118 C 28/2015 - 817

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobkyně:[Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátkou [tituly před jménem]. [jméno FO] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] proti žalované:[Jméno zainteresované společnosti], reg.č.: [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2] zastoupená advokátem [tituly před jménem]. [jméno FO] [tituly za jménem]. sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 39 479,30 EUR s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 39 479,30 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 39 479,30 EUR od 1. 11. 2014 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 237 487 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení v podobě vyplaceného tlumočeného částku 2 464 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhala zaplacení žalované částky 39 479,30 EUR s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu smlouvy o zprostředkování z [měsíc] [rok], na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou vyvíjet činnost směřující k tomu, aby žalovaná jako zájemce měla příležitost uzavřít smlouvu o dílo se společností [právnická osoba]. (IČO: [IČO], dále jen „[Anonymizováno]“), a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni dohodnutou úplatu v podobě provize. Smlouva o dílo byla mezi žalovanou a společností [Anonymizováno] uzavřena dne [datum]. Povinností žalobkyně vyplývající z uzavřené smlouvy o zprostředkování bylo rovněž vyvíjet činnost k tomu, aby žalovaná jako zájemce měla příležitost uzavřít se společností [Anonymizováno] smlouvu o záručním a pozáručním servisu díla. Uvedená smlouva byla uzavřena dne [datum]. Výše provize žalobkyně za shora uvedené činnosti byla původně dohodnuta ve výši 245 773,93 EUR. Výše a splatnost jednotlivých částí provize doznávaly v souvislosti s jednotlivými etapami realizace smlouvy o dílo změn, kdy žalobkyně v tomto směru vždy vycházela z informací a pokynů žalované směřující k vyúčtování té které části provize. Konečná výše provize na základě dohody účastníků dosáhla částky 273 582,90 EUR, přičemž žalobkyně veškeré povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu řádně splnila, za což žalovaná žalobkyni uhradila veškeré vystavené faktury, čímž potvrdila oprávněnost fakturace žalobkyně a rovněž vznik nároku žalobkyně na sjednanou odměnu, její výši a splatnost. Žalovaná žalobkyni neuhradila toliko částku 39 479,30 EUR, která byla žalované vyúčtována poslední fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum]. Žalobkyně k vyúčtování předmětné částky přistoupila na základě dohody účastníků v návaznosti na výslovný pokyn žalované na základě e-mailu ze dne [datum]. Žalovaná uvedenou částku neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku, proto se žalobkyně uvedeného nároku domáhá podanou žalobou.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila dne 1. 6. 2016, a to tak, že uplatněný nárok v plném rozsahu neuznala. Vznesla námitku mezinárodní nepříslušnosti Městského soudu v Brně. Dle žalované byla mezi účastníky uzavřena ústní smlouva o zprostředkování a byla sjednána provize ve výši 245 773,93 EUR, jak vyplývá z výpočtu provize ze dne [datum]. Od [měsíc] [rok] tedy byla oběma stranám známa konečná výše provize. Dle žalované žalobkyně netvrdí ani neprokazuje kdy a s jakým obsahem uzavřela s žalovanou údajné ujednání o změně výše a splatnosti jednotlivých částí provize, dále dostatečně netvrdí ani důvody údajného navýšení provize. Dle žalované k žádnému navýšení sjednané provize nedošlo. Žalobkyně tedy netvrdí, z jakého důvodu mělo dojít k navýšení provize, jaké další plnění a kdy žalované poskytla, které by eventuální navýšení provize zdůvodnilo. Žalovaná trvá na tom, že žalobkyně neposkytla žádné nové plnění, které by odůvodňovalo navýšení provize. Oprávněnost nároku dovozuje žalobkyně z dohody ze dne [datum]. K uvedenému e-mailu z daného data žalovaná uvádí, že v případě druhé částky 39 479,29 EUR se jednalo o chybu. [jméno FO] se v předmětném e-mailu spletl, protože původně měly být dle výpočtu provize ze dne [datum] dvě poslední faktury žalobkyně stejné a neuvědomil si, že v důsledku navýšení faktury č. [hodnota] a celkové výše již uhrazené části provize zbývala ve skutečnosti na poslední platbu maximálně částka 1 670,85 EUR, kdy chybně nezohlednil dosud provedené platby. S ohledem na výše uvedené žalovaná navrhuje, aby soud podanou žalobu v plném rozsahu zamítl.

3. Žalobkyně ve své replice k vyjádření žalované uvedla, že oprávněnosti nároku žalobkyně na splacení žalované částky nemůže být sebemenšího sporu, neboť žalobkyně k vyúčtování předmětné částky přistoupila na základě dohody účastníků, odrážející výslovný pokyn žalované ze dne [datum]. Tvrzení žalované o omylu v této souvislosti dle žalobkyně neodpovídá skutečnosti. Žalobkyně uvedla, že žalovaná nebyla schopna společnosti [Anonymizováno], dodat kompletní [Anonymizováno] [Anonymizováno] včas, a proto byly dojednávány změny. V návaznosti na tyto změny došlo ke změně výše provize. Žalovaná fakturu žalobkyně č. [hodnota] rozporuje zcela účelově, neboť tuto fakturu řádně převzala a zařadila do své evidence a žalobkyni tuto nikdy nevrátila či ji nevyzvala k opravě, úpravě či ji snad dokonce k stornování předmětné faktury. Dle žalobkyně bylo praxí mezi smluvními stranami, že fakturace části provize se konala na základě pokynů žalované. Dle žalobkyně na základě zvýšené ceny o dílo byla přislíbena i vyšší provize, a to o částku 37 808,45 EUR. Zvýšení provize nebylo potvrzeno přípisem či e-mailem.

4. Na shora uvedenou repliku reagovala ještě žalovaná, která uvedla, že dále není ze strany žalobkyně tvrzeno, kdo, kdy a s jakým obsahem měl uzavřít změnu či dodatek předchozí smlouvy o zprostředkování.

5. Žalobkyně dále uvedla ve vyjádření ze dne 19. 10. 2018, že co se týká vyplacení provize, tak dle obchodních zvyklostí měla být provize vyplácena v návaznosti na tzv. milníky v průběhu realizace smlouvy o dílo a to takto: 30 % po uzavření smlouvy o dílo, 50 % po realizaci tzv. FAT, tj. pro ukončení výroby všech zařízení a potvrzení funkce všech zařízení ověřovací zkouškou ve výrobním závodě, 10 % po realizace tzv. SAT, tj. po dodání všech zařízení na místo určení do závodu odběratele a potvrzení funkce všech zařízení ověřovací zkouškou, 10 % po proběhnutí 90 denního zkušebního provozu zařízení u odběratele.

6. V dalším průběhu řízení setrvali účastníci řízení na svých procesních stanoviscích.

7. Námitka mezinárodní nepříslušnosti vznesená žalovanou byla zamítnuta, a to na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum] s odůvodněním, že závazek žalobkyně ze zprostředkovatelské smlouvy splněn, místem, kde žalobkyně poskytla své služby, je Česká republika, převážně pak [adresa]. Proto námitka mezinárodní nepříslušnosti byla zamítnuta.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

9. Žalobkyně je obchodní společností, do jejího předmětu činností patří [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a předmět podnikání je [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] živnostenského zákona a [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jednatelem žalobkyně a jediným společníkem je [tituly před jménem] [jméno FO] (výpis z OR č. l. 8).

10. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] (č. l. 22-31) soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [Anonymizováno] jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem. Předmětem této smlouvy o dílo byl závazek zhotovitele provést pro objednatele [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] vč. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] objednatele. Doba splnění uvedeného závazku byla do [datum], cena díla činila 4 344 404,40 EUR s DPH. Z bankovní záruky ze dne [datum] soud zjistil, že byla na částku 362 037 EUR s tím, že žadatelem byla žalovaná a obdarovaným společnost [Anonymizováno] a celkově pocházela z titulu smlouvy o dílo ze dne [datum]. Bankovní záruka se vztahovala k případnému porušení povinnosti ze strany žalované a povinnosti banky vyplatit zmíněnou částku společnosti [Anonymizováno].

11. Z e-mailu ze dne [datum] (č. l. 518) soud zjistil, že byl adresován od [Anonymizováno] jednateli žalované s tím, že byla potvrzena provize ve výši 245 773,93 EUR, kdy částka 157 018,93 EUR měla být od žalované a 88 755 EUR od společnosti [Anonymizováno]. Dále jsou zde uvedeny podmínky splatnosti jednotlivých částí provize, kdy poslední dvě částky provize měly být stejné, a to ve výši 24 577,39 EUR, a to i ve vztahu po 90 denním testu.

12. Z e-mailu ze dne [datum], odesílatel [Anonymizováno] soud zjistil, že provize pro právní předchůdkyni žalobkyně společnost [Anonymizováno] činila 245 773,93 EUR, kdy částka 157 018,93 EUR byla od žalované a 88 755 EUR bylo od společnosti [Anonymizováno]. Dále e-mail obsahuje částky, v jakých byla provize splatná, přičemž dvě poslední částky jsou stejné, a to ve výši 24 577,39 EUR. V e-mailu jsou ručně udělané poznámky, kdy pod názvem [Anonymizováno] je uveden název žalobkyně [Anonymizováno] a k uvedeným částkám je ručně napsáno, že se jedná o 6,7886 %, a to u všech rozepsaných částek pro dané platby v daným datech splatnosti, kdy musela být od této částky odečtena i částka dluhu ze strany žalobkyně, tím pádem by částka na fakturu měla činit 65 392,69 EUR.

13. Z výpočtu provize ze dne [datum] (č. l. 201) soud zjistil, že dokument s názvem [Anonymizováno] je na hlavičkovém papíru žalované s tím, že je zde přesně uvedeno, jakou část plnění ze smlouvy o dílo bude dodávat žalovaná, jakou společnost [Anonymizováno], kdy je zde rovněž specifikována částka pro výpočet provize, která se skládá z provize od žalované ve výši 149 018,93 EUR, komise od [Anonymizováno] 88 755 EUR a za překlady do češtiny ve výši 8 000 EUR, celkem tedy provize pro žalobkyni činila částku 245 773,93 EUR. Následně jsou v daném dokumentu uvedeny procentuální částky jednotlivých plateb, kdy napřed mělo být hrazeno 30 % ve výši 73 732,20 EUR, následně dvě částky po 5 000 EUR, poté po FAT částka 112 886,97 EUR, poté 10 % po SAT 24 577,39 EUR a 10 % po 90 denním testu ve výši 24 577,39 EUR.

14. Ze soupisu provize (č. l. 44) soud zjistil, že uvedená písemnost je adresována jednateli žalobkyně ze dne [datum] s tím, že je zde uvedena částka 245 773,93 EUR a následně způsob jejího vyplacení, kdy nejprve měla být uhrazena částka 83 732,20 EUR, následně do 31. 10. 2013 částka 112 886,97 EUR, do 31. 1. 2014 částka 24 577,39 EUR a do 30. 4. 2014 částka 24 577,39 EUR. Písemnost je na hlavičkovém papíru žalované, je podepsána [jméno FO]. [jméno FO] a [Anonymizováno].

15. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] (č. l. 287 verte - 289) soud zjistil, že se týkalo společnosti [Anonymizováno] a žalované. Předmětem jednání byla realizace díla dle vymezeného předmětu smlouvy o dílo ze dne [datum] s tím, že ze strany žalované bylo sděleno, že nedodrží termín výroby dodání dle smlouvy o dílo, nicméně navrhla společnosti [Anonymizováno] alternativní řešení, a to ve zde specifikovaném harmonogramu s tím, že zde byl rozebrán i podrobně postup implementace jednotlivých strojů a jejich testování.

16. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 45) soud zjistil, že byla vystavena ze strany žalobkyně žalované na částku 73 732,20 EUR s tím, že tato faktura byla splatná [datum]. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 46) soud zjistil, že byla vystavena žalobkyní pro žalovanou na částku 33 028,30 EUR s tím, že byla splatná dne [datum]. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 47) soud zjistil, že byla vystavena na částku 44 378 EUR s datem splatnosti [datum], byla vystavena žalobkyní pro žalovanou. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 48) soud zjistil, že byla vystavena ze strany žalobkyně pro žalovanou na částku 23 436,50 EUR a byla splatná dne [datum]. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 51) soud zjistil, že byla vystavena žalobkyní pro žalovanou, byla na částku mínus 23 436,50 EUR, a to za [Anonymizováno] [Anonymizováno] type [Anonymizováno] (50 % after FAT + 10 % after SAT), jednalo se o dobropis vystavený žalobkyní pro žalovanou. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 52) soud zjistil, že byla vystavena na částku 19 530,40 EUR za 50 % [Anonymizováno] [Anonymizováno] type [Anonymizováno] (50 % after FAT) se splatností [datum]. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 53) vystavené žalobkyní pro žalovanou soud zjistil, že byla vystavena na částku 23 955,40 EUR se splatností [datum]. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 54) soud zjistil, že byla vystavena žalobkyní pro žalovanou na částku 39 479,30 EUR se splatností dne [datum]. Uvedená faktura byla vystavena za SAT č. [hodnota]; [Anonymizováno]; [Anonymizováno]/[Anonymizováno]; [Anonymizováno]. Z faktury [hodnota] ze dne [datum] (č. l. 55) soud zjistil, že byla vystavena ze strany žalobkyně pro žalovanou na částku 39 479,30 EUR se splatností [datum] a uvedená faktura byla vystavená za [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

17. Ze seznamu faktur žalobkyně vystavené žalované (č. l. 56) soud zjistil, že všechny shora zmíněné faktury byly uhrazeny kromě faktury ze dne [datum] na částku 39 479,30 EUR. Z e-mailové korespondence (č. l. 57) soud zjistil, že [jméno FO] dne [datum] zaslal e-mail [jméno FO], v němž uvádí platby za SAT 39 479,29 EUR a za [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 39 479,29 EUR.

18. Z dokumentu o vyplacených provizích ze dne [datum] (č. l. 202) soud zjistil, že daná tabulka rovněž obsahuje přehled vyplacených částek na provizi, a to s jednotlivými daty splatnosti s tím, že poslední dvě částky byly ve výši 39 479,30 EUR, kdy jedna z těchto částek nebyla uhrazena, a to s ohledem na celkovou částku vyplacených provizích v jednotlivých datech, kdy celková výše plateb měla být ve výši 244 103,08 EUR.

19. Z [Anonymizováno] přehledu zaplacených částek agentům soud zjistil, že ke stavu [datum] bylo firmě [Anonymizováno] vyplaceno 244 103,08 EUR, přičemž uvedená tabulka opět zobrazuje jednotlivé částky, které měly být placeny v určitých částech, tzn., že celková částka provize 245 773,93 EUR měla být hrazena nejprve 30 %, poté 50 % a potom 2x 10 %. Uvedená tabulka rovněž zobrazuje, že poslední platba ve výši 39 479,30 EUR hrazena nebyla, přičemž u ostatních částek jsou uvedena data placení, kdy právě i bez shora uvedené zaplacené faktury činí součet uhrazených částek právě těch 244 103,08 EUR.

20. Žalované byla dne 5. 5. 2015 zaslána ze strany žalobkyně předžalobní upomínka na úhradu částky 39 479,30 EUR, a to do 25. 5. 2015 (předžalobní upomínka vč. podacího lístku č. l. 59-60).

21. Z e-mailu ze dne [datum] od [jméno FO] soud zjistil, že se týká kalkulace provize na projekt [Anonymizováno], kdy je psána provize ve výši 6 % od plnění od společnosti [Anonymizováno], kdy na uvedené reaguje jednatel žalobkyně, který si vybavoval výši provize ve výši 7 %.

22. Z e-mailu ze dne [datum] od odesílatele [jméno FO] pro adresáty [Anonymizováno] a [jméno FO] soud zjistil, že se v něm uvádí, že jednatel žalobkyně sděluje, že u [Anonymizováno] nic nového, má zakázaný vstup, a to z toho důvodu, že [Anonymizováno] říká, že plánoval s žalovanou podvod na [Anonymizováno]. Dále jednatel žalobkyně poukazuje na to, kolik díky jednání žalované a jejím chybám ztratil. Dále jednatel žalobkyně poukazuje na to, že by měl mít výjimky pro vstup do [Anonymizováno], nicméně na tom spolupracovat nechce, domnívá se, že nic špatného neudělal a nenechá se takovým způsobem šikanovat. Dále jednatel žalobkyně žádal, aby byl informován o tom, co se děje s [Anonymizováno] a žalovanou. Z e-mailu ze dne [datum], odesílatel [jméno FO], soud zjistil, že jednatel žalobkyně poukazoval, že by neměl být trestán za to, že žalovaná dělá něco špatně ve svém vztahu k [Anonymizováno]. Žádal o to, co přesně ze svých návrhů má připravit a realizovat. Z e-mailu ze dne [datum], odesílatel [Anonymizováno], soud zjistil, že ten sděluje jednateli žalobkyně, že aktivně spolupracoval na výběrovém řízení a na celém projektu od začátku do konce a že je pro žalovanou partnerem a že očekávají, že jejich partner s nimi jde až do konce. [Anonymizováno] poukazuje na skutečnost, že žalobkyně už za svoji práci dostala hodně peněz a další dostane. Dále sděluje, že pokud projekt bude probíhat tak, že budou platit pokuty, má to bezprostředně vliv na jeho příjem. Pokud konečný zákazník neplatí, vzniká žalované velká škoda a žalobkyně se na ní podílí, tak je to v partnerství. V reakci na to v e-mailu ze dne [datum] [jméno FO] sděluje, že již požádal o analýzu svého právního zástupce, dále poukazuje na to, že jeho situace v [Anonymizováno] není jednoduchá a že nemůže zaručit, že žalovanou bude v rámci [Anonymizováno] podporovat.

23. Z e-mailové korespondence z [měsíc] [rok] (č. l. 521) soud zjistil, že tato e-mailová komunikace se týkala překladů, které měla činit společnost [Anonymizováno] s tím, že platba za překlady od žalované neměla být obdržena, dále jednatel žalobkyně žádal o potvrzení, o kterém se bavili telefonicky s tím, na tento e-mail je odpovídáno ze strany žalované s tím, že se na celou záležitost podívají a odpoví i shora zmíněné agentuře.

24. Dále z e-mailu ze dne [datum] mezi [jméno FO] a právě [jméno FO] s tím, že v daném e-mailu je snaha o domluvu s žalovanou, kdo bude hradit provizi pro žalobkyni. Z e-mailu ze dne [datum] (č. l. 491) soud zjišťuje, že společnost [Anonymizováno] převedla provizi pro žalobkyni na žalovanou a ta se měla vyrovnat právě s žalobkyní. Z e-mailu (č. l. 508) ze dne [datum] soud zjistil, že zde [jméno FO] sděluje jednateli žalobkyně: „Ahoj [jméno FO], jak jsme se domluvili zde je text pro příští fakturu, týkající se [Anonymizováno] u [Anonymizováno], úhrada provize po úspěšném [Anonymizováno], částka 39 479,29 EUR“. Z dalších e-mailů založených na č. l. 512-515 soud nezjistil pro věc žádné podstatné skutečnosti vzhledem k tomu, že se týkaly změny jména obchodní firmy žalobkyně, případně už uhrazené fakturace.

25. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] mezi [jméno FO] a [jméno FO] soud zjistil, že za [Anonymizováno] [Anonymizováno] type [Anonymizováno] [jméno FO] sděloval [jméno FO] 50 % after FAT 19 530,41 EUR, 10 % after SAT 3 906,08 EUR (e-mailová komunikace č. l. 49-50).

26. Z e-mailové korespondence z května 2014 (č. l. 292-294) soud zjistil, že žalovaná sdělila, že provize za projekt [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla ve prospěch žalobkyně a dále bylo ze strany [Anonymizováno] za žalovanou sděleno, že [jméno FO] je zplnomocněná osoba žalované za účelem zařízení provize za projekt [Anonymizováno] ve prospěch žalobkyně.

27. Z e-mailu od jednatele žalobkyně [jméno FO] ze dne [datum] (č. l. 299verte) soud zjistil, že žalobkyně poukazovala na skutečnost, že žalovaná dluží částku 39 479,30 EUR z října 2014, dále je v e-mailu rozebíráno placení ze strany [Anonymizováno] žalované za smlouvu o dílo. Na uvedený e-mail odpovídá [jméno FO] [datum] s tím, že děkuje za shrnutí, odpoví v následujících dnech (e-mail č. l. 299). E-mailem ze dne [datum] [jméno FO] sdělil jednateli žalobkyně, že platba pro žalobkyni je vázána na platbu společnosti [Anonymizováno]. Na uvedený e-mail reagoval jednatel žalobkyně tím, že takový postup není důvodný a je nefér, kdy poukázal, že nemá žádný vliv na to, co se děje mezi žalovanou a společností [Anonymizováno]. Jednatel žalobkyně závěrem navrhoval schůzku do konce března (e-mailová korespondence č. l. 298-299).

28. Z e-mailové korespondence (č. l. 281-283) soud zjistil, že se jedná o e-mailovou korespondenci mezi jednatelem žalobkyně [jméno FO] a [jméno FO], jedná se o e-mailovou korespondenci od 14. 1. 2015 do 25. 3. 2015, kdy z uvedených e-mailů vyplývá snaha jednatele žalobkyně získat neuhrazenou částku ve výši 39 479,30 EUR, kdy [jméno FO] reaguje tím, že pošle odpověď v rámci následujících dní, kdy z e-mailu ze dne [datum] opět požadoval jednatel žalobkyně úhradu dlužné částky, a to vzhledem k tomu, že oprávněnost fakturace ani co do výše částky ani co do fakturace jako takové nebyla předmětem jakéhokoliv sporu.

29. Z překladu audionahrávek a jejich originálního znění (č. l. 302-313) soud zjistil, že jednatel žalobkyně se snažil získat od žalované potvrzení o neuhrazené faktuře s tím, že je potvrzováno zpoždění s dodávkou pro [Anonymizováno] ze strany žalované s tím, že dále z dalšího hovoru je potvrzováno, že lze vystavit za ten [Anonymizováno] [Anonymizováno] SAT po 90 dnech fakturu koncem října. V dalším hovoru je zmíněno i datum konec září. Dále z těchto přepisů nic konkrétního soud nezjistil.

30. Z audionahrávek (č. l. 338-363), které jsou ověřeny úředním překladem, soud zjistil, že se žalobkyně prostřednictvím svého jednatele snažila získat potvrzení, že vše souhlasí s tím, že je dále sdělováno, že žádné potvrzení nedostal s tím, že ze strany žalované je sdělováno, že to daná osoba musí projednat s jednatelem. Dále je v rámci telefonátu shrnována situace a problémy se společnosti [Anonymizováno]. Další hovor se týkal potvrzení SAT, kdy následně je sdělováno, že potom by měla být provedena úhrada provize za to SAT, kdy je sdělováno, že poté začíná běžet lhůta 90 dnů a že ta poslední faktura se může vystavit koncem října. Z jednoho telefonátu č. [tel. číslo] soud zjišťuje, že je sdělováno, že [Anonymizováno] dluží nějaké peníze, jedna platba ještě nezaplacena posledních 10 %. Soud z přepisu hovoru zjistil, že jakmile budou uhrazeny peníze od [Anonymizováno], bude hrazeno žalobkyni.

31. Z úředního překladu obchodních podmínek žalované (č. l. 382-383) soud zjistil, že na právní vztah mezi dodavatelem a žalovanou se použije výlučně právo [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dle soudu z uvedeného není dostatečně zřejmé, na jaké konkrétní obchody se daný výtah obchodních podmínek vztahuje.

32. Z faktury [Anonymizováno] (č. l. 384) soud zjistil, že žalovaná uhradila za úředně ověřený překlad částku 484 Kč.

33. Z potvrzení o vedení účtu (č. l. 517) soud zjistil, že žalobkyně byla majitelkou účtu č. [č. účtu], dále č. ú. [Anonymizováno] a č. ú. [Anonymizováno].

34. Z listin, založených (č. l. 523-527) soud zjistil, že se jedná o profily pracovníků žalované na sociální síti [Anonymizováno], jedná se o [jméno FO], [jméno FO] s tím, že [jméno FO] měl působit u žalované od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] jako jednatel a předtím ještě od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] v jiné pozici. Ohledně [jméno FO] se z daných listin zjistilo, že měl nastoupit k žalované v [měsíc] [rok], a to v rozhodném období měl působit u žalované jako projektový manažer.

35. Listiny na č. l. 334-337 obsahují komentované znění telefonátu ze strany žalobkyně. Z uvedeného soud nezjistil pro věc žádné rozhodné skutečnosti.

36. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO], učiněné před dožádaným [Anonymizováno] soudem [Anonymizováno] dne [datum] soud zjistil, že svědek [jméno FO] je společník žalované. Svědek potvrdil, že mezi účastníky řízení nebyla podepsaná písemná smlouva o zastupování, byla uzavřena ústní dohoda s tím, že z toho vycházela i provize, kterou od nich měla dostat žalobkyně za péči o celý projekt. Uvedené vyplývá dle svědka z e-mailu ze dne [datum]. Svědek uvedl, že žalovaná vyrábí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pokud dojde k uzavření smlouvy o [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak potřebují vždy v dané zemi rodilého mluvčího a místní osobu požívající důvěru, která se o celý projekt od začátku až do konce stará. Takováto osoba je za žalovanou na místě činná jako zástupce a důvěrník. Vzhledem k tomu, že spolupráce byla dohodnuta jen ústně, nebyly dohodnuty jakékoliv obchodní podmínky. Vzorové smlouvy nebyly stranami podepsány. Žalobkyně pro žalovanou měla provádět projekt na místě, měla řešit všechny technické detaily a poté je předávat žalované. Žalobkyně měla provádět odpovídající návštěvy u zákazníka a postarat se o provádění překladů v případě potřeby. Dále měl pomoci s organizací návštěv zaměstnanců ze strany žalované a pomoci i s tlumočením, je tzv. komunikační článek v řetězci na místě u zákazníka. Žalobkyně neabsolvovala své úkoly v plném rozsahu. Od [měsíc] [rok] docházelo k problémům. [tituly před jménem] [jméno FO] měl na místě se zákazníkem spory. [tituly před jménem] [jméno FO] měl od zákazníka následně zákaz vstupu, načež sdělil žalované, že pro ně již nechce v tomto projektu pracovat. Kvalita jeho práce samozřejmě masivně utrpěla. Nemohl provádět překlady, žalovaná se musela obrátit na překladatelskou kancelář. Žalobkyně od [měsíc] [rok] přestala plnit zcela své povinnosti. Žalobkyni tedy náležela odměna do [měsíc] [rok], od té doby nebyla práce tedy vykonávána úplně a podle toho už nebyl iniciován nárok na provizi. Jménem žalované komunikoval s žalobkyní vedoucí odbytu [Anonymizováno], svědek a dále druhý jednatel [jméno FO] jako vedoucí projektu. Dále komunikoval pan jednatel [jméno FO], celkem s žalobkyní komunikovalo hodně osob od žalované, a to z důvodu velikosti celého projektu. Zda byl zabráněn vstup žalobkyni do firmy [Anonymizováno], svědek nevěděl. Dle svědka žalobkyně obdržela na provizi částku 244 103,08 EUR. Tato částka byla žalobkyni vyplacena dle svědka. Do fakturace svědek neviděl, protože do toho nebyl zainteresován. Dopis ze dne [datum] svědek sám podepsal. Za spolupráci na projektu byla tedy slíbena provize ve výši 245 773,93 EUR. Tato částka měla být žalobkyni zaplacena v závislosti na platbách zákazníka. V dopise výslovně stojí, že měly být provedeny platby za spolupráci na projektu [Anonymizováno] nejen jednorázové provize za zprostředkování tohoto projektu, nýbrž za veškerou spolupráci na projektu. Svědkovi nebylo známo, že by byla dohodnuta vyšší částka. Žádná dohoda uzavřena nebyla. Dne [datum] byl svědek zaměstnán jako jednatel žalované, následně byl zaměstnán jako [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z pracovních důvodů tuto pozici již nezastává. Dříve byl jediným jednatelem a mohl tedy řídit a rozhodovat. Svědek dále vypověděl, že společnost měla dostatek peněž, aby mohli zaplatit všechny jejich dodavatele a zástupce. Po roce [rok] odvolání svědka z pozice jednatele byl do projektu zainteresován jako [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jakmile do společnosti přijdou faktury, jsou otevřeny, dostanou razítko doručení, jsou schváleny, předány do účtárny a účtárna poté zahájí úhradu schválené faktury. Schválení faktury provádí různé osoby. U žalobkyně to byla zvláštní procedura, kdy žalovaná jakmile dostala peníze od zákazníka, jednatele žalobkyně informovala a vyzvala ho, aby sám vystavil fakturu na určitou částku, která potom byla vyplacena, vše se konalo na bázi důvěry. Ohledně faktury ze dne [datum] svědek uvedl, že v té době do procesu již nebyl zapojen, nebyl jednatelem. Účtárna tehdy zjistila, že faktura byla žalující stranou vystavena 2x údajně proto, že pan [jméno FO] žalobkyni vyzval, aby vystavila fakturu znovu. [jméno FO] tuto chybu přiznal. Svědek se domníval, že účtárna poukázala na dvojí vystavení faktury. Pokud je faktura vykázána jako chybná, potom se faktura zašle zpět odesílateli. [jméno FO] jako vedoucí projektu žalobkyni tyto faktury vyžádal z vlastního podnětu.

37. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO], provedené před dožádaným soudem v [Anonymizováno] dne [datum] soud zjistil, že svědek působil od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno] pro žalovanou jako [Anonymizováno] [Anonymizováno], poté jako [Anonymizováno]. Nebylo mu známo, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla v [měsíc] [rok] uzavřena smlouva. Když je uzavírána smlouva, existují všeobecné obchodní podmínky žalované a ty jsou také použity. Z doslechu od dřívějšího jednatele [jméno FO] se dozvěděl, že žalobkyně nesplnila tehdy všechny úkoly. Dle jeho znalostí žalobkyně měla provést překlady, čeho se měly týkat, však svědek nevěděl. Také nevěděl, jakou částku za to žalobkyně dostala. Dle svědka bylo možné, že žalobkyně překlady provedla, ale to nemohl již říci. Následně probíhalo jednání s žalobkyní, kdy od provedl soupis dokladů, vyšel mu rozdíl ve výši 5 000 EUR, což následně žalovanou bylo žalobkyni uhrazeno. Přesnou částku si však nepamatuje. Následně žalobkyně uplatnila ještě pohledávku ve výši cca 39 000 EUR, ta však nebyla věcně podložena předloženými doklady, a proto žalovaná platbu odmítla. Těch 39 000 EUR se zakládalo na provizní pohledávce žalobkyně, která se pokoušela vybudovat obchodní vztah firmy [Anonymizováno] s žalovanou. Z povídání pana [jméno FO] svědek věděl, že jednatel žalobkyně kvůli problémům následně nesměl s firmou [Anonymizováno] jednat a měl také zákaz vstupu, na ostatní okolnosti si svědek nepamatoval 38. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO] ze dne [datum] před dožádaným soudem v [Anonymizováno] soud zjistil, že svědek zaměstnán u žalované jako [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Svědkovi bylo známo, že existovala dohoda s žalobkyní o provizi, tato je dohodnuta s projektem a tím i s jeho osobou. Dle svědka tato dohoda byla písemná, nicméně nejednalo se o dohodu z [datum]. Konkrétně myslel svědek dohodu s názvem [Anonymizováno] ze dne [datum]. Zda současné obchodní podmínky jsou stejné jako podmínky v roce [Anonymizováno], tak to svědek nevěděl, ani dále k obchodním podmínkám ničeho neuvedl. Svědkovi bylo známo, že práce, které měly být provedeny na základě dohody, mu byly známy. Jednalo se rovněž o nějakou překladatelskou činnost, která byla provedena jen zčásti. Zde to bylo ještě otevřené. Svědkovi byla známa pouze ta dohoda [Anonymizováno], dále měly být provedeny tedy ty překlady, nějaké jiná dohoda mu známa nebyla. Cena překladu byla ve výši 8 000 EUR. Dle svědka platby neprobíhaly tak, jak to bylo v [Anonymizováno] dohodnuto, nýbrž byly provedeny ve zcela jiných částkách a dílčích částkách. Celková částka byla 245 773,93 EUR. Z toho, co bylo zaplaceno a kdy, svědek nevěděl. Potvrdil, že k nějakému zpoždění došlo, když se projekt zdržel, došlo tam i k dílčím dodávkám a s dílčími dodávkami došlo k dílčím platbám. Dle svědka strana žalovaná byla zodpovědná za zdržení projektu. Ohledně kalkulace dále svědek nemohl nic uvést vzhledem k tomu, že za to nebyl odpovědný a neměl na to vliv. Kalkulace provize převzal od pana [Anonymizováno]. Kalkulace z [Anonymizováno] byla podklad k tomu, co mělo být zaplaceno. Dále svědek uvedl, že žalovanou byly zčásti dodány jiné stroje, než bylo původně dohodnuto. Potom byly provedeny jiné platby provize, tzn., bylo to jinak rozděleno, ale dle svědka se na konečné částce nic nezměnilo, a to jak na platbě zákazníkem žalované, tak na předpokládaných platbách provize. S žalobkyní často komunikoval, bylo dohodnuto, že platby budou uhrazeny v jiných dílčích částkách a v jiných termínech než bylo původně dohodnuto, ale s nezměněnou konečnou částkou. Dle svědka nebyla žádná dohoda o odchylce v koncové částce. E-mail ze dne [datum] osobně psal svědek. Domníval se, že tato potřeba vyplynula z aktuálního stavu projektu. Aby potvrdil, zda byla dlužná taková částka, tak by si musel prohlédnout podklady a zohlednit kalkulaci a tím provedené platby přepočítat. Pan [jméno FO] byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] a svědek to po něm poté převzal. To, že byly v projektu problémy, věděl. Jaké konkrétní problémy tam byly, to již nevěděl. Jako vedoucí projektu svědek zastupoval žalovanou navenek, nicméně písemnou plnou moc k tomu neměl. Po odchodu pana [jméno FO] bylo nutné se řídit pokyny pana [jméno FO]. Svědek nemohl říci, zda neuhrazenou platbu přislíbil nebo ne. Bylo to dávno. Obvyklá cesta faktury je taková, že faktura je vystavená, svědek ji zkontroloval, dal ji účetní, účetní oddělení to rovněž zkontrolovalo a potom taková faktura je dána do účetnictví. Svědek nevěděl, zda to bylo i v konkrétním případě sporné faktury s č. [hodnota]. Faktury, které byly zkontrolovány a přijaty do účetnictví, jsou poté poukázány a uhrazeny. K e-mailu ze dne [Anonymizováno]. svědek dále uvedl, že uvolnil něco tedy 2x. Fakturu nesprávně uvolnil, protože schválil něco, co bylo nad dohodnutou částku. Svědek uvedl, že to později sdělil i jednateli žalobkyně, jakým způsobem si nepamatoval, domníval se, že e-mailem. Obvykle je následně faktura stornována.

39. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] u dožádaného soudu ve [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky neexistovala žádná smlouva, existovala jen džentlmenská dohoda. Úkolem žalobkyně bylo, aby žalovaná dostala zakázku od firmy [Anonymizováno]. Provize byly potom dohodnuty odděleně a zaslány žalobkyni v písemné podobě. Svědek uvedl, že některé okolnosti jsou mimo jeho povědomí, protože v roce [Anonymizováno] od žalovaného odešel. Obnosy, které měla žalobkyně obdržet, byly uvedeny v písemném ujednání, které žalobkyně písemnou cestou obdržela. Kdy a jaké obnosy žalobkyně obdržela, bylo mimo povědomí svědka, neboť ten zachytil jen začátek. Žalobkyně měla nárok na zhruba 10 % z celého obchodu (hrubý odhad). Výše obnosu plyne z té již zmíněné písemnosti a celkový nárok plynul z džentlmenské dohody. Svědek uvedl, že je s panem [jméno FO] a panem [jméno FO] soukromě spřátelen, nicméně na žalované není nijak finančně závislý. Obvyklá výše provize pro odbytové agenty žalované činila 10 % z ceny zboží. Nicméně k tomu se mohla učinit nějaká separátní ujednání, mohlo být dohodnuto i 7 %, případně mohla být ujednána fixní částka za agentem. Svědek připustil, že plnění pro [Anonymizováno] neproběhlo ze strany žalované řádně. Plnění se následně konalo až po jeho odchodu ze společnosti. Svědek potvrdil, že smlouva mezi žalovanou a společností [Anonymizováno] byla uzavřena v roce [Anonymizováno] a jednatel žalobkyně uvedený prodej zprostředkoval. Svědek potvrdil, že existovalo potvrzení o výši provize, protože ho svědek vystavil a odeslal jednateli žalobkyně. Dle svědka vznikl nárok na provizi. Svědek měl od svých soukromých kontaktů povědomí o tom, že dílo nakonec nebylo včas dodáno. [jméno FO] byl u žalované zaměstnán jako projektový manažer. V době, kdy tam rovněž působil i svědek [jméno FO], převzal projekt [Anonymizováno]. Z další výpovědi svědka [jméno FO], provedené ze strany dožádaného soudu ve [Anonymizováno] dne [datum] soud zjistil, že svědkovi byla předložena písemnost o určení výše provize ze dne [datum]. K ní svědek uvedl, že platby se mu jevily věrohodně. Na jednotlivé platby si však nevzpomínal. Co se týkalo podpisu, tak se jednalo o jeho podpis. Dle svědka všeobecné obchodní podmínky nebyly na projektu použity, protože existovala jen džentlmenská dohoda. Dle svědka všeobecné obchodní podmínky nebyly brány za základ smluvního vztahu. Ohledně dotazu ohledně výše provize, zda se jedná vždy o výši 10 % z ceny zboží bez DPH, tak svědek uvedl, že si na to nevzpomíná, vzpomněl si, že s žalobkyní byly celkem tři projekty, na zvláštní ujednání ohledně výše provize si nevzpomněl. Pro provizi byla dělaná zvlášť specifikace, a to pro ten poslední projekt. Dle svědka byl [jméno FO] vedoucím projektu a rovněž tedy pro projekt [Anonymizováno]. Ohledně e-mailu ze dne [datum] svědek uvedl, že k uvedenému nemůže nic říct, protože to bylo po jeho odchodu. Dle svědka v důsledku sdělení pana [jméno FO] vypověděla společnost [Anonymizováno] obchodní vztah s žalobkyní a jednateli žalobkyně zakázala vstoupit na území společnosti. Dle svědka sdělení o opožděné dodávce ze strany [jméno FO] způsobilo, že společnost [Anonymizováno] vypověděla obchodní vztah s žalobkyní.

40. Návrhy na další dokazování, a to zejména e-mailovou komunikací předloženou soudu krátkou cestou na jednání dne [datum], dále návrhem na audit evidence účetnictví žalované a účastnického výslechu jednatele žalobkyně soud zamítl. E-mailová komunikace měla prokazovat situaci, která se udála mezi jednatelem žalobkyně a společností [Anonymizováno]. Dle soudu uvedené nebylo pro předmět sporu rozhodné, proto takový důkazní prostředek soud vyhodnotil jako nadbytečný. Dále soud vyhodnotil jako nadbytečné provedení auditu a evidence účetnictví žalované, a to z toho důvodu, že mezi stranami nebylo sporu o tom, že sporná faktura účetnictví žalované byla, což vyplynulo i z jiných provedených důkazů. Rovněž soud zamítl účastnický výslech jednatele žalobkyně, a to z toho důvodu, že ten se měl vztahovat pouze k okolnostem svědeckých výpovědí před dožádanými soudy. Dle soudu uvedené by bylo nadbytečné, a to vzhledem k tomu, že procesní nedostatky těchto výslechů nebyly zpochybňovány a dle soudu se uvedené ani nevztahuje k předmětu sporu. Soud tak dospěl k závěru, že shora uvedené důkazní návrhy a návrhy na další doplnění dokazování by byly nadbytečné, a to z toho důvodu, že skutkový stav věci byl zjištěn jinými důkazy, a to zejména listinnými a svědeckými výpověďmi svědků. Proto by další dokazování bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie řízení.

41. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

42. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli v průběhu měsíce [měsíc] [rok] ústní dohodu, na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou vyvíjet činnost směřující k tomu, aby žalovaná jako zájemce měla příležitost uzavřít smlouvu o dílo se společností [Anonymizováno] a smlouvu o záručním a pozáručním servisu díla, kdy uvedené smlouvy byly uzavřeny dne [datum]. Dále měla žalobkyně vyvíjet pro žalovanou činnosti u společnosti [Anonymizováno] za účelem zajištění hladkého průběhu zakázky, pomoci žalované s překladatelskou činností s tím, žalovaná vždy v dané zemi potřebuje rodilého mluvčího a místní osobu požívající důvěru, která se o celý projekt od začátku až do konce stará. Za uvedené činnosti byla žalobkyní a žalovanou dohodnuta provize, která měla náležet žalobkyni, a to ve výši 245 773,93 EUR, kdy termín a výše jednotlivých částek se v průběhu času měnily z důvodu vývoje celé zakázky žalované pro [Anonymizováno]. Ke dni [datum] bylo žalobkyni vyplaceno na provizi celkem 244 103,08 EUR. [jméno FO] dne [datum] zaslal e-mail [jméno FO], v němž uvádí platby za SAT 39 479,29 EUR a za [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] 39 479,29 EUR. Faktura č. [hodnota] ze dne [datum] byla vystavena ze strany žalobkyně pro žalovanou na částku 39 479,30 EUR se splatností [datum] a uvedená faktura byla vystavená za [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

43. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

44. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění účinném pro posuzovanou věc (dále jen „ZMPS“), účastníci smlouvy mohou si zvolit právo, jímž se mají řídit jejich vzájemné majetkové vztahy; mohou tak učinit i mlčky, není-li vzhledem k okolnostem o projevené vůli pochybnost.

45. Podle § 10 odst. 1 ZMPS nezvolí-li účastníci rozhodné právo, řídí se jejich vztahy právním řádem, jehož použití odpovídá rozumnému uspořádání daného vztahu. Podle odst. 2 písm. f) téhož ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení a smlouvy o zprostředkování právem místa, kde má sídlo (bydliště) osoba, pro kterou zástupce nebo zprostředkovatel vykonává činnost, v době uzavření smlouvy.

46. Podle § 642 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném pro posuzovanou věc (dále jen „obchodní zákoník“), smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu (provizi).

47. Podle § 577 obchodního zákoníku, smlouvou komisionářskou se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou obchodní záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu úplatu.

48. Aplikací shora uvedených ustanovení na shora zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná.

49. Soud se nejprve zabýval povahou vztahu mezi žalobkyní a žalovanou a dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že účastníci řízení mezi sebou uzavřeli v průběhu [měsíc] [rok] smlouvu zprostředkovatelskou s určitými rysy smlouvy komisionářské.

50. Vzhledem k tomu, že žalovaná má sídlo na území [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], dle soudu se jedná o vztah s mezinárodním prvkem mezi účastníky řízení. Proto se bylo nutné zabývat rozhodným právem, přičemž soud postupoval dle relevantních ustanovení ZMPS. V řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky proběhla volba rozhodného práva ve smyslu § 9 ZMPS. Z provedeného dokazování vyplývá, že smlouva byla ústní a obchodní podmínky žalované součástí právního vztahu založeného mezi účastníky řízení nebyly. Proto soud určil rozhodné právo dle kolizní normy vymezené v § 10 ZMPS. Soud si je vědom, že dle § 10 odst. 2 písm. f) ZMPS se smlouvy o obchodním zastoupení a smlouvy o zprostředkování právem místa, kde má sídlo (bydliště) osoba, pro kterou zástupce nebo zprostředkovatel vykonává činnost, v době uzavření smlouvy, což by vedlo k tomu, že rozhodné právo by bylo [Anonymizováno], nicméně soud nemohl přehlédnout, že dané ustanovení obsahuje slovo zpravidla, což značí, že daná kolizní norma není absolutní. Soud proto v posuzované věci aplikoval kolizní normu v § 10 odst. 1 ZMPS, dle které nezvolí-li účastníci rozhodné právo, řídí se jejich vztahy právním řádem, jehož použití odpovídá rozumnému uspořádání daného vztahu. Vzhledem k tomu, že celá zprostředkovatelská činnost žalobkyně ve prospěch žalované probíhala v České republice, zakázka, kterou díky této činnosti žalovaná získala, byla v České republice, odpovídá použití českého práva rozumnému uspořádání daného vztahu.

51. Předmětem sporu mezi účastníky bylo, zda došlo k navýšení provize žalobkyně z původně ujednané částky 245 773,93 EUR, a zda je tedy nárok žalobkyně na zaplacení částky 39 479,30 EUR oprávněný.

52. Dle soudu byla na především na základě svědeckých výpovědí u dožádaného soudu prokázáno, že žalobkyně s žalovanou uzavřeli v průběhu [měsíc] [rok] smlouvu zprostředkovatelskou s určitými rysy smlouvy komisionářské (srov. § 642 obchodního zákoníku a § 577 obchodního zákoníku), a to za účelem získání a následné realizace zakázky u společnosti [Anonymizováno], přičemž úkolem žalobkyně nebylo pouze zprostředkovat uzavření smlouvy o dílo se společností [Anonymizováno], ale svým způsobem zajistit, aby průběh realizace zakázky byl co nejhladší, což potvrzuje především výpověď svědka [jméno FO]. Dle soudu bylo dále z listinných důkazů (především z emailové komunikace) prokázána podoba provize, jejíž plnění se skládalo z provize od žalované a z provize od společnosti [Anonymizováno]. Dohoda o celkové výši provize mezi účastníky řízení byla ujednána v písemné formě, a to na základě listiny výpočet provize ze dne [datum] ([Anonymizováno]), a následně byla tato celková částka opětovně potvrzena dne [datum] v soupisu provize – celková částka provize činila 245 773,93 EUR za celou zakázku [Anonymizováno] a činnosti, které žalobkyně pro žalovanou konala, což dle soudu patrné ze shora uvedených listinných důkazů i výpovědí svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Dále bylo z listinných důkazů (emaily + [Anonymizováno]) prokázáno, že provize byla žalobkyni hrazena na základě určitých milníků plnění zakázky, např. úvodem 30 % provize, následně dvě částky po 5 000 EUR, poté po FAT částka další část provize, poté 10 % provize po SAT a 10 % po 90 denním testu. Dle soudu bylo dále prokázáno, že výše jednotlivých splátek doznávala postupných změn, a to v důsledků plnění zakázky [Anonymizováno], přičemž je pravdou, že poslední dvě částky splátek měly být shodné napřed ve výši 24 577,39 EUR, poté se uváděli dvě poslední splátky ve výši 39 479,30 EUR.

53. Z přehledu zaplacených částek agentům bylo dle soudu prokázáno, že ke stavu [datum] bylo žalobkyni vyplaceno 244 103,08 EUR, uvedené potvrdil i svědek [jméno FO].

54. Žalobkyně tvrdila, že provize byla zvýšena a nad dohodnutou částku 245 773,93 EUR jí nebylo zaplaceno ono zvýšení ve výši 39 479,30 EUR.

55. Soud má za to, že žalobkyně byla v průběhu řízení ve svých tvrzeních nejednotná, kdy uváděla, že konečná výše provize na základě dohody účastníků dosáhla částky 273 582,90 EUR, dále však uvedla, že žalobkyni byla přislíbena vyšší provize, a to o částku 37 808,45 EUR, což je 283 582,38 EUR. Žalobkyně dle soudu rovněž dostatečně netvrdila na základě čeho mělo dojít k navýšení provize, kdy a jakým způsobem byla dohoda o zvýšení provize mezi účastníky uzavřena, jaké další činnosti pro žalovanou vyvíjela. Soud proto na jednání dne [datum] dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. mj. poučil žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení a k těmto označila důkazy, a to k vymezení předmětu smlouvy - závazku zprostředkovatele (žalobce). Dále aby doplnila důkazy ke svému tvrzení, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 39 479,30 EUR, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto navýšení provize o částku 39 479,30 EUR, tedy že se žalovaná jakožto zájemce zavázala zaplatit žalobkyni jakožto zprostředkovateli úplatu (provizi) ve výši 39 479,30 EUR a že žalobkyni vznikl nárok na výplatu předmětné provize.

56. Žalobkyně v rámci svých tvrzení (tedy ve vymezení skutku, který byl předmětem řízení), zůstala v obecném vymezení, že výše a splatnost jednotlivých částí provize doznávaly v souvislosti s jednotlivými etapami realizace smlouvy o dílo změn, kdy žalobkyně v tomto směru vždy vycházela z informací a pokynů žalované směřující k vyúčtování té které části provize. Dle žalobkyně na základě zvýšené ceny o dílo byla přislíbena i vyšší provize. K vyúčtování předmětné částky přistoupila na základě dohody účastníků, odrážející výslovný pokyn žalované ze dne [datum]. Fakturu žalovaná řádně převzala a zařadila do své evidence a žalobkyni tuto nikdy nevrátila či ji nevyzvala k opravě, úpravě či ji snad dokonce k stornování předmětné faktury.

57. Pokud bylo tvrzeno neurčitě, že došlo ke zvýšení provize, tak dle soudu však žádným z důkazů, které byly u soudu provedeny, nebylo prokázáno, že došlo mezi účastníky řízení k jakémukoliv zvýšení dohodnuté celkové částky provize nad rámec dohodnuté provize 245 773,93 EUR. Neplyne to z žádných listinných důkazů, neplyne to ani z výpovědí svědků.

