23 Co 61/2025-367

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Páchy a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci žalobce: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 9.758.068,05 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Anonymizováno ,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadené části výroku I mění tak, že požadavek žalobce na zaplacení částky 9.598.733,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. od , datum, do zaplacení, se zamítá.V části, ve které bylo uloženo žalované zaplatit žalobci částku 159.335 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 159.335 Kč od , datum, do zaplacení, zůstal výrok I rozsudku okresního soudu odvoláním nedotčen.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám jeho advokáta náklady řízení před okresním soudem ve výši 596.935 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované k rukám jejího advokáta náklady odvolacího řízení ve výši 505.988 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalované se prostřednictvím Okresního soudu v , adresa, vrací přeplatek soudního poplatku z odvolání ve výši 7.967 Kč.

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobci 9.758.068,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. od , datum, do zaplacení (výrok I); zamítl požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení ve výši 3,25 % p.a. z částky 9.758.068,05 Kč od , datum, do zaplacení (výrok II) a žalované uložil nahradit žalobci náklady řízení ve výši 917.544,87 Kč k rukám zástupce žalobce (výrok III).

2. Okresní soud rozhodoval o požadavku žalobce na zaplacení částky 9.758.068,05 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty dle smlouvy o dílo ze dne , datum, č. , název, (ve znění dodatku ze dne , datum, a dohody ze dne , datum, ) na zhotovení díla „, Anonymizováno, , , adresa, “ (dále jen „dílo“), která byla veřejnou zakázkou. Žalovaná stavební část díla řádně splnila a stavbu předala dne , datum, . Dostala se do prodlení s předložením návrhu oddělovacího geometrického plánu (dále jen „GP“). Lhůta 90 dnů pro předložení GP uplynula dne , datum, . Žalovaná jej předložila až , datum, , tedy s prodlením v délce 100 dní. Žalobce se domáhá zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 0,2 % denně za 100 dní ve výši 9.758.068,05 Kč, z celkové ceny díla 48.866.979,98 Kč (bez DPH). Žalobce v žalobě tvrdil, že bez GP nemohla být provedena kolaudace, která je důležitá pro legální a trvalé užívání stavby a je podmínkou pro poskytnutí dotací na stavbu, které v daném případě činily více než 50 %. Proto bylo splnění i této povinnosti zajištěno vysokou smluvní pokutou. Pozdní předání GP narušilo zájem žalobce na rychlém a řádném zkolaudování a čerpání dotací na stavbu.

3. Žalovaná s požadavkem žalobce nesouhlasila. Uvedla, že svou povinnost splnila , datum, , kdy předložila návrh GP , tituly před jménem, , jméno FO, (pracovníkovi , právnická osoba, ). Vymezení její povinnosti ve smlouvě, kdy měla „předložit návrh oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem“ je nesprávné, neboť jde pouze o pracovní označení dokumentu, který měl být podroben připomínkování ze strany žalobce, kdy katastrální úřad nepřijímá návrhy GP, ten se předkládá formou žádosti a katastrální úřad jej buď potvrdí nebo nepotvrdí. Žalovaná si smluvní ujednání vykládala tak, že měla předložit žalobci GP v podobě, která měla být podrobena jeho připomínkám a k tomu se vázala lhůta 90 dnů. Dále poukazovala na to, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena dohoda o uvedení právního stavu do souladu se stavem skutečným a žalobce považoval dílo za řádně provedené.

4. Žalovaná namítala také to, že výše smluvní pokuty je nepřiměřená. Sám žalobce nesprávně formuloval, jakou povinnost má žalovaná splnit, a protože jde o plnění při veřejné zakázce, měla žalovaná omezené možnosti toto rozporovat. Žalobci nevznikla tvrzením porušením smluvního ujednání žádná škoda ani jiná sankce. K úhradě smluvní pokuty byla žalovaná vyzvána až po čtyřech měsících po vzniku tvrzeného prodlení. Jsou zde tak dány důvody pro moderaci smluvní pokuty, a to na částku odpovídající ceně GP 159.335 Kč, respektive by měla být smluvní pokuta vypočítána z ceny GP, což odpovídá smluvní pokutě ve výši 31.860 Kč. Dále žalovaná poukázala na obchodní zvyklosti účastníků, kdy u několika předchozích závazkových vztahů, přestože GP byl odevzdán s prodlením, nebyla smluvní pokuta nárokována. Pozdní odevzdání GP neovlivnilo řádné zhotovení stavby ani její užívání. Stavba byla dokončena řádně, včas a byl vydán kolaudační souhlas k jejímu užívání.

