70 Co 155/2024 - 341

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Čuhelové, Ph.D. a soudců Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Michala Ryšky ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený dne [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená dne [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o odstranění závadného stavu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 5. března 2024, č. j. 117 C 98/2021-280, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupě se ve II. a III. výroku potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku potvrzuje v tomto znění: Žalovaný je povinen provést vhodná a přiměřená opatření na budově garáže, která je součástí pozemku [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [adresa], obec [adresa], a to provedení celkové rekonstrukce skladby střešního pláště garáže, tj. kompletní odstranění stávající skladby střešního pláště až na stropní konstrukci, posouzení stavu stropní konstrukce ze statického hlediska, kontrola stavu prostupu střešním pláštěm (stropní konstrukcí), svod v ploše střechy. Demontáž oplechování atiky a kontrola stavu atikového zdiva po obvodu stavby včetně předmětné garáže, zjištění stavu atikového zdiva a stavu dilatační spáry mezi objekty. Provedení nové skladby střešního pláště garáže odbornou firmou na základě projektové dokumentace s důrazem na funkční odvodnění – zajištění plynulého odtoku srážkové vody (spádování – sklon střechy, opracování detailu vpustí) a řádné opracování detailů v provedení nové střešní krytiny např. povlakové hydroizolace, krytí koruny atiky se spádem do plochy střechy, a to vše v souladu s ČSN 73 1901-3/2020 (Navrhování střech, část 3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi), ČSN P 73 0606/2000 (Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení), ČSN EN 12056-3/2021 (Vnitřní kanalizace; odvádění dešťových vod ze střech), ČSN 73 3610/2002 (Navrhování klempířských konstrukcí), a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům a), b) oprávněným společně a nerozdílně náklady odvolacího řízení ve výši 8 264,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právního zástupce.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že je žalovaný povinen provést vhodná a přiměřená opatření na budově garáže, která je součástí pozemku [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [adresa], obec [adresa], a to provedení celkové rekonstrukce skladby střešního pláště garáže, tj. kompletní odstranění stávající skladby střešního pláště až na stropní konstrukci, posouzení stavu stropní konstrukce ze statického hlediska, není vyloučená omezená únosnost vlivem dlouhodobého pronikání vlhkosti do skladby konstrukce (předpoklad keramický strop do ocel. I profilů), kontrola stavu prostupu střešním pláštěm (stropní konstrukcí) svod v ploše střechy. Demontáž oplechování atiky a kontrola stavu atikového zdiva po obvodu stavby včetně předmětné garáže, zjištění stavu atikového zdiva a stavu dilatační spáry mezi objekty. Provedení nové skladby střešního pláště garáže odbornou firmou na základě projektové dokumentace, s důrazem na funkční odvodnění – zajištění plynulého odtoku srážkové vody (spádování – sklon střechy, opracování detailu vpustí) a řádné opracování detailů v provedení nové střešní krytiny např. povlakové hydroizolace, krytí koruny atiky se spádem do plochy střechy, a to vše v souladu s ČSN 73 1901-3/2020 (Navrhování střech, část 3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi), ČSN P 73 0606/2000 (Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení), ČSN EN 12056-3/2021 (Vnitřní kanalizace; odvádění dešťových vod ze střech), ČSN 73 3610/2002 (Navrhování klempířských konstrukcí), a to do 60 dnů od právní moci napadeného rozsudku (I. výrok). Dále stanovil, že je žalovaný povinen zaplatit společně a nerozdílně žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 56 971 Kč (II. výrok) a České republice náhradu nákladů řízení jejichž výše bude stanovena samostatným ustanovením (III. výrok).

2. Soud prvního stupně v odůvodnění uvedl, že z předložené fotografické dokumentace a z výslechu znalce bylo zcela nepochybně prokázáno, že se v důsledku masivního zatékání do garáže žalobců její vnitřní stav zhoršuje, dochází k vlhnutí stěny a k degradaci omítky. Majetek žalobců je vážně ohrožen. Vlhké zdivo je náchylné ke vzniků plísní, které by mohly žalobcům způsobit zdravotní problémy. Tyto závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] se shodují s konstatováními z posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Argumentace žalovaného, že k zatékání do garáže žalobců dochází v důsledku neodborně provedeného zásahu žalobců do oplechování atiky, byla spolehlivě vyvrácena znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a následně i výslechem tohoto znalce. Sice došlo k poškození jedné cihly v nároží pod oplechováním atiky, avšak tato skutečnost nijak nesouvisí s výskytem vlhkostních vad v garáži žalobců, neboť zdivo v okolí tohoto místa je suché. Příčinou vzniku vlhkostní poruchy garáže žalobců je jednoznačně dlouhodobé zatékání dešťových vod z povrchu střechy garáže žalovaného. Soud prvního stupně vysvětlil, že dle ustálené rozhodovací praxe nemohl přezkoumávat odborné závěry obsažené ve znaleckém posudku. Konstatoval, že je dle jeho názoru znalecký posudek náležitě a logicky odůvodněn a je úplný ve vztahu k zadaným úkolům, má podklad v obsahu nálezu. Závěry znaleckého posudku jsou podloženy dosavadními výsledky řízení. Bylo také dostatečně zjištěno, že žalobci navržená opatření jsou vhodná a přiměřená k naplnění preventivního účelu podané žaloby dle § 2903 odst. 2 o.z. Sanační opatření navrhované žalobci je obsahově shodné s návrhem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] v jeho znaleckém posudku. Lhůtu k plnění soud prvního stupně určil v souladu s § 160 o.s.ř.; požadavek žalobcům, aby byla rekonstrukce garáže provedena ve lhůtě 30 dnů, soud prvního stupně shledal rozporným s realitou prováděných stavebních prací.