58. Soud má za to, že žalobkyně pouze vycházela z emailu [jméno FO], na základě čehož byla žalobkyní vystavena faktura na částku 39 479,30 EUR, která však nebyla ze strany žalované uhrazena, přestože byla žalovanou zařazena do účetnictví a nebyla žalobkyni vrácena. Dle soudu však uvedené nemůže založit nárok na zvýšení provize, protože uvedený e-mail ničeho o zvýšení provize nezmiňuje. Soud má za to, že stále platí, že faktura není a nemůže být právním důvodem vzniku pohledávky, neboť faktura je pouze účetním dokladem o zúčtování plnění ze závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovanou (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 1. 2016, č. j. 101 VSPH 529/2015-70). Dle soudu z tvrzení žalobkyně bylo nemožné seznat, na základě jakých konkrétních skutečností došlo k navýšení provize za zprostředkovatelkou činnosti ze strany žalobkyně pro žalovanou, kdy k dohodě o navýšení provize došlo, kdo konkrétně tuto dohodu o navýšení s žalobkyní uzavřel, jaké činnosti za toto navýšení měla žalobkyně vykonat, kdy tyto činnosti vykonala. V tomto ohledu dle soudu žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení, ani přes poskytnuté poučení ze strany soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Právní důvod takové další fakturace nad rámec dohodnuté provize 245 773,93 EUR nebyl tedy tvrzen ani prokázán.

59. Pokud žalobkyně zpochybňovala věrohodnost vyslechnutých svědků, a to z důvodů jejich vztahu k žalované, tak uvedené je samozřejmě pravdou, nicméně pro soud je podstatné, že všichni svědci se shodli na výši celkové provize a na tom, že k navýšení provize nedošlo. Jak již bylo konstatováno výše bylo procesní povinností žalobkyně vymezit právní důvod zvýšení provize a navrhnout k tomu důkazy, což žalobkyně neučinila. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 2014, čj. 12 Cmo 106/2014-60 vyplývá, že jednou ze zásad civilního sporného řízení je zásada projednací, která znamená, že účastníci jsou povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je účastníci v průběhu řízení. Důsledkem uplatnění této zásady v civilním procesu je zjištění skutkového stavu věci soudem v rozsahu zjištění učiněných z důkazů navržených účastníky k prokázání jimi označených tvrzení. Ve sporném řízení soud projednává ta skutková tvrzení, která účastníci učinili, a takto vymezený skutkový stav nemůže z vlastní iniciativy doplňovat či měnit.

60. Pokud žalobkyně požadovala po žalované zaplatit částku nad rámec dohodnuté částky 245 773,93 EUR, tak dle soudu dle shora uvedené argumentace k tomu nebyl důvod, protože pohledávka žalobkyně za žalovanou v této souvislosti prokázána nebyla. Proto soud podanou žalobu v plném rozsahu zamítl.

61. Výrok II. je odůvodněn skutečností, že žalované náleží náhrada nákladů řízení proti žalobkyni jako účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

62. Náklady žalované tvoří odměna za zastoupení advokátem. Náhradu nákladů právního zastoupení pak soud u žalované určil tak, že jí přiznal náhradu odměny za 12 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) (resp. 1x 11 odst. 2 písm. c)) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Odměnu advokáta určoval soud dle § 8 ve spojení s § 7 advokátního tarifu za jeden úkon, a to vždy dle aktuálního kurzu v době provedení úkonu, kdy odměna za jeden úkon je patrná z níže uvedené tabulky. K požadavku žalované na zvýšení odměny u všech úkonů na 2,5 násobek dle § 12 odst. 1 advokátního tarifu soud uvádí následující. Podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu u úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u úkonů právní služby časově náročných může advokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek. Soud má za to, že k takovému zvýšení lze přihlížet pouze u úkonů převzetí věci a příprava zastoupení a vyjádření k žalobě, a to na dvojnásobek vzhledem k tomu, že bylo nutné vysvětlit žalované obsah žaloby a strategii jej procesní obrany v cizím jazyce a uvedené přitom propojit se specifičností českého civilního procesu. Soud má za to, že ostatní učiněné úkony se danou mimořádnou obtížností nevymykaly úkonům běžným, a to i vzhledem k tomu, že jednání se žalovaná (oprávněná osoba za žalovanou jednat) neúčastnila a reakce žalované v průběhu sporu už reagovala na vývoj věci u soudu, což se dle soudu mimořádnou složitostí nevyznačovalo. DatumÚkonTarifní hodnotaHodnota úkonu 30. 5. 2016převzetí věci a příprava zastoupení1 066 730, 69 Kč25 160 Kč 1. 6. 2016vyjádření k žalobě1 066 928, 69 Kč25 160 Kč 27. 1. 2017účast na nařízené mediaci1 066 730, 69 Kč12 580 Kč 23. 10. 2017účast na jednání soudu1 012 249, 25 Kč12 380 Kč 20. 6. 2018vyjádření žalované ve věci samé1 019 947, 72 Kč12 380 Kč 19. 7. 2018vyjádření žalované k odvolání žalobkyně proti usnesení o separaci nákladů 1 023 303, 46 Kč6 210 Kč 29. 10. 2018účast u jednání soudu1 020 539, 91 Kč12 420 Kč 28. 12. 2018vyjádření žalované ve věci samé1 017 776, 35 Kč12 380 Kč 14. 11. 2019sdělení žalované na výzvu soudu (dotazy na svědky)1 009 090, 91 Kč12 340 Kč 14. 6. 2021účast u jednání soudu, které přesáhlo 2 hodiny1 003 563, 81 Kč24 680 Kč 18. 10. 2022vyjádření žalované ve věci samé970 993, 38 Kč12 220 Kč 20. 10. 2022účast u jednání soudu, které přesáhlo 2 hodiny968 427, 23 Kč24 360 Kč Celkem za odměnu192 270 Kč 63. Tyto úkony soud vyhodnotil jako účelně vynaložené. Za tyto účelně vynaložené náklady náleží zástupci žalované rovněž paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý úkon, tj. celkem 3 600 Kč. K tomu je nutné přičíst daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalované plátcem ve výši 41 133 Kč. Součástí náhrady nákladů řízení je náhrada za překlady ve výši 484 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 237 487 Kč uložil soud zaplatit žalobkyni žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

64. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Shora uvedenému nároku žalobkyně nebylo v plném rozsahu vyhověno, žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, proto je žalobkyně povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náhradu nákladů řízení spojených s vyplacením tlumočeného, a to v částečné výši vzhledem k tomu, že žalobkyně byla osvobozena od placení soudních poplatků na základě usnesení ze dne 7. 10. 2015, č. j. 118 C 28/2015-159, ve výši 90 %. Za tlumočné, za které lze požadovat úhradu nákladů řízení, bylo ze strany Městského soudu v Brně vyplaceno 24 641 Kč. Žalobkyně je proto povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení v podobě vyplaceného tlumočeného částku 2 464 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Ze shora uvedeného vyplývá, že ve zbytku Česká republika - Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů spojených s vyplaceným znalečným. To se týká i částky 4 200 Kč, která byla uhrazena na začátku řízení z důvodu překladu žaloby a zajištění možnosti žalované se k uplatněnému nároku vyjádřit. Uvedené vyplývá z § 141 odst. 2 o. s. ř., dle kterého náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, platí stát. Uvedená částky byla tedy vynaložena za účelem realizace práva žalované jednat před soudem ve svém mateřském jazyce, což je také upraveno v ústavní rovině (srov. čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Právo na náhradu těchto nákladů vůči účastníkům nemá.

Poučení