5. Soud prvého stupně učinil zjištění o tom, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, jejím předmětem bylo také vypracování návrhu oddělovacího GP, cena díla byla sjednána v částce 48.866.979,98 Kč bez DPH. Staveniště mělo být zhotoviteli předáno , datum, , práce měly být dokončeny do 185 stavebních dnů a návrhu oddělovacího GP, ověřený katastrálním úřadem, do 90 dnů po předání dokončené stavby. Dílo se považovalo za dokončené po předání všech dokladů. Za prodlení s předáním díla byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % z ceny díla, splatná do 15 dnů po obdržení jejího vyúčtování. Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, došlo ke změně ceny díla na částku 49.125.3366,23 Kč bez DPH a ke změně termínu plnění, dílo mělo být dokončeno a předáno do 215 stavebních dnů od předání staveniště. Dohodou ze dne , datum, došlo ke snížení ceny o 335.026 Kč bez DPH. Dle zápisu o předání a převzetí staveniště ze dne , datum, měla být dokumentace skutečného provedení stavby předána do , datum, a GP do , datum, . Dle předávacího protokolu byl objednateli dne , datum, předán potvrzený GP ke stavbě. Kolaudačním souhlasem ze dne , datum, , právnická osoba, , adresa, udělil souhlas k povolení užívání stavby „, Anonymizováno, , , adresa, “, mezi doklady bylo předloženo geodetické zaměření skutečného stavu stavby. Fakturou č. , hodnota, žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu ve výši 9.758.068,05 Kč s datem splatnosti , datum, .

6. Z dalších smluv o dílo, uzavřených mezi účastníky dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, učil okresní soud zjištění o tom, že ve všech případech bylo předmětem díla předání návrhu oddělovacího GP, ověřeného katastrálním úřadem, a splnění této povinností bylo zajištěno smluvní pokutou. Dále soud prvého stupně slyšel svědky , jméno FO, (zaměstnance , název, ) a , jméno FO, (zaměstnance společnosti , název 1, ) k otázkám zaměření hranic vozovky a předání návrhu GP.

7. Okresní soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo dle § 2586 a následujících o. z. Předmětem díla byla „, Anonymizováno, , , adresa, “, se lhůtou zhotovení 215 dnů. Dne , datum, bylo předáno stavební dílo a termín dodání GP byl stanoven na , datum, . S ohledem na předchozí obchodní praxi účastníků, kdy byly opakovaně uzavírány obdobné smlouvy, ve kterých bylo uvedeno, že zhotovitel odevzdá objednateli v určené lhůtě také oddělovací GP ověřený katastrálním úřadem, znaly obě strany obsah a význam uvedeného právního jednání dle § 566 o. z. a zhotovitel vždy věděl, jaké má činit kroky ke splnění této své povinnosti. Žalovaná v této věci předložila GP ověřený katastrálním úřadem až , datum, , tedy opožděně, neboť dle smlouvy o dílo mělo dojít k jeho předložení dne , datum, . Smluvní pokuta, která byla platně sjednána (§ 2048 o. z.), se vztahuje také na opožděné předání GP. Protože dílo bylo předáno opožděně, vznikl žalobci nárok na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,2 % ze smluvní ceny díla.

8. Soud prvého stupně neshledal důvody pro moderaci smluvní pokuty. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Co 2921/2022 vyložil, že moderace je přípustná, přestože se jedná o veřejnou zakázku. Smluvní pokuta měla plnit v daném případě funkci preventivní a sankční s cílem vytvořit na žalovanou tlak, aby svým povinnostem dostála ve sjednané lhůtě. Žalovaná v době přihlášení do výběrového řízení znala text smlouvy, byla seznámena se všemi lhůtami, které musí dodržet a věděla, jaké sankce za nedodržení lhůt hrozí. Nemůže se bránit tím, že v minulosti smlouvy nedodržovala a žalobce smluvní pokutu nepožadoval. Opakované porušování smluvních podmínek žalovanou a její spoléhání na to, že žalobce neuplatní smluvní pokutu by bylo možné považovat za zneužití práva ze strany žalované, které nepožívá právní ochrany. Z těchto důvodů okresní soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci požadovanou smluvní pokutu ve výši 9.758.068,05 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 11,75 % podle nař. vl. č. 351/2013 Sb., s ohledem na počátek prodlení žalované. Ohledně přesahujícího úroku z prodlení ve výši 3,25 % žalobu zamítl.