3. Ve vztahu k argumentaci žalovaného ohledně nejisté vlastnické hranice mezi garážemi a vlivu řízení u Městského soudu v Brně, vedeného pod [spisová značka], soud prvního stupně vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4071/2016, a ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4127/2016. Soud prvního stupně zjistil, že ke dni svého rozhodování, tj. 5. 3. 2024, žalovaný (v posuzované věci) jako žalobce v řízení pod [spisová značka] od roku 2018 nebyl schopen vymezit kudy má vlastnická hranice probíhat mezi garážemi, ani z tohoto řízení nebylo patrné, že hranici mezi pozemky opravdu nelze zjistit, tj. zda se jedná o žalobu ve smyslu 1028 o.z. Žalovaný netvrdil konkrétní skutečnosti dle toho typu žaloby, tj. že hranice mezi pozemky je neznatelná nebo pochybná. Pouze opakoval, že neví kudy vlastnická hranice vlastně vede a že mezi garážemi je prostor 118 cm, kde je nejistý majitel. Aby předmětné řízení vedené pod [spisová značka] mělo na posuzovanou věc vliv, muselo by být ze skutkových tvrzení žalovaného podložených důkazními návrhy zcela zřejmé, že vlastnická hranice mezi garážemi je jiná oproti stavu zapsanému v katastru nemovitostí tím způsobem, že by nemohla být navrhovaná oprava garáže žalobci po žalovaném požadována, jelikož by žalovanému k části jeho garáže nenáleželo vlastnické právo. Nic takového však dle názoru soudu prvního stupně navrhováno a prokazováno ze strany žalovaného nebylo, a to ani v tomto řízení, ani v řízení vedeném pod [spisová značka]. Soud prvního stupně v tomto ohledu zohlednil i kritický stav garáže žalobců, který se v průběhu času rapidně zhoršuje.

4. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný. Uvedl výčet opatření uložených mu za účelem rekonstrukce střechy garáže soudem prvního stupně, přičemž se k nim vyjádřil převážně tak, že nebudou mít žádný efekt. Dále měl za to, že žalobci a soud prvního stupně stejně seženou nějakého znalce typu pana [tituly před jménem] [jméno FO], který bude tvrdit, že nebyla dodržena nějaká norma, a proto zatéká dál a žalovaný dostane další sankce. Žalovaný je přesvědčen, že zbytečně vyhodí peníze, protože žalobci při opravě atiky poškodí novou střechu a on ji bude muset udělat znovu. Kvůli nejisté vlastnické hranici žalovaný neopraví střechu celou. Tvrdí, že všichni projektanti odmítli zpracovat projektovou dokumentaci, vyžadují vytyčenou vlastnickou hranici. Znalecké posudky si odporují, každý autor určil odporující si příčiny zatékání. Soud prvního stupně měl rozhodnout, který znalecký posudek je správný a použitelný a určit, který z nich má být proplacen. Projevila se absolutní neznalost stavařiny soudu prvního stupně, což ho diskvalifikuje pro rozhodování. Žádný znalecký posudek neurčuje jako příčinu zatékání atiku G25/27 poškozenou žalobci. Znalec tvrdí, že je nepoškozená. Soud prvního stupně musí odůvodnit proč požaduje zaplacení nějakého znaleckého posudku. KSB se ani nenamáhal vyjádřit k zaplacení znaleckého posudku, aby se diskvalifikoval. Každý soudce, který souhlasí se znalcem uvedeným „horizontálním kapilárním vzlínáním“ atd. si říká o umístění do psychiatrické léčebny. Soudkyně Šťastná znovu odmítla určit vlastnickou hranici. Soud prvního stupně odmítá tři roky nařídit žalobcům opravení oplechování atiky G25/G27. Dále soud prvního stupně ignoruje všechny žalovaným uváděné důkazy. Žalobci žalovaného vydírají, aby jim prodal garáž. Když pochopili, že nemají naději, chtějí, aby žalovaný opravil, co poškodili. Žalovaný pochopil, že od zločinců, kteří zdevastovali jeho garáž nedostane ani korunu. Uvedl, že musel provést jediné možné účinné opatření – odsekal střechu G27 od atiky mezi G25/27. Důsledkem je, že do garáže žalovaného nezatéká a zatékat nebude. Žalovaný tak zabránil zatékání z atiky mezi G25/27, kterou po celé délce, tj. 7 m, poškodili žalobci a tím zavinili masivní zatékání. Má za to, že takto dokázal, že oplechování atik jeho garáže je v pořádku. Zabránil tak používání lži žalobců, že zatéká ze střechy žalovaného do G25 – protože přes díru mezi střechou G27 a atikou se voda nedostane. Atikou mezi G25/27, kterou žalobci poškodili, zatéká a bude zatékat dál, dokud ji neopraví. Žalovaný žádá soud, aby nařídil žalobcům odstranění igelitu z jeho garáže, kterým žalobci maskují zatékání atikou mezi G25/27. Uvedené řešení umožní dlouhodobý odklad k důkladné opravě, spíš totální přestavbě střechy G27 včetně vytvoření spádu. Soud zná průběh vlastnické hranice z listin, ale odmítá ji publikovat v rozhodnutí. Uvedl, že Chlupová neprojevila zájem navštívit jeho garáž, proto v ní nebyla. Soud prvního stupně lže, všechny znalecké posudky si odporují. Dokazování soudu prvního stupně je gestapácké řvaní – fin. zájmy? Důkazem výmyslu znalce je stav po odsekání střechy G27 od atiky – G27 je suchá, zatéká do G25, pokračuje přes oplechování atiky – viz současný stav (proto mají žalobci igelity na garáži žalovaného, účelem je maskování). Soud prvního stupně věděl, že znalec lže, proto řval na žalovaného, odmítal jeho dorazy, v rozsudku není geniální objev znalce „horizontální kapilární vzlínání.“ Žalovaný má za to, že jeho názor není rozhodující, když soud může zpochybnit cokoli.

