118 C 17/2023 - 305

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČ [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 9 758 068,05 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 758 068,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. od 10.3.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 3,25 % p. a. z částky 9 758 068,05 Kč od 10.3.2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 917 544,87 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 24. 8. 2023 domáhal po žalované zaplacení částky 9 758 068,05 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty. Tvrdil, že dne 31. 7. 2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla veřejná zakázka „modernizace silnice [adresa]“. Cena díla byla sjednána ve výši 59 129 045,78 Kč vč. DPH, přičemž tato byla dodatkem č. [hodnota] změněna na částku 59 441 693,14 Kč vč. DPH s termínem plnění do 185 kalendářních dnů od předání staveniště, které bylo sjednáno na 3. 8. 2020. Předmětem díla bylo i předání návrhu oddělovacího geometrického plánu (dále jen „GP“) ověřeného katastrálním úřadem, když tento měl být předán objednateli, tj. žalobci, nejpozději do 90 kalendářních dnů po předání dokončené stavby. Dodatkem ke smlouvě o dílo č. 1 byl sjednán jiný termín dokončení díla, a to 215 stavebních dnů od předání staveniště. Dle dohody o uvedení právního stavu do souladu se stavem skutečným došlo k dohodě o předmětu díla, o konečné ceně díla, když tato byla snížena o částku 405 381,46 Kč s DPH. Žalovaná, coby zhotovitel, předala část díla dne 21. 7. 2021, součástí však nebylo zaměření stavby vč. návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem, tyto doklady měla žalovaná doložit do 90 kalendářních dnů od předání stavby, což se však nestalo. Ve smlouvě o dílo byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % ze smluvní ceny díla za každý i započatý den prodlení z předání řádně dokončeného díla. Konec lhůty na předání GP připadl na 19. 10. 2021, tento však byl předán až 27. 1. 2022, prodlení tedy trvalo 100 dní a smluvní pokuta tak činí 9 758 068,05 Kč, která měla být zaplacena na základě faktury dne 9. 3. 2022. Výši sjednané denní sazby s ohledem na cenu díla považuje žalobce za přiměřenou, zajišťovala řádné a včasné dokončení díla vč. nutnosti zajištění GP, a to s ohledem na kolaudaci a plynulé financování dotačních prostředků, které bylo vázané na předání díla vč. dokumentace. Smluvní vztah mezi účastníky je regulován zákonem o zadávání veřejných zakázek, a proto má žalobce za to, že smluvní pokutu nelze moderovat, neboť by soud zasáhl do podmínek veřejné soutěže. Požadavek žalobce na včasné odevzdání GP ověřeného katastrálním úřadem je zcela oprávněný, neboť bez tohoto dokladu nemůže být provedena kolaudace, která je důležitá pro legální a trvalé užívání stavby a také je podmínkou pro poskytnutí dotací na danou stavbu. V tomto případě činily dotace více jak 50 % z ceny díla. Žalobce uvedl, že smluvní pokuta měla funkci preventivní a sankční, ve smlouvě o dílo bylo sjednáno, že žalobce má mimo nároku na smluvní pokutu také nárok na náhradu škody pro případ, že by jí žalobci žalovaná způsobila, a to vč. případů, kdy by se na toto porušení povinnosti vztahovala smluvní pokuta (čl. VIII.15). Zájmem žalobce bylo, aby byla předmětná stavba řádně zkolaudována a mohla být bez jakýchkoli omezení užívána. GP je nutný pro řádnou kolaudaci a byla pro jeho předložení sjednána přiměřená lhůta a splnění povinnosti pak bylo zajištěno poměrně vysokou smluvní pokutou. Pozdní předání GP by narušilo zájem žalobce na rychlém a řádném zkolaudování a čerpání dotací na stavbu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí, odmítala, že by porušila ujednání uvedené v čl. III.