9. Rozsudek okresního soudu ve výroku I, a to v rozsahu částky 9.598.733,05 Kč s úrokem z prodlení z této částky, a dále ve výroku III napadla odvoláním žalovaná. Poukázala na to, že v předchozích obdobných závazkových vztazích mezi účastníky, kde bylo předmětem smlouvy o dílo také předložení GP, byla taková povinnost žalovanou plněna v součinnosti se žalobcem. Součinnost probíhala na neformální úrovni, neboť přesné parametry GP nebyly ve smlouvách sjednány a konkrétní požadavky byly řešeny ad hoc e-mailovou komunikací mezi geodetem a pověřeným pracovníkem žalobce. Žalovaná zopakovala svou argumentaci o nesprávném vymezení své smluvní povinnosti, která je v rozporu s ust. § 85 vyhlášky č. 357/2013 Sb. s tím, že žalobce ji nikdy nesankcionoval za pozdní odevzdání potvrzených GP a ani na skutečnost, že by se dostala s předložením GP do prodlení, nikdy neupozornil. Okresní soud pouze zjednodušeně konstatoval, že i předchozí smlouvy měly totožný závazek a že jí byl jeho obsah znám. Geodetické zaměření skutečného stavu stavby bylo přitom již součástí dokumentace předložené ke kolaudačnímu souhlasu , právnická osoba, , adresa, . Své požadavky na změnu zaměření sdělil žalobce až , datum, , kdy měla být žalovaná dle tvrzení žalobce již v prodlení s předložením GP. Okresní soud také nijak nevyhodnotil obsah dohody ze dne , datum, , ve které žalobce prohlásil, že je dílo řádně provedené a ani sám v té době nevnímal jím nyní tvrzené dvouměsíční prodlení s předložením GP.

10. Žalovaná dále nesouhlasila s tím, že by nebyly dány důvody pro moderaci smluvní pokuty. Okresní soud sice správně vyhodnotil funkce smluvní pokuty v této věci (preventivní a sankční, nikoliv paušalizační), avšak své tyto závěry o funkci pokuty nijak nepromítl v moderaci, pouze se omezil na konstatování, že smlouvy mají být dodržovány. Žalovaná se dovolávala závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, s jehož nosnými důvody se okresní soud nijak nevypořádal. Žalovaná dále odkázala na závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2024, č. j. 58 Co 345/2024-157, který v obdobné věci moderoval smluvní pokutu z původně požadované částky 14.628.550,77 Kč na 280.187,30 Kč, tj. na výši ceny návrhu oddělovacího GP. Stejně jako v této věci, bylo kolaudačním souhlasem povoleno užívání díla, stavba jako hlavní předmět smlouvy, byla zhotovena řádně a včas, a význam smluvní pokutou utvrzované povinnosti – předložení návrhu GP ověřeného katastrální úřadem byl pro žalobce minimální. Moderace by tak měla být učiněna do výše ceny GP v částce 159 335 Kč, když v tomto rozsahu rozsudek okresního soudu odvoláním nenapadla, a ve zbývajícím rozsahu výroku I navrhla změnu rozsudku okresního soudu a zamítnutí žaloby.

11. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Žalovaná porušila sjednanou povinnost, žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty. Pokud žalované bylo nejasné, co je předmětem její povinnosti, mohla vznést dotaz kdykoliv v průběhu plnění díla. Žalovaná měla možnost již v průběhu stavby pracovat na zaměření skutečného provedení stavby. Délka prodlení jde na její vrub. Na věci nic nemění ani dohoda ze dne , datum, , která se týká pouze stavební části díla a nikoliv GP. Námitky žalované o nepřiměřenosti smluvní pokuty nejsou případné. Žalovaná neprokázala, že by byly dány důvody k moderaci. Její odkaz na přátelskou praxi účastníků je nepřiléhavý, vždy šlo o veřejné zakázky, které byly opakovaně kontrolovány. Pokud se žalovaná dovolává rozhodnutí Městského soudu v Praze, nejedná se o totožnou věc. Jestliže soudy v jiných případech přistoupily k moderaci smluvní pokuty, bylo dáno spoluzavinění žalobce na vzniklém prodlení, to ale v dané věci není. Pokud by soud přistoupil k moderaci, mělo by být moderováno alespoň na dvojnásobek ceny GP. O náhradě nákladů řízení by mělo být za oba stupně rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř. s odkazem na nálezy Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 2216/2023 či IV. ÚS 222/25. Při rozhodnutí by mělo být zohledněno to, že žalovaná zvolila účelový postup, nenapadla celý rozsudek okresního soudu. Jsou zde dány také předpoklady pro použití ust. § 150 o. s. ř. a nepřiznání práva na náhradu nákladů za odvolací řízení žádnému z účastníků.

12. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu dle § 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), a to v odvoláním napadené části výroku I ohledně platební povinnosti žalované ve výši 9.598.733,05 Kč s příslušenstvím (odvoláním zůstala nedotčena část výroku I o platební povinnosti žalované ve výši 159.335 Kč s příslušenstvím), a ve výroku III o náhradě nákladů řízení, a podle § 213 odst. 4 o. s. ř. zčásti zopakoval dokazování.

13. Ze smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne , datum, byla mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem uzavřena smlouva na zhotovení díla „, Anonymizováno, 366, , adresa, “. Předmětem díla bylo také zaměření stavby v , název, , výškovém systému , název, po vyrovnání a návrh oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem. Cena díla byla sjednána v částce 48.866.979,98 Kč bez DPH. Staveniště mělo být zhotoviteli předáno , datum, . Práce měly být dokončeny do 185 stavebních dnů od předání staveniště, mimo zaměření stavby v , název, výškovém systému , název, po vyrovnání a návrhu oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem. Toto mělo být předáno objednateli do 90 dnů po předání dokončené stavby. Dílo se považovalo za dokončené po předání všech dokladů. Za prodlení s předáním řádně dokončeného díla byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % z ceny díla za každý i započatý den prodlení, splatná do 15 dnů po obdržení jejího vyúčtování. Dodatkem ze dne , datum, došlo ke změně ceny díla na částku 49.125.366,23 Kč bez DPH a ke změně termínu plnění, které mělo být dokončeno a předáno do 215 stavebních dnů od předání staveniště. Dohodou ze dne , datum, došlo ke snížení ceny o 335.026 Kč bez DPH. Stavební část díla byla podle zápisu předána dne , datum, , bylo sjednáno, že dokumentace skutečného provedení stavby bude předána do , datum, a GP do , datum, . Kolaudačním souhlasem ze dne , datum, , právnická osoba, , adresa, udělil souhlas k povolení užívání stavby „, Anonymizováno, , , adresa, “, mezi doklady bylo předloženo geodetické zaměření skutečného stavu stavby. Dle předávacího protokolu ze dne , datum, byl předán potvrzený GP ke stavbě „, Anonymizováno, , adresa, “.

14. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, odvolací soud zjistil, že žalobce se domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši 14.628.550,77 Kč s příslušenstvím za prodlení zhotovitele s předáním GP. Po moderaci byla žalobci přiznána smluvní pokuta ve výši 280.187,30 Kč (rovnající se ceně návrhu oddělovacího GP, kdy celková cena díla činila 72.418.568,16 Kč, smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,2 % denně z celkové ceny díla a prodlení trvalo 101 dnů).

15. Z rozsudku , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobce se domáhal smluvní pokuty ve výši 14.966.861,27 Kč s příslušenstvím za prodlení zhotovitele s předáním GP. Cena GP činila 53.750 Kč, celková cena díla 56.717.579,76 Kč. Za přiměřenou smluvní pokutu považoval soud částku 100.000 Kč, která sice neodpovídala přesně ceně GP, ale délka prodlení byla v posuzovaném případě delší 123 dnů.

16. Mezi účastníky bylo nesporné, že zhotovení předmětného GP v této věci (uvedené v Příloze č. , hodnota, smlouvy o dílo pod položkou č. , hodnota, ) bylo oceněno částkou 159.335 Kč. Žalobce dále k dotazu odvolacího soudu uvedl, že jednáním žalované nevznikla žalobci škoda a žalobce v této věci za postup žalované (její prodlení s předložením GP) nečelil žádným sankcím z dotačního programu.

17. Poté dospěl odvolací soud k následujícím závěrům:

18. Okresní soud správně uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo a součástí díla bylo i předání oddělovacího GP ověřeného katastrálním úřadem, jak vyplývá z ust. čl. I bodu 2 smlouvy (§ 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“). Také na splnění této smluvní povinnosti žalované se vztahovala smluvní pokuta ve výši 0,2 % z ceny díla za každý den prodlení (srov. čl. VIII bod 11 obchodních podmínek). Tato smluvní pokuta byla sjednána platně (§ 2048 odst. 1 o. z.). Soud prvého stupně rovněž správně na základě provedeného dokazování dovodil, že žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu za porušení povinnosti žalované, neboť oddělovací GP předala žalobci opožděně (až , datum, ), s prodlením 100 dnů (GP měl být předán , datum, ). Ostatně žalovaná svým současným procesním postupem tyto skutkové a právní závěry akceptuje (kdy souhlasí zaplacení smluvní pokuty ve výši 159.335 Kč s příslušenstvím, neboť v tomto rozsahu odvolání nepodala, ač původně brojila i proti určitosti smluvního vymezení své povinnosti).

19. Odvolací soud pouze nesdílí právní názor okresního soudu ohledně přiměřenosti smluvní pokuty, kdy okresní soud smluvní pokutu nesnížil, ač žalovaná svůj návrh na snížení smluvní pokuty uplatnila již v prvostupňovém řízení (nejde tak o nepřípustnou novotu – srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22.5.2025, čp. zn. 23 Cdo 767/2024). Při svých úvahách odvolací soud vycházel z relevantní judikatury Nejvyššího soudu České republiky:

20. V rozsudku velkého senátu R 76/2023 se Nejvyšší soud odklonil od své dřívější rozhodovací praxe (představované například rozsudkem ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3249/2019, či usneseními ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1121/2020, a ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 23 Cdo 2578/2019) a uzavřel, že moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. nelze (oproti pojetí přijatému při výkladu § 301 obchodního zákoníku) pojímat jako nástroj obsahové kontroly přiměřenosti ujednání. Jejím východiskem se naopak stává zkoumání přiměřenosti konkrétní pohledávky na smluvní pokutu a jejím cílem pak zajištění toho, aby s ohledem na konkrétní zájmy stran nebyla věřiteli hrazena smluvní pokuta in concreto nepřiměřená. Dále Nejvyšší soud uvedl, že k posouzení (ne)přiměřenosti nároku ze smluvní pokuty si soud musí nejprve prostřednictvím výkladu ujednání o smluvní pokutě podle § 555 a násl. o. z. ujasnit, jakou funkci měla daná smluvní pokuta plnit, neboť v závislosti na tom, jaké funkce plní, sleduje smluvní pokuta různé zájmy stran a pro posouzení přiměřenosti tak budou rozhodující též odlišné aspekty. K těmto závěrům se Nejvyšší soud přihlásil rovněž ve svých rozsudcích ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1491/2020, ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1050/2022, či ze dne 3. 5. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1398/2022.

21. Postup soudu při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje (srov. R 76/2023).

22. Nejvyšší soud taktéž dovodil, že povinností věřitele ze smluvní pokuty (jakékoli) je pouze tvrdit a prokázat, že smluvní povinnost byla utvrzena smluvní pokutou v určité výši a následně porušena. Je to naopak dlužník, jehož tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty (tj. i okolností týkajících se výše škody, zavinění, či případného naplnění liberačních důvodů). Je tedy povinností dlužníka tvrdit a prokazovat, v čem konkrétně spočívá nepřiměřenost požadované smluvní pokuty (srov. též bod 27 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1398/2022, uveřejněného pod číslem 29/2024 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „R 29/2024“). Moderace přitom může být užita jen tam, kde o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty nepanují pochybnosti, neboť jen tehdy je soudní zásah do pohledávky věřitele (tj. do vlastnického práva chráněného čl. 11 Listiny základních práv a svobod) ospravedlnitelný.

23. Soud prvého stupně ve svém rozhodnutí případně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2921/2022, které připustilo moderaci smluvní pokuty i v prostředí veřejných zakázek. Rovněž správně vyhodnotil, jaké funkce měla smluvní pokuta v této konkrétní věci, kdy plnila funkci preventivní a sankční a měla za cíl vytvořit na žalovanou tlak, aby smluvním povinnostem dostála řádně a včas, a naopak neměla funkci paušalizační, neboť nebylo funkcí smluvní pokuty saturovat případný nárok žalobce na náhradu škody (v článku VIII bodu 15 obchodních podmínek byla aplikace § 2050 o. z. vyloučena).

24. Odvolací soud při svých dalších úvahách zohlednil ve smyslu ust. § 13 o. z. výše citovaná rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, , neboť šlo obdobné právní případy, které se s touto věci shodují v podstatných znacích a účastníci tak mohou důvodně očekávat, že jejich právní případ bude rozhodnut obdobně.

25. Z konkrétních okolností této věci je třeba zohlednit celkovou výši ceny díla (48.866.979,98 Kč bez DPH), cenu GP (159.335 Kč) a zejména to, že včasné nesplnění povinnosti dlužníka (žalované) se nijak nedotklo zájmů věřitele (žalobce). Samotné stavební práce byly provedeny a předány včas (, datum, ). Žalovaná předala žalobci také včas dne , datum, listiny potřebné ke kolaudaci (dokumentaci skutečného provedení stavby). Příslušným správním orgánem byl udělen dne , datum, kolaudační souhlas. Pozdní předání GP dne , datum, , tj. prodlení žalované, tak nemělo žádný vliv na kolaudaci a možnost užívání stavebního díla. Žalobce dále při odvolacím jednání potvrdil, že mu nevznikla žádná škoda ani nebyl vystaven žádným sankcím z hlediska dotací. Hodnota geodetických prací (za jejichž opožděné předání se žalobce domáhá zaplacení smluvní pokuty), je ve vztahu k celkové ceně díla, marginální položkou. Odvolací soud tak shledal důvody k moderaci smluvní pokuty (§ 2051 o. z.). Za relevantní hledisko považoval cenu geodetických prací a smluvní pokutu snížil (shodně jako , Anonymizováno, v rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, ) na cenu těchto prací, když skutkové okolnosti tohoto případu byly velmi obdobné jak z hlediska ceny díla, ceny geodetických prací i délky prodlení s předáním GP (oproti rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , kde byla cena geodetických prací nižší – 56.717,76 Kč, ale prodlení delší – 123 dnů). Z obsahu rozhodnutí , Anonymizováno, poté nevyplývá, že by v těchto věcech bylo dáno spoluzavinění věřitele (jak tvrdí žalobce), které by bylo zohledňováno při moderaci smluvní pokuty.

26. S ohledem na výše uvedené postupoval odvolací soud dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části výroku I o povinnosti žalované zaplatit částku 9.598.735,05 Kč s úroky z prodlení změnil tak, že žalobu zamítl (odvoláním zůstala nenapadená část výroku I o povinnosti žalované zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 159.335 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení od , datum, do zaplacení).

27. Protože došlo ke změně rozsudku okresního soudu, rozhodl odvolací soud znovu o náhradě nákladů řízení před okresním soudem. Za řízení před okresním soudem bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení dle § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce měl v řízení před okresním soudem co do základu věci plný úspěch, jeho neúspěch se projevil jen ve výši plnění, která závisela na úvaze soudu. Náklady žalobce představují zaplacený soudní poplatek 487.904 Kč a náklady na zastoupení advokátem - odměna advokáta za 11 úkonů právní služby po 7.500 Kč (tarifní hodnotou je přisouzená částka 159.335 Kč podle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), dále 11 x 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do , datum, ), náhrada cestovních výdajů ve výši 4.308 Kč (osobním automobilem ze , adresa, a zpět ke čtyřem jednáním) a daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkové náklady žalobce za řízení před okresním soudem představují částku 596.935 Kč.

28. Za odvolací řízení bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení účastníků dle § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla zcela procesně úspěšná žalovaná, která nenapadla odvoláním výrok rozsudku okresního soudu v části, ve které jí bylo uloženo zaplatit smluvní pokutu ve výši 159.335 Kč s příslušenstvím (tj. částku, která odpovídá smluvní pokutě, jež po moderaci náleží žalobci).

29. Odvolací soud se při rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení odchyluje od aplikace ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. a neshledává ani důvody k aplikaci ust. § 150 o. s. ř. a výjimečnému nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žalované. Odvolací soud nemůže přehlédnout, že toto řízení o zaplacení smluvní pokuty za pozdní předání GP ověřeného katastrálním úřadem, které vede žalobce, není řízením ojedinělým. Sám žalobce soudu předkládal rozhodnutí , Anonymizováno, , z nichž vyplývá, že jak obvodní soud, tak městský soud přistoupil k moderaci smluvní pokuty, a relevantní hodnotou, která přicházela v úvahu, jako přiměřená výše smluvní pokuty, byla cena geodetických prací, která byla vždy v hrubém nepoměru s žalovanou částkou. Při prvém odvolacím jednání odvolací soud v rámci předvídatelnosti svého rozhodnutí s odkazem na ustanovení § 13 o. z. poukázal na závěry Městského soudu v Praze s tím, že zvažuje možnost moderace smluvní pokuty. Odvolací soud rovněž upozornil na spojené nákladové důsledky, (zejména možnost vrácení 80 % soudního poplatku z odvolání), kdy vzniku takových nákladů lze předejít dohodou účastníků, které vedl ke smírnému jednání a odvolací jednání nebylo zahájeno a bylo odročeno. K dohodě účastníků nedošlo a žalobce přes výše uvedené poučení odvolacího soudu svůj nárok nijak nekorigoval. Žalobce tak přes zjevný impuls plynoucí z průběhu řízení a předvídatelnosti soudního rozhodnutí na svém požadavku setrval, nevzal žalobu zčásti zpět. Za takové procesní situace již dle přesvědčení odvolacího soudu nelze aplikovat ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., ale ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož právo na náhradu nákladů v odvolacím řízení přísluší zcela procesně úspěšné žalované. Odvolací soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. I ÚS 2881/12, ve kterém Ústavní soud vyložil, že je třeba při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení zohlednit také procesní aktivitu (či nečinnost) účastníků v průběhu řízení s ohledem na jeho průběh.

30. Za odvolací řízení vznikly žalované náklady, spočívající v zaplaceném soudním poplatku 479.937 Kč a v nákladech na zastoupení advokátem - odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 7.500 Kč (kdy s ohledem na vyjádření žalované byly náklady vyčísleny také z tarifní hodnoty 159.335 Kč, za úkony spočívající v podání odvolání a účast při odvolacím jednání dne , datum, , dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. d/, e/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrada za promeškaný čas ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast u jednání, které bylo odročeno bez projednání ve výši 3.750 Kč (podle § 14 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 450 Kč paušální náhrada hotových výdajů, náhrada ztráty času 600 Kč (§ 13 odst. 4, § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od , datum, ), náhrada cestovních výdajů 830 Kč (osobním automobilem z , adresa, a zpět dle vyhl. č. 475/2024 Sb.) a daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkové náklady žalované za odvolací řízení poté představují částku 505.988 Kč. Náhradu nákladů jsou účastníci povinni zaplatit k rukám advokátů protistrany v zákonné třídenní lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).

31. Odvolací soud dále rozhodl dle § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, o vrácení části soudního poplatku z odvolání ve výši 7.967 Kč. Žalovaná zaplatila na základě nesprávné výzvy soudu soudní poplatek ve výši 487.904 Kč, tj. z celého původně uplatněného předmětu řízení z částky 9.758.068,05 Kč, ač předmětem odvolacího řízení byla pouze částka 9.598.733,05 Kč, z níž soudní poplatek činí 479.937 Kč. Vznikl tak přeplatek ve výši 7.967 Kč, který bude žalované prostřednictvím Okresního soudu v , adresa, vrácen.