5. Žalobci ve svém vyjádření k odvolání uvedli, že žalovaný v průběhu celého řízení nijak nepopíral havarijní stav izolace střechy jeho garáže. Odvolání žalovaného je koncipováno zmatečně, nesystematicky a jeho tvrzení bohužel nedávají smysl. Je pouhým sdělením s čím není spokojen, dále hodnocením soudce, který ve věci rozhodoval, a znalce. Žalovaný opakovaně tvrdí, že mezi pozemky je nejistá vlastnická hranice. Žalovaní v tomto ohledu odkázali na řízení vedené u Městského soudu v Brně pod [spisová značka], ve kterém bylo, zatím nepravomocně a částečným rozsudkem, rozhodnuto o průběhu vlastnické hranice tak, že se žaloba na určení vlastnické hranice zamítá. Vlastnická hranice mezi pozemky totiž byla stanovena již v roce 1972 geometrickým plánem. Snahou žalovaného je pouze bojkotovat průběh celého řízení. Je naprosto nepřijatelné, aby žalovaný sám „vyhodnocoval“, která z uložených opatření jsou vyhovující či naopak nevyhovující k provedení. Opatření byla žalovanému uložena v souladu se znaleckým posudkem a odpovídají rozsahu poškození. Žalovaný nadto není expertem v oboru, což se v rámci řízení několikrát potvrdilo. Žalobci dále zdůraznili naléhavý zájem na rozhodnutí ve věci, poněvadž hrozí vznik značných a nevratných škod.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o.s.ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o.s.ř.), bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), v souladu s ustanovením § 212a odst. 1 o.s.ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou ze dne 3. 9. 2021 se žalobci domáhali odstranění závadného stavu, který spočívalo v zatékání dešťové vody ze střechy garáže č. 27 ve vlastnictví žalovaného, která je součástí pozemku [číslo] k. ú. [adresa], do garáže č. 25 ve vlastnictví žalobců, která je součástí pozemku [číslo], k. ú. [adresa]. Během řízení žalovaný setrval na tvrzení, že je pro něj podstatné určení vlastnické hranice, aby věděl, co má případně opravovat. Trval na tom, aby žalobci uznali vlastnickou hranici, tak jak vyznačena v projektové dokumentaci. Dále také požadoval, aby žalobcům bylo uloženo opravit atiku, kterou považoval za důvod zatékání vody do objektu. Soud prvního stupně následně ve věci ustanovil usnesením ze dne [datum], [číslo jednací], znalce [tituly před jménem] [jméno FO], sídlem [adresa], a to za účelem vyhotovení písemného znaleckého posudku, ve kterém zodpoví, zda dochází k zatékání dešťové vody do garáže žalobců, a pokud ano, jakým způsobem a v kterém místě; posoudí stav skladby střešního pláště garáže žalovaného a stavu odvodnění; určí způsob odstranění zjištěných závad. V návaznosti na to znalec zpracoval písemný znalecký posudek ze dne [datum], [číslo]. Na jednání před soudem prvního stupně dne 17. 10. 2023 byl proveden výslech znalce. Následně soud prvního stupně rozhodl napadeným rozsudkem.