3. Žalovaná svoji povinnost splnila 1. 10. 2021, kdy předložila návrh GP [tituly před jménem] [jméno FO], pracovníkovi [právnická osoba] (dále jen „[Anonymizováno]“). Namítala, že vymezení předmětné povinnosti žalované ve znění „návrh oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem“ je věcně nesprávné, jde pouze o pracovní označení dokumentu, který měl být podroben připomínkování na straně žalobce, neboť žádné návrhy GP katastrální úřad nepřijímá. GP se předkládá katastrálnímu úřadu formou žádosti a ten jej buď potvrdí nebo nepotvrdí. Toto ustanovení si žalovaná vykládá tak, že měla předložit žalobci GP v podobě, která měla být podrobena připomínkám žalobce a k tomuto se vázala lhůta 90 kalendářních dnů, což splnila. Dne 29. 12. 2021 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o uvedení právního stavu do souladu se stavem skutečným a zde je uvedeno, že dílo se považuje za řádně provedené. Žalovaná tedy touto dohodou byla utvrzena v tom, že jiné vady v jejím plnění nejsou ze strany žalobce spatřovány. Pokud by i soud přistoupil k tomu, že nárok na smluvní pokutu je dán, namítala, že výše smluvní pokuty je nepřiměřená, neboť žalobce sám nesprávně formuloval, jakou povinnost má žalovaná splnit, a protože jde o plnění při veřejné zakázce, žalovaná měla omezené možnosti toto rozporovat. Žalobci nevznikla tvrzeným porušením smluvního ujednání žádná škoda, ani jiná sankce a dále pak k úhradě smluvní pokuty byla žalovaná vyzvána až po 4 měsících po vzniku žalobcem tvrzeného prodlení. Jsou zde tedy důvody pro moderaci smluvní pokuty, přestože jde o veřejnou zakázku, a to na částku, která odpovídá ceně za zpracování GP, tj. 159 335 Kč bez DPH, resp. aby smluvní pokuta byla vypočítávána z této ceny GP, což odpovídá smluvní pokutě ve výši 31 860 Kč. Upozornila na to, že obchodní zvyklosti mezi účastníky byly takové, že u několika předchozích závazkových vztahů, přestože GP byl odevzdán s prodlením, nebyla smluvní pokuta nárokována. Pozdní odevzdání GP neovlivnilo řádné zhotovení stavby, ani její užívání, stavba byla dokončena řádně a včas a byl vydán kolaudační souhlas k jejímu užívání.

3. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

4. Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

5. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

6. Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

7. Podle § 1908 odst. 1 o.z. splněním dluhu závazek zaniká.

8. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to na základě následujících skutkových zjištění:

9. Ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] ze dne 31. 7. 2020 na zhotovení díla „modernizace silnice [adresa]“ bylo zjištěno, že šlo o veřejnou zakázku, kdy žalobce byl coby objednatel zadavatelem veřejné zakázky. V článku I.2. byl vymezen předmět díla mimo jiné tak, že toto zahrnuje zaměření stavby v [Anonymizováno], výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem. Cena díla byla stanovena dle položkového rozpočtu, celkem 48 866 979,98 Kč plus DPH 10 262 065,80 Kč, celkem 59 129 045,78 Kč. Dle článku III.3.1. bude staveniště zhotoviteli předáno 3. 8. 2020 a dle bodu 3 měly být dokončené sjednané práce do 185 stavebních dnů od předání staveniště mimo zaměření stavby v [Anonymizováno], výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem, toto mělo být předáno zhotovitele objednateli do 90 kalendářních dnů po předání dokončené stavby. Dílo se dle této smlouvy má za dokončené po předání všech dokladů dle čl. I. smlouvy. Z přílohy 1 k této smlouvě čl. VIII. bod 11 bylo zjištěno, že účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,2 % ze smluvní ceny díla za každý i započatý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla. Dle bodu 14 zhotovitel zaplatí smluvní pokutu do 15 dnů po obdržení vyúčtování smluvní pokuty.

10. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 22.6. 2021 bylo zjištěno, že mimo jiné došlo ke změně ceny díla, a to na částku 49. 125 366,23 Kč bez DPH, tj. 59 441 693,14 Kč vč. DPH a ke změně termínu plnění v bodě III. 3. tak, že dílo má být dokončeno a předáno do 215 stavebních dnů od předání staveniště, nedošlo ke změně lhůty pro předání zaměření stavby v [Anonymizováno], výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem.

11. Z dohody o uvedení právního stavu do souladu se stavem skutečným ze dne 21. 12. 2021 bylo zjištěno, že dle čl. III.4. došlo ke snížení ceny díla o 335 026 Kč, tj. o 405 381,46 Kč vč. DPH.

