáže žalovaného nemohla ze strany žalobců požadována, jelikož by žalovanému k části jeho garáže nenáleželo vlastnické právo. Nic takového však dle soudu dostatečně konkrétně tvrzeno a prokazováno ze strany žalovaného nebylo, a to ani v tomto řízení, ani v řízení sp. zn. [spisová značka]. Proto soud vyhodnotil tuto obranu žalovaného jako nedůvodnou.

36. Soud ve své úvaze o vlivu řízení sp. zn. [spisová značka] nemohl ani odhlédnout od kritického stavu garáže žalovaného a možným důsledkům na majetek žalobců ohledně možného až fatálního stavu v podobě zborcení obou garáží, jelikož stav obou garáží se v průběhu času rapidně zhoršuje.

37. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl.

38. Výrok II. je odůvodněn skutečností, že žalobcům náleží náhrada nákladů řízení proti žalovanému jako účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

39. Náklady žalobců tvoří odměna za zastoupení ve výši 2 400 Kč/úkon – 13 úkonů, tj. 31 200 Kč podle § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1 a ve spojení § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, jimiž jsou příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba, vyjádření ve věci samé ze dne 4. 11. 2021, účast na jednání před soudem dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], podání ve věci samé ze dne 22. 6. 2022, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 14. 2. 2023, účast na jednání před soudem dne [datum] (2 úkony, jednání nepřesáhlo 4 hodiny), účast na jednání před soudem dne [datum], podání ve věci samé ze dne 3. 1. 2024, účast na jednání před soudem dne [datum] v celkové výši 3 900 Kč. Dále má zástupce žalobců nárok na náhradu DPH ve výši 21 %, jíž je zástupce žalobců plátcem, ve výši 7 371 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalobci mají dále právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, účelně vynaložených nákladů na posudek stavebního odborníka, který byl ve věci vypracován [tituly před jménem]. [jméno FO] v celkové výši 4 500 Kč, a uhrazenou zálohu na znalečném ve výši 5 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 56 971 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

40. Co se týče náhrady za promeškaný čas na cestě k soudu a zpět do sídla právního zástupce žalobců za nárokovaných 10 půl hodin po 100 Kč dle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. k pěti soudním jednáním ve výši 1 210 Kč vč. DPH, tak nelze tento nárok žalobcům přiznat. Dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náleží advokátu náleží za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. IV. ÚS 215/05 stanovuje, že při interpretaci § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu je třeba upřednostnit kritérium vzdálenosti, respektive dopravní dostupnosti obou míst. Z hlediska vzniku nároku na náhradu je proto rozhodující, zda toto promeškání činilo minimálně půl hodiny, či nikoliv. Dle soudu se lze dopravit ze sídla zástupce žalobců na Městský soud v Brně do 30 minut, a to i MHD.

41. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Shora uvedenému nároku žalobců bylo v plném rozsahu vyhověno, žalovaný byl v řízení zcela neúspěšný, proto je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náhradu nákladů řízení spojených s vyplacením znalečného. Znalečné bylo vyplaceno znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 12 856,25 Kč na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2023, č. j. 117 C 98/2021-200, které nabylo právní moci. Dále bylo přiznáno znalci [tituly před jménem] [jméno FO] znalečné ve výši 4 840 Kč, a to na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 6. 12. 2023, č. j. 117 C 98/2021-239. Uvedené rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, jelikož proti němu podal žalovaný včas odvolání. Jelikož není dosud známa konkrétní výše nákladů státu, rozhodl soud výrokem III. , že žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení, jejichž přesná výše bude stanovena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.