8. Na jednání odvolacího soudu dne 18. 6. 2025 žalovaný k dotazu soudu uvedl, že jediné, co provedl po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně, bylo vysekání děr, tak jak uváděl v odvolání. Žalobce a) na témže jednání uvedl, že po vyhlášení rozhodnutí začali používat vysoušeč, vylijí tak 8 l vody za měsíc.

9. K důkazu sdělen obsah: - protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 12. 11. 2024 na č. l.

315. Stranám k důkazu předloženy k nahlédnutí následující listiny ze spisu Městského soudu v Brně [spisová značka] (když žalovaný navrhoval v řízení před soudem prvního stupně provést dokazování obsahem spisu Městského soudu v Brně pod [spisová značka] v písemném podání doručeném soudu 21. 10. 2021): - protokol o kontrolním zaměření ze dne 28. 2. 2017 [tituly před jménem] [jméno FO]; - neměřičský záznam č. [číslo], k. ú. [adresa]; - dohoda o zřízení práva společného osobního užívání pozemku ze dne 26. 9. 1972; - smlouva o předání a převzetí rodinného domu ze dne 19. 1. 1977; - rozhodnutí o přidělení pozemku do společného osobního užívání ze dne 4. 9. 1972; - rozhodnutí o povolení trvalého užívání garáže ze dne 27. 10. 1971; - žádost o zápis stavby do KN ze dne 27. 4. 1998; - usnesení Městského soudu v Brně [číslo jednací]; - usnesení Městského soudu v Brně [číslo jednací] - rozhodnutí KÚ pro JMK ze dne 16. 2. 2016; - opravné oznámení o provedené opravě chyby v údajích KN ze dne 1. 3. 2016; - oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne 19. 11. 2015; - rozsudek Městského soudu v Brně [číslo jednací]; - rozsudek Krajského soudu v Brně [číslo jednací]; - fotodokumentace z května 2024 a ze dne 17. 6. 2025 (žalobce a) současně ukázal fotografie ze dne 17. 6. 2025 v mobilním telefonu, čímž bylo zjištěno, že byly pořízeny 17. 6. 2025); - přípis stavebnímu úřadu ze dne 19. 5. 2024.