12. Ze zápisu o předání a převzetí staveniště na stavbu ze dne 21. 7 2021 bylo zjištěno, že smluvní cena díla činí 59 441 693,14 Kč včetně DP, dokumentace skutečného provedení stavby má být předána do 23. 7. 2021 a GP do 21. 10. 2021. Zápis je podepsán oběma smluvními stranami (č.l. 26).

13. Z předávacího protokolu ze dne 27. 1. 2022, který je podepsán oběma smluvními stranami, bylo zjištěno, že byl předán GP (potvrzený) ke stavbě „modernizace silnice [adresa]“.

14. Z faktury č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobce vystavil fakturu žalované na smluvní pokutu ve výši 9 758 068,05 Kč s datem splatnosti 9. 3. 2022. Ze smluv o dílo, které účastníci v minulosti uzavírali, bylo zjištěno následující:

15. Ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] na zhotovení díla „modernizace silnice [adresa] – Průtah“, která byla uzavřena mezi stejnými účastníky ze dne 1. 7. 2013 a přílohy č. 1 z čl. VI.4. bylo zjištěno, že součástí protokolu o předání a převzetí díla bude i dokumentace skutečného provedení díla vč. zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem a smluvní pokuta byla sjednána ve výši 1 % z ceny díla za každý i započatý týden prodlení. GP byl v rozpočtu ve výši 38 115 Kč (č.l. 62).

16. Ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] na zhotovení díla „modernizace silnice [právnická osoba] – [adresa]“, která byla uzavřena mezi stejnými účastníky ze dne 15. 4. 2014 z č. I.2. bylo zjištěno, že předmětem díla je zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem a smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,05 % z ceny díla za každý i započatý týden prodlení. GP byl v rozpočtu ve výši 46 200 Kč (č.l. 91).

17. Ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] na zhotovení díla „modernizace silnice [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v [adresa]“, která byla uzavřena mezi stejnými účastníky ze dne 4. 2. 2013 z č. I.2. bylo zjištěno, že předmětem díla je zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem a smluvní pokuta byla sjednána ve výši 1 % z ceny díla za každý i započatý týden prodlení. GP byl v rozpočtu ve výši 20 000 Kč (č.l. 122).

18. Ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] na zhotovení díla „modernizace silnice [adresa] – křižovatka na [adresa] – 2. etapa“, která byla uzavřena mezi stejnými účastníky ze dne 10. 5. 2013 z č. I.2. bylo zjištěno, že předmětem díla je zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem a smluvní pokuta byla sjednána ve výši 1 % z ceny díla za každý i započatý týden prodlení. GP byl v rozpočtu ve výši 117 840 Kč (č.l. 156).

19. Ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] na zhotovení díla „modernizace silnice [adresa] – průtah“, která byla uzavřena mezi stejnými účastníky ze dne 11. 5. 2022 z č. I.2. bylo zjištěno, že předmětem díla je zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem. V čl. III.3. bylo sjednáno, že návrh oddělovacího GP pro rozdělení pozemků, soupis všech stávajících a nových pozemků – pozemkových parcel (GP oddělených) dotčených stavbou a vymezení rozsahu věcných břemen předá zhotovitel objednateli do 75 kalendářních dnů. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,2 % z ceny díla za každý i započatý den prodlení. GP byl v rozpočtu ve výši 57 714 Kč (č.l. 184).

20. Žalovaná k těmto smlouvám uvedeným v odst. 15.-19 uvedla, že pokud jde o smlouvu o dílo č. [Anonymizováno] (č.l. 122), dále o smlouvu o dílo č. [Anonymizováno] (č.l. 62), pak zhotovitel byl v prodlení s předložením návrhu GP a smluvní pokutu neplatil, prakticky tomu tak bylo u všech smluv uzavřených mezi účastníky, vždy probíhala dohadovací procedura na neformální úrovni, GP se připomínkoval a vracel k doplnění. Připustil, že vymezení, pokud jde o GP ve smlouvách, bylo shodné, ale faktický stav byl na neformální úrovni. Až poslední smlouva z roku 2022 byla dodržena, neboť žalovaná věděla, že žalobkyně má v úmyslu uplatňovat smluvní pokutu. Žalobce naopak uvedl, že vše se dělalo podle pravidel, neboť šlo o veřejné zakázky a smlouvy s dotacemi.

21. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 27. 8. 2021 bylo zjištěno, že Městský úřad [adresa] udělil souhlas k povolení užívání stavby „modernizace silnice [adresa]“. Zde je uvedeno, mimo jiné, že bylo mezi doklady předloženo geodetické zaměření skutečného stavu stavby.

22. Z výpovědi svědka [jméno FO], zaměstnance [Anonymizováno] – příspěvková organizace žalobce, bylo zjištěno, že má na starosti geometrické plány. Po ukončení stavby dostal od [jméno FO] skutečné zaměření stavby 1. 10. 2021 a požádal o doměření některých částí komunikace, neboť byly zaměřeny jen hranice vozovky, nezpevněné krajnice, ale v lesním úseku nebyly hranice porostu a musely se určit. Výzvu odeslal 22. 10. 2021 a doměření obdržel 2. 11. 2021, dne 8. 11. 2021 mu odeslal návrh na oddělení pozemku a první návrh GP od pana [jméno FO] obdržel 17. 1. 2022 a následující den ho odsouhlasil. Šlo o standardní postup, vše probíhá neformálně prostřednictvím e-mailu. Geodetickou firmu si najímá zhotovitel a ten si na stavbu pozve geodeta, zaměření skutečného provedení stavby se dělá až na konec.

23. Z výpovědi svědka [jméno FO], zaměstnance společnosti [Anonymizováno], bylo zjištěno, že pro žalovanou pracoval na zakázce „modernizace silnice [adresa]“, na časovou osu v tomto konkrétním případě si nevzpomíná, jednal se stavbyvedoucím panem [Anonymizováno] a s panem [jméno FO] jednal až ohledně zpracování GP po provedení zaměření skutečného provedení stavby. K jeho připomínkám doměřoval rozhraní porostu, což do GP doplnil, nebylo to součástí stavby, ale k jeho požadavku, bylo to nad rámec provedeného zaměření. Bylo nutné určit, kde končí těleso komunikace a určit nové hranice. Pokud v kolaudačním souhlasu bylo uvedeno, že byly předloženy doklady, a to geodetické zaměření skutečného stavu stavby, tak je to obsahově stejné, jako zaměření skutečného provedení stavby, pouze jinak nazvané. Skutečné provedení stavby dělá projektant.

24. Z e-mailové komunikace bylo zjištěno, že [jméno FO] ze společnosti [Anonymizováno] dne 1. 10. 2021 zaslal [jméno FO] z [Anonymizováno] dokument označený [Anonymizováno], 22. 10. 2021 [jméno FO] sděloval [jméno FO], že v zaslaných výkresech nejsou zaneseny kraje lesních porostů, kraje polí a paty násypů v úsecích, kde nejsou příkopy a žádal o jejich doplnění. Dne 2. 11. 2021 zaslal [jméno FO] doplněné zaměření.

25. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

26. Soud uzavřel, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. o.z., jejímž předmětem byla stavba „modernizace silnice [adresa]“. Ve smlouvě byla jednána lhůta pro zhotovení díla v délce 185 stavebních dní, která byla dodatkem smlouvy prodloužena na 215 stavebních dní. Dne 21. 7. 2021 bylo zahájeno přejímající řízení, které bylo ukončeno téhož dne, přičemž bylo prokázáno, že tohoto dne nebyl žalovanou dodán GP a termín pro jeho dodání byl stanoven na 21. 10. 2021.

