12 C 116/2023 - 312

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Kateřinou Janitorovou Sixtovou ve věci žalobkyní: a) MUDr. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] c) [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] všechny zastoupeny advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] proti žalovaným:

1. Ing. [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 3/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 4/0][Datum narození zainteresované osoby 4/0] [Adresa zainteresované osoby 4/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 4/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 4/0] pro určení služebnosti k nemovitosti takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobci a), b) a c) jakožto vlastníci pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 262 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 284 m2, zahrada, to vše v obci Praha, katastrální území Žižkov, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], a každý další po žalobcích následující vlastník pozemku, jsou oprávněni na straně západní ke svodu dešťové vody odtokovými žlaby a rigolem ze střechy domu nacházejícího se na pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 163 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 398 m2, zahrada, to vše v obci Praha, katastrální území Žižkov, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na listu vlastnictví č. [hodnota] a žalovaní, jakož i každý další po žalovaných následující vlastník pozemku, je povinen toto strpět.

II. Zamítá se žaloba s tím, že se určuje že žalobci a), b) a c) jakožto vlastníci pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 262 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 284 m2, zahrada, to vše v obci Praha, katastrální území Žižkov, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na listu vlastnictví č. [hodnota], a každý další po žalobcích následující vlastník pozemku, jsou oprávněni na straně východní ke svodu dešťové vody odtokovými žlaby a rigolem ze střechy domu nacházejícího se na pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 163 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 398 m2, zahrada, to vše v obci Praha, katastrální území Žižkov, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na listu vlastnictví č. [hodnota] a žalovaní, jakož i každý další po žalovaných následující vlastník pozemku, je povinen toto strpět.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění

1. Žalobou došlou podepsanému soudu 9. 8. 2023 se žalobkyně domáhaly vydání rozhodnutí, jímž bude určeno, že žalobci jako vlastníci v žalobě specifikovaných pozemků jsou oprávněni na straně východní a západní ke svodu dešťové vody odtokovými žlaby a rigolem ze střechy jejich domu na střechu domu žalovaných a žalovaní jsou povinni toto strpět. Na odůvodnění žaloby uvedly, že jsou výlučnými vlastnicemi pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 163 m zastavěná plocha, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 398 m zahrada a pozemku prac. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 6 m ostatní plocha, a to vše v obci Praha, katastrální území Žižkov. Uvedli, že předmětná nemovitost byla vystavěna 17. 8. 1926 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [právnická osoba], a to včetně vzájemné služebnosti ke svodu dešťové vody k domu č. p. [Anonymizováno] a domu č.p. [Anonymizováno]. Obsahem služebnosti byla povinnost vlastníka domu č. p. [Anonymizováno] strpět na straně východní a západní svádění dešťové vody odtokovými žlaby a rigolem ze střechy domu č. p. [Anonymizováno] a povinnost trpět na straně východní odtok vody rigolem domu č. p. [Anonymizováno] ve prospěch domu č. p. [Anonymizováno] a přístupu k opravám střechy bylo sjednáno, že tato služebnost se zřizuje nejenom pro dosavadní, ale i pro budoucí vlastníky domů č. p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno]. Jak žalobkyně uvedly, služebnost jako taková byla zapsána již v roce 1926 do pozemkové knihy, avšak při zakládání evidence nemovitostí v roce 1964 došlo k tomu, že do evidence nebyly mechanicky přebírány zápisy o věcných břemenech. Jak uvedly žalobkyně důvodem bylo to, že u věcných břemen se vždy mělo prošetřit, zda nezanikla a do nové evidence nemají být sepsána. Vycházelo se z vyjádření dotčených občanů a organizací. Žalobkyně uvedly, že ačkoliv u darovací smlouvy [právnická osoba] I [Anonymizováno]/[Anonymizováno] i u dopisu od notáře je uvedeno, že nemovitosti jsou přijímány spolu se služebností ve prospěch domu č. p. [Anonymizováno] a berou na vědomí obdobnou služebnost v jejich prospěch, pracovník geodézie, tuto služebnost do LV v pozemkové knize nezapsal, služebnost není zapsaná do katastru nemovitostí ani k dnešnímu datu. Žalobkyně uvedly, že skutečnost, že služebnost není do katastru nemovitostí zapsána, nedokládá, že došlo k jejímu zániku, služebnost byla právními předchůdci žalobkyň i žalovaných vykonávána a je vykonávána do dnešní doby. Žalobkyně dále uvedly, že žalovaní nabyli dům č.p. [Anonymizováno] na základě kupní smlouvy. 20. 6. 2019. V současné době avizují kroky k odstranění dešťového svodu, který přesahuje na jejich pozemek, a to přesto, že byli na existenci služebnosti dle prohlášení z roku 1926 upozorněni, celá situace vyhrotila 18. 7. 2023, kdy žalovaná 1) nechala řemeslníky usměrnit tok dešťové vody tak, aby směřoval na pozemek žalobkyň. Žalobkyně mají za to, že je třeba postavit najisto, zda služebnost existuje, mají na tom naléhavý právní zájem, neboť v případě, že služebnost nebude vykonávána a dojde k přívalovému dešti, může dojít k vyplavení jejich sklepních prostor a vzniku škody. V obecné rovině pak spatřují naléhavý právní zájem v uvedení skutečného stavu do souladu se stavem právní, tedy se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Žalobkyně dále uvedly v případě, že by soud dospěl k závěru, že se nemohou dovolávat služebnosti na základě prohlášení o zřízení služebnosti ze dne 17. 8. 1926, dovolávají se vydržení služebnosti v souladu s . § 1260 odstavec první o. z. Zákonná lhůta k vydržení vlastnického práva k nemovitosti v rozsahu 10 let zcela jednoznačně uplynula, když služebnost je vykonávána nepřetržitě od roku 1926, tedy po dobu 97 let. Navrhovali proto, aby soud určil, že služebnost existuje a žalovaní jsou povinni ji strpět.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, navrhovali, že by měla být zcela zamítnuta. V prvé řadě namítali nedostatek naléhavého právního zájmu, jímž nemůže být tvrzené zabránění vytopení sklepa žalobkyň, když žalobkyně učinily opatření k odtoku dešťových vod takovým způsobem, že nelze argumentovat tím, že by hrozilo vyplavení sklepa. Toto opatření žalobkyně učinily bez zbytečného odkladu následující den poté, co došlo k přetočení odtoku dešťové vody. K věci jako takové uvedli, že domy žalobců a žalovaných historicky tvořily společně zrcadlící dvojdomek se shodným tvarem i sklonem střechy se stejným směrem a výškou hřebene střechy bez jasného rozdělení střešních ploch, ze kterých byly dešťové vody rovnocenně odváděny svislým svodem do rigolu na pozemcích žalobců i žalovaných. Jednalo se tedy o vzájemnou služebnu, kterou měly zajistit i prohlášení zmiňovaná žalobkyněmi, tedy prohlášení z roku 1926. žalovaní dále mají za to, že nabytím účinnosti zákona č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí, kdy vzájemná služebnost nebyla zapsána do nově vzniklé evidence nemovitostí je podstatnou skutečností, neboť nejpozději tímto nezapsáním služebnosti musela služebnu zaniknout. Žalovaní poukazují taktéž na to, že žalobkyně nezmiňují, že jejich právní předchůdci na domě žalobkyň v letech 1968 a 1981 provedli dvě rozsáhlé přestavby, v jejichž důsledku došlo přestavbě původně řadového domku s jedním nadzemním podlažím a podkrovím s půdou pod sedlovou střechou na více generační dům se dvěma nadzemními podlažími, odbytným podkroví, který svou velikostí nezapadá do okolní zástavby, nezrcadlí sousední polovinu dvojdomku. Touto přestavbou se naprosto změnily podmínky svodu dešťových vod, protože výška hřebene střechy žalobců se zvýšila o jedno podlaží, směr hřebene střechy se otočil o 90 stupňů. Tímto zásahem došlo k oddělení střech. Na novém tvaru střechy žalobců byly po celém jejím obvodu osazeny nové vodorovné okapy odvádějící dešťové vody výlučně ze střechy domu žalobců do svislého svodu na domě a pozemku žalobkyň. Na východní straně přitom svádí žalobkyně dešťové vody do svého zemního odtoku, na západní straně zcela nelogicky a neopodstatněně ukončily svislý okap na dešťovou vodu na úrovni prvního nadzemního podlaží a nasměrovaly ho do vodorovného okapu žalovaných. . Tím, že předchůdci žalobkyň zrušili na západní straně svůj svislý svod dešťových vod daný služebností, í dále výrazně navýšili plochu střechy, která směřuje pouze k jedinému místu odtoku, a to na dům žalovaných, přetěžují vodorovné okapy na střeše domu žalovaných, které nemohou pojmout množství dešťových vod z obou střech a dochází k vytápění sklepení na straně žalovaných a podmáčení celého domu. Žalovaní mají za to, že nezanikla-li služebnost nezapsání do evidence nemovitostí, musela zaniknout nejpozději provedením přestavby domu žalobkyň v roce 1968, respektive 1981, neboť po dokončení těchto přestaveb již dům žalobkyň nemohl sloužit jako služebná věc ve prospěch domu žalovaných, čímž došlo k faktickému zániku vzájemné služebnosti zřízené podle prohlášení z roku 1926(27). K tvrzení žalobkyň, že služebnost vydržely, žalovaní uvádí, že nejpozději od zahájení přestavby domu žalobkyň nelze hovořit o dobré víře ve vztahu ke služebnosti, neboť nejpozději touto přestavbou jejich předchůdci neumožňovali a ani nemohli umožňovat výkon služebnosti ze strany žalovaných na domě žalobkyň jako povinné nemovitosti. K vydržení služebnosti uvádí, že žalobkyně nedoložily, že by právo odpovídající služebnosti vykonávaly po potřebnou dobu vydržení, dále namítali neexistenci poctivé držby žalobkyň, když tato je dle, názoru žalovaných vyloučena už jen tím, že od roku 1964 nebyla služebno zapsána v katastru nemovitostí dle názoru žalobců, tedy nejpozději touto skutečností byla narušena jejich dobrá víra v existenci vzájemné služebnosti. . Dále namítali, že držba žalobkyň není řádnou držbou a není ani držbou pravou, neboť se předchůdci žalobkyň v držbu vetřeli svémocně svými masivními stavebními úpravami svého domu na úkor domu žalovaných. žalovaní navrhovali, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

3. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, a výpisy z katastru nemovitostí (LV [Anonymizováno], [jméno FO] [Anonymizováno] k.ú. Žižkov, obec Praha) Je prokázané, že žalobkyně jsou vlastníkem nemovitostí zapsaných na [jméno FO] [Anonymizováno] pro katastrální území Žižkov, obec Praha, a to nemovitostí na adrese [adresa] a že žalovaní jsou spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na LV [Anonymizováno], katastrální území Žižkov, obec Praha, a to nemovitostí na adrese [adresa].

4. Prohlášení o zřízení služebnosti ze dne 20. 7. 1926 prokazuje, že držitelé domu č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se zavázali k vzájemné služebnosti, a to svodu dešťových vod, kdy žalovaní byli povinni trpěti na straně východní a západní sváděti dešťovou vodu ze střechy domu č. P. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], Žižkově okapovými žlaby, rourami, rigolem tohoto domu ve prospěch domu č.p. [Anonymizováno] v Žižkově a povinnost trpěti na straně východní odtok vody rigolem tohoto domu ve prospěch domu č. p. [Anonymizováno] v Žižkově, žalobci se pak jako držitelé domu [Anonymizováno] jako statku služebného zavázali trpěti na straně východní a západní sváděti dešťovou vodu z domu č. p. [Anonymizováno] [Anonymizováno], Žižkově rigolem přes zahradu tohoto domu a žlábkem na střeše tohoto domu. Tyto služebnosti byly zapsány knihovních vložkách [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

5. Z ujednání mezi družstvem a čekateli rodinných domků ze dne 12. 6. 1927 má, soud za prokázané, že v článku tři týkající se svodu odpadních vod je uvedeno, že u dvojdomku, kde je odpad vody rozdělen, udržuje každý vlastník odpadní roury na svém domku v dobrém stavu, společné odpadní rigoly okapové vody jsou sousedící vlastníci pozemků povinni udržovati a čistiti rukou společnou a stejným dílem.

6. Z notářského zápisu [spisová značka], [spisová značka] je zřejmé, že obsahuje postupní a darovací smlouvu, na jejím základě došlo k převodu j1/4 celku domu na [jméno FO] a 1/4 na [jméno FO] s tím, že je žádáno, aby vlastnictví bylo vyznačeno a vedle vlastnictví bylo na listu CLV a DLV vyznačeno i právo služebnosti.

7. Z původní fotografie dvojdomku ve spise na č.l. 139 má soud za prokázané, že původní střechy byly otočeny stejným směrem, nebylo odděleno, která střecha, část střech je součástí domu [Anonymizováno] a která domu [Anonymizováno].

8. Z rozhodnutí státního notářství [právnická osoba] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je zřejmé, že 1/2 nemovitosti a to domu č. p. [Anonymizováno] včetně pozemků, byla převedena do vlastnického práva paní [jméno FO], 1/2 patřila panu [jméno FO], kdy na jedné polovině [jméno FO] bylo zapsáno právo užívání pokoje v podkroví a příslušenství pro [jméno FO].

9. Ze stejnopisu notářského zápisu [spisová značka], [spisová značka] má soud za prokázané, že byla uzavřena kupní smlouva mezi [jméno FO] a manželi [jméno FO] a [jméno FO], předmětem této kupní smlouvy byly 3/8 nemovitostí, a to domku č.p.[Anonymizováno] včetně přilehlých ploch. V bodě čtyři pak je pro ohlášení prodávajícího, že kromě práva užívání bytu pro [jméno FO], dříve zřízeného, neváznou na nemovitostech dluhy ani jiná břemena. Smlouva byla registrována 17. února 1972.

10. Z technického řešení, které bylo přílohou žádosti o stavební povolení z 31. 3. 1981 je zřejmé, že odvodnění bude navrženo do stávajících svodů. Stejné sdělení, že tedy střecha bude obvodovým okapovým žlabem sváděna do stávajících svodů, je i v technickém řešení rekonstrukce. 29. 5. 1968, což je mezi účastníky řízení.

11. Z části projektové dokumentace – pohled západní, pohled, východní spis č.l. 40 je zřejmé, že u domu ve vlastnictví žalobkyň došlo k otočení střechy o 90 stupňů a zvýšení domu o jedno nadzemní podlaží, stavba byla povolená rozhodnutím o povolení změny stavby č. J. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. ze dne 11. 5. 1981 v rozsahu, že tvar střechy bude změněn ze stanové na sedlovou s orientací štítů východ, západ při zachování výšky vaznic a hřebene s tím, že další zvedání výšky již bylo zakázáno.

12. Notářský zápis [spisová značka], NZ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] prokazuje, že paní [jméno FO] jako prodávající převedla 1/2 nemovitosti na adrese [adresa]/[Anonymizováno] na svého syna [jméno FO]. [jméno FO], v zápisu je uvedeno, že nemovitosti jsou bez závad, stejně jako v přípisu státního notářství v [adresa] ze dne 21. 3. 1984, středisku geodézie pro hlavní město Prahu obsahujícím žádost o zápis nového spoluvlastnictví.

13. Z rozhodnutí státního notářství pro [adresa], [spisová značka] ze dne 9. 3. 1988 má soud za prokázané, že byla schválena dohoda o vypořádání dědictví po zemřelém [jméno FO], kdy pan [jméno FO]. [jméno FO] získal další. 1/4 domku č. p. [Anonymizováno] včetně pozemků. Ani v tomto případě není uvedeno, že by byly nemovitosti zatíženy věcným břemenem.

14. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, 13 D255/99 -36, které nebylo právní moci 21. 10. 1999, katastrálním úřadem registrováno 1. 11. 1999 má soud za prokázané, že pozůstalá manželka po [jméno FO], paní [jméno FO], získala 1/4 nemovitostí domku č. p. [Anonymizováno] včetně pozemků. Ani v tomto případě není uvedena zmínka o služebnosti.

15. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3, 13 D 908/2015 - 48, bylo rozhodnuto o pozůstalosti po [jméno FO]. [jméno FO], kdy pozůstalá manželka [Jméno zainteresované osoby 1/0] získala pozemku a objektu [Anonymizováno] z titulu vypořádání zaniklého SJM a z titulu dědění, 1/4 získala pozůstalá dcera [jméno FO] a 1/4 získala pozůstalá dcera [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], ani v tomto usnesení není zmínka o služebnosti.

16. V odhadu obvyklé ceny nemovitostí vypracovaného na žádost paní [jméno FO] [Jméno zainteresované osoby 3/0] v roce 2016 vyplývá, že na nemovitosti neváznou žádné právní závady.

17. Z komunikace z března 2019 (spis číslo listu 107) je zřejmé, že bylo řešeno mimo jiné i věcné břemeno. Jak však vyplynulo v rámci řízení jednalo se o dávno zřízené věcné břemeno pro paní [jméno FO]

18. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno FO], [jméno FO] (jako prodávajícími) a [Jméno zainteresované osoby 4/0], [Jméno zainteresované osoby 3/0] (jako kupujícími) ze dne 20. 6. 2019 je prokázané, že na základě této smlouvy se žalovaní stali vlastníky nemovitostí na adrese [adresa]. Taktéž má z této smlouvy soud za prokázané, že v bodě 4.3.6. je uvedeno, že na nemovitosti neváznou žádné práva odpovídající věcnému břemeni. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav k [datum], [jméno FO] [Anonymizováno], katastrálním území Žižkov, hlavní město Praha, kde taktéž v části C, nejsou žádné zápisy v břemenech.

19. Z emailů ze dne 17. až 22. 4. 2020, spis č.l. 170–71 má soud za prokázané, že strany sporu jednaly ohledně umožnění bouracích prací, které chtěli provádět na svém objektu žalovaní s tím, že žalobci si kladli podmínky, za kterých budou se těmito pracemi souhlasit.

20. Z emailů vyplývá, že tyto podmínky měli být finalizovány ve smlouvě o úpravy sousedských vztahů, která měla být uzavřena mezi účastníky řízení, koncept vypracovala právní zástupkyně žalobců. V článku II. 2.3. návrhu této smlouvy žalobkyně navrhují, že samy zajistí úpravu současného řešení odvodu dešťových vod z poloviny střechy, které bylo historicky řešeno služebností, a to tak, že změna bude řešit odvedení dešťových vod z dotčené poloviny střechy domu, č. p. 13 34, do stávajícího svodu na pozemku v jejich vlastnictví s tím, že toto provedení bude časově navazovat po konečné úpravě střechy domu 1334. Jak pak strany shodně uvedly, smlouva nebyla podepsána.

21. Na problémy mezi účastníky ukazují emaily z března 2020 spis č.l.

186. Z emailové korespondence mezi [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Jméno zainteresované osoby 3/0] z března 2020 je zřejmé, že v rámci řešení soudcovských vztahů bylo diskutováno i řešení svodu dešťových vod, strana žalující přislíbila, že svůj svod vyřeší.

22. Z prohlášení vypracovaného [jméno FO]. [jméno FO] pracovnicí Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha dne 27. 4. 2023 má soud za prokázané, že v pozemkové knize byla zapsána služebnost tak, jak odpovídá prohlášení o zřízení služebnosti ze dne 17. 8. 1926. Dále je zřejmé, že při zakládání evidence nemovitosti v době od prvého čtvrtý 1964 došlo k mnohým změnám. Zápisy při zápisu věcných břemen se mělo vždy vyšetřit, zda konkrétní věcné břemeno nezaniklo a do evidence nemovitostí zapsáno být nemá, nebo zda je aktuální a zda má být do evidence převzato. Pracovnice Katastrálního úřadu zdůraznila, že nově založená evidence právních vztahů nebyla pokračování pozemkové knihy, evidence nemovitostí byla zakládána nově s vědomím, že zápisu v pozemkové knize mělo být vzhledem k nastalým rozsáhlým změnám využito pouze jako jednoho z podkladů pro zápis do evidence. Dále uvedla, že na LV číslo [hodnota] je uvedeno, že vlastnictví je získáváno na základě darovací smlouvy [právnická osoba] I [Anonymizováno]/[Anonymizováno], přičemž v této darovací smlouvě je zmínka o tom, že s nabýváním nemovitosti přejímají nastupitelé služebnost ve prospěch domu č. p. [Anonymizováno] a berou na vědomí obdobnou služebnost v jejich prospěch. Uvedla, že také v průvodním dopise státní notář navrhl na základě postupní a darovací smlouvy zapsat v oddíle CLV služebnost svádění vody a přístupu k opravám střechy pro vlastníky domu č.p. [Anonymizováno] a v oddíle DLV tutéž služebnu ve prospěch vlastníků domu č. p. [Anonymizováno]. Z jakého důvodu k zápis do části CLV a DLV nebyl učiněn, nebylo možné zjistit. Na LV [Anonymizováno] je zapsán v části D "bez zápisu", v části C je zápis užívacího práva jednoho pokoje, podkroví se spoluužíváním příslušenství domu č.p. [Anonymizováno] pro [jméno FO]. Pracovnice dále uvedla, že LV [Anonymizováno] byl založen na základě rozhodnutí o dědictví 3D 426/68 po zemřelé [jméno FO] s tím, že v rozhodnutí o dědictví není o uvedené služebnosti zřízené podle prohlášení o zřízení služebnosti z roku 1926 žádná zmínka, pracovnice uvedla, že nebylo vyšetřeno, z jakého důvodu nebyla služebnost zapsána, uvedla, že ale nelze prokázat, že se tak stalo zřejmým omylem, zdůraznila, že i kdyby byl zřejmý omyl prokázán, jednalo by se o jednostranně vyšetřenou služebnost. Dále zmínila, že na základě kupních smluv, jimiž byla nemovitost převedena na žalované, nebyla žádná služebnost, žádné břemeno zapsáno, neboť je ve smlouvě uvedeno, že nemovitosti jsou předávány bez právních vad odpovídajících věcnému břemeni.

23. Z předžalobní výzvy z 19. 4. 2022 a soud za prokázané, že žalovaní vyzvali žalobce, aby ukončili neoprávněné zásahy do jejich nemovitosti spočívající v přesahu části šikminy střechy v rozsahu cirka 60 cm, přesahu zateplení druhého nadzemního podlaží, neoprávněného svodu dešťové vody a dále požadovali prošetření vzrostlého stromu borovice, který se ze 2/3 nachází nad pozemky žalovaných.

24. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne 16. 11. 2023Z a její následné svědecké výpovědi má soud za prokázané, že se jedná o původní vlastnici domu č.p.[Anonymizováno], když tento domek zdědila její matka po svých rodičích, uvedla, že byli původními obyvateli, i že má povědomí o tom, že původně tam věcné břemeno bylo. Následně sousedé zdvihli dům o patro, zrušili podkroví v té době, jakým způsobem byl řešen svod dešťové vody, nevěděla. Poté, co zvedli střechu, o další patro a zrovna udělali sešikmenou střechu, byla dohoda mezi rodiči svědkyně a sousedy někdy v osmdesátých letech, že z té čtvrtiny střechy půjde voda sousedů do okapu domu, který obývala svědkyně s tím, že sousedé nechali udělat okap na své náklady. Svědkyně uvedla, že v té době byli rádi, že mají více vody, protože touto vodou zalívali zahradu. Svědkyně uvedla, že v domě žila do roku 91, následně se do domu vrátila asi v roce 2000 po úmrtí svého otce, kdy žila s matkou, vlastnila 1/2. V roce 2019 dům prodala žalovaným. K přímému dotazu soudu, zda svod vody byl řešen i ze střechy jejich domu do okapu druhého domu uvedla, že má za to, že v době, kdy tam bydlela, tak nikoliv, nicméně všechno bylo na bázi vzájemné sousedské dohody. K emailové komunikace a whatsapové komunikaci týkající se věcného břemene svědkyně uvedla, že na domě bylo věcné břemeno, bylo to dožití paní, která se narodila 19. století, zemřela v roce 1980. Věcné břemeno tam bylo zapsáno ještě v době prodeje domu, proto to na katastru zařizovali. Nebyla to příbuzná, muselo se na matriku zajistit úmrtní list a doložit ho na katastrální úřad. V komunikaci řešeno bylo toto věcné břemeno, žádná jiná věcná břemeno nikde zapsána nebyla. Svědkyně zdůraznila, že ani písemná dohoda ohledně toho, že sousedova voda tekla přes jejich okap, nebyla nikdy písemně sepsána, prostě byl udělán okap a bylo to tak vyřešeno, nebylo k tomu potřeba v rámci sousedských vztazích nic dalšího. K dotazu, zda rodina [jméno FO] sváděla vodu do kanálku tak, jak je uvedeno v prohlášení, svědkyně uvedla, že kanálek prostě byl, k dotazu, zda byl udržovaný, uvedla, že byl pravidelně čištěn. Svědkyně dále popisovala dobré sousedské vztahy, například při rekonstrukci hraničního plotu, svědkyně potvrdila, že věcné břemeno nebylo míněno na doživotí, byla to dohoda mezi rodinami s tím, že až oni budou něco dělat s domem, tak se ta věc vyřeší jinak. K přesahu zateplení uvedla, že to domlouvala ona s panem [jméno FO], logické jí přišlo, že když zateplí dům, byl by nesmysl nechat 2–3 m nezateplené. Prostě byla dohoda taková, že až oni budou zvedat svůj dům a dom, budou zase při sobě, tak se zateplení v tomto místě odstraní. I ve svém čestné prohlášení svědkyně zdůraznila, že historicky byla dešťová voda ze střechy žalobců sváděna na pozemek žalovaných, tento stav byl respektován i poté, co došlo ke zvednutí střechy, a to na základě dohody, kdy voda z jejich střechy byla opět svedena na střechu žalovaných. Za tuto služebnu žalobci (jejich předchůdci) zhotovili žalovaným nové okapy, stejně tak bylo mezi stranami dohodnuto zakotvení střechy žalobců do střechy žalovaných, a i přesah zateplení. S tím, že bylo ujednáno, že poté, co budou i žalovaní zvedat dům, bude zateplení jako nadbytečné odstraněno.

25. Z kupní smlouvy číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], uzavřené mezi hlavním městem Prahou a žalovanými dne 31. 5. 2021 má soud za prokázané, že předmětem je koupě pozemků [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ostatní plocha zapsán na [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jedná se o pozemek o výměře 6 m.

26. Při místním šetření bylo zjištěno, že do domu č. p. [Anonymizováno] se prochází brankou, na střeše domu je svedena provizorní okapová roura s hadicí, tzv. husím krkem na pozemek u druhého domu. Tento stav, jak doplnili účastnice, trvá od července roku 2023 a jedná se o provizorní řešení. Hranicí mezi domy, a tedy i mezi jednotlivými pozemky odpovídá hranici mezi novou a starou omítkou v přízemí dvojdomku. Okapy hranaté podobě nahradily okapy kulaté umístěné na tato místa v roce 1968. Hranaté okapy jsou z osmdesátých let. Účastníci opakovaně zdůraznili, že původně dům postaven jako jeden, následně v šedesátých letech došlo k rekonstrukci domu číslo orientační [Anonymizováno]. Dům chtěli zvednout, což Stavební úřad nepovolil, došlo k rekonstrukci, kdy byla postavena plochá stanová střecha, byl povolen přesah 50+3 20 cm na okapní žlab, následně došlo k další rekonstrukci v osmdesátých letech, kdy bylo vydáno stavební povolení, došlo k otočení střechy o 90 stupňů a ze stanové střechy byla vestavěna současná sedlová střecha, voda z domu č.o. [Anonymizováno] vytékala až do července 23 na střechu domu č.o. [Anonymizováno], a to okapem, následně byla okapy domů č.o. [Anonymizováno] sváděna na jižní straně do sudu, tímto způsobem byl nahrazen původní svod na západní straně směrem do zahrady. Při vstupu na pozemek domu č. p. [Anonymizováno] byly na východní straně při hranici obou pozemků nalezeny hranaté svody dešťové vody, byly sděleno, že tyto hranaté svody byly zhotoveny v osmdesátých letech, nahradily původní kulaté svody z šedesátých let Svod vychází z přesahu střechy domu č.o. [Anonymizováno] a ústí u pozemku domu č.o. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] do kulaté zápusti v pozemku, kde je odtoková šachta zajištěná kovovým poklopem, do tohoto svodu není připojena žádná odbočka okapu domu č.o. [Anonymizováno]. Tímto okapem je sváděna pouze voda z malého trojúhelníku střechy domu č.p. [Anonymizováno], a to v prostoru od hrany komína po hranu přesahu střechy domu č.o. [Anonymizováno], jak je z fotodokumentace zřejmé nebylo-li by přesahu střechy domu č.o. [Anonymizováno] nad pozemek domu č.o. [Anonymizováno], svody by stékala na terasu domu č.o. [Anonymizováno]. Na soudem pořízených fotografií je zřejmá v horní části domu hranice mezi domy, kterou jak se strany sporu shodly, tvoří hranatý svod ze střechy domu č.o. [Anonymizováno] a hranice mezi starou a novou omítkou v prvním nadzemním podlaží. Z fotografií hranatého svodu za zachycen byl i svod na straně do ulice, je zřejmé, že do něho neústí žádný okap ani jiný svod z domu č.o. [Anonymizováno], tento svod odvádí vodu pouze z domu č.o. [Anonymizováno]. Byly zachyceny i svědkyní zmiňované sudy na jižní straně domu, do nichž je sváděn voda ze strany západní, tedy ze strany ze zahrady. Podrobně byl zdokumentován i původní hranatý svod vycházející z domu č.o.[Anonymizováno] na střechu domu č.o.[Anonymizováno] i provizorní řešení svodu vody.

27. Je skutečností, že vztahy mezi sousedy se vyhrotily poté, co byl vypracován projekt na odstranění domu č. o. [Anonymizováno], jak dokládá žádost o obnovu řízení ze dne 20. 11. 2023, kterou podali žalovaní k Odboru výstavby Městské části Praha 3, kdy uvádí, že byli opomenuti jako účastníci stavebního řízení v případě stavební změny objektu č. p. [Anonymizováno]. a žádají, aby stavební řízení bylo obnoveno a bylo jim umožněno se k jeho průběhu vyjádřit.

28. Z rozhodnutí Úřadu Městské části Praha 3, odbor výstavby oddělení stavební ze dne 18. 5. 2022, č. J. Umcp 3193939/2022 má soud za prokázané, že bylo vydáno povolení k odstranění stavby rodinného domu č. p. [Anonymizováno] na adrese [adresa]. Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního č. J. MHMP 1775634/2022 a vráceno k dalšímu projednání. Úřad městské části Praha 3 opětovně o žádosti rozhodl 9. 8. 2023 pod č. J. Úmcp 3326310/2023, kdy vydal povolení k odstranění stavby. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobkyně odvolání. Magistrátem hlavního města Prahy odborem Stavebního úřadu bylo dne 17. 4. 2024 pod č. J. MHMP 716 dne 7. února 2024 odvolání žalobkyň zamítnuto a rozhodnutí jímž bylo povoleno odstranění stavby ze dne 9. 8. 2023 bylo potvrzeno.

29. Z výpovědi žalobkyně ad a) soud nezjistil ničeho podstatného, kromě geneze rekonstrukce domu, kdy žalobkyně uvedla, že současná střecha se v tomto stavu nachází od roku 1982. Žalobkyně se nevybavovala, zda v době, kdy se střecha opravovala, byly opravovány také svody, uvádí, že svod byl tak, jak byl umístěn dříve, ta nová střecha byla v období let 68-84. V současné době je střecha sedlová oproti původní výše a je otočená o 90 stupňů.

30. Podle § 1299 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.

31. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že domky byly vystaveny v roce 1926. Jednalo se o dvojdomek, při výstavbě došlo ke zřízení vzájemných věcných služebností svodu dešťových vod. (Prohlášení o zřízení služebnosti ze dne 20. 7. 1926, Ujednání mezi družstvem a čekateli rodinných domků z 12. 6. 1927, prohlášení [jméno FO]. [jméno FO] z Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu z 27. 4. 2023). Stav dvojdomku prokazuje i dobová fotografie. Dvojdomky zůstaly v původním stavu až do šedesátých let, kdy, jak vypověděli nejenom účastníci řízení, ale i slyšená svědkyně [jméno FO], došlo k rekonstrukci části dvojdomku ve vlastnictví žalobců, a top tak, že došlo k přistavění dalšího patra a k otočení střechy o 90 stupňů a vystavění nové stanové střechy. (projektová dokumentace, výslech svědkyně [jméno FO]). Prohlášení vypracované [jméno FO]. [jméno FO] z Katastrálního úřadu bylo hlavní město Praha 27. 4. 2023, prokazuje, že na konci šedesátých letech došlo k uzavírání pozemkových knih, došlo zakládání evidence nemovitostí. Při zakládání evidence nemovitostí došlo mimo jiné i k prověřování toho, zda původní služebnosti nadále trvají, či nikoliv, vzájemná služebnost nebyla do evidence nemovitostí zapsána. V prohlášení tato pracovnice zdůraznila, že nelze uzavřít, že by služebnost byla při zápisu opomenuta, upozornila, že vyšetřena byla pouze jednostranně. Soud tak uzavřel, že nebylo možné konstatovat, že by bylo prokázáno, že by v roce 64, kdy byla zakládána evidence nemovitostí, vzájemná služebnost, ještě existovala. Poslední zmínka o vzájemné služebnosti je uvedena v darovací smlouvě registrované pod číslem3 [právnická osoba] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], V dalších notářských zápisech, smlouvách, případně rozhodnutí o dědění,( Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3, 13 D 908/2015 – 48, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, 13 D255/99 -36, rozhodnutí státního notářství 3 D 426/68, notářského zápisu 3N44/72, 3 NZ 27/72), na jejichž základě se stali vlastníky nemovitostí současní účastníci řízení služebnost ať vzájemná či jednostranná týkající se svodu dešťových vod uvedena není. Skutečnost, že vzájemná služebnost existuje, neprokazují ani technické zprávy a dokumentace k rekonstrukci domu ve vlastnictví žalobců, kde je odkazováno na to, že svody budou řešeny stávajícím způsobem, když je z logiky věci zřejmé, že otočením a navýšením střechy nebylo možné stávající způsob svodu vody zachovat. V rámci místního šetření bylo prokázáno, že dům ve vlastnictví žalovaných vzájemnou služebnost nemohl využívat, neboť zvýšením střechy domu ve vlastnictví žalobců a jejím otočením došlo k fakticky znemožnění svodu vody z nižší střechy domu ve vlastnictví žalovaných přes dům ve vlastnictví žalobců. Dále bylo zjištěno, že žádný ze okapů, žádný z vodorovných svodů umístěných na domě žalovaných není napojen do svislých svodů na domě žalobců. naopak voda ze střechy domu žalobců byla svedena na střechu domu žalovaných. Vzhledem k tomu, že v šedesátých letech došlo k trvalým změnám, pro které nebylo možné vzájemnou služebnost vykonávat, dospěl soud v závěru, že tato zanikla.

32. S ohledem na argumentaci strany žalující, zabýval se soud i otázkou, zda strana žalující služebnost vydržela, případně mimořádně vydržela.

33. Podle § 1260 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

34. Podle § 1091 odstavce 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

35. Podle § 1089 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

36. Z výše citovaného vyplývá, že budou-li splněny podmínky pro vydržení, dojde ke vzniku služebnosti přímo ze zákona uplynutím stanovené vydržecí doby, i když jde o věci nemovité. Může být otázkou, zda lze vydržet služebnost, pokud by nově vzniklé právo bylo na újmu právům starším. V takovém případě nicméně z povahy věci vydržitel musel rušit držbu oprávněných ze starších služebností. Pokud ti se nebránili a vydržitel byl po dobu celých 10 let v dobré víře, pak nevidíme důvod chránit oprávněné ze starších služebností. Navíc může být otázkou, zda se souběžně nepromlčela tato starší služebnost podle § 632.

37. Podle § 1091 odstavce 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Drží-li poctivý držitel služebnost (ať již pozemkovou, nebo osobní) po určenou dobu, toto právo vydrží a služebnost uplynutím vydržecí doby nabude (k dobré víře a poctivé držbě viz například NS 22 Cdo 1843/2000, 22 Cdo 4728/2009, NS 2 Cdon 1178/96 =PR 11/1997, NS 2 Cdon 431/96 = PR 5/1999, NS 28 Cdo 4833/2007, 22 Cdo 1398/2000, 22 Cdo 2887/2004 a mnohé další). Nepoctivost předchůdce přitom nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení služebnosti dnem, kdy nabyl držbu předmětné služebnosti (viz § 1089 odst. 2). K vydržení služebnosti se podle § 1090 odst. 1 vyžaduje pravost držby a dále, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku služebnosti, pokud by oprávnění ke zřízení služebnosti náleželo zřizovateli nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou (k tomu viz výklad k § 1090 odst. 1). Pouhé chování domnělého držitele naplňující možný obsah služebnosti, například tím, že projíždí přes cizí pozemek, však ještě neznamená, že je držitelem tohoto práva [srov. NS 22 Cdo 595/2001 nebo 22 Cdo 2919/2000, podle kterého skutečnost, že se někdo chová způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni (například přechází přes cizí pozemek) ještě neznamená, že je držitelem věcného práva]. Je pojmově vyloučeno, aby se kdo v dobré víře ujal výkonu práva ze služebnosti bez vědomí vlastníka služebného pozemku (NS 22 Cdo 3598/2017). Vůle držet právo ze služebnosti (animus) musí být dána najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí držbu trpět (NS 22 Cdo 1568/2012). K vydržení služebnosti k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let (§ 1091 odst. 2). Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele podle § 1092 započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. Předchůdcem stávajícího oprávněného ze služebnosti však musel být rovněž oprávněný ze služebnosti. Z hlediska posouzení běhu vydržecí doby má zásadní význam též § 1093, ze kterého plyne, že držba služebnosti se přeruší, nevykonával-li ji držitel v průběhu vydržecí doby déle než jeden rok. I na vydržení služebnosti podle našeho názoru dopadá § 1095 o mimořádném vydržení, ze kterého plyne, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí (tj. šestiletá u movitých věcí a dvacetiletá u nemovitých věcí), vydrží držitel služebnost, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá, ledaže se mu prokáže nepoctivý úmysl. Nabude-li přitom někdo podle § 1096 odst. 1 poctivě držbu služebnosti od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku služebnosti (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Při mimořádném vydržení služebnosti podle § 1095 se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího (viz § 1096 odst. 2).( cit. HRABÁNEK, Dušan. § 1260 [Způsoby nabývání služebnosti]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1125, marg. č. 25.)

38. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že již v šedesátých letech došlo k dohodě mezi právní předchůdci žalobců a právními předchůdci žalovaných o tom, že žalobci z části střechy směrem do zahrady, tj.na straně západní budou svádět dešťovou vodu svislým okapem vyústěným přímo na střechu domu ve vlastnictví žalovaných, respektive jejich právních předchůdců. Jak bylo zjištěno při místním šetření, tak i z výslechu účastníků a svědků tento stav trval nepřetržitě až do roku 2020, kdy se žalovaní obrátili na žalobce s žádostí o souhlas se svým záměrem odstranit stavbu dům ve svém vlastnictví. Tento požadavek vyvolal rozsáhlé spory mezi účastníky řízení, kdy žalobce se obávali, že by odstranění stavby poškodil jejich část dvojdomku. Tedy teprve od roku 2020 žalovaní upozornili žalobce na to, že již nadále nehodlají strpět svod vod ze střechy žalobců na svou střechu. Jak vyplynulo z výpovědi svědkyně [jméno FO], souhlas s tímto stavem byl dán pouze na přechodnou dobu. Přechodnosti si byli vědomi i žalobci. tato skutečnost však nemá vliv na to, že žalobci vodu na střechu žalovaných či jejich předchůdců nerušeně se souhlasem původních vlastníků domu žalovaných vykonávali od roku 1967, kdy došlo k první rekonstrukci domu žalobců, tento stav zůstal nezměněn i po rekonstrukci v roce 1984. Existence svodu dešťových vod ze střechy žalobců na střechu žalovaných je prokázána i projektovou dokumentací, kde jsou tyto vodorovné a svislé svody zachyceny. Při místním šetření bylo zjištěno, že ke svodu dochází pouze na západní straně domu, z východní strany ze strany do ulice žalobci svádějí dešťovou vodu svým vlastním okapem do odtokového kanálku umístěného na svém pozemku Je tak zřejmé, že služebnost svodu vody byla využívána pouze v západní části nemovitosti. S ohledem na tuto skutečnost soud, dospěl k závěru, že žalobci vydrželi j služebnost svodu dešťových vod, a to na západní straně nemovitosti, přičemž služebními pozemky jsou pouze pozemky p. Č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území Žižkov v obci Praha, zapsané na LV číslo [hodnota]. Vzhledem ke skutečnosti, že bylo prokázáno, že ke svodu dochází nepřetržitě a se souhlasem pouze na západní straně nemovitostí, soud rozhodl jak ve výroku rozsudku uvedeno, tedy určil, existenci služebnosti svodu dešťových vod na západní straně nemovitostí a na východní ji zamítl. (výroku I. a II.)

39. K obranné argumentaci strany žalované soud uvádí, že argumentace změnami poměrů. faktickou nepotřebností služebnosti a odvoláním souhlasu, za situace, kdy strany měly povědomí o tom, že služebnost byla zřízena pouze jako dočasná, je přiléhavá v rámci případného řízení podle ust. § 1299 odst. 12 o.z., nikoli však v rámci řízení, kde je řešena otázka určení existence služebnosti.

40. O nákladech řízení soud dle § 142 odst.- 2 o.s.ř. tak, že na jejich úhradu nemá právo žádná ze sporných stran, když každá ze stran uspěla co do 50%

Poučení