10. Z důkazů učinil odvolací soud následující zjištění: V rozhodnutí Obvodního národního výboru [adresa] III ze dne 4. 9. 1972 o přidělení pozemků do společného osobního užívání manželům [adresa] je uvedeno, že na pozemku je vystaven rodinný domek a „pozemek je vyznačen v geometrickém plánu z [datum] čísl. zakázky [číslo] a přílohy 2 k předmět. geometr. plánu z téhož dne se stavem EN /po reamb./.“ Smlouvou ze dne 19. 1. 1977 o předání a převzetí rodinného domu (uzavřená mezi Družstvem pro výstavbu rodinných domů a manžely [adresa]), předalo družstvo jako vlastník domu a garáže tento dům a garáž do bezpodílového spoluvlastnictví manželů [jméno FO]; v čl. II uvedené smlouvy bylo konstatováno, že „podle geometrického plánu střediska Geodesie v Brně čís. zák. [číslo] ze dne [datum] je stavba umístěna na [číslo] v k. ú. [adresa].“ Rozhodnutím Obvodního národního výboru III [adresa] z 27. 10. 1971 bylo uděleno povolení k trvalému užívání garáže při domě [adresa]. Dne 26. 9. 1972 byla uzavřena dohoda o zřízení práva společného osobního užívání pozemku mezi Obvodním národním výborem III [adresa] a manžely [adresa]. Dne 27. 4. 1998 byla [adresa] podána žádost o zápis stavby garáže do katastru nemovitostí, kdy přílohou žádosti byl shora uvedený geometrický plán. Usnesením [číslo jednací] ze dne [datum] nabyl žalobce spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné poloviny pozemku parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří s domem [číslo] bydlení a parc. [číslo] zastavená plocha a nádvoří s objektem garáže. Oznámením o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne 19. 11. 2015 oznámil katastrální úřad opravu chyby žalobci i žalovaným, kdy pouze v souboru geodetických informací (tj. bez změny popisných informací) byla provedena oprava zákresu podle neměřického záznamu č. [číslo]. Přílohou neměřického záznamu [číslo] je zvětšený geometrický plán č. [číslo], z něhož vyplývá, že hranice mezi pozemky parc. [číslo] na straně jedné a [číslo] na straně druhé nevede rovnou linií, nýbrž mezi pozemky [číslo] kopíruje tato hranice vnější hranu společné zdi směrem k pozemku parc. [číslo] (zeď je tedy součástí pozemku parc. [číslo]), a mezi pozemky parc. [číslo] je tomu naopak, kdy hranice vede po vnější hraně společné zdi směrem k pozemku parc. [číslo] (zeď je tedy součástí pozemku parc. [číslo]); z geometrického plánu vyplývá, že tento stav se shodně opakuje na vlastnických hranicích mezi dalšími řadovými garážemi a rodinnými domy v jedné linii v dané lokalitě. Rozhodnutím [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] z 16. 2. 2016 ([číslo jednací]) nebylo vyhověno nesouhlasu žalobce s provedením opravy, jak byla sdělena oznámením z 19. 11. 2015, a to s odůvodněním, že opravu provedl úřad v souladu s geometrickým plánem z roku 1972, protože při obnově katastrální operátu byl údaj z geometrického plánu chybně zapracován do digitální katastrální mapy. Dne 1. 3. 2016 adresoval katastrální úřad žalobci i žalovaným opravné oznámení o provedené opravě chyby v údajích katastru nemovitostí, kterým odstranil chyby v oznámení z 19. 11. 2015. Dne 28. 2. 2017 vyhotovil [tituly před jménem] [jméno FO] na základě požadavku ÚMČ protokol o kontrolním zaměření lomových bodů vnějšího obvodu stávajících stavebních objektů rodinných domů č. 19, 21, 23, 25 a 27 na [adresa] za účelem porovnání výsledků měření s geometrickým plánem zak. [číslo] ze dne [datum] konstatoval, že nedošlo ke změnám délek mezi lomovými body vnějšího obvodu stavebních objektů budov rodinných domů ani ke změnám průběhu hranic, a že hranice mezi pozemky žalovaných a pozemky žalobce probíhá dle zákresu v geometrickém plánu po vnější stěně obvodové zdi budovy rodinného domu manželů [jméno FO] Z částečného rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum][číslo jednací] odvolací soud zjistil, že ve věci vedené pod [spisová značka] se žalovaný, jakožto žalobce, v této věci proti žalobcům, jako žalovaným, domáhal určení, že hranice mezi pozemky v jeho vlastnictví a pozemky ve vlastnictví žalobců vede středem společné zdi, která tyto pozemky odděluje. Dále se žalovaný domáhal uvedení atiky, která je součástí společné zdi, do původního stavu a u další atiky pak odstranění svislého oplechování a horizontálních izolačních pásů. Částečným rozsudkem soud rozhodl v části řízení, které se týká určení hranice pozemků, a to tak že žalobu zamítl. Tento částečný rozsudek byl následně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum], [číslo jednací]. Žalovaný se v řízení domáhal určení vedení hranice mezi sousedními pozemky, nikoli určení vlastnického práva k části pozemku, k níž je vlastnictví mezi účastníky sporné v důsledku sporných názorů na správný průběh hranice mezi pozemky. Takové žalobě lze však vyhovět pouze v případě, že jde o hranici z jakýchkoliv důvodů neurčitou, u níž objektivně nelze zjistit kudy vede a je třeba ji znovu vytyčit. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci byla hranice mezi pozemky objektivně zjistitelná, nebyla splněna zákonná podmínka nároku dle § 1028 o.z. a bylo tudíž nutné žalobu zamítnout. Z protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 12. 11. 2024 (č. l. 315) bylo zjištěno, že prohlídka byla provedena na [adresa], pro stavbu, pro kterou bylo vydáno rozhodnutí o zjednání nápravy. Bylo zjištěno, že na místě není osazeno svislé oplechování ani střešní svod, je odebrána střešní konstrukce, je zakryto polykarbonátovou zvlněnou deskou, která zamezuje zatékání, zdi garáže jsou suché. Přes společnou atiku je natažena provizorní zelená plachta, okénko do garáže je otevřené, na stěnách jsou vápenné výkvěty v malém rozsahu. [jméno FO] do vtoku nalil kyblík vody, který protekl a ve vtoku se nezadržel. Do vtoku není střecha vyspádována. Dle ústního sdělení [jméno FO] polykarbonátová deska na střeše pomohla zatékání, ale nevyřešila ho úplně (rosí se). Přípisem ze dne 19. 5. 2024 žalobci stavební úřad [adresa] žádají o nařízení udržovacích prací s tím, že žalovaný v období 10.-12. 5. 2024 vykopal část střešního pláště garáže při rodinném domu [adresa] v šířce asi 10 cm na straně stavebně společné zdi, místy prorazil stropní hurdis desky. Žalobci stropní konstrukci zakryli plachtami. Součástí přípisu je fotodokumentace děr a plachty, vody zatékající děrami. Fotodokumentace z května 2024 – na fotografiích jsou vidět díry, o nichž se žalobci zmiňují v přípise ze dne 19. 5. 2024, to, kterak jimi protéká voda, když z fotografií je zřejmé, že jsou pořízeny v době, kdy prší (mokrá silnice, chodník). Na další fotografii jsou díry pokryty zelenou fólií. Fotodokumentace ze dne 17. 6. 2025 – na fotografiích je zachycena plachta a zakrytí části střechy garáže žalovaného vlnitým plechem, interiér garáže žalobců, kdy na stropě a na stěně silně opadává omítka.