27. Soud se zabýval otázku, zda se jednalo či nejednalo o včasné či opožděné plnění ze strany žalované dle § 1908 o.z.

28. V řízení bylo prokázáno předloženými smlouvami, ale i nespornými tvrzeními účastníků, že účastníci spolu i v minulosti uzavírali několik smluv o dílo formou veřejných zakázek (odst. 15.-19. rozsudku) a vždy bylo v těchto smlouvách uváděno, že zhotovitel odevzdá objednateli v určené lhůtě také oddělovací GP ověřený katastrálním úřadem. Oběma stranám tedy s ohledem na jejich vzájemné obchodní zvyklosti bylo známo, co konkrétně se myslí tím, že zhotovitel má předložit oddělovací GP ověřený katastrálním úřadem. Soud tedy má za to, že lze s odkazem na § 566 o.z. vycházet z této praxe zavedené mezi stranami v právním styku, neboť obě strany věděly, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Zhotovitel vždy v předcházejících závazkových vztazích věděl, jaké kroky má činit k tomu, aby předložil žalobci oddělovací GP ověřený katastrálním úřadem a vyhověl tak požadavku žalobce, což ostatně také i činil. Žalovaná předložila oddělovací GP ověřený katastrálním úřadem dne 27. 1. 2022, tedy opožděně, neboť dle smlouvy o dílo mělo dojít k jeho předložení dne 21. 10. 2021, což se tedy nestalo.

29. Smluvní pokuta byla stanovena za každý den prodlení s předáním řádě dokončeného díla dle čl. VIII. 11. ve výši 0,2% ze smluvní ceny díla za každý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla, zhotovení GP bylo součástí díla, a proto tedy dílo bylo dokončeno až předáním tohoto GP. Soud uzavřel, že dílo bylo dodáno opožděně a vznikl tedy žalobci nárok na sjednanou smluvní pokutu dle 2048 odst. 1 o.z.

30. Soud se dále zabýval k návrhu žalované otázkou moderace smluvní pokuty a uzavřel, na rozdíl od žalobce, že i v prostředí veřejných zakázek je moderace smluvní pokuty přípustná. Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 2921/2022 uvedl, že „skutečnost, že smluvní vztah účastníků vznikl v režimu zadávání veřejných zakázek, není bez dalšího důvodem bránícím uplatnění moderačního práva soudu, nýbrž toliko jednou ze skutečností (potenciálně) relevantních pro posouzení přiměřenosti smluvní pokuty. Nelze navíc opomenout, že judikatura, na niž odkázal odvolací soud (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 436/2011), vychází ze specifické situace, kdy parametry smluvní pokuty navrhl sám zhotovitel, který ve veřejné soutěži uspěl, což v souvislosti s dalšími okolnostmi věci vedlo k závěru, že moderací takové smluvní pokuty by bylo protiprávně zpětně zasaženo do veřejné soutěže. To však neznamená, že by moderace smluvní pokuty mající původ v závazku vzniknuvším v režimu veřejných zakázek byla paušálně vyloučena“. Nejvyšší soud shledal nesprávným názor odvolacího soudu, že „podmínky uplatnění a způsob výpočtu smluvní pokuty byly obsaženy již v zadávacích podmínkách veřejné zakázky a mohly mít vliv na rozhodování ostatních uchazečů, zda se výběrového řízení zúčastní či nikoli a uplatnění moderačního práva soudu by bylo zásahem do podmínek veřejné soutěže a šlo by o podstatnou změnu závazku.“ I v tomto projednávaném sporu smluvní pokuta byla již v zadávací dokumentaci, tedy byla stanovena žalobcem, a uplatní se tak závěry přijaté Nejvyšším soudem v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 2921/2022, které moderaci smluvní pokuty připouští s tím, že k okolnosti, že se jedná o veřejnou zakázku, lze potenciálně přihlédnout.

31. Pokud jde o podmínky, za jakých lze smluvní pokutu moderovat, pak soud zde odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, kde soud uvedl, že „Velký senát tudíž uzavírá, že moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. nelze (oproti pojetí přijatému při výkladu § 301 obch. zák.) pojímat jako nástroj obsahové kontroly přiměřenosti ujednání. Jejím východiskem se naopak stává zkoumání přiměřenosti konkrétní pohledávky na smluvní pokutu a jejím cílem pak zajištění toho, aby s ohledem na konkrétní zájmy stran nebyla věřiteli hrazena smluvní pokuta in concreto nepřiměřená.“ Jinými slovy oproti předchozí judikatuře (která tuto otázku řešila v kontextu předchozí právní úpravy) je nyní v rámci moderace smluvní pokuty třeba přihlížet k její celkové výši, nikoli jen k tomu, jak (tedy např. v jaké denní sazbě) byla sjednána (stanovena).