11. Dle § 127 odst. 1 o.s.ř. závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.

12. Dle § 132 o.s.ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

13. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o.s.ř., od jiných důkazních prostředků se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad uvedených v § 132 o.s.ř.; soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2009, sp. zn. 30 Cdo 352/2008). Důkaz znaleckým posudkem tudíž soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009). Hodnocení znaleckého posudku tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, dále zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5138/2014, nebo také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 73/2014).

14. Soud prvního stupně při hodnocení znaleckého posudku zohlednil v souladu s judikaturou všechna podstatná hlediska. Předmětný znalecký posudek č. 940/28/2022 ze dne 20. 12. 2012 je náležitě odůvodněn a má podklad v obsahu nálezu. Ustanovený znalec zodpověděl všechny zadané otázky, tj. zcela vyčerpal úkol, který mu byl zadán, a přihlédl ke skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, a byť se s tímto žalovaný neztotožňuje, odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Řešená problematika je ve znaleckém posudku velmi přehledně demonstrována prostřednictvím fotografií, a to včetně snímků pořízených za použití termovize, a grafických znázornění. Soud prvního stupně dále správně přihlédl k tomu, že závěry ve znaleckém posudku jsou podloženy dosavadními výsledky řízení, např. doloženými fotografiemi a posudkem [jméno FO] ze dne 5. 8. 2021, a nejsou s nimi v rozporu.

15. Soud prvního stupně tudíž postupoval zcela správně, když při posouzení projednávané věci přihlédl také k obsahu znaleckého posudku. Námitka žalovaného ohledně zatékání z důvodu poškození atiky se tudíž ukázala jako nedůvodná. Znalec zohlednil, že při provádění oprav krytiny garáže č. 25 došlo k poškození jedné cihly v nároží pod oplachováním atiky a uvedl, že tato skutečnosti nijak nesouvisí s výskytem vlhkostních vad a poruch garáže č. 25, neboť zdivo je v širokém okolí tohoto místa suché, a to jak u atikového zdiva této garáže, tak v interiéru garáže (č. l. 184). Znalecký posudek pak také v souladu se zadáním navrhl způsob odstranění zjištěných závad, což soud prvního stupně zohlednil ve svém výroku. Odvolací soud se přiklání k závěru soudu prvního stupně, že jde o opatření za dané situace vhodná a přiměřená, nejde o nic nesmyslného či přemrštěného. Žalovaný má povinnost provést opatření v takové podobě a v takovém rozsahu v jakém mu byla uložena v napadeném rozsudku, nepřísluší mu rozhodovat, která považuje za vhodná a která nikoliv, tak jak to již naznačil ve svém odvolání. Soud prvního stupně nadto i adekvátně zohlednil rozsah stavebních prací a uložil žalovanému k jejich provedení lhůtu 60 dnů od právní moci rozhodnutí, namísto lhůty 30 dnů, kterou požadovali žalobci.

16. Ve zbytku žalovaný opakovaně namítal, že garáž není možné opravit i z důvodu nejisté vlastnické hranice. Pravděpodobně nejsrozumitelněji žalovaný svoji argumentaci rozvedl ve vyjádření k žalobě doručené soudu prvního stupně dne 21. 10. 2021 (č. l. 41), a to následovně: „všechny body hranice (pozn. hranice mezi pozemky [číslo], k. ú. [adresa]) mají k. k. 6 a proto je zde zóna šířky 118 cm a okolo zdi mezi garážemi, kde je majitel nejistý. Část garáže, o které stále Ž (pozn. s největší pravděpodobností žalobci) mluví, že jsou vlastníky, má do cca 50 cm ode zdi nejistého majitele. Pronikání vody se objevuje jen v této části garáže. Proto škody v této části garáže nejsou škodami Ž, není jim způsobována žádná újma, protože nejsou majiteli této části garáže. Ž se domnívají, že voda sem proniká z přilehlé části sousední garáže. Tato část garáže do vzdálenosti cca 50 cm od zdi má také nejistého majitele, tedy nejsem majitelem já (pozn. žalovaný), jak se Ž domnívají. Proto je chybné a nesmyslné požadovat po mně (pozn. žalovaném), abych provedl Ž požadované zásady… Neexistence VH (pozn. vlastnické hranice) je také důvodem, proč Ž nejsou schopni prokázat své vlastnictví celé garáže, tj. i poškozené části.“ Dle žalovaného tedy byla „škoda způsobena nejistému majiteli nejistým majitelem“ (č. l. 41).

17. Předně ze znaleckého posudku vyplynulo, že příčinou vzniku vlhkostních poruch garáže č. 25 (ve vlastnictví žalobců) je jednoznačně dlouhodobé zatékání dešťových vod z povrchu střechy sousední garáže č. 27 (ve vlastnictví žalovaného). Celá střešní krytina garáže č. 27 je ve stavu akutní nutnosti provedení celkové rekonstrukce. V důsledku dlouhodobého zatékání vody do konstrukcí střechy (stropu) garáže č. 27 a následně do jejího obvodového a atikového zdiva došlo u tohoto objektu k rozsáhlému poškození zdiva a omítek. Následně pak došlo k pronikání dešťových vod z plochy střechy garáže č. 27 do stěny mezi sousedícími garážemi a následně také do stropní konstrukce garáže č. 25.

18. Problémem tedy je celá střešní krytina garáže žalovaného, která je ve velmi špatném stavu. Tomu odpovídají i navržená sanační opatření, tj. provedení kompletní rekonstrukce střešní krytiny garáže č.

27. Argumentace žalovaného, který si pravděpodobně představuje, že problematická je pouze část, která má dle jeho názoru nejistého majitele, a proto není jeho povinností střechu opravovat, tedy neobstojí. Do garáže žalobců samozřejmě voda prosakuje na straně, která sousedí s garáží žalovaného, avšak právě dezolátní stav celé střechy žalovaného zapříčinil, že se do jeho garáže vůbec nějaká voda, která následně prosakuje i do vedlejšího objektu, dostává. Je zřejmé, že do garáže č. 27 zatéká nejen na straně sousedící s garáží žalobců, ale i na opačné straně (viz fotografie na č. l. 50 a č. l. 71 na kterých je zřejmé masivní zatečení vody do obvodového zdiva). Žalovaný ostatně sám uznal, že do jeho garáže zatéká (jednání před soudem prvního stupně dne 17. 10. 2023 – č. l. 226), byť dle jeho názoru se tam voda dostává atikou na druhé straně, což však bylo znaleckým posudkem přesvědčivě vyvráceno. I z doložených fotografií je zřejmé, že v celé ploše krytiny garáže č. 27 je větší množství větších či menších trhlin a puchýřů v povrchu. Je tedy nutné odstranit příčinu problému, tj. provést kompletní rekonstrukci střechy garáže č. 27.

19. Odvolací soud dále předpokládá, že žalovaný užívá celou garáž č.

27. Pokud by byl skutečně natolik přesvědčen o tom, že část garáže č. 27 o velikosti cca 50 cm ode zdi, která rozděluje garáž č. 25 a garáž č. 27, náleží „nejistému vlastníkovi“, neměl by žalovaný předmětnou část garáže užívat, tj. vykonávat k této části svá vlastnická práva. Když se žalovaný výše uvedenou argumentací snaží zbavit odpovědnosti za špatný stav části střechy garáže č. 27, a tedy i povinnosti vlastníka udržovat věci ve svém vlastnictví v takovém stavu, aby nepůsobily škody jiným, pak by mu logicky neměla náležet ani práva k této části garáže. Předmětnou část garáže č. 27 by tedy v takovém případě žalovaný měl zaměřit, ideálně třeba vykolíkovat, tak, aby se vyhnul jakémukoliv vykonávání svého vlastnického práva, když je tedy vlastník nejistý.

20. Odvolací soud má však za to, že takový výklad by byl absurdní, stejně jako je absurdní přístup žalobce, který dovozuje z nedokonalosti evidence hranic pozemků v katastrální mapě zásadní důsledky pro rozsah vlastnických práv účastníků řízení k předmětným pozemkům. Řada pozemků v katastru nemovitostí je evidována s různou přesností určení jejich hranic. Často jde o nižší přesnost, než jakou umožňují současné technologie měření. Zobrazení hranic v katastrální mapě tedy sice má reprezentovat skutečnost, avšak z důvodu různých technologických možností jsou poměrně běžné jisté odchylky. Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) v § 50 upravuje možnost zpřesnění údajů o geometrickém a polohovém určení pozemku. Nutné je však zdůraznit, že v souladu s § 50 odst. 2 katastrálního zákona zpřesněním evidenčních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemku nedochází ke změně práv k pozemku. Zpřesněním se nezmění reálný průběh hranic pozemků ani rozsah práv v terénu, pouze v katastru budou o těch samých hranicích evidovány přesnější geodetické údaje (k tomu srovnej např. komentář k § 50 in: Šustrová, D., Borovička, P., Holý, J. Katastrální zákon: Praktický komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-4-14].).

21. Lze tedy shrnout, že i kdyby hranice byla zpřesněna v souladu s § 50 katastrálního zákona nijak by se to neprojevilo na rozsahu práv k předmětným pozemkům, jejichž součástí jsou i řešené garáže č. 25 a č.

27. Nedošlo by ke změně reálného průběhu vlastnické hranice mezi pozemky p. č. [číslo]

22. Od postupu dle § 50 katastrálního zákona je nutné odlišit situace, kdy jsou hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné. Pokud hranici nelze objektivně zjistit, určí jí dle § 1028 o.z. konstitutivním rozsudkem soud; žalobce se v takovém případě domáhá nového vymezení či stanovení průběhu hranice. Jiná situace nastane v případě, kdy je hranice mezi sousedy subjektivně sporná, ale objektivně lze po provedeném dokazování její průběh určit. V takovém případě jde o žalobu na určení (§ 80 o.s.ř.), která se bude opírat o tvrzení, že žalobci je známo, kudy vede vlastnická hranice, a proto se domáhá vydání deklaratorního rozhodnutí, které tento stav potvrdí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4071/2016; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4822/2014, dále také Spáčil, J., Králík, M. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 190-197).

23. Jak již bylo uvedeno výše, žalobce se v řízení vedeném Městským soudem v Brně pod [spisová značka] domáhal určení vedení hranice mezi sousedními pozemky ve smyslu § 1028 o.z. Soudy dospěly k závěru, že takové žalobě lze vyhovět jen v případě, kdy není hranice mezi pozemky objektivně zjistitelná, což však v projednávané věci splněno nebylo. Jiná situace mohla nastat v případě, že by se žalovaný domáhal určení vlastnického práva k části pozemku ve smyslu § 80 o.s.ř. Žalovaný však nic takového netvrdil; neuvedl, že by hranice mezi pozemky byla jiná než dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí; pouze uváděl, že je tato vlastnická hranice nejistá a že neví kudy vede. Tato skutečnost je však způsobena pouze tím, že je hranice v katastrální mapě zobrazena s nižší mírou přesnosti. Pokud tedy žalovaný nemá za to, že by vlastnická hranice měla vést jinak, než je tomu v současnosti, a jak to vyplývá z reálného stavu v území, pak by ani podání žaloby na určení vlastnického práva nemělo smysl.

24. Z důkazů citovaných v bodě 10 odůvodnění se podává, že právní předchůdci žalobce nabyli do osobního užívání a následně do bezpodílového spoluvlastnictví pozemky v rozsahu, v jakém je vymezoval geometrický plán zak. [číslo] ze dne [datum], který hranici pozemků nevedl jako rovnou přímku, ale u každého z řadových domů ji vymezil tak, že společná zeď mezi garážemi i rodinnými domy připadla vždy do vlastnictví jednoho ze sousedů, zeď garáží do vlastnictví žalovaného (zde odvolací soud sdílí názor Městského soudu v Brně prezentovaný v rozsudku [číslo jednací] ze dne [datum]).

25. Konečně se odvolací soud zabýval tím, zda nedošlo k opravě střechy garáže tak, že by žalobní petit neobstál. Dospěl k závěru, že nikoliv. Jediné, k čemu došlo bylo vyvrtání děr do střechy žalovaného v části přiléhající zdi mezi garážemi, což způsobilo další zatékání do garáže v době deště, tentokrát děrami (viz fotografie). Následné provizorní zakrytí části střech s děrami folií zabezpečilo, že do garáže dočasně nezatéká, jde však o řešení opravdu krátkodobé, řešící havarijní stav.

26. Soud prvního stupně tudíž rozhodl správně když žalobě za situace, kdy žalobcům hrozí vznik újmy, resp. zvýšení této újmy, vyhověl a žalovanému v souladu s § 2903 odst. 2 o.z. uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení této hrozící újmy. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně dle § 219 o.s.ř. jako věcné správný potvrdil. Pouze formulačně vypustil nadbytečnou větu.

27. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. tak, že plně úspěšným žalobcům přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému, tj. celkovou částku 8 264,30 Kč, která se skládá s: - odměny za 1 úkon právní služby (vyjádření k odvolání ze dne 26. 6. 2024) stanovené v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, dle § 7 bodu 4 ve spojení s § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 předmětné vyhlášky, kdy za tarifní hodnotu je považována částka 10 000 Kč, a sazba za jeden úkon právní služby činí 1 500 Kč, po snížení o 20 % při společném zastoupení tedy 1 200 Kč, tj. 1 úkon á 1 200 Kč, tedy při zastoupení dvou účastníků celkem částka 2 400 Kč; - 1 režijního paušálu á 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024); - odměny za 1 úkon právní služby (účast na jednání před odvolacím soudem dne 18. 6. 2025) stanovené v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025, dle § 7 odst. 5 ve spojení s § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 předmětné vyhlášky, kdy za tarifní hodnotu je považována částka 30 000 Kč, a sazba za jeden úkon právní služby činí 2 300 Kč, po snížení o 20 % při společném zastoupení tedy 1 840 Kč, 1 úkon á 1 840 Kč, tedy při zastoupení dvou účastníků celkem částka 3 680 Kč; - 1 režijního paušálu á 450 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025); - náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 830, tj. 1 434,30 Kč, když právní zástupce žalobců je plátcem DPH.