32. Soud se zabýval tím, jakou funkci smluvní pokuta měla v daném případě plnit. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 pak „aby soud mohl posoudit(ne)přiměřenost nároku ze smluvní pokuty, musí si nejprve prostřednictvím výkladu ujednání o smluvní pokutě podle § 555 a násl. o. z. ujasnit, jakou funkci měla daná smluvní pokuta (in concreto) plnit, neboť v závislosti na tom, jaké funkce plní, sleduje smluvní pokuta různé zájmy stran a pro posouzení přiměřenosti tak budou rozhodující též odlišné aspekty [k výkladovým metodám srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněný pod č. 4/2019 Sb. rozh. obč. (dále jen R 4/2019), a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016]. (odst. 57) Primárně lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak (nad rámec samotného obligačního účinku rezultujícího ze smlouvy), aby smluvní povinnosti dostál, respektive ji neporušil. Smluvní pokuta může dále plnit výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody), nebo výlučně funkci sankční, případně dílem funkci sankční a dílem paušalizační. Má-li smluvní pokuta plnit funkci dílem paušalizační, dílem sankční, je namístě přiznat vyšší váhu těm okolnostem, které jsou rozhodující pro funkci, která převažuje. Vzhledem k tomu, že každá smluvní pokuta, byť v různé intenzitě, plní rovněž funkci preventivní (nátlakovou), je namístě při zkoumání přiměřenosti zohlednit též narušení zájmů věřitele spočívajících v nepohodlí, nejistotě a narušeném očekávání, jež se cestou práva na náhradu škody nekompenzují. U sankční pokuty půjde o zásadní zájmy věřitele, které jsou jejím prostřednictvím chráněny“.

33. Soud uzavřel na základě provedeného dokazování, že v daném případě smluvní pokuta měla plnit funkci preventivní a sankční s cílem vytvořit na žalovanou tlak, aby svým povinnostem dostála ve sjednané lhůtě, tak jak bylo uvedeno ve smlouvě o dílo. Smyslem paušalizační smluvní pokuty je vyhnout se případným sporům o náhradu vzniklé škody a usnadnit její vymožení. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě o dílo, resp. v obchodních podmínkách si žalobkyně stanovila, že zaplacením smluvní pokuty není dotčen nárok objednatele na náhradu plné výše případných škod vzniklých porušením smluvních povinností objednatelem, má soud za to, že tuto paušalizační funkci smluvní pokuta neměla.

34. Soud dospěl k závěru, že s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty nebyly splněny předpoklady pro její moderaci. Žalovaná v době přihlášení se do výběrového řízení, které vyhrála, znala text smlouvy o dílo, byla seznámena se všemi lhůtami, které musí dodržet, aby dílo bylo předáno řádně a včas, věděla, jaké sankce za nedodržení lhůt jsou požadovány. Stala se vítězem výběrového řízení, uzavřela předmětnou smlouvu o dílo, takto smlouva uzavřená mezi stranami je právně závazná a obě strany jsou povinny plnit a dodržovat podmínky této smlouvy. Toto vyplývá z obecné právní zásady pacta sunt servanda, která stanoví, že smlouvy mají být dodržovány. Strany, které dobrovolně uzavřely smlouvu, se zavázaly k plnění jejích podmínek a soud očekává, že tyto závazky budou respektovány a plněny v souladu s takto dohodnutými podmínkami Žalovaná se nemůže bránit tím, že v minulosti smlouvy nedodržovala a žalobce nepožadoval po ní smluvní pokutu, a proto spoléhala na to, že se tak nestane ani v tomto případě. Každé porušení smlouvy je třeba posuzovat individuálně a skutečnost, že žalobce v minulosti neuplatnil smluvní pokutu, neznamená, že tak nemůže učinit nyní. Navíc, podle § 8 o.z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Opakované porušování smluvních podmínek žalovanou a její spoléhání na to, že žalobce neuplatní smluvní pokutu, může být považováno za zneužití práva ze strany žalované, které nepožívá právní ochrany.

35. Ze všech těchto důvodů soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty v jím požadované výši 9 758 068,05 Kč. Soud zde uvádí, že se jedná o návrhové řízení, a proto nelze návrh žalobce překročit, byť by výše smluvní pokuty měla být vyšší, neboť sjednané výši 0,2 % denně z předmětu díla určeného v zápise o předání a převzetí stavby nebo její dokončené části v částce 59 441 693,14 Kč (č.l. 25 spisu) za dobu prodlení v rozsahu 100 dní odpovídala by smluvní pokuta částce vyšší a to částce 11 888 338,62 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení se zaplacením smluvní pokuty, soud přiznal žalobci i nárok na úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % p.a., která je v souladu § 1970 o.z. a s nař. vl. č. 351/2013 Sb.(výrok I.).

36. Žalobce požadoval zaplacení smluvní pokuty s úrokem z prodlení, a to ve výši 15 % p.a., vzhledem k tomu, že prodlení nastalo dne 10.3.2022 (dnem následujícím po dni splatnosti faktury) pak v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb. je výše zákonného úroku z prodlení nikoli 15 % p.a., ale 11,75 % p.a., proto soud v části přesahující výši zákonného úroku tj. 3,25 % p.a., žalobu zamítl (výrok II.).

37. O nákladech řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Věcí se rozumí předmět řízení, jak byl vymezen žalobou, a to v té její části, v níž žalobce uvádí, čeho se svým návrhem domáhá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31. 5. 1967, sp. zn. 6 Cz 74/67, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 116/1967).

38. Příslušenství má ve vztahu k pohledávce akcesorickou povahu, nicméně není s ní neodděleně spjato. Jednotlivé druhy příslušenství pohledávky (např. úroky či úroky z prodlení) představují samostatné nároky se základem v hmotném právu, které jsou samostatně uplatnitelné a disponovatelné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2421/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 102/2010). Jestliže je žalobou kromě pohledávky požadováno také její příslušenství, tvoří bezpochyby i toto příslušenství předmět řízení. Soud musí o žalobou uplatněném příslušenství rozhodnout, aby tak vyčerpal celý předmět řízení (§ 152 odst. 2 o.s.ř.). Za účelem objektivního určení úspěchu ve věci nelze proto vycházet pouze z pohledávky (jistiny) samotné a opomenout příslušenství jako nedílnou součást předmětu řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1792/2015). Úspěch ve věci je vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 a nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Je-li předmětem řízení více samostatných nároků, je třeba určit i míru úspěchu ve věci ve vztahu ke každému z těchto nároků samostatně (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, s. 979-980).

39. Výše nákladů řízení je představována jednak - zaplaceným soudním poplatkem v částce 487 904 Kč - odměnou advokáta za 11 úkonů právní služby po 47 340 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, doplnění žaloby ze dne 9.9.2024, vyjádření k odporu ze dne 28.11.2023, vyjádření ze dne 30. 9. 2024, doplnění důkazů ze dne 23. 2. 2024, účast u 4 jednání), tj. 520 740 Kč - náhradou jeho hotových výdajů za 11 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 písm. vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 3 300 Kč - cestovným k jednání soudu osobním automobilem zn. Lexus, RZ [SPZ] při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km, ujetí 142 km k jednání ze Svitav do Pardubic a zpět, ceně 38,20 Kč/l benzinu natural, sazbě základní náhrady 5,60 Kč/km, tj. 1 077 Kč k jednomu jednání, tj. celkem ke 4 jednáním celkem 4 308 Kč - s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tj. 110 953,08 Kč Celkem tedy účelně vynaložené náklady představují částku 1 127 205,08 Kč.

40. S ohledem na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu soud posuzoval míru úspěchu ve věci jednak podle výše přiznané jistiny, ale současně i podle výše přiznaného úroku. Původně se žalobce domáhal zaplacení částky 9 758 068 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a., tj. jistina + úrok z prodlení při pětiletém plnění. Předmětem sporu byla tedy částka 17 076 619 Kč (9 758 068,05 + 7 318 551), úspěch žalobkyně v řízení byl tedy co do jistiny a úroku z prodlení ve výši 11,75 % p.a., tj. 15 490 932 Kč (9 758 068,05 + 5 732 864,50) což odpovídá výši 90,7 %. Podle zásad výpočtu úspěchu účastníka ve věci (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) pak žalobci náleží náklady řízení v rozsahu 81,4 %, což odpovídá částce 917 544,87 Kč. Soud tedy uložil žalované tuto částku na nákladech řízení nahradit žalobkyni (výrok III.).

41. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení